Summary

Tento dokument pojednává o vzdělávací politice. Definuje ji jako disciplínu, která se zabývá důsledky a dopady vzdělávání na společnost.

Full Transcript

**Vzdělávací politika** 1. **VP jako disciplína** - Vzdělávací politik řekne dopad - Co dělají, proč to dělají a jaké to má důsledky - Např. někde je nedostatek vzdělání (postavíme tam školu -- důsledky) - Věda, která se snaží zjistit proč co funguje a jak - VP ovlivňuje další řadu...

**Vzdělávací politika** 1. **VP jako disciplína** - Vzdělávací politik řekne dopad - Co dělají, proč to dělají a jaké to má důsledky - Např. někde je nedostatek vzdělání (postavíme tam školu -- důsledky) - Věda, která se snaží zjistit proč co funguje a jak - VP ovlivňuje další řadu politik (ekonom. Výnosnost celého systému) - není to vidět hned - ovlivňuje soc. politiku (péče, pomoc nezaměstnaným) - změny můžou být pol. neprůchodné (vláda vyhlásí zrušení víceletých gymnázií -- další den demonstrace učitelů a rodičů) - největším problémem: efekty se dostavují většinou až v řádu desítek let - totéž investice do vzdělávání - týká se celé populace 1. [Interdisciplinární věda] - čerpá z ekonomie, politologie, pedagogické poznatky, andragogika 2. [Prakticky zaměřená ] - Hledá možnosti budoucího rozvoje - řeší praktické otázky 3. [Analytická i normativní] - Zjišťovat, analyzovat dávat fakta - zjistit jaká rozhodnutí přináší jaké efekty - doporučení -- na základě analýzy - deskriptivní analýza: - popis reality, tak jak je (popis, - jak je to teď, jak to bylo) - bez hodnocení „dobrý" nebo „špatný" - porozumět tomu, jak věci fungují, jak se vyvíjely - normativní analýza: - jak by věci měly být - hodnotí aktuální stav - vytvoření doporučení pro zlepšení situace - Polity -- existující, požadovaný pol. řád, vymezení a struktura prostoru **rámec** - způsob regulace chodu společnosti - Politics -- dynamický proces vytváření politiky **konflikty** mezi aktéry - aktéři politických rozhodnutí - proces tvorby legislativy (politiky) - Policy -- věcný obsah politiky **konkrétní věcné** politiky **Struktura a obsah VP** - globální, nadnárodní, národní, regionální a lokální úroveň - principy a zásady, metody a nástroje, jak stát VP dělá - aktéři VP, kdo tu VP tvoří - Vliv vzdělávací politiky se má projevovat: - kvantitativní ukazatele (rozsah a struktura vzdělávacího systému) - kvalitativní ukazatelé (cíle, obsah vzdělání) - kde se to projevuje (konkrétní instituce) - kolik škol máme, kdo je financuje, jak (kvantita) - co by se mělo dělat, reformovat permanentně (kvalita) **Systémový model VP** - co je všechno součástí systému, který my analyzujeme - analyzujeme a následně vyvozujeme důsledky - co je řízeno - jak je to řízeno - kdo to řídí - synergický efekt 1+1\>2 - prvky jsou nějak silné, ale nemůžeme je sčítat - kombinace různých opatření, strategií nebo aktérů vede k lepším výsledkům, než by bylo možné dosáhnout izolovaně jednotlivými kroky **Zásady veřejné politiky** - [sociální spravedlnost] - spravedlivý systém - je velmi těžké definovat, co je a není spravedlivé - různé typy (možnosti) jak brát spravedlnost - dělejme politiku každému stejně (neplést s rovnostářstvím) - každému podle jeho potřeb - podle zásluh - obecně v rámci evropské politiky -- pevné dno -- otevřený strop - kam to půjde je otevřeno, nikoho nenecháváme propadnout - realizace soc. spravedlnosti v Českém kontextu: - asistent, podpůrná opatření, institut přípravných tříd - [soc. solidarita ] - přerozdělování státních prostředků - zdraví platí daně, ze kterých jsou placeny zdravot. prostředky pro nemocný - pracující platí daně, z těch se platí vysokoškolské vzdělání - společnost si vzájemně pomáhá, aby měl každý přístup ke vzdělání - [subsidiarita ] - princip, který říká, že nějaké rozhodnutí by mělo být učiněné co nejblíž místu, kde problém vzniknul - řešit to na co nejbližší úrovni - šikana -- začne to řešit učitel, potom ředitel, kraj.... - škola si sama určí, jaké volitelné předměty nabídne - RVP, ŠVP -- velká autonomie českých škol - [participace ] - podílení se na rozhodování - akademická obec, školské rady, systém správy (zástupce rodičů, učitelů, zřizovatele) orgán dohlíží na to, jak je škola řízena - jsou přizváni zástupci rodičů, aby rozhodovali, co ta škola bude dělat **Rikka Hofmann** - i když víme, co dělat a jak, v praxi se nic nemění, žádná změna přístupu - stabilnost může být bariéra - politika by měla spíše být jako jak to ti lidi můžou dělat než co mají dělat - mechanismy, které brání profesionálům udělat změnu - the agency paradox - „víme, že to s našimi studenty nepůjde" - učitelé jsou přesvědčeni, že nemá cenu ani zkoušet nic nového, tak raději nic nezkusí (nezjistí, jestli to ale nemůže pomoct) - the people paradox - nejsem schopný přesvědčit (convince) ostatní - kdo bude proti mně, nebude semnou souhlasit... - soustředí se víc na to, kdo s nimi nebude souhlasit, než na to, kdo s nimi souhlasit bude, chybí znalosti o těch druhých - the Norm paradox - hlavně ve školách a zdravotnictví - bariéra jsou učitelé a lékaři, ostatní by aji chtěli změnu - spoléháme se na normy pořád - jsou důležité, ale mohou být i bariérou - normy v interakcích ve třídě - operational, interpersonal, discussional, ideational - the risk paradox - bojíme se změn. často chybí podpora - řešení - propojení změn s vysvětlením, proč to udělat, co z toho bude ten druhý mít - výzkumy **Vzdělávací politika v kontextu veřejné (sociální) politiky** - proces vp je kontinuální, probíhá na mnoha úrovních - není lineární (čím víc politiky, tím líp -- ne) - vp jako součást soc. pol. státu - různé typy soc. států E. Andersen - různé typy dem. států přistupují k tomu, v jakém rozsahu k tomu ten stát přistupuje - jestli je to jenom jeho právo, povinnost, privilegium nebo do toho vstupují i jiné entity (církev) - orientace soc. pol. (jedinec, celá soc. vrstva)... [Typologie sociálního státu] 1. liberální soc. stát - UK,USA - reziduální (z minulých dob, již to není běžné) - neexistuje státem organizované předškolní vzdělávání - spoléhá se na to, že je to služba která se platí, člověk si má poradit sám - nezasahovat do života lidí více, než je nutné 2. konzervativní - korporativní - Německo, trošku míň Rakousko - velké zapojené zaměstnaneckého sektoru - výrazná kooperace mezi státem a zaměstnavatelé (podílí se na soc. zabezpečení) - udržení nějakých soc. vrstev (ve školách -- duální školství) - nepropustnost systému -- mezi soc. vrstvami, držení vrstev - podpora závislá na rodinné struktuře a prac. statusu 3. soc. demokratický - Švédsko, skandinávské země - protiklad liberálního přístupu - stát je za všechno zodpovědný - státní podpora bez ohledu na příjem nebo profesní situaci - zajištění vysoké životní úrovně. pro všechny - všichni platí -- všichni si zaslouží soc. služby - soc. politika -- preventivní role Česká republika - ty typologie celé neplatí na žádný stát - je to spíš, že to sedí na Švédsko - v jednotlivých přístupech si děláme „co chceme" od každého trošku - vp primárně jsme zástupci soc. demokratického přístupu - VŠ je bezplatné - předškolní vzděl. -- už to není bezplatné pro všechny - přístup k financování soc. pol.: mnohem blíž k liberálnímu - není vykládáno tolik financí jako u ostatních - korporativní -- zaměstnavatelé jsou zapojené do platby pojištění - oproti Německu tady nejsou příspěvky zaměstnavatelů na penzi **Výstupy VP** 1. formulace cílů, definice problémů - 2030+, dlouhodobé záměry 2. nastavení nástrojů - Nástroje VP: *sada technik, pomocí kterých státní autority vykonávají svoji moc ve snaze získat podporu a zrealizovat sociální změnu, nebo jí zabránit* 1. regulační nástroje - nejúčinnější, co kdy smí a nesmí - zákony, vyhlášky, kvazi-legislativa (hůře vymahatelné, co by měl dělat) - v čr rozhodují ředitele, jestli osoba může být učitel nebo ne - zásadní nedotaženost - regulované profese (lékař, advokát, lékárník) - u těchto profesí existuje státní autorita, která rozhoduje, jestli jo/ne 2. financování - provázán s regulací - normativní financování (u nás na Vš) - každý jeden žák, jeden příděl - vš student není mandatorní výdaj (rozhodnutí ministerstva, kolik student peněz přinese) 3. kurikulární politika - měkká regulace - stát drží i v těch liberálních systémech, velkou moc v tom, že říká, co se bude učit na jednotlivých stupních škol - u nás RVP, ŠVP -- zákon z r. 2004 předpokládal ještě národní úroveň 4. evaluace - mentoring, hodnocení - klíčová instituce ČŠI - dneska velmi silný hráč - dělají monitoring, vyjadřují se k celému systému - dávají prognózy, jak by to mělo být - v kontextu Evropy to není takto silné (mimo VB) - nemůže odvolat ředitele (můžou navrhnou) - nefunguje pro VŠ, místo toho národní akreditační úřad - v čele bývalý ministr - nejsou tak silní jak ČŠI - akontabilita - odpovědnost a transparentnost institucí, orgánů a jednotlivců, kteří mají vliv na fungování vzdělávacího systému - schopnost vysvětlit, jak jejich činnost ovlivňuje kvalitu vzdělávání a jaké výsledky přináší - přišlo to z VB M. Techer - někam dáváme hodně peněz, ale nevíme, co se tam děje - ukažte nám, že ty peníze si zasloužíte - výsledek: národní testování (ověřit, jestli e teda něco naučili) - u nás celostátní maturity - nevýhoda -- politika učení se na testy (učte se na testy, aby bylo víc peněz) - subsidiarita 3. nastavení a rozdělení rolí aktérů v tvorbě a implementaci politiky **Michael Fullman** - výzkumy zaměřenými na vzdělávací změny a zlepšování školství - autor vzděl. reforem, schopností analyzovat a popisovat, jak mohou školy a vzdělávací instituce efektivně implementovat změny - zaměřuje na to, jak efektivně zavádět změny v systému školství, jak podporovat učitele a školské instituce a jak měnit vzdělávací procesy tak, aby vedly ke skutečnému zlepšení výsledků žáků - teorie komplexních změn: vzděl. změna není lineární ale komplexní a nepředvídatelný **Michael Fullman: Model tří-i** - v práci The New Meaning of Educational Change (2007) - při zavádění změn ve vzděl. systémech (plánování, zavádění a zhodnocení) - popis tří fází (tří I) změny ve vzdělávání pro efektivní vzděl. změnu: 1. Iniciace -- vede k rozhodnutí provést určitou změnu - jasná strategie, cíl, podpora od všech zúčastněných 2. Implementace -- zahrnuje první zkušenosti se zaváděním myšlenky - reformy do praxe (první 2-3 roky zavádění) - náročné, rozhoduje jak je to zavedeno 3. Institucionalizace -- jinak také nazývána „pokračování" (continuation) - zda se změna uchytí nebo zda dojde k návratu k původnímu stavu - impact? dopad **VÝVOJ A ANALÝZA VP V ČR** rámec pro VP: - školský zákon z roku 1984 -- Zákon o soustavě základních, středních a vyšších odborných škol č.29/1984 Sb. - 1990 novelizován ve znění zákona č. 258/96 - dnes platí z roku 2004, s účinností od 2005 - 1991 zákon o vysokých školách č. 172/1990 Sb. - nahrazen VŠ zákonem z r. 1998 - doplněň zákonem z r. 2020 - Zákon České národní rady,1990 O státní správě a samosprávě ve školství (č. 564) [Periodizace školských změn] *a vzdělávacích reforem od 90. let do současnosti* - přechod česk. vzděl. systému od socialistického k systému založenému na principech demokracie, pluralismu a tržní ekonomiky - podle **Kalousovy** **typologie reforem** lze tyto změny rozdělit do čtyř kategorií: 1. [Nápravné reformy] - 1989-1990-1992 - odstranit pozůstatky socialistického školství - obsahové změny (jazyky, zrušení marxismu-leninismu ve výuce, zrušení branné výuky, dějepis,...) - revize učebnic dějepisu, realističtější výklad dějin (např. 1948--1989) - Samospráva (školský výbor, školské rady na úrovni školských úřadů a komise obecního zastupitelstva pro výchovu a vzdělávání) - Zavedení tří základních principů do řízení školství (subsidiarita, participace, deregulace) - Odvětvový systém řízení (později změněn na školské odbory v rámci krajského uspořádání) - Vymezení tří relativně samostatných linií řízení školství (státní správa, samospráva, inspekce) - Vznik víceletých gymnázií - Vznik nestátních škol - Vznik tzv. alternativního školství 2. [Modernizační reformy] - paralelně, + od r. 1994 - vnitřní reforma školy NEMES - snaha o narovnání vztahů učiitel -- žák - snaha o snížení encyklopedičnosti vzděl. obsahů - rozšíření výuky cizích jazyků - období reforem [zdola] - nové kurikulární dokumenty a programy - zapojení rodičů -- unie rodičů - vznik rad škol nejprve experiment, povinně zákonem z roku 2005 3. [Strukturální reformy] - 1994-1999 - snaha MĚMT více se zapojit do změn celé vzděl. struktury - 1995-1996 OECD vznik 11 doporučení - autonomie státních škol a jejich subjektivita - autonomie VŠ a posílení akademických svobod - možnost vzniku soukromých VŠ - nový způsob financování -- založený na normativním principu - vznik vyšších odborných škol jako součást terciálního vzdělávání 4. [Systémové reformy] - 2000-2005 - situace připravená ke změnám vzděl. systému jako celku - zásadní význam: Bílá kniha (Národní program rozvoje v Čr pro 21. stol.) - práce na novém školském zákoně, RVP -- nejprve pro předškolní, pak dál - formulace hlavních principů VP, jak je známe dnes 5. [Inovativní a korektivní změny] - 2005-současnost - přijetí školského zákona 2004/2005 - RVP stanoveny zákonem jako povinné - vytvoření dvojstupňového kurikula: RVP + ŠVP - proces inkluze - povinnost posledního roku předškolní docházky - změny v uspočádání maturit - jednotné pčijímací zkoušky na sš - strategie 2020, **2030+** **Dvacet let českého školství** - analýza, hodnotí vývoj českého školství od r. 1989 do 2009 - transformace školského systému po pádu socialismu 1. [Transformace školského systému po roce 1989:] - Dekonstrukce socialistického vzdělávacího modelu - Zavedení pluralitního vzdělávacího systému (obnova církevních a soukromých škol) - Zavedení víceletých gymnázií a změny ve struktuře základního a středního vzdělávání. 2. [Reformy a jejich dopad:] - [Změna obsahu vzdělávání]: Příklon k moderním metodám a klíčovým kompetencím (např. cizí jazyky, informatika - [Autonomie škol]: Školy získaly větší pravomoci v řízení a financování. - [RVP] - Klíčové problémy a výzvy: - Regionální nerovnosti v kvalitě školství. - Financování škol a nízké platy učitelů. - Nedostatek pedagogů, matematika, informatika - Výsledky českých žáků v mezinárodních srovnávacích testech (např. PISA) -- stagnace nebo zhoršování v některých oblastech. - Vliv mezinárodních trendů a EU: - Snaha harmonizovat české vzdělávání s evropskými standardy. - Podpora celoživotního vzdělávání a inkluzivního vzdělávání. - Přizpůsobení vzdělávání potřebám globalizovaného trhu práce. **Bílá kniha -- Národní program rozvoje vzdělávání** - Vize vzdělávání: - Posílení klíčových kompetencí studentů. - Důraz na celoživotní učení a adaptabilitu. - Zlepšení kvality výuky a rovných příležitostí. - Priority: - Zlepšení podmínek pro učitele (např. platy, odborný rozvoj). - Modernizace vybavení škol (technologie). - Podpora inkluzivního vzdělávání (začlenění znevýhodněných skupin). - Navrhované kroky: - Reforma financování -- větší podpora podle potřeb školy. - Podpora učitelské profese (vzdělávání a hodnocení učitelů). - Propagace inovativních výukových metod. **Strategie vzdělávací politiky do roku 2020** 1. Kvalita: - Zlepšit výsledky českých žáků (např. v mezinárodních testech jako PISA). - Zajistit kvalitní pedagogické vedení a motivaci učitelů. 2. Dostupnost: - Zmenšit rozdíly mezi regiony a sociálními skupinami. - Podpora znevýhodněných žáků a inkluze. 3. Relevance: - Připravit studenty na měnící se trh práce. - Posílit dovednosti pro digitální a globalizovaný svět. Klíčová opatření: - Zavedení moderních vzdělávacích přístupů (např. projektové učení). - Zlepšení koordinace mezi státem, kraji a školami. - Investice do školské infrastruktury (např. technologie a moderní vybavení). **EVROPSKÉ VZDĚLÁVACÍ POLITIKY** - na základě [Lisabonské smlouvy] (3 typy, jak se spravuje E politika): - výlučné pravomoci - sdílené pravomoci - koordinační podpůrné pravomoci A. [Výlučná legislativní pravomoc] - právní předpisy na úrovni EU, plná moc EU - členské státy je pak mají - musí implementovat - EU to nastaví -- vy to přijměte a aplikujte - celní politika (Dohoda o volném obchodu mezi EU a Kanadou (CETA)) - pro státy eurozóny: měnová politika B. [Sdílená legislativní pravomoc] - můžete přijímat v určitém rámci - EU stanovuje zákl. normy, členské státy mohou doplňovat přísnějšími pravidly - Evropská zelená dohoda (European Green Deal) - zemědělská politika (nějaký rámce v používání pesticidů) - státy můžou přijímat svá opatření kolik, čeho - pracovní právo C. [Podpůrná legislativní pravomoc] - doporučení, EU nemá právo přijímat závazná pravidla, pouze podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnost členských států - finanční fondy, Erasmus + - vzdělávací politika (nemá žádný rámec) [Vzdělávací politika EU] - orgány Eu mohou členským státům pouze navrhnout doporučení - podstata: společně přijaté cíle - založena na systematické a rozsáhlé finanční podpoře - strukturální fondy, programy CŽV - zákl. metodou je: A. [otevřená metoda koordinace] - vzájemné strategické cíle - šíření dobré praxe - expertní posuzování odporníky (peer review) - stanovování indikátorů (kvantitativní ukazatele) - poskytování informačních zdrojů -- Eurydice, Eurostat B. ovlivnění (možný neúmyslně, ale týká se všech) - kauza D.H. žalování ČR v roce 2005-2007 - za systematické znevýhodňování vzdělávání romských dětí - uznání, že ano - na základě statistických dat (žádný konkrétní případ) - nadměrné posílání dětí do zvláštních škol - reakce: zrušení zvláštních škol - inkluze [Evropský rámc kvalifikací pro CŽV] - aby se uznávaly kvalifikace - požadavky na regulované povolání (lékař, architekt, učitel -- chybí autorita) [Boloňský proces 1998] - napříč Evropou přijat jednotný systém Vš vzdělávání - 3 stupně Bc. Mgr. PhD. (předtím to tak nebylo) srovnatelné napříč evropou - kreditový systém -- usnadnění mobility studentů [Lisabonský proces] - zahájen 2000, vrchol až 2002, ČR se přidala 2003 - snaha koordinovat různé politiky EU - zaměřil na růst, zaměstnanost, a zajištění udržitelného rozvoje v rámci EU - cíl -- nejvíc konkurenceschopná, nejdynamičtější na světě do roku 2010 - zlepšení kvality a efektivity vzdělávání a [odborná příprava] v EU - zajištění přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě pro všechny - otevření systémů vzdělávání a odborné přípravy okolního světu - kvantitativní ukazatele: - zvýšit na 12.5% počet dospělých v CŽV - snížit na max 10% nedokončení SŠ - na 85% zvýšit počty studujících v sekundárním a terc. vzděl. - na 20% snížit špatné výsledky ve čtenářské gramotnosti testy PISA - o 15% zvýšit počet studentů na oborech Ma, Př. technologie - 2005 přehodnocení cílů potom země samy hodnotí svůj postup - vzdělávání byla jen jedna z oblastí [Strategie Evropa 2020 (2010-2020)] - navázání na Lisabonskou strategii - už ne být nejlepší, ale udržet to -- udržitelnost - inteligentní růst, udržitelný růst, růst podporující začlenění - 3% HDP by měly být investovány do výzkumu a vývoje - snížení dětí co nedokončí školní docházku - cíle můžu najít v rámci NKU **PEDAGOGICKÝ VÝZKUM A VP** - vzdělávání přináší ekonomický růst zemí - s vyšším vzděláním zvýšená resistence (hůř se šíří dezinformace) **Keller: chrám, výtah, pojišťovna -- teorie pojišťovny** 90. léta - jak se snažíme minimalizovat rizika a nejistoty v průběhu života - moderní spol. stále více připomíná pojišťovnu, jednotlivci, místo aby se spoléhaly na komunitu nebo rodinu, hledají jistotu v institucích soc. státu nebo trhu - změny ve společnosti: - od tradiční solidarity směrem k individualismu a tržním principům - nejdřív **chrám** (vzdělání nebylo důležité, záležitost exkluzivity) - kolektivní identita, nespoléhalo se na instituce - **výtah** (možnost jak se z neprivileg. vrstvy dostat navch) po 2. sv. (i dneska) - individuální sociální mobilita -- schopnost „postoupit výš" díky vlastnímu úsilí, vzdělání nebo pracovním výkonům - **pojišťovna** (vzdělání už není záruka výtahu) (ale pojistka, že nepropadnu) - postmoderní společnost a období globalizace ropná krize (začátek 70. let) - pocit, že bude málo ropy, ekonomický propad - ztráta důvěry ve výsledky vědy **Colemanova zpráva** *konec 60. let* - obrovský výzkum USA - jeden z největší a nejvlivnější sociologický výzkum v historii vzdělávání - zda mají všechny děti v USA rovné šance na kvalitní vzdělání - zkoumání, jak jsou školy efektivní, jak školy posilují efektivitu ekonomiky - dvě školy se stejným vybavením mohou mít úplně jiné výsledky v závislosti na sociálním složení žáků - největší vliv na vzděl. výsledky mělo socioekonomické zázemí**:** - vzdělání rodičů, příjem rodiny, podpora vzdělávání doma - záleželo na tom, jestli jste černoch, hispánec a ekonom. status - vzdělání nemá zas takový vliv na potom příjem (karty jsou rozdány) - zaváděna politika desegregace **New public managment** - vláda železné lady -- Margaret Thatcherové - VB (1979--1990), průkopnice NPM - prosazovala privatizaci veřejných služeb (dopravy, energetiky, školství), omezení role státu a zavádění tržních mechanismů do veřejného sektoru - způsob řízení veřejného sektoru inspirovaný metodami z podnikání - větší zaměření na měření kvality škol a výsledků žáků: srovnávací testy - konec studené války, pád železné opony konec 90. let - globalizace -- ještě větší akcelerace poptávky po vzdělání - sledování a srovnávání vzdělávacích výsledků: - OECD: PISA, TALIS - IEA: TIMSS, PIRLS - přelom tisíciletí: Finsko vnímáno jako jeden z nejúspěšnějších států na světě - zájezdy -- exkurze do finských škol - úspěch na základě PISA (začátek r. 2000) - zásadní vzdělávací reforma 1970: - jednotná ZŠ (všichni Finové to musí absolvovat) - silná centralizace, silná pozice ministerstva - jednotné kurikulum (malá svoboda škol) - silná kvalita učitelství (od 70. let regulované povolání) - učitelství na Vš jedním z nejprestižnějších oborů, nejvíc uchazečů - talentové zkoušky, kariérní řád - vzdělávací reformy 90. léta: - decentralizace (místní samosprávy) - kompetenční kurikulum (jakou má mít student kompetenci) - well-being ve školách - podpora inovací -- projektové vyučování (laboratoře) - Covid: obrovský propad v kompetencích (PISA) - proč propad (možné, nikdo jistě neví proč)? - zavedení reformy v r. 90 - 90\. letech v podstatě žádní přistěhovalci - v roce 2020 přes 10 % migrantů (jazykové bariéry) - 2008 extrémně postiženo ekonomickou krizí - postupné snížení rozpočtu na školství: - zvýšení počtu žáků ve třídě - snížení počtu zaměstnanců - aktuální politika (PISA nám nevadí, zaměření na budoucnost) **Vzdělávací politika Německo** - jakoby žádná VP není -- je to spolková země - velmi brzká selekce (hodně záleží, co budete studovat) - šok PISA: rok 2000, výrazně za průměrem OECD - velké rozdíly mezi studenty různých soc. skupin, mezi státy - 2001 akční plán: obrovská reforma - zlepšení jazykových schopností v MŠ (velké přistěhovalectví) - zavedení standardů pro všechny spolkové státy (co by měl ten žák umět) - Profesionalizace učitelů: Zvýšení kvality vzdělávání učitelů a jejich dalšího profesního rozvoje - ze zš → celodenní systém - u nás (výklad látky, pak se to douč doma) - škola končí ve 4 odpo - odpo části věnování procvičovacím blokům, sportovní aktivity - povinné pro všechny - brzká selekce zůstává - ihned po zavedení výsledky **Vzdělávací systém Ontario** 90. léta, Mike Harris - reformy vzdělávacího systému: - zvýšit odpovědnost škol a učitelů, zlepšit efektivitu vzděl. a snížit výdaje - bylo zavedeno: - Povinné testování žáků - Podrobné kurikulum - jednotné a podrobné osnovy (kurikula) pro každý předmět a ročník - Snížení financování a počtu školských rad: - Omezení rozpočtu pro školy a centralizace rozhodování - Hodnocení učitelů: - Noví učitelé museli absolvovat povinné „papírové" testy - zvýšení legislativní zátěže učitelů -- protesty, stávky **Teorie změny podle Michaela Fullana** - pochopení a zlepšování vzdělávacích systémů prostřednictvím efektivních změnových strategií - jak a proč určité kroky vedou k dosažení požadované změny 1. Identifikace jednotlivých kroků (např. lepší vzdělávání učitelů) 2. Vysvětlení předpokladů, na kterých změny stojí (lepší učitelé zlepší kvalitu výuky) 3. Klíčem je popsání toho, jak navrhované intervence povedou ke změně - teorie pomáhá jasně strukturovat reformy a vysvětlit jejich logiku - „[zvyšování kapacit" (capacity building]): - Klíčový pojmem pro reformu v Ontariu - rozvoji dovedností a schopností všech, kdo jsou zapojeni do vzdělávání - učitelé, ředitelé, školy - Střední článek řízení: zavedení „superintendentů" -- zástupců vlády na regionální úrovni, kteří podporovali a kontrolovali školy **AKTIVITY OECD JAKO KONTEXT PRO VZDĚLÁVÁNÍ POLITIKU ČR** OECD = organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - založeno v 1960 ČR od 1995, sídlo v Paříži - sdružuje vyspělé země - umožňuje členským zemím sdílet nejlepší praktiky v oblasti ekonomiky, vzdělávání, ekologie, zaměstnanosti, digitalizace atd. - úkoly: - trvalý růst ekonomiky, zaměstnanosti a život. standardu obyvatel - finan. stabilita, ekonom. rozmach členských i nečlenských zemí - rozvoj světového obchodu (na zákl. nediskriminace, mnohostrannosti) (CERI) Středisko pro výzkum a inovace ve vzdělávání Direktorát pro vzdělávání v rámci OECD - založeno v roce 1968 - tři hlavní aktivity: 1. analýza, výzkum, inovace (podpora i realizace 2. perspektivní přístupy k výuce, pilotní experimenty v oblasti vzděl. inovací - alternativní foremy hodnocení studentů 3. spolupráce mezi členskými a dalšími zeměmi - Filozofie a její východiska: - vzdělání jako veřejný statek: významný vliv na ekonom. a soc. rozvoj - investice do vzdělání s vysokou návratností [ČR v orgánech OECD] - MŠMT, ČŠI -- přímé propojení - ve výboru pro vzdělávací politiku EDPC - v řídících radách dvou nejvýznamnějších projektů, jichž se ČR účastní: - řídící rada projektu PISA a PIAAC - co nám členství v OECD přináší: 1. Organizace tzv. velkých výzkumů - mezinárodní srovnání (IALS, SIALS, PIAAC, PISA, TALIS...) - o tom, co se lidi naučili, co umí, možné propojení mezi sebou - ČR většinou průměrné - koncept [funkční gramotnosti] *(pro úspěšné fungování v prac. a osob. životě, plnohodnotné zapojené do společnosti*) kompetence pro život - zjišťujeme, co je důležité pro život za dovednosti - DeSeCo -- defining and Sellecting Competences (*OECD z toho vychází*) - projekt, studie, jaké kompetence bychom pro svůj život mít, umět... - jednat autonomně, používat interaktivní nástroje, - fungovat v soc. heterogenních skupinách - 1997 pak na to navazovaly PISA... 2. Analýzy vzděl. politiky v různých oblastech - INES: indikátory systému vzdělávání - kvantitativní srovnávání - porovnání vzdělávacích systémů členských zemí - dlouhodobě od 1988 a pravidelně - výstupem je Education at a Glance (přehled výsledků srovnání, HDP...) 3. Expertní posuzování různých oblastí vzděl. systémů - když potřebujeme externí pohled na nějaký segment - musí se platit, u nás poprvé v r. 1995 publikace 1996 - z toho vzniklo 11 doporučení co dělat dál (3 okruhy): a. zdokonalování kurikula, struktury a kvality v zákl. a středním vzdělání b. posilování relevance, schopnosti reagovat a kvality řízení v odborném školství c. realizování efektivnějších prostředků řízená a správy školství Realizace: - návrh projektu ze střediska pro výzkum a inovace ve vzdělávaní - členské země se mohou přes ministerstva připojit - svou účast financují samy (využité financí Evropské komise) - k dispozici metodika, odborné vedení Výzkumy: 1. IALS (International Adult Litaracy Survey) - rok 1993, ČR se nezúčastnila - numerická, dokumentová (umět vyplnit složenku) a čtenářská gramotnost - 18-65 let - druhá vlna navazuje na IALS, 1998 účast ČR - pro čr nízká úroveň ve čtenářské gramotnosti, zbytek vysoká/dobrý úroveň - gramotnost jako sval, který musíme udržovat (s věkem se to snižuje) - vš vzdělání nezaručuje vysokou funkční gramotnost 2. PIAAC (Program for International Assessment of Adult Competencies) - základní dovednosti potřebné pro úspěch v běžném životě (práce, dospělost) - 16-65 let - matematické dovednosti, čtenářské dovednosti, dovednosti řešit problémy v prostředí informačních technologií - srpen 2011--březen 2012 - metoda CAPI (computer assisted personal interview - kdo neuměl s pc papír (15-25 %) - realizuje se další vlna 2023 -- výsledky konec roku 2024 3. PISA (Programme for International Student Assesment) - první cyklus v r. 2000, čr zapojila - pravidelně každé 3 roky zjišťovat výsledky vzdělávání 15 letých žáků - u nás je tím pověřena ČŠI od 2011 - přírodovědná, čtenářská, matematická gramotnost - testování využití daných dovedností v běžném životě - také kontextuální dotazníky (informace o žákovi -- zázemí, rodiče) - z roku 2022 patříme k průměru až nadprůměru - Cíl: poskytnout tvůrcům vzdělávací politiky informace o fungování jejich školských systémů a vývojových trendech, také umožnit mezinárodní srovnávání 4. TALIS (teaching and Learning International Survey) - dotazníky pro učitele a ředitele - zkoumání podmínek, ve kterých učitelé a ředitelé škol pracují - metodách výuky a hodnocení, které učitelé používají ve třídách - realizuje ČŠI - možné propojení s PISA **VZDĚLÁVACÍ NEROVNOSTI** - jsou vždy míněny nerovnosti šancí a úspěšnosti soc. skupin ve vzděl. - aby byly co nejvíce spravedlivé šance SITUACE V ČR - průměrný až podprůměrný rozptyl socioekonom. statusu (bohatsví) - nejsou tady tak velké rozdíly mezi bohatými a chudými - nadprůměrné rozdíly ve výsledcích žáků v testech - silná souvislost mezi tím z jaké rodiny pocházím a jakých výsledků dosahuji - korelační koeficient 0,5 - 25% dokážu odhadnout výsledky, podle toho z jaké jste rodiny - rozdíly mezi školami, ale uvnitř školy relativně homogenní - spádové okrsky, vliv rodičů - školní turistika (dítě zapsaná u babičky, aby mohlo chodit tam a tam) - Norsko, Finsko nejlepší škola je ta nejbližší, u nás to tak není - obrovské regionální rozdíly (žák V 9. třídě v Praze jako žák z Karlovarského v 7.) - jednotlivé kraje mají rozdíly jako různé země - od roku 2002 se to začlo objevovat v datech [Příčiny:] 1. [socioekonomický status] - meritokracie: škola oceňuje žáky podle nadání a schopností - lat. *meritum* = zásluha - nehledět na původ, bohatství, postavení... - konfliktualistické teorie: 1. [Teorie jazykového kódu Basil Bernstein] - způsob mluvy přímá souvislost se schopností chápat a nahlížet na svět okolo - restriktivní kód: - stručnější, méně explicitní, zkrácená, jednodušší vyjádření - neformální komunikace, není kladen důraz na komplexní jazyk. strukturu - dělnické třídy - elaborovaný kód: - přesnější, komplexní, rozvinuté větné struktury - akademické, formální prostředí -- škola - vyšší jazykový kód, lepší úspěchy 2. [Teorie sociálního a kulturního kapitálu P. Bourdieu] - jiné podmínky při vstupu do vzdělávání - ekonom. kapitál (materiální zdroje: peníze, majetek..) - kultur. kapitál (znalosti, dovednosti, osvojení od rodiny) - ztělesněné: jazykové schopnosti, znalosti, dovednosti - objektivizované: knihy, hudeb. nástroje, umělecké dílo - institucionalizované: tituly, kvalifikace - soc. kapitál (soc. sítě, vztahy) - vyšší kapitál: - lepší přístup ke zdrojům (knihy, doučování..) - rodiče vědí, jak komunikovat s učiteli, pomůžou s úkolem 3. [Vzdělanostní aspirace J. MacLeod] - vliv soc. prostředí a třídní příslušnosti na životní ambice, aspirace - aspirace ovlivněny soc. třídou (jak vysoko si troufám, vnímáním šancí na úspěch) - habitus: (od Bourdieu) - vnitřní nastavení, formováno soc. prostředím (jak vidím svět a svou roli) - dvě skupiny mladých mužů (dělníci X důvěra ve vzdělání pro lepší život) 4. [T. Katrňák: Odsouzení k manuální práci] - proč děti dělníků často končí v manuálních profesích - škola jako nástroj reprodukce - vzděl. systém reprodukuje nerovnosti - ranný výběr -- jdou po sš na učiliště - volný a soudržný vztah (přístup ke škole) - pro dělníky jsou hlavní motivací peníze (jejich strategie je materiální, a ke studiu se tedy váže jen volně) - pro vysokoškoláky je to sociální status (dosažený skrze vzdělání) - znevýhodnění nízkým materiálním a kulturním statusem -- naprosté odmítnutí školního systému zásluh - děti dělníků: nízké vzdělanostní aspirace, materialisticko-utilitaristická životní orientace a nízké povědomí o významu vzdělání v životě jsou zjevnou příčinou přetrvávající intergenerační reprodukce nízkého vzdělání - volně plovoucí zátky 2. [vzdělávací politika (systém) a její dopady] - vnější diferenciace - již od 1995 experti od OECD - víceletá gymnázia konkurence pro zákl. školy - 1999 MŠMT následně neruší gymnázia (záležitost veřejného zájmu) - značný odpor od rodičů, učitelské organizace - reakce žš na odchod dětí na gymnázia - výběrové žš/třídy **Reformy českého vzdělávacího systému**: 1. [Podpora předškolního vzdělávání ] - zvýšení přístupu dětí k předškolnímu vzdělávání, zejména v sociálně znevýhodněných skupinách - zvýšit kapacitu mateřských škol - podpora inkluze -- zajištění rovných příležitostí pro děti z různých prostředí - 2004: povinný poslední rok předškolní docházky 2. [Revize RVP ZV a metodická podpora školám] - aktualizace a modernizace obsahu vzdělávání v souladu s potřebami společnosti a trhu práce - přijetí RVP 2005 - 2013 další úpravy a zpřesnění v kurikulu, další revize 2015 - posílení kompetencí: digitální, čtenářská gramotnost, rozvoj kritického myšlení - zjednodušení a zpřehlednění vzdělávacích plánů - zajištění metodické podpory pro učitele při implementaci nového obsahu 3. [Podpora a řízení škol] - posílení role vedení škol v zajištění kvality vzdělávání - zavedení systémové podpory pro ředitele škol a jejich profesní rozvoj - vytvořit síť podpůrných institucí pro školy (např. metodická centra) - lepší přístup k datům a nástrojům pro řízení kvality 4. [Inovace oborové soustavy] - reforma soustavy studijních oborů v souladu s potřebami trhu práce - zjednodušení a aktualizace oborů ve středním a vyšším odborném vzdělávání - vytvořit moderní a flexibilní nabídku vzdělávacích oborů - 2004--2006: revize systému středního odborného vzdělávání, oborová reforma - 2007--2010: Zavedení nových oborů a změny v nabídce středního odbor. vzděl. 5. [Zvyšování kvality vzdělávání ve strukturálně postižených regionech] - zacílená podpora škol a žáků v ekonom. a soc. znevýhodněných oblastech - snížení rozdílů ve vzdělávacích výsledcích mezi regiony, 2007-15 - zvýšit kvalifikaci učitelů působících v těchto oblastech

Use Quizgecko on...
Browser
Browser