Anatomie a morfologie zubů: Premoláry PDF

# Anatomie a morfologie zubů: Premoláry ## Distální úsek **Premoláry:** - Horní první premolár - Horní druhý premolár - Dolní první premolár - Dolní druhý premolár **Moláry:** - Horní proní molár - Horní druhý molár - Horní třetí molár - Dolní první molár - Dolní druhý molár - Dolní třetí molár...

# Anatomie a morfologie zubů: Premoláry ## Distální úsek **Premoláry:** - Horní první premolár - Horní druhý premolár - Dolní první premolár - Dolní druhý premolár **Moláry:** - Horní proní molár - Horní druhý molár - Horní třetí molár - Dolní první molár - Dolní druhý molár - Dolní třetí molár ## Premoláry V češtině se označují jako "třenové zuby," tento pojem se v odborné diskusi nepoužívá. Užíváme ho pouze u rozhovoru s pacientem. U rozhovoru s pacientem jsou často používané výrazy "čtyřka" neboli první premolár a "pětka" neboli druhý premolár. Pacienti číselným pojmům zpravidla rozumí. Premoláry nacházíme pouze ve stálé dentici, dočasná dentice premoláry neobsahuje. Premoláry patří mezi zuby distálního úseku, slouží na trhání a rozmělnění potravy. Patří mezi tzv. hrbolkové zuby. Všechny premoláry mají dva hrbolky, nazývají se také "dentes bicuspidasti," výjimkou je tříhrbolková varianta druhého premoláru nazývaná "dens tricuspidatus." Korunka premolárů se skládá z plošky vestibulární (bukální), orální (palatinální v horní čelisti, linguální v dolní čelisti) a s dvou aproximálních plošek (mesiální a distální). Na rozdíl od zubů frontálního úseku nemá incisální (řezací) hranu, ale popisujeme na ni okluzní plošku (kousací). ## Horní premoláry - Patří mezi pilíře 2. třídy dle Voldřicha, zejména kvůli spíše průměrné délce kořenů. - Oproti dolním premolárům nemá korunka žádný sklon a jednotlivé hrbolky horních premolárů mají přinejmenším srovnatelnou velikost. - U horních premolárů jako u prvních zástupců laterálního úseku je třeba zmínit, že všechny sousedící aproximální valy jsou stejně vysoké a že při pohledu na bukální nebo orální plošky všech zubů laterálního úseku zubního oblouku neshledáváme žádné výrazné odchylky mezi jednotlivými zuby v inklinaci těchto plošek. ## Horní první premolár - Korunka je mohutnější než korunky frontálních zubů a má dva hrbolky - bukální hrbolek a palatinální hrbolek. Palatinální hrbolek je o málo menší než hrbolek bukální. Z aproximálního pohledu má korunka tvar soudku, kdy nejširší je korunka ve středu svojí výšky. Z bukálního pohledu je korunka cervikálně poměrně štíhlá a rozšiřuje se až k bodům kontaktu, mesiální bod kontaktu se špičákem je okluzálněji, než distální bod kontaktu s druhým premolárem. Z pohledu z okluze se korunka jeví jako zaoblený šestiúhelník s kratšími palatinálními stranami. - Kořeny u prvního premoláru předpokládáme dva, palatinální kořen a bukální kořen. Kořeny nedosahují délky mohutného kořenu špičáku, avšak jsou delší než kořen postranního řezáku. Oba kořeny jsou cervikálně spojeny a až někde v apikální polovině se rozdělují. Každý z kořenů obsahuje jeden kořenový kanálek. - Endodoncium Dřeňová dutina odpovídá tvaru korunky, takže vybíhá ve dva rohy, kdy každý z nich míří do jednoho z hrbolků. Mesiodistálně je však výrazně oploštělá. Předpokládáme dva kořenové kanálky oba s apikální ramifikací. - Okluzní ploška je sníženina ohraničená hřebeny (cristami) a valy, konkrétně distálním a mesiálním hřebenem bukálního hrbolku, distálním a mesiálním hřebenem palatinálního hrbolku, mesiálním sklovinným valem a distálním sklovinným valem. Podélná fisura (podélná rýha, centrální fisura) rozděluje většinu okluzní plošky na dvě části, palatinální část je o málo menší než bukální. Podélná fisura se větví v distální jamce na distopalatinální fisuru a distobukální fisuru a v mesiální jamce na mesiopalatinální fisuru a mesiobukální fisuru. Vprostřed podélná fisura rozděluje dva příčné hřebeny, které se klenou mezi hrbolky. Mesiální sklovinný val může být rozdělen mesiopalatinální rýhou. - Bukální ploška je uprostřed rozdělena sklovinným valem a je výrazně konvexní, linie maximální konvexity prochází středem plošky a směrem k aproximálním ploškám míří okluzálně. - Palatinální ploška je užší kvůli palatinálnímu sklonu aproximálních plošek a je stejně klenutá jako ploška bukální. - Aproximální plošky jsou relativně ploché, okluzálně se zaoblují ve sklovinné valy, distální ploška je konvexnější, kdežto mesiální ploška někdy ve svém středu cervikálně vykazuje až konkavitu směrem k bifurkaci (rozdvojení) kořenů. Obě plošky jsou palatinálně nakloněny, což způsobuje zúžení palatinální plošky. Dále jsou obě plošky skloněny apikálně, od široké aproximální plošky tak míří k úzkému krčku. ## Horní druhý premolár - Korunka, jejíž velikost je stejná jako velikost korunky prvního premoláru, má opět dva hrbolky - bukální hrbolek a palatinální hrbolek, jsou oblejší a rozdíl ve velikosti hrbolků je zanedbatelný a hrbolky zle označit za stejně velké. Z aproximálního pohledu má korunka znovu tvar soudku, kdy nejširší je korunka ve středu svojí výšky. Body kontaktu se nacházejí ve srovnatelné výšce a distální kontakt zubů se odehrává ve větší ploše, díky robustnosti prvního moláru. Tvar korunky z okluzního pohledu je zaoblenější než u prvního premoláru. Spíše než šestiúhelník, tak připomíná obvod elipsu. - Kořen předpokládáme naopak od prvního premoláru jen jeden, zato robustnější. Délkou je srovnatelný s kořeny prvního premoláru a apikálně sledujeme kořenový znak. Očekáváme jeden kořenový kanálek. - Endodoncium Dřeňová dutina odpovídá tvaru korunky, vybíhá ve dva rohy které míří do hrbolků. Mesiodistálně je však výrazně oploštělá. Vše shodně s prvním premolárem. Předpokládáme jeden kořenový kanálek, výskyt dvou kanálků nás ale nesmí překvapit. - Okluzní ploška je téměř identická s okluzní ploškou prvního premoláru, proto zmíníme pouze některé charakteristické rozdíly. Okluzní ploška je poněkud plytší, podélná fisura je kratší a mesiální sklovinný val není nikdy rozdělen rýhou. - Bukální ploška je srovnatelná s prvním premolárem. - Palatinální ploška je o něco širší, než u prvního premoláru, díky tvaru korunky. - Aproximální plošky jsou opět relativně ploché (zejm. distální), okluzálně se také zaoblují ve sklovinné valy. Na mesiální plošce nenacházíme konkavitu kvůli chybějící bifurkaci kořenů. Obě aproximální plošky jsou opět skloněny apikálně, ale jejich sklon palatinálně není tak výrazný jako u prvního premoláru. ## Dolní premoláry - Jsou stejně jako horní premoláry pilíři 2. třídy dle Voldřicha, jejich délka kořene je opět spíše průměrná. - Od horních premolárů je jednoznačně rozeznáme dle charakteristického lingválního sklonu korunky a dle výrazného rozdílu ve velikosti jednotlivých hrbolků. - Lingvální sklon korunek dolní premoláry sdílejí s dolními moláry, jejich lingvální plošky jsou tedy proto krátké a strmé, kdežto bukální plošky jsou velmi výrazně skloněny a vytváří jakýsi pozvolný svah, který vytlačuje okluzní plošku na lingvální dvě třetiny vestibulo-orální šířky zubu. ## Dolní první premolár - Korunka je nejmenší ze všech premolárů a vykazuje největší výškový rozdíl mezi hrbolky. Linguální hrbolek je typicky svou výškou poloviční v porovnání s bukálním hrbolkem. Z aproximálního směru se i díky tomu korunka jeví výrazně linguálně skloněná, přičemž tuto charakteristiku výrazně podporuje nepoměr mezi bukální a linguální ploškou. Z aproximálního pohledu je linguální ploška výrazně méně konvexní, kratší a strmější než bukální ploška. Okluzní ploška je bukální ploškou utlačena směrem liguálním. - Kořen se vyskytuje zcela výlučně jeden a svou délkou a mohutností se řadí k průměru. Kořen může být více či méně mesiodistálně zploštěn a apikálně pozorujeme kořenový znak. Endodoncium Dřeňová dutina vybíhá do hrbolků ve dva rohy, kdy jejich velikost odpovídá nepoměru mezi výškou hrbolků. Mesiodistálně je oploštělá. Do dna dutiny ústí jeden kořenový kanálek, který se často apikálně ramifikuje. - Okluzní ploška je ohraničena a tvořena všemi již popsanými anatomickými útvary. Oproti ostatním premolárům však můžeme pozorovat následující charakteristiky. Podélná fisura je vzhledem k nepoměru hrbolků posunuta silně linguálně k menšímu z hrbolků. Mesiální i distální sklovinný val bývají rozděleny rýhou. Příčné hřebeny rozdělující podélnou fisuru jsou velmi vyvinuté a výrazně převyšují aproximální sklovinné valy. Jak již bylo zmíněno, okluzní ploška zabírá pouze linguální dvě třetiny rozměru zubu. - Bukální ploška je silně konvexní a je výrazně skloněna liguálně, což mimo jiné způsobuje, že linie maximální konvexity je velmi blízko krčku a strmě stoupá do blízkosti aproximálních sklovinných valů. Ploška je díky sklonu a díky tomu, že stoupá k vysokému hrbolku velmi rozměrná. Stejně jako u všech premolárů je rozdělena na poloviny sklovinným valem. - Linguální ploška je užší kvůli linguálnímu sklonu aproximálních plošek. Je konvexní, ale od krčku k linguálnímu hrbolku stoupá přímě a velmi strmě. - Aproximální plošky jsou znovu relativně ploché, liguálně a cervikálně skloněné, okluzálně se zaoblují ve sklovinné valy. Distální ploška je konvexnější. Body kontaktu jsou na stejné úrovni. ## Dolní druhý premolár - Korunka druhého dolního premoláru se podobá korunce prvního dolního premoláru, ale nepoměr mezi hrbolky není tak markantní a korunka je i díky tomu celkově o něco málo mohutnější. Hrbolky jsou oblejší, než u prvního dolního premoláru. - Kořen je jeden, mesiodistálně zploštěn a apikálně pozorujeme kořenový znak. - Endodoncium Dřeňová dutina vybíhá do hrbolků ve dva rohy, kdy jejich velikost opět odpovídá nepoměru mezi výškou hrbolků. Mesiodistálně je oploštělá. Jeden kořenový kanálek nemá tendence se ramifikovat. - Oproti ostatním premolárům můžeme pozorovat následující charakteristiky. Podélná fisura je vzhledem k nepoměru hrbolků posunuta silně lingválně k menšímu z hrbolků, ale příčné hřebeny rozdělující podélnou fisuru nejsou tak výrazné jako u prvního dolního premoláru. Sklovinné valy nejsou rozděleny rýhou, stejně jako u horního druhého premoláru. Typicky pro dolní premoláry, okluzní ploška zabírá pouze lingvální dvě třetiny rozměru zubu. - Bukální ploška charakteristikou odpovídá bukální plošce prvního dolního premoláru. - Linguální ploška Je vyšší a širší než u prvního dolního premoláru. Ostatní charakteristiky jsou stejné. - Aproximální plošky jsou relativně ploché, méně linguálně skloněné okluzálně se zaoblují ve sklovinné valy, distální ploška je konvexnější. Body kontaktu jsou na stejné úrovni. - Tříhrbolková varianta druhého dolního premoláru je poměrně obvyklou odchylkou. V takovém případě je liguální hrbolek rozdělen příčnou fisurou na mesiolinguální a distolinguální hrbolek. Přítomnost těchto dvou hrbolků ohýbá (jejich dva příčné hřebeny ohýbají) centrální fisuru okolo bukálního hrbolku a fisury tak vytvářejí tvar písmene Y. Mesioliguální hrbolek bývá větší a posunuje tak vzniklou příčnou fisuru distálně. Ta poté volně přechází na linguální plošku. ## Příští praktické cvičení: - **Laboratorní:** - **Průběžný test:** 1. prezentace: úvodu do morfologie zubů a značení/ číslování zubů 2. prezentace: morfologie řezáků 3. prezentace: morfologie špičáků 4. prezentace: morfologie premolárů ## Děkuji za pozornost **Image description:** The image shows a green smiley face drawn on a green background with a blurred green and white background. The background is blurred, but it probably shows a desk with a lamp, a notebook, a pencil holder, and several books; all of these objects are green. The smiley face appears to be hand- drawn. The background objects are probably meant to illustrate a classroom setting.