Příručka strojvedoucího kandidáta - Legislativa Licence 2018 PDF

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqw ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer Příručka strojvedoucího - kandidáta tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui LEGISLATIVA opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop LICENCE asdfghjklzxcvbnmqwertyuiop...

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqw ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer Příručka strojvedoucího - kandidáta tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui LEGISLATIVA opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop LICENCE asdfghjklzxcvbnmqwertyuiopas 2018 dfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdf Ing. Tauberová Šárka PAMO, spol. s r. o. ghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfgh jklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjkl zxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcv bnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbn mqwertyuiopasdfghjklzxcvbnm qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqw ertyuiopasdfghjklzxcvbnmrtyui Obsah 1. Dopis pro budoucí strojvedoucí (Předmluva) 2 2. Legislativa v drážní dopravě 3 2.1 Úvod do legislativy 3 2.2 Zákon o dráhách 3 2.3 Prováděcí vyhlášky 8 2.3.1 Vyhláška č. 100/1995 Sb. – Řád určených technických zařízení 8 2.3.2 Vyhláška č. 101/1995 Sb. – Řád pro zdravotní způsobilost osob 9 2.3.3 Vyhláška č. 16/2012 Sb. o odborné způsobilosti 10 2.3.4 Vyhláška č. 173/1995 Sb. – Dopravní řád drah 11 2.3.5 Vyhláška č. 177/1995 Sb. – Stavební a technický řád drah 30 2.3.6 Nařízení vlády č. 168/2002 Sb. – způsob organizace práce a pracovních postupů při provozování dopravy 32 2.3.7 Zákoník práce – vybrané části 33 2.4 Legislativa vlečkového provozu 34 2.5 Legislativa traťového provozu 34 3. Seznam obrázků 36 1  1. Dopis pro budoucí strojvedoucí (Předmluva) Milí budoucí strojvedoucí, dostává se Vám do rukou „Příručka strojvedoucího - kandidáta“ – to jste vy! Obsah legislativní části „Příručky“ je zaměřen na orientační znalost základních subjektů i osob na železnici, jejich práv a povinností a jejich vzájemných vztahů. A to v míře dostačující pro strojvedoucího v traťovém provozu. „Příručka“ je rozdělena do jednotlivých okruhů podle platného členění právních dokumentů České republiky. Paragrafy obsažené v těchto dokumentech jsou zestručněny a popsány heslovitě, nebo pro lepší přehlednost zakresleny do schémat. Záměrem totiž není čtení dlouhých textů, ale spíše jednoduché, názorné vysvětlení principů. Texty jsou pro názornost ještě doplněny kresbami. Věřím, že tato pomůcka bude pro Vás materiálem nejen potřebným, ale i zajímavým a příjemným. Vaše Šárka Tauberová. 2  2. Legislativa v drážní dopravě 2.1 Úvod do legislativy Co to vlastně legislativa je? Jedná se o soubor právních předpisů, z nichž vychází téměř vše, co se děje kolem nás. A drážní legislativa zahrnuje všechno to, co se na dráze odehrává. Právní předpisy obecně jsou členěny podle přesně dané hierarchie zobrazené na obrázku č. 1 vlevo. Vpravo je znázorněn příklad hierarchie pro drážní dopravu. Obr. 1: Legislativa – hierarchie Tato hierarchie znamená, že nižší právní dokumenty rozšiřují a doplňují dokumenty na vyšší úrovni, vycházejí z nich a nesmí s nimi být v rozporu, mohou pouze ukládat přísnější nařízení, než ukládá dokument vyšší úrovně. 2.2 Zákon o dráhách Nejdůležitějším zákonem v oblasti drah je Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách. Tento zákon upravuje: podmínky pro stavbu drah a stavby na dráhách, podmínky pro provozování drah a drážní dopravy na těchto dráhách, práva a povinnosti právnických osob (PO) a fyzických osob (FO) s tím spojených, výkon státní správy a státního dozoru ve věcech drah. Než se podíváme podrobněji na tyto oblasti, nejdříve několik základních pojmů, které se vám budou hodit: dráha: cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy provozuschopnost dráhy: technický stav dráhy zaručující její bezpečné a plynulé provozování 3  provozování dráhy: činnosti, kterými se zabezpečuje a obsluhuje dráha a organizuje drážní doprava (př.: výpravčí staví vlakovou cestu, rozhoduje o sledu vlaků – operativně organizuje dopravu) provozování drážní dopravy: činnost, při níž mezi dopravcem a osobou, jejíž přepravní potřeba se uspokojuje, vzniká právní vztah, jehož předmětem je přeprava osob, věcí, zvířat, anebo činnost, kterou se zajišťuje podnikání podle zvláštních předpisů (př.: cestující si koupí jízdenku a cestuje vlakem). Kombinovaná doprava: nákladní přeprava využívající při jedné jízdě kromě železniční i silniční nebo vodní dopravu Kapacita dráhy: její využitelná průjezdnost umožňující rozvržení požadovaných tras vlaků na určitém úseku dráhy v určitém období (kolik vlaků může po trati projet za stanovený čas). Zákon stanovuje kategorie železničních drah takto: Dráha celostátní (C): slouží mezinárodní a celostátní dopravě, je součástí evropského železničního systému Dráha regionální (R): dráha regionálního, nebo místního významu Dráha místní: dráha místního významu oddělená od dráhy C nebo R Vlečka (VL): slouží potřebě jejího provozovatele, nebo jiného podnikatele (veřejně přístupné, nepřístupné) Dráha zkušební: slouží k provádění zkušebního provozu vozidel nebo zkoušek pro schválení, či změny typu vozidla Dráha speciální: zabezpečuje dopravní obslužnost obce (metro). Dráhy jsou rovněž rozděleny na konvenční (vybavené pro rychlosti do 200 km/h) a vysokorychlostní (nad 200 km/h). Vlečky jsou kategorizovány jako veřejně přístupné a veřejně nepřístupné. Stavba dráhy: stavba cesty určené k pohybu drážních vozidel a stavba, která rozšiřuje, doplňuje, mění, nebo zabezpečuje dráhu. Stavba na dráze: stavby a zařízení v obvodu dráhy, které nejsou stavbou dráhy. Křížení dráhy s pozemní komunikací = železniční přejezd: musí být označen a zabezpečen Označení výstražným křížem (případně s dopravní značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“) Výstražný kříž + přejezdové zabezpečovací zařízení se světelnou signalizací (PZS) + zvuková signalizace 4  Výstražný kříž + PZS + polozávory + zvukový signál Výstražný kříž + PZS + celé závory + zvukový signál pouze do doby úplného sklopení závor – tzv. předzvánění Mechanické závory Obr. 2: Výstražný kříž V zákoně se objevuje trojice vlastník dráhy – provozovatel dráhy – provozovatel drážní dopravy (= dopravce). Tyto tři subjekty jsou ve vzájemném vztahu vyplývajícím z následujícího schématu. Obr. 3: Schéma vztahů subjektů v drážní dopravě Vlastník dráhy má za povinnost zajišťovat opravu a údržbu dráhy tak, aby byla provozuschopná, umožnit styk dráhy s jinými dráhami a zajistit její provozování. Provozovat dráhu může FO (fyzická osoba) nebo PO (právnická osoba) na základě Úředního povolení vydaného Drážním správním úřadem. V žádosti musí být uveden vlastník dráhy. Požadovány jsou: minimální věk 21 let, svéprávnost, bezúhonnost a odborná způsobilost. Ta představuje: středoškolské vzdělání (ekonomické, dopravní, technické zaměření) + 5 let praxe v oboru provozování drah, nebo vysokoškolské vzdělání (ekonomické, dopravní, technické, právní zaměření) + 3 roky praxe v oboru provozování drah. Povinnosti provozovatele dráhy jsou: Provozovat dráhu pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy Vydat vnitřní předpisy 5  Zajistit zdravotní a odbornou způsobilost zaměstnanců Provozovat určená technická zařízení (UTZ) s platným průkazem způsobilosti Ve veřejné dopravě označit stanice a zastávky a zveřejňovat jízdní řády. Provozovat drážní dopravu (veřejnou nebo neveřejnou) může FO nebo PO na základě Licence vydané Drážním správním úřadem. V žádosti musí být uveden provozovatel dráhy. Požadovány jsou: minimální věk 18 let, svéprávnost, bezúhonnost a odborná způsobilost. Ta představuje: středoškolské vzdělání (obory související s drážní dopravou) + 5 let praxe jako vedoucí zaměstnanec v oblasti drážní dopravy, nebo vysokoškolské vzdělání (ekonomické, dopravní, technické, technologické, právní zaměření) + 3 roky praxe jako vedoucí zaměstnanec v oblasti drážní dopravy Povinnosti provozovatele drážní dopravy jsou: Provozovat drážní dopravu podle Licence a smlouvy s provozovatelem dráhy Vydat vnitřní předpisy Zajistit zdravotní a odbornou způsobilost zaměstnanců Zajistit, aby drážní vozidla řídily osoby s platnými doklady Provozovat vozidla a UTZ s platným průkazem způsobilosti Řídit se pokyny provozovatele dráhy, který organizuje drážní dopravu Další částí, kterou Zákon o dráhách upravuje, je výkon státní správy a státního dozoru. Obrázek č. 4 ukazuje, co vše sem náleží. Obr. 4: Schéma státní správy a státního dozoru 6 Tzv. Drážní správní úřad (DSÚ) zahrnuje: Obr. 5: Části Drážního správního úřadu Ministerstvo dopravy (rozhoduje o změně kategorie dráhy, případně o jejím zrušení) Drážní úřad (se sídlem v Praze, podřízen Ministerstvu dopravy) Obecní /Městské úřady, na jejichž území se nachází dráha Drážní inspekce (DI) je podřízena Ministerstvu dopravy a členěna na ústřední inspektorát (Praha) a územní inspektoráty (Brno, Ostrava, Plzeň). Drážní inspekce šetří příčiny a okolnosti vzniku vážných nehod na železniční dráze (kromě dráhy speciální), případně i ostatních mimořádných událostí, je-li to účelné. Při těchto šetřeních jsou inspektoři DI oprávněni vstupovat na místo mimořádné události i do kabiny hnacího vozidla (musí se prokázat průkazem inspektora). Mimořádné události jsou vážné nehody, nehody, nebo incidenty, ke kterým došlo v souvislosti s provozováním drážní dopravy a které ohrozily nebo narušily bezpečnost drážní dopravy, bezpečnost osob, bezpečnou funkci staveb nebo zařízení, nebo životní prostředí. nehoda je událost, jejímž následkem je smrt, újma na zdraví, nebo jiná újma. vážná nehoda je nehoda způsobená srážkou, nebo vykolejením drážních vozidel, jejímž následkem je smrt, újma na zdraví alespoň 5 osob, nebo škoda velkého rozsahu podle trestního zákoníku na drážním vozidle, dráze, nebo životním prostředí, nebo jiná nehoda s obdobnými následky. incident je jiná mimořádná událost, která není nehodou, nebo vážnou nehodou. 7 Provozovatel dráhy a dopravce jsou povinni neprodleně oznámit každou mimořádnou událost Drážní inspekci a současně každou nehodu nebo vážnou nehodu Policii České republiky. V Zákoně jsou rovněž řešena „Drážní vozidla“, „Určená technická zařízení“ a „Způsobilost k řízení drážních vozidel“. Zabývat se jimi však budeme až v příslušných prováděcích vyhláškách, kde jsou tato témata rozpracována podrobněji. 2.3 Prováděcí vyhlášky 2.3.1 Vyhláška č. 100/1995 Sb. – Řád určených technických zařízení Určená technická zařízení (UTZ) jsou technická zařízení tlaková, plynová, elektrická, zdvihací, dopravní, pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny a pro ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů. Zařízení tlaková jsou vzduchojemy, tlakové nádoby, lokomotivní kotle, zásobníky páry akumulačních lokomotiv (parní lokomotiva bez vlastního topeniště). Interval provozní revize vzduchojemů hnacích drážních vozidel je 1 rok, v případě vzduchojemů tažených drážních vozidel pro přetlak nad 6 bar 2 roky, do 6 bar 6 let. Zařízení plynová jsou zařízení pro spalování, rozvod a odpařování plynů, pro plnění nádob plyny a tlakové stanice plynů. Zařízení elektrická jsou např. elektrická zařízení drážních vozidel, trakční vedení, napájecí stanice, elektrická rozvodná zařízení, zabezpečovací zařízení. Zařízení zdvihací jsou jeřáby, pohyblivé pracovní plošiny, hříže k vyvazování podvozků, apod. Zařízení dopravní jsou výtahy, pohyblivé schody a chodníky, pohyblivé plošiny. Dle této vyhlášky navazující na vyhlášku č. 50/1978 Sb. musí strojvedoucí splňovat elektrotechnickou kvalifikaci minimálně v úrovni osoby poučené. Za tímto účelem se před zkouškou pro získání Licence strojvedoucího provádí školení z elektrotechnických bezpečnostních norem. Při výkonu činnosti strojvedoucího jsou tyto znalosti dále proškolovány periodicky. Osoby z hlediska odborné kvalifikace v elektrotechnice vyhláška č. 100/1995 Sb. dělí na tyto kategorie: osoba poučená osoba znalá osoba znalá s vyšší kvalifikací 8 2.3.2 Vyhláška č. 101/1995 Sb. – Řád pro zdravotní způsobilost osob Tato vyhláška stanovuje podmínky zdravotní způsobilosti strojvedoucích a jiných zaměstnanců a způsob posuzování jejich zdravotní způsobilosti. Preventivní prohlídky a jejich význam znázorňuje schéma na obrázku č. 6. Obr. 6: Schéma preventivních lékařských prohlídek Součástí každé prohlídky strojvedoucího je vyšetření krve a moči, vyšetření sluchu, zraku včetně barvocitu a orientačně zorného pole a rovnováhy. Kromě toho vstupní prohlídka zahrnuje EKG, neurologické vyšetření včetně EEG, ORL včetně audiometrie a oční vyšetření včetně očního pozadí, prostorového vidění a šerosleposti. Výsledkem je posudek, který zní „Zdravotně způsobilý“, „Zdravotně způsobilý za podmínek … (např. brýle)“, „Zdravotně nezpůsobilý“. Kladný výsledek posudku je u strojvedoucích platný dva roky (ve věku do 50 let), nebo jeden rok (ve věku nad 50 let). Tento posudek je vydán lékařem dopravci a v případě Licence strojvedoucího také Drážnímu úřadu. U žadatelů o Licenci strojvedoucího je požadováno rovněž dopravně psychologické vyšetření. To se skládá z pohovoru, osobnostního dotazníku, testu pozornosti a testu inteligence. Posudek pak zní „Psychicky způsobilý“, nebo „Psychicky nezpůsobilý“. Kladný posudek v době zkoušky na Licenci nesmí být starší jednoho roku. Mimořádná preventivní prohlídka se u strojvedoucích provede v těchto případech: Po nařízení Drážního úřadu Činnost strojvedoucího vykazuje nedostatky, které souvisí s jeho zdravotním stavem a mohly by ohrozit bezpečnost drážní dopravy Po účasti na mimořádné události, jestliže o to požádá vyšetřující Po onemocnění, které by mohlo znamenat změnu zdravotní způsobilosti, nebo které trvalo déle než 8 týdnů Po přerušení činnosti, které trvalo déle než 6 měsíců 9 2.3.3 Vyhláška č. 16/2012 Sb. o odborné způsobilosti Pokud jde o odbornou způsobilost strojvedoucích, vyhláška je členěna do dvou částí, na strojvedoucí traťové a strojvedoucí vlečkové. Traťový strojvedoucí vlastní Licenci strojvedoucího a Osvědčení strojvedoucího. Minimální vzdělání žadatele o vydání Licence strojvedoucího je ukončené střední vzdělání s výučním listem strojního, elektrotechnického, stavebního, nebo dopravního zaměření. Střední vzdělání ukončené maturitou pak není limitováno jen určitými obory. Rozsah znalostí, dovedností a postupů k získání Licence strojvedoucího je uveden v příloze č. 1 této vyhlášky (minimální délka teoretické přípravy 120 hodin). Zkouška se vykonává před Drážním úřadem a skládá z písemného testu o 100 otázkách a ústního pohovoru před komisí, který má ověřit hlubší znalosti kandidáta. V každé z těchto částí je nutné získat alespoň 80% z celkového možného počtu bodů. Zkouška pro získání Osvědčení strojvedoucího se vykonává u dopravce (Drážní úřad o ní musí být informován a může se jí zúčastnit) a to z podrobných znalostí, dovedností a postupů týkajících se řízení drážního vozidla příslušné kategorie a druhu (dle přílohy č. 2 – minimální délka teoretické přípravy 80 hodin a 12 týdnů jízdního výcviku, při rozšíření o další druh hnacího vozidla minimální délka teoretické přípravy 40 hodin a 1 týden pro jízdní výcvik) na vymezené dráze nebo její části (dle přílohy č. 3 – minimální délka teoretické přípravy 80 hodin). Druhem drážního vozidla se rozumí: E – elektrická hnací vozidla M – motorová hnací vozidla P – parní hnací vozidla SV – speciální hnací vozidla Při zkoušce jsou prokazovány teoretické i praktické znalosti. Teoretická část je rozdělena na test o nejméně 50 otázkách a ústní pohovor. Praktická část zahrnuje zejména řízení drážního vozidla a odstraňování provozních poruch. Minimum je opět 80%. Vlečkovému strojvedoucímu se po úspěšně složené zkoušce vydává Průkaz způsobilosti k řízení drážního vozidla. Minimální věk žadatele je 20 let stejně jako pro traťového strojvedoucího a stejný je i požadovaný stupeň vzdělání. Rozsah odborných znalostí je dán přílohou č. 4 (teoretická příprava minimálně 120 hodin, dílenský výcvik minimálně 2 týdny, jízdní výcvik minimálně 4 týdny). Pro dráhu – vlečku se odborná způsobilost prokazuje pro příslušný druh hnacího vozidla (shodné s Osvědčením strojvedoucího): E – elektrická hnací vozidla M – motorová hnací vozidla 10  P – parní hnací vozidla SV – speciální hnací vozidla Zkouška se vykonává před Drážním úřadem u dopravce a skládá se z teoretické a praktické části. Teoretická část zahrnuje písemný test o nejméně 50 otázkách a ústní pohovor před komisí, který má ověřit hlubší znalosti kandidáta. V každé z těchto částí je nutné získat alespoň 80% z celkového možného počtu bodů. Praktická část se skládá zejména z řízení vozidla a odstraňování provozních poruch. Při rozšíření Průkazu o další druh hnacího vozidla se vykonává tzv. doplňková zkouška a to ze znalosti konstrukce, údržby a řízení daného druhu hnacího vozidla. 2.3.4 Vyhláška č. 173/1995 Sb. – Dopravní řád drah Pro pochopení této vyhlášky je potřeba se nejprve seznámit se základními pojmy. Dopravna: místo na dráze, které slouží k řízení jízdy vlaků a posunu mezi dopravnami Trať: vymezená část dráhy, určená pro jízdu vlaku, zpravidla rozdělena na traťové úseky mezi dopravnami s kolejovým rozvětvením a na koleje v dopravnách Obr. 7: Rozdělení dopraven Stanice: dopravna s kolejovým rozvětvením a se stanoveným rozsahem poskytovaných přepravních služeb Zastávka: označené místo na dráze, určené pro nástup a výstup cestujících do a z drážního vozidla, s omezeným rozsahem poskytovaných přepravních služeb Drážní vozidlo: dopravní prostředek, závislý při svém pohybu na stanovené součásti dráhy (koleji, troleji, lanu, apod.); drážním vozidlem není vozidlo pro technologickou obsluhu výroby, provozované na zvlášť k tomu vyhrazených 11 kolejích vlečky, jakož i lehký dopravní prostředek, který není konstrukčně uzpůsoben pro spojování s drážními vozidly a při svém pohybu je závislý na lidské síle Hnací drážní vozidlo: drážní vozidlo schopné vyvíjet tažnou, případně brzdící sílu pro pohyb a brzdění vlastní a zpravidla i jiných drážních vozidel Řídící vůz: drážní vozidlo bez vlastního pohonu, které je vybaveno technickým zařízením k dálkovému ovládání určených typů hnacích drážních vozidel Speciální vozidlo: drážní vozidlo, konstruované pro údržbu, opravy a rekonstrukce dráhy nebo pro kontrolu stavu dráhy, odstraňování následků nehod a mimořádných událostí; je-li speciální vozidlo s vlastním pohonem o jmenovité hmotnosti vyšší než 20 t nebo s vlastním pohonem, umožňujícím vozidlu rychlost vyšší než 10 km/h bez ohledu na hmotnost vozidla, jedná se o speciální hnací vozidlo Vlak: sestavená a svěšená skupina drážních vozidel, tvořená alespoň jedním hnacím a jedním taženým drážním vozidlem, označená stanovenými návěstmi, s doprovodem vlaku a jedoucí podle jízdního řádu, nebo podle pokynu odborně způsobilé osoby řídící drážní dopravu, anebo též samostatné hnací drážní vozidlo nebo speciální vozidlo s vlastním pohonem, nebo svěšená nejméně dvě hnací drážní vozidla, označená stanovenými návěstmi, s doprovodem vlaku a jedoucí podle jízdního řádu nebo podle pokynu odborně způsobilé osoby řídící drážní dopravu Jízda podle rozhledových poměrů: jízda DV řízená pouze rozhledem osoby řídící drážní vozidlo, při které musí strojvedoucí zastavit vlak nebo posunový díl před stojícími nebo stejným směrem jedoucími vozidly ve společné jízdní cestě a podle možností i před jinou překážkou, ohrožující jeho jízdu včetně protijedoucích vozidel, přičemž nejvyšší dovolená rychlost nesmí být překročena Posun: každá úmyslně a organizovaně prováděná jízda drážního vozidla, nejde-li o jízdu vlaku Odborně způsobilá osoba: osoba určená provozovatelem dráhy nebo dopravcem, zajišťující činnosti přímo ovlivňující bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy, která je odborně způsobilá podle právního předpisu a podle vnitřního předpisu provozovatele dráhy nebo drážní dopravy Mimořádná událost: událost, která v oblasti drážní dopravy ohrožuje nebo narušuje bezpečnost, pravidelnost a plynulost provozování drážní dopravy, bezpečnost osob a bezpečnou funkci staveb a zařízení, nebo ohrožuje životní prostředí 12  Tabulky traťových poměrů: pomůcka obsahující seznamy a označení částí dráhy (traťové úseky) a technickoprovozní údaje, rozhodné pro bezpečné provozování drážní dopravy Hlavní návěstidlo: zařízení, které svými návěstními znaky dovoluje jízdu drážního vozidla za návěstidlo a stanoví, jakou nejvyšší rychlostí smí vlak jet, nebo jízdu DV za návěstidlo zakazuje Vyloučená kolej: kolej v dopravně, nebo traťovém úseku, na které bylo dočasně vyloučeno pravidelné provozování drážní dopravy, přičemž jízdu drážního vozidla na vyloučené koleji lze uskutečňovat jen při splnění stanovených podmínek Snížená viditelnost: viditelnost, při níž nejsou nejméně na vzdálenost 100 m zřetelně viditelné předměty a osoby (od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení, silného deště a v uzavřených neosvětlených prostorech) Náplní této vyhlášky jsou pravidla pro provozování dráhy a drážní dopravy. Obr. 8: Struktura prováděcí vyhlášky č. 173/1995 Sb. a) Pravidla pro provozování dráhy: Koleje, výhybky, kolejové křižovatky, návěstidla a zařízení pro boční ochranu vlakové cesty musí být označeny čísly, popřípadě písmeny. Každá dopravna nebo stanoviště musí mít název nebo číslo, stejně jako každá dopravna, odbočka, nebo stanoviště na vlečce. Součásti vlečky jako koleje, výhybky a návěstidla musí být označeny číslem nebo písmeny, nebo jejich kombinacemi. 13  Obr. 9: Výhybka, hlavní návěstidlo, výkolejka Návěstní soustava je tvořena viditelnými návěstmi (návěsti dávané návěstními znaky návěstidel, návěstní pomůckou, rukou) a slyšitelnými návěstmi (návěsti dávané píšťalou, houkačkou, slovním pokynem). Návěsti musí být jednoznačné a musí být umožněno jejich snadné a rychlé vyjádření i vnímání. Základní návěsti návěstní soustavy jsou tyto: Obr. 10: Návěst „Přivolávací návěst“ 14 Obr. 11: Návěst Stůj, zastavte všemi prostředky Obr. 12: Návěst „Stůj“ Obr. 13: Návěst „Výstraha“ Obr. 14: Návěst „Pozor“ 15 Obr. 15: Návěst „Výzva k pohotovosti“ Obr. 16: Návěst „Pohotovi k odjezdu“ Obr. 17: Návěst „Souhlas k odjezdu“ Obr. 18: Návěst „Odjezd“ 16 Obr. 19: Návěst „Pískejte“ na výstražném kolíku Obr. 20: Návěst „Pracovní místo, pískejte“ Obr. 21: Návěst „Rychlost“ na rychlostníku 17  Obr. 22: Návěst „Očekávejte rychlost“ na předvěstníku Obr. 23: Návěst „Očekávejte pomalou jízdu“ na předvěstním štítu Obr. 24: Návěst „Začátek pomalé jízdy“ Obr. 25: Návěst „Konec pomalé jízdy“ 18  Obr. 26: Návěst „Hranice koleje“ na námezníku Obr. 27: Označník Obr. 28: Lichoběžníková tabulka – návěst „Hranice dopravny“ Obr. 29: Ruční speciální návěst „Vzdálit“ 19  Obr. 30: Ruční speciální návěst „Přiblížit“ Obr. 31: Ruční speciální návěst „Stlačit“ Obr. 32: Ruční speciální návěst „Popotáhnout“ Obr. 33: Ruční speciální návěst „Odraz“ 20  Obr. 34: Ruční speciální návěst „Pomalu“ Obr. 35: Ruční speciální návěst „Stůj“ Obr. 36: Návěst „Otevřený přejezd“ na přejezdníku Obr. 37: Návěst „Uzavřený přejezd“ 21  Obr. 38: Návěst „Začátek vlaku“ Obr. 39: Návěst „Konec vlaku“ Obr. 40: Návěst „Konec části vlaku“ Obr. 41: Návěst „Posun zakázán“ 22  Obr. 42: Návěst „Vypněte proud“ Obr. 43: Návěst „Zapněte proud“ Obr. 44: Návěst „Kolej bez trakčního vedení“ Obr. 45: Návěst „Připravte se ke stažení sběrače“ 23  Obr. 46: Návěst „Stáhněte sběrač“ Obr. 47: Návěst „Zdvihněte sběrač“ Obr. 48: Návěst „Začátek stejnosměrné trakční proudové soustavy“ Obr. 49: Návěst „Začátek jednofázové trakční proudové soustavy“ 24 Obr. 50: Návěst „Vozidla připojena k elektrickému předtápěcímu stojanu“ Obr. 51: Návěst „Začátek snížené výšky trolejového drátu“ Obr. 52: Návěst „Konec snížené výšky trolejového drátu“ Obr. 53: Návěst „Neplatné návěstidlo“ 25 Světelná návěstní soustava používá světel červené, žluté, zelené, modré a bílé barvy (stálého a přerušovaného svícení). Na jednom návěstidle mohou svítit nejvýše tři návěstní světla, případně doplněné dalšími světelnými symboly (směr jízdy vlaku, číslo traťové koleje,…). Základní význam návěstních světel je uveden na obrázku č. 54. Obr. 54: Návěstní světla a jejich základní význam Při čtení světelných návěstí na návěstidlech vždy platí zásada čtení návěstidla odzdola (kdyby se návěstidlo položilo vedle koleje, dolní světlo je blíže lokomotivě a bude tedy platit nyní, horní světlo je vzdálenější a bude tedy předvěstit, co má strojvedoucí očekávat na následujícím návěstidle). Význam dolního světla případně doplněného o proužky a horního světla jsou patrné z následujících obrázků. Nejdříve význam dolního světla: Obr. 55: Návěst „Rychlost“ dle dolního světla hlavního návěstidla A nyní význam horního světla s pomalým (54x za minutu), nebo rychlým (108x za minutu) kmitáním. Pomalé kmitání je v obrázku znázorněno dvojicemi čárek, rychlé kmitání trojicemi. Obr. 56: Návěst „Očekávej rychlost“ dle horního světla hlavního návěstidla 26 Zhaslé návěstidlo, nebo pochybná návěst znamená vždy návěst závažnějšího charakteru! Návěsti musí být viditelné alespoň na vzdálenost 100 m, v případě jedoucího vozidla po dobu 12 s, kterou lze v některých případech snížit až na 7 s. Pokud vlak jede rychlostí vyšší než 100 km/h, musí být návěsti na vedoucí drážní vozidlo přenášeny. Návěsti pro posun musí být viditelné alespoň na vzdálenost 100 m. Zábrzdná vzdálenost je dráha, na které musí vlak bezpečně zastavit z rychlosti, kterou smí v daném úseku tratě jet. Zábrzdná vzdálenost je určena podle traťové rychlosti na 400 (do 60 km/h), 700 (do 100 km/h) a 1000 m (do 160 km/h). Zabezpečovací zařízení, výhybky atd. smí obsluhovat pouze osoba odborně způsobilá. Výhybky není dovoleno přestavovat před pohybujícími se vozidly tak, aby byla ohrožena bezpečnost jízdy a pod pohybujícími se vozidly kromě případů odvrácení nebezpečí. Při řízení drážní dopravy se drážní vozidlo může pohybovat jako vlak, posun, posun mezi dopravnami, nebo jako drážní vozidlo jedoucí na vyloučené koleji. Pokyny udílené při řízení dopravy musí být stručné a srozumitelné a nesmí ohrožovat bezpečnost. Musí být jasné, kdo pokyn vydává a kdo jej přijímá. O průběhu řízení dopravy se vede záznam, který musí být uchován alespoň 12 hodin. Posun smí řídit pouze osoba odborně způsobilá. Při posunu nesmí být překročena rychlost 40 km/h (tažení), 30 km/h (sunutí) a 5 km/h (najíždění na vozidla). Na spádu větším 2,5 ‰ a ve vzdálenosti do 50 m před tímto spádem není dovoleno posunovat s drážními vozidly, která nejsou přivěšena k hnacímu vozidlu (není-li ujetí drážních vozidel znemožněno jiným drážním vozidlem, nebo k tomu účelu konstruovaným zařízením). Odstavená drážní vozidla musí být vždy zajištěna proti ujetí (ruční brzda, zarážka,…). Drážní vozidla odstavovaná na volné koleji o větším sklonu než 2,5 ‰ se musí zajistit proti ujetí ještě před odvěšením od hnacího vozidla. Při posunu na spádu větším než 15 ‰ musí být posunovaná skupina drážních vozidel vždy brzděna tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozování drážní dopravy (např. průběžnou brzdou). Neznamená ale, že na spádu menším může být ohrožena bezpečnost provozu! Speciální hnací vozidlo může mezi dopravnami jet jako vlak, nebo jako PMD (posun mezi dopravnami). Jeho rychlost musí odpovídat jízdě podle RP. Zjednodušené řízení drážní dopravy lze použít na dráze, na níž se v traťových úsecích pohybuje pouze jeden vlak. Dopravny zde nejsou trvale obsazeny osobami řídícími drážní dopravu. Vlaková doprava je řízena z jednoho místa a doprovod vlaku se ve stanovených dopravnách dorozumívá s osobou řídící drážní dopravu (viz předpis SŽDC D3). Operativní řízení drážní dopravy se uplatňuje při mimořádnostech v drážní dopravě, kdy nelze postupovat přesně podle jízdního řádu. Takovými mimořádnostmi jsou zpoždění, výluky kolejí, odklony vlaků, jízdy mimořádných vlaků. Zaměstnanec provozovatele dráhy určuje přednost v jízdě vlaků dle jejich důležitosti a dalších okolností. 27 Drážní dopravu na vlečce smí řídit pouze osoby odborně způsobilé. Při provozování vlečky musí být stanoveny jednotné technologické postupy pro organizování drážní dopravy, zajišťování bezpečnosti, používání návěstí a používání zařízení pro radiový přenos. Pro vlečku, na níž je provozována pouze nákladní doprava rychlostí nejvýše 40 km/h platí, že bez dalších opatření lze uvádět do pohybu současně pouze jedno drážní vozidlo (skupinu vozidel). Pokud je potřebný současný pohyb více skupin vozidel, vymezí se vnitřním předpisem vlečky obvody jejich pohybu a stanoví se opatření pro posun vozidel tak, aby bylo vyloučeno jejich vzájemné střetnutí. b) Pravidla pro provozování drážní dopravy: Provozování drážní dopravy zahrnuje vše, co souvisí s drážními vozidly a jejich provozem. Každé vyrobené vozidlo (hnací, speciální, tažené) se musí prokazatelně shodovat s již schváleným typem drážního vozidla. Zejména musí zaručovat bezpečnost, odpovídat stanoveným podmínkám, prostorové průchodnosti dráhy atd. Kromě této shody se schváleným typem musí dojít u hnacích vozidel, speciálních hnacích vozidel, řídících vozů a tažených vozů s rychlostí vyšší než 160 km/h ještě k ověření tzv. TBZ – technickobezpečnostní zkouškou. Při této zkoušce se zjišťuje úplnost a správnost dokladů vozidla, ověřují se údaje rychloměru, jízdní, provozní a brzdové vlastnosti vozidla, funkce vlakového zabezpečovače a funkce naklápění vozových skříní. Provedení zkoušky se zaznamená do průkazu způsobilosti drážního vozidla. Všechna drážní vozidla (hnací, speciální, tažená) podléhají pravidelným technickým kontrolám nutným pro ověření jejich technického stavu. Pro hnací drážní vozidla je určen časový interval 6 měsíců. Mimo stanovené intervaly se technické kontroly provádějí na vozidlech po mimořádných událostech s možným vlivem na jejich technickou způsobilost. K jízdě nesmí být použito drážní vozidlo, které má nepřípustné poškození či deformace, překročeny meze opotřebení, závadu na brzdovém systému, nemá provedenou pravidelnou kontrolu technického stavu, je zjevně nerovnoměrně naloženo, ohrožuje svým stavem životní prostředí, nebo je vyhodnoceno diagnostikou indikátoru horkých ložisek. Pro řízení drážního vozidla musí být mimo jiné zajištěno, aby osoba řídící drážní vozidlo: Byla prokazatelně seznámena s traťovými (místními poměry) na tratích a v dopravnách, kde řídí drážní vozidlo Posuzovala zjevné technické závady na drážních vozidlech a rozhodovala o způsobilosti těchto vozidel k další jízdě Při vzdálení se z hnacího drážního vozidla jej zajistila proti samovolnému pohybu a proti neoprávněnému vstupu do vozidla Řídila vozidlo ze stanoviště, z něhož je nejlepší rozhled a pozorovala trať a návěsti 28  Při posunu a v některých dalších stanovených případech řídila hnací drážní vozidlo za podmínek jízdy podle rozhledových poměrů Hnací drážní vozidla uvedla do pohybu jen na návěst „Odjezd“ (nebo na jiné stanovené povolení), nebo na příslušnou návěst pro posun za podmínky, že způsob a cíl jízdy zná Za jízdy nepřekročila nejvyšší dovolenou rychlost Řídila jízdu vlaku podle jízdního řádu Nepoužívala osvětlení dálkovým reflektorem při setkávání se s protijedoucím drážním vozidlem, nebo silničním vozidlem na komunikaci podél trati Najížděla na drážní vozidla tak opatrně, aby nebyla ohrožena bezpečnost osob a nevznikla škoda na majetku Zastavila bezpečně před navěštěným místem Při jízdě udržovala brzdové zařízení v pohotovosti a před sklonově obtížným místem trati jej během jízdy vyzkoušela Sledovala celkový chod hnacího drážního vozidla; v případě ohrožení bezpečnosti jej zastavila, učinila nezbytná opatření, podle možnosti zjistila závadu a odstranila ji (skutečnost nahlásila osobě řídící drážní dopravu s uvedením přibližné doby nutné k odstranění závady) Při zjištění výpadku napětí v trakčním vedení při jízdě elektrického HV, nebo zjištění závady na zařízení provozovatele dráhy se spojila s osobou řídící drážní dopravu Odpovídajícím způsobem reagovala na hlasové nebo datové informace nebo příkazy předávané rádiovým zařízením Pokud přejezdové zabezpečovací zařízení nedává výstrahu uživatelům pozemní komunikace, smí strojvedoucí jet 60 m před tímto přejezdem a přes něj rychlostí nejvýše 10 km/h a opakovaně dávat akustickou výstrahu. Tato skutečnost je buď návěstěna, nebo je o ni strojvedoucí předem zpraven. Každý vlak musí být sestaven tak, aby jeho jízda neohrožovala bezpečnost a plynulost provozování drážní dopravy, zejména musí být zajištěn dostatečný brzdový účinek. Vlak se stanovenou rychlostí vyšší než 40 km/h musí být brzděn průběžnou brzdou samočinnou. Jeho brzdící účinek musí zajišťovat bezpečné zastavení vlaku na zábrzdnou vzdálenost. Brzdící účinek vlaku je určen brzdícími procenty, která zjistíme výpočtem. 29  Obr. 57: Výpočet skutečných brzdících procent Hodnoty korekčního součinitele κ (kappa) nalezneme v příloze 2B této vyhlášky. Součinitel snižuje skutečné brzdící procento u delších vlaků. Tato skutečná brzdící procenta se následně porovnají s předepsanými brzdícími procenty. Z důvodu bezpečnosti musí být skutečná brzdící procenta vyšší, nebo alespoň rovna těm požadovaným. Obr. 58: Porovnání skutečných a požadovaných brzdících procent 2.3.5 Vyhláška 177/1995 Sb. – Stavební a technický řád drah Tato vyhláška se zabývá stavbami železničních tratí a stavbami na těchto tratích. Seznámí nás zejména s pojmy železničního svršku a spodku a průjezdného průřezu. Rozdělení železničního svršku a spodku lze nejlépe vysvětlit obrázkem. Obr. 59: Železniční svršek a spodek – řez Železničním svrškem se rozumí vše, co se nachází nad plání tělesa železničního spodku, tedy kolejové lože s pražci, kolejnicemi, upevňovadly, drobným kolejivem a výhybkami. Železniční spodek zahrnuje těleso železničního spodku, stavby a zařízení žel. spodku (mosty, propustky, zdi, zarážedla,…) a dopravní plochy v obvodu dráhy (nástupiště, nákladiště,…). 30 Dalším důležitým pojmem je průjezdný průřez, který je definován jako obrys obrazce v rovině kolmé k ose koleje, který vymezuje vzdálenosti vně ležících staveb, zařízení a předmětů od osy koleje a od spojnice temen kolejnic, neboli do tohoto prostoru nesmí pro bezpečný pohyb vozidel nic zasahovat: Obr. 60: Průjezdný průřez UIC GC Kromě průjezdného průřezu jsou definovány další dva související pojmy: obrys vozidla a volný schůdný a manipulační prostor (VSMP). Za obrys vozidla nesmí zasahovat žádné části vozidel, ve VSMP mohou být umístěné stavby, ale musí mít výstražné označení černožlutými pruhy. Všechny tři pojmy ukazuje obrázek č. 61: Obr. 61: Porovnání průjezdného průřezu s dalšími obrazci 31 Často používanými pojmy jsou také sdělovací a zabezpečovací zařízení. Sdělovací zařízení zahrnuje zařízení telefonní, datové, rádiové, rozhlasové, hodinové, informační a požární signalizaci. Zabezpečovací zařízení jsou všechny technické prostředky k zabezpečení a řízení drážní dopravy (návěstidla,…). V oblasti konstrukce železniční jízdní cesty platí několik zásad: Směrové uspořádání o co nejdelší přímé úseky o využití oblouků o co největších poloměrech (vyšší traťová rychlost) o plynulým přechodem mezi přímou a obloukem je tzv. přechodnice Sklonové poměry o co nejdelší vodorovné úseky o trasa konstantního odporu: co nejdelší úseky o stejném sklonu o sklon > 40‰: zřízení ozubnice, tam kde nestačí tažná síla hnacích vozidel o plynulým přechodem mezi kolejemi s dvěma různými převýšeními je tzv. vzestupnice V každém úseku trati je vždy určena přesná kilometrická poloha, ta je vyznačena na tzv. staničnících. Staničníky s lichým číselným údajem se umísťují vlevo ve směru staničení, sudé vpravo. Obr. 62: Umístění staničníků na trati 2.3.6 Nařízení vlády č. 168/2002 Sb. – způsob organizace práce a pracovních postupů při provozování dopravy Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost na pracovišti – zajistit bezpečný pohyb po přístupových cestách, bezpečnost při práci v kolejišti, při práci s drážními vozidly, označit bezpečnostními značkami překážky zasahující do VSMP a zajistit způsob organizace práce a pracovních postupů tak, aby zaměstnanec: se pohyboval v kolejišti jen za účelem práce a to se zvýšenou opatrností 32  nestoupal a nesedal na hlavu kolejnic, výhybky a zařízení na drážních vozidlech s výjimkou stupaček nepodlézal drážní vozidla a nevstupoval mezi ně za pohybu nepřecházel koleje před a za stojícími drážními vozidly ve vzdálenosti do 5 m nepřecházel koleje mezi stojícími drážními vozidly, mezi nimiž je vzdálenost do 10 m nevstupoval na střechy drážních vozidel pod trolejovým vedením, pokud toto není vypnuto a zajištěno při posunu naskakoval na drážní vozidla a seskakoval z nich jen pokud jejich rychlost odpovídá rychlosti chůze (za nepříznivých povětrnostních podmínek vůbec) ručně nesvěšoval a nerozvěšoval drážní vozidla, která jsou v pohybu (tyčí jen pokud jejich rychlost odpovídá rychlosti chůze) nerozvěšoval drážní vozidla při spojeném potrubí, kabelech, nebo spuštěných přechodových můstcích nevstupoval při svěšování a rozvěšování mezi drážní vozidla v pohybu při jízdě na stupátkách nestál na straně ramp a staveb zasahujících do zúženého průjezdného průřezu a nezdržoval se v těchto prostorech netlačil a netáhl drážní vozidla za nárazníky nebo šroubovky při současné chůzi v koleji při práci používal výstražnou vestu, ochrannou přilbu a vyhovující pevnou obuv 2.3.7 Zákoník práce – vybrané části Při plánování směn jsou zaměstnanci povinni dodržovat zásady stanovené tímto zákonem. Délka pracovní doby činí nejvýše 40 hodin týdně, v třísměnném nebo nepřetržitém provozu 37,5 hodin týdně Po 6 hodinách nepřetržité práce alespoň 30 minut přestávka na jídlo a oddech Mezi koncem jedné a začátkem druhé směny nepřetržitý odpočinek alespoň 12 hodin Těchto 12 hodin může být zkráceno až na 8 (u žen 11 hodin), jestliže následující odpočinek bude o tuto dobu prodloužen Nepřetržitý odpočinek alespoň 35 hodin během jednoho týdne (24 hodin, pokud v období dvou týdnů bude doba odpočinku činit celkem 70 hodin) Pracovní pohotovost může být plněna v rozsahu nejvýše 400 hodin za kalendářní rok 33  Nařízená práce přesčas činí nejvýše 150 hodin v kalendářním roce (se souhlasem zaměstnance může být 150 hodin překročeno, nejvýše však, aby práce přesčas vycházela průměrně na 8 hodin týdně) Pracovní doba zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 8 hodin za 24 hodin po sobě jdoucích Zaměstnanec, který u téhož zaměstnavatele konal práci alespoň 60 dnů za kalendářní rok, má nárok na dovolenou za kalendářní rok, nebo její poměrnou část (za celý rok činí 4 týdny – zaměstnavatelem lze prodloužit až na 6 týdnů) Při poskytování dovolené v několika částech musí jedna část činit alespoň 2 týdny 2.4 Legislativa vlečkového provozu Každá vlečka, na níž je provozována drážní doprava, musí mít vydán vlečkový provozní řád (VPŘ). Ten vždy obsahuje základní údaje o vlečce, technologické postupy, bezpečnostní pokyny a postup při vzniku a hlášení mimořádných událostí. Může být doplněn o další potřebné údaje. 2.5 Legislativa traťového provozu Strojvedoucí musí být pro jízdu na trati vybaven nejen Licencí a Doplňkovým osvědčením, ale při jízdě vlaku také platným jízdním řádem a tabulkami traťových poměrů úseků, na kterých vlak jede. Sešitový jízdní řád (SJŘ) se vydává pro jednotlivé tratě a pro konkrétní vlaky a obsahuje tyto tabulky: o Tabulka 1: Zkratky a značky s vysvětlivkami, (znalost pro zkoušku na Doplňkové osvědčení strojvedoucího) o Tabulka 2: Seznam vlaků o Tabulka 3: Ustanovení místního významu o Tabulka 4: Přehled technických normativů hmotnosti nákladních vlaků pro jednotlivé řady hnacích vozidel – jakou zátěž uveze daná řada hnacího vozidla při daném typu jízdního odporu (viz. též kapitola 2.2 Dynamika vozby v technické části příručky) o Tabulka 5: Jízdní řády lokomotivních vlaků o Tabulka 5a: Jízdní řády vlaků, kromě vlaků lokomotivních Tabulky 5, 5a obsahují údaje potřebné pro jízdu vlaků jako jsou jízdní doby a doby pobytu, stanovené rychlosti vlaků a jejich potřebná brzdící procenta. 34 Tabulky traťových poměrů (TTP), v nichž jsou uvedeny stavebně technické parametry staveb dráhy a staveb na dráze a technickoprovozní údaje, které mají vliv na bezpečnost a plynulost drážní dopravy (např. traťové rychlosti, km polohy železničních přejezdů, užitečné délky kolejí, údaje o tunelech, druh zabezpečovacího zařízení a mnoho dalších údajů). 35  3. Seznam obrázků Obr. 1: Legislativa – hierarchie, str. 3 Obr. 2: Výstražný kříž, str. 5 Obr. 3: Schéma vztahů subjektů v drážní dopravě, str. 5 Obr. 4: Schéma státní správy a státního dozoru, str. 6 Obr. 5: Části Drážního správního úřadu, str. 7 Obr. 6: Schéma preventivních lékařských prohlídek, str. 9 Obr. 7: Rozdělení dopraven, str. 11 Obr. 8: Struktura prováděcí vyhlášky č. 173/1995 Sb., str. 13 Obr. 9: Výhybka, hlavní návěstidlo, výkolejka, str. 14 Obr. 10: Návěst „Přivolávací návěst“, str. 14 Obr. 11: Návěst Stůj, zastavte všemi prostředky, str. 15 Obr. 12: Návěst „Stůj“, str. 15 Obr. 13: Návěst „Výstraha“, str. 15 Obr. 14: Návěst „Pozor“, str. 15 Obr. 15: Návěst „Výzva k pohotovosti“, str. 16 Obr. 16: Návěst „Pohotovi k odjezdu“, str. 16 Obr. 17: Návěst „Souhlas k odjezdu“, str. 16 Obr. 18: Návěst „Odjezd“, str. 16 Obr. 19: Návěst „Pískejte“ na výstražném kolíku, str. 17 Obr. 20: Návěst „Pracovní místo, pískejte“, str. 17 Obr. 21: Návěst „Rychlost“ na rychlostníku, str. 17 Obr. 22: Návěst „Očekávejte rychlost“ na předvěstníku, str. 18 Obr. 23: Návěst „Očekávejte pomalou jízdu“ na předvěstním štítu, str. 18 Obr. 24: Návěst „Začátek pomalé jízdy“, str. 18 Obr. 25: Návěst „Konec pomalé jízdy“, str. 18 36 Obr. 26: Návěst „Hranice koleje“ na námezníku, str. 19 Obr. 27: Označník, str. 19 Obr. 28: Lichoběžníková tabulka – návěst „Hranice dopravny“, str. 19 Obr. 29: Ruční speciální návěst „Vzdálit“, str. 19 Obr. 30: Ruční speciální návěst „Přiblížit“, str. 20 Obr. 31: Ruční speciální návěst „Stlačit“, str. 20 Obr. 32: Ruční speciální návěst „Popotáhnout“, str. 20 Obr. 33: Ruční speciální návěst „Odraz“, str. 20 Obr. 34: Ruční speciální návěst „Pomalu“, str. 21 Obr. 35: Ruční speciální návěst „Stůj“, str. 21 Obr. 36: Návěst „Otevřený přejezd“ na přejezdníku, str. 21 Obr. 37: Návěst „Uzavřený přejezd“, str. 21 Obr. 38: Návěst „Začátek vlaku“, str. 22 Obr. 39: Návěst „Konec vlaku“, str. 22 Obr. 40: Návěst „Konec části vlaku“, str. 22 Obr. 41: Návěst „Posun zakázán“, str. 22 Obr. 42: Návěst „Vypněte proud“, str. 23 Obr. 43: Návěst „Zapněte proud“, str. 23 Obr. 44: Návěst „Kolej bez trakčního vedení“, str. 23 Obr. 45: Návěst „Připravte se ke stažení sběrače“, str. 23 Obr. 46: Návěst „Stáhněte sběrač“, str. 24 Obr. 47: Návěst „Zdvihněte sběrač“, str. 24 Obr. 48: Návěst „Začátek stejnosměrné trakční proudové soustavy“, str. 24 Obr. 49: Návěst „Začátek jednofázové trakční proudové soustavy“, str. 24 Obr. 50: Návěst „Vozidla připojena k elektrickému předtápěcímu stojanu“, str. 25 Obr. 51: Návěst „Začátek snížené výšky trolejového drátu“, str. 25 Obr. 52: Návěst „Konec snížené výšky trolejového drátu“, str. 25 37 Obr. 53: Návěst „Neplatné návěstidlo“, str. 25 Obr. 54: Návěstní světla a jejich základní význam, str. 26 Obr. 55: Návěst „Rychlost“ dle dolního světla hlavního návěstidla, str. 26 Obr. 56: Návěst „Očekávej rychlost“ dle horního světla hlavního návěstidla, str. 26 Obr. 57: Výpočet skutečných brzdících procent, str. 30 Obr. 58: Porovnání skutečných a požadovaných brzdících procent, str. 30 Obr. 59: Železniční svršek a spodek – řez, str. 30 Obr. 60: Průjezdný průřez UIC GC, str. 31 Obr. 61: Porovnání průjezdného průřezu s dalšími obrazci, str. 31 Obr. 62: Umístění staničníků na trati, str. 31 38