Úvod do speciálně pedagogické diagnostiky PDF

SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA OBECNÝ ÚVOD doc. PhDr. Barbora Bazalová, Ph.D.  Terminologie diagnostika, diagnóza, včasnost a komplexnost diagnostiky, prognóza vývoje, diagnostické nástroje, metody obecné a speciální, obsahová a metodologická stránka diagnostiky,...

SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA OBECNÝ ÚVOD doc. PhDr. Barbora Bazalová, Ph.D.  Terminologie diagnostika, diagnóza, včasnost a komplexnost diagnostiky, prognóza vývoje, diagnostické nástroje, metody obecné a speciální, obsahová a metodologická stránka diagnostiky, rodinná a osobní anamnéza, vyšetření prostředí, oblasti diagnostiky, rediagnostika, diferenciální diagnostika, dynamická diagnostika AJ: assessment  Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání dítěte a formulace postupů při edukaci a návrh intervence - podpůrných opatření Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka, jeho potenciál a deficity. Na diagnóze se podílejí lékaři, psychologové, spec. pedagogové, soc. pracovníci a jiní, jde tedy o týmovou práci – komplexnost – komplexní diagnostika Speciálně pedagogická diagnostika vyžaduje individuální přístup.  Dělení: diagnostika somatopedická - zabývá se tělesným postižením a zdravotním oslabením diagnostika psychopedická - zabývá se mentální retardací diagnostika surdopedická - zkoumá poruchy sluchu diagnostika logopedická - zabývá se poruchami a vadami řeči diagnostika oftalmopedická - zkoumá poruchy a postižení zraku diagnostika etopedická - pracuje v oblasti poruch chování diagnostika specifických poruch učení  Diagnostika v jednotlivých obdobích vývoje v raném a předškolním věku : – nejdůležitější včasné zachycení poruchy a zahájení péče v období školní docházky včetně dospívání – možnost integrace dítěte s postižením do běžného typu školy, existuje nabídka speciálního školství tzn. možnost vzdělávání podle typu postižení v dospělosti – často je postižení následkem závažného úrazu a poškození mozku, příčinou bývají i mozkové nádory, nejdůležitější je určení prognózy a dalšího uplatnění člověka ve společnosti ve stáří – mozkové příhody, postižený člověk má sníženou schopností adaptace, menší samostatnost a větší závislostí na péči okolí Některé diagnostické metody – metodologická stránka diagnostiky Metody obecné: – rodinná anamnéza – osobní anamnéza – anamnéza prostředí Metody speciální (zjištění druhu a stupeně postižení): – pozorování – metody explorační (rozhovor, dotazník) – diagnostické zkoušky (ústní, písemné, praktické zkoušky) – testové metody (standardizované, nestandardizované) – kazuistika (studium všech dostupných materiálů, jen pomocná metoda) atd. – rozbor a hodnocení výsledků činnosti Obsahová stránka diagnostiky – jednotlivé oblasti Hrubá a jemná motorika Hrubá motorika je tvořena pohyby celého těla a pohyby velkých svalových skupin. Jemná motorika je chápána jako motorika ruky a malých svalových skupin. Grafomotorika Lateralita (Kdo ví, co to je ambidextrie?) Koordinace oko - ruka  Další oblasti Kognitivní schopnosti (myšlení, řeč, paměť, pozornost atd.) Emocionalita Vůle Adaptabilita Sociabilita Motorika (grafomotorika, jemná a hrubá, oromotorika, vizuomotorika atd.)  Diagnostika učitele ve třídě Diagnostika rodinného prostředí dítěte Diagnostika interakcí se spolužáky Diagnostika interakcí s pedagogy Individuální diagnostika Ad rodina: úplnost x neúplnost rodiny vztahy mezi rodiči a s rodiči a širší rodinou počet sourozenců a postavení dítěte mezi nimi dispozice dítěte typ a náročnost výchovy způsob trestání dítěte projevy lásky x zanedbávání dítěte PORADENSKÉ SLUŽBY: Školní poradenská pracoviště (ŠPP) Školská poradenská pracoviště (zařízení) - poradenská zařízení mimo školu (SPC, PPP) Škola: Výchovný poradce, metodik prevence: musejí být Školní psycholog, speciální pedagog: doporučené Mimo školu: Pedagogicko – psychologické poradny (PPP) – pro SPU Speciálně pedagogická centra (SPC) – dělí se dle typu postižení PEDAGOGICKO – PSYCHOLOGICKÉ PORADNY (PPP) Poradenské zařízení spolupracující s běžnými ZŠ, zaměřují se na specifické poruchy učení (SPU), poruchu pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), výchovné problémy, neprospěch, kariérové poradenství atd. V poradně se klientům věnuje psycholog, speciální pedagog a sociální pracovník. O vyšetření žádají rodiče, sám mladistvý, může je doporučit či o něj požádat příslušný pedagog.  Činnost PPP vyšetření školní zralosti posouzení vhodnosti zvoleného způsobu vzdělávání (běžné školství vs. speciálního školství) diagnostika a reedukace specifických poruch učení poruchy vývoje osobnosti, poruchy komunikace, poruchy chování (záškoláctví, šikana, toxikomanie) kariérové poradenství řešení školního neprospěchu V Brně: https://www.pppbrno.cz/cs/ - PROSTUDUJ ODKAZ!!! Pracoviště Zachova, Brno Pracoviště Hybešova, Brno Pracoviště Kohoutova, Brno Pracoviště Lomená, Brno Pracoviště Sládkova, Brno  SPECIÁLNĚPEDAGOGICKÁ CENTRA (SPC) Specializují na určitý typ zdravotního postižení (tělesné, mentální, porucha autistického spektra, zrakové, sluchové, vady řeči). Klientům se věnuje psycholog, speciální pedagog a sociální pracovník. O vyšetření žádají rodiče, sám mladistvý, může je doporučit či o něj požádat příslušný pedagog nebo dětský lékař.  Činnost SPC: posouzení vhodnosti zvoleného způsobu vzdělávání (běžné školství vs. speciálního školství) komplexní diagnostika intervence vhodné pro daný typ postižení (alternativní a augmentativní komunikace AAK, terapie, speciální pomůcky) kariérové poradenství řešení školního neprospěchu řešení problémů rodin s dětmi se zdravotním postižením  https://autistickaskola.cz/spc/ https://zslogo.cz/specialne-pedagogicke-centrum.php http://zssekaninova.cz/specialne-pedagogicke-centrum/ https://www.ibsenka.cz/spc-0 https://www.akademy.cz/o-akademii/spc/ Prostuduj webové strany jednotlivých SPC! Najdi SPC ve svém regionu! Oblasti rozvoje – diagnostika školní připravenosti dítěte předškolního věku Zraková oblast - orientace na ploše a v prostoru o rozliší pojmy nahoře-dole, vpředu-vzadu, nad-pod, na-do, v, vedle, před-za, hned před-hned za, uprostřed, mezi, vpravo, vlevo, vpravo dole apod.; kdo nebo co je první, poslední, následující, předposlední, prostřední o určí nebo dodrží směr pohybu – rovně, dopředu, dozadu, doleva, doprava o určí vzdálenost – blízko, daleko, blíž, dál, nejblíž, nejdál o orientuje se ve svém prostředí, v blízkém okolí ve škole - levo–pravý pohyb očí o udrží směr pohybu očí zleva doprava, shora dolů (řádky, sloupce) o jmenuje nebo řadí předměty, obrázky - zraková analýza a syntéza o složí předměty a obrázky z několika částí (např. puzzle) o skládá i podle vlastní fantazie (např. stavebnice) o doplní chybějící části na obrázku (dokreslením, vyhledáním příslušného dílu, dolepením apod.) - vnímání tělesného schématu o umí pojmenovat jednotlivé části, svého těla, některé orgány o rozlišuje pohlaví - rozlišování figury a pozadí o vyhledává konkrétní objekty na obrázku o rozliší několik navzájem se překrývajících prvků (konkrétních obrázků, geometrických tvarů nebo i písmen) o rozliší tvary na odlišném pozadí (jinak barevném, šrafovaném, tečkovaném, čtverečkovaném apod.) - zraková paměť o nakreslí jednoduché obrázky podle předlohy o zapamatuje si předložené předměty nebo obrázky, tvary (3-6) – pozná změnu, zapamatuje si i pořadí, polohu - rozlišování podobných a stranově obrácených tvarů o vyhledá a spojí stejné obrázky, tvary  o rozpozná odlišné obrázky, tvary o rozliší obrázky a tvary stranově obrácené - zrakové rozlišování o rozliší barvy (základní i doplňkové) o rozliší předměty nebo obrázky podle velikosti (malý - velký, menší - větší, nejmenší - největší), seřadí 5 prvků podle velikosti o roztřídí předměty nebo obrázky podle tvaru (kruh, čtverec, obdélník, trojúhelník/kulatý, špičatý, hranatý), materiálu (dřevo, sklo, kov, látka, plast,…) Sluchová oblast - naslouchání, vnímání zvuků o naslouchá okolním zvukům (v místnosti, přírodě apod.) – umí je identifikovat o rozvíjí sluchovou citlivost (rozliší zvuk příjemný – nepříjemný apod.) o naslouchá vyprávěnému, čtenému, zpívanému apod. o poznává některé písně podle melodie - sluchová orientace o lokalizuje zdroj zvuku o určí směr pohybu a přibližnou vzdálenost zdroje zvuku (např. kutálejícího se míče s rolničkami uvnitř) - sluchové rozlišování o rozpozná, zda je dvojice slov či slabik (dávajících smysl a poté i nesmyslných) shodná (změna souhlásky, samohlásky, znělé a neznělé hlásky, dílky samohlásky, měkké a tvrdé slabiky) (rok-rak, buben-duben) - sluchová analýza a syntéza o rozloží slova na slabiky a naopak, určí počet slabik o identifikuje hlásky ve slově – na začátku a na konci (u slov končících otevřenou slabikou stačí slabika), určí hlásky ve slově (zda slovo obsahuje danou hlásku nebo slabiku) o složí slovo z jednotlivých hlásek, rozloží slovo na jednotlivé hlásky – slova tvořená uzavřenou slabikou (p-e-s), případně i dvojslabičná slova složená z otevřených slabik (v-o-d-a) - sluchová paměť o zapamatuje si delší větu (5 a více slov), řadu nesouvisejících slov (4-6) o zapamatuje si krátkou báseň (4 verše, píseň, pořekadlo)  - vnímání a reprodukce rytmu, rýmy o vnímán a napodobuje rytmus o umí rytmizovat básničku, písničku, pořekadlo, rozpočítadlo o rozpozná rýmy (zda se 2 slova rýmují) Poznávací (kognitivní) oblast - myšlení o analyticko-syntetická činnost ▪ rozloží celek na části a naopak (i v myšlenkové rovině) o konkretizace, zobecňování ▪ umí uvést konkrétní příklady ▪ určí společný význam, tvoří nadřazené pojmy o vztahy – porovnávání, protiklady, souvislosti ▪ rozumí pojmům velký – malý, větší – menší hodně – málo, více – méně, stejně, dohromady o jeden více, o jeden méně všechno – nic, něco, některý, žádný krátký – dlouhý, kratší – delší plný – prázdný úzký – široký nízký – vysoký, nižší – vyšší lehký – těžký, lehčí – těžší  největší – nejmenší, nejkratší – nejdelší… o analogie ▪ dokáže vyvozovat, třídit na základě podobnosti, podle různých kritérií: vnějších znaků (barvy, velikosti, tvaru) druhu, určité vlastnosti, funkce dvou až tří kritérií (např. barvy a zároveň tvaru) dovede vysvětlit, který předmět (obrázek) nepatří mezi ostatní o vztahy časové ▪ pojmenuje činnosti obvyklé pro různá denní období (ráno, v poledne, večer, dopoledne, odpoledne, navečer, roční období) ▪ sestaví 4 a více obrázků podle dějové posloupnosti, popíše děj ▪ rozumí pojmům předtím – nyní – potom, brzy – pozdě – později – nejpozději, dříve – nejdříve, naposled, nakonec ▪ ví, co znamená včera, dnes zítra ▪ dovede vyjmenovat alespoň některé dny v týdnu o logický úsudek ▪ ví, do udělá, když: má hlad, žízeň je mu zima, horko je unavený/á ho něco bolí rozlije čaj rozbije hrnek vidí kamaráda naříkat ▪ Ví, co je správně a co špatně: Je maminka starší než babička? Je v létě sníh? Je mořská voda slaná? Jsou Vánoce v létě? Je citron sladký? Je lžíce menší než lžička? Je tma ve dne nebo v noci? - pozornost o soustředí se na činnost minimálně 10–15 minut  o udrží pozornost i u činnosti, která ho nebaví (často pod vedením dospělého) – alespoň 10 minut o dokončí započatou činnost (5–10 minut) - paměť o dokáže napodobit pohyb, tvar (paměť pohybová, tvarová – např. v grafomotorické oblasti) o zopakuje pokyn, řadu slov (4-6) apod. (paměť krátkodobá) o pamatuje si dlouhodobě různé informace (paměť dlouhodobá) o vybavuje si minulé zkušenosti o další viz paměť zraková a sluchová (zraková a sluchová oblast) - vědomosti o ví, k čemu slouží běžné věci, nářadí o zná různá povolání; ví, čím je máma, táta o ví, jak se jmenuje, kolik je mu let, kde bydlí, jak se jmenují členové jeho rodiny, blízcí příbuzní, kamarádi o zná alespoň 5 domácích zvířat (ví, čím se živí), rostlin, dopravních prostředků o ví, jak se jmenuje naše hlavní město o rozumí běžným životním jevům, okolnostem (změny počasí, cestování) o umí počítat alespoň do šesti - řeč o receptivní složka ▪ rozumí běžně mluvené řeči – většině výrazů ▪ reaguje na pokyny dospělého ▪ vypráví jednodušší příběh – pohádku, popíše obrázek – situaci ▪ mluví většinou gramatický správně (užívá všechny druhy slov, ve správném tvaru, čase, slovosledu) ▪ mluví v rozvitých větách ▪ má správnou, srozumitelnou výslovnost (všech hlásek) ▪ má dostatečnou aktivní slovní zásobu (1000-3000 slov) – umí pojmenovat většinu toho, co jej obklopuje ▪ tvoří antonyma, synonyma, homonyma o expresivní složka ▪ adekvátně naváže řečový kontakt ▪ zformuluje otázku ▪ smysluplně odpoví na otázku – celou větou  ▪ vyjádří myšlenku Motorická oblast - grafomotorika o má uvolněnou ruku (pro budoucí psaní), správné postavení ruky (nezvedá rameno nebo loket, nevytáčí zápěstí), má správný úchop tužky nebo pastelky (špetkový úchop) o dovede vybarvovat většinou bez přetahování (cca z devadesáti procent), obtahovat různé tvary, překreslit podle předlohy křížek, kruh, trojúhelník, čtverec (případně i další tvary), nakreslit základní grafomotorické prvky (čára, kruh, ovál, oblouk, vlnovka, spirála, smyčka, zátrh), lidskou postavu, auto, sluníčko, dům, strom apod. - jemná motorika o dovede se zamračit, usmát, nadzvednout obočí, pohybovat jazykem od jednoho koutku úst ke druhému, jazykem si olíznout rty, našpulit rty, nafouknout tváře (obě najednou i každou zvlášť) o zvládá různé drobné ruční práce (např. navlékat korále, cvrnkat kuličky, vytrhávat z papíru, lepit a stříhat, modelovat, zatloukat, šroubovat, krájet, sypat, přelévat…) o hmatem rozliší různé materiály (plyš, dřevo…) - senzomotorika o audiomotorika (viz sluchová a motorická oblast) o vizuomotorika (viz zraková a motorická oblast) - hrubá motorika o dovede stát rovně, zvládne předklon, klek, sed, dřep, udrží rovnováhu při stoji na špičkách a na jedné noze, zvládá přeskoky – i snožmo o umí se pohybovat vpřed, vzad, do stran, po šikmé ploše, mezi metami, přejde po špičkách (alespoň 2 m) o uběhne určitou vzdálenost (alespoň 20 m) o dovede se plazit po břiše, lézt vpřed a vzad, kutálet se po zemi, točit se dokola, houpat se o umí chytit míč, házet míč na cíl, kopnout míč do brány o pochoduje do rytmu o motorická koordinace ▪ umí napodobit nůžky stříháním druhého a třetího prstu ▪ zvládne roztahovat prsty na obou rukou stejně a současně („kočičí drápy“)  ▪ ostatní viz zraková a sluchová oblast, hrubá a jemná motorika Sociální oblast - odpoutání od rodiny o dovede se odpoutat od rodiny - dodržování základních pravidel společenského chování o umí pozdravit, oslovit, požádat o poděkovat, vyjádřit souhlas – nesouhlas o vyká dospělým - udržování pořádku o uklidí pracovní místo, hračky, připraví pomůcky apod. - podřízení autoritě o podřídí se autoritě dospělého (rodiče, učitele…) - udržování očního kontaktu o při hovoru udrží oční kontakt - přiměřené chování o doma o na veřejnosti - dodržování pravidel o dodržuje pravidla při hrách o dodržuje pravidla ve třídě (doma) - samostatnost o je samostatné v hygieně (WC, mytí, smrkání), sebeobsluze, oblékání (samo se oblékne, obuje, zapne si knoflíky nebo zip, případně si i zaváže tkaničky), stolování (jí příborem, nalije si polévku – nápoj, prostře a sklidí ze stolu…) o řekne svůj názor, splní úkol, vyřídí vzkaz - zvládnutí běžných praktických činností a situací o dovede nakoupit o dovede telefonovat  o obstará drobné práce o dobře pečuje o domácí zvíře, o své hračky - zapojení se mezi ostatní o není bojácné, úzkostné, chová se přátelsky, spolupracuje s ostatními o je ohleduplné (dělí se o věci, dokáže počkat, vystřídat se, dohodnout se, pomoci druhým…) - částečné zvládání emocí o nereaguje křikem, pláčem… o vyrovná se s neúspěchem (např. ve hře) o unese okamžité nesplnění svého přání o přizpůsobí se dané situaci 2 Pedagogická diagnostika ve třídě Pedagogická diagnostika učitele ve třídě je nedílnou součástí komplexní diagnostiky. Pedagog zná dobře výkony i potřeby každého žáka. Samozřejmě rodiče mají podobně důležitou roli, ale mnoha aspektů souvisejících se vzděláváním si všimnout nemusejí nebo je neumějí díky své odlišné profesi adekvátně vyhodnotit. Metodika pro nastavování podpůrných opatření ve školách ve spolupráci se školskými poradenskými zařízeními J. Zapletalové a J. Mrázkové (2014/2016). Institucionalizace podpůrných pedagogických pozic žákovská portfolia sebereflexe a reflexe pedagoga (dotazník RSA o učitelově odpovědnosti za školní úspěšnost žáka). vztah s dítětem, které nám nabídne cestu k novému řešení Pozorování (introspektivní a extrospektivní, zúčastněné a nezúčastněné, přímé a nepřímé, strukturované, polostrukturované, nestrukturované) učitel provádí pozorování ve vyučovací hodině i mimo ni, což je obtížné vzhledem k tomu, že zároveň vyučuje musí všímat i ostatních žáků a celé třídy (využít někoho dalšího: kolegu, školního speciálního pedagoga nebo speciálního pedagoga z SPC nebo PPP, školního psychologa, výchovného poradce, metodika prevence) pozorování musí mít definovaný cíl, postupy práce a způsoby vyhodnocení (plánovitě selektivní) má svoje limity závislé na pozorující osobě a kvalitě pozorování probíhá při vyučování i o přestávce (přirozené a neřízené sociální situace) získaná data musí být zaznamenávána (tužka a papír, videozáznam se souhlasem zákonných zástupců a tak, aby žáky nerušilo a umožnilo jim chovat se přirozeně) pozorovací záznamové archy s datem, popisem aktivity a projevů žáka, doporučení k intervenci podrobná analýza – využíváme škály (numerické, intervalové, sumační – Likertovy škály), čárkování frekvence výskytu apod. Diagnostický rozhovor (řízený a volný, strukturovaný a semistrukturovaný, individuální a skupinový) má jasně specifikovaná pravidla  vzniká prostor pro navázání vztahu, mohou se projevit sympatie i averze získané informace mohou být zkresleny informantem i výzkumníkem/diagnostikem jednat v roli nápomocné osoby, jejímž zájmem je pomoci (ne z pozice nadřazeného, který „ví, jak se to má dělat“) jasně definovaný cíl, vhodné podmínky k vedení rozhovoru (místo, čas), informovaný souhlas získaná data je nutné zpracovat – kódovat (otevřené, axiální, selektivní kódování) Dotazník, testování (písemné práce, zkoušení, didaktické testové materiály), škály. Zaměření při diagnostice žáka Samotný žák Žák v interakci s učitelem Žák v interakci se spolužáky Analýza dokumentace a produktů činnosti Sebereflexe pedagoga a reflexe žáka Pozorování Diagnostický rozhovor Dotazník Testování Škály Ranní kruh Žák, jeho projevy a potřeby hodnotíme učební styl, kvalitu práce a spolupráce, samostatnost, motivaci k práci i ke škole, zvídavost, úroveň aktivity (pasivita, aktivita, podrážděnost a kdy se vyskytuje), emoční ladění (smutek, plačtivost, úzkost, tenze, agrese, přiměřená nálada, radost, labilita), impulzivitu, rychlost práce a schopnost její kontroly, adaptaci, reakce na zátěžové situace, zájmy ve škole i mimo ni, hodnotovou orientaci žáka i jeho rodiny a výchovné styly, rizika v rodině (sociokulturní úroveň, náročná životní situace, výukové či výchovné obtíže sourozenců), rizikové faktory (nápadnosti v řeči, projevy různých obtíží), žákův úspěch a neúspěch nyní i dříve a případné obavy z nezvládnutí úkolu, projevy v závislosti na probíraném předmětu nebo na osobě vyučujícího, vliv zavedených podpůrných opatření (organizace práce, zasedací pořádek, upravený učební materiál, časová úprava atd.), odlišnost v projevech a chování ve srovnání se spolužáky, všímáme  si, jaké chování převažuje, jaké podněty vyvolávají reakce žáka nebo vedou k eliminaci nežádoucího chování (důležitý bod u žáků s poruchou autistického spektra) Žák v interakci s učitelem: všímáme si, zda je učitel autoritou, zda ve třídě nastavil pravidla a zda jsou funkční, jak reaguje na nedodržování pravidel učitel má mít osobnostní předpoklady pro svoji práci a má mít k žákům pozitivní vztah, zároveň má být sebekritický a hledat konstruktivní řešení různých situací techniky zjišťování interakce učitel-žák: Interakční analýza A. A. Bellacka komunikace učitel-žák (Stolinská, 2011), Interakce učitele a žáků: Dotazník pro žáky od L. Gillernové a L. Krejčové, videotrénink interakcí (rozbor videonahrávky komunikace učitel-žák), autonahrávky prostřednictvím mobilních zařízení. Žák v interakci se spolužáky/klima třídy posuzujeme chování žáků navzájem (vztahová dynamika), interakci žáka se spolužáky při vyučování, o přestávce, řízených a neřízených činnostech, při skupinové práci, reakce spolužáků na problematické chování žáka/jiných spolužáků (podporují ho, ignorují, jsou lhostejní, brojí proti němu, objevuje se posmívání, ponižování, ironické narážky), roli žáka v kolektivu/role jednotlivých spolužáků ve třídě (vůdce, tahouni, „otloukánci“), mechanismy přijímání kolektivem, kvality společné komunikace, zda existuje společný cíl/zájem, jaká platí ve třídě pravidla, kdo je nastolil a jak jsou dodržována, klima třídy (spokojenost, nespokojenost, pasivita, aktivita), reakce na konfliktní situace technikami posuzování interakce ve třídě jsou Balesova analýza procesu interakce SYMLOG (Systematic Multiple Level Observation of Groups, více symlog.com), Balintovské skupiny (skupinové řešení problému), Dotazníky B-3, B-4, D-1, SOCIOKLIMA®, KLIT, MCI, CES, CCQ, OCDQ–RS, SO-RA-D (Sociometrický ratingový dotazník), Třídní kompas (Sociometrická ratingová metoda pro vytvoření sociogramu školní třídy), Klima školní třídy: Dotazník pro žáky od J. Mareše a S. Ježka. Bittmannová a Bittman: poskytnout informace o faktech k zakázce (co se děje, co se už zkusilo, co fungovalo, nefungovalo – nutné podrobné informace s časovými údaji a nasměrováním šetření často i mimo třídu (Facebook, družina, čas po škole atd.), poskytnout osobní schůzku se zadavatelem, třídním učitelem a dalšími učiteli. Důležitosti formulování zakázky a podání podrobných informací (Brodská & Pekárková, 2015) ZAKÁZKA (Proč žádáme o diagnostiku třídy) ZAKÁZKA (Proč žádáme o diagnostiku třídy) Chceme zjistit, jaké jsou ve třídě mezi dětmi Od října pozoruji ve třídě změnu atmosféry – vztahy. Matka žákyně MK upozornila školu zejména mezi děvčaty začíná docházet k na možnost šikany. častým třenicím. Domnívám se, že situaci odstartoval vztah jedné žákyně (MK), na který spolužačky žárlí. Matka této žákyně 14. 11. navštívila školu a ukázala nám výpis z Facebooku dívky, kde jí spolužačky vulgárně nadávají a vyhrožují. Potřebujeme proto zjistit, jak je situace vážná a jak můžeme s třídou dále pracovat.  srovnání dvou formulací stejné zakázky (první zaslal výchovný poradce, druhou třídní učitel) uvádějí Brodská a Pekárková (2015) v Metodice ke katalogu podpůrných opatření: k dílčí části pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sociálního znevýhodnění Česká školní inspekce 2018 a 2021 ranní kruh je výborným nástrojem k budování vztahů ve třídě, slouží k diagnostice pedagoga ve třídě a také k rozvoji komunikace (Katalog podpůrných opatření: Dílčí část pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu mentálního postižení nebo oslabení kognitivního výkonu) Publikace k samostudiu ▪ Bittmannová, L., & kol. (2019). Speciálně-pedagogické minimum pro učitele: Co dělat, když do třídy přijde žák se speciálními vzdělávacími potřebami. Pasparta. ▪ Bittmannová, L., & Bittmann, J. (2017, dotisk 2019). Podpora začlenění žáka s autismem do třídního kolektivu: Prevence šikany prostřednictvím besed se spolužáky, rodiči a pedagogy. Pasparta. ▪ Bréda, J., Čapek, R., Dandová, E., & Kendíková, J. (2017). Třídní učitel jako kouč: Tipy a náměty pro třídní učitele. Raabe. ▪ Čapek, R. (2010). Třídní klima a školní klima. Grada. ▪ Eichhorn, Ch. (2019). Učitel a práce se třídou: Management třídy. Raabe. ▪ Felcmanová, L., & kolektiv (2015). Metodika ke katalogu podpůrných opatření: k dílčí části pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sociálního znevýhodnění Univerzita Palackého v Olomouci. ▪ Lebeda et al. (2021). Vstřícné prostředí a vztahy ve škole a jejich vliv na průběh a výsledky vzdělávání: Vybraná zjištění ze sekundárních analýz. Česká školní inspekce. ▪ Lebeda et al. (2018). Well-being žáků, třídní klima, používání ICT a vnímání role učitele: Sekundární analýza PISA 2018. Česká školní inspekce. ▪ Valenta, M., & kol. (2020). Katalog podpůrných opatření: Dílčí část pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu mentálního postižení nebo oslabení kognitivního výkonu. 2., přepracované a rozšířené vydání. Univerzita Palackého v Olomouci.  Diagnostika specifických poruch učení Charakteristika SPU viz ICD-11, Bartoňová, 2019 Specifické poruchy učení bývají všeobecně definovány jako neschopnost naučit se číst, psát a počítat pomocí běžných výukových metod za průměrné inteligence a přiměřené sociokulturní příležitosti. Diagnostický proces Škola (třídní učitel – pedagogická diagnostika, školní speciální pedagog – speciálně pedagogická diagnostika) ve spolupráci s rodiči a PPP – speciálně pedagogická a psychologická diagnostika, zachovat komplexnost Zohlednit komplexně s přihlédnutím k mnoha faktorům: charakteristika žáka, rodiny, životního stylu apod. Metody Rozhovor, anamnéza, dotazník, analýza školních výkonů dítěte ve čtení, psaní, počítání, inteligenční testy, speciální zkoušky hodnotící dítě v jednotlivých oblastech. Diagnostika v ZŠ První diagnostikou je posouzení školní zralosti při nástupu do školy nebo v MŠ (Bednářová, iSophi, Klokanův kufr). Školní dotazník vyplňuje učitel pro PPP. Zahrnuje údaje o žákovi, prospěch posledního vysvědčení, řeč, obtíže ve čtení, psaní a ostatních předmětech, práceschopnost, vztah ke spolužákům. Neunáhlovat se během prvního ročníku - adaptační období (viz video M. Brhelové) Diagnostika na odborné pracovišti – školském poradenském zařízení (PPP) Účast odborníků: psycholog, spec. pedagog, sociální pracovnice Speciální zkoušky vypovídající o úrovni dítěte a výkonech v jednotlivých oblastech percepce, dále je součástí rozhovor s rodiči, analýza podkladů učitele (vyšetření výkonu čtení – Matějčkova zkouška čtení, čtenářský kvocient - rychlost čtení (60–70 slov/1 min), porozumění textu, chování při čtení – neklid, dvojí čtení, záměny písmen, úroveň písemného projevu, rozbor školních sešitů, diktátů, tvar písma, chování při psaní, komolení slov, záměna písmen, úroveň matematických schopností, analýza sluchové percepce (Matějčkova zkouška sluchové analýzy a syntézy, zrakové percepce (Edfeldtův reverzní test), vyšetření laterality (Žlabova a Matějčkova zkouška laterality), poruchy vnímání prostorové orientace (Žlabův test orientace vpravo – vlevo), vyšetření představy prostoru, vnímání časové posloupnosti. Psychologické vyšetření určuje úroveň intelektových schopností, úroveň motivace, strukturu osobnosti (Ravenovy progresivní matice – nonverbální, Wechslerův test). Zdroje Bartoňová, M. (2019). Specifické poruchy učení a chování. Distanční studijní text. Slezská univerzita v Opavě. https://repozitar.cz/repo/39425/Specificke_poruchy_uceni_a_chovani __1_.pdf Bartoňová, M. (2019). Speciálněpedagogická diagnostika a intervence u žáků se specifickými poruchami učení. Metodické texty k projektu MUNI 4.0. Masarykova univerzita. https://munispace.muni.cz/library/catalog/view/1707/4714/3252- 1/0#preview Diagnostika v surdopedii Pavla Pitnerová Diagnostika sluchových vad Komplexní péče Zdravotnická zařízení Speciálně pedagogická péče Vzdělávací systém Rodinná péče Sociální systém Komplexní péče (Zdravotnická zařízení) Screening v porodnici – viz Věstník MZ (rok 2012/částka 12) nově u pětiletých dětí Depistáž pediatr, praktický lékař ORL, foniatr Preventivní prohlídky Vyhláška MZ č. 70/2012 Sb. o preventivních prohlídkách orientační vyšetření sluchu první prohlídka novorozence > screening? ve 4-5 měsících věku dítěte v 8 měsících ve 12 měsících ve 18 měsících ve třech letech – vyšetření hlasu, sluchu a řeči pak v lichých letech Diagnostické metody vyšetření sluchu klasická sluchová zkouška šepot, hlasitá řeč, ladičky audiometrie subjektivní  objektivní subjektivní audiometrie prahová tónová audiometrie => audiogram slovní audiometrie VRA (Visual Reinforcement Audiometry) objektivní audiometrie metody akustické: tympanometrie OAE metody elektrofyziologické BERA, CERA, AEP, SSEP. Komplexní péče (Speciálně pedagogická péče + Vzdělávací systém) Cílem je poznání člověka s postižením; zkoumá průběh vývoje člověka. Diagnostika percepčních funkcí, motorických funkcí, řeči a jazyka; zjištění úrovně komunikačních dovedností; logopedická diagnostika. Diagnostika dopadů sluchového postižení na rozvoj komunikačních dovedností, posuzování výslovnosti, posazení hlasu, slovní zásoby; ověřování správnosti nastavení kompenzačních pomůcek, vyšetření školní zralosti u klientů SPC, zjišťování speciálních vzdělávacích potřeb dětí a žáků se sluchovým postižením. posouzení školní zralosti posouzení laterality, jemné motoriky, grafomotoriky, zrakového a sluchového vnímání, řeči, rozumových schopností a schopnosti koncentrace. posouzení čtenářských dovedností, písemného projevu, úroveň komunikace (komunikační kanál, výslovnost, úroveň slovní zásoby, jazykového citu, způsobu vyjadřování a porozumění), sluchové a zrakové percepce Diagnostické domény u dětí se SP Oblast tělesného výkonu Hrubá motorika Jemná motorika Lateralita Motorika mluvidel Psychomotorická koordinace Smyslové vnímání Sluchové vnímání Zraková percepce Kognitivní funkce Vnímání Paměť Pozornost Představivost Myšlení Komunikace Sociální kompetence Sebeobsluha Subjektivní nástroje hodnocení percepce a přínosu kompenzačních pomůcek u dětí Lingovy zvuky Nottinghamská stupnice sluchové percepce LittlEARS IT-MAIS Vyšetření pomocí řeči slova, která obsahují formanty: hluboké – slova s „u“ (hůl, půl, auto, ucho); střední – slova s „a“ a „o“ (voda, kabát, tabák, zahrada, okno); vysoké – slova s „i“, „e“ a se sykavkami (měsíc, tisíc, číslice).