DOPRAVA A ZASÍLATELSTVÍ Exam Paper PDF

DOPRAVA A ZASILATELSTVÍ – 3LG323 ZÁKLADNÍ INFORMACE Doprava = samotný přesun člověka, zboží od někoho na místo +doplňkové aktivity - nakládka, vykládka - balení, jistící prvky - pojištění - clo přeprava – doprava (jádro přepravy) + doplňkové aktivity, nadstavba -dopravní a přepravní...

DOPRAVA A ZASILATELSTVÍ – 3LG323 ZÁKLADNÍ INFORMACE Doprava = samotný přesun člověka, zboží od někoho na místo +doplňkové aktivity - nakládka, vykládka - balení, jistící prvky - pojištění - clo přeprava – doprava (jádro přepravy) + doplňkové aktivity, nadstavba -dopravní a přepravní prostředky dopravce – provozuje dopravu, dopravce provozuje dopravu plus nějakou doplňkovou aktivitu (vyjma pojištění, cla například), někdy poskytuje celou přepravu (VÝJIMEČNĚ) -provozuje přepravce – druhá strana, ten kdo si objednává dopravu od dopravce (zákazník) - osobní doprava: cestující - nákladní doprava: příkazce - dává příkaz k přepravě a platí dopravu - vyjednává zprostředkovatel (mezi dopravcem a přepravcem) - v osobní dopravě: nemá jiný označení (cestovní kancelář) - v nákladní dopravě: zasílatel=speditér - další subjekty, které vstupují do dopravy, hlavní činností je zprostředkování ne provozování dopravce, přepravce, zprostředkovatelsubjekty účastnící se dopravy pariby INCOTERMS (dodací podmínky/doložky) – konkrétní bod či místo v dopravním řetězci, kde přecházejí odpovědnosti, práva a rizika z prodívajícího na kupujícího, nepřechází vlastnictví!! - př. EXW - součást kupní smlouvy další subjekty: 1) Evropská unie – zakřivení banánů, velikost rajčat, snižování emisí, minimální mzdy řidičů, kteří jedou do ciziny -není vlastníkem insfrastruktury => nemá správní organizace, i když na to přispívá -dotace různých forem – ekologická vozidla, obnova vozového parku, cestovní ruch 2) Stát a jeho orgány (ministerstva) + organizace – dopravy, zahraničí (clo, mezinárodní smlouvy), životní prostředí, financí (daně), vnitro (kontrola), práce a sociálních věcí (kontrola práce), pro místní rozvoj (peníze z EU) – dost důležité - podřízené organizace: policie, celníci - základní funkce státu: o 1) funkce legislativní = stanovování podmínek pro podnikání – poté funkce kontrolní – porušení poté sankce o 2) stát je vlastník části infrastruktury (viz dálnice) o 3) forma dotací subjektům – dotace na provoz ČD = úhrada prokazatelné ztráty, dotace na pořízení nových ekologických vozidel, slevy na jízdné pro studenty a důchodce, obnova vozového parku Str. 1  - pod státem: o 1) kraje (14 krajů, 13 z hlediska dopravy – Praha je město) – dotace, vlastník silnic, krajská legislativa nesmí jít proti státní (pohraničí – např. povinné řetězy) o 2) obce – legislativa, silnice, dotace  městské poplatky za vozy do města, emisní zóny, modré zóny – parkování o 3)specialisté: FO + PO – obchodní centra dotují veřejnou dopravu, legislativa je v hodně omezené míře u PO, u FO vůbec; patří i infrastruktura, dotace (FO- teoreticky, PO-dotace MHD Boleslav Škoda, škola, obchodní centra)  např. TPCA, Škoda auto, Tesco, Globus – dopravní řád (forma legislativy) ZÁKLADNÍ DĚLENÍ DOPRAVY 1) osobní 2) nákladní 3) smíšená (osobní i nákladní) – letecká doprava, nejméně pro silniční Dopravní obory (druhy) 1) letecká 2) silniční 3) drážní = klasická železnice, tramvaje, metro (speciální dráha), trolejbusy, lanovky 4) vodní = námořní a říční – vnitrozemská vodní 5) potrubní 1) pravidelná (linková) – jízdní řády (veřejný) – předem stanovená a veřejná cena – př. vyhlídková plavba může vynechat, když nejsou lidi – přívoz, lanovka 2) nepravidelná – dáno obsazeností – př. zájezd -pokud překračujeme hranice 1) vnitrostátní 2) mezistátní 1) veřejná (individuální veřejná – taxi) 2) soukromá = pro vlastní potřebu (hromadná soukromá – bus pro zaměstnance) -autobus, trolejbus, tramvaj 1) hromadná 2) individuální -podle vzdálenosti 1) dálková (nad 50 km) 2) blízká = doprava na krátké vzdálenosti – regionální (do 50 km) a) městská b) příměstská c) místní -blízká mezistátní = příhraniční, přeshraniční doprava Český Těšín, Polski Czeshin, Strasburk, Kostnice – rozdělené hranicí 1) kombinovaná nákladní – alespoň 2 dopravní obory (silnice podíl do 50 %, zboží musí být po celou dobu v jedné přepravní jednotce (kontejner)), levnější, ekologičtější, rychlejší -kombinovaná osobní – alespoň 2 dopravní prostředky + část trasy současně – př. trajekt 2) intermodální – mezioborové, není tam požadovaný menší podíl silniční dopravy Str. 2 3) přímá 1) tranzitní – nemá začátek ani konec, pouze projíždí 2) nezbytná – musí tam být -dělení podle účelu 1) primární – osobní (do práce, do školy) – opakuje se a dá se předvídat, tvoří větší podíl 2) sekundární – všechno ostatní je sekundární (dovolená, výlet) logistický řetězec – zásobování výroby a když to jde do distribuce, tak probíhá doprava - primární: zásobování a distribuce - ostatní: sekundární LINKA x TRASA x SPOJ x TRAŤ  linka – to číslo, je definována licencí (jedním z parametrů trasa)  trasa – od-do  spoj – jedno konkrétní spojení/jízda v rámci té linky (čas)  trať – konkrétní úsek drážní dopravy linka – číslo 9, letecká linka Praha – NY - soubor spojů, který má společnou licenci - na každou linku musíme mít licenci – kdo ji provozuje, cílové stanice trasa – kudy to jede - Praha – Vídeň - konkrétní sled zastávek trať – pro kolejovou dopravu - co se používá, pro železniční dopravu - fyzická infrastruktura spoj – součástí linky - jedna konkrétní jízda linky (10:00 Řepy – 11:00 Spojovací) SEGMENTY  1. městská doprava -ve městě – město – souvisle zastavěné území -nejmenší město – 12 obyvatel Rabštejn nad Střelou u Karlových Varů -je to dáno historicky – městská práva – město se stane městem -MHD – město s 10 tis. obyvateli a více – základní podmínka -výjimky – horská střediska (Špindlerův Mlýn, Harrachov) -denní chod dopravy – špičky a sedla – ráno a odpoledne není vždy stejné -nejsou velké rozdíly mezi špičkou a sedlem jako dříve -pokud je to nahuštěné, malé, sevřené panelové sídliště – tak se nevyplatí -vlastnosti MHD: pravidelný jízdní řád (pravidelné intervaly, není stejný počet spojů) -taktový jízdní řád (každou hodinu to jezdí ve stejnou dobu) – takt = hodnota intervalu, která je dělitelná šedesátkou -MHD nevydělává, je ztrátová, Praha doplácí 70 % nákladů, miliardy -důvodu ztrátovosti: neplatiči, slevy, snaha o dobré časové pokrytí – moc lidí nejezdí, dobré pokrytí plošné, kapacita, dražší dopravní prostředky (tramvaj a metro je dražší než bus), jednosměrnost vytížení dopravy (z okrajových částí)  ztrátu hradí města Str. 3  + pansaln' r priestymy wlo repriesu pry -tarif: integrovaný nebo paušální casory posmory + + ,  2. příměstská -aglomerace měst – PHD – hranice 100 000 a víc – do města většina, po okrajích měst min -vlastnosti: špičky a údolí, rozdíly jsou větší než u MHD – orientování na primárnost dopravy do školy a práce nikoli pokrytí všeho  je jich méně a pracuje se spíše s taktovou dopravou (používá se i pravidelný) -vydělá si víc než městská, vybrané spoje mohou být i ziskové, menší ztráta než MHD (slabší pokrytí území, levnější dopravní prostředky, méně slev, méně černých pasažérů, jednosměrnost), běžné provozní ztráty hradí kraj, ale i města a obce (někdy jen příměstské linky a aby lidi nejezdili do města autem) - v každém kraji to funguje jinak -tarifní principy: paušál, kilometrický -údolí  3. místní -žádné jádrové město = větší podíl tangenciálních cest -toky cestujících jsou rozptýlené -ostřejší špičky (třeba 1 autobus dopo, 2 odpo a večer půl autobus), propasti (přes poledne nejede) – půl autobus – zastavuje jenom někde, lichý nebo sudý týden -poptávkový jízdní řád – podle cílů dopravy – škola, práce, směny – dlouhý interval  takt jen tehdy, pokud je interval krátký -ztráty jsou silné a hradí to kraj a druhotně obce -platba: od kilometru/pásma -spojení je slabé, autobus projede víc vesnic (závlek = vymeták), je to dlouhé, zajíždí i do boků  cestující ztrácí čas a pokud je to placené od kilometru je to dražší -hranice kraje – měli bychom to blíže do sousedního města, ale musíme do spádového města problém financování dopravy kraji -tarif: integrovaný nebo kilometrický DÁLKOVÁ DOPRAVA  Dálková doprava z pohledu špiček a sedel - (ČÁSTEČNĚ DENNÍ ŠPIČKY) – týdenní špičky - všechny modely jízdního řádu podle trasy (taktový nebo poptávkový-autobusové linky v dálkové dopravě) nebo podle dopravního oboru – železnice (spíše takt), autobus (poptávka) - autobusová si na sebe vydělá, železniční si na sebe nevydělá - stát hradí dopravu dálkovou železniční, autobusová na riziko dopravce - tarif: podle kilometrů a jak dlouho předem si to kupuji a na jaký termín (pondělí ráno nebo pátek večer) – tarif kilometrický s výhodami, výjimečně integrovaný  Dálková mezistátní = mezinárodní dálková -sezónní výkyvy, už ani ne jako u dálkové vnitrostátní -všechny formy jízdních řádů -obvykle to není ztrátové – ALE – ztráta na riziko dopravce -tarif: kilometrický (symbolicky)  Příhraniční doprava -města: Český Těšín, Kostnice -všechny formy jízdních řádů -ve většině případů je ztrátová – ztrátu hradí příslušné obce nebo kraje sousedních států -specifický problém: různé cenové hladiny na území států Str. 4 -Slovensko, Česko – stejné ceny -Rakousko, Německo – dražší, cca 5 Kč/km -uděláme kompromis, podle toho, kde si koupíme jízdenku (jestli na území ČR nebo Německo) -ztráty nerovností jednotlivých cenových hladin uhradí Němci, protože jsou bohatší -tarifní principy: kilometrický, integrovaný (časová + pásmová platnost), paušální -kraj s příslušnou spolkovou zemí (Ústecký kraj + Sasko), stejně i Rakousko -Slovensko (autobusová kraj, železniční stát, špatné k mezistátní spolupráci) -Polsko – horší než Slovensko – primárně to má být stát PROBLEMATIKA NÁKLADŮ V DOPRAVĚ -náklady, které se nemění s objemem – fixní -náklady, které se mění s objemem – variabilní -někdy nejednoznačné určit náklady  Fixní -pojištění -mzda řidiče (v účetnictví) – v kalkulaci nebereme jako fix -pořízení vozidla  Variabilní -benzín, nafta STRUKTURA NÁKLADŮ V DOPRAVĚ: FN+VN= INTERNÍ NÁKLADY V DOPRAVĚ INTERNÍ NÁKLADY + EXTERNÍ NÁKLADY= CELKOVÉ NÁKLADY Kojové (bojové?) vozidlo: 5 mil km životnost (tramvaj, vlak, metro), účetní odpisy jsou kratší, dosáhnout maxima u životnosti je velice těžké Autobus: 800 000 km životnost (fyzická = morální životnost) kalkulace: reálně zahrnovat náklady – kolik je to vozidlo schopno odjezdit  Interní -náklady, které vznikají při provozování dopravy uvnitř dopravce, tudíž to jsou náklady reálné, které dopravce má a vynakládá  Externí (externality se špatně vypočítávají) =záporné efekty dopravy, které je třeba ocenit -náklady, které vznikají v souvislosti s dopravou, ale nevynakládá je dopravce -hradí je někdo jiný než dopravce nebo nikdo -žádné ekologické daně se neplatí EXTERNALITY: - škody na životním prostředí – znečištění (ocenění: smog-nemoci občanů-nechodí do práce- stát nedostává daně, ale platí za ně daně plus se vyplácí nemocenská) – rostou náklady na zdravotní péči  hradí to stát, pojišťovny X nejdeme k doktorovi – nehradí to nikdo a nezodpovídá za to dopravce - hluk – protihlukové stěny (hradí investor (stát) nebo spíše nikdo) - dopravní zácpy (kongesce) – prošvihneme test, přijdeme o práci, pokrácení mzdy, větší spotřeba, výpočet: polovina průměrné hodinové mzdové sazby v daném státě  nehradí to nikdo Str. 5  - dopravní nehoda – pojištění neuhradí všechny ztráty, vlak platí ČD, škoda na trati – stát (srážka kamionu s vlakem) -léčení platí pojišťovna, doživotní následek – ztížené společenské postavení -smrt POUŽITÍ DOPRAVNÍ CESTY -náklady za použití dopravní cesty -údržba silnice v zimě -dopravní značení -dopravní policie Interní použití dopravní cesty – dálnice (dálniční známky), ostatní silnice externí (platí stát, vlastník) -i ČD platí za použití dráhy (kolejí, i když to jde do státní kasy a zpět) -za plavbu lodí nebudu platit (externí) až na výjimku  zdymadlo (otevírací doba) -když není otevírací doba zdymadla, tak za to platíme, např. v noci, musí někdo přijít a otevřít, údržba -letadlo – poplatky letovému provozu Při kalkulaci ceny budu vycházet z interních nákladů a utváří mi cenu SEŘAZENÍ: Interní drane 1) silniční – nejlevnější 2) vodní doprava 3) letecká doprava spalecenske Externí (neplatíme) 1) částečně silniční – mimo dálnice 2) vodní doprava (na 99,9 % - zdymadlo) CN =interní + externí 1) vlak – nejlevnější 2) vodní doprava – mýtus: není nejekologičtější 3) letadlo 4) silnice – nehodovost, zácpy, údržba  nejdražší -externí náklady by se měly internalizovat a zahrnovat do CN -internalizace externích nákladů (zpoplatňovat poplatky, které hradí někdo jiný nebo nikdo) – znečišťování životního prostředí -zavedení dálniční známky, poté těžší auto platí mýto SILNIČNÍ DOPRAVA - Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů - Osobní doprava: Vyhláška č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu - Doprava pro cizí potřeby – koncesovaná živnost, při níž vzniká mezi provozovatelem silniční dopravy a osobou, jejíž přepravní potřeba se uspokojuje, závazkový vztah - Doprava pro vlastní potřeby – doprava, kterou se zajišťuje podnikatelská činnost, k níž je osoba provozující silniční dopravu oprávněna podle zvláštního předpisu a při níž nedochází ke Str. 6  vzniku závazkového vztahu, jehož předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí, nevyžaduje koncesi Legislativní rámec: 1) Občanský zákoník (smlouva o přepravě osob, o přepravě nákladu, společná ustanovení ke smlouvám o přepravě) 2) dopravní zákony – každý dopravní obor má svůj řád (o drahách, silniční dopravě, vnitrozemské platbě, o námořní platbě, o civilním letectví) 3) přepravní řády (osobní doprava, nákladní doprava) 4) smluvní přepravní podmínky -Zákon o silniční dopravě č. 111/1994 Sb. -doprava pro vlastní potřeby -doprava pro cizí účely – provozována jako předmět podnikání -doprava, která není podnikáním -koncesi dává dopravní úřad SILNIČNÍ INFRASTRUKTURA -Zákon o pozemních komunikacích č. 13/9997 SB. -stát (ŘSD) -dálnice -silnice I. třídy -vlastnictví krajů (SUV) -silnice II. třídy -silnice III. Třídy -příslušné obce -místní komunikace -účelová komunikace mezinárodní silniční trasy (označeny písmen E) -sever-jih lichá čísla -pražský okruh-vlastník stát -městský okruh (tunely, Blanka...) – vlastník Praha Zpoplatnění komunikace – mýtné – od 1.12.2019 -technologie GPS pro určení polohy, GSM/GPRS pro přenos dat, pro kontrolní účely DSRC -vratná kauce 2468 Kč -POST-PAY – 15 kontaktních míst HK ČR, vydavatelé karet -PRE-PAY – distribuční místa -rozšíření od 1. ledna 2020 o 860 km silnic 1.třídy -optimální by to nebylo podle náprav, ale váhy (technicky nemožné) parametry – počet náprav, emisní třída, kategorie silnice + místní někde Str. 7 Kabotáž -nařízení EP a Rady ES č. 1072/2009, o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy -vnitrostátní přeprava pro cizí potřebu dočasně provozována v hostitelském členském státě – přeprava nákladu mezi 2 místy ve státě, v kterém nemá dopravce provozující kabotážní přepravu sídlo -dopravce musí mít sídlo v některém státu EHP -ve státě do kterého směřuje mezinárodní přeprava – max. 3 kabotážní přepravy ve lhůtě 7 dnů od poslední vykládky v rámci mezinárodní -ve státě do kterého nesměřuje mezinárodní přeprava – max. 1 kabotážní přeprava ve lhůtě 3 dnů ode dne vstupu na území tohoto členského státu, max. 3 kabotážní přepravy ve lhůtě 7 dnů od poslední vykládky v rámci mezinárodní přepravy -výhoda: omezí se prázdné jízdy -omezení se vztahuje k autu i k řidiči -primární je jízda, sekundární – řidič -KABOTÁŽ V EU: stačí eurolicence, drobná omezení -KABOTÁŽ MIMO EU: většinou zakázaná!! Nákladní silniční přeprava 1) celovozová doprava (jedna jízda) 2) sběrná služba (kusové zásilky) 3) nadbaritní (nadrozměrná) – potřebuji povolení k zvláštnímu užívání komunikace 4) speciální (živá zvířata, nebezpečné věci, látky a zboží) – pod kontrolovanou teplotou Nákladní silniční doprava Nákladní vozidlo = vozidlo určené výhradně pro přepravu zboží -nákladní automobil – silniční vozidlo s pevným rámem určené pro přepravu zboží -návěsová doprava – tahač (tahání jiných silničních vozidel, která nemají pohon) + návěs -přívěsová doprava – silniční vozidlo pro dopravu nákladu (valník), přívěs – tahán motorovým vozidlem Osobní doprava Autobusová doprava 1) linková – licence k provozování linkové osobní dopravy Str. 8 2) příležitostná – zájezdová, koncese a eurolicence, sešit jízdních listů EU, registrace pro účely zdanění osob Linková autobusová doprava 1) veřejná – jízdní řád, pevně stanovená trasa, nutná licence, eurolicence a licence dopravy z místa A do místa B (dá dopravní úřad – dopravní úřad KHK) příslušný dopravní úřad místa A, i když dopravce sídlí jinde 2) zvláštní – linková doprava, ale je přístupná vybraným skupinám lidí (školáci, zaměstnanci určité fabriky) – má jízdní řád - typy autobusů: Praga RND, Škoda 706 RO, RTO (MTZ, CAR, LUX, K), Karosa (ŠL, ŠD 11, C), SOR, TEDOM, Mercedes Benz, Iveco – Vysoké Mýto Autobusová doprava – dohoda Interbus, jednotný mezinárodní kvalifikační systém pro turistické autobusy (vypracovala IRU) PRACOVNÍ REŽIMY V SILNIČNÍ DOPRAVĚ -rozlišujeme dva segmenty v dopravě (dálková x blízká – hranice 50 km) -dálková: nařízení 561/2006 ES – platí pouze na území EU a přidružených států (př. Švýcarsko CH, N, FL, IS), AETR (dohoda o práci osádek v mezinárodní silniční dopravě) – platí pro celou trasu pouze jede-li se do/ze/přes státy mimo EU + zákoník práce + 589/2006 nařízení vlády (jde o veškerou dopravu nejen silniční) -blízká: 478/2000 + zákoník práce + 689/2006 -služební: 168/2002 -musíme si pospojovat kabotáž a pracovní režim řidičů, protože to nemusí souhlasit -řidič dokládá činnost za aktuální den a předchozích 28 kalendářních dní -běžná denní doba řízení nanejvýš 9 hodin -po 4,5 hodinách přestávka v délce 45 minut -běžný denní odpočinek nejméně 11 hodin -celková doba řízení v jednom týdnu max 56 hodin -celková doba řízení ve 2 po sobě jdoucích týdnech max 90 hodin -běžná týdenní doba odpočinku minimálně 45 hodin -odpočinek nelze trávit v jedoucím vozidle LEGISLATIVA Oprávnění potřebná v dopravě: vždy koncese nebo licence (na linku) a vydává ji město, kraj (kde linka začíná), stát (podle charakteru linky) – pro cesty do EU eurolicence, pro cesty mimo EU – vstupní povolení loco/tranzitní, u autobusu můžeme mít místo toho INTERBUS (mnohostranná) -TŘETIZEMNÍ DOPRAVA: cesta např. Praha – Bratislava (vyložím a naložím jiné zboží) – Kyjev: třetizemní povolení mimo EU ČR-SK-UA, v EU stačí eurolicence VODNÍ DOPRAVA Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě Koncese podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání Smluvní přepravní podmínky Vnitrozemské vodní cesty 1) splavné – umožňují velkou plavbu  plavidla určená pro přepravu osob nebo nákladů (Slapy – končí splavnost – dál se lodě nedostanou vlastní silou) 2) nesplavné – není možná velká plavba, lze provozovat sportovní plavbu Str. 9 Mezinárodní právní režim 1) mezinárodní vodní cesty – svoboda plavby (Rýn, Dunaj), přístupný lodím všech stádií 2) národní lodní cesty – cizí plavidla mohou využívat jen se souhlasem příslušného státu a v souladu s jeho předpisy, zpravidla bilaterální smlouvy (reciprocita) Splavné vodní cesty 1) vodní cesty s volnou hladinou – přirozeně splavné toky, toky splavné bagrováním, splavněné regulací 2) vodní cesty se vzdutou hladinou – vnitrozemská jezera, mořské zálivy a ústí toků v dosahu mořského dmutí, kanalizované toky, průplavy a kanály Regulace = úprava dna a břehů (drnování, hatě, dlažba,…) – úprava pouze podélně -vyrovnávání plavebně nepříznivých oblouků a meandrů -výstavba koncentračních hrází (příčné, podélné) -méně než kanalizace -Dolní Labe – Střekov – SRN zdimadlo Kanalizace – úprava napříč -nejvíc -výstavba plavebních stupňů (jezy, přehrady) -průplavní mosty, tunely -pro přechod plavidel plavební komory -Hořínský plavební kanál -vtéká se Labe do Vltavy?????????????????? -lodní zdvihadla -lodní výtah Orlík -na vodě se neplatí, vyjma velkých vodních kanálů -Vltavská vodní cesta a Labská vodní cesta (proti proudu zdymadla) TECHNOLOGIE PLAVBY -motorové nákladní lodě (přeprava hromadných substrátů) -vlečná technologie (lodní sestava) -tlačná technologie (lodní souprava) – tlačný remorkér, VT remorkér, častější (za ní a valí ji před sebou) -tlačné motorové nákladní lodě – tlačí člun před sebou, parníky, motorové osobní lodě (Porta Bohemica), přívozy – prámy, malé přívozy, Přístavy -veřejné (obchodní) -závodové (průmyslové) -ochranné (zimní) -loděnicové (výroba nebo oprava lodí) -speciální (sportovní, trajektové terminály) Nákladní přeprava – přepravní vztahy 1) liniová (pravidelná) – zvláštní sazby a slevy, opakované zásilky, komoditní tarifní slevy, přepravné podle příslušného tarifu, relační rozdělení (po/proti proudu) 2) charterová (nepravidelná) – vždy smluvní přepravné Str. 10 Nákladní přeprava – přepravní doklady 1) Nákladní list – obdoba jízdenek v osobní dopravě (nákladního listu v jiných dopravních oborech), vnitrostátní i zahraniční přeprava 2) Náložní list – obchodovatelný cenný papír, pouze v zahraniční přepravě, obdoba konosamentu B/L Průprav: Dunaj – Odra – Morava – Labe – stálo by to peníze, není to ekologické, zásahy do přírody (umělé stavby) Odra splavná do Ostravy? – salámová metoda :D, ekologicky dost diskutabilní, plán, výhodou by bylo přečerpávání vody Vodní vnitrozemská doprava: kombinovaná přeprava (kontejnery), omezení přepravovaných prostředků po silnici, rekreační účely, vodní cesty jsou v ČR zdarma, s výjimkou časů mimo obvyklou pracovní dobu, jinak je proplavení zdarma, zatím to bez silniční dopravy nejde, nelze to převést na železnici a na vodu vše, všechno není vhodné (spotřební zboží) NÁMOŘNÍ DOPRAVA Výtlak lodi – kolik vody vytlačí, tolik váží -Displacement – vlastní hmotnost lodi -Light displacement – vlastní hmotnost lodi + potřebné zařízení -Load displacement – vlastní hmotnost lodí + potřebné zařízení + náklad na letní čáru ponoru -rozdíl hustoty vody v létě/ v zimě -hmotnost měříme v tunách Nosnost lodi DWT – kolik je dovoleno naložit na určitou ponorovou čáru ve váhových jednotkách Prostornost lodi BRT (GRT), NRT – celkový permanentně uzavřený prostor na lodi s určitými výjimkami Jednotky 1)Rejstříková tuna 1RT = 100 cbft -jednotka prostornosti, jak je loď velká 2)Knot (uzel) -rychlost 1NM/hod. (námořní míle =1852 m = 1 min. zemské šíře rovníku) Legislativa – Zákon o námořní plavbě (č. 61/2000 Sb.) -námořní úřad – státní správu a státní dozor vykonává Ministerstvo dopravy ČR Námořní plavidla 1) obchodní (merchant ships) -nákladní -osobní -kombinovaná (prostory pro náklady, ale i kabiny pro cestující) 2) vojenská (warships) 3) rybářská (fishing vessels) Str. 11 4) speciální (special ships) -lodivodská -celní -záchranná -vlečná -výzkumná -plovoucí jeřáby LODĚ PRO SUCHÉ NÁKLADY (DRY CARGO SHIPS) -lodě pro přepravu hromadných sypkých nákladů – je jich nejvíc (BULL CARRIERS) -konvenční lodě na přepravu kusového zboží (GENERAL CARGO CARRIERS) -lodě pro přepravu kontejnerů (CONTAINER SHIPS) – nejrychlejší a největší, pravidelné linky (Asie – EU) -kombinované lodě (SEMI CONTAINER SHIPS) – loď která veze substráty i zboží v kontejnerech -chladírenské lodě (REEFERS) -RO/RO SHIPS – vyžaduje doprovod – loď se nakládá, že náklad najíždí na podvozku, podvalníku, nic se nedává jeřábem, všechno po ose (vrtulníky, auta, stavební stroje) -kabotážní pravidlo (COASTERS/SHORT SEA TRADERS) – přeprava malými plavidly, která rozváží zboží po malých přístavech -lodě pro tekuté náklady (TANKERS) – 2. nejrozšířenější, přeprava surové ropy, čistých nákladů, chemikálií, zkapalněných plynů Námořní lodě -nehody – vyplavení – vlastník, který to první najde OSOBNÍ LODĚ 1) trajekty 2) liniové lodě 3) výletní lodě ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA -vlastnosti železniční infrastruktury (parametry): 1) rozchod kolejí = vzdálenost kolejnic jedné koleje nebo šířka koleje -členění: úzký, střední, široký  u nás 1435 mm – normální rozchod, nejčastější a také nejstarší - železnice vznikla v Anglii, 1435 mm -2/3 železničních tratí normální rozchod -Slovensko, Polsko ano, ne Ukrajina i státy SSSR + Finsko, mají rozchod ,,široký“ 1524 mm - nemůže jet stejný vlak z ČR do Ruska, na hranicích Běloruska bude změna rozchodu, některé osobní vlaky mají měnitelný rozchod (měnič rozchodu), kola se přizpůsobí novému rozchodu, ale tohle umí málo vlaků -osobní vlaky zastávkový nebo nákladní vlak – lidé přestoupí, zboží přehází (viz. kontejner) -Praha – Moskva – dálkové spoje -měnitelné podvozky se používají ve většině případů, přijede vlak, vagony se rozpojí, zavezou se do měniče podvozků, tam jsou jeřáby, vagony se do jeřábů zapojí, dvojitá kolejnice (evropská, ruská), vagony se připojí, podvozek se odkurtuje, celá operace trvá asi 2 hodiny, kastle se zvedne nad kolejnice a podvozky jsou dole pod tím, podvozky se vysouvají, přisunou se širší, přikurtuje se to a vlak odjíždí Str. 12   široký rozchod (Iberský) 1668 mm – Německo, Francie, Anglie, Španělsko (vlaky Taugo) a Portugalsko ne –– posuvny (proměnný) rozchod, jde to rychleji měnit  1600 mm Irský rozchod – nevadí s nikým nesousedí  střední rozchod (1000-1435 mm) – v tom je ten normální  úzký rozchody (menší než 1 metr) – největší problém je, že ty vlaky, co jezdí, nejsou tak stabilní, tím pádem nižší rychlost (max. rychlost 100, u nás s podvalníkamy 20km/h), můžeme naložit méně nákladu, protože převážíme velké množství mrtvé váhy -proč se stavěly? Hory kvůli terénu, bylo to levnější -Francie (2), Švýcarsko jich má nejvíce, -ČR (2) – Jindřichův Hradec, Třemešná – Osoblaha (pod Jeseníky směr Polsko), - v ČR rozchod 760 mm – používají se podvalníky – problém pomalé a těžký, takže nákladu mohu dát méně, neefektivní -interoperabilita tratě 2) pohon (trakce) - závislá – elektrická trakce, jezdit jen tam, kde je elektřina - nezávislá trakce – nic dalšího nepotřebujeme, motorový vlak, diesel - parní – historický ČR-elektrizační soustavy (2) -25000 V (střídavé) (jih – Plzeň, Budějovice, Brno), -3000 V(30kV) (stejnosměrná) (severní půlka ČR – Ústí, HK, Praha) -Od Křižíka stejnosměrná, ale střídavá soustava je výhodnější, začala se používat spíše -na hranici, kde se přepojí, musí být ve stanici -přechody proudu – Kutná Hora, u Brna -dvousystémová – zvládá obě proudové soustavy, nevýhoda je dražší pořízení a je těžší, náchylnější k poruchám - v EU více soustav -Slovensko – stejnosměrný, střídavý – ČR stejné -Polsko – stejné jako my -Rakousko – střídavý, ale o jiné hodnotě napětí 15 KV, dvousystémový i třísystémový -Německo – jako Rakousko 15KV, Bad Schandau 15KV – třísystémová, dvousystémová - v EU rozchodných je 4, u nás všechny 4 soustavy -4. stejnosměrná 1,5 KV (Tábor – Bechyně) – je to památka: první elektrizovaná trať v Rakousku – Uhersku 1903 – elektrifikoval Křižík -vlaky drahé - železnice v Americe jsou na 95% neelektrizované, většina s motorovým pohonem na naftu -interoperabilita vlaku (čtyř systémové lokomotivy – jsou schopny jezdit na všechny druhy pohonu – hybrid) 3) ta samotná elektrifikace 4) výška + šířka = průjezdný profil (průřez) -definované rozměry, načrtneme okolo vlaku a musí to být čistý, aby byl možný průjezd -úroveň nástupiště jako úroveň vlaku, aby šlo dobře vystupovat a aby nebyla moc velká mezera kvůli cestujícím, ale rychlosti vyhovuje, když to bude dál  najít nějakou rovnováhu -údržba okolí trati – vztah k rychlosti -interoperabilita tratě 5) délka vozu – souvisí s poloměrem oblouku -na dráze nejsou zatáčky, ale oblouky -příliš ostrá – nemůže vůz na trať jinak by se zlomil -nejdelší typ: rychlíkové vagony -interoperabilita tratě 6) délka vlaku – souvisí s délkou stanic -interoperabilita tratě Str. 13  7) hmotnost -maximální nápravová hmotnost -tratě rozdělené do různých tříd -interoperabilita tratě 8) sklon tratě -12 % na silnici je pohoda, železnice je horší a u železnice je to horši  udáváme v promile – normální do 20-25؉, 25-100؉ horská, přes 100 ؉ (10 %) – musí použít ozubnici (pohyb pomocí ozubení a žebříčku na 3. kolejnici) -nejprudší – maximální sklon: 500؉ - Panama a není to veřejné, dost netradiční trať (délka 10 m), Švýcarsko (480؉) -ČR ozubnice: Krkonoše: Tanvald – Harrachov (nepoužívá se v normálním provozu) -SK ozubnice: Tatry – úzkorozchodná trať (Poprad – Štrbské pleso – Tatranská Lomnica) -interoperabilita tratě 9) zabezpečovací a návěsní soupravy – ETCS (jednotná evropská zabezpečovací soustava) -na silnici jsou křižovatky a semafory -rozestupy mezi vlaky -způsoby řízení železničního provozu: telefon/autoblok (+zabezpečovač/generální strop – nástavba) / dispečer (D3 – na tratích se zjednodušenou dopravou, způsob řízení provozu – Interoperabilita vlaku i tratě) -interoperabilita tratě i vlaku POJMY: - přechodnost – povolení vozidla na té trati jezdit, nejlepší by bylo, kdyby byla 100 % (není)  snažíme se upravovat  interoperabilita – schopnost jezdit všude a vyřešit problémy, chce, aby vlaky mohly jezdit všude (na straně vlaku nebo tratě) - stanice x zastávka – vlak (stanice), tramvaj, metro (zastávka) o stanice – místo, kde existuje kolejové rozvětvení (mohou se vyhýbat, odstavit, …) o zastávka – pouze pro pohyb cestujících, u vlaků výjimečně o dopravna – místo, kde se řídí doprava (řízení železničního provozu), stanice, zastávka téměř nikdy, někdy nemusí být ani na stanici ani na zastávce - návěstidlo x semafor – návěstidlo v železniční dopravě o semafor – červená, zelená, oranžová o návěstidlo – jiné funkce jiný způsob zacházení, žlutá (výstraha a na dalším návěstidle bude červená), červená (neznamená, že nemůže projet, až po nějakých úkonech) - zatáčka x oblouk – jiný název téhož 1. ZPOPLATNĚNÍ (v prohlášení o dráze) Prohlášení o dráze – bible železniční dopravy - vydává ho SŽDC - každý rok se vydává na další rok - Drážní zákon 266/1994 -str.64 – Principy stanovení cen – minimální přístupový balíček Principy stanovení cen Přídělce kapacity a provozovatelé dráhy účtují žadatelům následující ceny za užití železniční infrastruktury celostátních a regionálních drah ve vlastnictví České republiky: a) cena přídělce za přidělení kapacity dráhy, b) cena provozovatele dráhy za použití dráhy jízdou vlaku c) cena provozovatele dráhy za přístup k zařízením služeb po dráze, Str. 14 d) ceny za ostatní služby poskytnuté podle tohoto Prohlášení o dráze Cena za přidělení kapacity dráhy se počítá podle následujícího vzorce: Kapacita kap. 4 Cena = K1 + K2 x Délka trasy + K3 x Počet dnů jízdy [Kč] kde: K1 sazba za zpracování a určení jízdního řádu a přidělení kapacity dráhy [Kč] K2 sazba za konstrukci vlakové trasy [Kč/km] K3 sazba za den přidělení vlakové trasy [Kč/den] Délka trasy vzdálenost přidělené trasy mezi výchozím a cílovým bodem trasy na železniční síti, kde SŽDC plní roli provozovatele dráhy, resp. přídělce kapacity [km] Počet dnů jízdy počet dnů, na které je příslušná trasa přidělena [den] -rozdíl, jestli to chci mít celoročně nebo na konkrétní vlak -str. 137 cena za použití dráhy -zpoplatnění: klíčový vzoreček str. 140 Cv: ošlapné = součet (Cs + Cpk) …………cena za použití dráhy jízdou vlakem Cpk= základní cena x hmotnost vlaku x množství zastávek Kategorie 1-15  podle toho ceny Do hmotnosti nezapočítávám mašinu Cs: ošupné = L x Z x K x Px x S1 x S2….cena za použití dráhy jízdou jednoho vlaku L ….délka trasy Z ….základní cena (vlakokilometr) 21,50 Kč/vlkm K ….koeficient (není totožné s kategorií) P…..produktový faktor (P1 osobní (1), P2 nákladní nespecifická (1), P3 nákladní v rámci svozu (0,30), P4 kombinovaná (0,65), P5 nákladní nestandardní (2)) S …..specifický faktor: S1 v závislosti na celkové hmotnosti (1 cestující = 80 kg) S2 koeficient vybavenosti činného hnacího vozidla ve vlaku zabezpečovacím zařízením ETCS (lev. 2 a více) – kdo má ECTS má slevu (0,95) 2. OPRÁVNĚNÍ (v prohlášení o dráze) Kapitola 2 2.2.2 Kdo může provozovat drážní dopravu Provozovat osobní drážní dopravu na dráze celostátní nebo regionální může při splnění podmínek stanovených zákonem o dráhách právnická nebo fyzická osoba, která: a) je usazena na území České republiky, nejedná-li se o osobu usazenou v členském státě Evropské unie provozující přeshraniční osobní drážní dopravu; b) je držitelem platné licence; c) má uzavřenou smlouvu s provozovatelem dráhy o provozování drážní dopravy, není-li provozovatel dráhy a dopravce jedna osoba; d) je držitelem platného osvědčení dopravce (osvědčení jako bezpečnostní certifikát pro provozování drážní dopravy na dráze celostátní a dráhách regionálních v České republice vydává na základě žádosti Drážní úřad); e) je finančně způsobilá k provozování drážní dopravy. Finanční způsobilost prokazuje dopravce Drážnímu úřadu a rozumí se jí schopnost finančně zabezpečit zahájení a řádné provozování drážní dopravy po dobu alespoň 12 měsíců. Dopravce není finančně způsobilý, pokud je jeho úpadek řešen rozhodnutím insolvenčního soudu o prohlášení konkurzu na majetek dlužníka nebo o povolení reorganizace nebo u něhož insolvenční soud rozhodl o zrušení konkurzu z toho důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující, nebo dluží nedoplatky na daních, pojistném či penále na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Str. 15 nebo pojistném na všeobecné zdravotní pojištění; f) má po celou dobu provozování drážní dopravy uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem drážní dopravy a uhrazené pojistné, přičemž na dráhách provozovaných SŽDC je stanovena minimální výše pojistného plnění v částce 50.000.000 Kč; g) má v celém rozsahu provozované drážní dopravy přidělenou kapacitu dráhy – na dráze celostátní a dráhách regionálních ve vlastnictví státu přiděluje kapacitu dráhy SŽDC; h) má sjednánu cenu za použití dráhy pro jízdu vlaku podle cenových předpisů a stanoven způsob její úhrady; SŽDC 23 i) má pro případ přepravy mimořádné zásilky nebo mimořádné přechodnosti drážního vozidla s provozovatelem dráhy sjednány zvláštní technické a provozní podmínky, které tuto přepravu umožňují. U nákladní dopravy to nemusí být ČR registrovaná firma. Licence Licence k provozování drážní dopravy udělená úřadem členského státu Evropské unie platí na území České republiky. Licence může být udělena za podmínek stanovených zákonem o dráhách, tj. pokud žadatel: a) je starší 18 let a plně svéprávný, jde-li o fyzickou osobu, b) je bezúhonný, c) je odborně způsobilý, d) je finančně způsobilý, e) závažným způsobem neporušil pracovněprávní předpisy, f) závažným způsobem neporušil celní předpisy, jde-li o oprávnění k provozování nákladní drážní dopravy, g) je ke dni zahájení provozu drážní dopravy pojištěn pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou tímto provozem, h) je usazen na území České republiky. Bezpečnostní certifikát – osvědčení od drážního úřadu – soubor organizačních a technologických opatření pro bezpečné provozování drážní dopravy. Základní podmínky pro přístup na železniční dopravní cestu:  být zapsán v obchodním rejstříku  být držitelem platné licence na provozování drážní dopravy  být držitelem platného osvědčení dopravce  sjednat pojištění odpovědnosti za škody z provozu drážní dopravy  s provozovatelem dráhy uzavřít smlouvu o provozování drážní dopravy  mít přidělenou kapacitu dopravní cesty Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře: a) rozhoduje, zda převažujícím účelem mezistátní osobní drážní dopravy je přeprava osob mezi dvěma nebo více členskými státy, b) rozhoduje, zda může být osobní drážní dopravou provozovanou bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících ohrožena hospodářská vyváženost osobní drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách, c) rozhoduje, zda některá z částí zveřejněného prohlášení o dráze není v rozporu se zákonem o dráhách, d) rozhoduje, zda rozsah přidělené kapacity nebo postup při jejím přidělení nejsou v rozporu se zákonem o dráhách, Str. 16 Drážní úřad: b) rozhoduje o vydání úředních povolení pro provozování dráhy, c) rozhoduje o udělení licencí pro provozování drážní dopravy, d) vydává osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy a osvědčení dopravce, e) vydává a odnímá licence strojvedoucího, f) vydává průkazy způsobilosti osob k řízení drážních vozidel, g) vydává průkazy způsobilosti určených technických zařízení tlakových, plynových, elektrických, zdvihacích, dopravních a drážních vozidel, h) vydává osvědčení o odborné způsobilosti pro provádění revizí, prohlídek a zkoušek určených technických zařízení v provozu, j) vykonává státní stavební dohled a státní dozor ve věcech drah. Drážní inspekce Drážní inspekce je správní úřad organizačně podřízený Ministerstvu dopravy, který šetří příčiny a okolnosti vzniku vážných nehod na dráze železniční vyjma speciální dráhy. Příčiny a okolnosti vzniku jiných mimořádných událostí na dráhách může Drážní inspekce šetřit, je-li to vhodné s ohledem na jejich závažnost, opakovanost, souslednost nebo jejich dopady na provozovatele dráhy a dopravce. Která trať patří ČD? Odstavné nádraží JIH (MICHLE – ZÁBĚHLICE) 3. PRACOVNÍ DOBY 4. KATEGORIE TRATÍ - vysokorychlostní (v maximální rychlost 200 km/h a více) – odpovídá dálnicím o vlastník: X (nemáme) o správce: správa železnic - celostátní o vlastník: stát o správce: správa železnic - regionální o vlastník: stát nebo soukromé o správce: správa železnic nebo soukromé - místní – nová kategorie, mírnější parametry, tratě k turistickému provozu, oddělení o zbytku sítě, nezavádění ETCS o vlastník: soukromé o správce: soukromý = vlastník - vlečky – napojení na továrnu, sklad, jakékoli jiné zařízení, obdoba účelovky o vlastník: stát nebo soukromé o správce: správa železnic nebo soukromé vizuálně nerozpoznáme, ale čím vyšší kategorie, tím vyšší kvalita (mělo by to tak být) poznáme to podle dokumentu – prohlášení o dráze 5. TARIFY A JEHO PRINCIPY Nákladní železniční doprava -vozové zásilky -ucelené vlaky Osobní  kilometrický – podle vzdálenosti (km/km pásma) – platí pro jednotlivé jízdenky  pásmový (kilometrická nebo oblastní) Str. 17  o oblastní – uspořádání pásem: soustředné x místní o soustředné – pro monocentrický o místní – pro polycentrické o přepravní spravedlnost – za stejnou cestu zaplatím přibližně stejně vysokou částku o přepravní nespravedlnost – za přibližně stejnou vzdálenost různí cestující stejné kategorie zaplatí hodně odlišnou cenu, úplně eliminovat ji nemůžeme nikdy, co největší omezení přepravní nespravedlnosti  časový  přestupný  nepřestupný (platí pouze pro jednotlivé jízdenky)  paušální  jízdenka na cestu – nastoupíme na nějaké zastávce, štípneme si ji a platí na jednu trasu neomezeně a jakmile vystoupíme na konečné zastávky přestane platit – nejkratší trasa  kategorie cestujících (plnocenná, student,…)  zastávkový IDS = integrovaný dopravní systém: všichni dopravci musí uznávat integrovaný tarif a je jedno jaký je to dopravce, dopravci nesmí využívat vlastní tarif  pásmový + časový + přestupný  nepřestupný + paušální NELZE:  kilometrický x pásmový  přestupný x nepřestupný LANOVKY =patří mezi drážní dopravu 1) pozemní (Petřín, Karlovy Vary – celkem 3 v ČR) – počet vozů 2, jezdí společně naproti sobě kvůli lanu (tažné lano), kyvadlový princip, 3 lana 2) visutý - kabinové (jsou 3, Ještěd, Ústí nad Labem, Moravský kras) – kyvadlový provoz (2 naproti sobě), může být i 1, hory, počet lidí 15, v Alpách 200, 3 lana (tažné, 2x nosní) - kabinkové (mariánské Lázně – pulzační provoz) – více kabinek, menší, počet lidí 4-10, oběžný provoz, stanicích se to přepíná na staniční lano, aby cestující stihli vystoupit a nastoupit, kritický prvek přepínání (odpojitelný závěs), pulzační systém = kabinky jezdí ve skupinách - sedačkové – 1-10, bezpečnější, výstup, nástup pouze zpomalení, u nás pod 100, nejkratší sedačková v ZOO Praha, nejdelší Komáří výška (2,5 km) a je nejstarší 1952, LETECKÁ DOPRAVA Vývoj: o První let – 1903 – bratři Wrightové o První let – Kašpar – Pardubice do Prahy – 1911 o 1923 – založení Československých aerolinií o 1930 – první mezinárodní let o 1937 – otevření letiště Ruzyně Str. 18  o 2. sv. v. – přerušení provozu, ale vývoj letectva o 50. léta – ČSA o 70. léta – vývoj širokotrupého letadla Členění dopravních letadel o Podle účelu: přeprava cestujících, nákladu a kombinované (zřídka) o Podle způsobu pohonu: vrtulové, turbovrtulové, proudové o Podle rychlosti letu: podzvukové (všechny současné komerční letouny) a nadzvukové (Concorde, Tu-144) Nejrozšířenější typy letadel o Boeing o Airbus o ATR o Embrear Infrastruktura Letiště o Veřejné – podle technických parametrů přijímá jakýkoli provozu o Neveřejné – není stanovena provozní doba o Civilní, letecké, sportovní, pro letecké práce o Mezinárodní/ Vnitrostátní o Letištní služby o Provozní služby – řízení letového provozu, meteorologické, telekomunikační, bezpečnostní, záchranné, úprava a provoz ploch a budov o Handlingové služby – odbavení letadel, nákladu, osob o Komerční aktivity – obchody, kanceláře,… o Infrastruktura letiště o Airside – strana k letadlům o Landside – strana k městu – veřejná část, příjezdové komunikace o Odbavovací budovy – spojovací prvek o Top 15 destinací: Amsterdam, Paříž, Moskva, Frankfurt, Dubaj, Londýn (Heathrow)… o Poplatky – hradí provozovatel letadel, některé za celé letadlo, některé za každého cestujícího, často závislé na maximální vzletové hmotnosti a každé letiště samostatně o Ruzyně – poplatek za použití letiště (při odletu), přistávací poplatky, poplatek za parkování, hlukové poplatky, poplatek za využití autobusu a ramp Letecký dopravci o Členění o Pravidelná o Nepravidelná (charterová) přeprava o Všeobecné letectvo – vyhlídky, osobní, akrobacie, nespadají do komerční aktivity, vojenské lety o Členění dopravců o Hub and spoke (návazné spoje, rozsáhlá dálková síť) x point-to-point (low costy a regionální, spojení podle poptávky) o Full service x low cost (nespolupracují, point-to-point, středně dlouhé tratě, více základen, absence členství v alianci, nemají bonusy, menší komfort a palubní služby, Str. 19  odlišná cenová politika, sekundární letiště, unifikace flotily letadel, krátký čas obrátky – několik turnusů) – Transavia, Norwegian, AirBaisic, Ryanair, Easyjet, Lufthansa o Regionální x kontinentální x dálkoví Řízení letového provozu o Provozní služby o služby řízení letového provozu (oblastní, přibližovací, letištní služba)  Eurocontrol – Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu o letecká informační o letová o poplatky – přeletové poplatky – poplatky za traťové služby Kontrolní a regulační složky o spadá pod Ministerstvo dopravy ULDs o speciální kontejnery pro leteckou dopravu Jak se chovat na palubě o palubní personál má zajistit bezpečí ne pohodlí o neodepínejte si pás, uvolněte ho o nejbezpečnější místo je hřbetem k směru letu a v oblasti křídel o 80 % nehod se stane v prvních 3 minutách a v posledních 8 minutách letu o Oblečte se pohodlně a hlavně nevyzouvejte boty! o Dobře si projděte, kde jsou nejbližší nouzové východy a vypočítejte si kolik sedaček od vás o Při evakuaci ignorujte zavazadla o Zapomeňte na záchranné vesty o Při silné turbulenci si kryjte hlavu a tvář o 95 % pasažérů přežije nehodu, 55 % přežije, když se jedná o těžkou havárii Str. 20