Zápis z přednášek psychologie PDF

FILOSOFIE, SOCIOLOGIE, PSYCHOLOGIE I 23.9.2020 PSYCHOLOGIE ARCHITEKTURY Co je to psychologie? = věda, která studuje lidské chování, mentální pr...

FILOSOFIE, SOCIOLOGIE, PSYCHOLOGIE I 23.9.2020 PSYCHOLOGIE ARCHITEKTURY Co je to psychologie? = věda, která studuje lidské chování, mentální procesy a tělesné dění, včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí Cíle psychologie - Popsat lidské chování - Vysvětlit získaná data - Předvídat lidské chování - Zvyšovat lidskou spokojenost a zdraví Základní metodologické přístupy - Biologický (somatičnost) - Behavioristický (lidské chování) - Psychodynamický (psychoanalýza) - Fenomenologický - Tvarová psychologie (Gestaltpsychologie) - Kognitivní psychologie - Interkulturní Psychologické obory - Teoretické o Biologická o Obecná o Vývojová o Ps. Osobnosti o Sociální o Ps. Životního prostředí ▪ Vztah mezi živým prostředím, lidským chováním a prožíváním ▪ Účinky extrémních teplot, hluku, znečištění ovzduší a dalších faktorů na zdraví a duševní rovnováhu obyvatel příslušné oblasti ▪ Studuje, zda uspořádání měst, vesnic, budov a interiérů odpovídá lidským potřebám - Praktické Lidské potřeby - Maslowova pyramida potřeb (1943) o Potřeba seberealizace o Potřeba uznání, úcty o Potřeba lásky, přijetí, spolupatřičnosti o Potřeba jistoty a bezpečí o Základní tělesné, fyziologické potřeby  - Na vrcholu pyramidy jsou potřeby kognitivní, estetické duchovní – mohou být důležitější než naplňování základních potřeb - Potřeba kontrolované oscilace mezi soukromím a socializací, jak fyzické, tak duševní (nestačí pouze sedět u monitoru, chce to osobní kontakt) - Potřeba bezprostřední smyslové zkušenosti (dětské hřiště – aby si zažily hlínu, přenášení vody z místa na místo, …) Psychologie architektury - Součást psychologie životního prostředí (enviromentální psychologie) Co je to architektura? - Obvykle se rozlišuje architektura a stavitelství - Architektura je reflektovaná, bavíme se o stavbách, vědomé vytváření staveb na základě konceptu, jsou to stavby, kde už v návrhu hraje roli i estetická funkce (nejen užitková funkce) Co je „reflektované vytváření“? - Když si jdu zaběhat, tak to není sport – sport to je, když jdu soutěžit s ostatními - Když něco čmárám, není to architektura - Mezi architekturou a stavitelstvím není jednoznačná čára Mohla by existovat i čistá psychologie architektury? - Jak na nás jednotlivé stavby působí? - Bylo by to možné… Na čem založit psychologii architektury? - Biologický přístup o Dnes velice vlivný přístup (až dominantní) o Zabývá se studiem neurofyziologický procesů, jež jsou základem chování a prožívání o Středem výzkumu je mozek a CNS (otázky: které části mozku jsou namáhány při poslechu hudby, …) o Využívání magnetickou rezonanci o Roger W. Sperry (při léčbě epileptiků přeťal těleso, které spojuje dvě hemisféry → každá z komor mozku pracuje odlišně) o Michael Gazzaniga (relativizace tradiční představy Já) - Behavioristický přístup o Vnější pozorování lidského chování a jeho analýzy o Experimenty se zvířaty o Téma učení o J. B. Watson ▪ Stimul – Černá skříňka (Black box) – reakce o B. F. Skinner ▪ Učení úspěchem (odměna X trest) – budu se učit → udělám zkoušku, nebudu se učit → neudělám ji; krize – budu se učit → neudělám zkoušku, nebudu se učit → udělám ji o Problémy: redukce, atomizace mysli, determinismus - Psychodynamický směr o Důraz kladen na introspekci (opak behaviorismu)  o Hledání hlubších činitelů (např. dřívější zážitky, které jsme, zejména v dětství, potlačili) o Vychází z psychoanalýzy (Freud, Jung, Adler) o Ovlivnění architekti tímto směrem - Kiesler, Saarinen Sigmund Freud o Psychoanalýza ▪ Topografický model lidské psychiky Vědomí - vnímání Předvědomí – zapomenuté, ale vybavitelné myšlenky nevědomí (nejrozsáhlejší) – vytěsněné myšlenky a city ▪ strukturální model lidské psychiky ID (ono) – pudy, primární lidské potřeby EGO (já) – sebezáchovná funkce, konfrontování s realitou SUPEREGO (nadjá) – zvnitřněná omezení, zákazy, které jsme jako děti přijali o Freud a architektura ▪ To tísnivé (děsivé) -popisuje to, co člověku přijde děsivé a proč ▪ Opak skryté (odvozeno od dům) X děsivé ▪ Děsivé, tísnivé – to, co mělo být skryté a co vyšlo na světlo (to co bylo vytěsněno a teď vyplulo na povrch) o Teorie vývoje osobnosti ▪ Orální, anální, falické stádium ▪ E. Erikson (žák Freuda) 8 stádií vývoje (podstatně sofistikovanější model) Rozdělení podle věku Carl Gustav Jung o Kolektivní nevědomí, které se skládá z archetypů o Extravert X introvert - Fenomenologický přístup o problematika lidského bytí a jeho smyslu ve světě o touha po smyslu (pokud ho člověk nehledá, nemůže být vyrovnaný) o Binswanger, Boss, Frankl (tvůrce logoterapie – smysl života lze najít ve vykonání činu, který člověk koná s ohledem na ostatní) - Tvarová psychologie (Gestaltpsychologie, gestaltismus) o Zásada celostnosti o Celý svět známe jako soubor tvarů a celků - Kognitivní psychologie o Zkoumá mentální a poznávací procesy o Chápe lidskou psychiku jako systém zpracovávání informací (lidský mozek je analogií počítače) o J. Piaget – rozpracoval teorii kognitivního vývoje - Interkulturní psychologie o Srovnává etnika, národy, náboženské a jazykové skupiny a zkoumá jejich odlišnosti Shrnutí - Struktura lidského mozku (mysl je vtělená) – organizovaný chaos, rychlá výměna informací - Význam učení (je klíčové) - Mozek jako počítač - Nevědomí (individuální – Freud, kolektivní – Jung) - Uspořádanost (Gestalt) - Člověk má potřebu přesahu (hledání smyslu a architektura by mu v tom měla pomáhat) - Význam kultury (naše mysl se vždy pohybuje v rámci nějaké kultury)  30.9.2020 Architektura a vcítění Heinrich Wolfflin - „Prolegomena k psychologii architektury“ - Nebyl to architekt ani psycholog, ale historik umění Německá psychologie Wilhelm Wundt - Zakladatel moderní psychologie - První psychologická laboratoř v Lipsku, 1879 - Jednoduché experimenty (např. naslouchání metronomu) - Elementární psychologie – základní elementy (počitky, vjemy, pocity, …) - Spojování počitků ve vjemy (např. zákon kontrastu) - Apercepce – vlastnost vnímání, která uvádí nové podněty do souvislosti s minulou zkušeností a paměti, což je základem pro integritu (celistvost) psychiky - Volkerpsychologie = psychologie různých etnik (jazyk, náboženství, mytologie, …) V umění vládl akademický eklekticismus a rozvíjel se naturalismus V architektuře vládl historismus X zároveň se používaly moderní ocelové konstrukce Jak mohou arch. Formy výrazem něčeho duševního, nějakého naladění? - Vychází z empirické skutečnosti (každá budova působí nějakým dojmem) a Wolfflin snaží se ji vysvětlit - Reagujeme na základě celkové tělesné zkušenosti (stavby nevnímáme jako geometrické obrazce, ale jako tělesa) – asymetrie na nás působí nelibě - Pravidelnost (připouští dílčí nepravidelnosti), symetrie (připouští pouze malé odchylky), proporce, harmoničnost, rytmus → vzorem je antická a renesanční architektura - Puls doby se nejplněji vyjadřuje v dekoru – wolfflinovi přijde důležitý Theodor Lipps - Zabývá se psychologickými aspekty prostoru - Estetické faktory prostoru, optické iluze - Estetickým objektem je prostor (ne sloup nebo střecha, ale prostorový útvar, který zaujímají) - „Estetika“ – estetický prožitek je objektivovaný sebeprožitek (estetika vcítětí) August Schmarsow - Architektura je prostorové umění Wilhelm Worringer - „Abstrakce a vcítění“ Protikladem vcítění je abstrakce Materialistická teorie architektury – význam materiálu (ale také techniky, konstrukce) Vcítění spojuje s naturalismem Worringer - sám za moderního umělce pokládal např. sochaře Hildebranta - gotická architektura podle něj umožňuje vcítění lépe než románská Edward Bullough - jeden a tentýž subjekt shledává šikmé čáry jednou příjemnými a podruhé nepříjemnými - lze rozlišit minimálně 4 apercepční typy - razí koncept psychické distance jako základního rysu estetické zkušenosti Ve 20. století přestává pojem vcítění hrát centrální roli v teorii architektury, i když někteří autoři ho nezavrhují Jak to tedy vlastně je? - Vnímání jakéhokoli tvaru je komplexním procesem - Určitá forma vcítění do percipovaných tvarů je nepochybně základem prožitku architektury  7.10.2020 Jak vnímáme svět kolem nás? - Senzorické procesy – čití (základní akt) X percepce (vytváření složek ze základních útvarů – informací) - Smyslové orgány – receptor + dostředivý nerv + příslušná senzorická oblast v mozku o Dělení: ▪ Extrareceptory – info z venku (zrak, sluch, čich, chuť, kožní smysly ▪ Interoreceptory – zaznamenávají tělesné změny Proprioreceptory (zaznamenávají pohyb, polohu a rovnováhu těla) Visceroreceptory (zaznamenávají vnitřní změny v těle) - Evropské kultuře je zrak tradičně nadhodnocován oproti ostatním smyslům - Zrak o Rohovka, zornice a čočka přivádějí zrakové podněty na sítnici (= vrstav buněk, které transformují světlo na nervové vzruchy) - Andreas Vesalius - Binokulární vidění o vnímáme oběma očima najednou o mozek vnímá hloubku na základě porovnání s dalšími objekty - teorie ventro-dorsálního vysílání signálů - sluch o zvuk vstupuje do zvukovodu → naráží na ušní bubínek → ten začne vibrovat a přenese vibrace na tři sluchové kůstky ve středním uchu → vibrace se přenáší kapalinou ve spirálově tvarovaném vnitřním uchu → pohyb vlasových buněk a správná sluchová centra je vyhodnocují jako zvuk - neustále něco vnímám - je prakticky nemožné vést dělící čáru mezi vnímáním a poznáním - percepce = procesování vizuálních informací (forma, barva, pohyb) - gestalt teorie – velmi se zaměřuje na analýzy vnímání - zákon pregnace – psychologická organizace bude vždycky tak dobrá, jak to podmínky umožní (dobrá = nejjednodušší z možných) Gestalt zákony - zákon dobrého tvaru o např. logo Olympijských her (není to 5 protínajících se kruhů, ale změť nějakých polokružnic → vnímáme to jako celek); kontrast figury a pozadí - zákon podobnosti o smíšené skupiny podobných a odlišných objektů vidíme po skupinách (velké a malé kruhy/čtverce) - zákon blízkosti – tendence vnímat podobné objekty jako skupiny (skupiny černých čtverců – přiřazuji si ty, co jsou k sobě blízko) - zákon uzavřenosti – máme tendenci doplňovat „neúplné“ obrazce (např. logo WWF – panda) - zákon kontinuity – v obrazcích hledáme čáry s nepřerušeným pokračováním (linky z barevných puntíků – přímka/křivka pokračuje i když se barva změnila); neplánované narušení principu kontinuity – proluka - zákon společného osudu – když vidíme hejno ptáků, tak chápeme, že všichni směřují za jedním cílem (nedokážeme ale popsat tvar, který tvoří) Iluze (optické klamy)  - iluze hloubky - orientace v prostoru (používáme osy x, y, z) o představu o uspořádání prostoru získáváme na základě dlouhodobých zkušeností z více zdrojů o vnímání prostoru – Jean Pieget (teorie vývojových stádií) - dítě jinak vnímá prostor v raném školním věku a v předškolním věku → po 12. roce je člověk schopen vyjádřit prostor ve výtvarném projevu - optická iluze v architektuře o Tančící dům o chodba v Palazzo Spada o Potěmkinské schody o Kubuswoningen („padající domy v Rotterdamu) Jak ale vnímáme stavbu nebo město? - Kevin Lynch, Obraz města o paths: ulice, cesty o edges: stěny, domy, pobřeží o districts: části města které se vyznačují určitou identitou o nodes: průsečíky cest, křižovatky o landmarks: snadno rozpoznatelné objekty které slouží jako referenční body  14.10.2020 Peter Gould - mentální mapy – každý člověk si vytváří určitou představu o daném území Reginald Golledge - teorie kotevních bodů – určité těžiště denního prostoru Teorie barev Antika, středověk – sestavování lineárních barevných škál - Aristoteles o Bílá, žlutá, šarlatová, purpurová, zelená, temně modrá, černá - Bartholomaeus Anglicus o Bílá, modrošedá, červená, rudá, purpurová, zelená, černá - Vincenc z Beauvais o 7 symetrických barev - Roger Bacon o Škála 20 – 21 barev - Liturgické barvy o Nejčastější barva je zelená (kněz), o svátcích bílá - Přirozená barevná symbolika založená na jednoduchých asociacích o Červená – krev o Modrá – nebe o Zelená – tráva (život) Isaac Newton (18. stol.) - Zakladatel moderní vědy - Lom světla optickým hranolem – 2 hranoly – první hranol rozložil bílé světlo na duhové spektrum, druhý barvy zase sloučil) - Newtonův chromatický kruh – 7 základních barev (červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, indigová, fialová) Claude Boutet - Primární barvy – červená, modrá, žlutá - Sekundární (vznikají smícháním) – zelená, oranžová, fialová - Komplementární barvy (protilehlé) – žlutá x fialová, červená x zelená, modrá x oranžová Johann Wolfgang Goethe - Farbenlehre = učení o barvách o Smíšením barev vznikne šedá, ne bílá o Jednodušší kruh než Newtonův (lepší pro malíře) - Zajímal se přírodníma vědama – znal Keplera, Newtona - 1800 objev infračerveného světla (Herschel)  - 1802 objev ultrafialového světla (Ritter) - Pozorování přírody a obrazů - Entoptické jevy o Jevy vznikající v procesu vnímání o Barvy zpravidla nevnímáme izolovaně vnímání barvy je dáno vlivem prostředí o Barvu vnímáme v konkrétním kontextu - Měl vliv na Shopenhauera, Rungea (romantický malíř), Turnera (malíř) Philipp Otto Runge (začátek 19. stol.) - Barevné koule - Na pólech černá a bílá - Symbolika – světlo x tma - 3 primární barvy = symbol Nejsvětější Trojice William Turner - Každá barva je kombinací světla a tmy (Goethovská myšlenka) - Žlutá je nejblíž světlu - Modrá – melancholie Michel Eugene Chevreul - Chemik - Zjistil, že způsob, jakým vnímáme barvu, není závislý na chemickém složení pigmentu, ale je ovlivněn sousedstvím jiných barev - „O simultáním kontrastu barev“ o dvě vedle sebe ležící barvy se jeví vždy kontrastně o týká se jasu, tónu a sytosti barev - princip simultánního kontrastu o poprvé zaznamenal Leonardo, pospal Goethe, rozpracoval Chevreul o ta samá šedá se pokaždé jeví jinak (nahoře světlejší než dole, ve skutečnosti stejný odstín) - má vliv na Dalacroixe, Seurata (technika pointilismu – spoléhá na schopnost oka a mysli diváka smíchat barevné skvrny do barevných tónů) Bohumil Kubišta - inspirace Goethem a jeho kruhem - Autoportrét – 3 komplementární barvy + bílá a černá Vasilij Kandinskij (začátek 20. stol.) - „O duchovnosti v umění“ - Člen skupiny Modrý jezdec - Barvy působí i psychicky, ne jen fyzicky - Od smysly vnímaných tvarů k imateriální realitě (čisté formy a barvy) - Žlutá – život, aktivita, teplo, pohyb směrem k divákovi - Červená – zralá mužnost, síla energie, citové vzplanutí, ale pohyb k divákovy mnohem slabší než u žluté (žhne dovnitř) - Modrá – nebe, klid, smutek, vážnost, zvuk flétny - Vychází z četby Rudolfa Steinera (1. příprava, 2. osvícení, 3. zasvícení) Robert Delaunay - „Silmultánní okna“ – obraz - „Silmultánní kontrast – Slunce a Měsíc“ o Kruhový formát = symbol vesmíru o Červená a oranžová x telená a modrá = Slunce x Měsíc - „První kruh“ o Obraz tematizuje proces vnímání Gerrit Rieveld - S barvou začínají pracovat architekti a designeři - „Červená a modrá židle“ – využití primárních barev - Dům pro Truus Schroder-Schrader – velká plocha modré x malé plošky hnědé Vincent Weber - Materiálové studie – studenská práce v rámci přípravného kursu (vedl ho Johannes Itten) na Bauhausu Johannes Itten - Barevný kruh (polovina 20. století) - Barevný 3D model - Formuloval 7 barevných kontrastů: o Světlá x temná o Studená x teplá (červená, žlutá, hnědé, okry x zelenomodrá, modrá, fialová) o Kontrast čistých barev o Kontrast intenzity barev o Kontrast různě velkých barevných ploch o Kontrast komplementárních barev o Simultánní kontrast Harald Kuppers - Barevné vnímání vzniká v našem mozku - Kvalitativní vlastnosti barvy – tón, sytost, jas Carlo Aymonino (2. pol. 20. stol.) - obytný komplex Monte Amiata, Milán (růžovo-žlutá kombinace chodby) Poul Gernes - výmalba nemocnice Herlev, Kodaň (spoustu barev na zdech)  21.10.2020 Stres = funkční stav živého organismus, který je vystaven mimořádným podmínkám (stresorů), a jeho následně obranné reakce, které mají za cíl zachování homeostázy a zabránit poškození nebo smrti organismu - eustres – pozitivní zátěž, která nás stimuluje k vyšším a nebo lepším výkonům (např. škola) - distres – nadměrná zátěž, která může poškodit a vyvolat onemocnění nebo i smrt - reakce o psychické – přizpůsobení, úzkost, deprese o fyzické – nervová, hormonální - psychosomatické nemoci – cukrovka, hypertenze, … - běžné stresory o fyzikální faktory - prudké světlo, nadprůměrný hluk, nízká nebo vysoká teplota o psychické faktory – zodpovědnost (nedostatek peněz, …), práce nebo škola (zkoušky, …), frustrace, nesplněná očekávání, věk o sociální faktory – osobní vztahy (nevěra, šikana), životní styl (přejídání, kouření, nedostatek spánku) o traumatické faktory – události (narození, úmrtí, válka) o dětské faktory – vystavení stresu v ranném věku může trvale zvýšit odpověď na stres - architektura, urbanismus, design vytvářejí fyzikální prostředí, které působí na všechny naše smysly i na naše tělo - kromě primárních stresorů (prudké světlo, nadprůměrný hluk, nízká nebo vysoká teplota, přítomnost toxinů) nás ohrožují sekundární stresory (dezorientace, monotónnost, ztráta soukromí nebo pocit izolovanosti ze ztráty mezilidských kontaktů, různé formy odcizení) Jak se dá dívat na možnosti architektury? - Peter D. Kramer – „Naslouchat prozacu“ o Řeší lidi, kteří ani nemají depresi o Fenomén „kosmetické farmakologie“ (medikace v podstatě zdravých lidí zajišťující jejich sociální úspěšnost) o Dívka se narodila do špatného zázemí, muselo to být vertikální vězení (nejvyšší ambicí je přežít) - Dotazník pro NYC Housing Authority (1947) o Podává se žádost o sociální bydlení - The Vladeck Houses, Manhattan o Výrazová chudost o Projekt sociálního bydlení - The Riis Houses, Manhattan o Monotonní výstavba, souvisí s industriálním objektem - Riis odkryl sociální problémy své doby - Vztah mezi prostředím a psychikou není kauzální - Důležité jsou sociální faktoy - Neapol o Minibyty o Rozsáhlé společenské prostory (snaha podpořit společenský život) o Monofunkčnost  - Po válce se začínají stavět mohutné projekty pro bydlení - Už před válkou úvahy o typizaci a industrializaci architektury – po druhé světové válce dotaženy ad absurdum o Monotónnost (až k dezorientaci o Absence dominant (chybí radnice, divadlo, koncertní síň) o Kromě bytovek pouze „občanská vybavenost“ – školy, školky o Samoobsluhy – redukce člověka na základní biologické a sociální potřeby o Původně absence barevnosti, dnes zahlcení barvami bez celkového řádu o Někdy problematická dopravní obslužnost o Stresory ▪ Hluk ▪ Prostorové limity Pokud existuje „nezdravé“ (psychicky poškozující) bydlení, jak má vypadat „zdravé“? - Hierarchie potřeb – hygiena, bezpečí, orientace, předvídatelnost, individuace, komunikace, identita, přesah - Siena, Toskánsko (14. stol.) - Exteriér jako pokračování interiéru - Město jako soustava logicky rozmístěných prahů dokáže částečně kompenzovat sociální nerovnosti a u nich pramenící frustrace  4.11.2020 Architektura psychiatrických léčeben a příbuzných zařízení - Základním tématem – vztah společnosti k duševně nemocným - Čechovská otázka: Kdo je tu vlastně blázen? - Novostavba – Vídeň věž bláznů – připomíná vězení Thomas Story Kirkbride - 1840 – superintendantem v Pennsylvania Hospital for th Insane - Vzorová typologie nemocnice pro duševně nemocné – stupňovitě uspořádaný trojtrakt s kolmým křídlem v hlavní ose, chodbový systém s repetitivně rozmístěnými pokoji umožňuje snadný dohled, orientaci, obslužnost - Athens Asylum – postaveno podle tohoto schématu Kdo byli chovanci těchto ústavů? - Kromě duševně nemocných v dnešním slova smyslu to byli také lidé trpící epilepsií nebo progresivní paralýzou - Automaticky na nás působí budova blázince děsivě, kdybychom to nevěděli, bude na nás působit jinak - Moskva, Preobreženská nemocnice – koncept klasicistního paláce - Sergej Korsachov – no restraint – princip otevřených dveří - Refotma psychiatrické léčbě se nemusí bezprostředně projevit v architektuře - Vídeň, Am Steinhof o opouští představu jednoho horizontálního monobloku o Představa léčebny jako malého městečka - Otto Wagner, kostel sv. Leopolda o Zemská léčebna pro nervová a duševní onemocnění o Maximální ohled na uživatele – dobře viditelný oltář, žádné ostré hrany – výraz humánního přístupu k léčeným Základní fce PL ve 20. století - Lůžková péče - Diagnostika a léčba duševních poruch - Léčba alkoholových a drogových závislostí - Ambulantní péče - Léčebně rehabilitační péče - Ošetřovatelská péče - Ve 2. pol. – snaha o transformaci a deinstitucionalizaci péče - ?vládní budova? - často se mluví o tom, že stavba byla navržená s vědomím, že tam bude PL, ale zároveň jako výrazová forma - Footscray Psychiatric Centre, Melbourne – nemá okna - Vaillo+Irigaray Architects, Pamplona – pozitivně působísí stavba  11.11.2020 SOCIOLOGIE - 6 normostran, 1500 slov, na téma na fb Architectural sociology or sociology of architecture