Psychologie Jako Věda PDF
Document Details
Uploaded by BlamelessSteelDrums
Tags
Summary
Tento dokument představuje úvod do psychologie a definuje základní pojmy, jako je psychika, chování a prožívání. Dále popisuje různá dělení psychologie a metody jejího studia. Obsahuje klasifikaci psychologických jevů a procesů.
Full Transcript
1 – psychologie PSYCHOLOGIE JAKO VĚDA Psychologie jako věda – vznik, předmět zkoumání, základní pojmy (prožívání, chování, psychické procesy a stavy, introspekce, osobnost). Systém psychologických věd a jejich využití, přehled základních psych...
1 – psychologie PSYCHOLOGIE JAKO VĚDA Psychologie jako věda – vznik, předmět zkoumání, základní pojmy (prožívání, chování, psychické procesy a stavy, introspekce, osobnost). Systém psychologických věd a jejich využití, přehled základních psychologických směrů a jejich hlavní předmět zkoumání – psychoanalýza, behaviorismus, humanistická psychologie, kognitivní psychologie, gestalt psychologie a jejich představitelé a stěžejní myšlenky. Psyché = duše (v řeckém bájesloví byla mladá krásná Psyché bohyní duševní krásy, milenkou Erotovou); logos = věda = věda o duši, zabývá se jedincem, čl. = věda o lidském chování a prožívání, o podm. A zákonitostech psych. Vývoje a psych. Změn Psychologie čerpá z velkého množství dalších vědních oborů, a to jak přírodovědných, tak společenskovědních, přičemž většina autorů přikládá největší význam filozofickým vědám. Empirická věda (= všechny poznatky jsou založeny na zkušenostech – výzkum, …) o prožívání a chování, o jejich determinaci a projevech Věda o lidské psychice, jednání, prožívání (duši dělíme na chování a prožívání) Snaží se poznávat osobnost jedince Psychologie – praktická věda, spjatost s běžným životem Dělení Psychologie – 2 hlediska: o Psychologie laická x Psychologie vědecká ▪ Psychologie laická spočívá v běžném (neodborném) přístupu k oblastem našeho vnitřního i vnějšího života. Je reprezentována každým z vás, všichni jste do určité míry laickými psychology. Každý z vás již někomu naslouchal, někoho podpořil či někomu poradil. Každý z vás se určitě zamýšlel sám nad sebou. Laická psychologie podléhá pouze našim domněnkám a umožňuje nám klást si otázky a hledat na ně odpovědi. ▪ Psychologie vědecká je reprezentována odborníky (psychology), literaturou a odbornými institucemi. Vypracovává si svůj vlastní pojmový aparát a buduje systém metod a metodických postupů, umožňujících poznání, které je ověřitelné a podložené důkazy Metody psychologie Běžný život – hlavně pozorování -> hl. metoda psychologie Introspekce o = lidská schopnost pozorovat své vlastní psych. Prožity, probíhající ve vědomí o Psychologie jí vděčí za existenci Reflexe (sebereflexe) o = schopnost lidského vědomí obrátit se samo k sobě a pozorovat svou vlastní činnost (J. Locke) Pozorování -> pátrání po vysvětlení různých otázek -> výzkum, testy, formulace obecných teorií -> psychologie – teoretická věda Základní pojmy Psychika = souhrn duševní dějů během celého lidského života Mysl = synonymum pro psychiku s důrazem na těsnou provázanost nerv. A mentálních dějů (hl. neurologové a bio. Psychologové) Mentální reprezentace – výsledek zpracování informací z vnějšího světa, z vlastního psych. Dění, inf. O psych. Životě druhých lidí Chování a prožívání Chování = všechno to, co lze vidět na čl. o Vnější projevy lidské činnosti (veškeré; někteří pod chování berou i to, co mohou zaznamenat lab. Přístroji) o Dělení: ▪ Projevy: reakce, jednání (vědomé rozhodnutí, např. rozhlédnu se na přechodě), vnější výraz, řeč ▪ Podle původu: vrozené, naučené ▪ Podle podnětu: spontánní (jednám sám) x vyvolané; reaktivní x operační (jednám na základě svého předchozího chování) ▪ Volní (úmyslné, záměrné) x mimovolní (neúmyslné) ▪ Verbální x neverbální o Jednání, řeč, výraz o Jednání = specifický lidský projev, patří mezi ty nejsložitější ▪ Uvědoměle vykonávaná činnost – čl. vědomě působí na své okolí i na sebe samého Prožívání o vnitřní svět člověka, uskutečňuje se prostřednictvím duševních jevů, které probíhají nepřetržitě. o Nepřetržitý tok psych. Zážitků, probíhá v různých stupních bdělosti o Subjektivní, jedinečné (vnímání, vzpomínání, představy, emoce, …) o Uvědomovaná složka činnosti (ne vždy), není přímo přístupná druhým lidem o Neoddělitelnost od nerv. Procesů a od vnějšího chování o Nedá se zpravidla úplně chováním vyjádřit (občas s ním nekoresponduje) o poznávání, cítění (emoce), snaha (vůle, motivace, …), … 1 1 – psychologie Chování a prožívání => psychika Na psychiku má vliv také: vnitřní (hlad, žízeň, nemoc, spánek, fyz. bolest, emoce, …) a vnější životní prostředí (koho potkám, oblečení, známka, rodiče, lidé kolem mě, povinnosti, …) Psychické jevy Psychologie se zabývá psych. Jevy Jsou součástí prožívání čl. Velmi rozmanité o Psych. procesy: Vnímání, myšlení, představy, fantazie, paměť, pozornost, emoce, … ▪ 1.poznávací – kognitivní, 2.emotivní – citové a 3.motivační – volní o Psych. Stavy: naše aktuální psychické rozpoložení, jinak řečeno naše nálada o Psych. Vlastnosti: osobnosti: temperament, charakter, … Hl. znaky psych. Jevů o Mozek – orgán psychiky o Psych. Jevy – fcí mozku o Psych. Jevy se formují ve spol. o Psych. Jevy umožňují čl. poznávat svět a působit na něj Souhra prožívání a chování ▪ Část kognitivní – myšlení (práce s informacemi) ▪ Část afektivní – emoce (nálady, pocity, city) => prožívání ▪ Část behaviorální – chování Osobnost Lat. Persona – pův. označení pro masku, kterou se nasazovali herci antického dramatu po dobu hry o Význam masky – tvářnost člověka => tvářnost čl. vůbec, jeho vnější výraz a na jeho povahu Psychologické (každý čl.) x laické pojetí osobnosti (známá osoba) Osobnost = soustava duš. vlastností, charakterizujících celistvou individualitu kontrét. čl. Tvoří ji individuální spojení bio, psych. a soc. aspektů každého jedince Utváří se ve vztazích k sobě, ke druhým, vůči prostředí a spol. OSOBNOSTÍ SE STÁVÁME! Relativně stálá Co má vliv na změnu/vývoj osobnosti? o Zkušenosti – zkušenosti vybrousí vlastnosti, dovednosti (nemůžu se v 40 vrátit osobnostně na 15) o Vědomosti o Hodnoty – změna důležitosti hodnot v průběhu života (zdraví, mateřství, …) o Zážitky o Tělesné změny – často ve stáří Determinace osobnosti - 2 skupiny faktorů o Vnitřní (biologické): dědičnost; genetické předpoklady vlastní (vč. mutací genů), vrozenost o Vnější (sociální, klimatické) Zdravá osobnost o Zdravou osobnost ovlivňuje spoustu faktorů o Koncept E. Froma (kniha Umění milovat) ▪ Zdravá osobnost splňuje 3 vlastnosti: Umět milovat, navazovat vztahy (láska) Pracovat, něco vytvářet Hrát si, umět být v životě spontánní Psychologie osobnosti o Zabývá se, jak se od sebe lidé navzájem liší/podobají ve svém chování a prožívání o Vysvětluje proč a čím tomu tak je o Poskytuje nástroje k porozumění a ovlivňování lidského chování a prožívání Implicitní teorie jedince o Celkové posuzování osobnosti na základě jedné nebo několika málo vlastností o Při utváření prvního dojmu předpokládáme, že ten, kdo má určitý povahový rys, má také několik dalších, které s prvním rysem nevědomky spojujeme o Vždycky nějaký dohad, jaký ten člověk asi je 2 1 – psychologie Poznání osobnosti o Sebepoznání (důkladné poznání vlastní osobnosti) je základem kvalitního poznávání druhých soc. role o Důl. předpoklad učitelů pro to, aby mohli působit na druhé Struktura osobnosti motivační vlastnosti a vůle Cíle psychologie o Popsat rozmanité projevy chování a duš. dění shopnosti a vlohy o Vysvětlit význam získaných údajů, vytvoření psycholog. teorie, … o Předvídat lidské chování a prožívání (do určité míry pravděpodobnosti) povahové vlastnosti a o POPSAT => VYSVĚTLIT => PŘEDVÍDAT temperament Psychologické disciplíny, obory Základní (teoretické) a aplikované vědní obory Základní (teoretické) o Obecná psychologie = Jejím úkolem je hlavně vymezení a určení toho, čím se má psychologie zabývat (vymezuje předmět zkoumání) poskytuje základní pojmový aparát jiným psychologickým disciplínám, proniká do praktických psychologických oborů o Vývojová (ontogenetická) psychologie = zaměřuje se na vývoj psychiky člověka, a to nejméně ze dvou pohledů – ontogenetického a fylogenetického. Ontogeneze psychiky sleduje vývoj psychiky u jednotlivce od početí po smrt, fylogeneze je zkoumání psychických projevů prožívání a chování ve vývojovém sledu na rozdílném stupni evoluční řady. o Sociální psychologie = za základní zdroje sociální psychologie je považována sociologie, národová psychologie (psychologické studium jazyků, mýtů, zvyků) a kulturní antropologie (studující zvláštnosti příslušníků různých kultur). Všechny tyto vědy potvrzovaly skutečnost, že psychika člověka je podstatně formována faktory společenského života a kultury. Sociální psychologie v podstatě zkoumá dva problémy: jak se člověk utváří v sociálních situacích a jak v nich sám působí o Psychologie osobnosti = Typy a vlastnosti osobností o Metodologie psychologie ▪ Jak zkoumat psychologie o Psychopatologie = se zabývá zkoumáním specifických změn psychiky, které se promítají v životě jedince nepříznivě a vytvářejí tak specifické nároky na zvládnutí životní reality. Patopsychologie v aplikované podobě poskytuje potřebné poznatky speciálním pedagogům při výchově, péči a poradenství osob se zdravotním postižením. o Dějiny psychologie ▪ Vývoj psych. Myšlení od nejstarších dob po současnost Aplikované = Patří zde disciplíny, u kterých dochází k aplikaci (užití) psychologických poznatků, metod a koncepcí ze základních a speciálních disciplín do praxe (lékařství, sociální oblast, vzdělání, průmysl, obchod, sport apod.) o Pedagogická psychologie – je předmětem pedagogické psychologie studium rozvoje osobnosti v podmínkách záměrného, cílevědomého učení. Pedagogická psychologie čerpá z psychologie obecné, vývojové, sociální, také z disciplín biologických, úzký vztah má k pedagogice o Psychologie práce – obor, který zkoumá psychologické zákonitosti utváření konkrétních forem pracovních činností a vztah člověka k práci. Má spoustu oblastí, na které se zaměřuje (vliv prostředí na pracovní výkon, příprava na práci, osvětlení a hluk při pracovním výkonu, v současné době velmi aktuální problematika nezaměstnanosti aj.). Zabývá se také psychologií profesionální orientace, kde se jedná o určování charakteristik různých profesí. o Psychologie řízení o Inženýrská psychologie – jak stroje působí na psychiku o Klinická psychologie – zabývající se duševním životem z hlediska choroby nebo poruchy adaptace. Jde o poznávání a diagnostiku psychických poruch, o jejich léčbu a prevenci o Poradenská psychologie – řeší jednodušší psych. prob. formou poradenství o Forenzní psychologie – zabývá se studiem zločinnosti, psychologií pachatelů trestných činů, psychologickými expertízami pro soudní potřeby. Zkoumá psychologické aspekty soudního řízení, problémy psychologické výpovědi obviněných a svědků. Zabývá se také psychologií soudce, obhájců, studiem prostředí obviněných. o Psychologie ekologická, environmentální (ŽP) o Psychologie sportu, vojenská, dopravy, trhu, reklamy, … Speciální = zaměřují se a studují užší, vymezenější a speciálnější oblasti psychologie. Zkoumají lidskou psychiku v nějakých specifických podmínkách o Psycholingvistika – vztah myšlení – řeč o Psychofyziologie – materiální základ psych. Jevů (mozkové procesy) o Zoopsychologie – psychologie zvířat o Psychofyzika – vztah fyzikální vlastnosti podnětů – počitkové a vjemové kvality o Biopsychologie o Farmakopsychologie – účinky chem. látek na psychiku o Psychometrie – měří psychické vlastnosti 3 1 – psychologie Hlavní psychologické směry Psychofyzika Předchůdce psychologie (nebo 1 z prvních směrů) Vzájemné vztahy mezi fyzikou a psychickým světem Měření psych. Jevů, zkoumáno vzájemné působení fyzikálního světa a vnímání Vznik psycholog. experimentu a pozorování 1879 – založení 1. psychologické laboratoře o Univerzita v Lipsku; W. Wundt (1832–1920) o 1879 – považován za rok vzniku psychologie Wundtovy experimenty o W. Wundt byl přesvědčen, že mysl a chování se, podobně jako planety, chem. látky či lidské org., mohou stát předmětem věd. analýzy o Zaměřen na smysly (hl. zrak), pozornost, emoce, paměť o Metoda introspekce (pozorování a zaznamenávání svého nitra), experiment Rozvoj vědecké psychologie Psychologie v 19. st. - lékařské a fil. fakulty Medicína => spojení s biologií a fyziologií Z filozofie – problémy a otázky, které bylo potřeba řešit Počátek – exaktní měření poznávacích procesů (vnímání, počitky, paměť, učení) 20. st. – rozvoj Základní psychologické směry a přístupy Dědičnost (vrozenost, danost) => osobnost různé přístupy (jestli má na osobnost větší vliv dědičnost nebo prostředí) „3 přístupy“ o Nativistické směry => psychoanalýza o Environmentalistické směry => behaviorismus (všechno v životě lze naučit) o Interakcionistické teorie => humanistická psychologie (ovlivňuje nás dědičnost i prostředí) Hlubinná psychologie = směry, které jdou do hloubky lidského vědomí (nevědomí) Psychoanalýza Zakladatel: Sigmund Freud – příborský rodák, zformuloval strukturální teorii lidské psychiky, Obrátil pozornost k nevědomým silám v člověku a předpokládal, že jsou zdrojem psychické aktivity, klíčovými motivačními činiteli. Rozebírá lidskou duši Lidské projevy – složitá souhra vědomých a nevědomých procesů Snaha o proniknutí do hluboko uložených prožitků čl. Podle Freuda je člověk vystaven pudům jako základním determinantám svého chování, a to zejména pudu sexuálnímu a agresivnímu. Zkoumá vztah mezi minulými zkušenostmi člověka a jeho současnými problémy (upozorňuje tím na vliv nevědomí na chování člověka) věda o vědomí. Užívá se k léčení neuróz (úzkostné poruchy) Základní pojmy a myšlenky o Princip nevědomí o Pudy, nevědomí o Stadiální vývoj osobnosti (sexuální pud se projevuje už u malých dětí, jen má jiné projevy) Metody zkoumání o Volné asociace o Analýza snů Hysterie o = neurotická porucha o Charakterizuje ji citová labilita, sebestřednost se sklonem k teatrálnímu chování a afektům o Nejznám. Případ – Anna O. o Freud – hysterické příznaky vznikají tehdy, když traumatická zkuš. vede nevědomě ke vzniku tělesných symptomů (oslepnutí, ochrnutí, …) ▪ rozpory -> vlastní směr o Oproti Freudovi ▪ Nepokládal sex. Pudy za hlavní, určující činitele lidského jednání ▪ Důraz na minulost jedince – Živočišné i lidské předky (fylogenetická dimenze) ▪ Jeho pojetí nevědomí – dělení Zděděné kolektivní nevědomí (máme ho všichni stejné) Získané osobní nevědomí Přínos Junga pro psychologii o Typologie osobnosti (introverze x extraverze) o Kolektivní nevědomí (v kolektivním nevědomí máme archetypy) o Archetypy (nejdůl.: matka, hrdina, stařec, stín, animus, anima…) ▪ = pravzor našeho jednání, ovlivňuje to, jak se chováme ▪ Animus – mužský archetyp ▪ Anima – ženský archetyp Když v sobě máme převládající opačný archetyp, ovlivňuje to naše jednání (muž s animou – více citový; žena s animem – racionální, zaměřená na výkony) ▪ Aktivovaný archetyp matka – touha opečovávat jiné Behaviorismus Předmět studia – chování – lze vědecky zkoumat bez znalosti vnitřních duš. Stavů Vznik: Amerika 1913 Filozofie empirismu, pozitivismu („tabula rasa“) Extrospekce – pozorování vnějších projevů čl. Osobnost formuje především učení o Chování – naučeno z prostředí o Determinismus prostředí Chování – určování vnějšími vlivy – odměny a tresty Metody zkoumání o laboratorní experiment o Výzkumy na zvířatech Desenzitivizace – snižuje se citlivost na nějaký předmět snaha opustit zkoumání subjektivních pocitů a zaměřit se zkoumání chování člověka chování člověka je chápáno jako reakce na podněty jeden z nejvýraznějších psychologických směrů Behavioristé přeceňují roli výchovy, neuznávají vrozené psychické dispozice a zcela vyřazují z úvahy vnitřní duševní pochody jako vědou nezkoumatelné. předchůdce I. P. Pavlov (ruský psycholog, pokusy na psech, představitel reflexologie a reaktologie) 5 1 – psychologie Hl. představitel – John Watson = považoval za úkol či cíl psychologie zkoumání chování v různých podmínkách, formulaci zákonů chování, predikci a řízení chování. Podle něj lidské chování může být naučeno i odnaučeno, je výsledkem objektivních činitelů, osobnost je systémem naučených reakcí. o Návaznost na reflexivní školu I. P. Pavlova o Pokus s malým Albertem Humanistická psychologie Není založena na teoriích Zaměřena ponejvíce terapeuticky (léčebně), poradensky, výchovně Počátek: 50. l., Amerika Zaměřena na jedinečné lidské str. existence – vědomí, motivace, seberozvoj, kreativita, … Opozice vůči psychoanalýze i behaviorismu o Lidé nejsou jednoduše motivování primárními pudy (agrese, sex) či fyziologickými potřebami (hlad, žízeň), ale mají přirozenou potřebu rozvíjet své schopnosti Metody zkoumání o Introspekce o Zkoumá osobu v kontextu jejího prostředí oproti behaviorismu – zdůrazňování tvořivosti a oproti psychoanalýze – zdůrazňování vědomí a sebeuvědomování Hl. představitelé – Carl Rogers, Abraham Maslow o Carl Rogers – první prezident Společnosti pro humanistickou psychologii, zdůraznil úzké spojení psychologického a filozofického pojetí člověka. Člověka pojímá jako bytost odlišnou od jiných živočišných druhů, za nejspecifičtější lidskou možnost považuje potřebu seberealizace o A. Maslow – vyvodil ze svých klinických zkušeností optimistický závěr, že jádro lidské podstaty je konstruktivní, realistické, orientované na růst. Měl hlubokou úctu k lidské přirozenosti a víru v její seberealizující se sílu. ▪ Pyramida potřeb Kognitivní psychologie Zaměření na poznávací (kognitivní) procesy 60. l., Amerika Představitel: E. Tolman – Předmět studia o Tematika pozornosti, vnímání, učení, paměť, řeč, řešení problémů, uvažování, rozhodování, myšlení, zpracování kognitivních inf. Obecně o Psychika = systém zpracování informací ▪ Paralela psychiky a počítače o Vysvětlení pojmů – paměť, vnímání, pozornost o Vzdělávání, terapie o Širší oblast zájmů, vědecké metody o Uplatnění v praxi o Přehlíží emocionální život G. A. Kelly (1905 - 1967) jeden z prvních personologů, kteří zdůrazňovali oblast poznání při fungování osobnosti. Svou koncepci založil na ústřední tendenci člověka předvídat a kontrolovat běh událostí. Lidé chtějí účinně zacházet se světem, proto se snaží ho pochopit, předjímat události a interpretovat je. Člověk obdobně jako vědec si vytváří pracovní hypotézy o realitě. Prostřednictvím nich se snaží předvídat a řídit životní události. za rozhodující jsou považovány poznávací procesy, kterými se vytváří vnitřní obrazy (modely) vnějšího světa skrze modely je člověk schopen sebereflexe a vytváření své hodnotové orientace Transpersonální psychologie 70. léta Zabývá se transcendentními nebo spirituálními aspekty lidské zkuš. Pokouší se sjednotit moderní psych. Teorii s poznatky různých forem mystiky Hl. představitel: Stanislav Grof (technika holotropního dýchání) Spojení s návykovými látkami Hledání cest, jak dosáhnout jiných stavů vědomí, vyšších sfér (mystika, alternativní přístup, drogy, …) 6 1 – psychologie Gestalt psychologie (Tvarová psychologie) Max Wertheimer (1880 - 1943), a Wolfgang Köhler (1887 - 1967) prvotním a hlavním obsahem každého psychického procesu nejsou jednotlivé elementy, nýbrž celistvé útvary, konfigurace Základní rys duševního života – celistvost Celek určuje ráz částem, ne naopak Celek je něco víc než pouhý souhrn svých částí, je vyšší kvalitou – má nadsumativní charakter Celek dominuje částem Mezi celkem a částmi je specifický vztah, který gestaltisté nazývají strukturou. teorie gestaltismu: psychologické jevy vystupují společně, osobnost je vnímána jako celek o strukturu a vlastnosti těchto celků nelze odvodit z jednotlivých částí o nelze oddělit biologické / psychologické / sociální jevy a procesy Tvarová psychologie ovlivnila především kognitivní psychologii, sociální psychologii a psychoterapii. 7