Úvod do studia literatury a literární vědy PDF
Document Details
Uploaded by Deleted User
Tags
Summary
This document provides an overview of literary study and literary theory. It covers key concepts like historical development, definitions, and influential figures like Aristoteles and Josef Jungmann. The document also touched upon the topic of structuralism, Praguian Linguistic Circle, and the relevant figures.
Full Transcript
Úvod do studia literatury a literární vědy **Literární věda:** - Jsou to především **tři oblasti, kterými se zabývá:** *vývoj literatury* (minulost, aktuálnost) - **Nemá jasnou definici** - Jako taková se zrodila v **Antice u řeckých filosofů** - **Aristoteles** je nejstarší autor,...
Úvod do studia literatury a literární vědy **Literární věda:** - Jsou to především **tři oblasti, kterými se zabývá:** *vývoj literatury* (minulost, aktuálnost) - **Nemá jasnou definici** - Jako taková se zrodila v **Antice u řeckých filosofů** - **Aristoteles** je nejstarší autor, ***pojednání o poetice --* poetika = *nauka o literatuře*** - ***Poetika --*** pojem platil do 19. století, kdy se zrodil pojem ***literární věda*** - V roce 1820 vychází ***Slovesnost*** pojednávající o stylu výstavby děl, kde **Josef Jungmann** vysvětluje základní literární pojmy a toto dílo se stalo základním kamenem pro další díla - Z této knihy se učili další známí spisovatelé, jako **B. Němcová** aj. **Neruda** - Dále se rozvíjí studium literatury, estetiky, úvahy o divadle a literatura se stává předmětem systematického bádání, ke kterému především přispívaly univerzity - Inspirace ze zahraničí a literatura se zdokonaluje - Prvním neuniverzitním spolkem byl ***Pražský lingvistický kroužek*** (založeno 1926, představitel **Vilém Mathesius**)**,** kde pořádali schůzky a přednášky, kde řešili lingvistické problémy, kroužek byl mezinárodní (Němci, Rusové, Ukrajinci atd.) - V tomto spolku vznikla myšlenka vnímání díla pomocí **strukturalismu** **PLK -- *Slovník literárněvědného strukturalismu:*** - **Vznikl v roce 1926** původně jako volně diskusní sdružení několika pražských jazykovědců - **V roce 1930** proměněn na programově relativně pevnou organizaci s vlastními stanovami (úspěšně kolektivně vystoupila na 1. mezinárodním lingvistickém sjezdu v Haagu, potom na 1. sjezdu slovanských filologů v Praze) - **Publikační platforma:** *monografie (Studie pražského lingvistického kroužku)* a *sborníky,* potom *časopis **Slovo a slovesnost*** - Po komunistickém převratu podlehl kroužek destrukci a přestal být aktivní, činnost obnovena v roce **1989** - **Vilém Mathesius, Roman Jakobson, Jan Mukařovský, Bohumil Trnka, Bohuslav Havránek, Felix Vodička,...** **Strukturalismus -- *Slovník literárněvědného strukturalismu:*** - **1. specifická *vědecká metodologie,*** která umožňuje pomocí metody ***funkčně-strukturální analýzy*** poznat strukturu určitého ***fenoménu*** a přesně stanovit vztahy mezi jeho **jednotlivými částmi** - **NEBO široký badatelský směr,** která se v oblasti společenských a humanitních věd rozvíjel ve 20. letech 20. století - **NEBO jistý typ filosofie,** který pracuje s pojmem - **NEBO jednoduchý vědecký názor** a **noetické stanovisko** (J. Mukařovský) - **NEBO lingvistická koncepce Ferdinanda de Saussura** či Leonarda Bloomfielda - **NEBO francouzský strukturalismus --** Roland Barthes,... **Písemnictví:** - Písemně zaznamenané projevy - Texty (*textum = tkanina)* - Věty - Slova = slovesné umění **Literatura** *(littera)***:** - **Slovesné umění --** jedno z mnoha - Umění jako estetické osvojení světa a života - Texty/slova a estetická funkce (zvl. způsob zpracování, výběr materiálu, estetické vyjádření a prožití atd.) - *Vědecké poznání a umělecké pochopení* **Literární historie:** - První disciplína **Literární komunikace:** **A \-\-\-\-\-\-\-\-\-- T \-\-\-\-\-\-\-\-\-- Ad** - **Text --** materiál = jazyk, obsah + forma / struktura **Reálný autor \-\-\-\-\--** **implikovaný autor** **\-\-\-\-- dílo/text \-\-\-\-- implikovaný čtenář \-\-\-\-- reálný čtenář** - V dílech fikční světy **Literární kritika:** - Recenze na knihy, literární život, se kterým se seznamujeme při čtení různých literárních časopisů - Založena na hodnocení - Podstatou hodnocení je postoj k dílu založených na nějakých normách, kterou si člověk sám vytváří a na jejich základě posuzuje dílo - Může být subjektivní **Literární teorie:** - Uvažuje o obecných věcech - Určuje literárnost -- **jestli má dílo příběh nebo ne** **Literární komparastika:** - Někdy se rozlišuje i jako další samostatná oblast - **Srovnává** **Fenomenologie:** - Edmund Husserl - ***LVSS --** nauka o fenoménech (jevech),* filosofická metoda umožňující analyzovat lidskou zkušenost a popsat fenomény, které se v ní ukazují - **Husserlova teze:** *„zpět k věcem samým"* **1945:** - Zavřené vysoké školy, neprobíhají výzkumy, ale **PLK** funguje a členové nastupují jako *učitelé --* obnovení podoby studia na vysokých školách **1948:** - Nastupuje nový proud literární vědy (1948-1989) -- **Marxisticko-leninská literární věda:** - Vycházela z toho, že si máme všímat především *obsahu* a jak je *zobrazená realita,* vztah mezi ***společenskými třídami*** - Literatura by měla psát o **vzoru chování,** který je možný ***napodobit*** (z dělníka se stává uvědomělý pracovník a ředitel továrny) - Důraz na **obsah,** ne na *způsob, jakým bylo dílo napsáno* - Strukturalismus a ruský formalismus (1926) byl označen za *buržoazní* a **byl potlačen** - Do centra se dostávají **literárněvědné koncepty ze zahraničí** **1989:** - Rozvoj mnoha proudů - Rozvíjí se úvahy o ***vypravování** (naratologie)* - **Teorie fikce** (jak jí rozumět, co jsou fikční světy, co je fikce apod.) - ***Způsoby čtení textů --*** velmi úzce propojeno se směrem rozvinutým v zahraničí = **hermeneutika** (Hermés) -- věda *o interpretaci, porozumění,* věda už od Antiky (vykládání právnických a náboženských textů) **Hermeneutika (nauka o interpretaci):** - **Starověk** a **středověk:** nauka o 4 smyslech textu (***doslovný -*** tento smysl se zaměřuje na doslovný význam slov a událostí popsaných v textu, ***alegorický* -** tento smysl hledá hlubší, skrytý význam za doslovným textem, často ve formě symboliky nebo předobrazu, ***mravní -*** tento smysl se zaměřuje na etické a morální poučení, které lze z textu vyvodit*, **anagogický** -* tento smysl se zaměřuje na eschatologické a mystické významy textu, vztahující se k věčnosti a duchovnímu cíli) - **Smysl explicitní --** *vyjádřen přímo a jasně,* **smysl implicitní --** *není vyjádřen přímo, ale je naznačen nebo od čtenáře vyžaduje nějakou míru dedukce a interpretace* - **Hermeneutika náboženských a sekulárních textů** - **Novověk:** F. D. E. Schleiermacher (hermeneutický kruh; předporozumění) **Interpretace:** **Reálný autor \-\-- implicitní autor \-\-- text/dílo \-\-- implicitní čtenář \-\-- reálný čtenář \-\-- interpretace** **Interpretace --** ***vnitřnětextové,*** ***vnětextové*** **Podinterpretace --** snažíme se něco říct, ale podceníme to, bude to nedostatečná interpretace -- *„No, tohle je báseň o Podzimním večeru"* **Nadinterpretace --** předimenzovaná, přehnaná, vidíme v díle něco, co tam není -- *„Babička je dílo o ufounech"* **Adekvátní interpretace --** dívá se z různých úhlů, snaží se o objektivní názor, využívá různé přístupy z jiných věd **Literatura a literární dílo:** **Genologie = nauka o literárních druzích a dílech** **Literatura se dělí na tři základní druhy:** 1. **Lyrika (poezie)** 2. **Epika (próza) -- román, povídka, novela** 3. **Drama (drama)** **Žánr =** soubor literárních děl se stejnými znaky, zvl. kompozičními, tematickými, formálními - **Žánrové varianty:** román psychologický, dobrodružný, milostný - **Žánrové formy:** deník, korespondence, kronika **Epika --** velká (epos, román), střední (povídka, novela), malá/drobná (bajka, parabola), publicistika (fejeton, referát) **Lyrika --** půvabné písně, recitace + hudba, **dithyramb** (sborová píseň), žalozpěvy, žalmy, balady, sonet apod. **Drama =** řecké drama = čin, jednání; divadlo a divadelní inscenace **Struktura literárního díla:** **Literární dílo =** celek = spojení **obsahu a formy** **Základní plány (roviny) díla:** - **Plán jazykový --** jazyk (sdělovací, básnický, slovník, syntax, zvukové uspořádání), všímáme si jazyka textu - **Plán tematický (obsahový) --** obsah textu, zobrazený svět (fikční svět), osoby, věci, lidé, myšlenky a jejich stavy, děj, prostředí - **Plán kompoziční --** uspořádání složek (jazyk + téma) - **Plán sémantický --** do rovin díla se úplně nezařazuje, ale spíš určuje významovou výstavbu díla, prochází všemi rovinami, zabývá se významem -- ***významová výstavba díla*** **Plán jazykový:** - Výběr jazykových prostředků se děje s ohledem na: - **Zvukovou organizaci textu** (eurytmie = rytmus, eufonie = libozvuk) - **S ohledem na sdělení, tj. významovou organizaci textu;** pojmenování (přímé, nepřímé), kontext, syntax, nadsázka perifráze (opisy) tropy - **Dialogy, přímá řeč, polopřímá řeč, pasáže dialogické a nedialogické =** *podle Aristotela základní charakteristiky románu* - **Diegésis -- nepřímá řeč --** *mluvení vypravěče/autora, posunutí děje* - **Mimésis -- přímá řeč --** *rozhovor postav, „napodobování" reálné řeči* - **Typy řeči:** - **Vypravěč --** nepřímá řeč - **Postavy --** přímá řeč - **Objekt --** polopřímá řeč (vypravěč se pohybuje mezi tím, existuje spoustu variant, formální rysy nepřímé řeči, „vnitřní monolog"), formální rysy nepřímé řeči (3. os.), vyjadřuje ale situační bezprostřednost řeči přímé: *subjektivizace vyprávění, myšlenky postav* - Syntetické využití přímé řeči přišlo až v 19. století (Joyce, Woolfová) **Prezentace:** - Řeč pronesená - **Řeč myšlená =** vnitřní monolog (polopřímá řeč) - **Proud vědomí** - **Dialog:** - Sokratovský -- *vypravěč navádí, klade otázky a navádí druhého k odpovědi* - Akční -- *krátké, úderné, zrychluje děj* - Psychologický -- *terapie, pacient s duševními problémy, zúžený dialog -- cesta k uzdravení* - Vnitřní = lyrický -- *rozhovor sám se sebou* - **Monolog --** vzájemné propojení -- monolog má dialog, ale i dialog může být monolog - **Drama:** - Dialog, monolog jako forma dialogu **Druhy řeči:** **Dle osoby:** - **Ich forma** - **Er forma --** nejčastější - **Du forma --** často v avantgardě (Němec, Vančura), oživení **Plán tematický:** - **Téma --** *to, o čem dílo vypovídá; obsah díla;* vzniká sloučením jednotlivých motivů do jednoho významového celku - **Hlavní téma** - **Vedlejší téma** - **Hlavní děj** - **Vedlejší děj** (epizody) - **Námět --** *téma v užším slova smyslu* - **Motivy --** *nejmenší prvky tematické výstavby díla, nejmenší a samostatně významové jednotky, nelze více rozdělit -- **samostatné významové jednotky*** - **Motivická řada --** *soubor motivů, sčítáme motivy →* vytváří se celek **Tematická výstavba:** - **Postavy --** přímá, nepřímá charakteristika; typy postav - **Prostředí --** čas a prostor; zachycen je vnější svět, tj. příroda, společenské vztahy a ideje - **Děj --** soubor událostí odehrávajících se v daném čase a prostoru - **Společně tvoří souvislý celek díla (kontext) --** ***fikční svět*** **Fikční svět:** - **Fikční svět =** *světy generované fikčními texty* - Fikční svět naplněný **fikčními entitami** - **Mezery --** má je každý fikční svět, jsou důležitě, fikční text nedokáže odpovědět na úplně všechny naše otázky, přesto jsme si schopni informace domyslet sami -- způsob čtení textu - **Zákony fikčního světa** - Literární díla fungují sama za sebe a nejsou srovnávány s realitou - Doležel: *„fikční světy jsou estetické artefakty vytvořené, uchované a kolující v médiu fikčních textů"* - Typologizace světů - Popis těchto světů a jejich srovnání (přirozené, nepřirozené, nadpřirozené atd.) - Eco, Doležel, Pavel, Ronenová aj. **Postava:** - **Fikční postava --** literární postava, myšleno hodně obecně (člověk, zvíře, bytost, historická postava) - Mluvím-li o historické postavě, vytvářím jen fikční protějšek reálné postavy, i když bude mít všechny vlastnosti této osoby, pořád jde jenom o představu - **Postavy -- literární typy:** *přirozené, zlé, hodné, přesné, nepřesné, vymyšlené --* na základě postav se dají klasifikovat literární světy - **Typizace postav:** přirozené, nadpřirozené, fantastické, antropomorfizované - **Charakteristika --** přímá *(vlastnosti přímo řečeny)* a nepřímá *(nepřímo řečeny, uvedeny například na chování postavy)* - **Jméno postavy --** pojmenování, přezdívka - Postavy ploché (nepodléhají vývoji charakteru) a plastické (podléhají vývoji charakteru) **Prostor/prostředí:** - Čas a prostor - M. M. Bachtin = úvahy o časoprostoru (tzv. chronotypu) - Je pro nás důležité si uvědomit prostředí, kde se příběh odehrává, na jejich základě můžeme zkoumat, jak se místo proměňuje - **Prostor =** *systém vztahů určených místy, směry, vzdálenostmi* - Interiér, exteriér, jeskyně, chaloupka, hora, chrám,... - Místo -- dějiště příběhů - Politika míst -- analýza prostorů - Hranice míst - Symbolika prostoru - *Genius loci* **Kompoziční plán:** - ***Uspořádání motivů a události -- jednak časové, jednak bez časového uspořádání*** **Časové a příčinné uspořádání událostí:** - **Příběh** *je pojem označující soubor událostí* (minimálně dvou)*, které jsou uspořádané na základě časových a příčinných vztahů/souvislostí* - Myslíme v příbězích; svět a běžné události vnímáme v časových a kauzálních souvislostech; příběh nám umožňuje vzdorovat chaosu **Vyprávění:** ***Prezentace příběhu*** **Analogie:** fabule a syžet - **Fabule --** *souhrn událostí a jejich vzájemných vnitřních souvislostí* (při převyprávění fabule většinou zachováváme chronologii událostí) - **Syžet --** *umělecká konstrukce díla, uspořádání* (zapletení) *události dle autora* - Story x plot - Story x discours (Chatman) - Récit x narration (Barthes) - Historie x discours (Todorov) - Historie x récit x narration (Genette) - Čas vyprávění, čas čtení - Čas příběhu, čas diskursu - Čas vyprávěný, čas vyprávění (délka textu) - Efekt časovosti vyplývá z řazení událostí, z jejich následnosti, protože pouze na následnosti lze vystavět časovou posloupnost příběhu **Bez časového uspořádání událostí --** *kontrast, konfrontace, gradace, paralelnost* **Kompozice díla:** - **Chronologický postup (kronika), retrospektivní, rámcová, paralelní, řetězová** - **Stavba díla (Aristoteles) --** expozice (úvod do události), kolize (zápletka), krize (konflikt, vrchol), peripetie (zvrat), katastrofa (rozuzlení) - **Katarze --** vnitřní očista člověka po dramatickém zážitku **Příběh a diskurs:** **Pořádek, trvání, frekvence** - Plynulost vyprávění ovlivňuje: pořádek události (množství, střídání) - G. Genette: *Rozprava o vyprávění* - Pořádek: - **Analepse --** retrospektiva, flashback -- pohled dozadu - **Prolepse --** prospektiva, flashforward -- pohled dopředu, to, co se teprve odehraje, bude se opakovaně odehrávat - **Subjektivní prolepse (fantazijní)** **Trvání:** - Vztaženo na dobu trvání událostí - Shrnutí/zhuštění - **Maximální zrychlení: výpustka (elipsa)** - **Zpomalení, protažení** - **Scénická narace** (drama; monology, dialogy; reálný čas) **Frekvence:** - Rozlišujeme vyprávění: - **Singulativní --** *jedna událost zmíněna jednou;* - **Repetitivní --** *opakované vyprávění události;* - **Iterativní --** *jednou vyprávěno to, co se udělalo vícekrát* - Frekvence je odvislá od toho, kolikrát se vypravuje jedna událost příběhu - **Tempo řeči --** souvisí s délkou, resp. jazykovou výstavbou jednotlivých vět, souvětí - **Zanoření do příběhu - *imerze*** **Vypravěč:** - **Zjevný x skrytý** - **Textová strategie nějakého konkrétního autora = vypravěč** - Vypravěč má různé funkce: *narativní, režijní, komunikační, stvrzovací, ideologickou* - **Genette rozlišuje:** - **Vypravěč mimo příběh -- *heterodiegetický/****nadosobní/vševědoucí* (er forma) - **Vypravěč ztotožněn s postavou v příběhu -- *homodiegetický/****osobní/personální/přímý* (ich forma) - ***Extradiegetický --*** *nikdo jej nevypravuje* - ***Intradiegetický --*** *vložené vyprávění, v Babičce vyprávění Viktorky* **Typy:** - **Autorský --** ich forma; komentující děj - **Nespolehlivý** - **Neosobní --** nahlíží seshora, sleduje situaci -- oko kamery - **Reflektor --** opak oka kamery, nahlíží zevnitř - **vševědoucí** **Lokalizace/hledisko = perspektiva:** - Terminologická varianta spojení: úhel pohledu (POV), zaostření - Kdo vidí **Fokalizace:** - **Nulová --** *vševědoucí vypravěč, POV není omezený* - **Vnitřní --** *pohledem zevnitř, prostřednictvím postav* - **Vnější --** *zdá se, že vypravěč ví méně, než postavy v příběhu; dobrodružné příběhy -- nenahlíží se do nitra postav* **Plán sémantický:** ***Plán prostupuje všechny ostatní plány literárního díla*** (tj. jazykový, tematický a kompoziční plán) - Problematika významu a smyslu daného literárního díla (nebo jeho části/částí) - **Význam --** slov, vět, odstavců - **Smysl --** kontext celku, významová jednota - **Sémantické gesto --** významová jednotka - **Dění smyslu --** M. Jankovič **Kategorie subjektu:** - **Subjekt** v různých kontextech: - **Autor, čtenář --** v rámci literární komunikace - **Vypravěč --** v rámci naratologie - **Já --** v rámci poetiky, já = *lyrický subjekt;* promlouvající „já" (v rámci poetiky, versologie) **Sémiotika:** - **Sémiologie -- Ferdinand de Saussare** - **Sémiotika --** 60. léta 20. století; dohoda o pojmenování disciplíny - Systémový, analytický a přísně kritický přístup ke zkoumání skutečnosti (resp. jazyka a literatury) - **Antika:** *stoikové, Sókratés, Platón, Claudius, Galénos* - **Středověk:** *Aurelius Augustinus, Isidor Sevillský, Tomáš Akvinský, Abelárd* - **Novověk:** *John Locke, Immanuel Kant, Hegel, Freud* - **Moderní sémiotika 20. století:** *Seussare, Pierce, Charles Morris, Roman Jackobson, Mukařovský, Sebeok, Eco* - **Sémiotika = *nauka o znacích a znakových procesech*** **Znak:** - **Znak *(signum, signans)* je něco, za čím se skrývá něco jiného *(signatum, referent, věc)*** - Aby to bylo pro nás srozumitelné, musíme si takový vztah uvědomovat, musíme ho znát - Např. červená na semaforu -- pozor (stůj) - **Ikona --** znak, který se co *nejvýstižněji snaží napodobit skutečnost, vztah vnější podobnosti* - **Index --** znak založený na *kauzální vazbě* ke *skutečnosti,* hovoříme též o symptomu (horečka k nemoci, akcent k nějaké oblasti, ale také graf -- vyjadřuje vztahy ke skutečnosti) - příznaky - **Symbol --** znaky fungující pouze *na základě dohody* -- vlajka jako symbol státu, ale zároveň ikona pro samu sebe, panda jako symbol pro Světový fond na ochranu zvířat, ale i sebe samu **Ferdinand de Saussare:** - **Ferdinand de Saussare** (1857-1913) -- *Kurz obecné lingvistiky* - ***Langue --*** jazyk jako systém znaků použitelných pro jazykovou komunikaci - ***Parole --*** jazyk jako promluva, aktivní činnost (projevy, promluvy), komunikáty - ***Langage --*** schopnost zvládnutí systému znaků v praktických promluvách **Ferdinand de Saussare:** - Zdůrazňuje **bilaterálnost/dyadičnost znaku --** znak je vždy jednotou *pojmu* a jeho *akustického obrazu* - *Kurz obecné lingvistiky --* napsali jeho žáci - **Arbitrárnost** (libovolnost/není dáno) *označujícího* a *označovaného* ***(signifé/signifiant)*** - vliv na *Pražský lingvistický kroužek* (strukturalismus) - pojem/akustický obraz = označované/označující - zavedl koncept diferenční hodnoty *(valeur)* - Zavedl koncept diferenční hodnoty *(valeur) -- určitý fenomén charakterizuji na základě jeho odlišnosti od jiného fenoménu* ![](media/image3.png)**Charles Sanders Pierce -- triadický model:** - Zabýval se matematikou, filozofií, teorií vědy - **Triadický model,** nezformuloval on, neznal Saussearovy práce - Rozdělení znaků je v jeho koncepci založeno na vtahu znaku a předmětu -- ikona, index, symbol - Sémiologie -- jazykový znak, Saussare, dynamická podoba -- jen Saussearova teorie - Sémiotika -- triadický model, nová disciplína - Rozdělení znaků -- ikona, index, symbol **Charles William Morris:** - Filosof, sémiotik - 1938, *Foundations of the Theory of Signs* - Triadické pojetí - Tři základní relace: - ***Sémantika --*** uvažujeme o vztahu znaku k předmětu (designace, denotace) - ***Pragmatika --*** uvažujeme o tom, co je vyjadřováno ve vztahu k uživateli (interpretovi) -- všechno, co dělá čtenář - ***Syntaktika --*** vztahy mezi znaky **Pražský lingvistický kroužek (1926):** - V. Mathesius (anglista, předseda PLKu) - B. Havránek - J. Mukařovský - R. Jakobson - B. Trnka - J. Vachek - **PLK = kulturní a vědecká křižovatka;** splynutí nejrůznějších vlivů - **Kontakt se zahraničím;** **systematická vedení a řízení instituce** - **Hlavní období:** 1926-1948 - **Obnovení činnosti PLKu:** 1990 - **Zakladatelé a propagátoři:** Pražský lingvistický kroužek (= PLK), Vilém Mathesius, Jan Mukařovský, Roman Jakobson - **Válečná generace, první žáci:** Felix Vodička, Jiří Veltruský, Josef Vachek - **Šedesátá léta - současnost:** Miroslav Červenka, Milan Jankovič, Marie Kubínová, Aleš Haman - **Badatelé v exilu (po roce 1968):** Lubomír Doležel, Petr Steiner, Mojmír Grygar, Květoslav Chvatík, Emil Volek - Strukturalismus je implicitní součást české literární vědy (zvl. teorie) **PLK -- Hlavní tendence:** - **1929 Teze Pražského lingvistického kroužku** - Funkční lingvistika, fonetika, fonologie, sémiotika, literatura = studium básnického jazyka - **Zdroje:** - *Domácí tradice lingvistiky, estetiky, literární vědy* - *Zahraničí* - **Jazyková koncepce** F. de Saussara; *Kurz obecné lingvistiky (1916)* - **Ruský formalismus** - **Fenomenologie** - **Funkční jazyková koncepce K. Bühlera** *(organonový model);* **funkce jazyka:** - **Expresivní** - **Apelová** - **Referenční** **Jan Mukařovský (1891-1975):** - 1928 Máchův Máj, Estetická studie - 1934 „Polákova Vznešenost přírody. Pokus o rozbor a vývojové zařazení básnické struktury" - 1934 /1966/ „Umění jako sémiologický fakt" - 1936 Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty - 1938 Torso a tajemství Máchova díla 1941 Kapitoly z české poetiky I, II (2. vyd. 1948) - 1942 Čtení o jazyce a poesii (ed. s B. Havránkem) - 1966 Studie z estetiky - 1971 Cestami poetiky a estetiky - 2000, 2001 Studie I, II **Strukturální estetika a poetika:** - Vliv ruského formalismu - Vlastní koncepce strukturální estetiky a poetiky - Umělecké dílo je fenomén *sui generis* - Vztah celku a části - Pohyb; literatura/život je stále v pohybu - Práce s materiálem - Umělecké dílo jako znak, umění jako systém - **Dynamické pojetí struktur** - **Sémiotika literatury a umění** **Výnosy a přínosy českého strukturalismu:** 1. **Systémový** (metodický) **a racionálně kritický přístup k literatuře** 2. **Vytvoření ucelené terminologie pro analýzu uměleckých děl** 3. **Prosazení pojetí literárního díla jako specifického znaku** 4. **Hlubší propojení lingvistiky a literární vědy** 5. **Zaměření pozornosti na významovou výstavbu literárních děl jakožto specifických textů s dominantní estetickou funkcí** (dílocentričnost) 6. **Nový přístup k problematice hodnot a hodnocení literárních děl; interpretovaná literární díla usouvztažnil k hodnotovému světu čtenáře** **Sémiotika a PLK:** - Východiskem je **sémiologie Saussara;** *často je ale upravována s ohledem na zkoumané předměty* - Například Mukařovský pracuje již s triadickou povahou znaku -- jako vůbec první na světě aplikoval sémiologii na umění: **1966 -- *Umění jako sémiologický fakt*** - **Oblasti užití:** - **Lingvistika:** Mathesius, Karcevskij, Jakobson, Havránek - **Literatura a estetika:** Mukařovský, Jakobson - **Divadlo:** Honzl, Brušák, Veltruský - **Později:** Červenka, Procházka, Osolsobě, Macura,... **Další domácí směry a přístupy (20. století):** **Literární věda** má **tři hlavní oblasti výzkumu: *literární teorii, literární historii, literární kritiku*** - **Historiografie:** Jakubec, Vlček, Novák - **Literární kritika:** Šalda, Černý, Červenka, Trávníček, Bílek, Peňás, Chuchma, Klíčová - **Současné:** Cultural Studies, feministická kritika, postkoloniální studia atd. ***Zdroje a souvislosti:*** - **Časopisy:** Lidové noviny, Literární noviny, Světová literatura, Orientace, Tvar, Host, i-literatura.cz atd. - **Editoři a nakladatelé:** Odeon, Vyšehrad, Svoboda, Družstevní práce, Host, Torst, Argo, Karolinum, Atlantis,... - **Překladatelé:** Jiří Našinec, Anna Kareninová, Jiří Pechar, Jindřich Vacek +-----------------------+-----------------------+-----------------------+ | **Období** | **Směr** | **Hesla ve Slovníku | | | | --** to někde na | | | | konci doplním, zatím | | | | pro přehled | +=======================+=======================+=======================+ | **1915/1916-1930** | Ruský formalismus | Ruský formalismus, | | | | Funkcionalismus | +-----------------------+-----------------------+-----------------------+ | **Filosofie E. | Fenomenologie | Fenomenologie | | Husserla | | | | (1859-1938);** | | | | aplikace v literární | | | | vědě ve 20. a 30. | | | | letech 20. století | | | +-----------------------+-----------------------+-----------------------+ | **Český | Strukturalismus | Strukturalismus, | | strukturalismus: | (český x francouzský) | Pražská škola, | | 1926-(1948); obnova | | Francouzský | | v 60. letech; | | strukturalismus, | | následná obnova až | | strukturální metoda | | 1990 -- současnost** | | | | | | | | **Francouzský | | | | strukturalismus: | | | | dominuje v 60. až 70. | | | | letech 20. století** | | | +-----------------------+-----------------------+-----------------------+ | **Od starověku; | Hermeneutika | Hermeneutika | | moderní hermeneutika | | | | od 60. let 20. | | | | století** | | | +-----------------------+-----------------------+-----------------------+ **Ruský formalismus -- *Slovník literárněvědného strukturalismu:*** - Během první světové války se v uměleckém a badatelském prostředí Petrohradu a Moskvy utvořily dvě skupiny mladých literárních teoretiků a historiků, jimž se v průběhu dalšího desetiletí podařilo *destabilizovat tradiční modely literární vědy a předložit provokativně nové pohledy na to, co je literatura* - V té době ***„Ruská formální škola"*** - Krátká doba fungování - Založení **Moskevského lingvistického kroužku** v roce **1915 --** konec kolem roku **1930** - **Viktor Borisovič Šklovskij --** ukončil sebekritickým článkem *„Památník vědeckého omylu"* - ***Přehodnotil vztah mezi obsahem a formou --*** místo obsahu a formy **materiál a postup** **Základy versologie:** **Hlásková instrumentace:** - Výstavba literárního díla, důraz kladen na: - **Význam slov a vět** - **Znění slov a vět** - *Znění jednotlivých hlásek nebo slabik* - *Celková melodie (intonace) věty* - Využití zvukových hlásek = *hlásková instrumentace* - Instrumentace (z hudby) = *způsob uspořádání zvukové složky textu* **Prostředky hláskové instrumentace:** - **Eufonie = libozvuk, kakofonie = nelibozvuk** (ř + souhláskové skupiny), **onomatopoie = zvukomalba** **Verš:** - Základní rytmická jednotka, je oddělen od ostatních rytmickými jednotkami přesnými hranicemi **Poloverš:** - Verš s větším počtem slov se dělí na menší metrické jednotky, tzv. veršová kóla - Jsou-li ve verši dvě kóla, označujeme je jako poloverše **Verš a řádek:** - Může být rozdělen do více řádků - Počet řádků lze lehce spočítat; počet veršů neurčíme na první pohled - Jindy může dojít k rozdělení verše do různých skupin (patří k jiné části textu) - Rozlomení může patřit k obsahovému a/nebo stylovému zlomu v textu **Enjambement (přesah):** - Situace, kdy konec věty nepřipadá na konec verše, se nazývá *přesahem* **Rytmus:** - Podstata poezie - Pravidelné opakování stejných/podobných jednotek - Např. hlásek, slabik, přízvuku, slov etc. **Versifikační systémy:** - Prozodické systémy - Nauka, která se zabývá výškou tónu, délkou a přízvukem, jejich využitím ve verši - Sylabický -- středověk? - Tónický - Sylabotónický - Časoměrný -- antika -- krátké a dlouhé slabiky **Typy prozodických systémů:** - **Organizace dlouhých a krátkých slabik = časoměrný systém** (řecká a latinská poezie, 20. léta 19. století) -- Palacký, Šafařík, Jungmann -- proti tomu Dobrovský (pokud chceme vytvářet poezii, aby nebyla závislá na dodržování přísných pravidel, musíme dávat pozor na přízvuk v češtině a jak se kombinuje se slabikami) -- tvrdí, že čeština by měla být v **sylabotónickém systému --** měl pravdu (protože přízvuk je ne první slabice) - **Organizace přízvučných a nepřízvučných slabik = sylabotónický systém** (čeština, od poloviny 19. století); **jde o organizaci slabik a přízvuku --** poslední třetina 19. století do současnosti - **Prozodie časoměrná** a **přízvučná** **Časoměrný verš:** - **Střídání dlouhých a krátkých slabik** - **Dlouhé slabiky** (označení -): - ***Přirozeně dlouhé --** slabika s dlouhou samohláskou nebo dvojhláskou; má, ví, kou* - ***Pozičně dlouhé --*** *obsahuje krátkou samohlásku, eventuálně slabikotvornou souhlásku l, r (vlk, krk), po níž následujíc dvě a více souhlásek (i přes hranici slova)* - **Krátké slabiky** (označení U)/jádro tvořeno krátkou samohláskou nebo slabikotvornou souhláskou, po níž následuje jen jedna souhláska - Pokud následovaly dvě souhlásky (jedna z nich l, r, ř, m, n,) **= obojetná slabika** **Stopa:** - **Základní jednotka časoměrného verše (platí a užívá se i v sylabotónickém systému)** - Stopa = skupina nejméně dvou slabik, pravidelně se opakující - **Trochej** -- U - **Jamb** U -- - **Daktyl** - U U - **Spondej** - - - U a -- jsou krátká a dlouhá slabika **Sylabotónický verš:** - Vhodnější je verš rozčlenit na pozice: - **Jedna pozice = jedna slabika** - Lze rozlišit: **slabé pozice /U/ a silné pozice /-/** - Přízvuk na první slabice - **Víceslabičná slova --** přízvuk na první slabice slova - **Jednoslabičná slova:** - ***Plnovýznamová --** přízvuk mají* - ***Neplnovýznamová --*** *nemají (a, se, mi aj.); jednoslabičné předložky „přetahují" přízvuk z následujícího slova* - **Ukázka metra / abstraktní schéma, tj. norma, osnova / v sylabotónických verších** - **Rytmus = konkrétní realizace tohoto schématu** **Metrika:** - *Bo/zi vše/cko vi/dí, bo/zi vše/cko sly/ší --* - **Šestistopý sylabotónický trochej** - Přízvuk: silná pozice -, S, teze, slabá pozice U, W, arze *Me/lou/nů, slu/neč/nic směs,* *Ce/lič/ké kas/ká/dy chme/le* **Typy sylabotónického verše:** - Šestistopý sylabotónický trochej -- U -- U -- U -U -- U - /U/ - Třístopý sylabotónický daktyl -- U U -- U U - / /U/U/ - **O tom, kolik má verš stop rozhodují silné pozice** **Klauzule:** - Konec verše - Končí-li silnou pozicí -- mužská, slabou -- ženská -- nejde ale o přízvučnou a nepřízvučnou slabiku - Rozhoduje se na rovině metra, ne na rovině rytmu - **Akatalektická klauzule =** úplná klauzule **Jamb:** - **Stopa: U --** - Zvláštnost češtiny a incipit jambického verše - Jamb v rámci časomíry, jamb v rámci sylabotónické prozódie - Sylabotónický systém: žádné české slovo nemůže mít jambickou stopu - Přesto je jamb velmi rozšířený (zvl. od 2. pol. 19. stol.) **Jambický incipit:** - Jak vytvořit jamb v rámci sylabotónické prozódie - Na počátku bude jednoslabičné slovo, které bude nepřízvučné - Jambický incipit popisuje výlučně rytmickou rovinu verše - Nepřízvučný jambický incipit: a slunce jasná světů jiných U -- U Na první pozici je jednoslabičné slovo *Tam/ žád/ný, žád/ný, žád/ný /svit* - Pravidelnější je jamb *A/ je/du v sně/ní /-- vše/cko vi/dím v ml/ze/* - Jestliže se konec slova kryje s koncem stopy = **diareze -- mezi dvěma slovama :)** - Jestliže se konec slova nekryje s koncem stopy = **cézura -- konec slova** **Druhy veršů:** **Hexametr:** - Klasický verš řecké a římské poezie - Eposy - Hexametr -- časoměrný nerýmovaný šestistopý daktyl - **- U U / - U U / - U U / - U U/ - U U / - -** - Všechny daktylské stopy, kromě páté, mohou být nahrazeny spondeji - Závazně je však 5- daktyl - Je-li 5. daktyl a 6. spondej, pak tvoří herojskou klauzuli **Sylabotónický hexametr:** **Sylabotónika:** - Vznikl jako nápodoba časoměrného - U nás „vznešený" verš **Pentametr:** - Pětistopý verš - V antice počítáno jinak, šlo o jiné členění verše - \- U U / - U U / - / - U U / - U U / - - Samostatně se prakticky neužíval; spojoval se s hexametrem, se kterým tvořil tzv. **elegické distichon (elegické dvojverší)** **Alexandrin:** - Klasický verš francouzské literatury - **Dvanácti až třináctislabičný verš s cézurou po 6 slabice** (původně šlo tedy o sylabický verš) - Z toho se vyvinul **šestistopý jamb s cézurou po třetí stopě** - Dělení: 6 + 6, 6 + 7 **Blankvers:** - Klasický verš anglické literatury (epika, drama) - Nerýmovaný verš - Pětistopý jambický verš (10 nebo 11 slabik) **Český sylabotónický blankvers -- Zeyer** **Sonet:** - Sonetto -- jemný zvuk, malá skladba - Znělka - Klasický sonet (asi již 12. stol.; ve 14. stol. Dante, Petrarca) - Kompozice: 14 veršů (2x4 + 2x3 verše; strofická forma) - Shakespeare (upravená forma: 3x4 + 1x2), Kollár, Nezval, Hrubín **Volný verš:** - Neřídí se metrickou normou - Bývá nerýmovaný a nestrofický (není rozdělen do strof) - Nositelem rytmu je intonace - V české literatuře: 2. pol. 19. stol. - W. Whitman, O. Březina, A. Sova - Předchůdce: bezrozměrný verš (srov. středověká lyrika) Rým: - Zvuková shoda na konci verše, rým koncový a vnitřní - Sudoslabičné slovní celky -- ženský rým - Lichoslabičné -- mužský rým Rýmová schémata: - Sdružený -- aabb - Střídavý -- abab - Obkročný -abba - Přerývany -a-a/a-a- - Tirádový - aaaa **Tahák:** **Literární věda --** teorie, historie, kritika **Hermeneutika -- Schleiermacher, Vodička** **Teorie fikčních světů --** Eco, Doležel, Ronenová, **kategorie vnitřního světa --** Vodička **Časoprostor --** Bachtin **Genette --** vypravěč, pořádek Histografie -- Vlček Literární kritika -- Šalda Překladatelé -- Anna Kareninová **Plán jazykový --** mimésis, diegésis, přímá a nepřímá, polopřímá, prezentace, vnitřní monolog, monolog/dialog, ich/du/er forma **Tematický plán -** téma, motiv, tematická výstavba -- postavy, prostředí, děj = fikční svět, motivy, motivická řada, téma **Kompoziční plán --** časové uspořádání -- příběh, vyprávění, analogie: fabule vs syžet, bez časového uspořádání -- kontrast, konfrontace, gradace, paralelnost, kompozice -- chronologická, retrospektivní, rámcová, paralelní, řetězová, stavba díla -- expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa, **pořádek --** analepse, prolepse, subjektivní prolepse, **trvání --** zrychlení: výpustka, zpomalení: protažení, scénická narace (drama, monology, dialogy, reálný čas), **frekvence --** singulativní, repetitivní, iterativní, imerze, **vypraveč --** heterodiegetický, homodiegetický, extradiegetický, intradiegetický, autorský, nespolehlivý, neosobní (oko kamery), reflektor, vševědoucí, **fokalizace --** nulová, vnitřní, vnější **Sémantický plán --** postupuje ostatní plány, význam a smysl, sémantické gesto, dění smyslu (Jankovič), **subjekt --** autor, čtenář / vypravěč / já