Úvod do studia literatury a literární vědy PDF

Úvod do studia literatury a literární vědy **Literární věda:** - Jsou to především **tři oblasti, kterými se zabývá:** *vývoj literatury* (minulost, aktuálnost) - **Nemá jasnou definici** - Jako taková se zrodila v **Antice u řeckých filosofů** - **Aristoteles** je nejstarší autor,...

Úvod do studia literatury a literární vědy **Literární věda:** - Jsou to především **tři oblasti, kterými se zabývá:** *vývoj literatury* (minulost, aktuálnost) - **Nemá jasnou definici** - Jako taková se zrodila v **Antice u řeckých filosofů** - **Aristoteles** je nejstarší autor, ***pojednání o poetice --* poetika = *nauka o literatuře*** - ***Poetika --*** pojem platil do 19. století, kdy se zrodil pojem ***literární věda*** - V roce 1820 vychází ***Slovesnost*** pojednávající o stylu výstavby děl, kde **Josef Jungmann** vysvětluje základní literární pojmy a toto dílo se stalo základním kamenem pro další díla - Z této knihy se učili další známí spisovatelé, jako **B. Němcová** aj. **Neruda** - Dále se rozvíjí studium literatury, estetiky, úvahy o divadle a literatura se stává předmětem systematického bádání, ke kterému především přispívaly univerzity - Inspirace ze zahraničí a literatura se zdokonaluje - Prvním neuniverzitním spolkem byl ***Pražský lingvistický kroužek*** (založeno 1926, představitel **Vilém Mathesius**)**,** kde pořádali schůzky a přednášky, kde řešili lingvistické problémy, kroužek byl mezinárodní (Němci, Rusové, Ukrajinci atd.) - V tomto spolku vznikla myšlenka vnímání díla pomocí **strukturalismu** **PLK -- *Slovník literárněvědného strukturalismu:*** - **Vznikl v roce 1926** původně jako volně diskusní sdružení několika pražských jazykovědců - **V roce 1930** proměněn na programově relativně pevnou organizaci s vlastními stanovami (úspěšně kolektivně vystoupila na 1. mezinárodním lingvistickém sjezdu v Haagu, potom na 1. sjezdu slovanských filologů v Praze) - **Publikační platforma:** *monografie (Studie pražského lingvistického kroužku)* a *sborníky,* potom *časopis **Slovo a slovesnost*** - Po komunistickém převratu podlehl kroužek destrukci a přestal být aktivní, činnost obnovena v roce **1989** - **Vilém Mathesius, Roman Jakobson, Jan Mukařovský, Bohumil Trnka, Bohuslav Havránek, Felix Vodička,...** **Strukturalismus -- *Slovník literárněvědného strukturalismu:*** - **1. specifická *vědecká metodologie,*** která umožňuje pomocí metody ***funkčně-strukturální analýzy*** poznat strukturu určitého ***fenoménu*** a přesně stanovit vztahy mezi jeho **jednotlivými částmi** - **NEBO široký badatelský směr,** která se v oblasti společenských a humanitních věd rozvíjel ve 20. letech 20. století - **NEBO jistý typ filosofie,** který pracuje s pojmem - **NEBO jednoduchý vědecký názor** a **noetické stanovisko** (J. Mukařovský) - **NEBO lingvistická koncepce Ferdinanda de Saussura** či Leonarda Bloomfielda - **NEBO francouzský strukturalismus --** Roland Barthes,... **Písemnictví:** - Písemně zaznamenané projevy - Texty (*textum = tkanina)* - Věty - Slova = slovesné umění **Literatura** *(littera)***:** - **Slovesné umění --** jedno z mnoha - Umění jako estetické osvojení světa a života - Texty/slova a estetická funkce (zvl. způsob zpracování, výběr materiálu, estetické vyjádření a prožití atd.) - *Vědecké poznání a umělecké pochopení* **Literární historie:** - První disciplína **Literární komunikace:** **A \-\-\-\-\-\-\-\-\-- T \-\-\-\-\-\-\-\-\-- Ad** - **Text --** materiál = jazyk, obsah + forma / struktura **Reálný autor \-\-\-\-\--** **implikovaný autor** **\-\-\-\-- dílo/text \-\-\-\-- implikovaný čtenář \-\-\-\-- reálný čtenář** - V dílech fikční světy **Literární kritika:** - Recenze na knihy, literární život, se kterým se seznamujeme při čtení různých literárních časopisů - Založena na hodnocení - Podstatou hodnocení je postoj k dílu založených na nějakých normách, kterou si člověk sám vytváří a na jejich základě posuzuje dílo - Může být subjektivní **Literární teorie:** - Uvažuje o obecných věcech - Určuje literárnost -- **jestli má dílo příběh nebo ne** **Literární komparastika:** - Někdy se rozlišuje i jako další samostatná oblast - **Srovnává** **Fenomenologie:** - Edmund Husserl - ***LVSS --** nauka o fenoménech (jevech),* filosofická metoda umožňující analyzovat lidskou zkušenost a popsat fenomény, které se v ní ukazují - **Husserlova teze:** *„zpět k věcem samým"* **1945:** - Zavřené vysoké školy, neprobíhají výzkumy, ale **PLK** funguje a členové nastupují jako *učitelé --* obnovení podoby studia na vysokých školách **1948:** - Nastupuje nový proud literární vědy (1948-1989) -- **Marxisticko-leninská literární věda:** - Vycházela z toho, že si máme všímat především *obsahu* a jak je *zobrazená realita,* vztah mezi ***společenskými třídami*** - Literatura by měla psát o **vzoru chování,** který je možný ***napodobit*** (z dělníka se stává uvědomělý pracovník a ředitel továrny) - Důraz na **obsah,** ne na *způsob, jakým bylo dílo napsáno* - Strukturalismus a ruský formalismus (1926) byl označen za *buržoazní* a **byl potlačen** - Do centra se dostávají **literárněvědné koncepty ze zahraničí** **1989:** - Rozvoj mnoha proudů - Rozvíjí se úvahy o ***vypravování** (naratologie)* - **Teorie fikce** (jak jí rozumět, co jsou fikční světy, co je fikce apod.) - ***Způsoby čtení textů --*** velmi úzce propojeno se směrem rozvinutým v zahraničí = **hermeneutika** (Hermés) -- věda *o interpretaci, porozumění,* věda už od Antiky (vykládání právnických a náboženských textů) **Hermeneutika (nauka o interpretaci):** - **Starověk** a **středověk:** nauka o 4 smyslech textu (***doslovný -*** tento smysl se zaměřuje na doslovný význam slov a událostí popsaných v textu, ***alegorický* -** tento smysl hledá hlubší, skrytý význam za doslovným textem, často ve formě symboliky nebo předobrazu, ***mravní -*** tento smysl se zaměřuje na etické a morální poučení, které lze z textu vyvodit*, **anagogický** -* tento smysl se zaměřuje na eschatologické a mystické významy textu, vztahující se k věčnosti a duchovnímu cíli) - **Smysl explicitní --** *vyjádřen přímo a jasně,* **smysl implicitní --** *není vyjádřen přímo, ale je naznačen nebo od čtenáře vyžaduje nějakou míru dedukce a interpretace* - **Hermeneutika náboženských a sekulárních textů** - **Novověk:** F. D. E. Schleiermacher (hermeneutický kruh; předporozumění) **Interpretace:** **Reálný autor \-\-- implicitní autor \-\-- text/dílo \-\-- implicitní čtenář \-\-- reálný čtenář \-\-- interpretace** **Interpretace --** ***vnitřnětextové,*** ***vnětextové*** **Podinterpretace --** snažíme se něco říct, ale podceníme to, bude to nedostatečná interpretace -- *„No, tohle je báseň o Podzimním večeru"* **Nadinterpretace --** předimenzovaná, přehnaná, vidíme v díle něco, co tam není -- *„Babička je dílo o ufounech"* **Adekvátní interpretace --** dívá se z různých úhlů, snaží se o objektivní názor, využívá různé přístupy z jiných věd **Literatura a literární dílo:** **Genologie = nauka o literárních druzích a dílech** **Literatura se dělí na tři základní druhy:** 1. **Lyrika (poezie)** 2. **Epika (próza) -- román, povídka, novela** 3. **Drama (drama)** **Žánr =** soubor literárních děl se stejnými znaky, zvl. kompozičními, tematickými, formálními - **Žánrové varianty:** román psychologický, dobrodružný, milostný - **Žánrové formy:** deník, korespondence, kronika **Epika --** velká (epos, román), střední (povídka, novela), malá/drobná (bajka, parabola), publicistika (fejeton, referát) **Lyrika --** půvabné písně, recitace + hudba, **dithyramb** (sborová píseň), žalozpěvy, žalmy, balady, sonet apod. **Drama =** řecké drama = čin, jednání; divadlo a divadelní inscenace **Struktura literárního díla:** **Literární dílo =** celek = spojení **obsahu a formy** **Základní plány (roviny) díla:** - **Plán jazykový --** jazyk (sdělovací, básnický, slovník, syntax, zvukové uspořádání), všímáme si jazyka textu - **Plán tematický (obsahový) --** obsah textu, zobrazený svět (fikční svět), osoby, věci, lidé, myšlenky a jejich stavy, děj, prostředí - **Plán kompoziční --** uspořádání složek (jazyk + téma) - **Plán sémantický --** do rovin díla se úplně nezařazuje, ale spíš určuje významovou výstavbu díla, prochází všemi rovinami, zabývá se významem -- ***významová výstavba díla*** **Plán jazykový:** - Výběr jazykových prostředků se děje s ohledem na: - **Zvukovou organizaci textu** (eurytmie = rytmus, eufonie = libozvuk) - **S ohledem na sdělení, tj. významovou organizaci textu;** pojmenování (přímé, nepřímé), kontext, syntax, nadsázka perifráze (opisy) tropy - **Dialogy, přímá řeč, polopřímá řeč, pasáže dialogické a nedialogické =** *podle Aristotela základní charakteristiky románu* - **Diegésis -- nepřímá řeč --** *mluvení vypravěče/autora, posunutí děje* - **Mimésis -- přímá řeč --** *rozhovor postav, „napodobování" reálné řeči* - **Typy řeči:** - **Vypravěč --** nepřímá řeč - **Postavy --** přímá řeč - **Objekt --** polopřímá řeč (vypravěč se pohybuje mezi tím, existuje spoustu variant, formální rysy nepřímé řeči, „vnitřní monolog"), formální rysy nepřímé řeči (3. os.), vyjadřuje ale situační bezprostřednost řeči přímé: *subjektivizace vyprávění, myšlenky postav* - Syntetické využití přímé řeči přišlo až v 19. století (Joyce, Woolfová) **Prezentace:** - Řeč pronesená - **Řeč myšlená =** vnitřní monolog (polopřímá řeč) - **Proud vědomí** - **Dialog:** - Sokratovský -- *vypravěč navádí, klade otázky a navádí druhého k odpovědi* - Akční -- *krátké, úderné, zrychluje děj* - Psychologický -- *terapie, pacient s duševními problémy, zúžený dialog -- cesta k uzdravení* - Vnitřní = lyrický -- *rozhovor sám se sebou* - **Monolog --** vzájemné propojení -- monolog má dialog, ale i dialog může být monolog - **Drama:** - Dialog, monolog jako forma dialogu **Druhy řeči:** **Dle osoby:** - **Ich forma** - **Er forma --** nejčastější - **Du forma --** často v avantgardě (Němec, Vančura), oživení **Plán tematický:** - **Téma --** *to, o čem dílo vypovídá; obsah díla;* vzniká sloučením jednotlivých motivů do jednoho významového celku - **Hlavní téma** - **Vedlejší téma** - **Hlavní děj** - **Vedlejší děj** (epizody) - **Námět --** *téma v užším slova smyslu* - **Motivy --** *nejmenší prvky tematické výstavby díla, nejmenší a samostatně významové jednotky, nelze více rozdělit -- **samostatné významové jednotky*** - **Motivická řada --** *soubor motivů, sčítáme motivy →* vytváří se celek **Tematická výstavba:** - **Postavy --** přímá, nepřímá charakteristika; typy postav - **Prostředí --** čas a prostor; zachycen je vnější svět, tj. příroda, společenské vztahy a ideje - **Děj --** soubor událostí odehrávajících se v daném čase a prostoru - **Společně tvoří souvislý celek díla (kontext) --** ***fikční svět*** **Fikční svět:** - **Fikční svět =** *světy generované fikčními texty* - Fikční svět naplněný **fikčními entitami** - **Mezery --** má je každý fikční svět, jsou důležitě, fikční text nedokáže odpovědět na úplně všechny naše otázky, přesto jsme si schopni informace domyslet sami -- způsob čtení textu - **Zákony fikčního světa** - Literární díla fungují sama za sebe a nejsou srovnávány s realitou - Doležel: *„fikční světy jsou estetické artefakty vytvořené, uchované a kolující v médiu fikčních textů"* - Typologizace světů - Popis těchto světů a jejich srovnání (přirozené, nepřirozené, nadpřirozené atd.) - Eco, Doležel, Pavel, Ronenová aj. **Postava:** - **Fikční postava --** literární postava, myšleno hodně obecně (člověk, zvíře, bytost, historická postava) - Mluvím-li o historické postavě, vytvářím jen fikční protějšek reálné postavy, i když bude mít všechny vlastnosti této osoby, pořád jde jenom o představu - **Postavy -- literární typy:** *přirozené, zlé, hodné, přesné, nepřesné, vymyšlené --* na základě postav se dají klasifikovat literární světy - **Typizace postav:** přirozené, nadpřirozené, fantastické, antropomorfizované - **Charakteristika --** přímá *(vlastnosti přímo řečeny)* a nepřímá *(nepřímo řečeny, uvedeny například na chování postavy)* - **Jméno postavy --** pojmenování, přezdívka - Postavy ploché (nepodléhají vývoji charakteru) a plastické (podléhají vývoji charakteru) **Prostor/prostředí:** - Čas a prostor - M. M. Bachtin = úvahy o časoprostoru (tzv. chronotypu) - Je pro nás důležité si uvědomit prostředí, kde se příběh odehrává, na jejich základě můžeme zkoumat, jak se místo proměňuje - **Prostor =** *systém vztahů určených místy, směry, vzdálenostmi* - Interiér, exteriér, jeskyně, chaloupka, hora, chrám,... - Místo -- dějiště příběhů - Politika míst -- analýza prostorů - Hranice míst - Symbolika prostoru - *Genius loci* **Kompoziční plán:** - ***Uspořádání motivů a události -- jednak časové, jednak bez časového uspořádání*** **Časové a příčinné uspořádání událostí:** - **Příběh** *je pojem označující soubor událostí* (minimálně dvou)*, které jsou uspořádané na základě časových a příčinných vztahů/souvislostí* - Myslíme v příbězích; svět a běžné události vnímáme v časových a kauzálních souvislostech; příběh nám umožňuje vzdorovat chaosu **Vyprávění:** ***Prezentace příběhu*** **Analogie:** fabule a syžet - **Fabule --** *souhrn událostí a jejich vzájemných vnitřních souvislostí* (při převyprávění fabule většinou zachováváme chronologii událostí) - **Syžet --** *umělecká konstrukce díla, uspořádání* (zapletení) *události dle autora* - Story x plot - Story x discours (Chatman) - Récit x narration (Barthes) - Historie x discours (Todorov) - Historie x récit x narration (Genette) - Čas vyprávění, čas čtení - Čas příběhu, čas diskursu - Čas vyprávěný, čas vyprávění (délka textu) - Efekt časovosti vyplývá z řazení událostí, z jejich následnosti, protože pouze na následnosti lze vystavět časovou posloupnost příběhu **Bez časového uspořádání událostí --** *kontrast, konfrontace, gradace, paralelnost* **Kompozice díla:** - **Chronologický postup (kronika), retrospektivní, rámcová, paralelní, řetězová** - **Stavba díla (Aristoteles) --** expozice (úvod do události), kolize (zápletka), krize (konflikt, vrchol), peripetie (zvrat), katastrofa (rozuzlení) - **Katarze --** vnitřní očista člověka po dramatickém zážitku **Příběh a diskurs:** **Pořádek, trvání, frekvence** - Plynulost vyprávění ovlivňuje: pořádek události (množství, střídání) - G. Genette: *Rozprava o vyprávění* - Pořádek: - **Analepse --** retrospektiva, flashback -- pohled dozadu - **Prolepse --** prospektiva, flashforward -- pohled dopředu, to, co se teprve odehraje, bude se opakovaně odehrávat - **Subjektivní prolepse (fantazijní)** **Trvání:** - Vztaženo na dobu trvání událostí - Shrnutí/zhuštění - **Maximální zrychlení: výpustka (elipsa)** - **Zpomalení, protažení** - **Scénická narace** (drama; monology, dialogy; reálný čas) **Frekvence:** - Rozlišujeme vyprávění: - **Singulativní --** *jedna událost zmíněna jednou;* - **Repetitivní --** *opakované vyprávění události;* - **Iterativní --** *jednou vyprávěno to, co se udělalo vícekrát* - Frekvence je odvislá od toho, kolikrát se vypravuje jedna událost příběhu - **Tempo řeči --** souvisí s délkou, resp. jazykovou výstavbou jednotlivých vět, souvětí - **Zanoření do příběhu - *imerze*** **Vypravěč:** - **Zjevný x skrytý** - **Textová strategie nějakého konkrétního autora = vypravěč** - Vypravěč má různé funkce: *narativní, režijní, komunikační, stvrzovací, ideologickou* - **Genette rozlišuje:** - **Vypravěč mimo příběh -- *heterodiegetický/****nadosobní/vševědoucí* (er forma) - **Vypravěč ztotožněn s postavou v příběhu -- *homodiegetický/****osobní/personální/přímý* (ich forma) - ***Extradiegetický --*** *nikdo jej nevypravuje* - ***Intradiegetický --*** *vložené vyprávění, v Babičce vyprávění Viktorky* **Typy:** - **Autorský --** ich forma; komentující děj - **Nespolehlivý** - **Neosobní --** nahlíží seshora, sleduje situaci -- oko kamery - **Reflektor --** opak oka kamery, nahlíží zevnitř - **vševědoucí** **Lokalizace/hledisko = perspektiva:** - Terminologická varianta spojení: úhel pohledu (POV), zaostření - Kdo vidí **Fokalizace:** - **Nulová --** *vševědoucí vypravěč, POV není omezený* - **Vnitřní --** *pohledem zevnitř, prostřednictvím postav* - **Vnější --** *zdá se, že vypravěč ví méně, než postavy v příběhu; dobrodružné příběhy -- nenahlíží se do nitra postav* **Plán sémantický:** ***Plán prostupuje všechny ostatní plány literárního díla*** (tj. jazykový, tematický a kompoziční plán) - Problematika významu a smyslu daného literárního díla (nebo jeho části/částí) - **Význam --** slov, vět, odstavců - **Smysl --** kontext celku, významová jednota - **Sémantické gesto --** významová jednotka - **Dění smyslu --** M. Jankovič **Kategorie subjektu:** - **Subjekt** v různých kontextech: - **Autor, čtenář --** v rámci literární komunikace - **Vypravěč --** v rámci naratologie - **Já --** v rámci poetiky, já = *lyrický subjekt;* promlouvající „já" (v rámci poetiky, versologie) **Sémiotika:** - **Sémiologie -- Ferdinand de Saussare** - **Sémiotika --** 60. léta 20. století; dohoda o pojmenování disciplíny - Systémový, analytický a přísně kritický přístup ke zkoumání skutečnosti (resp. jazyka a literatury) - **Antika:** *stoikové, Sókratés, Platón, Claudius, Galénos* - **Středověk:** *Aurelius Augustinus, Isidor Sevillský, Tomáš Akvinský, Abelárd* - **Novověk:** *John Locke, Immanuel Kant, Hegel, Freud* - **Moderní sémiotika 20. století:** *Seussare, Pierce, Charles Morris, Roman Jackobson, Mukařovský, Sebeok, Eco* - **Sémiotika = *nauka o znacích a znakových procesech*** **Znak:** - **Znak *(signum, signans)* je něco, za čím se skrývá něco jiného *(signatum, referent, věc)*** - Aby to bylo pro nás srozumitelné, musíme si takový vztah uvědomovat, musíme ho znát - Např. červená na semaforu -- pozor (stůj) - **Ikona --** znak, který se co *nejvýstižněji snaží napodobit skutečnost, vztah vnější podobnosti* - **Index --** znak založený na *kauzální vazbě* ke *skutečnosti,* hovoříme též o symptomu (horečka k nemoci, akcent k nějaké oblasti, ale také graf -- vyjadřuje vztahy ke skutečnosti) - příznaky - **Symbol --** znaky fungující pouze *na základě dohody* -- vlajka jako symbol státu, ale zároveň ikona pro samu sebe, panda jako symbol pro Světový fond na ochranu zvířat, ale i sebe samu **Ferdinand de Saussare:** - **Ferdinand de Saussare** (1857-1913) -- *Kurz obecné lingvistiky* - ***Langue --*** jazyk jako systém znaků použitelných pro jazykovou komunikaci - ***Parole --*** jazyk jako promluva, aktivní činnost (projevy, promluvy), komunikáty - ***Langage --*** schopnost zvládnutí systému znaků v praktických promluvách **Ferdinand de Saussare:** - Zdůrazňuje **bilaterálnost/dyadičnost znaku --** znak je vždy jednotou *pojmu* a jeho *akustického obrazu* - *Kurz obecné lingvistiky --* napsali jeho žáci - **Arbitrárnost** (libovolnost/není dáno) *označujícího* a *označovaného* ***(signifé/signifiant)*** - vliv na *Pražský lingvistický kroužek* (strukturalismus) - pojem/akustický obraz = označované/označující - zavedl koncept diferenční hodnoty *(valeur)* - Zavedl koncept diferenční hodnoty *(valeur) -- určitý fenomén charakterizuji na základě jeho odlišnosti od jiného fenoménu* **Charles Sanders Pierce -- triadický model:** - Zabýval se matematikou, filozofií, teorií vědy - **Triadický model,** nezformuloval on, neznal Saussearovy práce - Rozdělení znaků je v jeho koncepci založeno na vtahu znaku a předmětu -- ikona, index, symbol - Sémiologie -- jazykový znak, Saussare, dynamická podoba -- jen Saussearova teorie - Sémiotika -- triadický model, nová disciplína - Rozdělení znaků -- ikona, index, symbol **Charles William Morris:** - Filosof, sémiotik - 1938, *Foundations of the Theory of Signs* - Triadické pojetí - Tři základní relace: - ***Sémantika --*** uvažujeme o vztahu znaku k předmětu (designace, denotace) - ***Pragmatika --*** uvažujeme o tom, co je vyjadřováno ve vztahu k uživateli (interpretovi) -- všechno, co dělá čtenář - ***Syntaktika --*** vztahy mezi znaky **Pražský lingvistický kroužek (1926):** - V. Mathesius (anglista, předseda PLKu) - B. Havránek - J. Mukařovský - R. Jakobson - B. Trnka - J. Vachek - **PLK = kulturní a vědecká křižovatka;** splynutí nejrůznějších vlivů - **Kontakt se zahraničím;** **systematická vedení a řízení instituce** - **Hlavní období:** 1926-1948 - **Obnovení činnosti PLKu:** 1990 - **Zakladatelé a propagátoři:** Pražský lingvistický kroužek (= PLK), Vilém Mathesius, Jan Mukařovský, Roman Jakobson - **Válečná generace, první žáci:** Felix Vodička, Jiří Veltruský, Josef Vachek - **Šedesátá léta - současnost:** Miroslav Červenka, Milan Jankovič, Marie Kubínová, Aleš Haman - **Badatelé v exilu (po roce 1968):** Lubomír Doležel, Petr Steiner, Mojmír Grygar, Květoslav Chvatík, Emil Volek - Strukturalismus je implicitní součást české literární vědy (zvl. teorie) **PLK -- Hlavní tendence:** - **1929 Teze Pražského lingvistického kroužku** - Funkční lingvistika, fonetika, fonologie, sémiotika, literatura = studium básnického jazyka - **Zdroje:** - *Domácí tradice lingvistiky, estetiky, literární vědy* - *Zahraničí* - **Jazyková koncepce** F. de Saussara; *Kurz obecné lingvistiky (1916)* - **Ruský formalismus** - **Fenomenologie** - **Funkční jazyková koncepce K. Bühlera** *(organonový model);* **funkce jazyka:** - **Expresivní** - **Apelová** - **Referenční** **Jan Mukařovský (1891-1975):** - 1928 Máchův Máj, Estetická studie - 1934 „Polákova Vznešenost přírody. Pokus o rozbor a vývojové zařazení básnické struktury" - 1934 /1966/ „Umění jako sémiologický fakt" - 1936 Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty - 1938 Torso a tajemství Máchova díla 1941 Kapitoly z české poetiky I, II (2. vyd. 1948) - 1942 Čtení o jazyce a poesii (ed. s B. Havránkem) - 1966 Studie z estetiky - 1971 Cestami poetiky a estetiky - 2000, 2001 Studie I, II **Strukturální estetika a poetika:** - Vliv ruského formalismu - Vlastní koncepce strukturální estetiky a poetiky - Umělecké dílo je fenomén *sui generis* - Vztah celku a části - Pohyb; literatura/život je stále v pohybu - Práce s materiálem - Umělecké dílo jako znak, umění jako systém - **Dynamické pojetí struktur** - **Sémiotika literatury a umění** **Výnosy a přínosy českého strukturalismu:** 1. **Systémový** (metodický) **a racionálně kritický přístup k literatuře** 2. **Vytvoření ucelené terminologie pro analýzu uměleckých děl** 3. **Prosazení pojetí literárního díla jako specifického znaku** 4. **Hlubší propojení lingvistiky a literární vědy** 5. **Zaměření pozornosti na významovou výstavbu literárních děl jakožto specifických textů s dominantní estetickou funkcí** (dílocentričnost) 6. **Nový přístup k problematice hodnot a hodnocení literárních děl; interpretovaná literární díla usouvztažnil k hodnotovému světu čtenáře** **Sémiotika a PLK:** - Východiskem je **sémiologie Saussara;** *často je ale upravována s ohledem na zkoumané předměty* - Například Mukařovský pracuje již s triadickou povahou znaku -- jako vůbec první na světě aplikoval sémiologii na umění: **1966 -- *Umění jako sémiologický fakt*** - **Oblasti užití:** - **Lingvistika:** Mathesius, Karcevskij, Jakobson, Havránek - **Literatura a estetika:** Mukařovský, Jakobson - **Divadlo:** Honzl, Brušák, Veltruský - **Později:** Červenka, Procházka, Osolsobě, Macura,... **Další domácí směry a přístupy (20. století):** **Literární věda** má **tři hlavní oblasti výzkumu: *literární teorii, literární historii, literární kritiku*** - **Historiografie:** Jakubec, Vlček, Novák - **Literární kritika:** Šalda, Černý, Červenka, Trávníček, Bílek, Peňás, Chuchma, Klíčová - **Současné:** Cultural Studies, feministická kritika, postkoloniální studia atd. ***Zdroje a souvislosti:*** - **Časopisy:** Lidové noviny, Literární noviny, Světová literatura, Orientace, Tvar, Host, i-literatura.cz atd. - **Editoři a nakladatelé:** Odeon, Vyšehrad, Svoboda, Družstevní práce, Host, Torst, Argo, Karolinum, Atlantis,... - **Překladatelé:** Jiří Našinec, Anna Kareninová, Jiří Pechar, Jindřich Vacek +-----------------------+-----------------------+-----------------------+ | **Období** | **Směr** | **Hesla ve Slovníku | | | | --** to někde na | | | | konci doplním, zatím | | | | pro přehled | +=======================+=======================+=======================+ | **1915/1916-1930** | Ruský formalismus | Ruský formalismus, | | | | Funkcionalismus | +-----------------------+-----------------------+-----------------------+ | **Filosofie E. | Fenomenologie | Fenomenologie | | Husserla | | | | (1859-1938);** | | | | aplikace v literární | | | | vědě ve 20. a 30. | | | | letech 20. století | | | +-----------------------+-----------------------+-----------------------+ | **Český | Strukturalismus | Strukturalismus, | | strukturalismus: | (český x francouzský) | Pražská škola, | | 1926-(1948); obnova | | Francouzský | | v 60. letech; | | strukturalismus, | | následná obnova až | | strukturální metoda | | 1990 -- současnost** | | | | | | | | **Francouzský | | | | strukturalismus: | | | | dominuje v 60. až 70. | | | | letech 20. století** | | | +-----------------------+-----------------------+-----------------------+ | **Od starověku; | Hermeneutika | Hermeneutika | | moderní hermeneutika | | | | od 60. let 20. | | | | století** | | | +-----------------------+-----------------------+-----------------------+ **Ruský formalismus -- *Slovník literárněvědného strukturalismu:*** - Během první světové války se v uměleckém a badatelském prostředí Petrohradu a Moskvy utvořily dvě skupiny mladých literárních teoretiků a historiků, jimž se v průběhu dalšího desetiletí podařilo *destabilizovat tradiční modely literární vědy a předložit provokativně nové pohledy na to, co je literatura* - V té době ***„Ruská formální škola"*** - Krátká doba fungování - Založení **Moskevského lingvistického kroužku** v roce **1915 --** konec kolem roku **1930** - **Viktor Borisovič Šklovskij --** ukončil sebekritickým článkem *„Památník vědeckého omylu"* - ***Přehodnotil vztah mezi obsahem a formou --*** místo obsahu a formy **materiál a postup** **Základy versologie:** **Hlásková instrumentace:** - Výstavba literárního díla, důraz kladen na: - **Význam slov a vět** - **Znění slov a vět** - *Znění jednotlivých hlásek nebo slabik* - *Celková melodie (intonace) věty* - Využití zvukových hlásek = *hlásková instrumentace* - Instrumentace (z hudby) = *způsob uspořádání zvukové složky textu* **Prostředky hláskové instrumentace:** - **Eufonie = libozvuk, kakofonie = nelibozvuk** (ř + souhláskové skupiny), **onomatopoie = zvukomalba** **Verš:** - Základní rytmická jednotka, je oddělen od ostatních rytmickými jednotkami přesnými hranicemi **Poloverš:** - Verš s větším počtem slov se dělí na menší metrické jednotky, tzv. veršová kóla - Jsou-li ve verši dvě kóla, označujeme je jako poloverše **Verš a řádek:** - Může být rozdělen do více řádků - Počet řádků lze lehce spočítat; počet veršů neurčíme na první pohled - Jindy může dojít k rozdělení verše do různých skupin (patří k jiné části textu) - Rozlomení může patřit k obsahovému a/nebo stylovému zlomu v textu **Enjambement (přesah):** - Situace, kdy konec věty nepřipadá na konec verše, se nazývá *přesahem* **Rytmus:** - Podstata poezie - Pravidelné opakování stejných/podobných jednotek - Např. hlásek, slabik, přízvuku, slov etc. **Versifikační systémy:** - Prozodické systémy - Nauka, která se zabývá výškou tónu, délkou a přízvukem, jejich využitím ve verši - Sylabický -- středověk? - Tónický - Sylabotónický - Časoměrný -- antika -- krátké a dlouhé slabiky **Typy prozodických systémů:** - **Organizace dlouhých a krátkých slabik = časoměrný systém** (řecká a latinská poezie, 20. léta 19. století) -- Palacký, Šafařík, Jungmann -- proti tomu Dobrovský (pokud chceme vytvářet poezii, aby nebyla závislá na dodržování přísných pravidel, musíme dávat pozor na přízvuk v češtině a jak se kombinuje se slabikami) -- tvrdí, že čeština by měla být v **sylabotónickém systému --** měl pravdu (protože přízvuk je ne první slabice) - **Organizace přízvučných a nepřízvučných slabik = sylabotónický systém** (čeština, od poloviny 19. století); **jde o organizaci slabik a přízvuku --** poslední třetina 19. století do současnosti - **Prozodie časoměrná** a **přízvučná** **Časoměrný verš:** - **Střídání dlouhých a krátkých slabik** - **Dlouhé slabiky** (označení -): - ***Přirozeně dlouhé --** slabika s dlouhou samohláskou nebo dvojhláskou; má, ví, kou* - ***Pozičně dlouhé --*** *obsahuje krátkou samohlásku, eventuálně slabikotvornou souhlásku l, r (vlk, krk), po níž následujíc dvě a více souhlásek (i přes hranici slova)* - **Krátké slabiky** (označení U)/jádro tvořeno krátkou samohláskou nebo slabikotvornou souhláskou, po níž následuje jen jedna souhláska - Pokud následovaly dvě souhlásky (jedna z nich l, r, ř, m, n,) **= obojetná slabika** **Stopa:** - **Základní jednotka časoměrného verše (platí a užívá se i v sylabotónickém systému)** - Stopa = skupina nejméně dvou slabik, pravidelně se opakující - **Trochej** -- U - **Jamb** U -- - **Daktyl** - U U - **Spondej** - - - U a -- jsou krátká a dlouhá slabika **Sylabotónický verš:** - Vhodnější je verš rozčlenit na pozice: - **Jedna pozice = jedna slabika** - Lze rozlišit: **slabé pozice /U/ a silné pozice /-/** - Přízvuk na první slabice - **Víceslabičná slova --** přízvuk na první slabice slova - **Jednoslabičná slova:** - ***Plnovýznamová --** přízvuk mají* - ***Neplnovýznamová --*** *nemají (a, se, mi aj.); jednoslabičné předložky „přetahují" přízvuk z následujícího slova* - **Ukázka metra / abstraktní schéma, tj. norma, osnova / v sylabotónických verších** - **Rytmus = konkrétní realizace tohoto schématu** **Metrika:** - *Bo/zi vše/cko vi/dí, bo/zi vše/cko sly/ší --* - **Šestistopý sylabotónický trochej** - Přízvuk: silná pozice -, S, teze, slabá pozice U, W, arze *Me/lou/nů, slu/neč/nic směs,* *Ce/lič/ké kas/ká/dy chme/le* **Typy sylabotónického verše:** - Šestistopý sylabotónický trochej -- U -- U -- U -U -- U - /U/ - Třístopý sylabotónický daktyl -- U U -- U U - / /U/U/ - **O tom, kolik má verš stop rozhodují silné pozice** **Klauzule:** - Konec verše - Končí-li silnou pozicí -- mužská, slabou -- ženská -- nejde ale o přízvučnou a nepřízvučnou slabiku - Rozhoduje se na rovině metra, ne na rovině rytmu - **Akatalektická klauzule =** úplná klauzule **Jamb:** - **Stopa: U --** - Zvláštnost češtiny a incipit jambického verše - Jamb v rámci časomíry, jamb v rámci sylabotónické prozódie - Sylabotónický systém: žádné české slovo nemůže mít jambickou stopu - Přesto je jamb velmi rozšířený (zvl. od 2. pol. 19. stol.) **Jambický incipit:** - Jak vytvořit jamb v rámci sylabotónické prozódie - Na počátku bude jednoslabičné slovo, které bude nepřízvučné - Jambický incipit popisuje výlučně rytmickou rovinu verše - Nepřízvučný jambický incipit: a slunce jasná světů jiných U -- U Na první pozici je jednoslabičné slovo *Tam/ žád/ný, žád/ný, žád/ný /svit* - Pravidelnější je jamb *A/ je/du v sně/ní /-- vše/cko vi/dím v ml/ze/* - Jestliže se konec slova kryje s koncem stopy = **diareze -- mezi dvěma slovama :)** - Jestliže se konec slova nekryje s koncem stopy = **cézura -- konec slova** **Druhy veršů:** **Hexametr:** - Klasický verš řecké a římské poezie - Eposy - Hexametr -- časoměrný nerýmovaný šestistopý daktyl - **- U U / - U U / - U U / - U U/ - U U / - -** - Všechny daktylské stopy, kromě páté, mohou být nahrazeny spondeji - Závazně je však 5- daktyl - Je-li 5. daktyl a 6. spondej, pak tvoří herojskou klauzuli **Sylabotónický hexametr:** **Sylabotónika:** - Vznikl jako nápodoba časoměrného - U nás „vznešený" verš **Pentametr:** - Pětistopý verš - V antice počítáno jinak, šlo o jiné členění verše - \- U U / - U U / - / - U U / - U U / - - Samostatně se prakticky neužíval; spojoval se s hexametrem, se kterým tvořil tzv. **elegické distichon (elegické dvojverší)** **Alexandrin:** - Klasický verš francouzské literatury - **Dvanácti až třináctislabičný verš s cézurou po 6 slabice** (původně šlo tedy o sylabický verš) - Z toho se vyvinul **šestistopý jamb s cézurou po třetí stopě** - Dělení: 6 + 6, 6 + 7 **Blankvers:** - Klasický verš anglické literatury (epika, drama) - Nerýmovaný verš - Pětistopý jambický verš (10 nebo 11 slabik) **Český sylabotónický blankvers -- Zeyer** **Sonet:** - Sonetto -- jemný zvuk, malá skladba - Znělka - Klasický sonet (asi již 12. stol.; ve 14. stol. Dante, Petrarca) - Kompozice: 14 veršů (2x4 + 2x3 verše; strofická forma) - Shakespeare (upravená forma: 3x4 + 1x2), Kollár, Nezval, Hrubín **Volný verš:** - Neřídí se metrickou normou - Bývá nerýmovaný a nestrofický (není rozdělen do strof) - Nositelem rytmu je intonace - V české literatuře: 2. pol. 19. stol. - W. Whitman, O. Březina, A. Sova - Předchůdce: bezrozměrný verš (srov. středověká lyrika) Rým: - Zvuková shoda na konci verše, rým koncový a vnitřní - Sudoslabičné slovní celky -- ženský rým - Lichoslabičné -- mužský rým Rýmová schémata: - Sdružený -- aabb - Střídavý -- abab - Obkročný -abba - Přerývany -a-a/a-a- - Tirádový - aaaa **Tahák:** **Literární věda --** teorie, historie, kritika **Hermeneutika -- Schleiermacher, Vodička** **Teorie fikčních světů --** Eco, Doležel, Ronenová, **kategorie vnitřního světa --** Vodička **Časoprostor --** Bachtin **Genette --** vypravěč, pořádek Histografie -- Vlček Literární kritika -- Šalda Překladatelé -- Anna Kareninová **Plán jazykový --** mimésis, diegésis, přímá a nepřímá, polopřímá, prezentace, vnitřní monolog, monolog/dialog, ich/du/er forma **Tematický plán -** téma, motiv, tematická výstavba -- postavy, prostředí, děj = fikční svět, motivy, motivická řada, téma **Kompoziční plán --** časové uspořádání -- příběh, vyprávění, analogie: fabule vs syžet, bez časového uspořádání -- kontrast, konfrontace, gradace, paralelnost, kompozice -- chronologická, retrospektivní, rámcová, paralelní, řetězová, stavba díla -- expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa, **pořádek --** analepse, prolepse, subjektivní prolepse, **trvání --** zrychlení: výpustka, zpomalení: protažení, scénická narace (drama, monology, dialogy, reálný čas), **frekvence --** singulativní, repetitivní, iterativní, imerze, **vypraveč --** heterodiegetický, homodiegetický, extradiegetický, intradiegetický, autorský, nespolehlivý, neosobní (oko kamery), reflektor, vševědoucí, **fokalizace --** nulová, vnitřní, vnější **Sémantický plán --** postupuje ostatní plány, význam a smysl, sémantické gesto, dění smyslu (Jankovič), **subjekt --** autor, čtenář / vypravěč / já