Otázky k 1. semináři - Právo PDF

**[Otázky k 1. semináři]** 1. Jaký je vztah právní normy a právního předpisu? - Právní norma = pravidlo chování vytvořené státem -- určuje, co je povoleno, zakázáno nebo nařízeno, a platí pro všechny v daném právním systému. - Právní předpis = dokument, ve kterém jsou...

**[Otázky k 1. semináři]** 1. Jaký je vztah právní normy a právního předpisu? - Právní norma = pravidlo chování vytvořené státem -- určuje, co je povoleno, zakázáno nebo nařízeno, a platí pro všechny v daném právním systému. - Právní předpis = dokument, ve kterém jsou právní normy zapsány. - Vztah = právní norma je obsažena v právním předpisu. 2. Co je platnost a účinnost právní normy (právního předpisu)? - **Platnost**: Stav, kdy právní norma existuje a je součástí právního řádu (po vyhlášení ve sbírce zákonů). - **Účinnost**: Moment, od kterého je právní norma platná a musí být dodržována. 3. Jaké jsou charakteristické rysy právní normy? - **Obecnost** = Právní norma je určena pro **všechny osoby**, které spadají do situace popsané normou - **Závaznost** = Právní norma se **musí dodržovat**. Není to jen doporučení, ale povinnost. Pokud ji někdo poruší, hrozí mu sankce (pokuta, trest apod.). - **Vynutitelnost** = Pokud někdo poruší právní normu, stát má prostředky, jak ji vymáhat (soudy, policie, správní orgány). 4. Co tvoří strukturu právní normy? - Hypotéza - Dispozice - Sankce 5. Vysvětlete hypotézu, dispozici a sankci u právní normy - Hypotéza: Stanoví, za **jakých podmínek** se právní norma použije. - Dispozice: Říká, co je povoleno, zakázáno nebo nařízeno. - Sankce: Stanovuje důsledky za porušení normy 6. Jaké jsou druhy právních norem podle jazykového vyjádření (**jakým způsobem je něco napsáno nebo řečeno**)? - Kategorické: právní norma, u níž není možné se odchýlit, typické zejména pro právo veřejné. - Dispozitivní: umožnují odchýlení dohodou stran, typické zejména pro právo soukromé. 7. Jaké jsou druhy právních norem podle závaznosti? - Kogentní: Jsou **pevně závazné** a nelze se od nich odchýlit. - Dispozitivní: Jsou **méně závazné** a lze se odchýlit dohodou stran 8. Jaké jsou druhy právních norem podle použité legislativní techniky? - **Opravňující** = umožňují určitou činnost nebo chování. - **Zakazující** = zakazují určitou činnost nebo chování. - **Přikazující** = ukládají povinnost něco vykonat. 9. Co je působnost právní normy? - Znamená, na koho, kde a kdy se daná právní norma vztahuje a za jakých okolností platí 10. Jaké jsou 4 úrovně působnosti právních norem? - **Časová působnost** = kdy norma platí (od kdy a do kdy). - **Územní působnost** = kde norma platí (na jakém území). - **Osobní působnost** = subjekty na které norma platí (na jaké osoby). - **Věcná působnost** = jaké situace norma upravuje (o jaké oblasti) 11. Co je publikace právních norem a jak k ní dochází? - Proces zveřejnění právních předpisů v oficiálních sbírkách, jako je ve **sbírce zákonů**, aby byly platné a závazné i. **Přijetí normy** legislativním orgánem (např. parlamentem). ii. **Zveřejnění v oficiálním zdroji** (např. Sbírka zákonů). iii. **Stanovení účinnosti**, kdy norma začíná platit 12. Co je aplikace a interpretace právních norem? - Aplikace: použití právní normy v konkrétním případě - Interpretace: vysvětlení a objasnění právní normy pro správné pochopení jejího významu. Otázky k 2. semináři 1. Jakou formu může mít právní jednání? - Výslovnou: ústní nebo písemná - Konkludentní: vysloven mlčky (jinak než výslovně), vůle je vyjádřena chováním, které vyjadřuje souhlas (kývnutí hlavou na souhlas, nasednutí do autobusu znamená, že souhlasíte s podmínkami přepravy) 2. Uveďte jednotlivé případy právního jednání - Uzavření smlouvy - Podání žádosti nebo návrhu - Vystavení faktury nebo potvrzení - Uznání dluhu - Vydání plné moci 3. Co je zdánlivé právní jednání? Uveďte příklady - Zdánlivé právní jednání: Jednání, které vypadá jako právní jednání, ale vůbec neplatí, z důvodu zásadní vady -- je považováno za **neexistující**. - Příklad: uzavření smlouvy s nesvéprávnou osobou, nesrozumitelnost nebo neurčitost atd. 4. Jak se hledí na zdánlivé právní jednání? - Na zdánlivé právní jednání se hladí, jako by nikdy nestalo. Nemá žádné právní účinky. 5. Kdo způsobil neplatnost právního jednání, nahradí škodu\... - Ten, kdo způsobil neplatnost právního jednání, zpravidla musí nahradit škodu, pokud ji svou vinou způsobil 6. Kdo způsobil neplatnost právního jednání, nemůže z toho uplatnit pro sebe - Žádnou výhodu ani prospěch pro sebe 7. Na právní jednání je spíše hledět jako na platné než na - Neplatné. To odpovídá zásadě ochrany právní jistoty 8. Jaké jsou hlavní důvody neplatnosti právního jednání? - Protiprávnost obsahu (obsah porušuje zákon) - Nedostatek svéprávnosti (nezletilý) - Neurčitost nebo srozumitelnost - Nedodržení požadované formy (Pokud zákon vyžaduje např. písemnou formu, a ta není dodržena, právní jednání je neplatné.) 9. Co je doba? Co je lhůta? - Doba: časové období, po které právo nebo povinnost trvá - Lhůta: stanovený časový úsek, ve kterém je třeba provést určitou činnost (např. podat žalobu) 10. Počítání času podle dnů, týdnů, měsíců - **Dny:** Počítají se všechny kalendářní dny. - **Týdny:** Počítaní je v celých týdnech. - **Měsíce:** Se řídí počtem celých měsíců (i když měsíce mají různé počty dní). 11. Co je promlčení? - že **po určitém čase** už ztratíte možnost něco **vymáhat soudně**, na co máte právo i. např.: Pokud věřitel má **dluh** a **nežádá o jeho zaplacení,** např. 3 roky, po těchto 3 letech už nemůže tento dluh vymáhat od dlužníka. 12. Co je prekluze? - Zánik práva po uplynutí stanovené lhůty. Po jejím skončení již právo neexistuje Otázky k 3. semináři 1. Jaké jsou dvě základní zásady smluvního práva? a. Smluvní svoboda: strany si mohou svobodně ujednat obsah smlouvy b. Smlouvy se musí dodžovat 2. Co je smlouva a co je závazek? c. Smlouva: dohoda dvou nebo více stran, která zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti d. Závazek: právní vztah, v němž je jedna strana povinna něco plnit a druhá má právo na plnění 3. Jaké následky vyvolává právní jednání? e. Právní jednání zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti 4. Co je předsmluvní odpovědnost? f. Odpovědnost za újmu způsobenou porušením povinností během jednání o uzavření smlouvy (např. jedná-li jedna strana nepoctivě) 5. K čemu se zavazují prodávající a kupující v kupní smlouvě? g. Prodávající: dodat věc v ujednaném množství, jakosti a provedení a převést na kupujícího vlastnické právo h. Kupující: převzít věc a zaplatit kupní cenu 6. Když neplyne ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující povinni plnit i. Současně 7. Co je předmětem kupní smlouvy j. Předmětem je věc, kterou prodávající převádí na kupujícího za dohodnutou cenu 8. Jak přechází vlastnické právo u věcí movitých určených jednotlivě, genericky a zapsaných do veřejného seznamu? k. Individuálně určené věci: vlastnictví přechází okamžikem předání l. Genericky určené věci: vlastnictví přechází po určení konkrétní věci (např. odděleném) m. Věci zapsané do veřejného seznamu: vlastnictví přechází zápisem do tohoto seznamu 9. Jak se stanovuje kupní cena? n. Kupní cena se stanoví dohodou stran nebo na základě pravidel obvyklé ceny v daném čase a místě 10. Co je záruka za jakost? o. Závazek prodávajícího, že si věc zachová své vlastnosti po určitou dobu a bude způsobilá pro běžné užívání 11. Jaká jsou práva kupujícího z odpovědnosti za vady při podstatném porušení smlouvy? p. Odstranění vady (opravou nebo dodáním nové věci) q. Přiměřená sleva z ceny r. Odstoupení od smlouvy a vrácení peněz 12. Jaká jsou práva kupujícího z odpovědnosti za vady při nepodstatném porušení smlouvy? s. Odstranění vady (opravou nebo dodáním nové věci) t. Přiměřená sleva z ceny 13. Jaká jsou vedlejší ujednání v kupní smlouvě? - Výhrada vlastnického práva - Výhrada zpětné koupě - Předkupní právo - Koupě na zkoušku - Výhrada lepšího kupce - Ujednání o smluvní pokutě 14. Co je výhrada vlastnického práva? - Kupující se stane vlastníkem zboží až po **úplném zaplacení kupní ceny**. - **Příklad:** Kupujete auto na splátky -- auto patří prodávajícímu, dokud nezaplatíte celou částku. 15. Co je předkupní právo? - Při ujednání předkupního práva vzniká kupujícímu povinnost nabídnout věc předkupníkovi ke koupi jako první, pokud by ji chtěl prodat - **Příklad:** Kupujete pozemek s předkupním právem, takže pokud ho chcete prodat, musíte ho nejdříve nabídnout původnímu majiteli. 16. Jak se nabývá vlastnické právo při prodeji zboží v obchodě? - Při nákupu v obchodě přechází vlastnické právo na kupujícího zpravidla okamžikem **zaplacení a převzetí zboží**. 17. Jak je upravena odpovědnost za vady při prodeji zboží v obchodě? - Prodávající odpovídá za to, že zboží při prodeji odpovídá smlouvě a nemá vady. Pokud se vada objeví, kupující má právo ji reklamovat a požadovat opravu: i. opravu, ii. výměnu, iii. slevu, iv. vrácení peněz. 18. K čemu se zavazují zhotovitel a objednatel na základě smlouvy o dílo? - Zhotovitel = na svůj náklad a nebezpečí provést pro objednatele dílo - Objednatel = dílo převzít a zaplatit cenu 19. Jaké jsou podstatné náležitosti smlouvy o dílo? - Závazkový právní vztah mezi zhotovitelem a objednatelem - Musí být: - Určení díla - Závazek zhotovitele dílo provést - Závazek objednatele dílo převzít - Cena díla 20. Co se rozumí dílem? u. Dílem je vše, co je výsledkem práce nebo činnosti zhotovitele: i. Např.: vytvoření nové věci, opravu, úpravu, nebo poskytnutí služby 21. Jak se určuje cena u smlouvy o dílo? Cena u smlouvy o dílo může být: - Pevně stanovena (předem dohodnutá cena), - Stanovena podle odhadu nebo skutečných nákladů (v případě složitějších nebo nepředvídatelných prací), - Určena na základě hodinové/denní sazby (při konkrétních typech prací). 22. Co je nájemní smlouva? - právní vztah, který umožňuje nájemci užívat věc pronajímatele za úplatu na sjednanou dobu. 23. Co je darovací smlouva? - dohoda, kterou dárce bezplatně daruje vlastnictví k věci nebo majetkové hodnotě na obdarovaného, a obdarovaný to přijímá. Otázky k 4. semináři 1. Objektivní dědické právo a subjektivní dědické právo a. Objektivní: soubor právních norem upravujících přechod majetku zůstavitele na dědice b. Subjektivní: konkrétní právo osoby nabýt dědictví (např. právo dědice) 2. Pojmy: zůstavitel, pozůstalost, dědictví c. Zůstavitel: osoba, po jejímž úmrtí se dědí d. Pozůstalost: soubor majetku, práv a povinností zůstavitele e. Dědictví: část pozůstalosti, která přechází na dědice 3. Pojmy: dědic, odkazovník f. Dědic: osoba, která nabývá dědictví jako celek g. Odkazovník: osoba, která nabývá konkrétní majetkový předmět z pozůstalosti 4. Zásady dědického práva h. Univerzální sukcese: dědic přebírá celé jmění zůstavitele i. Volnost zůstavitele. Svobodná volba dědice s omezením ve prospěch neopomenutelných dědiců j. Volnost dědice: právo dědictví přijmout nebo odmítnout k. Ingerence veřejné moci: stát dohlíží na proces dědění 5. Zásada univerzální sukcese l. Dědic vstupuje do všech práv a povinností zůstavitele jako celek (aktiva i pasiva) 6. Zásada volnosti zůstavitele a omezení neopomenutelných dědiců m. Zůstavitel má právo svobodně určit dědice, ale musí zajistit podíl neopomenutelných dědiců (děti nebo jejich potomci) 7. Zásada volnosti dědice dědictví odmítnout n. Dědic se může rozhodnout, zda dědictví přijme (včetně dluhů), nebo odmítne 8. Zásada ingerence veřejné moci při nabytí dědictví o. Stát prostřednictvím soudu nebo notáře dohlíží na průběh dědického řízení 9. Čtyři předpoklady dědění p. Smrt zůstavitele: zahájení dědického řízení q. Existence dědictví: majetek a závazky, které lze dědit r. Existence dědice: osoba způsobilá dědit s. Právní titul dědění: zákon, závěť, nebo dědická smlouva 10. Kdo je dědický nezpůsobilý? t. Osoba, která se dopustila úmyslného trestného činu proti zůstaviteli nebo jeho rodině (není-li jí prominuto) 11. Koho může zůstavitel vydědit a důvody vydědění u. Vydědit lze neopomenutelné dědice (např. děti), pokud: i. O dědice nebylo projeveno dostatečné rodičovské úsilí ii. Trvale vede nemravný život iii. Dopustil se trestného činu proti zůstaviteli 12. Na základě jakých titulů lze dědit? v. Ze závěti w. Ze zákona x. Z dědické smlouvy 13. Co je závěť? Kdy je závěť neplatná? y. Závěť: jednostranný projev vůle zůstavitele o tom, jak má být naloženo s jeho majetkem po smrti z. Neplatná závěť: například chybí zákonem požadovaná forma, zůstavitel není svéprávný, byl pod nátlakem 14. Kdy zůstavitel stanovuje vykonavatele závěti a správce pozůstalosti? a. Když chce zajistit dohled nad plněním závěti nebo správou majetku 15. Jaké jsou formy závěti b. Vlastnoruční c. Písemná za účasti svědků d. Notářský zápis 16. Co je privilegovaná závěť e. Závěť pořízená za mimořádných okolností ( např. bez svědků v ohrožení života) 17. Kdo může být svědkem závěti a kdo jím být nemůže? f. Může být: svéprávná osoba nezávislá na dědictví g. Nemůže být: dědic, odkazovník, blízký příbuzný dědice, nezletilý nebo osoba s omezenou svéprávností 18. Jaká jsou vedlejší ustanovení závěti? h. Podmínky, příkazy nebo časová omezení závěti (např. dědictví až po dosažení věku 25 let) 19. Co je dědická smlouva? i. Dvoustranná smlouva, kterou zůstavitel určuje dědice. Má přednost před závětí. 20. Kdy dojde k dědění ze zákona a kolik je dědických tříd? j. Dědění ze zákona nastává, pokud není závěť nebo smlouva. k. Existuje 6 tříd 21. Kdo dědí v první dědické třídě? l. Děti a manžel/ka, každý rovným dílem 22. Kdo dědí v druhé třídě? m. Manžel/ka, rodiče zůstavitele, osoby žijící se zůstavitelem ve společné domácnosti 23. Kdo dědí ve třetí třídě? n. Sourozenci zůstavitele a osoby žijící se zůstavitelem ve společné domácnosti alespoň 1 rok Otázky k 5. semináři 1. Kterými právními jednáními lze skončit pracovní poměr? a. Dohodou o rozvázání pracovního poměru b. Výpovědí c. Okamžitým zrušením pracovního poměru d. Zrušením pracovního poměru ve zkušební době 2. Na základě jakých právních událostí může skončit pracovní poměr? e. Uplynutím sjednané doby u pracovního poměru na dobu určitou f. Smrtí zaměstnance g. Smrtí zaměstnavatele (fyzické osoby) v případech, kdy není možné pokračovat v zaměstnávání 3. Specifické způsoby skončení pracovního poměru u cizinců h. Zánikem povolení k zaměstnání i. Vypršením platnosti povolení k pobytu nebo víza j. Ukončení dočasné ochrany či azylu 4. Dohoda o rozvázání pracovního poměru k. Náležitosti: musí být písemná a obsahovat den skončení pracovního poměru l. Uzavírání: zaměstnavatel i zaměstnanec musí s dohodou souhlasit m. Ochrana zaměstnance: na dohodu se nevztahují ochranné doby, zaměstnanec ji ale nemusí přijmout 5. Výpověď z pracovního poměru a její náležitosti n. Musí být písemná o. Zaměstnavatel musí uvést konkrétní výpovědní důvod dle zákoníku práce p. Zaměstnanec důvod uvádět nemusí q. Musí být doručena druhé straně 6. Výpověď zaměstnavatele zaměstnanci a zaměstnance zaměstnavateli r. Zaměstnavatel: smí dát výpověď pouze ze zákonem stanovených důvodů s. Zaměstnanec: může podat výpověď kdykoliv bez udání důvodů 7. Výpovědní důvody stanovené pro zaměstnavatele t. Zrušení nebo přemístění zaměstnavatele u. Nadbytečnost zaměstnance v. Zdravotní nezpůsobilost zaměstnance w. Nesplnění kvalifikačních požadavků nebo neuspokojiví pracovní výsledky x. Závažné nebo opakované porušení pracovní kázně 8. Tři okruhy výpovědních důvodů y. Organizační důvody -- zrušení, přemístění, nadbytečnost z. Zdravotní důvody -- neschopnost vykonávat práci a. Porušení pracovních povinností -- kázeň, pracovní výsledky, kvalifikace 9. Doručování výpovědi b. Musí být doručena písemně c. Ideálně osobně na pracovišti nebo poštou na poslední známou adresu d. Nelze-li doručit, považuje se za doručenou po 10 dnech od odeslání 10. Výpovědní doba e. Trvá minimálně 2 měsíce f. Začíná běžet od prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi 11. Zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem (ochranná doba) g. Zaměstnavatel nesmí dát výpověď v těchto případech: i. Během pracovní neschopnosti zaměstnance ii. Během těhotenství, mateřské nebo rodičovské dovolené iii. Při výkonu vojenské služby 12. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době h. Lze ukončit bez uvedení důvodů i. Rozhodnutí musí být písemné a doručeno druhé straně j. Zaměstnavatel nesmí ukončit pracovní poměr během pracovní neschopnosti 13. Skončení pracovního poměru na dobu určitou k. Končí uplynutím sjednané doby l. Pokud zaměstnanec pokračuje v práci po uplynutí sjednané doby, pracovní poměr se mění na dobu neurčitou 14. Neplatné rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem m. Pokud není dodržena písemná forma n. Pokud nejsou splněny zákonné výpovědní důvody o. Pokud výpověď byla podána během ochranné doby 15. Neplatné rozvázání pracovního poměru zaměstnancem p. Pokud zaměstnanec nepodá výpověď písemně nebo nedodrží výpovědní dobu 16. Lhůta k podání žaloby q. Zaměstnanec: má 2 měsíce od okamžiku, kdy obdrží výpověď, aby podal žalobu o neplatnosti výpovědi r. Zaměstnavatel: stejná lhůta platí pro uplatnění nároku vůči zaměstnanci