Psychodiagnostika PDF

## PSYCHODIAGNOSTIKA Aplikovaná psychologická disciplína Jejím úkolem je zjišťování a měření duševních vlastností a stavů. - 3 typy účelů měření: prognóza, diagnóza a výzkum. Diagnostická činnost = souhrn operací, postupů a technik, jejichž cílem je stanovit diagnózu. Cílem je stanovit diagnózu (=...

## PSYCHODIAGNOSTIKA Aplikovaná psychologická disciplína Jejím úkolem je zjišťování a měření duševních vlastností a stavů. - 3 typy účelů měření: prognóza, diagnóza a výzkum. Diagnostická činnost = souhrn operací, postupů a technik, jejichž cílem je stanovit diagnózu. Cílem je stanovit diagnózu (=psychický stav jedince) podle konkrétního cíle. Proces sledování klienta od podnětů k reakcím: 1. Podchycení vlastností osobnosti, chování = pozorování a měření (na základě podnět -> reakce) 2. Interpretace a hodnocení (na základě reakce -> vlastnosti osobnosti). ### Psychodiagnostické cíle 1. Určení stupně vývoje 2. Zjištění příčin vývoje, který se odchyluje od věkové normy 3. Zjištění individuálních zvláštností osobnosti 4. Zjištění podstaty, příčin individuálních rozdílů 5. Prognóza (předpověď, odhalení dalšího vývoje) nebo predikce ### Diagnóza - klasifikace, zařazení jevu do určité třídy (v medicíně klasicky zařazení abnormalit). - v psychologii je diagnóza pojímána šířeji: nejen patologie, ale i úroveň a kvalita individuálních zvláštností. 1. **Symptomatologická:** jde o příznaky choroby. 2. **Syndromologická:** jde o skupinu příznaků, symptomů. 3. **Patofyziologická:** zjištění poruch činnosti jednotlivých orgánů i celého organismu, zejména patofyziologie CNS. 4. **Etiologická:** zjištění původu a příčiny nemoci. 5. **Patogenetická:** zjišťování vzniku a vývoje nemoci a chorobných změn. - **Formální:** vývoj od vzniku po konečné stadium. - **Kauzální, příčinná:** příčiny. 6. **Diferenciální:** porovnávání příznaků chorob, které přicházejí u vyšetření též v úvahu (cílem je vyloučit diagnostický omyl). 7. **Multidimenzionální:** postihuje souvislosti a vztahy mezi jednotlivými složkami osobnosti. Jiné dělení: 1. **Statická:** popis status quo (=stávající vztah). 2. **Dynamická:** postihuje jevy ve vztazích a ve vývoji. **Symptom** = příznak choroby. **Symptomatologie** = věda o jednotlivých příznacích, symptomech nemoci a jejich klasifikaci. **Syndrom** = skupina příznaků (symptomů) vyskytujících se společně. Charakterizují chorobný stav. Soubor současně působících procesů jako jsou emoce, vnímání, které obvykle vytvářejí zřetelně rozpoznatelný vzorec. ### Manifestace Vnější projev vnitřních psychických pochodů. **Manifestní** = zjevný, projevující se. ### Psychodiagnostická metoda = každý speciální postup vedoucí k získání psychologické diagnózy. Soustava podnětů (úkolů, situací, otázek), jimiž záměrně vyvoláváme chování nebo reakci zkoumané osoby, toto pak registrujeme a analyzujeme. Obecně jde o každý speciální postup vedoucí k získání psychologické diagnózy (určitých poznatků o osobě); není tedy možné zaměňovat za test. 1. **Klinické metody** → nejsou vázány tolik přísnými pravidly, nemají statistický základ; výhodou je pružnost. 2. **Testové metody** → standardizovaný způsob vyšetření, stejný podnětový materiál za stejných podmínek, odpovědi registrujeme a vyhodnocujeme předepsaným způsobem. ### Klasifikace psdg. metod - Kategorie A → určené absolventům Bc. a Mgr. Psychologie, pedagogika, andragogika, personalistika atd. (prostě absolventi v příslušném oboru); Test pozornosti d2, NEO, Dotazník životní spokojenosti. - Kategorie B → určené absolventům Bc. a Mgr. psychologie (prostě vysokoškolské psychologické vzdělání s psychodiagnostickou teorií a praxí); Scénotest, BOMAT-advanced, PSSI, Test kognitivního odhadu. - Kategorie C → pouze pro psychology z jednooborové psychologie, kteří absolvovali akreditovaný kurz (WAIS-III, ROR, MMPI-2). ### Historie Klinické metody nejstarší. Termín „mental test“ poprvé použil James McKeen Cattell 1890 → Převezl Galtonovy testy do USA → soubor 10 psychologických zkoušek, které používal pro zkoumání individuálních rozdílů mezi studenty univerzit. 1905: Binet a Simon – diagnostika intelektuální úrovně abnormních dětí (první praktické testy sloužící k tomuto účelu, vytvořeno na základě pověření ministerstva školství). První oblasti použití testování tedy školství a poradenství. Další rozvoj v 1. sv. válce ve USA, kde se ve velkém množství testovali vojáci (budoucí důstojníci) - testy Army alfa (verbální) a Army beta (neverbální). Postupný přesun zájmu od diagnostiky k vyšetřování osobnosti. U nás - mezi dvěma válkami – Československý ústav práce a Sociodiagnostický ústav - Stejskal, Váňa, Stavěl, Tříska. 2. sv. válka – od diagnostiky schopností k vyšetřování osobnosti. Konec 60. let – Bratislava – Psychodiagnostické a didaktické testy (název podniku): obrat u nás k zamrazeném období v oblasti psychodiagnostiky (opět se začaly využívat ověřené metody). Rok 2000 Testcentrum v Praze které je součástí evropského vydavatelství Hogrefe: Tescentrum dodnes uvádí na trh přeložené metody s normami na naši populaci (např. WAIS-III, MMPI-2). Teorie a technologie charakterizující moderní psychologické testování a vyvinuté v nedávné minulosti se týkají v prvé řadě počítačového adaptivního testování (CAT) a teorie odpovědi na položku (IRT). | Rok | Událost | |---|---| | 2200 př.n.l. | Testování úředníků v Číně a Řecku | | 1219 n.l. | První ústní zkoušky na univerzitě | | 1869 | Galton: Dědičný génius | | 1890 | J.M. Cattel - „mental test“ | | 1900-1920 | vývoj individuálních a skupinových testů kognitivních schopností, vývoj psychometrické teorie | | 1905 | Binet-Simonova škála | | 1916 | Terman-Stanfordská Binetova škála | | 1920-1940 | vývoj faktorové analýzy, projektivních testů a standardizovaných osobnostních inventářů | | 1921 | ROR | | 1935 | Murray - TAT | | 1940 | MMPI | | 1940-1960 | vývoj metod měřících profesní zájmy, standardizace nástrojů na měření psychopatologie | | 1949 | WISC | | 1955 | WAIS | | 1960-1980 | vývoj teorie odpovědi na položku, neuropsychologické testování, komputerizace testování | | 1980 - | prohlubování výše uvedených trendů, stávající metody získávání sofistikovanější metodolog. | ## PRŮBĚH PSYCHOLOGICKÉHO VYŠETŘENÍ Psychologické vyšetření = dyadická (nejčastěji) interakce respondenta a examinátora. 1. **Proměnné týkající se experimentátora** - Věk, pohlaví, společenský status, charakteristiky jeho chování... - Důležité je vytvoření ovzduší důvěry (mít sociální dovednosti), vytvoření optimálního vztahu a naladění respondenta → úspěch hlavně v MOTIVAČNÍ OBLASTI. - Poznání osobnosti druhého člověka brání i sama osobnost posuzovatele (lidé se silným emocionálním založením mají tendenci zdůrazňovat u druhých zvláštnosti související s emocionalitou apod.). - Doporučení: fenomenologická metoda (zbavit se přirozeně omezeného pohledu a přístupu, nezaujatě pozorovat a popisovat, neprojikovat). - nedirektivní postup se osvědčuje. 2. **Proměnné týkající se vyšetřované osoby** - Obecné a individuální postoje (názory, předsudky, mínění...) - Situace vyšetření je nová, může jej prožívat jako zkoušku (tréma) → vhodné zařadit výkonnostní testy až po určité době. - Obavy na straně klienta, neznalost situace (explorační anx.), explorační a testová anxieta (vliv na výkon), obava z neúspěchu (testová anxieta) → úkol: úzkost odstranit či zmírnit. 3. **Situační proměnné** – podmínky, v kterých vyšetření probíhá, ale také podmínky, za nichž probíhá samotná administrace, protože to má také značný vliv. ### Hodnocení - minimalizovat vlastní vliv na hodnocení, postupovat podle standardizovaných postupů v testových materiálech; v průběhu testování dělejte konzistentní rozhodnutí, např. o přidělení skóre. - např. Wechslera administrovat ve STEJNÉM pořadí subtestů (na konci se počítá s únavou účastníka). ### Řízení chování pacienta - Maximalizovat jeho výkon. - Uklidňujte pacienta. - Podporujte úsilí, ale poskytuje neutrální zpětnou vazbu (Dobře, To je dobře, Děkuji Vám). - Postupujte hladce a svižně, ale netlačte na pacienta, aby odpovídal rychle. - Zůstaňte zaměření na svůj cíl. - U vybraných vyšetření minimalizujte irelevantní hovory. - Pokud pacient nosí brýle nebo naslouchátko, připomeňte mu, aby je použil. ### Proces vyšetření 1. Formulace otázek, problému, stanovení hypotéz. 2. Výběr vhodných psychodiagnostických metod. Zodpovědnost zcela na psychologovi. - Co chceme zjistit - K jakému účelu vyšetření provádíme - Jaké metody máme k dispozici (záleží na tom, co zakoupila instituce) - Jakou taktiku volíme (individuální/skupinová administrace, následnost metod...) 3. Vlastní vyšetření (anamnéza, testování...) 4. Vyhodnocení získaných dat (kvantitativní a kvalitativní). Obvykle delší než samotné vyšetření. 5. Formulace nálezů, závěrů a případných navrhovaných opatření. Sepsání zprávy. Diagnostika jako dynamický proces. - Opakované ataky mají podobný obraz. - Nemoc může progredovat (=zhoršovat se) nebo regredovat (=ustupovat) jen v rámci nosologického okruhu (=okruhu nemoci; nosologie = nauka o třídění nemoci). - Záleží i na struktuře premorbidní osobnosti (=osobnost před onemocněním). - Určité příznaky jsou téměř u všech rozvíjejících se onemocnění (poruchy spánku, únava, pocit vnitřního napětí a neklid). ### Subjektivní činitelé v diagnostice - Rozpoznání a zařazení nemoci na základě své erudice (úkol psychiatra). - Erudice = široká vzdělanost, která není omezena na jediný obor a přesahuje běžnou úroveň akademika. Erudovaný člověk si ji musel získat také vlastním zájmem a studiem, zejména četbou. - **Diagnostický styl** - Intuitivní - Vylučovací - Nerozhodný - Adaptační ### Psychodiagnostika v praxi a) Zdravotnictví – dgs. a dif. dgs; hodnocení terapeutického účinku, zvláštní účely (např. důchodové řízení), posouzení pracovního a společenského zařazení. b) Psychologie práce – zjišťování psychické způsobilosti uchazečů. c) Vojenská psychologie – výběr rekrutů, letců, zhodnocení možné PTSD. d) Forenzní psychologie – vyšetření pachatelů, motivace... e) Pedagogická, poradenská psychologie. ## 2. Klasifikace psychodiagnostických metod, základní vlastnosti testů ### Klasifikace psychodiagnostických metod Různá dělení, např. - Individuální x skupinové. - Verbální × neverbální. - Tužka-papír × performační pomůcky. Podle formální stránky metody: - Dotazníky, posuzovací stupnice, projektivní testy.... Podle toho, co má metoda postihovat (jakou psychickou funkci) - Testy paměti, inteligence, emotivity... Hlavní dělení (Svoboda): 1. Klinické metody - a) Pozorování - b) Rozhovor - c) Anamnéza - d) Analýza spontánních produktů 2. Testové metody - a) Výkonové testy - Testy inteligence - Jednodimenzionální - Komplexní - Testy speciálních schopností - Testy paměti - Zkoušky kreativity - Zkoušky parciálních a kombinovaných schopností - Testy technických schopností - Zkoušky verbálních a matematických schopností - Testy uměleckých schopností - Testy organicity - Testy vědomostí - b) Testy osobnosti - Projektivní testy - Verbální - Grafické - Testy volby - Objektivní testy osobnosti - Dotazníky - Jednorozměrné dotazníky - Vícerozměrné dotazníky - Posuzovací stupnice - Sebeposuzovací stupnice - Objektivní posuzovací stupnice 3. Přístrojové metody. ### 4 Základní chyby měření - Konstantní, systematické chyby – dány samotnou nepřímostí měření v psychologii. - Osobní chyby - dány individualitou administrátora / evaluátora / interpretátora. - Proměnné, náhodné chyby – při opakovaném měření stejné veličiny vychází odlišné výsledky; reliabilita. - Interpretační chyby – nedodržení požadavku interpretace daného měřícím nástrojem. ### A) OBJEKTIVITA Test je objektivní tehdy, jsou-li výsledky nezávislé na osobě, která test předkládá a vyhodnocuje. **Stejné podmínky a instrukce (ověření jejich pochopení), jednotné vyhodnocení** Nejobjektivnější je test, který je měřitelný v objektivních jednotkách (počet chyb za čas). U testů osobnosti potíž → neexistují dobré a špatné odpovědi. Objektivitou rozumíme i nemožnost záměrného zkreslování výsledků probandem. - Dotazníky obsahují „Iži skóry“ odhalující zkreslující tendence. - Výkonové testy jsou jednostranně objektivní → nemůže se dělat lepší, ale může se dělat horší. - Dotazníkové metody jsou subjektivní → může se dělat sociálně přijatelnější nebo nepřijatelnější (bias social desirability). - Jiným zkreslením je tendence přitakávat nebo odmítat (yes sir-no sir). - Nejméně zkreslují = projektivní metody, nejvíce = dotazníky. ### B) STANDARDIZACE Souhrnné označení pro - Zjištění reliability - Validizaci - Stanovení norem - Prověření účinnosti jednotlivých částí testu - Stanovení jednotné instrukce a způsobu administrace. Nejčastěji však užíváme termín v užším slova smyslu, a tedy pro normalizaci = srovnání individuálních výsledků s normami získanými vyšetřením reprezentativního vzorku lidí. - Norma zde chápána ve statistickém smyslu = průměrný výkon (popř. průměrná hodnota nebo typická reakce lidí); norma jako typická reakce příslušného vzorku. - Normalizace = proces stanovení norem × standardizace - formální podoba psychodiagn. metod (grafické úpravy, postup testování, pravidla interpretace výsledků...). Pro snazší porovnání s normou se užívá převedení hrubého skóru (= výkonu dosažené v testu), na vážený nebo standardní skór. Základním výstupem standardizovaného procesu je formální podoba psychodiagnostické metody. Součástí psychodiagnostické metody je: - Testový sešit či záznamové archy. - Šablony (klíče) pro vyhodnocení odpovědi. - Uživatelská příručka (manuál) s instrukcemi; normy pro definované populace. - Další testové pomůcky. - Software, vyhodnocování či interpretace metody. ### VÝSLEDKY: - **Z-skór** = „standardní skór“ - Vzdálenost konkrétního jedince od průměru normalizačního souboru. - Jednotkou je standardní odchylka (SD je 15 (IQ)). - Mezi -1 a +1 standardní odchylkou je 68 % populace – nás zajímají hlavně lidi nad a pod touto skupinou. - Př.: jedinec, který je jednu SD pod průměrem – dle lineární transformace, aby hodnota odpovídala klasickému IQ=15Z+100) má IQ=15X(-1)+100=85 (-1 proto, protože je jednu odchylku pod průměrem); 15 je SD IQ. - **Stenové normy** - Získané hodnoty jsou uváděny v intervalech 1-10. - Preferovány u dotazníků a jiných testů osobnosti. - Výhoda – užívání desítkové soustavy (sten = standard ten). - **T-Skór** - Průměr (M=50) a standardizovanou odchylku (SD=10). - **Percentily** - určuje pouze pořadí → neříkají o jednotlivých rozestupech mezi jedinci. - Určují, kolik procent populace je v příslušném kritériu horší než vyšetřovaná osoba. - Např. V Ravenově maticovém testu (do zpráv: slovní hodnocení) - Stupeň I - superiorní inteligence = skór vyšší než 95. percentil populace příslušné věkové skupiny. - Stupeň II - nadprůměrná inteligence = 75-95 percentil. - Stupeň III - průměrná inteligence = 25-75 percentil. - Stupeň IV - podprůměrná inteligence = 5-25 percentil. - Stupeň V - intelektuálně defektní = dosažený skór pod percentil 5. Kromě percentilů se užívají i decily (desetkrát větší, 1 decil = 10 percentilů). - **Sternův vývojový kvocient** - IQ = mentální věk/chronologický věk * 100. - **Deviační Inteligenční Kvocient (Wechsler)** - Jak moc se osoba liší od věkově příslušného populačního průměru. - Individuální stálost IQ je zaručena, když si jedinec podrží svoje pořadí ve věkové skupině, do které patří („Srovnávej lidi s jejich věkovou skupinou.“). - Zavádí z-skór udávající, kde se jedinec nachází v rámci své věkové skupiny. - „Inteligence vrcholí ve 24 letech“ (Wechsler). - **Profilový skór** - Slouží ke srovnávání výkonů v jednotlivých subtestech. - Např. u Wechslera je průměrný výkon v subtestu 10, st. odchylka 3 (ideální člověk s vyrovnanými schopnostmi by ve všech subtestech dosáhl 10 bodů). - PS = 3z + 10 (Profilové skóry jsou tedy 5x hrubší než IQ (mají SD=3 a IQ má SD=15)). - **RPI = Index relativní výkonosti** - Tvoříme výroky o předpokládané kvalitě výkonu určité osoby v podobném typu úloh. - Př. RPI 90/90 – „Očekáváme 90% úspěšnost v úlohách, které průměrná osoba ve stejné věkové kategorii zvládla rovněž na 90%.“ - 71/90 – „Ve stejných typech úloh, kde průměrná osoba ve stejně věkové kategorii plní úlohy na 90%, očekáváme úspěšnost pouze z 71%.“ - Výhoda: vychází z W-skóru, který má intervaly mezi jednotkami STEJNÉ; číslo ve jmenovateli mohu libovolně posunout (na inteligentního jednice mohu laťku posunout → dám jen 50, tzn. úkol je velmi těžký, když je lidé zvládnou jen v polovině případů) → RPI 90/50: Testovaný jedinec dosáhne 90% úspěšnosti ve velmi těžkých úlohách, které zvládne jen 50% lidí. - **Indexové skóry** - v psychodiagnostických metodách poskytují rozdělení výkonu testu do specifických oblastí, což usnadňuje posouzení kognitivních schopností jedince. - Umožňují vyhodnocení jednotlivých domén výkonu (např. verbální, prostorové, pracovní paměť) a poskytují komplexní pohled (celkový index) na jeho kognitivní profil. - Indexový skór poskytuje přesné číslo pro jednotlivé oblasti, které je standardizované a umožňuje srovnání s normami. ### C) RELIABILITA = Spolehlivost, s jakou test měří to, co měří (též zobecnitelnost výsledků testů nebo přesnost měření). Značíme R. Přesnost měření bez ohledu na to, co test měří („Test může měřit holý nesmysl, ale správně“) Většinou by měl test splňovat, alespoň jedno z pět kritérií reliability: 1. **STABILITA V ČASE (test-retest)** - Míra shody mezi výsledky dosaženými týmž testem po časovém odstupu. - Jde o tzv. „test-retest“ reliabilitu. - vyjadřujeme koeficientem korelace r (u kvalitního testu nemá být pod 0,8) – Výsledek ovlivněn zkušeností. 2. **EKVIVALENCE (metoda paralelních forem)** - Míra shody výsledků různých verzí téhož testu sejmutých bezprostředně po sobě (administrované v krátkém časovém rozestupu). - Tzv. „metoda paralelních forem“ – vzájemnou korelací získáme – koeficient ekvivalence. Také možné ovlivnění výsledků zkušeností. 3. **VNITŘNÍ KONZISTENCE (split-half nebo vnitřní konzistence)** - Míra homogenity položek jednotlivých částí testu. - Je zjišťována korelací položek rozdělených na 2 poloviny (např. liché vs sudé položky) (tzv. metoda půlení neboli split half) nebo korelací všech dvojic položek mezi sebou (tzv. vnitřní konzistence). - Odhad se provádí např. pomocí Cronbachova koeficientu Alfa. - VK není vždy vyžadována (Wechsler – zde test jako celek zjišťuje požadovanou vlastnost z různých aspektů = jsou heterogenní). - Navíc některé metody zaměřené na diagnostiku obecnějších rysů jsou záměrně heterogenní. - **4. KUDER-RICHARDSONOVA RELIABILITA** - Pracuje s homogenitou (konzistence výkonů v sadě položek). - Souvisí se správným uspořádáním položek dle obtížnosti. - Dokonalá reliabilita by byla v případě, kdy osoba do určitého bodu (osobní strop) vyřeší všechny položky a za bodem již žádnou. - **5. SHODA POSUZOVATELŮ** - míra shody dvou či více posuzovatelů k měřené proměnné. ### D) VALIDITA Platnost testu. Zda test měří to, co měřit má – NEJZÁVAŽNĚJŠÍ PSYCHOMETRICKÝ UKAZATEL - vypovídá o praktické užitečnosti – Např. WAIS-R je ve validním vztahu k inteligenci, tj. validní mírou inteligence, a to především jejího celku. Zjištění, zda je měřená proměnná adekvátním reprezentantem té psychické vlastnosti, kterou chceme zjistit. Je odhadem praktické užitečnosti testu, jeho diagnostické nebo prediktivní síly, respektive použitelnosti pro určitý cíl. Je korelací mezi testem a vnějším kritériem. Validita je natolik komplexní, že v současnosti nehovoříme ani tak o typech validity, ale spíš o zdrojích důkazů svědčících o validitě. - Obsahové zdroje - týkají se obsahu metody, obsahu situace testování a chování probanda v této situaci. - Empirické zdroje – týkají se vztahů mezi testovým skórem a skóry vnějších kritérií. - Konstruktové zdroje - týkají se vztahů měřeného atributu s jinými atributy v rámci příslušné teorie. Kritérium = závislá proměnná, kterou odhalujeme či predikujeme na základě výsledků testu (diagnostických údajů). Druhy: - Střední → 0,30-0,50 - Nízká → 0,20-0,30 - Vysoká nad 0,60 1. **EMPIRICKÁ (praktická) VALIDITA** - Udává pravděpodobnost shody mezi výsledkem testu a tím, co máme pomocí testu zjišťovat. - Výsledky srovnáváme s vnějším kritériem (test na měření školní úspěšnosti vs. skutečná školní úspěšnost). - Př. WAIS III je empiricky validní v kritériích: úspěšnost v kognitivně náročné situaci, sociokulturní adaptabilita, psychopatologie. 2. **PARALELNÍ (SOUBĚŽNÁ) VALIDITA** - Nakolik test zjišťuje současný stav. - Pravděpodobnost shody mezi výsledky testu a hodnotami kritéria, je-li kritérium zjišťováno současně, nebo téměř současně jako administrace testu. 3. **PREDIKTIVNÍ (PROGNOSTISKÁ) VALIDITA** - Pravděpodobnost shody mezi výsledkem testu a chováním testované osoby až po větším časovém odstupu, který závisí na tom, zda zkoumané osoby dosáhly stavu, který má test predikovat. - Do jaké míry je test použitelný pro předpovídání budoucích hodnot nějakého kritéria. 4. **POJMOVÁ VALIDITA (TEORETICKÁ, KONSTRUKČNÍ)** - Určuje, které psychologické kvality test měří. - Vyjadřuje stupeň shody mezi výsledkem testu a implikacemi teorie (= to, co vyplývá z teorie) o povaze měřeného znaku osobnosti. - Ověřování pojmové validity se provádí nejčastěji faktorovou analýzou souboru testů a kritérií, která stanoví nezávislé komponenty interindividuální variance. - Např. u konkrétního testu inteligence půjde o to, zda a jak přesně měří inteligenci, a nikoli jen dílčí mentální schopnosti – Př. WAIS III je z osobnostního hlediska validní jako míra socializovanosti individua. - **5. INKREMENTÁLNÍ VALIDITA („Přírůstková“)** - Sděluje, o kolik Ize zpřesnit psychologické údaje či diagnózu použitím konkrétního testu (co nového metoda přinesla oproti již existující). - Založena na mnohonásobné regresní analýze nějakého kritéria. - Má ji test, který přináší vzhledem k nějakému účelu informaci, kterou nelze získat z jiných zdrojů. - Tato validita patří k jednomu z nejdůležitějších zdrojů důkazů o validitě daného měřícího nástroje. - **6. OBSAHOVÁ VALIDITA** - Míra, do jaké je obsah psychodiagnostické metody, situace testování a chování požadované od jedince, který se v této situaci nachází, ve shodě s účelem metody. - **7. SOUHRNNÁ VALIDITA** - Když ke zjišťování nějaké vlastnosti nepoužijeme jeden test, ale celý soubor metod. - **8. VNITŘNÍ VALIDITA** - Klade otázku: „Vytvořila skutečně experimentální manipulace významný rozdíl?“ - **9. VNĚJŠÍ VALIDITA** - Představuje reprezentativnost a zobecnitelnost – „Na jakou populaci mohou být zobecněny výsledky?“ Pozn.: Kongruentní validita = když je kritériem validity jiný test, který měří stejnou věc. - **D) TRANSFERABILITA** - Nový pojem, souvislost s globalizací. - nezáleží na zemi ve které je test prováděn, či na národnosti osoby. - Př. Italský uchazeč je hodnocen v testovacím centru ve Francii pomocí testu v angličtině. Test vyvinuli v Austrálii, ale běží na počítačovém serveru v Německu. Testování je prováděno pro nizozemskou pobočku americké společnosti. Uchazeč se zajímá o post manažera tokijské pobočky nizozemské společnosti. ### ZÁSADY PRÁCE S DIAGNOSTICKÝMI METODAMI Etický kodex Českomoravské psychologické společnosti neřeší problematiku etiky v oblasti psychodiagnostiky. Tato problematika uvedena v Etickém kodexu APY a v Etickém metakodexu EFPY. Pouze odborný psycholog – administraci, kvantitativní zpracování však Ize zadat zaškoleným osobám, dodržování etických zásad. Nezveřejňování metod, ani jejich částí a výsledků, ochrana před zneužitím neodborníky. Dodržovat povinnou mlčenlivost. Souhlas vyšetřovaných osob při výzkumném užití psdg. metod. Je třeba: 1. Mít odborné znalosti. 2. Psychometricky ověřené metody. 3. Použít za daných okolností vhodnou metodu. Nález psát tak, aby mu porozuměl ten, komu je zpráva určena (Respektovat etický kodex – mlčenlivost, pečlivé vyhodnocení a registrace). Způsob ochrany testů: - Kontrolou distribuce (testy pouze v rukou kompetentních uživatelů, také ne na netu). - Ochranou před použitím nekompetentních osob, které by způsobily škody klientům. ### Uživatelé testu - Psychodiagnostiku mohou provádět pouze psychologové, kteří absolvovali jednooborovou psychologii Mgr. stupně. - Pouze oni mohou být nabyvateli a uživateli testu. Etické problémy, před kterými psychodiagnostika stojí, se týkají 4 hlavních oblastí psychodiagnostického procesu, resp. jejich účastníků, kterými jsou: 1. **Autoři testů** – nesou zodpovědnost za psychometrická kritéria (test splňuje základní metodologické požadavky). 2. **Distributoři testů** – nesou zodpovědnost za kompetence uživatelů (testy musí být chráněny, aby neztrácely hodnotu). 3. **Uživatelé testů, tedy psychologové** (podmínkou je vystudovaná jednooborová psychologie Mgr. stupně). 4. **Testovaní jedinci, tedy zkoumané osoby** – být připraven na testování, mentální dostupnost testu (zachování podmínek testování předepsan