Hospodářská soutěž PDF

Hospodářská soutěž Právní úpravu obsahuje: OZ – nekalá soutěž – soukromé právo, žaloba u soudu Zákon o ochraně hospodářské soutěže (z. č. 143/2001 Sb.) – veřejné právo – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže - dozor, sankce 1  Zneužit...

Hospodářská soutěž Právní úpravu obsahuje: OZ – nekalá soutěž – soukromé právo, žaloba u soudu Zákon o ochraně hospodářské soutěže (z. č. 143/2001 Sb.) – veřejné právo – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže - dozor, sankce 1  Zneužití a omezení soutěže Kdo se účastní hospodářské soutěže (soutěžitel), nesmí při soutěžní činnosti, ani při sdružování k výkonu soutěžní činnosti, vlastní účast v hospodářské soutěži nekalou soutěží zneužívat, ani účast jiných v hospodářské soutěži omezovat. 2  Zákon o ochraně hospodářské soutěže z. č. 143/2001 Sb. upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu: vyloučení, omezení, ohrožení, jinému narušení Relevantní trh je trh zboží, které je shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. 3 Narušování soutěže se může uskutečňovat: a) dohodami soutěžitelů (kartelové dohody) b) zneužitím dominantního postavení soutěžitelů, c) spojením soutěžitelů 4  Kartelové dohody dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení = jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané jsou neplatné 5  Dohody se mohou týkat: určení cen, omezení nebo kontroly výroby, odbytu, výzkumu a vývoje nebo investic, rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů, uzavření smlouvy bude vázáno na přijetí dalšího plnění, (junktimační kartel) uplatnění rozdílných podmínek vůči jednotlivým soutěžitelům při shodném nebo srovnatelném plnění (diskriminační kartel) účastníci dohody nebudou obchodovat se soutěžiteli, kteří nejsou účastníky dohody, (skupinový bojkot). 6  Dominantní postavení a jeho zneužívání má soutěžitel nebo společně více soutěžitelů, kterým jejich tržní síla umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích. 7  Zneužití dominantního postavení vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými účastníky trhu, vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku, že druhá smluvní strana odebere i další plnění, uplatňování rozdílných podmínek při shodném nebo srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu, zastavení nebo omezení výroby, odbytu nebo výzkumu a vývoje na úkor spotřebitelů, 8  dlouhodobé nabízení a prodej zboží za nepřiměřeně nízké ceny, které má nebo může mít za následek narušení hospodářské soutěže, (cenový dumping) odmítnutí poskytnout jiným soutěžitelům za přiměřenou úhradu přístup k vlastním přenosovým sítím 9  Spojování soutěžitelů (fúze) přeměnou dvou nebo více na trhu dříve samostatně působících soutěžitelů nabytí podniku jiného soutěžitele nebo jeho podstatné části smlouvou o prodeji podniku osobní kontrola jiného podniku, (nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů) 10  Nekalá soutěž (NOZ) Nekalou soutěží je : jednání v hospodářském styku, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům, spotřebitelům nebo zákazníkům. Nekalá soutěž se zakazuje. 11  Nekalou soutěží je zejména a) klamavá reklama, b) klamavé označování zboží a služeb, c) vyvolání nebezpečí záměny, d) parazitování na pověsti závodu, výrobku či služeb jiného soutěžitele, e) podplácení, f) zlehčování, g) srovnávací reklama, pokud není dovolena jako přípustná, h) porušení obchodního tajemství, i) dotěrné obtěžování a j) ohrožení zdraví a životního prostředí. 12  Klamavou reklamou Klamavá reklama je taková reklama, která souvisí s podnikáním nebo povoláním, sleduje podpořit odbyt movitých nebo nemovitých věcí nebo poskytování služeb, včetně práv a povinností, klame nebo je způsobilá klamat podáním nebo jakýmkoli jiným způsobem osoby, jimž je určena nebo k nimž dospěje, a tím i zřejmě způsobilá ovlivnit hospodářské chování takových osob. 13  Klamavým označením zboží a služeb je každé označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží nebo služby pocházejí z určitého státu, určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, anebo že vykazují zvláštní charakteristické znaky nebo zvláštní jakost. Klamavost působí i údaj všeobecně vžitý v hospodářském styku k označení druhu nebo jakosti, je-li k němu připojen dodatek způsobilý klamat, zejména s použitím výrazu "pravý", "skutečný" nebo "původní". 14  Společné ustanovení o klamavé reklamě a klamavém označení zboží nebo služby Způsobilost oklamat může mít i údaj sám o sobě správný, může-li uvést v omyl vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn. Při posouzení klamavosti se přihlédne rovněž k dodatkům, zejména k použití výrazů jako "druh", "typ", "způsob", jakož i k výpustkám, zkratkám a celkové vnější úpravě. 15  Srovnávací reklama (je povolena) Je to reklama, která výslovně nebo i nepřímo označuje jiného soutěžitele nebo jeho zboží nebo služby. Srovnávací reklama je přípustná, jen pokud: není klamavá srovnává-li jen zboží a službu uspokojující stejnou potřebu nebo určené ke stejnému účelu, 16  srovnává-li objektivně vlastnosti zboží nebo služeb včetně ceny, d) srovnává-li zboží s označením původu pouze se zbožím stejného označení, e) nezlehčuje-li soutěžitele, jeho postavení, jeho činnost nebo její výsledky nebo jejich označení ani z nich nekalým způsobem netěží, f) nenabízí-li zboží nebo službu jako napodobení či reprodukci zboží nebo služby označovaných ochrannou známkou soutěžitele nebo jeho názvem. 17  Vyvolání nebezpečí záměny a) užití jména osoby nebo zvláštního označení závodu jiného soutěžitele, b) užití zvláštních označení závodu, výrobků, výkonů anebo obchodních materiálů závodu, které v zákaznických kruzích platí pro určitý závod za příznačné (např. i označení obalů, tiskopisů, katalogů, reklamních prostředků), c) napodobení cizích výrobků, obalů, výkonů, 18  Parazitováním je zneužití pověsti závodu, výrobků nebo služby jiného soutěžitele umožňující získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl. 19  Podplácením je jednání, jímž: a) soutěžitel osobě, která je členem statutárního nebo jiného orgánu jiného soutěžitele nebo je v pracovním či jiném obdobném poměru k jinému soutěžiteli, přímo nebo nepřímo nabídne, slíbí či poskytne jakýkoliv prospěch, aby docílil na úkor jiných soutěžitelů pro sebe nebo jiného soutěžitele přednost nebo jinou neoprávněnou výhodu v soutěži, b) tato osoba přímo či nepřímo žádá, dá si slíbit nebo přijme za stejným účelem jakýkoliv prospěch. 20  Zlehčováním je jednání, jímž soutěžitel uvede nebo rozšiřuje o poměrech, výrobcích nebo výkonech jiného soutěžitele nepravdivé údaje (i pravdivé údaje) způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu. Nekalou soutěží však není, byl-li soutěžitel k takovému jednání okolnostmi donucen (oprávněná obrana). 21  Porušování obchodního tajemství jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství (§ 504 NOZ), které může být využito v soutěži a o němž se dověděl Obchodní tajemství = konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. 22  Dotěrné obtěžování je sdělování údajů o soutěžiteli, zboží nebo službách, jakož i nabídka zboží nebo služeb s využitím telefonu, faxového přístroje, elektronické pošty nebo podobných prostředků, ačkoli si takovou činnost příjemce zjevně nepřeje. 23  Rozesílá-li se reklama na elektronickou adresu, kterou podnikatel získal v souvislosti s prodejem zboží nebo poskytnutím služby, nejde o dotěrné obtěžování, pokud podnikatel tuto adresu používá k přímé reklamě pro vlastní zboží nebo služby a druhá strana reklamu nezakázala, ačkoli ji podnikatel při získání adresy i při každém jejím použití k reklamě zřetelně upozornil na právo přikázat bez zvláštních nákladů ukončení reklamy. 24  Ohrožování zdraví a životního prostředí je jednání, jímž soutěžitel zkresluje podmínky hospodářské soutěže tím, že provozuje výrobu, uvádí na trh výrobky nebo provádí výkony ohrožující zájmy ochrany zdraví anebo životního prostředí chráněné zákonem, aby tak získal pro sebe nebo pro jiného prospěch na úkor jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů. 25  Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži Osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží porušena nebo ohroženo, může proti rušiteli požadovat, aby se nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav může požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. 26  uplatnit též právnická osoba oprávněná hájit zájmy soutěžitelů nebo zákazníků. uplatní-li spotřebitel právo, aby se rušitel zdržel nekalé soutěže nebo aby odstranil závadný stav – obrácené důkazní břemeno !!! Osoba, jejíž právo bylo ohroženo nebo porušeno nedovoleným omezením soutěže, má stejné prostředky ochrany jako při NS. 27 Doménová jména a jejich střet s právy na označení systém doménových jmen – celosvětová struktura, která každému počítači přiřazuje kromě IP adresy i doménové jméno skládají z více stupňů, přičemž problémy kolize s právy na označení nastávají v oblasti doménových jmen druhého stupně, což je název adresy, který předchází národní nebo generické koncovce (TLD) 28  Pravidla registrace doménových jmen jsou upravována na základě soft-law, dobrovolně dodržovaných norem, které vznikly z činnosti celosvětových nestátních organizací IANA (Internet Assigned Numbers Authority) a ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers) Národní domény registrují jednotliví národní NIC DJ nejsou regulována žádným právním předpisem 29  ICANN vydal Jednotné zásady pro řešení sporů týkajících se doménových jmen (UDRP) pro generické vrcholné domény jako je „.com“, „.net“, „.org“. Spory v těchto doménách rozhoduje podle pravidel UDRP, Arbitrážní a mediační centrum při WIPO se sídlem v Ženevě 30  „sběratelé domén“, firmy i fyzické osoby, kteří si registrují komerčně zajímavé domény za účelem jejich dalšího pozdějšího prodeje domain-grabbing (cybersquatting), může splňovat znaky nekalé soutěže, podobně - typosquatting, 31  žádné právo na označení neposkytuje svému vlastníkovi právo na registraci doménového jména stejného znění protiprávním jednáním tato registrace bude tehdy, prokáže-li se na straně žadatele o registraci zlá víra a na straně vlastníka práva na označení oprávněný zájem o převod doménového jména 32  Nejčastější případy střetu doménového jména s jiným chráněným označením ochranné známky obchodní firma název právnické osoby jméno a příjmení fyzické osoby 33  DJ x ochranné známky vlastník ochranné známky má výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. zápovědní právo své právo prokazuje vlastník zapsané ochranné známky výpisem z rejstříku OZ 34  Vlastník oz má sice k známce absolutní právo, ale pouze pro ty výrobky nebo služby, pro které je zapsána Seznam výrobků a služeb je povinen přiložit k přihlášce ochranné známky u Úřadu průmyslového vlastnictví Toto neplatí u všeobecně známé známky a ochranné známky s dobrým jménem – celosvětová ochrana bez registrace 35  ČR – spory spor o doménu oskar.cz spor o doménu wwwpaegas.cz spor o doménu ceskapojistovna.cz kritérium posouzení - dobrá víra 36  „luisvuitton.com“ „luisvuittn.com“ nedostatek dobré víry odpůrce 37  Reverse domain name hijacking Obrácený postup: žadatel si zaregistruje doménové jméno, ale „nepojistí“ si tuto registraci ještě přihlášením ochranné známky stejného znění a někdo jiný toho využije a jeho poměrně již známou doménu si přihlásí jako ochrannou známku – požaduje finanční náhradu 38  Ochrana proti tomuto jednání zákon o ochranných známkách v § 7 odst.1 písm.g) nekalá soutěž NOZ, vyvolání nebezpečí záměny (užití zvláštních označení podniku, výrobků, výkonů, obchodních materiálů podniku, které v zákaznických kruzích platí pro určitý podnik za příznačné (např. i označení obalů, tiskopisů, katalogů, reklamních prostředků). 39  DJ x Obchodní firma (§ 423 NOZ) jméno, pod kterým je podnikatel zapsán v OR má svoji funkci propagační, reklamní, identifikuje podnikatele a tvoří jeho goodwill nesmí být zaměnitelné a působit klamavě Ochrana proti neoprávněnému užití of je ochranou absolutní - pro postih není důležité, aby případný neoprávněný uživatel byl podnikatelem v hospodářské soutěži nevýhodou je, že ochranu lze poskytnout pouze podnikateli zapsanému v obchodním rejstříku 40  DJ x název právnické osoby § 132 a násl. NOZ jménem PO je její název název musí odlišit PO od jiné osoby a obsahovat označení její právní formy název nesmí být klamavý ochrana názvu, pověsti, soukromí PO 41  DJ x jméno a příjmení fyzické osoby (NOZ § 77-79) právní úprava ochrany osobnosti každý člověk má právo na ochranu svého jména a úctu k němu 42  Druhový název zboží Zeměpisný název soudní spor ze SRN ohledně domény „hauptbahnhof.de“ registrované soukromou fyzickou osobou v roce 1997 „heidelberg.de“„braunschweig.de“. „olomouc.cz“ - spekulativní charakter jednání CB Netu názvy vyšších územněsprávních celků – při vzniku krajského uspořádání po roce 2000. 43 Spory o práva k doménovým jménům v ČR 1) soudní cestou 2) mimosoudně – do roku 2015 rozhodčí řízení podle z. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení !nyní: Pravidla alternativního řešení sporů podle CZ.NIC - stále se využívá online platforma Rozhodčího soudu, ale není to rozhodčí řízení 44  Pravidla alternativního řešení sporů založeno na smluvním základě nelze nárokovat náklady řízení (náklady si nese každý sám), náhradu škody pouze: zrušení registrace doménového jména, jeho převod !!!není překážka věci rozhodnuté, litispendence, není exekučním titulem s týmž nárokem se lze obrátit na soud rozhoduje nezávislý expert, panel (může být ze seznamu rozhodců) 45 Spory v oblasti generických domén povinně řešeny arbitrážními panely akreditovanými ICANN, které aplikují Jednotná pravidla řešení sporů z doménových jmen (UDDRP – Uniform Domain name Dispute Resolution Policy). Nejvýznamnějším arbitrážním panelem je Arbitrážní a mediační centrum WIPO 46  Doména „eu“ Nařízením o evropské doméně bylo registrování doménových jmen v doméně „.eu“ rozděleno do tří fází. 1. fáze - tzv. sunrise period, registrovaly svoje názvy veřejné subjekty a soukromé osoby – vlastníci ochranných známek. 2. fáze - obchodní jména fyzické a právnické osoby. 3. fáze - volná registrace bez omezení 47  European Registry for Internet Domains (dále jen EURID) jako samostatný subjekt, který má za úkol organizovat a spravovat doménu „.eu“ a formulovat pravidla pro registraci a užívání této domény 48  Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti  transpozice Směrnice 2003/31/ES ze dne 8.června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu odpovědnost poskytovatele služby i.s. za informace šíření obchodních sdělení (spamy) 1  Služba i.s.: služba poskytovaná el. prostředky na žádost uživatele Poskytovatel: f.o. nebo p.o., která poskytuje některou ze služeb informační společnosti Elektronická pošta:  textová, hlasová, obrazová, zvuková zpráva  poslaná prostřednictvím veřejné sítě  uložena v síti či koncovém zařízení uživatele 2   Obchodní sdělení: všechny formy sdělení určené k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb (není doménové jméno, el. adresa) - spamy 3  obchodní sdělení Pravidla šíření obchodních sdělení:  nutný souhlas uživatele k využití jeho elektronického kontaktu  zřetelně a jasně označeno jako obchodní sdělení  nesmí skrývat nebo utajovat totožnost odesílatele  el. adresa získaná v souvislosti s prodejem zboží, pak adresát nemusí předem souhlasit  uživatel musí mít možnost jednoduše a zdarma odmítnout souhlas s takovým využitím i při zasílání každé jednotlivé zprávy 4  Zaslání obchodního sdělení je zakázáno pokud  a) není zřetelně a jasně označeno jako obchodní sdělení,  b) skrývá nebo utajuje totožnost odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečňuje,  c) je zaslána bez platné adresy, na kterou by mohl adresát odmítnout další zasílání. 5  Internetové stránky Úřadu pro ochranu osobních údajů – elektronický formulář pro podávání stížností  pokuty až do výše 10 mil. Kč  ! zákon se od 2012 vztahuje i na nepodnikající fyzické osoby (pokuta až 100 tis. Kč)  mimoprávní prostředky obrany – technické  většina spamové reklamy pochází ze zahraničí 6  OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ 1. Zasílání nevyžádané reklamy = neoprávněné shromažďování osobních údajů. 2. Direct marketing - podle GDPR nepřípustné zpracovávat osobní údaje dobrovolně subjektem zveřejněné, i z veřejných rejstříků. 3. Cookies, telemarketing – zákon o elektronických komunikacích 7  Pojem ISP (information service provider – poskytovatelé služeb informační společnosti (FO i PO) = takové definiční autority, jejichž prostřednictvím mohou ostatní vstupovat do informační sítě resp. jejichž prostřednictvím zde probíhá tvorba, zpracování nebo výměna informací 8  ISP jsou například:  Provozovatelé síťové komunikační infrastruktury (fyzické, logické)  Provozovatelé síťové asistenční infrastruktury  Provozovatelé hostingových služeb, služeb pro bloggery, cloudové služby  Provozovatelé e-mailových služeb  Vyhledávače, portály  Diskuzní servery, diskuzní služby, sociální sítě  Zpravodajské servery 9  Doménové autority  zákon 480/2004 Sb. rozdělil ISP do tří skupin 1. Poskytovatelé služeb spočívajících v přenosu informací poskytnutých uživatelem – (prostý přenos nebo Access provider) 2. Poskytovatelé služeb spočívajících v automatickém meziukládání informací poskytnutých uživatelem – (caching ) 3. Poskytovatelé služeb spočívajících v ukládání informací poskytnutých uživatelem – (storage, hosting) 10  Odpovědnost poskytovatelů ad 1) spočívající v přenosu informací  Odpovídá za obsah přenášených informací pokud:  a) přenos sám iniciuje,  b) zvolí uživatele přenášené informace, nebo  c) zvolí nebo změní obsah přenášené informace. 11  Odpovědnost poskytovatelů ad 2) služeb cachingu, pokud  a) změní obsah informace,  b) nevyhoví podmínkám přístupu k informaci,  c) nedodržuje pravidla o aktualizaci informace, která jsou obecně uznávána a používána v příslušném odvětví,  d) překročí povolené používání technologie obecně uznávané a používané v příslušném odvětví s cílem získat údaje o užívání informace, nebo  e) ihned nepřijme opatření vedoucí k odstranění jím uložené informace nebo ke znemožnění přístupu k ní, jakmile zjistí, že informace byla na výchozím místě přenosu ze sítě odstraněna nebo k ní byl znemožněn přístup nebo soud nařídil stažení či znemožnění přístupu k této informaci. 12  Odpovědnost poskytovatele ad 3) za informace uložené na žádost uživatele pokud mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací. odpovídá vždy za obsah uložených informací v případě, že vykonává přímo nebo nepřímo 13 rozhodující vliv na činnost uživatele.  Poskytovatelé nejsou povinni dohlížet na obsah jimi přenášených nebo ukládaných informací, aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní obsah informace. 14  Data retention - Uchovávání a předávání provozních a lokalizačních údajů (údaje o tel. hovorech, zeměpisné poloze účastníků, jejich připojení k internetu) za účelem jejich poskytnutí např. Policii ČR pro vyšetřování závažné trestné činnosti - Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (novela 273/2012 Sb.) - Prováděcí vyhláška 357/2012 Sb. 15   Soudní dvůr EU, rozhodnutí z 8. dubna 2014, posuzoval soulad tzv. data retention směrnice (2006/24/EC) s Chartou základních práv EU.  výsledkem bylo kompletní zrušení posuzované směrnice  české právní úpravy, které směrnici v ČR implementovaly zůstaly 16  Službou elektronických komunikací se rozumí  služba, která spočívá v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize 17  Služba elektronických komunikací  nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací,  tj. někteří ISP mají tyto povinnosti, ale většina nikoliv  povinnosti tedy mají telekomunikační operátoři a internetoví poskytovatelé 18   Provozní údaje – údaje, zpracovávané pro potřeby přenosu zprávy sítí elektronických komunikací nebo pro její účtování.  Lokalizační údaje – údaje, zpracovávané v síti elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které určují zeměpisnou polohu telekomunikačního koncového zařízení uživatele. 19  Uchovávání údajů  PO nebo FO zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna uchovávat po dobu 6 měsíců provozní a lokalizační údaje, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejích veřejných komunikačních sítí a při poskytovávání jejích veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. 20  Provozní a lokalizační údaje je PO nebo FO povinna poskytnout:  Orgánům činným v trestním řízení  Policii ČR  BIS  Vojenskému zpravodajství  ČNB 21  Např.: u sítí elektronických komunikací s přepojováním paketů se uchovávají tyto údaje a) u služby přístupu k internetu z pevného připojení 1. typ připojení, 2. telefonní číslo nebo označení uživatele, 3. identifikátor uživatelského účtu, 4. adresa MAC zařízení uživatele služby, 5. datum a čas zahájení a ukončení připojení k internetu, 6. označení přístupového bodu u bezdrátového připojení k internetu, 7. adresa IP a číslo portu, ze kterých bylo připojení uskutečněno; 22  Odposlech a záznam zpráv Po nebo FO zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující službu elektronických komunikací je povinna na náklady žadatele zřídit a zabezpečit v určených bodech své sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv  a) Policii ČR  b) BIS  c) Vojenskému zpravodajství 23 Ochrana osobnostních práv občanských 1  Listina základních práv a svobod články 5 až 16 LZPS Čl.10 LZPS 1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. 2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. 3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě 2 Ochrana osobnostních práv §81 a násl. NOZ výrazně zesiluje ochranu těchto práv dává přednost peněžitému zadostiučinění Nově: zásahy do tělesné integrity (§ 93– 103). Nově: práva člověka zadrženého ve zdravotnickém zařízení (§ 104 – 110) Nakládání s částmi lidského těla Ochrana lidského těla po smrti člověka  NOZ klade důraz na osobnost jednotlivce a na garanci jeho přirozených práv §19 NOZ: (1) Každý člověk má vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva, a tudíž se považuje za osobu. Zákon stanoví jen meze uplatňování přirozených práv člověka a způsob jejich ochrany. (2) Přirozená práva spojená s osobností člověka nelze zcizit a nelze se jich vzdát; stane-li se tak, nepřihlíží se k tomu. Nepřihlíží se ani k omezení těchto práv v míře odporující zákonu, dobrým mravům nebo veřejnému pořádku. Výčet os. práv je demonstrativní: právo na život a důstojnost člověka, zdraví, právo žít v příznivém životním prostředí, vážnost, čest, soukromí, projevy osobní povahy. nepromlčitelná, nezcizitelná, člověk se jich nemůže vzdát, vznikají narozením a končí smrtí právo na ochranu osobnosti má každý člověk Postmortální ochrana Po smrti FO se mohou ochrany osobnostních práv FO domáhat osoby blízké. Pokud neoprávněný zásah do osobnosti zemřelého člověka souvisel s jeho činností v právnické osobě, má právo podat žalobu i tato PO Nově! poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému „cenu zvláštní obliby Ochrana osobnostních práv žalobou u soudu domáhat: od neoprávněného zásahu upuštěno aby byl odstraněn jeho následek nahradit škodu i nemajetkovou újmu poskytnutím přiměřeného zadostiučinění (způsob a výše přiměřeného zadostiučinění budou určeny tak, aby byly odčiněny i důležité okolnosti) K omezení osobnostních práv je třeba svolení člověka Svolení člověka není třeba: čtyři zákonné licence k omezení některých osobnostních práv: úřední, vědecká, umělecká a zpravodajská !Nově: svolení není také třeba pokud, se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Nově: Ochrana jména a pseudonymu člověka a jeho bydliště Jméno člověka je jeho osobní jméno a příjmení, popřípadě jeho další jména a rodné příjmení (ochrana i pseudonymu) Bydliště člověka je v místo, kde se zdržuje s úmyslem žít tam trvale. Podoba a soukromí Zachycení podoby člověka - je-li možné podle zobrazení určit jeho totožnost. pouze s jeho svolením, výjimkou je situace, kdy osoba souhlasí se zobrazením své podoby za okolností z nich je zřejmé, že bude potom šířeno. Podoba a soukromí Zakázány zásahy do soukromí jiné osoby - bez zákonného důvodu. Nelze zejména bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat soukromý život a pořizovat, využívat a šířit o tom zvukové nebo obrazové záznamy. Ochrana i pro soukromé písemnosti, tj. např. deníky, korespondence, osobní záznamy. Právo na duševní a tělesnou integritu Nedotknutelnost člověka jako celku, včetně ochrany lidského těla po smrti. Kromě případů dovolených zákonem nesmí nikdo zasáhnout do integrity člověka bez jeho souhlasu, který byl udělen s vědomím o povaze zásahu a jeho možných následcích. Nikomu nesmí být způsobena závažná újma ani smrt, i kdyby s tím souhlasil. Převzetí člověka bez jeho souhlasu do zařízení poskytujícího zdravotní péči, nakládání s částmi lidského těla převzetí anebo držení v něm, bez jeho souhlasu, lze jen z důvodu stanoveného zákonem a za podmínky, že nezbytnou péči o jeho osobu nelze zajistit mírnějším a méně omezujícím opatřením Člověk, jemuž byla odňata část těla, má právo dozvědět se, jak s ní bylo naloženo (zákaz nedůstojného nakládání nebo ohrožujícího veřejné zdraví). Každý člověk má právo rozhodnout, jak bude po jeho smrti naloženo s jeho tělem i jaký má mít pohřeb. Provést pitvu nebo použít lidské tělo po smrti pro potřeby lékařské vědy, výzkumu, k výuce bez souhlasu zemřelého lze jen, pokud tak stanoví jiný zákon (důvody zdravotní, policejní) nebo, pokud s tím člověk za svého života projeví souhlas a zapíše své stanovisko do rejstříku, ve veřejné listině nebo vůči poskytovateli zdravotních služeb.  Související právní úprava zvláštní osobnostní práva tvůrčí (v jednotlivých zákonech PDV) tiskový zákon, zákon o rozhlasovém a televizním vysílání zákoník práce, antidiskriminační zákon (z. č. 198/2009 Sb.) trestní zákon, zákon o přestupcích ochrana osobních údajů (č. 110/2019 Sb. o zpracování osobních údajů, od května 2018 GDPR) Z. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách 15 zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku Tiskový zákon § 10 Odpověď (1) Jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění odpovědi. Vydavatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit. 16 Tiskový zákon § 11 Dodatečné sdělení (1) Jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků vedeném proti fyzické osobě, anebo o řízení ve věcech správních deliktů vedeném proti fyzické nebo právnické osobě, kterou lze podle tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění informace o konečném výsledku řízení jako dodatečného sdělení. Zákoník práce Rovné zacházení a zákaz diskriminace v PP vztazích - § 16 ZP (+obrácené důkazní břemeno – §133a OSŘ) (Antidiskriminační zákon) § 312 vedení osobního spisu § 314, 315 ZP právo na pracovní posudek § 316 ZP: Ochrana majetkových zájmů zaměstnavatele Ochrana osobnostních práv zaměstnance (ochrana soukromí zaměstnance na pracovišti) § 133a OSŘ Pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany žalovaného došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci a) na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace v oblasti pracovní nebo jiné závislé činnosti včetně přístupu k nim, povolání, podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti včetně přístupu k nim, členství v organizacích zaměstnanců nebo zaměstnavatelů a členství a činnosti v profesních komorách, b) na základě rasového nebo etnického původu při poskytování zdravotní a sociální péče, v přístupu ke vzdělání a odborné přípravě, přístupu k veřejným zakázkám, přístupu k bydlení, členství v zájmových sdruženích a při prodeji zboží v obchodě nebo poskytování služeb, nebo c) na základě pohlaví při přístupu ke zboží a službám, je žalovaný povinen dokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení. Bez vážného důvodu spočívající v povaze jeho činnosti nesmí zaměstnavatel podrobovat zaměstnance: otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci Jestliže je dán vážný důvod, spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele: O zavedení kontrolních mechanismů (kamery, záznam telefonických hovorů) je povinen zaměstnance přímo informovat. Zaměstnavatel nesmí vyžadovat informace, které nesouvisejí s výkonem práce, zejména o: A) těhotenství B) rodinných a majetkových poměrech C) sexuální orientaci D) původu E) členství v odborech, F) polit. stranách G) příslušnosti k církvi H) trestněprávní bezúhonnosti To neplatí v případech A),B) H), kdy je pro takový dotaz dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být konána zaměstnancem. Trestní zákon z.č. 40/2009 Sb. §180 Neoprávněné nakládání s osobními údaji §181 Poškození cizích práv §182 Porušení tajemství dopravovaných zpráv §183 Porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí §184 Pomluva Porušování tajemství dopravovaných zpráv §182 TZ Kdo úmyslně poruší tajemství a) uzavřeného listu nebo jiné písemnosti při poskytování poštovní služby nebo přepravované jinou dopravní službou nebo dopravním zařízením, b) datové, textové, hlasové, zvukové či obrazové zprávy posílané prostřednictvím sítě elektronických komunikací a přiřaditelné k identifikovanému účastníku nebo uživateli, který zprávu přijímá, nebo c) neveřejného přenosu počítačových dat do počítačového systému, z něj nebo v jeho rámci, včetně elektromagnetického vyzařování z počítačového systému, přenášejícího taková počítačová data, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.  (2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch a) prozradí tajemství, o němž se dozvěděl z písemnosti, telegramu, telefonního hovoru nebo přenosu prostřednictvím sítě elektronických komunikací, který nebyl určen jemu, nebo b) takového tajemství využije.  Zaměstnanec provozovatele poštovních služeb, telekomunikační služby nebo počítačového systému anebo kdokoli jiný vykonávající komunikační činnosti, který a) spáchá čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 , b) jinému úmyslně umožní spáchat takový čin, nebo c) pozmění nebo potlačí písemnost obsaženou v poštovní zásilce nebo dopravovanou dopravním zařízením anebo zprávu podanou neveřejným přenosem počítačových dat, telefonicky, telegraficky nebo jiným podobným způsobem, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti. § 183 TZ Porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí (1) Kdo neoprávněně poruší tajemství listiny nebo jiné písemnosti, fotografie, filmu nebo jiného záznamu, počítačových dat anebo jiného dokumentu uchovávaného v soukromí jiného tím, že je zveřejní, zpřístupní třetí osobě nebo je jiným způsobem použije, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.  (2) Odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného majetkový nebo jiný prospěch, způsobit jinému škodu nebo jinou vážnou újmu, anebo ohrozit jeho společenskou vážnost. §184 TZ Pomluva (1) Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. (2) Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.