Bible_text z uč. V. Prokopa PDF

BIBLE Bibli neboli Písmu svatému je třeba i v mode-mím světě věnovat patřičnou pozornost. A je zcela jedno, zda čtenář je člověkem věřícím či zda se jedná o někoho, kdo by sám sebe spíše zařadil mezi ateisty. Bibli je totiž možné vnímat nejen jako soubor svatých knih inspirovaných Bohem, je možno...

BIBLE Bibli neboli Písmu svatému je třeba i v mode-mím světě věnovat patřičnou pozornost. A je zcela jedno, zda čtenář je člověkem věřícím či zda se jedná o někoho, kdo by sám sebe spíše zařadil mezi ateisty. Bibli je totiž možné vnímat nejen jako soubor svatých knih inspirovaných Bohem, je možno ji chápat jako sbírku knih historických, liturgických, právnických či „jen“ literámích. Bible je světem plným metafor. alegorií, podobenství- a to platí nejen pro bibli jakožto zdroj vírv. ale také )ro bibli jakožto neiv 'znamnčiší dílo světového kulturního dědictví. ___—___L_Písemné doklad o bibli Mnozí studenti budou možná překvapeni, ale nejstarší písemné biblické texty nejsou psány jen hebrejsky, ale též aramejsky. Za nejslavnější rukopisy jsou považovány texty, které byly roku 1947 nalezeny vjeskyních na místě zvaném Kirbet Qumra'n u Mrtvého moře (odtud pojmenování kumránské svitky). Vědci se shodují. že se jedná o místo, kde žila židovská sekta esejců. Kumránske' svitky tvoří opisy téměř všech starozákonních knih, a to ve zlomcích či úplné. Jejich stáříje odhadováno v intervalu od 4. stol. př. Kr. do roku 68 po Kr. Další rukopisy byly nalezeny vjeskyních u Judské pouště (zde se ukrývali povstalci z Bar-Kochbova povstání v 2. stol. po Kristu). Nový zákon - 48-120 po Kr. Již v tomto období se ukazovala potřeba sepsat to. co bylo dosud o Ježíši ten byl sepsán asi v letech Kristu předáváno ústně. Z evangelií je nejstarší Markovo. jež vzniklo přibližně kolem roku 70 po Kr., ale nejstarší částí Nového zákonajsou Pavlovy dopisy. Okolo roku 180 po Kr. byl již Nový zákon hotov v dnešní podobě a vznikla jeho kanonická podoba. ——„—Co bible“? znamená slovo Církevní spisy Starého a Nového zákona nazval církevní otec Chrysostomus (zemřel r. 407) pojmem biblia. což je řecký výraz pro knihu nebo svitek. Plurálový výraz biblia. tj. knihy, prozrazoval, že se nejedná o souvisle psanou knihu, ale o soubor jednotlivých spisů. Teprve ve středověku se vžilo jednotné číslo. PŘEKLADY BIBLE Biblejejednoznačně nejrozšířenější knihou naší planety. Byla přeložena do přibližně 1800 jazyků a dialektt'i. L—yřeklad do řečtin Vůbec nejstarším překladem bible je text, který vznikl v Alexandrii někdy ve 3. stol. př. Kr., a to pro potřebu pořečtěných Židů v diaspoře (jednalo se tedy o překlad z hebrejštiny do řečtiny). Překlad byl hotov za 70 dní, odtud také pocházíjejí na'zev Septuaginta. Mezi překlady bible se setkáme i s názvem Vulgáta - tak se nazývá latinský překlad bible. p—____yřeklad do staroslověnštin Tento překlad se bohužel nezachoval. ale autory překladu přinejmenším části bible byli koncem 9. století Cyril a Metoděj. Jedná se o vůbec nejstarší překlad bible na našem území. p——yřekladdo češtin Nejstarší český překlad celého textu bible pochází z 60. let 14. století. Jedná se o tzv. Leskovecko-dra'žd'anskou bibli, jež byla přeložena z latinské Vulgáty. Pergamenový originál byl, bohužel, zničen za 1. světové války. Zato celá se do dnešních dob zachovala Litoměřicku- bible z let 141 třebot'tska' l-l4l4. Jednoznačně nejvýznamnějším překladem bible (v tomto případě Nového zákona) se stal překlad Jana Blahoslava. Text vyšel roku 1564 a stal se vzorovou ukázkou moderní češtiny tehdejší doby (blíže v kapitole o českém humanismu).  Již od konce 2. světové války C\.'ISIU_]C myšlenka pořídit tzv. ekumenický (meZicírkevni) překlad bible do češtiny. Několik desítek let trvaly práce lingvistické, lexikální a teologické, které nakonec vyvrcholily vlastní překladovou činností ty'mu odbomiku' z mnoha cirkvi. Teprve roku 1979 vyšel český kompletní ekumenický překlad bible, jenž se velice rychle prosadil a většina cirkvi jej přijala jako bohoslužebné čtení. Jak se bible člení? Jednoduše řečeno, bible má 2 základní čas'ti. Tou první je hebrejský Starý zákon (totoje křesťanské pojmenováni),jenžje uznáván Židy. Židé však te'to čas'ti říkají Pentateuch (je totiž tvořen pěti knihami.\/l*ojžíšovy'mi), můžeme se ale také setkat s pojmem tóra. Druhou základní části je křesťanský Nový zákon, jenž je uznáván pouze křesťany (ti samozřejmě respektuji i Starý zákon). Postupem času se složení bible měnilo, až se v našem kultumím prostředí ustálilo na podobě. která je respektována jak katolíky, tak evangelíky. Starý zákon Genesis (počátek, vznik) v této části se líčí vznik světa a prvních lidi (stvořeni, ráj, pokušení, potopa a příběh - Noemuv, stavba babylo'nske' věže, počátky lzraele, příběhy Abrahama, Izáka, Jákoba a Josefa). Exodus (odchod) vypráví se,jak lzr'aelite' vedeni Mojžíšem opustili Egypt, kde žili v porobě. Seznamujeme se - s Mojžíšovyí'n narozením a jeho vyvolením, s egyptskyí'ni ranami, s přechodem lzraelitu přes moře, které přešli řízením Božím suchou nohou, pak následuje čtyřicetileté putování poušti. Těžištěm této části Bibleje uzavření smlouvy mezi Bohem a jeho lidem prostřednictvím \.lojz'iše (tzv. Desatero deset přikázání, text vytesaný do - dvou kamenných dcsck,jenž dal Buh Mojžíš0vi na hor".- Sinaj). Leviticus tato třetí z pěti knih Mojžíšovy'ch obsahuje ritua'lni a kulticke' předpisy pro kněze (například obětní - nebo očišťovaci řády). Právě z této knihy pochází slavná věta „Budeš miloval svého bližní/mycího sebe samé/Idi Numeri kniha líčí ustanovení ruzných řádu“ izraelského lidu pod horou Sinaj ajeho další putování pod vedením — Mojžíše napříč poušti. Deuteronomium jedná se o celou řadu Mojžíšovy'ch proslovu', jež vysvětlují smysl události Exodu a na Sinaji. - Kniha končí Mojžíšow'm požehnáním dvanácti kmenum a jeho vlastní smrti. Kromě tohoto Pentateuchu obsahuje Starý zákon tzv. knihy historické, knihy básnické a mudroslovne' (zde například Žalmy, Přísloví, Píseň písní) a knihy prorocké (Jeremjáš, Ezechiel, Jonáš. Abakuk či Zacharjáš atd). Nový zákon Jádrem Nového zákonajso—u 4 evangelia (laicky řečeno sejedna' o vylíčení Ježíšova života). Správně by však evangelium mělo být interpretováno jako příznivá zpráva o Božím příchodu v osobě Ježíše. Máme evangelia sepsaná Matoušem, Markem, Lukášem a Janem. \ílejedná se však o pouhé životopisy Krista každé evangelium - je osobité svyi'n stylem i teologickym' vide'nim. Jsou to tedy čtyři odlišná svědectví o Ježíšově osobě. Kromě evangelií obsahuje Nový zákon epištoly (také někdy Listy) jsou to nejen listy. které apoštol Pavel — adresoval ru'znym' osobám, ale take' List Židum (někdy připisovaný apoštolu Pavlovi) a další listy obecne, Janovo Aokal'sa tento spisjc o konci určené celé cirkvi. Závěrečnou částí Nového zákona je__l_—_(__p__ll_)7fevení — světa a o poslednim soudu. Právě zde je motiv postupného rozlomení sedmi pečetí, z nichž jedna přivádí na scénu čtyři" apokalyptické jezdce, kteryí'n byla dána moc, aby čtvrtinu země zahubili mečem. hladem, morem a dravv'mi šelmami.___—_F————_—.—_——q  &' (lrd'VVllll SClll'ld'lnl. Apokryfy chceme-li si vysvětlit tento pojem, musíme nejprve vědět, co je to kánon (řecky pravidlo, norma). Je to soubor knih přijatých - církví a chápaných jako „zjevené, inspirované Bohem“. Kromě těchto spisu“ existuje celá řada dalších vypravování biblického charakteru, která nebyla církevními autoritami z různých duvodu do kánonu zařazena. A právě těmto „utajeny'm spisum" říkáme apokryfy. Mezi nejslavnější apokryfy náleží napr1"klad tzv. Nikode'movo evangelium, jež vypráví kromě jiného o jednom z Krist0vých učedniku_ Josefu z Arimatie, jenž do kalichu použitém při poslední večeři zachytil krev ukřižovaného Krista. Právě tento motiv se stal základem pro vznik pověsti o sv. Grálu, jehož hledání bylo symbolem hledání tajemného absolutna. Dalším slavným apokryfem je Apokryf o Jidášovi, jenž vypráví o životních osudech tohoto neblaze proslulého apoštola. Jenom pro zajímavost Jidáš se nakonec sám oběsil na olši, a proto se — dodnes listy olší chv ějí studem... __p___y—J___—Které říběh z bible b'chom měli znát:. Příběh Adama a Evy Bůh stvořil nejprve Adama (hebrejské slovo Adam znamená „člove'k“), a aby nebyl sám, z jeho žebra dá - vzniknout Evě. Oba jsou ze zahrady v Edenu vyhnáni proto, že přestupuji zákaz ochutnávají ovoce ze stromu poznání. Tim - ztrácejí nesmrtelnost a musí těžce a v potu tváře pracovat.. Příběh Kaina a Ábela synové Adama a Evy. Kain se věnoval zemědělskyi'n činnostem a jednou přinesl Bohu obětní dar ze své — u'rody. Bůh však pri“'jal pouze dary mladšího Ábela, který byl pasty'řem ovci. Kain proto ze žárlivosti Arbela zabil a stal se tak prvním vrahem v dějinách lidstva. Stal se za trest celoživotním psancem a štvancem.. Potopa světa a Noe Noe je z Kainova rodu a ve chvíli, kdy se Bůh rozhodne zničit svět pro jeho špatnost, je se svym' rodem - jedinym', kdo si může zachránit život. Dle pokynu“ Hospodina postaví archu, díky níž se nezachrání jen Noe se svym'i blízkym'i, ale rovněž zemská zvířena v párech od každého druhu.. Stavba babylónské věže když se lidé naučili pa'lit cihly, ve své py'še se rozhodli, že si ve svém městě postaví věž dosahující až — do nebes k samotnému Bohu. Bůh jejich počínání potrestal tím, že zmátl jejich jazy'ky, takže nikdo nerozuměl druhému. Stavba tak nebyla dokončena a původně jednotné lidstvo se rozdělilo na množství jazy'kově rozdílných národů.. Příběh Abrahama a Izáka - Abraham je zvláštní biblickou postavou, nebot“ je uznáván jak náboženstvím židovskym' a křesťanskyi'n, tak náboženstvím muslimskyi'n. Právě Abrahamem začínají biblické dějiny Židů jakožto národa požívajícího zvláštní ochrany Boha. Abraham nemohl mít se svou ženou Sárou dlouho děti, až se nakonec v pokročilém věku narodil Sar"e chlapec lzák. Dle smlouvy mezi Abrahamem a Bohem je na lza'kovi provedena osmý den jeho života obřízka (právě od této doby se začal provádět tento n'tua'lní akt u židovských a muslimských chlapců). Aby Bůh vyzkoušel Abrahamovu oddanost, nan"dil mu. aby mu obětoval místo tradičního berana syna Izáka. Když se Bůh přesvědčil o Abrahamově víře a poslušnosti, na poslední chvíli zadržel Abrahamovu smrtící ruku.. Příběh Jákoba - ten mladší z dvojčat. Dle Bible měl při narození držet patu svého bratra Ezaua, od něhož syn lza'ka a Rebeky, později odkoupil prvorozenectví za mísu čočovice. Jákob navíc lstí vymámil od svého osleplého otce požehnání vyhrazené nejstaršímu potomkovi. Další osudy Jákoba pokračují na útěku, protože se skrývá před Ezauovým hněvem. Musí celých 14 let sloužit svému strýci, aby nakonec dostal za ženu jeho dceru Ráchel. S ní má celkem dvanáct synů ti dali jméno dvanácti - izraelským kmenům.. Přtběh Josefa - nejstarší syn Jákoba a Ráchel. Protože byl otcovým oblíbencem. prodali ho jeho bratři do egyptského otroctví. Zde pracoval u Potífara, velitele l'arao'novy stráže. Jeho žena však Josefa křivě obvinila, že seji snažil svést - byl proto uvězněn. Svým uměním vykládat sny se však z vězení dostal a postupem času se stal správcem egyptské země. Když vypukl hladomor. který Josef předeVČdčl z faraónových snu', přišli do Egypta nakupovat potraviny Josefovi bratři. Setkali se sJosefem, ten jim odpustil a dokonce je přemluvil, aby se s celým rodem usadili v Egyptě.. Osudy Mojžíše - Mojžíš byl židovským dítětem, jež se narodilo v Egyptě v době, kdy byl jeho lid utlačován. Práve" Mojžíše si Bůh vybral. aby vyvedl Izraelity z Egypta. Protože faraón nechtěl exodus povolit, seslal Hospodin na Egypt l() pohrom (zkaženi vod, žáby, komáry. mouchy, dobytčí mor a vředy lidí. krupobití, kobylky, temnotu a nakonec pobití všeho prvorozeného. tedy i dětí). Mojžíš nakonec i přes l'arao'nův odpor převedl židovský lid suchou nohou přes Ra'kosové moře (tedy Rudé moře) a po cestě pouští dorazili až kSínaji, Boží hoře. Zde se Mojžíšovi zjevil Bůh, uzavřel sním smlouvu a dal Mojžíšovi kamenné desky Zákona. tedy s textem Desatera (Desatero je soubor mravních přikázání a obřadních pravidel. která měli všichni Židé dodržovat). Po dalším strastiplném putování pouští se konečně všichni dostali do zaslíbené země. Mojžíš vzápětí umírá.. Sodoma a Gomora - jména dvou tněst na jihu Mrtvého moře, jež se proslavila hříšnými obyvateli (homosexualita, pýcha, pohrdání pravidly pohostinství). Protože ve městech deset spravedlivých. ztrestal Sodomu a Gomoru nenašel Bůh ani pouhých tím. že je sírou a ohnc'tn zcela zničil. Jako jediný spravedlivý byl při zničení Sodomy ušetřen Lot se svou rodinou, avšak nikdo znich se nesměl při odchodu z města ohlédnout. Protože Lotova žena byla zvědavá, porušila příkaz a proměnila se za trest v solný sloup. V zájmu zachování rodu opily Lotovy dcery svého otce a zplodily s ním další potomky.. Příběh Ježíše Ježíš je samozřejmě ústřední postavou všech čtyř evangelií, z nichž. ačkoliv se ani v jednom případě nejedná o - biografii v tom pravém slova smyslu, lze osudy Ježíše vyčíst. Narodil se v Betlémě za vlády Heroda Velikého. a to buď v roce 4 nebo 6 př. Kr. Ježíšovou matkou je Marie, otcemje tesař Josef. Až do svých třiceti let žil Ježíšjako řadový Žid a pravděpodobně se živil stejným povoláním jako otec. Potom byl v řece Jordán pokřtěn Janem Křtitelem. vybral si dvanáct učedníků a snimi procházel Palestinou a zvěstoval příchod Božího království. Právě v tomto období uzdravoval nemocné. kázal a získával další učedníky pro svou nauku. V roce 30 (nebo také 33) byl Ježíš zatčen a na rozkaz římského prokurátora v Judeji Pila'ta Pontske'ho (avšak z popudu nejvyšší židovské rady) ukřižován. Ježíše zradil a vydal představeným za třicet stříbrných Jidáš lškariotský, jeden zdvana'cti Ježíšových apoštolů. Poslední naděje na milost Ježíše byla zmařena ve chvíli, kdy Pilát nabídl u příležitosti velikonočních svátků milost pro jednoho z vězňů, avšak dav zmanipulovaný židovskými veleknězi vybral svobodu pro lupiče Barabáše. Ježíš byl tedy po strastiplné cestě na popravčí vrch Golgota (pahorek ležící tenkrát za jeruzalémskými hradbami) v ranních hodinách ukřižován, jeho kříž byl vztyčen mezi kříži dvou lotrů. V odpoledních hodinách byl již Ježíš mrtev, za tmy byl pak sn'at, zabalen do plátna a pohřben ve skalním hrobu (to vše se dle liturgického kalendáře odehrálo na tzv. Velký pátek). V noci mezi tzv. Bílou sobotou a nedělním Hodem Božím velikonočním došlo ke vzkříšení, které je nutno chápat nejako návrat k pozemské existenci. ale jako přechod k živottt definitivně vysvobozenému od smrti. A konečně čtyřicátý den po Velikonocích došlo na Olivetské hoře k nanebevstoupení.  ,XÉTO'MI' (_FU—slovníček aramejština původně jazyk malých aramejsky'ch kmenů. později oficiální jazyk perské říše. Židé hovořili aramejsky až do 2. stol. — po Kr.. takže se jedná o jazyk, jímž se mluvilo za Ježíšova života. ekumenický - všeobecný, světový. Takový, který usiluje o odstranění rozdílů mezi křesťanskými církvemi. esejci jedna zostře vyhraněných židovských skupin. která je charakterizována rituální čistotou, společným životem v ústraní a — lpěním na tradici. V literatuře se setkáváme s konstatováním. že právě zde je třeba hledat myšlenkový zdroj Krista. evangelium- část Nového zákona obsahující zvěst o příchodu Spasitele, vylíčení života a skutků Kristových. hebrejština semitstý jazyk. který původně neměl samohlásky. Do biblického textu zapsali samohlásky teprve hebrejští učenci, kteri" - ,se snažili zjistit správnost biblického textu od 7. do 9. stol. po Kr. Hebrejština byla postupně vytlačena aramejštinou, a tak se ___—___——_—___——_—__—Jl lhebrejština zachovalajen díky liturgii a vědecké literatuře středověku. Hebrejština se dočkala obrození teprve v okamžiku. kdy byla vyhlášena za úředníjazyk státu Izrael. i ___;A 'ak 'e tos datací? Vnimavý student si jistě všiml, že v kapitole o bibli není užívána datace s obvyklými dodatky př.n.l. či n.l., ale před Kr. a po Kr.. Je tak činěno zcela úmyslně středoškolák by měl totiž vědět, že když roku 525 vypočítával skytsky' - mnich Dionysius Exiguus nový kalendář a jako pevný bod v počítání času si zvolil narození Krista (proto před a po Kristu), udělal matematickou chybu. Paradoxně tak možná zní údaj, že Kristus se narodil v roce 4 nebo 6 před Kristem.