Psychické procesy PDF

Psychické procesy Učebnice str. 166 Psychické procesy → k efektivní orientaci v prostředí (pomocí kvalitního zpracování informací a následné adekvátní citové a volní reakce) → k základnímu sběru informací slouží čití a vnímámí čití = reflexivní příjem podnětů našimi smysly počitek = od...

Psychické procesy Učebnice str. 166 Psychické procesy → k efektivní orientaci v prostředí (pomocí kvalitního zpracování informací a následné adekvátní citové a volní reakce) → k základnímu sběru informací slouží čití a vnímámí čití = reflexivní příjem podnětů našimi smysly počitek = odraz jednotlivé vlastnosti předmětu ve vědomí (světlo, tma, teplo, chlad, sladká chuť…)  druhy počitků - zrakové (světlo, tmy, tvary, barvy….) - sluchové (informace o intenzitě a tónu zvuku) - čichové (rozpoznání jednotlivých vůní) - chuťové (orientace v základních chutích) - tělové (stav našeho těla zevnitř = chlad, sytost, nevolnost- nebo zvenčí = kontrola částí těla při pohybu) - hmatové (kožní + pohybové analyzátory při ohmatávání předmětů) - pohybové (poloha těla + kontrola pohybů) - vnímání doteku (umožňují rozeznávat tlak, teplotu, bolest → k obraně před nebezpečím) → postupná adaptace = zvykání si na měnící se intenzitu podnětu  vnímání (percepce) = základní psychický proces získávání subjektivního obrazu vnějšího i vnitřního prostředí pomocí smyslů vjem = obraz předmětu jako celku ve vědomí  charakteristiky vnímání celostnost → obraz skládající se z částí je vnímán jako celek výběrovost → nevnímáme vše, co na nás působí, vjemy selektujeme → pole vnímání členíme na figuru a pozadí podle dominance významnost → vnější obrazy jsou pro nás nositeli významů (nejsou to „čistá data“)  zkreslení a poruchy vnímání a) smyslové klamy → v důsledku střetu fyzikálních zákonů a smyslového vnímání (díky nedokonalosti smyslových orgánů) smyslové klamy figura-pozadí Zákon dobrého tvaru rovnoběžky nebo různoběžky? Který vnitřní kruh je větší? sleduj průsečíky bílých čar Jak velcí jsou oba malý muži? smyslové klamy → motýl smyslové klamy →Einstein  zkreslení a poruchy vnímání b) eidetická vloha → schopnost „vidět v mysli“, vytváření velmi živých představ předešlých vjemů – u dětí c) iluze → mylný smyslový vjem na základě skutečného podnětu, který receptory mylně interpretují d) halucinace → klamné vjemy bez skutečného podnětu (bez vnějšího stimulu smyslových orgánů) → osoba je o skutečnosti vjemů pevně přesvědčena (spjaty s psychózou či intoxikací)  Principy ve vnímání (viz gestalt psychologie) figura a pozadí (figuru vnímáme zřetelněji, pozadí je druhotné) sdružování objektů → zákon blízkosti → zákon podobnosti → zákon uzavírání  Představivost → schopnost znovu si vybavit podnět, který byl v minulosti vnímán pomocí smyslových receptorů Představa = obraz něčeho, co v daném okamžiku nepůsobí na naše smyslové orgány (jde o znovu vyvolaný vjem) Podle smyslových orgánů rozlišujeme představy: a) zrakové- představa blízkého člověka b) hmatové = představa bavlněné látky c) chuťové = představa chuti jahod d) sluchové = vybavení si písně e) čichové = představa vůně čerstvého pečiva f) tělové = představa pocitu chladu  Představivost Podle obsahu rozlišujeme představy: a) konkrétní (přesná konkrétní představa – např. mého kamaráda) b) abstraktní (představa obecného charakteru→ lidé)  Představivost Podle podnětu rozlišujeme představy: a) vzpomínkové (na významný okamžik v životě) b) fantazijní (vytvoření obrazu události, která se nestala→ kombinací představ)  FANTAZIE (obrazotvornost) → psychický proces vytváření relativně nových představ základem → zkušenost a paměť způsoby vytváření: a) rekonstrukční fantazie → relativně nová představa na základě popisu, schématu… b) tvůrčí fantazie → originální tvorba způsoby vybavování: a) záměrná fantazie →vědomý záměr vytvořit něco nového b) bezděčná fantazie → představy se vybavují samy (bdělé snění, spánek…) Asociace představ → tendence řetězit představy (jedna představa vyvolá další) Uveď příklad z běžného života: Asociační zákony 1) Dotyku v prostotu a čase → spojují se představy vzniklé na stejném místě ve stejné době (série vzpomínek) 2) Podobnosti a kontrastu → navazují na sebe představy podobné nebo opačné (podoba s jiným člověkem; léto-zima) 3) Novosti → jako reakce na událost se nám dříve vybaví představy novější než ty starší („dítě“ ⇒dítě maminky vs. když byl bratr miminko) 4) Četnosti →snáze si vybavujeme opakující se události 5) Živosti → silně emoční prožitky si vybavujeme nejdříve  typy představivosti a) zrakový (vizuální) typ → umělci, architekti … b) sluchový (auditivní) typ → hudebníci c) pohybový (motorický) typ → tanečníci, sportovci, řemeslníci…