PŮVOD KULTURNÍCH PLODIN SVĚTA - Past Paper

**PŮVOD KULTURNÍCH PLODIN SVĚTA** **DOMESTIKACE** - předzemědělské kultury -\> došlo k transformaci směrem k zemědělství - domestikace několika tisíců plodin a také **zvířat** - pravidla: u zvířete dochází k rychlému pohlavnímu rozmnožování - u zvířat důležité, aby byla submisiv...

**PŮVOD KULTURNÍCH PLODIN SVĚTA** **DOMESTIKACE** - předzemědělské kultury -\> došlo k transformaci směrem k zemědělství - domestikace několika tisíců plodin a také **zvířat** - pravidla: u zvířete dochází k rychlému pohlavnímu rozmnožování - u zvířat důležité, aby byla submisivní - kůň; tur {kráva, yak zebu, buvol} -- zdrojem pro výživu, mobilitu a práci -- především práci - kráva produkcí mléka vytvoří více kalorií, než co vzejde z jejího zabití \ tradičně nekonzumovali mléko) -- souvisí s větší intolerance na laktózu =\> u Indoevropanů schopnost konzumovat kravské mléko vedla k toleranci laktózy[^1^](#fn1){#fnref1.footnote-ref} (x intolerance -- chybí enzym laktáza) - pes -- ochrana (signalizace nebezpečí, brání před vnějšími vlivy -- chrání ovce, rostliny), všežravec (člověk domestikoval psa tak, že ho naučil jíst obilí) - kočka (jediný masožravec -\> nebyla domestikována pro maso) -- zbavování se škůdců (hadi atd. -- odolná, vydrží I v 50 stupních); mutace -- přítulná kočka - ovce, koza (mírný stepní pás v Eurasii) -- snadno se chová v oblastech tzv. extenzivního zemědělství - holub -- spec. funkce -\> komunikace (řídí se dle magnetického pole a míří vždy domů) -\> časem šlechtění na okrasu - osel -- doprava, maso (oproti koňům méně poddajný) - velbloud jednohrbý (Arábie), dromedár (střední Asie) - slon nebyl domestikován, i když ho využíváme k práci -- byl ochočen (to stejné lama) - králík (patří k pozdním domestikovaným zvířatům) -- na suroviny laciný, na práci namáhavý - morčata (konzumní potravina v Peru) - ryby - obtížně se poukazuje na ty definiční znaky domestikace, ALE **kapr** se dá považovat za domestikovaného (snadno se krmí -- např. odpadky) - vyšlechtěn v Číně -- chován, ne loven - ptactvo: kachna (Čína), páv (pro okrasu), křepelky (Japonsko), husa (střední Asie), kurta/krocan/morák (z Ameriky; název morák z "moře" -- přišli přes moře) - vepř[^2^](#fn2){#fnref2.footnote-ref} -- dnešní Mandžusko, Írán, Kurdské hory -- sev. Asie -- samotný souvisí s rozšiřováním zemědělství, vlastnosti: tučný (sádlo, maso -- roste rychle), všežravec (zjedí zbytky, obilí,...), zdroj kůže, **zdroj hnojiva (mizí nutnost stěhovat se z místa na místo díky úrodné půdě),** výborně se rozmnožují (už v 9. měsících a až třeba 18 selat na bachyni) **x** v oblastích sucha se nechovají, potřebují vodu (=\> islám a judaismus zákaz vepřového -- způsobila rozšiřování pouští) - kur domácí (slepice) -- z oblasti džunglí jihovýchodní Asie (cca sev. Thajsko)- k jejímu rozšiřování dochází při migraci obyvatelstva sinotibetských jazyků (šlechtění na maso přišlo až v posledních stoletích) - původně nebyla na maso (záležitost posledních 100 let) -- do 2. pol. 20. stol. bylo nejefektivnější maso vepřové - bamboo chicken (divoké) -- když vykvete bambus (10-30 let), slepice jí po celou dobu jeho zrní a po tu dobu snáší vejce -\> člověk nahradil bambus jinou potravinou -\> myšlenka překrmování - kuřecí maso bez chuti -\> nejrozšířenější; dnešní slepice basically rostlinná strava (při té extrémní rychlosti, za jakou se vykrmí, se ty enzymy *?* nestihnou přeměnit v esenciální aminokyseliny/oleje *nevím*) =\> důsledkem časté konzumace chudokrevnost u dětí **PLODINY** do celého světa[^3^](#fn3){#fnref3.footnote-ref} - banánovník a cukrová třtina -- z Papuyi Nové Guinei -- staré 9000 let (cukr z cukr. řepy je z nouze) - proso (proso seté a bér italský) -- jáhly -- střed. Čína - do Českých zemí už před 5000 lety - rýže -- sev. přítoky Dlouhé řeky (sev. Číny)postupně na jih, západ,... (pomalejší rozšíření kvůli nezbytnosti vody) - v Evropě nejrozšířenější pěstování v Itálii (Pádská nížina) - sója -- rozšíření omezené na sinotibetské jazyky - severní oblast Číny - čočka, hrách, pšenice, ječmen, žito[^4^](#fn4){#fnref4.footnote-ref} -- západoasijská oblast - ječmen -- přizpůsobí se i náročným podmínkám - střední Mexiko: fazole - hlízy jsou typickou plodinou tropů (kromě brambory) -- Peru -- brambory rostou rychle a snesou výkyvy teplot a vláhy (mimo mráz) obr.: původ určitých potravin a zvířat **FARMERS AND THEIR LANGUAGES: THE FIRST EXPANSIONS** - **Origins of Farming Societies:** - Farming societies originated independently in at least nine regions between 8500-2500 BC, bringing significant advantages over hunter-gatherer societies. - Food production allowed for larger populations, complex technology, centralized states, and military forces. - **Advantages of Early Farmers:** - Higher food production per area supported higher population densities. - Sedentary lifestyle led to food surpluses, social stratification, and technological advancements. - Exposure to domesticated animals led to resistance to diseases that devastated hunter-gatherers. - **Dispersal of Agricultural Societies:** - Farming societies expanded outward, replacing hunter-gatherer cultures. - Notable expansions include Austronesians in Polynesia and Micronesia, and Bantu farmers in Africa. - **Complications in the Spread:** - Gene flow between farmers and hunter-gatherers resulted in hybrid populations. - In some regions, hunter-gatherers adopted farming techniques without a complete cultural shift. - **Language Families and Their Spread:** 1. **Bantu:** Expanded across sub-Saharan Africa, bringing agriculture and ironworking, spreading from West Africa. 2. **Arawak:** Spread throughout the Caribbean and parts of South America, linked to early agricultural societies. 3. **Austro-Asiatic & Sino-Tibetan:** Spread through Southeast Asia and China, driven by rice and millet agriculture in regions like the Yellow River. 4. **Uto-Aztecan:** Originating in the American Southwest and northern Mexico, this family spread alongside maize cultivation. 5. **Oto-Manguean, Mixe-Zoquean, Mayan:** Spread across Mesoamerica, linked to early maize farming civilizations like the Olmec and Maya. 6. **New Guinea Highlands:** Associated with early agricultural practices in the highlands of Papua New Guinea. 7. **Japanese:** Linked to early rice agriculture, spreading across the Japanese archipelago. 8. **Austronesian:** Expanded from Taiwan into Southeast Asia and the Pacific, including regions as far as Madagascar, driven by seafaring and farming. 9. **Dravidian:** Likely associated with early farming communities in southern India, spreading with agricultural innovations. 10. **Afro-Asiatic:** Originating in the Middle East, it spread into North Africa and beyond, linked to early cereal farming. 11. **Indo-European:** Spread across Europe and parts of Asia, associated with early agricultural and herding communities from the Fertile Crescent **ORIGINS OF FOOD CROPS CONNECT COUNTRIES WORLDWIDE** - **Global Crop Origins**: The study investigates the geographical origins (primary regions of diversity) of food crops around the world, emphasizing how interconnected countries have become through the exchange of crops. - **Vavilov's Centers of Origin**: Building on Vavilov\'s idea of centers of origin, the research highlights how crop diversity developed in specific regions such as Central America, the Andes, the Near East, and others, and how these crops have spread globally. - **Foreign Crops**: On average, 68.7% of the global food supply comes from crops that originated in regions other than where they are currently grown or consumed. Similarly, 69.3% of crops in national agricultural systems are considered \"foreign.\" - **Increasing Globalization**: The use of foreign crops has increased over the past 50 years. For example, regions like Africa, South, Southeast, and East Asia, and South America have seen a rise in the reliance on crops from other parts of the world. - **Food Systems Interdependence**: Countries are highly interconnected through their reliance on food crops that originate from other regions. Examples include bananas being consumed in 167 countries and potatoes widely cultivated outside their Andean origins. - **Global Crop Diversity**: The interconnectedness suggests a critical need for international collaboration to conserve and manage crop diversity as a global public good to ensure food security and sustain agricultural production. CURRENT PERSPECTIVES AND THE FUTURE OF DOMESTICATION STUDIES **Intentionality of Domestication:** - Debate exists regarding whether early domestication was intentional or the result of unconscious selection. The process involved both conscious decisions, like selective breeding, and unconscious factors like human management of environments (e.g., soil modification, ecosystem management)​ - Intentionality varied across species. In animals, initial domestication likely lacked controlled breeding of females, while in plants, traits such as seed size and loss of bitterness might have been consciously selected​ **Spatial and Temporal Patterns**: - Domestication started around 12,000--11,000 years ago in various parts of the world, such as the Near East, East Asia, and the Americas - It was not a uniform or quick process; different regions experienced domestication based on local ecological, biological, and cultural factors, leading to unique timelines - The shift from foraging to farming was gradual, involving complex human-animal-plant interactions **Evolutionary Aspects:** - Domestication altered the genetic architecture of plants and animals, with a focus on traits such as seed retention in crops or tameness in animals. Genetic and epigenetic factors, such as gene-by-environment interactions, played a significant role​ - Standing genetic variation, rather than new mutations, likely contributed to the evolution of domesticated traits in many species​ - Research highlights parallel evolution in domestication, where different species developed similar traits due to analogous selective pressures​ ::: {.section.footnotes} ------------------------------------------------------------------------ 1. ::: {#fn1} kozí mléko se může pít, i když má člověk intoleranci[↩](#fnref1){.footnote-back} ::: 2. ::: {#fn2} dnešní prase -- hybrid íránského a čínského prasete[↩](#fnref2){.footnote-back} ::: 3. ::: {#fn3} funfact: hlávkové zelí čistě český šlechtěnec (uzavřené a vevnitř bílé)[↩](#fnref3){.footnote-back} ::: 4. ::: {#fn4} sourež = žito v hanáčtině[↩](#fnref4){.footnote-back} ::: :::