ŠÍŘENÍ KULTUR A ŠÍŘENÍ JAZYKOVÝCH RODIN PDF

ŠÍŘENÍ KULTUR A ŠÍŘENÍ JAZYKOVÝCH RODIN Pěstování rýže - **Hypotéza o rozšíření zemědělství Austric** navrhuje, že pěstování rýže se šířilo z Yunnanu přes Assam až do povodí Gangy, ale datování naznačuje, že tento proces byl příliš rychlý na to, aby existovaly archeologické důkazy....

ŠÍŘENÍ KULTUR A ŠÍŘENÍ JAZYKOVÝCH RODIN Pěstování rýže - **Hypotéza o rozšíření zemědělství Austric** navrhuje, že pěstování rýže se šířilo z Yunnanu přes Assam až do povodí Gangy, ale datování naznačuje, že tento proces byl příliš rychlý na to, aby existovaly archeologické důkazy. - **Pěstování rýže v horním toku Yangtze** a východní Indii (Orissa) je datováno kolem **2500--2000 př. n. l.**, což je příliš pozdě na šíření přes Assam. - **Počátky pěstování prosa** sahají minimálně do **6000 př. n. l.**, s původem u mobilních lovců a sběračů v **severní Číně**, na rozdíl od usedlých skupin, které rozvinuly pěstování rýže. - **Archeobotanické důkazy** zpochybňují myšlenku, že pěstování prosa vzniklo u farmářů pěstujících rýži, kteří se stěhovali na sever, a spíše naznačují, že **termíny pro rýži v sino-tibetských jazycích** jsou pravděpodobně převzaté z raných rýžových oblastí **Hmong-Mien**, možná ze **středního toku Yangtze**. - šíření jazykových rodin - jazyková rodina = jazyky, které jsou prokazatelně příbuzné - šíření zemědělství -- vyšší hustota obyvatelstva, vyšší porodnost -\> expanze do zemědělství vhodných oblastí -- sinotibetské jazyky?, austroasijské jazyky? - protipříklady -- indoevropské jazyky, turkické jazyky - první zemědělci kolem žluté řeky?? - Indoevropané se šířili pravděpodobně z Yamnaye do Evropy a na jihovýchod Asie - turkické jazyky -- oblast kolem Altaje (geneticky bližší Východoasiatům) - schopnost šíření jazyků komplikují přírodní podmínky -- překážky -- moře (zároveň prostředek migrace), hory (často ale bohaté na malé jazyky, jejich útočiště -- malá šance na přepadení) - technologické předpoklady pro šíření na dlouhé vzdálenosti -- domestikace koní (stepi), mořeplavba (=\> osidlování ostrovů) - základní problémy migrace *(čeho?)* - **kultura ≠ jazyk ≠ genetika --** tyto věci spolu souvisejí, ale [nejsou zaměnitelné]! - další problém archeologické kultury (keramika, látky,...) -- neříká nám, jací lidé jsou, čím mluvili atd. - jak daný nález vyhovoval danému etniku (př.: čeští archeologové něco našli na našem území -\> označili to za slovanskou kulturu; vykope se Čech vietnamského původu -\> ~~je to osoba z východní Asie a její kulturou~~) - někteří lidé si jsou geneticky velmi blízcí, ale nemluví stejným jazykem - mechanismy při šíření jazyků - co se stane s původním obyvatelstvem? - asimilace -- nejčastější; jedna skupina asimiluje tu druhou (× nemusí dojít k úplné asimilaci jazyka -- většina lidí dřív byla nejspíše bilingvní) - vytlačení -- na periferii (u lovců a sběračů -- vytlačili domorodce) - genocida obr.: *nevím* - rýže a proso - počátek pěstování v jiných oblastech × později kulturní výměna - rýže putuje na sever - pěstitelé rýže -- údolí Dlouhé řeky -- s koncem poslední doby ledové - původně pravděpodobně ne mluvčí sinitických jazyků - dvě centra pěstování rýže na zavlažovaných polích -- Střední a Dolní Dlouhá řeka -- zřejmě nezávislá centra -- různé jazyky? - Austroasijské jazyka - stará jazyková rodina -- vznik v jihovýchodní Asii? - mnoho větví -- od východní Indie po Vietnam - největší jazyky -- vietnamština, khmérština - ovlivněné čínštinou - jedni z prvních zemědělců, jazyková rodina je domorodná, šířili se kolem řeky - Kra-daiské jazyky (známé také jako tajsko-kadajské) - relativně pozdní expanze do jihovýchodní Asie -- kolem roku 1000 n. l.? - největší jazyk -- thajština - pocházejí z dnešní Číny a postupně se dostaly do jihovýchod. Asie - tyto jazyky mají málo sufixů, prefixů; mají tóny -- podobají se, i když nejspíš nejsou příbuzné - Hmong-mienské jazyky - původně zřejmě větší a významější jazyková rodina - migrace do jihovýchodní Asie v 17. století - tímhle mohli mluvit dřívější pěstovatelé rýže (+ kradaiské jazyky) - Austronéské jazyky - jaz. rodina, jejicž nositelé byli nejlepší mořevplavci v dějinách - původně vznikla nejspíše na Taiwanu a pak šli směrem na jih (kolem Papuyi Nové Guinei, Polynésie, Velikonoční ostrovy a potenciálně i pár do Ameriky) - Australané osdílili Madagaskar  - šíření a pěstování prosa (proso seté a bér italský) - v Číně se už pěstuje 10 tis. let -- kultura Cishan - proso seté bylo nejstarší plodinou suchého zemědělství ve východní Asii, což je pravděpodobně přičítáno jeho vynikající odolnosti vůči suchu - Sinotibetské jazyky - stále není stopro známo, kam jaký jazyk patří (neprozkoumané vody) - možná výsledek šíření pěstitelů prosa z okolí Žluté řeky - největší jazyky -- čínština, barmština, tibetština - čínština -- obrovský vliv na okolní jazyky × čínština sama zřejmě historicky ovlivněna kontaktem (obrovské množství výpůjček z čínštiny) - čínské dialekty - ve skutečnosti samostatné jazyky -- považovány za dialekty z politických důvodů - "altajské" jazyky (hypotetická jazyková rodina)  - turkické - mongolské - červená (svetle) tunguzské - žlutá korejské - japonické - problémy s rekonstrukcí prajazyka - odpůrci této teorie přičítají podobnosti kontaktu - "atlajští" pěstitelé prosa - expanze do stepí: polo-nomádi nomádi expanze na Sibiř pastevci sobů reorientace na pěstování rýže - nejnadějnější kultura Xinglongwa (6200-5400 př. n. l.) -- proso, prasata, jadeit, keramika podobná korejské kultuře Jeulmun A. mongolské jazyky -- největší mongolština (největší skupina dialektů -- chalcha), ojrajština a burjatština - rapidní expanze během 13. století (mongolské nájezdy) x ne všude v oblasti nájezdů -- velká část armád tvořena mluvčími turkických jazyků B. tunguzské jazyky - pravlast zřejmě poblíž Mandžuska (Mandžuové založili dynastii Čching) - původně zřejmě zemědělci/lovci -- později částečný přechod na chov sobů expanze na Sibiř - dnes všechny silně ohrožené, vymírající, nebo vymřelé - v současnosti největší -- evenčtina (sibiřský j.), šivejština (odpadlý dialekt mandžuštiny) - obě kolem 15 000 mluvčích - Dříve nejrozšířenější -- mandžuština -- mluvčí přešli na čínštinu (asi 10 000 000 etnických Mandžuů) C. japonické jazyky - nezahrnují jen japonštinu! (6-7 jazyků + dialekty) - největší jazyk -- japonština - pravděpodobný původ na kontinentu -- postupná expanze na Japonském souostroví - zřejmě asi od 1000 př. n. l. -- pomalé šíření z Kjúšú na severovýchod -- Tóhoku možná až od 7.-8. století, Hokkaidó až 19. století - souostroví Rjúkjú -- 10. století, jižní část až 13. století; Hachijo ostrov;... (= navzájem si nerozumí) D. korejské jazyky - dnes převažně korejština (+ jazyk ostrovu Jeju) - mnoho teorií -- původní jazyk × důsledkem migrace (možná se mluvilo japonsky) - málo dat (nejstarší spisy psané čínskými znaky, což se obtížně dekóduje -- texty až v 15. stol.) - šíření kultury nemusí znamenat šíření jazyka - někdy provázeno slovními výpůjčkami a typologickou konvergencí, ale ne nutně nahrazením jazyka - počátky východoasijské architektury -- domy a různé významné stavby orientované na jih - umělecké a rituální předměty -- užití nefritu, jadeitu, tyrkysu (zoomorfní motivy) - Liaoningské bronzové dýky -- dva typy -- dýky ve tvaru „mandolíny" a úzké dýky (z jižního Mandžuska do Koreje; několik nalezeno i na Kjúšú) - Gogok/Magatama -- zahnuté korálky často z polodrahých kamenů - nejasný původ a nejasný význam (avšak zcela jasně ceněné a posvátné) - v Japonsku jeden ze tří posvátných pokladů (*Jasakani no magatama)*