Vývoj a trendy ve fytocenologii a geobiocenologii PDF

2. Přednáška Vývoj a současné trendy ve fytocenologii a geobiocenologii Použitá literatura: Moravec J. a kol. (2004): Fytocenologie. Academia, Praha. Str. 14–22, 93–110 Hendrych R. (1984): Fytogeografie. Státní pedagogické nakladatelství, Praha. Str. 10–13 Jeník J. (1970): O...

2. Přednáška Vývoj a současné trendy ve fytocenologii a geobiocenologii Použitá literatura: Moravec J. a kol. (2004): Fytocenologie. Academia, Praha. Str. 14–22, 93–110 Hendrych R. (1984): Fytogeografie. Státní pedagogické nakladatelství, Praha. Str. 10–13 Jeník J. (1970): Obecná geobotanika. Úvod do nauky o rostlinstvu. Státní pedagogické nakladatelství, Praha. Str. 13–17 webové zdroje  Počátky fytocenologie přírodní národy (užitkové rostliny, společenstva kolem sídel apod.) neolitický zemědělec (cca 5000 let př. n. l.) Starověk učenci, lékaři, kořenáři Theofrastos z Efesu (373 až 288 př. n. l.) popis asi 500 druhů rostlin ze Středomoří a Asie Dioskorides (1. stol. př. n. l.) autor termínu botanika Plinius starší (23–79 n. l.) přírodovědná encyklopedie starého Říma – Historia naturalis (77) shrnuje veškeré znalosti té doby o světě botanika, zemědělství, hortikultura  Rozmach Carl Linné (1707–1778) třídění rostlin, pojmenování (Species plantanorum, 1753) Alexander von Humboldt (1769–1859) měření teploty, tlaku vzduchu, vlhkosti v terénu mnoho cest po světě Charles Darwin (1809–1882) myšlenkový impuls Gams (1918) – pojem fytocenologie Schröter a Flahault – Třetí mezinárodní botanický kongres (1910) – definice asociace: asociace je rostlinné společenstvo určitého floristického složení, jednotných stanovištních podmínek a jednotné fyziognomie Rozvoj fytocenologického směru ve Švýcarsku a Francii Braun-Blanquet (1884–1980) Studium v Curychu (herbář v Rübelově geobotanickém ústavu) Montpellier – Mezinárodní stanice pro středomořskou a Alpskou geobotaniku – SIGMA Klíčové druhové složení, dominance druhů druhořadá 1928 – Rostlinná sociologie – impuls pro vznik mezinárodního fytocenologického směru snímkování vegetace (vegetační analýza) syntetické metody uspořádání fytocenologických snímků jednoduché metody půdních a klimatických šetření názvosloví syntaxonů hierarchické uspořádání vegetačních jednotek Obrovský vliv, šíření do celého světa (Tüxen, Soó, Schustler, Klika, Krajina, Mikyška, Zlatník a další)  Vývoj v severní Evropě Odlišný charakter vegetace Nevhodnost diagnostických druhů Použití dominantních druhů Šíření dále do Evropy Cajander (1879–1943) – lesní typy (plošné jednotky lesa s podobnými stanovištními vlastnostmi a stejnou produkcí dřeva)  Vývoj v Rusku Důraz na ekosystémové pojetí – gradientové přechody Vliv Dokučajeva (1846–1903) – zonálnost půd a vegetace, a dalších autorů srovnatelný s Braun- Blanquetem trvalý zájem o vegetační gradienty v souvislosti s gradienty prostředí V. N. Sukačev (1880–1967) – biogeocenologie, holistické pojetí přírody  Angloamerická škola Clements (1874–1945) – dynamika vegetace, klimax (monoklimaxová teorie) – organismální pojetí (vznik, růst, zrání, odumírání společenstva) Gleason – individualistické pojetí – projevy společenstva = projevy jednotlivých organismů – rozvoj matematického aparátu a populační ekologie Tansley (1871–1955) – pojem ekosystém – navazuje na Clementse – polyklimax  Vývoj v Československu K. Domin (1882–1953) – vlastní odhadovací stupnice pokryvnosti J. Podpěra (1878–1954) Schustler, Klika, Mikyška, Krajina, Zlatník, Deyl  Alois Zlatník (1902–1979) zakladatel geobiocenologie průzkum pralesů ochrana přírody  Antonín Buček (17. 9. 1942 – 5. 3. 2018) jeden z žáků prof. Zlatníka vůdčí osobnost tzv. brněnské školy krajinné ekologie (ÚSES, geobiocenologie, ochrana přírody apod.) dlouholetý garant fytocenologie na Zahradnické fakultě  Jan Lacina (9. 1. 1944 – 21. 3. 2020) jeden z žáků prof. Zlatníka kolega doc. Bučka (ÚSES, geobiocenologie, ochrana přírody, krajinná ekologie apod.) špičkový terénní geobiocenolog, lokální tišnovský patriot vcházení do obrazů dlouholetý garant geobiocenologie na Zahradnické fakultě Antonín Slavíček: U nás v Kameničkách 2013 (1904)  Současnost Neuhäusl, Neuhäuslová, Moravec, Rybníčkovi, Sádlo, Hédl... (Botanický ústav akademie věd) Jeník, Kovář... (Karlova univerzita) Chytrý, Tichý, Roleček, Zelený... (Masarykova univerzita)  Česká národní fytocenologická databáze Vznik v roce 1996 První snímek prof. Zlatníka!! Snímky od roku 1922 113 800 snímků (červenec 2020) z celé ČR Česká národní fytocenologická databáze Juice IAVS – International Association for Vegetation Science  Světové databáze Pořadí Název databáze Počet snímků 1 Dutch National Vegetation Database 600000 2 Forest Inventory and Analysis Database of the United States of America (FIA) 538428 3 WetVegEurope 375212 4 SOPHY 212244 5 Iberian and Macaronesian Vegetation Information System (SIVIM) 155000 6 German Vegetation Reference Database (GVRD) 111928 7 Czech National Phytosociological Database 108537 8 New Zealand National Vegetation Databank 94000 9 Polish Vegetation Database 84951 10 VegMV 54000 11 Austrian Vegetation Database 53000 12 Slovak Vegetation Database 51581 13 Vegetation Database of Great Britain: Countryside Survey 49165 14 National Vegetation Database of South Africa 47466 15 Phytosociological Relevé Database of Japan (PRDB) 39287 16 The Nordic Vegetation Database 37645 17 UK National Vegetation Classification Database 35000 18 FLOTROP 34533 19 VegItaly 34462 20 Vegetation Plot Database - Sapienza University of Rome 34255 21 Database of Czech Forest Classification System 32387 22 Database of Siberian Vegetation (DSV) 30611 23 Vegetation Database of Québec (MRNF) 28425