Ekonomick‚ koncepty PDF

Ekonomické koncepty Ekonomická geografie - úvod Poptávka a nabídka V tržním systému dochází ke směnám zboží, setkávají se subjekty, z nichž jeden zboží poptává a alespoň jeden zboží nabízí. Chování tržních subjektů je ovlivněno zákony trhu Nabídka Je souhrn všech zamýšlených prodejů, se...

Ekonomické koncepty Ekonomická geografie - úvod Poptávka a nabídka V tržním systému dochází ke směnám zboží, setkávají se subjekty, z nichž jeden zboží poptává a alespoň jeden zboží nabízí. Chování tržních subjektů je ovlivněno zákony trhu Nabídka Je souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přichází subjekty na trh při různých cenách Charakterizuje funkční vztah mezi cenou a nabízeným množstvím zboží Poptávka Je souhrn všech zamýšlených koupí spotřebitelů za příslušnou cenu Vztah mezi cenou a příslušným poptávaný množstvím zboží Typy poptávky a nabídky a) agregátní = nabídka je daná objemem výroby všech výrobců a cenami za které je výrobci chtějí prodat; b) dílčí (tržní) = nabídka jediného výrobku od různých výrobců c) individuální = nabídka jednoho výrobce a) agregátní = celkový souhrn všech zamýšlených koupí na trhu, vznik - součtem tržních poptávek na všech dílčích trzích b) dílčí (tržní) = - poptávka po jednom výrobku od různých výrobců (součet individuálních poptávek) c) individuální =poptávka jediného kupujícího (poptávka po produkci jediného výrobce) Efektivní (koupěschopná) poptávka tvoří přání podepřená příslušným množstvím peněz Zákony trhu Zákon poptávky - S růstem ceny klesá poptávané množství Faktory ovlivňující poptávku cena demografické změny (počty kupujících) změny velikosti důchodů (mzdy, renty, úroky, zisky) změny v preferencích (zvyky, móda, změny potřeb) změny cen jiných zboží a) substituty - jiné zboží, které můžeme při spotřebě nahradit (jablka – hrušky) b) komplementy – jiné zboží, které doplňuje dané zboží (auto – benzín) Růst ceny komplementu vždy sníží poptávku po daném zboží! Růst ceny určitého zboží vyvolá růst poptávky po substitutu! Zákony trhu Zákon nabídky - S růstem ceny roste nabízené množství Faktory ovlivňující nabídku cena náklady výroby a obchodu (dražší suroviny, energie, zvyšování mezd atd.) změny vnějších podmínek podnikání (organizace trhu, počasí – zemědělci, daně atd.) změny kapitálové výnosnosti (přelévání kapitálu z jednoho odvětví do druhého – nižší konkurence znamená potenciálně zvýšení cen) Díky faktorům ovlivňujících nabídku a poptávku dochází k posouvání křivek poptávky a nabídky. Rovnováha trhu tržní systém funguje na principu rovnováhy na trzích trh je v tzv. ROVNOVÁZE pokud poptávka = nabídce a jedině tehdy dochází k tzv. VYČIŠTĚNÍ TRHU = není ani přebytek, ani nedostatek zboží. Cena, při níž nastává rovnováha trhu = rovnovážná cena a množství = rovnovážným množstvím Tržní mechanismus nabídky a poptávky: Trh má obvykle tendenci směřovat do rovnovážné situace a) Pokud je na trhu přebytek zboží: Je nutné snížit cenu. Snižování ceny vede k poklesu množství nabízeného zboží (vše se postupně rozprodává) a současně k růstu poptávaného množství zboží. Takže prodávající začne postupně zase zvyšovat cenu a její zvyšování musí zastavit dříve než začne hrozit pokles poptávky = v okamžiku, kdy se poptávka bude rovnat nabídce Tržní mechanismus nabídky a poptávky: b) Pokud je na trhu nedostatek zboží: je nutné zvýšit cenu Nízká cena totiž vedla k nárůstu množství poptávaného zboží a tudíž k jeho nedostatku. Takže prodávající začne postupně zvyšovat cenu (mj. proto, aby na velkém zájmu zákazníků více vydělal), což povede k poklesu poptávky. Zvyšování musí být zastaveno v okamžiku, kdy se poptávka bude rovnat nabídce. Existuje dokonalá konkurence? MONOPOL (na straně nabídky je pouze jeden subjekt, není konkurence) OLIGOPOL (strukturu trhu, která se projevuje malým počtem prodávajících v určité oblasti, obvykle se jedná o tři, nebo čtyři firmy) MONOPSON (je v ekonomii stav, kdy existuje pouze jeden subjekt na straně poptávky a zpravidla více subjektů na straně nabídky. Je to jedna z forem nedokonalé konkurence, souměrná s monopolem) OLIGOPSON (je tržní struktura, kdy se malý počet kupujících střetává s velkým počtem prodávajících) Dokonalá konkurence (existuje velký počet kupujících a prodávajících, z nichž žádný nemůže ovlivnit cenu nebo velikost výstupu odvětví) -> v případě výše uvedeného mohou kupující nebo prodávající ovlivňovat cenu. Keynesiánství Keynesiánství = Keynesovství = Keynesova ekonomie = Keynesiánská ekonomie zakladatel - John Maynard Keynes (knihou z r. 1936) po 2. světové válce jej přejala většina vyspělých zemí za největší problém v ekonomice považují nezaměstnanost stát má v době krize stimulovat ekonomiku (z přebytků období konjunktury) důraz na rozpočtovou (fiskální) ekonomiku v 70. letech 20. století bylo kvůli novým ekonomickým jevům (např. ropné šoky), které nedokázalo keynesiánství vysvětlit, potlačeno (např. monetarismem) Keynesiánství Vlády by se měly snažit o dosažení rovnosti objemu úspor a investic Dle Keynese způsobují ekonomické problémy především nízká spotřeba a nerovnost v objemu úspor a investic. Rovnosti by mělo být dosaženo buď podporou spotřeby (skrze agregátní poptávku, jak jsem popisoval výše) nebo podporou investic (snižováním úrokových sazeb). Udržování této stability je pak podle keynesiánců úkolem státu. Za nejdůležitější je považována stimulace agregátní poptávky, nezvyšování daní a nesnižování mezd. Absolutní a komparativní výhoda Pokud subjekt (firma nebo země) může určitý druh zboží vyrábět s nižšími náklady než jiné subjekty, má vůči ostatním absolutní výhodu. Komparativní výhoda při výrobě určitého zboží znamená, že subjekt při výrobě tohoto zboží musí obětovat méně jiného zboží než druhý subjekt. Úspory v rozsahu pojem z oboru mikroekonomie, pod kterým se rozumí výhody, které skýtá provoz či výroba ve větším měřítku. Takových výhod může být mnoho, mezi typické patří: A) snižování podílu pevných nákladů vzhledem k nákladům celkovým. Je-li například pro výrobu v oboru zapotřebí koupit drahý stroj, pak firma, která vyrábí na dvě směny, má z hlediska jednoho výrobku a onoho stroje menší náklady, než firma, kde stroj pracuje jen polovinu času B) ve firmě s více pracovníky je lepší dělba práce, každý se může specializovat na omezenější podúkol, v kterém se zdokonaluje, zrychluje a získává větší spolehlivost, zatímco ve firmě s méně pracovníky by se musel věnovat několika fázím výroby C) firma s větší nákupní silou může snáze dohodnout lepší ceny u svých dodavatelů Úspory z rozsahu přirozeně existují a představují faktor posilující vznik přirozených monopolů, stejně jako posilují zahraniční obchod i globalizaci. Jejich opakem jsou náklady z rozsahu, tedy náklady stoupající s objemem výroby. Druhy úspor v rozsahu Interní Technické (zlepšení strojů) Monopsony power (velké nákupy -> úspora za balicí materiál apod.) Manažerské (specializovaní manažeři zefektivní provoz, ale není možné je platit v malých firmách) Finanční (výhodné půjčky od bank pro větší firmy) Síťové (náklady na nové zákazníky online jsou nulové -> každý zákazník znamená čistý zisk) Externí – neovlivní to firma, může jít např. o snížení daní pro velké firmy