Úvod do Sociologie PDF

Úvod Atest - test z literatury a přednášek Povinná literatura \- Myslet sociologicky, Netradiční uvedení do sociologie. Bauman - s. 7-23 (kapitola Sociologie? K čemu?) \- Sociologická imaginace. Mills - s. 9-15 (kapitola příslib) \- https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=15364 sociologie jako...

Úvod Atest - test z literatury a přednášek Povinná literatura \- Myslet sociologicky, Netradiční uvedení do sociologie. Bauman - s. 7-23 (kapitola Sociologie? K čemu?) \- Sociologická imaginace. Mills - s. 9-15 (kapitola příslib) \- https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=15364 sociologie jako způsob myšlení o lidském světě - specifikují ji otázky, které si vědci kladou Zdravý rozum vs sociologické myšlení Sociologická imaginace Schopnost vidět v individuálním obecné Souvislost individuálního chování jedince s historicky společenskými procesy Násilí v pohledu sociologie \- pácháno na osobách částečně kvůli genderu \- má víc forem - psychické/ekonomické \- intimní emočně založené a individualizované téma \- Jak vysvětlit chování aktérů? \- [Jakou zkušenost mají pachatelé či oběti s násilím?] (Individuální aktéři měli stejné jednání v různý čas na různém místě - aktéři dělají podobné způsoby - imaginární propojení ať pachatele či oběti) \- [Jaké jsou kulturní vzorce chování?] (V konceptu tradiční rodiny či tradičních hodnot je páchání násilí partnerech často i podporováno) \- Socializace - Kulturní vzorce \- [Jak prokázat legitimitu násilného činu?] (Kvůli legislativě nastavené v ČR je násilí až povoleno kvůli nedostatečným trestům a regulaci) \- Soudní systém - Zákony a tresty \- [Jaká je socio-ekonomická situace rodiny?] (V těchto typech rodin se násilí objevuje častěji) \- [Proč jsou terčem násilí častěji ženy?] [- Do jaké míry je násilí možné dopouštět bez odsouzení?] [- Jaký vliv má pandemie na páchání násilí?] Povaha sociologického poznání Sociologie Je třeba mikro i makro perspektiva Předmět zájmu Sociální svět jako realita svého druhu s její vlastní logikou (sociologikou) Uchopení zkušeností člověka s moderním světem Předpoklad svět lidského jednání, zkušeností a vztahů se řídí vlastními kvalitami a pravidelnostmi [Jakou povahu má svět lidského poznání?] [Co drží sociální svět pohromadě?] [Jak může společnost fungovat jako koordinovaný celek?] Sociologie a krize společnosti Vzestup individualismu Eroze institucí moderní společnosti (evoluce tradiční rodiny) V dnešní době je spoustu rychlých změn a sociologie nemohla vzniknout dřív, než vznikly problémy, kterými se zabývá Přechod od tradiční po moderní společnost na příkladu práce Urbanizace Změna organizace výroby = dělba práce a strojové technologie Finanční kapitál a trh Změna pracovních podmínek Procesy které vedly k modernitě Individualizace a autonomie Od tradičních pospolitostí (jedinec jedná víc sám za sebe bez závislosti na skupinu ve které se pohybuje - kdy a kde chce pracovat) To kde se narodím nemusí nutně ovlivnit kde studuji / pracuji / kam se směřuji Abstrakce a generalizace Moderní společnost funguje když se společenské vztahy odosobní = abstraktní mechanismy = zákony (pravidlo pro všechny nehledě na osobní pozadí) Rozdělení na subsystémy = všichni nedělají všechno, ale je koordinace a efektivita = jde o celek, ale subsystémy jsou na sobě nezávislé = jedinci svobodně fungují v nějakém subsystému, kterým se podílejí na fungování společnosti Moderní společnost je jako souhrn pravidel v určitém společenském řádu Nejde o historické období, ale o pravidla ve společnosti kterou bereme jako moderní Diskurz o moderní společnosti Diskurz osvobození - emancipace, autonomie, seberealizace Diskurz kontroly - ztráta integrity (co je společnost když je tvořena individui), kde vzniknou závazky, jak ke kompromisu když se každý seberealizuje Je důležité přizpůsobení = to už ale není na základu tradičních hodnot Člověk už není omezen klasickou strukturou (nemá vybranou ženu, může si vybrat pracovní pozici) ale doléhá na něj nedostatek sociálního řádu, který se pojí s tradiční hodnotou (žena není doma, pracuje, o domácnost se musí starat oba) Gig ekonomie - ekonomie platforem Za posledních 10 let velká změna na trhu práce Vzestup digitálních platforem, možnost propojení nabídky a poptávky Poskytnutí práce přes aplikaci Níž kvalifikovaná pozice, jde i o digital marketing, copywriting, kódy Po pandemii Covidu mají lidé větší poptávku po službách Dříve byly formované dlouhodobé vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem Teď - Wolt, Bolt, Uber - nemají formovaný vztah, pracují kdy chtějí, není závazek Dělá pouze 5% Čechů, ale je to směr proměny trhu práce Tradiční firma / gig ekonomy Sdílená zodpovědnost zaměstnance a zaměstnavatele / Osobní zodpovědnost Zaměstnanecký poměr / organizace přes platformu dle nabídky a poptávky Jistota výdělku, jistota v době nemoci / Vlastní volba a možné následky Vykonávání práce v určitý čas na určitém místě / flexibilita a jednorázovost Kolegiální postoj / Konkurence od nově připojených na platformu Základní perspektivy a paradigmata v sociologickém myšlení Funkcionalistická perspektiva Konfliktní perspektiva Perspektiva symbolického interakcionismu Sociální identity Identita vs osobnost v psychologii osobnost, povaha, psychika V sociologii je sociální identita - identita chápána širším sociálním a společenském kontextu Sociální role je to očekávaný způsob chování v rámci společnosti či sociální skupiny Konflikt rolí Vyskytuje se buď ve vztahu mezi různými nositeli většinou různých rolí (interpersonální konflikt) nebo ve vztahu jednotlivého nositele k určeným rolím (intrapersonální konflikt) Politik / občan (jednání v osobním zájmu, ne v zájmu občanů) Konflikt uvnitř rolí Vyskytuje se uvnitř plněné role, často na pozadí role-osobnost buď jiné očekávání sociální skupiny kolem Politik hlasující proti zájmu své strany Dramaturgická role GoFFmana Sociální role a sociální interakce jako základní pojmy Goffmanové teorie Každé chování v dané situaci implikuje každou situacím aktéra Tvář - konzistence chování v čase dává nárok na určitou tvář, je to sociální jev, může nám být i odebrána (jsem student - nechodím do školy - projdu o tvář studenta) Je možné se od role distancovat, manipulovat s ní a i s očekáváními Sociální skupina Je seskupení, ve kterém se lidé sdružují Sociální skupina má komunikaci, společný cíl, sdílené hodnoty Chicago school Symbolický interakcionalismus Migrace Kriminalita Nová americká velkoměsta Sociální role a skupiny Humanistický koeficient - metodologie k posuzování sociálních jevů Thomasův Teorém Situace definovaná lidmi jako reálná se stává reálnou ve svých důsledcích Přijímání definice situace na základě rozdílnosti názorů Sociální identita Identita je individuální (co si o sobě myslím) a kolektivní (na základě sociálních skupin a sdílených hodnot - etnicita, orientace Vnímání sebe sama získám přes proces socializace Politiky identit Reakce na negativní identity, které jim jsou připisovány sociální nerovnosti Gender a formy rodinného soužití Pohlaví x gender Pohlaví biologická mužství či ženství **X** chování, atributy a očekávání s konkrétní genderovou rolí Chromozomy - XX (muži) **X** XY (ženy) Pohlavní žlázy - varlata **X** vaječníky Hormony - testosteron **X** estrogen, progesteron Hlas - Hlubší **X** Vyšší Gender Sociální a kulturní a psychologické aspekty mužství a ženství Mnohoznačnost pohlaví a konstrukce genderu z 1000 dětí je 17 intersexuálních Kategorizace pohlaví je pozadí pro konstrukci genderu (jméno, oblékání, hračky,...) Kultura je hlavní determinant v sexuální orientaci. Chováme se podle svých genů ale jsme ovlivněni i kulturními specifickými normami regulující naše sexuální životy V antickém Řecku nebyly homosexuál a heterosexuál dva odlišné výrazy, ale popis různých způsobů sexuálního potěšení Genderová socializace Všichni se učíme své genderové role - chování očekávání od nás, pokud jde o naše definované kulturní a sociální pohlaví, v dané společnosti nebo kultuře Genderové role jsou předmětem stereotypů a zavedených norem a hodnot, které nelze snadno zpochybnit, a to ani v otevřených a progresivních společnostech takzvaného Západu Gender vytváří a posiluje prostřednictvím každodenních sociálních interakcí po celý náš život Gender v sociologii uveden v 70. Letech 20. Století Nová nezávislá proměnná Analytický nástroj, který odhaluje zcela novou úroveň sociálních struktur, vztahů a významů Intersekcionalita Intersekcionální neviditelnost - překrývající se kategorie diskriminace (primárně rasově Víc faktorů, které ve spojení dají člověku privilegovanou X diskriminační pozici ve společnosti Matky bez domova -gender, matky, samoživitelky, špatná sociálně ekonomická situace etnicita, bezdomovectví = intersekcionalita Rodina v sociologické perspektivě Sociologická perspektiva Rodina obsahuje nejen jednotlivce, ale i vztahy: partner - partnerka - bratr - sestra, které implikují povinností a vazby mezi lidmi, což je typové pro každou sociální skupinu Má právní i společenské povinnosti Sociologie rodin - široké spektrum různých forem rodinného soužití Sociologie rodiny - rodina jako instituce Rodina jako soukromá a veřejná záležitost Proměny instituce rodiny Tradiční rodina X Moderní X Postmoderní Funkce - univerzální X pečovatelské, citové X Citové Autorita - Otec X otec, matka, funkčně segregované X individuální, slabá Legitimizace - sex, děti X děti X nelegitimizuje Rodiny v procesu konec monopolu na legitimní sex Konec monopolu na plození a socializaci dětí (vliv médií,..) Růst počtů rozvodu a opakování manželství Pokles porodnosti Emancipace žen a redefinice genderových rolí Dělba práce a rozvoj speciálních institucí berou rodině její tradiční funkce (škola, výchova,...) Rodiny v dnešní společnosti Nukleární rodiny Rozšířená rodina patchworková (pozešívaná) rodina Sink (Single income no kids) Dink (Double income no kids) Lat (Living apart together) **Rodina - mezi médii, společností a akademickou obcí neexistuje shoda v tom, co to je rodina nebo jaká by měla být. Tyto rozdíly vyplývají z různých lidských perspektiv, hodnot, přesvědčení a potřeb.** Sociologie nerovností Zdroje Nerovnoměrná distribuce zdrojů se vzorcem sledujícím určité sociálně definované kategorie Zdroje mohou být ekonomické nebo mohou proudit z úcty, zdraví, statusu, kapitálu,... Kategorie - zaměstnání, třída, gender, etnicita, náboženství, stát,... Ekonomická nerovnost příjmová nerovnost je nejčastější téma Opomíjený ale obrovský význam pro ekonomickou nerovnost Hlavní rozdíl je v majetku Nejsou ucelená data Kapitál Ekonomická nerovnost, její důsledky a příčiny jsou nejvýrazněji vyjádřeny v analýze Marxe Kapitál a komunismus jako ústřední hybatel modernity = akumulace Je to zdroj dalších nerovností POstřeh \- Míra a podoba společenských nerovností jsou formování a ovlivněny národní a světovou politikou v širokém slova smyslu veřejná a sociální politika Míra redistribuce Regulace (finančních trhů,...) Není přirozený stav Třída významný a diskutovaný koncept sociálních věd Analytická i popisná kategorie, aktér, politický dojem Zmizel z veřejného slovníku Postkomunismus - vyprázdněné slovo Západní země - neoliberalismus V poslední dekádě se obnovil zájem, je silná relevance pro porozumění současným společnostem Vnímání třídy Marx Třída jako základní ekonomická a sociální kategorie O vlastnictví výrobních prostředků Dělník X kapitalista Vlastník výrobních prostředků má vše Weber Třída jako jeden ze zdrojů moci Pluralita řádu nerovností Třída - tržní majetek ale i jiné aspekty tržní situace (kvalifikace,..) X Statusová skupina (stav - prestiž) společenské uznání, komunita apod. Konkrétní historická podmíněnost uspořádání společnosti Propojeno i s jinými principy nerovností (etnicita, gender, náboženství,..) Bourdieu Třída, sociální prostor a kultura Mnohost dimenzí (Weber) ale i moment přivlastnění a akumulace (Marx) Kultura jako integrální součást třídy Nedává smysl oddělovat ekonomické (třídní) a kulturní aspekty (status) Pozice v sociálním prostoru formuje kulturu v širokém slova smyslu (Habitus) Kulturní kapitál Sekundární ale významný zdroj v současných společnostech Akumulace, reprodukce, symbolická moc Reprodukce a mechanismy nerovností Míra nerovností Reprodukce nerovností Bez ohledu na míru rozdílu ve společnosti je zároveň klíčová otázka spojená s přenosem nerovností Do jaké míry mají lidé stejné životní šance? Do jaké míry jsme utlačováni minulostí, původem, rodinou? dědictví Tradiční a zjevný mechanismus přenosu ekonomického kapitálu Půda, domy, statky ale i firmy, kapitál (k investování) Vzdělávací systém V moderní společnosti je to cesta k mobilitě nerovností ve společnosti jak nahoru tak dolu Přenos a ospravedlnění přenosu Moc, autorita, legitimita Moc centrální kategorie pro porozumění mnoha aspektů sociálního života Přítomna ve všech sociálních vztazích interakcí aktérů Vykonává se např. Skrz politické systémy, ale i přes intimní vztahy (partnerství) Základním tématem studia moderní společnosti Význam moci Povaha moci Rozdělení moci Rozmanité soutěžící koncepty moci Marx Weber ( schopnost ovládat druhé, události či zdroje, schopnost prosadit svou vůli, uskutečnit co chci i přes překážky, odpor či opozici) Ch. W. Mills M. Foucault P. Bourdieu Autorita a legitimita Mocenské asymetrie se neudržují jen násilím či jeho hrozbou Jedna z podstatných forem uskutečňování moci je autorita Moc založena na více či méně obecném uznání oprávněnosti vlivu určité osoby, skupiny či instituce Autorita - legitimní forma moci, tzn. Obecné uznání práva na výkon moci či uplatňování autority Tradiční autorita Britská královna Alžběta Má kořeny v tradici, zvyklostech společnosti (legitimizace přes kulturní vzorce) Dědičná - příbuzenské vztahy Náboženská - víra v provázání osoby a boha Tradicionalistický způsob legitimizace je přitažlivý v době sociálních změn jež vyvolávají obavy, nejistotu - bezpečná volba starých ověřených způsobů jednání, hodnot (úcta, respekt,..) Charismatická autorita Adolf Hitler Vychází z Mimořádných vlastností jedince - díky tomu má vliv na své následovníky (obdiv, respekt, řízení se pokyny) Reálné či předpokládané mimořádné dispozice Nadlidské vlastnosti (posvátnost, síla,moudrost) určité osoby, které jsou zárukou správnosti voleb dané osoby Čím větší charisma, tím horší zpochybnění Když rychlá sociální změna oslabuje návykové vzorce chování, nabývá na síle požadavek pro charismatické záruky neomylných hodnotových voleb Např. Náboženství, političtí vůdci, masmédia, totalistické politické směry (fašismus, nacionalismus, komunismus Autorita právně racionální autorita pochází z práva - založena na víře obecně platné platformy jež jsou uzákoněny v souladu s uznávanými zásadami v podobě zákonů Normy/zásady/etablovaná pravidla ospravedlňují jedince jednat podle neosobních pravidel (ne na základě osobních schopností) Př. Moderní byrokratický stát, liberální ústavní stát moci Sociální organizace moderní společnosti Symbolické komunikace / institucionální jednání / organizované jednání Instituce Ustanovené, stereotypizované a rutinní způsoby Jednání / řešení problémů v určité skupině či kultuře Strukturuje a reguluje jednání Jednání "domorodců" Giddens Institucionální dimenze modernity Institucionální rysy moderní společnosti Např. Komodifikace - proces, který z činností, věcí, schopností činí předměty směny (hromadné zboží které podléhá mechanickému trhu) Komodifikace emocí - někdo nabízí = "můžeš koupit radost nebo zážitek" Organizované jednání Typ vztahů, které se ustanovují mezi lidmi v průběhu řešení problémů jejich přežití Způsob, kterým lidé koordinují svou aktivitu (izolovaná činnost) Moderní společnost = nárůst vlivu hlavně formálních organizací - expertních systémů na lidský život (výchova, léčení,.. Organizace = způsob jak pravidelně koordinovat Moderní společnost - jak zajistit efektivní, racionální fungování společnosti Formální organizace - uměle vytovřený nástroj pro koordinaci aktivit většího počtu lidí za pevně stanoveným cílem - převážní forma provozu lidských aktivit v moderní společnosti = jejich ústřední rys WEBER Zabýval se ideou byrokracie Racionalizace kolektivních aktivit = ŘÁD Exkurz - ideální typ V realitě nefunguje model který slouží jako nástroj k poměřování reality Vystupnované aktivity reálných Byrokracie jako ideální typ Pojem panství = mocenské uspořádání společnosti, moc je dána pouze v závaznosti vůči autoritě Byrokracie - racionální a legální typ panství Racioální pravidla a moc, která vykonává byrokratický aparát Klíčové rysy ideální byrokracie záměrně vytvořené neosobní principy/ pravidla = disciplína Musí vydržet v čase Kontrola specializovaného vědění Jasně daná hierarchie plánování a kontroly Dělba práce = finanční odměna Racionalita je klíčový pojem/prvek, odklon od pověr/mýtů ŽELEZNÁ KLEC RACIONALITY efektivita, rychlost, předvídatelnost Potencionální omezení svobody jedince, dehumanizace (odosobnění) Ztráta individualizace = nebezpečí Robert k. mertom souhlasí s popisem, ale Weber přecenil funkčnost Dysfunkce - přemístění cílů od cílů organizace k dodržování pravidel "Trénovaná neschopnost" - ritualizované chování Podobné kmenovým rituálům Otázka : na kolik je dobré pravidla ne/dodržovat (mít málo kreditů) Z. Bauman Modernita a Holokaust Holokaust je vedlejší produkt moderního sociálního inženýrství, produkt byrokracie Dva faktory Spojení ideologie vylepšení a mocného (centralizovaného) státu řízeného byrokratického parátu ¨, který je zdrojem masové lhostejnosti díky instrumentální účelové racionalitě Konkrétně díky hierarchické funkcionální dělbě práce, neosobním pravidlům a hodnotám Dochází k oddělení morálních hodnocení cílů RACIONÁLNÍ MODERNÍ SVĚT VEDE K IRACIONÁLNÍM VÝSLEDKŮM sociální sítě, komunity a uspořádání stará forma organizován společnosti účtu organická forma organizace Decentralizované síťové uspořádání, osobní sociální vazby Komunikace tváří v tvář Kolektiv (přijímání pravidel, řešení problémů, řízení) Lidé nejsou schopni zaměřit se na určité cíle nebo koordinační funkce sdílení morální hodnoty a formy Síťová společnost Pojem zavedli: Jan Van Dijk, Manuel Castells Nová společenská organizace, která je spojena s rozvojem tzv. Nových médií Decentralizovaná, síťová struktura organizace společnosti jež začala využívat nových médií Sítě spojují všechny jednotky nebo části jednotek: jednotlivce, skupiny, organizace účtu zkrácení vzdálenosti mezi jednotkami Postupně je nahrazována komunikace tváří v tvář digitálními technologiemi Jan van Dijk - Komunity Dva ideálně typické koncepty Koncept organické komunity, společenské tělo komunity fyzický kontakt lidí/ komunikace tváří v tvář / provázanost s místem, časem, prostředím 2\. Koncept virtuální komunity - komunity zájmů komunita vytvářena prostřednictvím počítačově medializované komunikace (textová, obrazová) - nejsou vázány prostorově ani časově Aktéři mají společné zájmy, ve všem ostatním jsou heterogenní Volnější sociální vazby, nižší míra sociální kontroly - nestálost Virtuální komunity jsou bez organických příliš omezení a nestabilní Komunikace, informace a média Nárůst médií při nástupu vždy chápáno negativně - jednoduchá forma ovládání velké masy lidí Komunikace je všudypřítomná Je to jakýkoliv oběh informací (poslouchání rádia, povídání, vybírání oblečení - jak očekáváme vnímání od druhých, retweet, sledování seriálu) V ekonomii jako signály - peníze = zisk přes komunikační médium Nevztahuje se jen k jednotlivcům (instituce, firmy, národy, pol. Strany) Otázka reprezentace: Kdo vlastně může mluvit za kolektivy? ("Češi chtějí...") Rozhoduje gatekeeping - moc, co se šíří přes kanály, co dostane pozornost Informace Vytvářena aktéry, s nějakým záměrem Čtena a dekódována jinými - ti si ji nějak vykládají a občas i chybně interpretují Informace nejsou jen data a fakta Komunikace a společnost Komunikace je součást společnosti a nejde tyto dvě věci oddělit Týká se to všech - bez komunikace není společnost Socializace, veřejné mínění, imaginární komunita (něco co nevidím, ale žije v představách díky komunikaci) Média a moc Médium je cokoliv, co zprostředkovává komunikaci Materiální dimenze (tiskárny, vysílače, studia, hospody, nástěnky,..) Sociální dimenze (jak se používají - normy, kultura, jak jsou regulované, jak vlastněné) Komunikativní moc a gatekeepers - ti, kdo tvarují a směřují tok informací a idejí (cenzura, mediální organizace - novináři, mluvčí, vlastníci médií, sociální sítě, automatický gatekeeping - algoritmy) Masmédia Centrem zájmu jsou především masová média = hromadné sdělovací prostředky Hlavní zájem mediálních studií ve 20. Století (noviny, audionahrávky, kino, internet,..) Silná Top-don struktura a centralizace Silně koncentrovaná moc médií, elita, gatekeepers Magic bullet theory X hypodermic model lidé jako pasivní příjemci informace sdělené přes média (propagandy) Snadná a efektivní manipulace X studium způsobu čtení a dekódování médií Dopad masové komunikace = silný, stejnorodý, přímý Internetu velký příběh o nové technologii Obavy z on-line světa X představy o revoluční změně - demokratičnost, decentralizace Hype okolo web 2.0 = zjednodušení publikování obsahu (YouTube, wiki, Facebook,...) Několik málo obrovských technologických hráčů akumulovalo postavení a moc internetu jako média GAFA (Google, Amazon, Facebook, Insta, Apple) Smysl není zprostředkování komunikace, ale zisku = zobrazení reklam, posilování úspěšnosti,.. Je to kinda neuvědomovaný návrat k magic bullet theory = představa, že sdělení v médiích je všemocné a silnější než jedinec ALE Učíme se jak média používat, co dělat a nedělat, jak je kriticky prozkoumat Diskuze o společenské regulaci soukromých provozovatelů sociálních sítí médií a jejich odpovědnosti Vztahování se k algoritmům, reflexe až hackování toho, jak funguje doporučení, googlování,... Různá adaptace ve způsobu používání médiích ať v kulturních či společenských kontextech Shrnutí Komunikace je všudypřítomná, integrální součást společnosti Média jsou prostřednictvím komunikace Média se opírají o materiální, technickou a sociální infrastrukturu Média můžou distribuovat moc - gatekeepers Masmédia, jejich nástup a význam Nesoulad s tím jak probíha a funguje komunikace, magic bullet theory, medium is the message Internet - demokratický hype, revoluční změna, ale složitější svět Rychlý nedávný nárůst role pěti technologických gigantů a otázka jak se budou vyvíjet