Sociologie nerovností a rodiny

V antickém Řecku se nevnímalo homosexualita a heterosexualita tak, jak se na to díváme dnes. Nebylo to o definici identity, ale o různých formách sexuálního potěšení, které byly přijatelné.

Genderová socializace je proces, během kterého se učíme a internalizujeme genderové role, které jsou očekávány od našeho pohlaví v dané kultuře.

Genderové role jsou v dané společnosti definovány normy a stereotypy, které se často těžko zpochybňují, i v moderních společnostech.

Intersekcionalita je koncept, který zdůrazňuje, že diskriminace se nezakládá pouze na jedné kategorii, ale na jejich vzájemné kombinaci. Například ženy s tmavou pletí, ženy s handicapem atd. Mohou zažívat mnohonásobnou diskriminaci.

Rodina z sociologického pohledu není jen souborem jednotlivců, ale také souborem vztahů s právními a společenskými povinnostmi a vazbami mezi členy.

Sociologie rodiny se zabývá různými formami rodinných vztahů a jejich změnami v čase. Zaměřuje se na rodinu jako instituci, jejich funkci a proměny v moderní společnosti.

Tradiční rodina je charakteristická jasnou rolí otce a matky, s otcem jako hlavou rodiny. Moderní rodina je více rozmanitá s sdílenou rolí otce a matky, a postmoderna je zaměřena na individualismus.

Rodina v dnešní době čelí mnoha výzvám a změnám, zahrnujícím růst počtu rozvodů, pokles porodnosti a změny v genderových rolích.

Tradiční způsob předávání ekonomického kapitálu, zahrnující dědičné statky, majetek a investice.

Schopnost ovlivňovat ostatní, události a zdroje, prosazovat vlastní vůli a dosahovat cílů i přes odpor.

Legitimní forma moci, založená na obecném uznání oprávněnosti vlivu osoby, skupiny či instituce.

Autorita odvozená z tradice a zvyků, podpořená kulturními vzorci.

Autorita vycházející z mimořádných vlastností jedince (charisma) a jeho vlivu na následovníky.

Autorita založená na dodržování práva a obecně platných pravidel.

Vzdělávací systém jako nástroj sociální mobility - cesta nahoru nebo dolů v sociální hierarchii.

Vzdělávací systém jako nástroj přenosu a ospravedlnění přenosu moci, autority a legitimity.

Schopnost vidět v individuálním obecné, propojit osobní zkušenosti s historickými a společenskými procesy.

Základní princip sociologického myšlení, který spojuje individuální zkušenost s širšími společenskými faktory.

Tradiční způsob myšlení založený na každodenní zkušenosti a intuitivním vnímání světa.

Zkoumání sociálních jevů z různých perspektiv, s ohledem na individuální i společenské faktory.

Studium sociálního světa jako reality s vlastními pravidly a logikou.

Společenské vzorce chování, které se učíme v procesu socializace.

Proces, ve kterém se jedinec učí sociálním rolím a hodnotám společnosti.

Násilí páchané na osobách kvůli jejich pohlaví, včetně fyzické, psychické a ekonomické agrese.

Schopnost vidět zřejmé, ale neviditelné, vnímat a zkoumat sociální jevy v širším kontextu.

Sociální identity jsou formovány na základě sociálních skupin a sdílených hodnot, zahrnují etnicitu, sexuální orientaci, náboženství a další.

Sociální role definují očekávané chování jedince v rámci společnosti či sociální skupiny.

Vnímání sebe sama v závislosti na socializačním procesu a sociálních interakcích.

Společenské uskupení s jasně definovanou komunikací, společným cílem a sdílenými hodnotami.

Vyskytuje se buď ve vztahu mezi nositeli různých rolí (interpersonální) nebo u jedince (intrapersonální), jde o rozpor mezi očekávaným chováním a vlastním jednáním.

Vyskytuje se uvnitř role, často souvisí s vnímáním sebe sama a s očekáváním sociálního okolí.

Nerovnoměrná distribuce zdrojů ve společnosti, která se řídí sociálně definovanými kategoriemi. Zdroje se mohou týkat ekonomického bohatství, ale také úcty, zdraví, statusu a kapitálu.

Příjmy jsou nejčastěji studované, ale klíčové je i vlastnictví majetku, které se liší od příjmů.

Zahrnuje ekonomický kapitál, ale také kulturní, sociální a symbolický kapitál. Jde o investici do budoucnosti s cílem získat výhody.

Je to analýza a kritika společenských nerovností, která zdůrazňuje, že kapitál je hybnou silou modernity.

Vidí třídu jako zdroj moci a rozlišuje mezi ekonomickou třídou a společenským statusem.

Vysvětluje sociální nerovnost skrze interakci mezi třídou, sociálním prostorem a kulturou. Zastává názor, že kultura je integrální součástí třídy.

V současnosti je to jeden z nejdůležitějších zdrojů nerovností. Zahrnuje znalosti, dovednosti, vzdělávání a kulturní kapitál.

Je to proces, jakým se sociální nerovnosti reprodukují z generace na generaci.

Proces, který transformuje činnosti, předměty a schopnosti do komodit, které se směňují na trhu.

Jednání, které je koordinované a směřované k dosažení společného cíle.

Ideální typ, popisující organizaci založenou čistě na racionálních principech a pravidlech.

Typ panství, kde moc pramení z racionales a legality pravidel a zákonů.

Disciplína, která se vyvíjí s nadřazenostních principů a pravidel nad lokálním úsudkem.

Ztráta individuální svobody a tvořivosti v důsledku rigidní byrokracie a specializace.

Přemístění cílů organizace na dodržování pravidel bez ohledu na skutečné potřeby.

Nezbytné chování a myšlení, které odpovídá striktním pravidlům byrokracie a je rigidní.

Informace je vytvářena aktéry s konkrétním záměrem a je dekódována a interpretována příjemci, kteří ji můžou chápat i chybně.

Komunikace je nedílnou součástí společnosti a obě se navzájem ovlivňují. Bez komunikace by společnost neexistovala.

Médium je cokoli, co zprostředkovává komunikaci. Má materiální i sociální dimenzi, která zahrnuje jeho používání a regulaci.

Gatekeeperi jsou lidé a instituce, kteří ovlivňují tok informací a idejí, například cenzuři, média, politici, algoritmy.

Tradiční masmédia, jako jsou noviny, rádio a televize, mají silnou Top-don strukturu s koncentrovanou mocí v rukou elity a gatekeeperů.

Magic bullet theory předpokládá, že média manipulují s lidmi jako s pasivními příjemci informací, zatímco studie dekódování médií zdůrazňují, že lidé informace aktivně čtou a interpretují.

Internet představuje nový a silný nástroj komunikace s potenciálem pro decentralizaci a demokratizaci. Nicméně i on je ovlivňován silnými technologickými společnostmi, které se snaží zisku z reklamy.

V dnešní době si uvědomujeme moc médií a aktivně se učíme, jak je kriticky prozkoumat, jak s nimi pracovat a jak je vnímat. Dochází k diskuzi o regulaci sociálních sítí a odpovědnosti majitelů médií.