Sociologie PDF

Sociologie 1 Co sociologie zkoumá? sociální a materiální vztahy mezi lidmi institucionalizace “standardizace” daná opakovaným jednáním strukturou vztahů a rolemi aktérů instituce = rodina, škola, stát, sociální sítě, média, “společnos...

Sociologie 1 Co sociologie zkoumá? sociální a materiální vztahy mezi lidmi institucionalizace “standardizace” daná opakovaným jednáním strukturou vztahů a rolemi aktérů instituce = rodina, škola, stát, sociální sítě, média, “společnost”, … utváření a reprodukci norem Co je ne/přípustné a ne/správné (jednání)? Jaká je role jazyka, vědění, kolektivů, …? příklad: vlastnické bydlení hierarchie = zkoumání moci instituce jsou hierarchické jak je struktura institucí utvářená normami, zdroji, věděním? příklad: hierarchie ve městě kdo rozhoduje Příklad Instituce (pojmenování): Aktéři (kdo je součástí) Normy jednání (co se očekává, že se ne/má dělat): Sociální struktura (jak jsou aktéři propojeni / jaké jsou jejich role): Hierarchie a moc (...):¨ Makro a mikro perspektiva: příklad “státu” ★ makro-úroveň: systém a struktura: organizace moci skrze právní řád, ekonomické vztahy, politické instituce (pojmy jako “kapitalismus”, “demokracie”) ★ mikro-úroveň: jednání aktérů a každodennost: dynamika moci na konkrétním úřadě, rivalita mezi ministerstvy (pojmy jako role, …)¨ K čemu (sociologické) poznání slouží? a) Popis vztahů, procesů, struktur, institucí = deskripce - “co”? b) (Re)konstrukce významů lidského jednání = porozumění - “proč”? c) Poskytnutí podkladů pro rozhodování = intervence - “jak?” Specifikum sociologie I ★ Teorie: používání abstraktních pojmů-konceptů ★ Metoda: systematické, ověřitelné a opakovatelné propojení empirie (“reality”) a teorie (zobecněné a abstraktní uvažování o realitě) ★ Reflexivita: kritické hodnocení vlastních cílů, postupů, možností a limitů ★ Organizovanost: sociologie jako instituce - lidé, organizace a vědění To platí pro všechny (sociální) vědy … ano…v čem tedy jedinečnost sociologie? Specifikum sociologie II Předmět zkoumání: vztahy - instituce - normy - moc - společnost… Sociologie jako… způsob myšlení “...zpochybnění samozřejmých interpretací světa” (Berger) “...nahlédnutí (zdánlivě) známého jako naprosto nového” (Baumann) + snaha o zobecnění = přesáhnutí individuálně specifické zkušenosti a poznání Jak “myslet sociologicky”? Systematičnost ★ Používání informací o světě (data) na základě určité metody ★ Používání konceptů a teorií Reflexivita Výzkum spolu-vytváří svět, který poznáváme Kritický přístup k vlastnímu poznání - znalost jeho možností a limitů Sociologie-Architektura-Urbanismus-Design Vztah lidí-institucí-společnosti a měst-staveb-infrastruktury-věcí? Možné zkoumat: “Co lidé ve vztahu k stavbám/městu/věcem (ne)chtějí?” [Vědí, co chtějí? Jak formulovat, co chci? Jak zkoumat “chtění”?] Nelehký vztah mezi laickým a expertním věděním L Přínos sociologie = kritické nahlížení na dané otázky… 2 Předmět zkoumání: vztahy - instituce - normy - moc - společnost Způsob zkoumání: metoda - reflexivita - organizovanost - teorie Kde se “to všechno” vzalo…? Kořeny sociologie/sociologického myšlení Sociologie jako reakce na proměny společnosti 2. pol. 19. století => vnímání “krize (ekonomické, morální, sociální) moderní společnosti” : industrializace, urbanizace, nacionalismus, růst populace, rozvoj techniky = modernita Současnost…? Sociologie jako věda o jednání (které se stává strukturami) Definice: „Souhrn individuí jednajících s ohledem na jednání druhých v určitém historickém, prostorovém, kulturním a sociálním kontextu.“ (Keller) „Společnost existuje, jen pokud se lidé chovají, jako kdyby skutečně existovala.“ variace na tzv. Thomasův teorém: “Pokud je situace definovaná jako reálná, stává se reálnou ve svých důsledcích.” Sociologie vznikající jako myšlení o… ★ Proč a jak je společnost možná (navzdory …)? ★ Proč a jak “drží při sobě”? ★ Jak funguje ve společnosti konflikt / rozpor? Marx-Durkheim-Weber-Simmel - vybrané myšlenky Émile Durkheim (*1858-1917) soudržnost komplexní společnosti: dělba práce a solidarita dělba práce: jednotící prvek - spoléhám se na druhé, že vytvoří různé formy hodnot solidarita: spoléhám se na druhé (a druzí na mě), že si … Karel Marx (*1818-1883) sociální nerovnosti ukotveny do povahy sociálních (třídních) vztahů dané podobou politicko-ekonomického systému (kapitalismu) společnost jako místo konfliktu - vztahy ve společnosti ovliněny zájmy jednotlivců, které patří k určitým sociálním skupinám (třídám) Georg Simmel (*1858-1918) vztahy mezi fyzickým prostředím (město/venkov) a subjekty=lidmi město jako působící intenzivněji na smysly - zahlcení akcent na emoce a prožitky, vytváření významů, komunikaci Max Weber (*1864-1920) význam morálního a afektivního jednání - lidé = nejen čistě racionální => společnost je formována a hierarchie/struktury utvářeny i na základě morálky zaměření na poznávání subjektivní vnímání = připisování významů Klasická sociologie pro architekturu-urbanismus-design Pojem: komunita - kolektiv - ambivalentní instituce, která může být kontrolující i emancipující (například poskytování péče) - různé formy a proměny Proces: odcizení (v moderním městě) - v současnosti spíše ve vztahu k otázce osamělosti nebo angažovanosti například ve vztahu k pojmu “veřejný prostor” Sociologie 20. století: vybrané osobnosti a pojmy Erving Goffman (*1922-1982) : originální pohled na interakce ★ význam (sebe)prezentace v interakcích (*dojem -> status*), ★ sociální role a očekávání (*profesor, student) ○ => ritualizované interakce (např. *státní zkouška, maturita*) ★ totální instituce (např. *léčebna, nemocnice, vězení*) - “kde není úniku”, Pierre Bourdieu (*1930-2002): originální pohled na sociální stratifikaci ★ teorie kapitálů (ekonomický, sociální, kulturní, symbolický) ★ habitus: “vtělená třída”, ○ sociální pozice spjata s tím, kým jsme se stali - jak jsme byli vychováni v rámci rodiny, školy a dalších institucí, ○ příklad: “výherce loterie” ★ umění “hrát (společenskou) hru” : vědět, jak se “správně” chovat a mluvit v určitých prostředích a kontextech Michel Foucault (*1926-1984): originální pojetí moci struktura společnosti skrze formování subjektů probíhající skrze ★ diskurz = pravidla toho, co a jak je smysluplné vyslovit v rámci komunikace - slovně/písemně - aby “byl člověk brán vážně”, aby “působil racionálně” ★ biopolitiku - vztah k tělu a tělesnosti jako způsob regulace jednání Příklad: různé formy kapitálu a získání bydlení Kdo může získat jaké bydlení? Kdo má jaký kapitál…? Jak se získává sociální a kulturní kapitál? Shrnutí: co si zapamatovat… ★ sociální struktura ~ kapitál(y): sociální, ekonomický, kulturní, symbolický ★ moc a kontrola ~ užívání jazyka a normativita i ve vztahu k tělesnosti ★ subjektivní vnímání a formování významů a jejich komunikace - klíčové pro poznání fungování společnosti …pro praxi architektury a urbanismu? (Expertní) názor o městě/stavbách/design přímo souvisí s vlastní společenskou pozicí (habitus) a internalizované představě o tom co je ne/správné. => nejen čistě racionální, ale i morální (Weber) = potřeba reflexivity Různé uživatelé*ky mají různé (nestejné/nerovné) přístupy k různým funkcím (města), ale i různé (nerovné/nestejné) porozumění o možných nárocích. => určitý způsob vládnutí založený na formování subjektů (Foucault), kdy se rozhodování účastní lidé s L více kapitály (Bourdie) = potřeba kritického náhledu 3 Sociologie: věda o společnosti v “permanentní krizi” 2. pol. 19. stol. - klasická sociologie ~ modernita 2. pol. 20. stol- Goffman, Bourdieu, Foucault …~ (další) krize modernity 90. léta – 2000s - vrcholící globalizace - období transformace Současnost - ekonomická a environmentální krize, akcelerující tempo změn “Musíte běžet [ze všech sil], abyste zůstali stát” (Carroll, L., Alenka v říši divů) Co je podle Vás charakteristické pro “současnou společnost”? “...zpochybnění samozřejmých interpretací světa” (Berger) “...nahlédnutí zdánlivě důvěrně známého jako nového” (Baumann) Jakými koncepty zachytit (některé) proměny společnosti/í? ★ globalizace ★ komodifikace ★ financializace Globalizace a společnost sítí I Zhruba od 70. let 20. století nejen kontext národního státu, ale také jak se ★ aktéři (lidé, organizace) propojují ★ instituce (“standardizované” jednání) uskutečňují ★ normy a hodnoty formují ★ diskurzy (způsoby vypovídání) fungují ★ hierarchie (mocenské struktury) vytváří a reprodukují na různých lokálních, národních a globálních úrovních Globalizace a společnost sítí II. Manuel Castells (80. - 90. léta 20. století): otázka: vztah mezi jedincem (a jeho lokálně-formovanou identitou) a sítěmi sítě = vztahy mezi aktéry (státy, firmy, sociální hnutí, lidé), kde je klíčové vytváření a cirkulace informací rostoucí význam abstraktního ve vytváření hodnot a také proměna rolí státu a (globálních) korporací - de/centralizace moci *aktuální otázky: ★ vztahy mezi “big tech” (Google, Facebook, bývalý Twitter) vs národní státy/EU ★ demokratizace/horizontalita (?) nových médií Globalizace a společnost sítí III. Bruno Latour (80. - 90. léta 20. století): teorie sítí-aktérů (actor-network theory) akcent na význam materiality při studiu vytváření a cirkulace vědění => informace jsou vytvářeny a přijímány pomoci materiálních infrastruktur objekty a jejich specifická materialita (př.*mobilní telefon, projektor, klávesnice*) jsou také aktéři (nejen lidé jsou aktéři) *aktuální otázky ★ role “non-human actors” - například v náhledu na environmentální otázky, snaha o “mimo-lidskou” / ”více-než-lidskou” perspektivu Komodifikace: definice pro fungování kapitalismu je klíčový proces komodifikace = = proces kdy se z objektů (suroviny, produkty), činností (služby, práce), subjektů (lidé) stává komodita = “věc”, kterou je možné směnit na trhu a získávat tak z ní hodnotu: typ hodnoty ★ hodnota užitná ★ hodnota směnná Financializace: definice proces, kdy roste význam finančních ★ aktérů (např. banky, investiční/penzijní fondy), ★ trhů (např. trhy s akciemi, dluhopisy, hypotékami), ★ nástrojů (např. hypotéční úvěry, životní spoření), ★ metrik a měření (např. credit scoring), pro současnou společnost, instituce, jedince například ve vztahu k zajištění na stáří, bydlení, zdravotní péče, vzdělání … Perspektivy zkoumání financializace (A) strukturální: formování struktur, které (re)produkují investiční (“spekulativní”) logiku vytváření hodnoty - finanční trhy, aktéři, produkty = makro-perspektiva  (B) kulturní: formování porozumění o financích jako normálním (nevyhnutelném) způsobů k zajištění života: bydlení, vzdělání, penze, zdraví = mikro-perspektiva Financializace: historický kontext I. 70. léta: tzv. ropný šok a ekonomická recese * stále silná "potřeba" generovat zisk a ekonomický růst 80. a 90. léta: deregulace finančních trhů a růst jejich významu * představa o ekonomickém růstu a sociálním zajištění skrze finanční trhy Financializace: historický kontext II. 2000s - normalizace financí pro ekonomiku (státní i firemní dluhopisy, obchod s komoditami) i sociální život - zajištění na stáří, bydlení, vzdělání, zdraví 2008: hypoteční krize v USA - globalizace následků financializace 2010s: politika nízkých úrokových sazeb - oživení ekonomik, rostoucí nerovnosti ★ krize hypotečního financování - Španělsko, Irsko / Polsko, Maďarsko, ★ rostoucí náklady na bydlení globálně: ceny a nájmy ★ “generation rent” 2020s: nejistota vývoje + v ČR obrat k vysokým úrokovým sazbám Efekty komodifikace a financializace: disciplinace jedinců Finanční svět má určitou morálku ~ principy: ★ individualizace: rizika a welfare (“sebe-zajištění”) ★ maximalizace zisku (návratnosti) z investic ★ význam času (úroky) - význam úvěru (dluhopisy, půjčky) Praktiky a diskurzy (*vlastnické bydleníhypoteční úvěry*) formují představu o ideálních “finančních subjektech” - ideál, jak by měl člověk jednat Ti, kdo určitým způsobem jednají ~ zvýhodněnost ~ Efekty komodifikace a financializace: kontext bydlení Bydlení (“built environment”): významný způsob ukládání prostředků a jejich zhodnocení (investice) pro institucionální i individuální aktéry = globální proces + lokální varianty strukturální: zaplavení “levnými penězi” v reakci na ekonomické krize (2010s); politiky podporující vlastnické bydlení (podpora hypoték) kulturní: potřeba se zajistit na stáří, vlastnické bydlení jako statusový symbol Shrnutí ★ akcelerující tempo proměny vztahů ne/hmotného (materialita a informace) ★ globální nové technologie, black-box “umělé inteligence” (generativních jazykových modelů) => nové způsoby interakcí a ovlivnění aktérů ★ financializace: proměna způsobu “zajištění se” (kvality života) - rostoucí význam financí a finančních aktérů ↳★ komodifikace bydlení a podoba současných měst 4 Období socialismu a bydlení: kontext I. ★ kontinuální nedostatek (kvalitního) bytového fondu: snaha o zlepšení materiální životní úrovně občanů i skrze bytovou politiku ★ otázka legitimity politického systému (nárokované/reálné *právo na bydlení*) - otázka role sociálního kapitálu při přidělování a přenášení odpovědnosti na jedince ★ postupná decentralizace systému bydlení ○ významná role státu v politice a poskytování bydlení - 1950s ○ proměna role a rostoucí význam družstevního bydlení - od 1960s  ○ standardizace typizované průmyslové výstavby - 1960s/70s = sídliště = ○ “tichá” podpora svépomocného bydlení (~výstavby rodinných domů) - 1980s Období socialismu a bydlení: kontext II. (panelová) sídliště - v 1970s-80s se ustavila jako jedna z významných forem bydlení a organizace městského prostředí = ale reflexe v pop-kultuře i společenské debatě: rostoucí kritika = potřeba zkoumat zkušenosti a preference obyvatel > Výzkumný ústav výstavby a architektury (VÚVA) => komplexní přístup: kombinace různých typů dat Lidé a sídliště (1985) : Jiří Musil a kolektiv I. Metody a data: komparace [typů] sídlišť a vývoj [konkrétních] sídlišť projektová dokumentace - statistická data ze Sčítání LBD - pasportizace občanské vybavenosti - data o pracovních příležitostech - jízdní řády - měření hluku dotazníkové šetření - expertní rozhovory - rozhovory s politiky/funkcionáři Témata sociální struktura (sociální/demografické skladba obyvatelstva) - postoje obyvatel k designu bytů / budov / sídlišť - občanská vybavenost - poloha sídlišť a mobilita obyvatel - volný čas - děti a mládež - senioři - sídliště jako komunita - spokojenost se životem na sídlišti Kapitola 3: Obyvatelé sídlišť a architektura (s. 106 - 126) Lidé a sídliště (1985) : Jiří Musil a kolektiv II. inspirace komplexní záběr z hlediska různorodosti metod, počtu a typu sídlišť tematická bohatost a promyšlenost logiky otázek/designu výzkumu limity relativně menší robustnost subjektivních dat-- relativně nízké počty respondentů za jednotlivá sídliště nebyly realizovány (hloubkové) rozhovory přímo s obyvateli Transformace (“dlouhá 90. léta”): Kontext Privatizace a restituce bytového fondu: stát -> obce -> nájemníci = majitelé Nové nerovnosti: majitelé vs nájemníci ("levné" byty, ale ne všichni mají úspory...); "staří" nájemníci vs "noví" nájemníci (výše ne/regulovaného nájemného) (Politické) otázky: de/regulace nájemného podpora vlastnického bydlení a rozvoj hypotečního trhu (2000s) Současnost (2010s-): kontext ★ sociální-ekonomická-kulturní preference vlastnického bydlení ★ normalizace hypotečních úvěrů ★ významná role mezigenerační výpomoci (*majetkových transferů*) ★ proměny role státu a obcí ★ města: turismus & gentrifikace vs nové formy industrializace (haly/sklady) = systém založený na soukromém individuálním vlastnickém/nájemním bydlení Současnost: otázky ★ Proč a jak se ustavuje preference vlastnického bydlení? ★ Kdo a jak normalizuje hypoteční úvěry? ★ Jak se formuje významná role mezigenerační výpomoci (*transferů*)?  = Dynamika současného systému bydlení: ★ Jaká je/bude reakce na současnou situaci bydlení? *rostoucí náklady na bydlení pro domácnosti, které se stěhuji; seniorky, mladí dospělí, domácnosti s jedním příjmem, prekarizovaná zaměstnání* Současnost: formování instituce vlastnického bydlení I. Otázka: Jak se normalizují hypoteční úvěry a ustavuje preference vlastnického bydlení? Data: (A) Média: Blesk, MF Dnes, HN, Právo, ČT1, TV Nova, TV Prima, finance.cz, hypoindex.cz, mesec.cz, kurzy.cz, penize.cz (113 článků náhodně vybraných 1996-2016 podle klíčového slova hypoték*) (B) Rozhovory: vlastníci (54); rodiče vlastníků (10); finanční poradci (6). Metoda: ★ analýza diskurzu (textů a promluv): kdo, co a jak říká Současnost: formování instituce vlastnického bydlení II. Ukázka z mediálního diskurzu 1 Úrokové sazby se u hypotečních úvěrů zatím drží na nízkých úrovních, ale tento stav nevydrží věčně. Snížení úrokových sazeb u hypoték je dočasné a v příštím roce sazby naopak mírně porostou. Zadlužit se na mnoho let je pro většinu lidí velmi nepříjemná představa, a tak přirozeně hodně váhají s konečným rozhodnutím, zda úvěr čerpat, nebo nikoliv. U hypotečních úvěrů ale dlouhé rozhodování není na místě. Proto kdo může, měl by s přípravou podkladů pro hypoteční úvěr začít co nejdříve. (Šalanda, R. 3.12.2004. ‘Hypotéční úvěry ještě dále zlevňují’. Hospodářské noviny.) Současnost: formování instituce vlastnického bydlení IV. Ukázka 2 Vlastní bydlení je díky čím dál tím nižším úrokům dostupnější, banky nabízejí i hypotéky se sazbou pod 1,3 %. (...) Jestli jste si to ale vyložili tak, že půjčku v řádu milionů si může dovolit každý, mohli byste snadno spadnout do dluhové pasti. Takový závazek totiž vyžaduje důkladnou rozvahu. Následující 4 body vás provedou tímhle procesem, i když jste úplný začátečník. Současnost: proměny vnímání role státu/obce/jedinců Výzkum (2019-2021): mladí dospělí (18-35 let) z velkých měst ČR ★ Jak vnímají situaci s bydlením? Vnímají ji jako “krizovou”? ★ Komu přisuzují odpovědnost za řešení (“krize”) bydlení ? Data a metody: Dotazníkové šetření - skupinové diskuze - individuální rozhovory Ukázka z výzkumného rozhovoru (Veronika, 25, Brno, 2020) Zodpovědnost - nechci říct, že celou zodpovědnost má mít stát, protože si to nemyslím, protože některý věci si musíš vyřešit sám, ale stát ti má dávat takovou tu jistotu, že si myslím, že to má být taková ta záchranná síť, když se ocitneš v nějakých sračkách. Na druhou stranu, když jdeš těm sračkám naproti, tak se nediv, že se ti stávají špatný věci a že třeba nemáš dobré bydlení. A holt jako to, jestli já seženu lepší byt než můj kamarád, protože se líp snažím. Nevím, asi by se měl teda každý spíš snažit sám, ale jo, ta zodpovědnost státu tam určitě je. Současnost: ambivalence vnímání role státu/obce/jedinců Zjištění : ambivalence (komplexita-protikladnost) ve vnímání rolí kdo je odpovědný za poskytování bydlení = individuální perspektiva (“nějak si poradím”) a vnímání strukturálního charakteru situace (“stát/obce by něco měly dělat”) Interpretace: otázka bydlení silně individualizovaná a silná norma “zásluhovosti” - # skrze bydlení se přisuzuje hodnota jedincům - prestiž a status 5 Jaké existují (konvenční) metody výzkumu? Rozhovor - různá míra strukturace Skupinové rozhovory - různá míra interaktivity Etnografie - různá míra “zúčastnění” Analýza diskurzu - různé měřítko (sociální síť, texty, odstavce, promluvy), Dotazníkové šetření - různá míra reprezentativity a cílových skupin hraniční oblast “Big data” - různá míra transparence a “Umělá inteligence” Jak a kdy různé metody [smysluplně] využít? Jak poznám, která metoda je adekvátní tomu, co chci zjistit? Podle čeho se řídit při designu výzkumu: ★ výzkumná otázka - co vlastně zjišťuji / na co se ptám / na co mohu odpovědět ? ★ teoretický rámec - o čem obecnějším mám ambici vypovídat / jaké pojmy používám ★ praktické kapacity - co mohu realizovat, co umím realizovat, na co mám zdroje Logika kvantitativní Sbírám a analyzuji velké množství dat (jednotek pozorování), abych se je pokusil*a zobecnit na základě statistických metod. Popis vztahů, procesů = deskripce - “co”? … Jaké jsou typické kvantitativní metody? … Co to je “reprezentativní” výzkum [výzkumný vzorek]? Logika kvalitativní Sbírám a analyzuji různorodá data do hloubky - do detailu, zajímají mě opakující se vzorce jednání nebo konstrukce významů. Pochopení významů = porozumění - “proč”? … Jaké jsou typické kvalitativní metody? … Jaká je [naše] role výzkumníka*ce? Jak designovat výzkum? “Plán výzkumu” (re)formulace výzkumného tématu/problému a výzkumných otázek rešerše literatury a existujících studií reflexe propojení našeho výzkumu a teorie výběr metod sběru dat konstrukce vzorku: ohraničení geografické, časové, “typové” určení metod analýzy dat interpretace dat ("možnosti a meze") = #nejde o lineární sekvenci kroků - paralelní / “návrat zpět Reflexe výzkumu: participativní bydlení výzkumné téma ~ společenský problém = nedostupné bydlení výzkumné otázka: možnosti a limity rozvoje participativních forem bydlení v ČR? rešerše literatury a konceptualizace (definice) - co to je “participativní bydlení”? identifikace aktérů - kdo je v tématu relevantní - města, obyvatelé, MMR ČR … metody sběru dat: zkoumáme, co (zatím) “neexistuje” + aplikovaný výzkum = výzkumné workshopy, dotazníkové šetření - propojení na partnerská města analýza dat a diseminace: metodika, manuál (+další výstupy), konference… Reflexe: výzkumné otázky Jaké jsou možnosti rozvoje participativních forem bydlení v ČR? ★ Jak je nastaven institucionální (legislativní, právní, finanční) rámec? ★ Jaké jsou kapacity měst a obcí v podpoře rozvoje? ★ Jaké jsou postoje a preference obyvatel/zájemců o bydlení ve vztahu ke spolupráci a sdílení v rámci bydlení? Reflexe: konceptualizace a rámec pro výzkum jak zkoumat vznikající fenomén? = nejasnost jak zjišťovat preference k něčemu, co je neznámé? jak si vzájemně porozumět? (výzkumníci, aktéři výzkumu, příjemci vědění) = definice: ukotvení zkoumaného fenoménu dimenze fenoménu 6 Jak poznám, která metoda je adekvátní tomu, co chci zjistit? ★ výzkumná otázka - co vlastně zjišťuji - na co se ptám ★ teoretický rámec - o čem obecnějším mám ambici vypovídat ★ praktické kapacity - co mohu realizovat, co umím, na co mám zdroje Co je to “výzkumný rozhovor”? = standardizovaná výzkumná situace * připravený a promyšlený * = situace (spolu-)vytváření reality * není to jen popis reality * Tím, jak se ptáme a jací jsme ovlivňujeme, co a jak budou lidé odpovídat. Struktura rozhovoru Strukturovanost a strategie vedení souvisí s výzkumnou otázkou a designem výzkumu. ★ narativní rozhovor (vyprávění): identita, biografie, významy, hodnocení ★ polostrukturované rozhovory: scénář, ale možnost se kreativně doptávat ★ strukturované rozhovory: informace, faktické údaje - de facto = dotazník Příklad: výzkum zkušenosti zadlužení Kontext: citlivé a komplexní téma osobního zadlužení/předlužení Výzkumné otázky: ★ Jak zadlužení rámují svá vyprávění o dluhu? ★ Jak vnímají sami sebe a ostatní aktéry [v příběhu zadlužení]? ★ Jaké formy aktérství se objevují? & Struktura rozhovoru : 3 části : narativní, časové osy, polostrukturovaná Před rozhovorem 1) design výzkumu: výzkumné otázky, proč dělám rozhovory - teoretické ukotvení, představa o velikosti "vzorku" - tj. časová kapacita, přepisování x poznámky 2) reflexe kontextu rozhovoru: situace během rozhovoru (v kanceláři, doma, v kavárně), sociální pozice vypravěče i výzkumníka a související výběr témat 3) příprava výzkumného nástroje a jeho testování - rozhovor “nanečisto” 4) etická příprava: informované souhlasy, smlouvy s vypravěči, nahrávání rozhovoru, míra anonymizace 5) praktická příprava: seznam kontaktů, tykání/vykání, místo a čas schůzky Scénář rozhovoru - jak formulovat otázky? úvodní otázka jednoduchá - “na rozmluvení”. srozumitelné/adekvátní - aby všichni vypravěči pochopili (podobně) nenávodné - nevkládat naše (očekávané) odpovědi rozvíjející - začínáme s otázkou, na kterou mohou vypravěči odpovídat dlouze a na kterou můžeme navázat; "doptávací" a nejnáročnější otázky na závěr dilema: přerušovat nebo nechat vyprávět? Během rozhovoru: Formálně: vhodné prostředí k rozhovoru a dostatek času etická dimenze (př. průvodní dopis, vysvětlení výzkumu na úvod), Neformálně: projevení zájmu o vypravěče*ku, adekvátní míra neformálnosti, přizpůsobení se identitě vypravěče, při rozhovoru aktivní naslouchání, pozitivní motivace - nevytvářet pocit "říkám něco špatně" Po rozhovoru Poděkovat - klidně vícekrát i před rozhovorem. Po vypnutí nahrávání - moment, kdy v některých případech vypravěč řekne "něco navíc" - často důležitá informace (kontext pro další interpretaci) Sepsání poznámek o rozhovoru (“protokol”) = významné pro analýzu! Dotazník silné stránky: velké množství stejně strukturovaných výpovědí => popis a porovnání postojů/preferencí různých skupin => hledání vazeb-souvislostí mezi tzv. proměnnými slabé stránky: relativně náročná jej správně připravit i vyhodnotit => nedokáže vysvětlit proč lidé odpovídají určitým způsobem Postup tvorby dotazníku (1) (Opět) formulace výzkumného tématu a otázek PŘÍKLAD: Jaké jsou postoje a preference obyvatel/zájemců o bydlení ve vztahu ke spolupráci a sdílení v rámci bydlení? (2) Definování cílové skupiny PŘÍKLAD: lidé, A)mající zájem o participativní bydlení - realizovat/informační; B)kteří chtějí řešit své bydlení obecně C)kterých se téma dotýká profesně = ovlivní jak obsah dotazníku, tak i způsoby diseminace = promyslet motivaci respondentů se výzkumu zúčastnit (3) Nastavení vzorku = ne/reprezentativní vzorek? PŘÍKLAD: Nastavení vzorku ovlivňuje diseminaci dotazníku i způsob vyplňování (s tazatelem/samosběr); ne/náhodný výběr, kvóty atd. (4) Definování konkrétnějších témat PŘÍKLAD: Zkušenost s participací, Co ovlivňuje rozhodování o bydlení, Znalost pojmu “participativní bydlení”, Preference ohledně participace, Vztah k veřejné podpoře (5) Formulace konkrétních otázek * otázky je potřeba formulovat, aby byly jednoznačné = srozumitelné pro cílovou skupinu = zjišťující právě jednu věc (ne “dvojité”) = nenávodné a nesugestivní = “bezpečné” - neměli by vytvářet pocit ohrožení / nemístnosti (nevím, co je “správná odpověď”) = v případě otázky na morálně citlivá témata - zvážit možnost ptát se projektivně/nepřímo (6) Výběr možností odpovědí = odpovědi nepřekrývající a zachycující celou škálu možných preferencí/situací = škály: časová (kvantitativně či kvalitativně specifikované), preferenční (ne/souhlas s výroky, hodnocení výroků) zahrnout i možnosti: “nevím”, “nechci odpovědět”, “jiné (doplňte”) (7) pilotáž a zapracování připomínek *klíčové vyzkoušet modelově na respondentu cílové skupiny* (8) diseminace dotazníku *klíčová je etika výzkumu = informovaný souhlas (GDPR) (9) analýza dat - popisná statistika / hledání vazeb mezi proměnnými PŘÍKLAD: indikátor participace = kdo si dovede představit participaci na základě odpovědí v daných dimenzích (prostor, sociální, ekonomická, organizační…) VÝSLEDEK: souvisí s: věk (do 35 let), místo bydliště (obec nad 200 000 obyvatel), právní forma bydlení (nájemníci) není souvislost: vzdělání, příjem domácnosti (10) interpretace - zasazení do kontextu, teorie, další data