Úvod do filozofie - komplet vsechny hodiny PDF

ÚVOD DO FILOZOFIE vyučující: PhDr. Oldřich Kramoliš, CSc. oslovení: pane doktore --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- POŽADAVKY - konzultační hodiny pana doktora od 10:30 do 15:00 (kancelář 608 na Báňské (budova, k...

ÚVOD DO FILOZOFIE vyučující: PhDr. Oldřich Kramoliš, CSc. oslovení: pane doktore --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- POŽADAVKY - konzultační hodiny pana doktora od 10:30 do 15:00 (kancelář 608 na Báňské (budova, kde mám Němčinu)) ukončení: test -\> někdy před zápočtovým týdnem (ještě není datum) ----\> **bude to ještě před Vánoci → 9.12 a 16.12.** - test bude bodovaný -\> pouze a výhradně z přednášeného studia -\> dle neúspěchu při testu bude dohodnuto individuální ukončení (---\> např. Práce navíc) - test bude mít některé odpovědi A,B,C, ale některé budou i otevřené -\> otázky kde napíšu např. Krátkou charakteristiku) - některé otázky zazní i v hodinách ----\> občas např. Naznačí co bude v testu - vzít si čistý papír ---\> Kramoliš bude otázky číst - jen jeden test - k testu se váže povinná četba - úvod filozofie (přečíst) (doporučení: úvod do filozofie - autor: Marek Otísk - je zde doporučená literaturu -\> můžu vycházet asi i z ní při výběru četby pro tento předmět) + další čtyři knihy -\> potřeba odevzdat výpisky z knih -\> podívat se na státnicové okruhy a dle toho si vybrat četbu (hodí se pak ke státnicím -\> je dobré mít ke státnicím načteno i něco navíc) -\> musí se jednat o FILOZOFICKÉ texty (čistě filozofické texty, nejlépe klasičtí filozofičtí autoři (NE malý princ, vladař... nehledat literaturu, která by mohla být i filozofická ALE čistě filozofická díla, takže ani Fromm-) (text např.: Patočka, Descartes, Camus (Mýtus o Sisyfovi), Rousseau, Aristoteles...) - o každé knize musíme napsat přesně 1 stránkový text členěný do tří odstavců -\>1. Odstavec proč autor tento text (knihu) napsal (nezajímá nás kdo byl autor, ale proč napsal tento text, proč se tento autor zabývá tímto tématem -\> např. Proč Platón napsal Ústavu? -\> zabývat se důvody proč autor napsal text a ne kým autor je), 2. Odstavec bude stručně o čem to bylo, 3. Odstavec bude o tom co si já myslím o tom co jsem četla (ne že se mi to líbilo, nebo, že se mi to četlo těžko, nebo, že jsem něčemu nerozuměla, ALE vycházet třeba z kritiky ostatních filozofů k danému dílu a k čemu se já přikláním----\> napsat MŮJ názor) - číst i Úvod, Předmluva a Doslov -\> jsou zde vodítka jak přistupovat k třetímu odstavci (kdo s tím nesouhlasit a proč, jak se pohled na tento text změnil v průběhu věků) - text nemusí být upraven dle norem (ale může být) - není potřeba citací a práce s textem - Ony tři odstavce by měly být textově vyvážené - 5 textů (úvod do studia + další výběr děl) můžeme odevzdat nejdříve v den testu (ideálně v den psaní testu, ne dříve, ale můžeme později) - když odevzdávám v den testu -\> ODEVZDÁVÁM FYZICKY - na jednu z prací napsat, že slibuji/potvrzuji/přísahám, že jsem dané knihy přečetla v rámci tohoto semestru (klidně může být trochu vtipné) s podpisem (----\> napsat slib, že jsem pro pan doktora Kramoliše četla tyto určité knihy) - texty přinést ve fyzické podobě na test -\> pokud to nestihnu napsat do testu tak pak odeslat na email Můžeme přecházet mezi sudým/lichým týdnem dle potřeby Úvod do filosofie - máme přečíst protože pan doktor nebude rozebírat úplně všechno ale půjde po osobnostech a problémech Hlavním tématem všech hodin bude vlastně Platonová jeskyně a její různé nahlížení skrz různé autory - **předmět je co dva týdny (sudý/lichý týden) (lichý týden byl 1. ---\>lichý týden má vždy přednášku první)** - **test vložit i s listy s četbou vložit do fóliové složky** --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- *ZIMNÍ SEMESTR* 23.9.2024 / 30.9. 2024 Platonová jeskyně Doxa (δόξα) Aletheia ([ἀλήθεια](https://en.wiktionary.org/wiki/%E1%BC%80%CE%BB%CE%AE%CE%B8%CE%B5%CE%B9%CE%B1)) Eikasia (εικασία) Pistis (Πίστις) Dianoia ([διάνοια](https://en.wiktionary.org/wiki/%CE%B4%CE%B9%CE%AC%CE%BD%CE%BF%CE%B9%CE%B1)) Nus (νοῦς) Aisthesis (αἴσθησις) Noesis (νόησις) Idea (ἰδέα) Eidos (εἶδος) - Noesis a Nus = rozumové poznání - Platónův text Ústava ---\> zde je podobenství o jeskyni - objevil to s čím můžeme souhlasit nebo nesouhlasit - Platónovo podobenství o jeskyni -\> filozofické kouzlo toho příběhu není o něm, ale v něm (to o čem je, ne to se v něm děje) - příběh jak zajatec putuje jeskyní -\> není to to nejpodstatnější -\> jde o to čím si on prochází - Jak to vůbec je to v (/s tím) žiji? ---\> základní otázka ---\> Co je realita? - Poznání (/Poznávání) bolí a nové věci nás šokují - Co je to citron? -\> Já to vlastně úplně nevím ---\> vidím ho a tak vím jak vypadá, chutnám ho a chutná mi kysele, ALE co je to kyselost? Jak to můžu vědět? - Platon patří mezi nejvýznamnější filozofy vůbec - říká se že když on byl mlád byli všichni řekové známí díky loutkohry (pomocí loutek a ohně se stíny (stínohra) promítá na plátno) -\> možná Platonová inspirace - Co říká příběh? Zajatci jsou připoutání a vidí celý život jen před sebe a nesmí se otočit -\> za zajatci je oheň kolem kterých chodí lidé a drží různé hliněné předměty, což před zajatce promítá stíny. Ona jeskyně má dokonce východ, který dle Platóna vede ven. Platon říká osvobodme jednoho zajatce (tak se tak taky stane). Zajatec je v šoku když uvidí co je celou dobu za ním. Jedná se o šok psychologicko filozofický a zároveň o šok fyzický -\> celý svět se mu otočí vzhůru nohama a to bolí. Realita ve které doposud žil není pravá a čeká ho teď cesta za tou pravou realitou. - Zajatec vyjde ven z jeskyně a uvidí opravdový oheň = slunce. Dle Platóna je Slunce reprezentací nejvyšší idee - Dle Platona se musí filozof dostat ven ze své vlastní jeskyně -\> jsme zajatci svého vnímání - Platón je dualista - Aisthesis = smyslové poznání (Aisteta = citové jsoucno) - je nejisté - jeho nejnižší forma je v místnosti těch zajatců - pod ním je ještě jedno, ale to je ve tmě ---\> nejsme schopni poznat nic - Noesis = rozumová poznán (Noeta = rozumové jsoucno) - Venku z jeskyně je pouze Noesis - **U Platona platí důkladní podmínka ----\> vždy poznáváme stejné stejným** - **vždy platí (určitá) soudržnost poznávaného předmět a způsobu jakým předmět poznáváme** - (Asi bude v testu) - Uvnitř jeskyně není filozofie ---\> nezkoumáme to co víme, to co vidíme----\> nepochybujeme - filozof se nespokojí s vírou (každý jsem jistým způsobem věřící, protože věříme v něco), ale chce dosáhnout pravdy - Bez víry se neobejdeme ---\> je důležitá pro existenci lidstva - př. Kdybychom něvěřili, že jsou tady dveře, jak bychom odešli z místnosti? - zároveň, ale musíme vědět jak dveře fungují / k čemu slouží----\> jinak by nám ani věřit v ty dveře nestačilo - potřebuji mít alespoň nějakou znalost toho co jsou dveře - Jeskyně dle etap: 4. Etapy (2 v jeskyni a 2 mimo jeskyni) -\> 4 kroky, 4 místa - Jakým způsobem poznávám co - Nejhorší (1) je ecasia = dohadování -\> typ smyslového poznání. Poznáváme stíny dohadování. To že se dohadujeme znamená, že je to dost nejisté (bachrlaté) (ještě jsme zajatcem -\> poznáváme stíny) - \(2) už nejsme zajatcem -\> zpřesněné smyslové poznání (poznáváme hliněné předměty) - Pistis = způsob, kterým poznávám předmět - Osvobozený zajatec vidí východ z jeskyně kde vidí rozumové jsoucna -\> když výjde zajatec ven z jeskyně je znovu v šoku slunce (3. Stadium) ho oslepí a on se dívá na své odrazy ve vodě - v 3. Stadiu je jsoucno které slouží k přípravě k dialektice - Předměty 3 stádia jsou předměty matematické (Geometrie) - čmárání do písku (ale to co kreslíme vnímáme smysly Aistet)-\> nadsmyslové jsoucno je to proto, že v naší představě je myšlené (např. Kružnice) naprosto dokonalé -\> a to nás vede k ideím - kružnici si dokážeme představit, protože známe ideu kružnice - Poznáváme je skrze Dianoia (= jisté rozumové poznání) - slunce Idea = lze pouze myslet (není smyslová) -\> dle Platóna je nespočet stolů, ale jsou replikou toho jednoho -\> idee stolu - pro všechny stoly je jen jedna stolovistost jen jedna pravá idea - nadsmyslové jsoucno (4. Stádium) - Nuse -\> rozum nebo až nějaké zření -\> rozumově zřím idea - je výsledkem dlouhodobého studia -\> až pak jsme schopni vidět ideau (její záblesk) - Slunce je pro Platóna nejvyšší idea - Stejné objevujeme stejným -\> smyslové smyslovým, rozumové rozumovým - Víra je dle Platona v jeskyni -\> jedná se o smyslové poznání (Doxa= mínění) -\> víra dle filozofie (Ne náboženství) je jisté nepochybování - Pravdivé mínění a nepravdivé mínění (Dle Platona) -\> ti kteří mají jen mínění nevědí vůbec nic o pravdě i když jí mohou mít (náhodně se trefují) - Kdo může být zajatec? Např. Neo (Matrix) -\> člověk, který vše bere tak jak to je, nikde nehledá problémy, neproblematická každodennost - V dialogu Aidon má Platon další podobenstvím -\> ryba plave pod vodou a vidí slunce, které je ale zabarvené díky vodě -\> ve chvíli kdy by se ryba dostala nad hladinu byla by v šoku, že slunce vypadá naprosto jinak než si myslela -\> čím blíže bude ryba blíže hladině (nebi) tím blíže je k poznání -\> čím blíže je ke dnu tím dále je od poznání - Doxa (v jeskyni) X Aletheia (pravda venku -\> mimo jeskyni) - V jeskyni ( ve smyslovém světě) je pohyb -\> dle Platona se musí pravda týkat nehybných předmětů (věčné pravdy, které jsou nehybné) -\> to co je v pohybu je nepřesné (nemůžeme to zachytit pravdivě) - Na to, co dnes společně řešíme (v hodině) navazuje 7. Platónův list - zpřesnění dohadování = víra - v jeskyni se dohadují co je předmět, který vrhá stín -\> můžu si myslet, že je to třeba kolo ---\> ale když vyjdu z jeskyně zjistím, že je to kružnice (geometrický obrazec kola) - když kružnici kreslím ----\> jsem v jeskyni ----\> je to smyslové jsoucno - Kde je učitel? Jen v naší hlavě ---\> vše je vlastně jen v mé hlavě - **Eikasia = stín** - **Pistis = předmět** - Víra - **Dianoia = geometrické obrazce (/objekty)** - **Idea = Nus (= rozum)** - tvar (nehybné podoby věcí) (je to jsoucno a patří mezi Noeta, je to věc rozumu) - Jednotlivé stádia zajatce v jeskyni a s nimi spojené pojmy (pravděpodobně budou v testu) - Epistemologie = gnoseologie = noetika - Gnoseologie = teorie o poznání - Ontologie = nauka o jsoucím - Etika= probouzení - Platon / filozof, chce aby šli jeho studenti do oné jeskyně a probouzeli k pravdě ---\> říkali jim pravdu o tom, co se děje (že jsou v jeskyni a to co vidí jsou jen stíny/odrazy) - Trojí dělení filozofie (Trichotomie = základní dělení filozofie) - (pan doktor má rád Matrix a uvádí ho jako skvělý příklad Platónovy jeskyně) - Tuto hodinu si budeme jen říkat jak to vidí Platon a pak se budeme zabývat tím jak to vidí jiní (tento problém) a proč s ním třeba nesouhlasí - Platon se snaží rehabilitovat svého učitele Sokrata (?) - Důležitost matematiky pro Platonovou dialogickou je už v tom co Platón napsal, že by měl dle něj Filosof za vzdělání - Jeden z posledních Platonových proslovů byl Epinoes - jaká nauka je pro moudrost naprosto nezbytná -\> nakonec se dojde k matematice - dle něj bez matematiky moudrost nemůže být - musíme žít =\> máme zemědělství (a s ním spojené vědy) - lékařství, kuchařství, zemědělství.... Odbornost nezajišťuje moudrost - Platon se ptá bez jaké odbornosti nemůže být moudrost - bez rozlišování jeden a druhý by nebylo rozumu -\> rozum umí rozlišovat - Platon hovoří o božském daru -\> protože tomu rozumíme - Moudrost vychází z rozumění čísla ne z jeho používání -\> takto se dochází k harmonii - Heidegger -\> základní rozdíl, který předchází všechny rozdíly - Onto = jsoucno / Onta= jsoucna - Základní filozofická otázka: Co dělá jsoucno jsoucnem? - ruka i klíče jsou obě jsoucny, ale nejsou těmi stejnými jsoucny - Platon - kosmické náboženství -\> vesmírná těla jsou v božské harmonii - Platon - dialog Epidomis = noční shromáždění dbalo na vládu nad městem - jak mají být vychováváni tito strážci zákona? - která nauka zaručí skutečně moudrost? - bez znalosti jakého typu se moudrost neobejde - napsal také spis Zákony - Filozofie je nejvyšší vědou, protože k ničemu není - protože když jsme se zbavili všeho co potřebujeme k žití (přežití) (jídlo, zemědělství, obydlí) ----\> bojovat o svůj život v každodenním běhu - můžeme se konečně věnovat tomu nejvznešenější = filozofii (respektivě matematice ---\> rozlišení čísel, násobky, počty ---\> znalost čísel je nutná k tomu abychom mohli myslet ----\> (pro rozum) je důležitá schopnost ROZLIŠOVAT) - Logos (rozum) se neobejde bez rozlišovací schopnosti - aritmetika, astronomie, muzika, geometrie... -\> až pak je filozofie - židle i stůl je každá jiná ALE obě jsou věci - dle Platóna je spojuje idea (obě je vnímame stejně) - Vznik filozofické otázky ---\> to je jsoucno a to je jsoucno, ale nejsou to ty stejné jsoucna----\> Proč nejsou stejná? A proč jsou obě jsoucny? - 1 není 2 - Platonická láska je nefyzická láska (nadtělesná láska) ---\> je vyšší než erotická láska - dle Platóna je nejvyšší mužská (homosexuální) platonická láska ---\> muži společně meditují (nad filozofií a jejími otázkami) 7.10. 2024 / 14. 10. 2024 - J. F. Lyotard - 1924 - 1998 - žil ve 20. Století - patří mezi postmoderní filosofie - směr, který žije v jisté nesopkojenosti s předcházející filosofií ---\> především s modernou - nedůvěra ke starým/ předcházejícím Velkým příběhům / meta příběhům - jsou naplněný jistou vírou, že lidský rozum (např.: v osvícenství) je jistou pochodní do budoucna - tato víra to, že člověk je rozumný (optimismu) pomalu mizí - např.: i kvůli Holocaustu - K filosofie nejde přistupovat tak, že se vše vysvětlí jednou poučkou ---\> že se vše shrne do jednoho Velkého příběhu - postmoderna =\> je pro ni typická pluralita - rozdíl od Platónské filosofie ---\> postmodernisti už si nemyslí, že existuje jen jedna pravda - požadavek na postmoderní filozofii (jeden z hlavních) je tolerance ---\> tolerance k jinému a né prosazování jen jedné jediné pravdy - Jen diktatury a velké příběhy věří, že můžou najít jedno jediné řešení - je potřeba se smířit s jistou citlivostí a tolerancí a trpělivostí pro jiné - hledání různých řešení na problémy, které jsou často neřešitelné - řešit tyto problémy klidně dlouhodobě ---\> na rozdíl od rychlého řešení, které stojí málo, ale je dočasné (řešení předchozích filosofii) - Sokrates nevěřil v jednu pravdu ---\> odvracení od Platónské filosofie - s nadsázkou lze říct, že Platon by Sorata popravil - Dá se říct, že se jedná stále o velmi současného/moderního filozofa - postmoderní filozof - postmoderna se velmi kriticky dívá na tzv. Modernu - Kritika tzv. Velkých/meta příběhů - snaží se odpověď na to co je pravda, co je zlo... - Postmoderna se staví proti Velkým příběhů - zážitky gulagů, války.... - I Platónova jeskyně je vlastně velký příběh - postmodernismus ---\> velká netolerance k platonistům - postmodernisti už nevidí jen jednu odpověď na věci ----\> moderna vidí jedno izolované dobro, jedno zlo - -\> postmoderna vidí věci pluralisticky - nechtějí vidět jen jednu izolovanou linii která by byla pravdivá - Máme být tolerantní - zabývá se etikou, filozofií, psychoanalýzou - Kniha O Postmodernismu (kniha Lyotarda) - postmoderno věnované dětem ---\> kapitola z jeho knihy O postmodernismu - (znovu)nalezení dětského věku ---\> náš návrat k němu (ať už jsme ho měli nebo ne) - kdo jsou v tomto smyslu děti ---\> ten kdo se (ještě) umí divit - údiv je pro filosofii naprosto nepostradatelná složka - Lyotard nastíní problémy, ale nedá nám jedno jediné řešení - vysvětlí nám problém a nedá nám na něj odpověď ---\> chce abychom se s ním trápili - vysvětlí nám jak na ní ale my se s ní máme trápit ---\> to je úkol filosofa - Co je to vlastně filosofie a jaký má smysl - naznačí řadu řešení, ale na otázku neodpoví ---\> nechá jí otevřenou - neustále hledání (jehodno z Lyotardových témat) - Už v Řecku byl problém ve výchově lidí k filozofii ---\> spojeno s Aristotelem - samotné vědění dle Aristotela nedostačuje ---\> musí být odmalička koordinováno výchovou - od toho jsou vychovatelé - Sokrates -\> vědění je ctnost - A Aristoteles říká, že je to užitečná věta, ale není úplně platná, protože vědění nás nevede ke ctnosti (víme, že kouření je škodlivé, ale to neznamená, že přestaneme kouřit) ---\> ke ctnosti je nás potřeba vychovávat - Mezi Aristotelem a Sokratem je nevyřčený duel - Aristotelova otázka: Kdo učí vychovatele vychovávat? - jak je to vlastně s výchovou (k filosofii)? - Dle Sokrata každý jedná tak jaké má vědění\> dle Sokratovy filosofie neuděláme nic co nám škodilo (dle našeho vědomí ---\> to co nám dávají věci, které nám škodí) - Lyotard - Co je to vlastně filozofie? - Filosofie spočívá v neustálém hledání - V tom Sokratovském "vím, že nic nevím" a zároveň se znovu učit - Filosofie je dle Lyotarda Sokratovská ---\> neustále začínat, neustále hledat, neustále zkoumat.... - Realita je otevřená otázka - člověk vůči filozofii musí být trpělivý - Filosofie pořád neví a ona musí v tom nevědění žít - Lyotardovi jde o to abychom filosoficky mysleli a ne abychom hromadili (filosofické) fakta - filosofie vzniká v aktu, který v nás vyvolala údiv - Lyotard chce požadavek neustálého znejišťování ---\> otázka jak vyučovat filosofii na školách tak abychom nezpůsobili údiv ---\> sám vyučující by měl být "udiven" daným problém, který sděluje žákům - filosofie jde neustále někam dke neví jak to dopadne - Filosofie v moderně a osvícenství byla považována za něco co má za úkol vést lidstvo k lepším zítřkům - Lyotard se ptá: Chce to dneska vůbec někdo po filosofii? Chce dnes někdo vůbec aby filosofie něco dělala? Existují dnes vůbec nějaké děti, které jsou se schopny divit? - Člověk jako bytost chce pořád něco zkoumat, dozvídat se, dobývat, zjišťovat..... ale o tom není filosofie - filosofie jakoby perspektivně nesouhlasí s naším pohledem na věc - Filosofie by měla neustále konstruovat otázky a budovat pochybování - I vychovatelé by měli neustále konstruovat, zjišťovat, budovat a pochybovat - měli by být jako filozofie ---\> podněcovat k otázkám - dle Lyotarda a pana vyučujícího je pedagogické minimum blbost ---\> takováto podmínka by neměla být u vyučování ---\> žádný pedagogický kurz by neměl být podmínkou proto aby nás učil jak učit filosofii - Lyotard už nachází druhý problém filosofie ---\> nejsme trpělivý, na filosofii se nekladou takové požadavky jako kdysi ---\> máme je vůbec hledat? - Filosofie by měla být jistým návratem k dětství - Otázka je jak vychovávat a jak nedočkavost/netrpělivost lidí léčit - jsou i postupy špatné - Lyotard říká, že každý máme ve třídě jistého Alkibiades - Alkibiades byl Sokratův žák (měl pro něj i sexuální nabídku ---\> výměna znalostí filosofie za sex) - Alkibiades nabídne Sokratovi svou tělesnou krásu za jeho moudrost - nabídne, že něco poskytnu za něco si nezasahuji --- chci něco co si nezasluhuji - S filosofií se nedá obchodovat - Sokrates říká Alkibiadovi: "To bys prodělal, ty máš tak krásné mladé tělo. Ty se opravdu filosofii chceš učit. Pojď se s námi učit" - celá řada ironický poznámek z Sokratových úst - Alkibiades ironii pochopil a nepřidal se k učení filosfie - Alkibiades je tedy žák který se snaží učiteli nadbíhat a upláct ho - ještě horší je když učitel je Alkibianem - snaží se žáky falešně podbízet - "Vyplatí se filosofii studovat (v rámci obchodu)" --- lež :) - Agora kde jsme měli bojovat se přenesla do učeben - Lyotard nabízí řešení ---\> učit filosofii jen ty, kteří se o ní opravdu zajímají - vysoká škola, kroužky, sám učitel si má vybrat lidi, které bude učit - musíme se se situaci smířit a být vděční i za kapku údivu - Boj učitele o pozornost se přesunul z veřejnosti do učeben - studenti už nemají o filosofii ájem - Vychovatel by měl cítit otevřenost - V čem je zvláštnost dnešní doby? - vzdát se ole vychovatele? Učí jen ti, kteří o to stojí? ---\> je třeba více zvažovat, nevědět a jít dál kupředu, filozof musí stát tváří v tvář tzv. Sporadickému dotazování - problém stále trvá, problém se jen otevřel - říká, že vychovatel má vychovávat tak, aby se sám filozoficky zamýšlel nad svým výkladem - S. Kierkegaard - 1813 - 1855 - chtěl se nazývat spíše (pouhým) autorem (ne filosofem) ---\> v tom byla taková jeho jistá pokora ---\> byl zapálený křesťan, který nechce být na svůj obor pyšný ---\> proto chce být autor ve styl Marka Jana (evangelisty) - Skromně neskromný prohlášením - evangelisti činili psaním jistou práci pro Boha - Kierkegaard chce svými filozofickými texty pracovat pro křesťanskou víru ---\> proto je v jisté pokoře - křesťanský filozof, jehož úkolem je propagovat a obhajovat křesťanství - byl prostestatem - předchůdce existencialistů (filosofie 20. Století) ---\> více předchůdců existencialismů, ale on je jeden z těch nejvýznamnějších - Co jeho baví na filosofii? - nechybí mu údiv - chtěl žít tam, kde jsou myšlenky ---\> kde se bouří, kde se znovu zvedají, kde víří - chtěl být prostě tam, kde myšlenky žijí a myšlení je podníceno - složitá, tragická osobnost - byl citlivý a velmi vášnivý a spontánní člověk - Vášeň, paradox, a víra se stávají středobodem jeho myšlení - jistá psychologičnost ---\> až analytické psychologické myšlení a rozebírání lidí - pomocí této jeho (jisté výstřednosti) se tyto myšlenky začaly do filosofie dostávat - uvnitř sebe byl drásán - měl problémy s páteří ---\> byl ve velkých bolestech - vnímal sám sebe jako oběť - což je v křesťanství velký motiv - žije velice pravidelným životem - strávil většinu svého života v Kodani - nebyl tak klidnou postavou jako Immanuel Kant - Velká otázka existencialismu ---\> vazba k moderní době, k technice, k moderní společnosti - Kierkegaard říká, že technologie je posun k úpadků - přírodní vědy budou v budoucnu příčinou utrpení / zkázy - velmi kritický se díval na vědu a pokrok v ní (---\> podobné téma jako u existencialistů) - (rozčiloval ho vynález mikroskop) - věda vzdaluje člověka od boha ---\> pomocí vývoje vědy a jejich vynálezu se člověk snaží odpovědět na otázku boha což je dle Kierkegaarda špatně - Kierkegaard e věřící ---\> bůh je tvůrce všeho ALE nelze ho kritizovat (za jeho práci) - je potřeba se osvobodit, ale to je možné jen když se před tím ztratíme (Jako s Neoem v Matrixu) - Emanuel Rádl (filozof) ---\> Kierkegaard drsně odsoudil ---\> byl dle něj sebe bičující romantik, který se liboval v utrpení (sebebolu) - Rádl byl velký příznivec Masaryka - Kierkegaard byl celý život v Kodani až na dvě velké cesty v jeho životěnre - 1 = Cesta do Berlína ---\> zde se seznámil s klasickou filozofii - 2 = Cesta do Jutska, rodné město jeho otec ---\> zde si uvědomil jak velký dopad má prostředí na člověka (Jutsko bylo pustina) - jaký dopad má na člověka pustina - pustina je i v bibli (poušť) - ichni lidé prp něj sou zrnky písku v pustině a on se chce stát probuzením pro tuto pustinu - analogicky přenesl myšlenku, toho, že nás formuje stina (poušť) na to, že lidé jsou písek a tedy lidé kolem nás formují - Kierkegaard vyšel skokem viru do světa pravdy zatímco Platon, vyšel z jeskyně rozumem - dle Kierkegaarda je víry vyšší než rozum - skutečná víra je nad pohádkami, jak tvrdí nevěřící - Kierkegaard má víru vášnivou, vírou křesťanskou, víru v boha, což se liší od víry filosofické - Kierkegaard měl těžké dětství ---\> v dětství byl velmi nemocný ---\> to nebylo náročné nejen fyzicky, ale i psychicky, protože Kierkegaardův otec byl velmi silně věřící a synovu nemoc viděl jako trest za své hříchy -\> což velmi přenášel na Kierkegaarda - Kierkegaard byl velmi inteligentní, vynikal v jazycích - Kierkegaard vystudoval kněze (slíbil to otce), ale nakonec se knězem nikdy nestal a začal psát - Kierkegaardův otec byl pro jeho osobu velmi důležitý , protože ho utvořil v tu osobnost, kterou se stal ---\> Kierkegaard byl velmi dobrý ve fabulaci a nebýt jeho otce tak se říká, že by předčil (v oblasti psaní (pohádek, příběhů..)) H. CH. Andersena - Kdyby Kierkegaard nebyl tak bolestivý a lítostivý tak mohl být lepší než Christian Andersen - 2 cesta ---\> pustina oceluje Ducha (i v Bibli byl Ježíš na poušti) (Exupéry - Citadela) - Pustina je to, když je uprostřed lidí -\> těch, kteří zapomněli - pustina / jeskyně ---\> je masa lidí - současnost ---\> nejde mu o masu, jde mu o niternost jedince. Chce člověka naučit zodpovědnosti za něj samotného , ne aby zůstal jako zajetec v Oalatonvově jeskyni. Ukolem je Kierkegaarda je vymanise z jeskyně - je třeba být vášnivý (předchází existencialismu) - Abychom skutečně byli nesmíme se vyhnout niternosti - Dostává se do psychologických analýz (předchůdce psychoanalýzy) - Lyrika, emotivita, lásaka, paradox (dříve ne obvykle s něším přichází jako první) - Chtěl si vzít Reginu (jeho láska) -\> cítil sovu zvláštnost, chtěl se zařadit do společnosti, pak si ale uvědomil, že to nebude cesta ---\> snažil se jí znechutit (aby se s ním rozešla ona sama) ALE ona to neskočila ---\> nechal si napsat potvrzení od lékaře, že není schopen manželských povinností) ----\> zrušil zásnuby -\> začal psát ---\> odjel do Berlína a zde se seznámil s Hegelem - Kierkegaard VS. Hegel - Víra Vs. Rozum - Hegel se stal Kierkegaardovým celoživotním soupeřem - Kierkegaard ale převzal nějaké věci od Hegela (třeba strukturu tří) - Hegelův systém je systém s kterým byl Kierkegaard v rozporu ---\> nesouhlasí s Hegelem ve spoustě věcí ---\> Kierkegaardovi se nelíbí jeho snaha o Metapříběh (Hegel chtěl vytvořit filosofii práva, ekonomie....) - Kierkegaard se staví především Hegelovy triády (téze, antitéze, syntéza) - Hegelovská dialektika bývá popisována pomocí triadického schéma teze, antiteze a syntézy. Teze kladená v prvním kroku schématu je v druhém kroku negována. V třetím kroku je negována tato negace, výsledkem přitom ale není návrat k tezi, ale její zprostředkování v tzv. určité negaci - Kierkegaard tvrdí, že jsme buď dobrý nebo zlý a nevzniká tedy žádná syntéza (kompromis) - íkal například , že pokud člověk tvrdí že je křesťan tak by musel nést kříž aby říkal 100% pravdu, o opačném případě lže ---\> nemůže nastoupit syntéza - Kierkegaard trvdí "Proč bych měl žít?", což ho opět staví do protivky s Hegelem - U Hegela se ponižuje (podle Kierkegaarda) náboženství - Hegel se zabýval společností X Kierkegaard jedincem - Kierkegaard říká, že křesťanem je nejnáročnější na světě a on proto není křesťanem (a že by raději byl židem) - Dle něj, když je někdo křesťanem tak se jeho život stane okamžitě křížovou cestu - Kdyby se dnes znovu vrátil Ježíš tak by ho znovu ukřižovali (křesťané - ti nedokonalí, vágní, mdělí...) - křesťané ukřižovávají sami sebe - dle Kierkegaarda je skutečná víra nejtěžší věc na svět ---\> filozofie dle něj není tak těžká - dílo: - Svůdcův deník - Bázeň a chvění - čas je logická deterministická linka - s tímhle Kierkegaard nesouhlasí ---\> čas jsou okamžiky a momenty, které nejsou logicky řazeny - Bázeň a chvění - kniha - několik příběhů o Abrahamovi a jak to vlastně nemohlo být - Kierkegaaard byl znepokojen kázáním v kostele - proč je Abrahám otcem víry - Nemoc smrti - kniha - rozlišuje tři stádia ve kterých se může lidská existence naplnit - Estetické stadium - doba revoluční - etické stádium - racionální - náboženské stádium - přechod mezi jednotlivými stádii je možný, ale děje se spíše skokem (nejedná se o plynulý přesun, ale spíše přesun na základě krize) - po náboženské krizi apod. - není postupný - každé stadium může mít vášnivou a nevášnivou složku - Don Giovanni ---\> Kierkegaardova oblíbená opera - Don Giovanni je vášnivý ---\> co on dělá v daném okamžiku to on myslí vážně - Kierkegaard si váží estetického přemýšlení o Giovanniho - to co on dělá on myslí vážně - přestože jeho vášeň je jistým způsobem chladná ---\> je svůdcem ---\> ale ženy ví, že on tu vášeň myslí vážně narozdíl od jejich manželů, kteří jsou sice věrní, ale ne opravdu vášnivý - nemá etické normy a pravidla - když svádí ženu tak to v onom daném okamžiku myslí vážně - Don Giovanni - propaluje život a ten mu chutná, vezme si co chce, žádné náboženské ani etické ideály - Vrcholným představitelem etiky je pro kierkegaard a Sokrates - meze racionality a etiky - Kierkegaard -\> víra překonává racionalitu ---\> z Platónovy jeskyně se můžeme dostat ---\> můžeme z ní vyskočit - pomocí víry - Současnost - kniha - vzorem pro existencionalisty - popis zajatců v Platónově jeskyni - Jsme zajatci, to je současnost - Ničemu se nevěří, dobro se považuje za něco co se nevyplácí - Kdo je schopen překonat to obrovské nic? Každý kdo je toho schopen ---\> Každý kdo je schopen se nenávidět - Co je to v křesťanském smyslu ---\> dle starého zákona ("Kdo je bez viny ať první hodí kamene) - vědomí, že jsme hříšní - nikdo z nás není bez viny ---\> vini jsme úplně všichni ---\> a připuštění si této viny je potřeba abychom mohli jít dál - navazuje na to Heidegger - používá pojmy jako hřích, návrat ztraceného syna, provinění - používá to ve smyslu toho jak se vytrhnout z každodennosti - musíme hledat nový počátek ---\> staré přístupy se vyčerpali (např.: údiv) - to co nás k tomu může dovést dle Heideggera je úzkost - (Fromm říká, že je potřeba sám sebe (bezpodmínečně) milovat) - jakýkoliv akt je vina (nejedná se o vinu jako o provinění v běžném slova smyslu) - každý kdo je pokorný, kdo uzná, že je hříšný, každý kdo uzná, že se jedná o cestu náročnou ---\> ale není zde jen ten a ten může tuto cestu zvládnout - Náboženský/ božský paradox ---\> bůh se stal člověk → Ježíš byl zpozorován - Kierkegaard chtěl být nenápadný, chtěl být autorem, chtěl bojovat proti současnosti - Vztah Kierkegaarda k Sokratovi - Kierkegaard musel Sokrata popřít protože byl křesťan a Sokrates pohan - Sokratovská ironie - Kierkegaard se zabýval tím jestli Sokrates opravdu neví nebo jestli nás klame že nic neví a vlastně ví - Ironie = obrat, kterým chceme říct něco jiného než co je - může to být i kritika - v ironii se může schovávat i kritika - můžeme jí naznačit ironii nejen žert - ironie může být i hádankou - Holčina, která vždy se hlásí a má pravdu se jednou splete - "Milá Věro, vy jste dnes byla opravdu výborná" ---\> jak to učitel opravdu myslí? Věra si může myslet, že to měla opravdu správně - "Dnes je ale hezky" ---\> přestože prší - Děti když si hrají s panenkami ---\> "Ta moje má dneska horečku" ---\> není to lež ---\> JE TO HRA - Ironie není klam ---\> je řečena tak aby byla buď pochopena nebo aby byla hádankou - Ironie = latinsky = neklamat - Ironie = Ironea = řecky = klamat ---\> ale řecky se to používalo i jako neklamat ---\> Sokrates to bere jako neklamat - Řekové pokládali ironii za vědomý klam zatímco Římané ho považovali za neklam - Řekové pokladali Sofistý za ironiky ---\> ti kteří klamou - Se Sokratem přišla v Řecku změna významu slova ironik ---\> už to nebyl ten co klame - Sokratovská ironie = hádanka - Sokrates: "Vím, že nic nevím" ---\> vím, že nic nevím, ale zároveň vím víc než vy - Sokrates: "Já nikoho neučím" ---\> on opravdu neučí, protože nemá žádnou školu ALE zároveň vychovává a učí lidi na ulici - je i není tedy učitelem - tato dvojakost je typická pro Sokratovu ironii - chce i nechce říct to co říká - Jak se dívá na ironii u Sokrata Kierkegaard ---\> nikdy nedojde k žádné pozitivní jistotě, vždy se otevře propas kam nejde ---\> Sokratova ironie dle Kierkegaarda = negativní ironie (Sokrates: "Nevím,....") - Kierkegaard chce mít jistotu víry, která dokáže tuto nejistotu vyrušit - Ježíš je oproti Sokratovi pozitivní ---\> ježíš je cesta - je schopen nás léčit - Kierkegaard napsal disertační práci na Sokrata - chtěl Sokratovsky osvěžovat - brak ho jako svého jediného příbuzného v filosofii, psal o Sokratovy ironii, kterou chápe jinak - nazval Sokratovou ironii jako negativní ironii - Sokrates vždy dosáhne tomu aby jeho spoludebatář řekl také, že nic neví - rozplétá pravdy protivníků do stavu nicoty (nic nevíme), a díky ní umožní východ z jeskyně - Kierkegaard říká, že Sokrates vede k probuzení, avšak vždy budou ve stavu nicoty, jen křesťanství je vyvede z jeskyně - Současnost - dílo - Kierkegaard tu tak trochu řeší Platónovu jeskyni - Současnost je dle Kierkegaarda je něco obrovského a monstrozního a nicotného a nikdo nás z toho nemůže zachránit - kdokoliv na našem osvobození z tohoto může pracovat ---\> ale musí jít o někoho kdo je schopen bezpodmínečně nenávidět sám sebe 21.10 /28.10 2024 28.10 hodina nebyla -\> probíralo se to 11.11. 2024 Empiristé - další z pujmů do úvodu filosofie Racionalisté - další z pojmů do úvodu filosofie Nastínění rozmanitých koncepcí jak lze uvažovat o Platónově jeskyni Velkým předmětem zájmu se gnozeologické otázky staly znovu s formováním moderní filozofie, přičemž se vyhranil klasicky empiristický (Francis Bacon, John Locke, David Hume) a racionalistický směr (René Descartes, Immanuel Kant). John Locke, George Barkley a David Hume na sebe (určitým způsobem) navazovali - všichni byli empirikové - Ve hře je problematika takzvaných kvalit - kvality se rozlišovaly v té době na - primární - bývaly primárně přisuzovány objektům - sekundární - Přisuzovány subjektům - věc mohla mít nějaké zabarvení - ale některé věci patřily k té věci samotné Barkley i Hume pochází oba z Británie - navazují na ně hodně autorů, kteří tvoří filosofii 20. Soletí John Locke George Barkley - 1684 -1753 - Říká se mu např.: nominalista, subjektivní idealista - jeho nálepka: nominalista - je věřící jiného typu než Kierkegaard - Berkeleyho filosofie je sice obhajobou křesťanstvím ale není vášnivá a plná paradoxů - Berkeleyho filosofie je protestem proti materialismu (a ateismu) - obecné abstraktní představy ---\> Barkley je vylučuje - dle Barkleyho neexistuje ---\> nelze si je dle něj představit - např.: člověk - dle Barkleyho si člověka (jako takového a nijak specifického -\> ne běloch ani černoch, ani vysoký ani malý) nedokážeme představit - např.: pohyb vůbec - hmota jako taková je obecná abstraktní představa ---\> tedy dle Barkleyho neexistuje a také dle něj není zapotřebí - dle Barkleyho existuje jedině (podstatná ontologické fakta) duše a představa - Nic víc dle něj nepotřebujeme - My (lidé) jsme duše a duše mají představy - Kramolišova oblíbená otázka: - Kde jsem já? - v naši hlavě TEDY dle Barkleyho v naší duši ---\> je představou naší duše - představy jsou zcela pasivní - nemáme přístup k tomu jak se dostat za své představy - znali už středověcí filozofové - skeptikové, sokratovští filosofové - duše je aktivní, představy jsou pasivní - hmota má svoji vlastní sílu (pokud tedy hmotu uznáme) - hmota přitahuje hmotu - hmota je tedy aktivní - Barkley říká ne - Aktivní je jen představa - ať naše nebo boží - duch se dá dokázat a ne hmota - Duch je dle Barkleyho jediná nehmotná aktivní substance - duše není představovitá, protože ona má představy - mám -li duši nemůžu o ní mít představu - duše je nehmotná substance - Barkley věří v její věčnou existenci - Barkley nerozumí času jako abstraktní představě - stejně jak nechápe myšlenku absolutního prostoru tak nechápe myšlenku absolutního času - to jsou ale myšlenky Newtonovské fyziky - Occamova Břitva - Occam tvrdil, že co je zbytečné můžeme odsunout - Barkley říká jako věřící člověk: K čemu tu hmotu potřebujeme? Věříme-li v Boha a Bůh je a my máme duši tak proč potřebujeme hmotu? Bůh vloží představy do nás. Hmota je tedy naprosto zbytečná - Duše je dle Barkelyho nesmrtelná a musí proto vždycky být - Při narkóze nejsme -\> bereme v potaz netonowský čas (čas tak jak ho normálně vnímáme - hodiny atd), - což dle Barkleyho nejde - Barkley měl smůlu -\> přišel se svou myšlenkou ohledně času ve špatný čas ---. Všichni uznávali Newtonovský čas - Barkleyho pojistka ---\> je zde vždy Bůh, který to vnímá (když to nevnímá nikdo jiný) - Jak se přesvědčit o existenci druhého já (alterego) -\> druhé duše -\> druhého člověka - Já cítím sebe, ale druhého takto dokázat nemohu, protože nemám k němu tento přístup - moderní přístup Heidegra: "Nemusíme druhého dokázat, protože se ho nemůžeme zbavit. Od tedy prostě je. Nemůžeme si totiž představit sebe bez druhého" - řád se s někým srovnávám, snažíme se vypadat hezky, protože nás druzí vidí.... - Barkleyho nominalismus ---\> jsou jen konkrétní věci - vždycky existuje konkrétní představa ale nikdy neexistuje ta abstraktní - Barkley svět poznat lze - ideje ---\> zde se nám proměňuje význam Platónových idejí - u Barkleyho jsou idea jednoduše představy - solipsismus - Představa jednoho člověka ---\> samostatného subjektu - Solipsismus (z latinského solus ipse = jen já sám) je stanovisko krajního subjektivního idealismu uznávající za reálné pouze obsahy individuálního lidského vědomí; neexistuje, co přesahuje obsah a formy osamělého vědomí. Solipsismus je logickým důsledkem subjektivního idealismu. - Zamíchal s pravdou ohledně kvalit - kvality, které my vnímáme (oblast vnímání = Aisthesis) jsou vlastně kvality sekundární - to byl jeho (velmi významný) objev ve filosofii, na který se následně navazuje - spor u Univerzálie - o obecné pojmy - je zde od středověku - Platona bychom v tomto smyslu řádili jako realistů - Spor o obecné pojmy je velmi starý - hlavně se rozvinul v době středověké filozofie - a byl to spor o tzv.: univerzálie - = pojmy obecné - nominalisté VS. realisté - teorie vidění - Platon by byl zařazen mezi realisty - protože věřil v objektivní existenci jsoucen a idejí - Idea člověkovitosti, idea dobra - protože by soudil, že obecné pojmy jako člověk nebo dobrou opravdu reálně existují před věcmi, které vnímáme - nominalisté - souhlasí s tím, že existují pouze věci, - reálné, objektivní pojmy jsou výtvorem člověka - existují pouze konkrétní věci - neexistuje idea člověkovitosti ale existuje pouze člověk jako takový - Barkley řadíme mezi nominalisty - preferuje subjekt ---\> tak jako subjektivní realista - subjektivní nominalista - snaží se vyhnout solipsismu - to by byl názor, že je na světě pouze on a všechno co se mu jeví by byly pouze jeho představy a druzí lidé a věci by vlastně existovali pouze v jeho mysli - snaží se tomu vyhnout - a předpokládá, že na světě je tolik lidí, kolik "my si myslíme, že je" - slovníkově se dá jeho filozofie vyjádřit v jednom jediném heslu - "Esse est percipi" - "Být znamená být vnímán" - Barkley je filosof věřící ---\> je sám biskupem - chtěl působit misii pro ty, kteří vychovávali indiáni ---\> na bermudách na ně čekal, ale oni nakonec nepřišli - nepřišly mu peníze pro tuto misii a tak se nakonec nekonala - chtěl podpořit výchovu indianu směrem k víře - Bermudský trojúhelník ---\> mizí v něm věci - vhodný příměr - díky Barkleymu něco navždy zmizelo z filozofie (i s Humem se nám něco ztrácí) - Barkley nás připravuje o hmotu a Hume o duši - Odstranil hmotu z kritického myšlení - hmota jako filosofická kategorie - gnozeologie - chce obhájit víru a zamezit myšlenkám skeptickým, ale je to dějiý paradox, že tento obětavý člověk, misionář, který chtěl odvrátit skepsi přivolal na svět jednoho z největších skeptiků všech dob Davida Huma - s Humem mizí Bůh - chci mluvit k těm, kteří jsou zasažení skepsí ---\> a tvrdí, že běžný člověk (nevěřící) (v toto věřil i Aristoteles) nemá problém, protože používá selský rozum a přijímá věci tak jak jsou jednoduše (NE primitivně) ---\> nedělá si problém - problém začne s tzv. Hlubokým zamyšlením - jsou to především dle Barkleyho nekritičtí filosofové, kteří přivedou člověka ke skepsi - začnou totiž vyhlašovat teze o nemožnosti poznat poslední důvody, odkrýt tajemství světa - Barkley se ptá: Jak je toto možné? - Jako viníka našel obecné představy - obecné abstraktní představy - filosofové jsou jedinými tvůrci obecných abstraktních představ - Spor o universalia = nominália - Bakley nevěří v obecné abstraktní představ =\> realistické stanovisko - Dle něj takovéto obecné abstraktní pojmy neexistují, není možno je vůbec myslet a filosofové udělali chybu, že o nich vůbec rozehráli nějaké úvahy - Barkley to chce předvést na příkladu - Mysleme si obecnou abstraktní představu člověka - To nejde, je to nepředstavitelné - člověk o sobě, člověkem - Empirismus - Kvality sekundární (objekty) a primární(subjekty) - \> John Locke a G.Berkeley s tímto zamíchal a říkal že všechny kvality které prožíváme jsou sekundární - velká kritičnost, subjektivnost, idealista, nominalista -\> preferuje subjekt a snaží se vyhnout solipsismu (Vše existuje pouze v mé mysli) - bývalý biskup - Podle berkeleyho jsou pouze filozofové tvůrce obecného abstraktismu idk (je nepředstavitelné obecná abstraktivnípředstava člověka), nedokážeme si představit pohyb (obecná abstraktní predstava) -- vždy si představíme něco co se hýbe - *Esej o nové teorii vidění* -\> monokulární a binokulární vodítka/konvergence - nesouhlas s existencí obecných abstraktních představ (nominalista) - obhajoba křesťanství - Platonův pobyt v jeskyni - navždy odebral hmotu - hmotu nelze dokázat - "Esse est percipi" - být znamená být vnímán - existence předmětů které lze vnímat - něco existuje, jen pokud to vnímám -\> **hmotný předmět existuje pouze tehdy je li vnímán s pomocí smyslů** (je tady hodně tenká hranice se solipsismem) - Z učebnice: *berkeleyho úvahy nutně zpochybňují naši vnitřní jistotu o existenci vnějšího světa. Jsou tedy hmotné předměty, které vnímáme pouze našim vjemem?Berkley na tuto otázku odpovídá záporně. Podle jeho mínění hmota sice není vnímána člověkem, ale bohem ano, což mu umožňuje navazovat v lidské mysli určité stálé a neměnné ideje. Díky víře v boha asi můžeme být stálostí reality jisti* - Obecně abstraktní představy nelze vnímat - snaha odstranit skepsi - boj proti ateismu a materialismu - boj proti materialismu (*pojednání o principech lidského poznání)* - **odebral hmotu která je pode něj obecná abstraktní představa** - **idea** - představa - duše a představy jedince = to jediné existuje - **duše je aktivní, představy pasivní**, duse jsou lidé co jsou schopni vnímat ty představy - hmota je pouze predstava -\> je pasivní a to co s ní hýbe je duše - Hybu rukou -\> ruka je pasivní, já jsem aktivní-\> já ji dávám pohyb - duše - jediné substance, nehmotné a věčné - Teď vidím učitele, kde je? -\> pouze v mé prestave - představy nemohu ovlivnit nebo je změnit = důkaz Boží existence, Bůh nám vkládá všechny naše představy - Koukám na mouchu -\> pak se na ni podívá, ještě jednou krze mikroskop -\> tato moucha je jiná -\> je to jiná představa - Jak is můžu být jistá že existují další lidi? - Ten člověk je totiž taky aktivní, hýbe hmotou - Berkeley a pojetí času - Čas je subjektivní, pořád se nám proměňuje - Něco se nám zdá kratší a něco se nám zdá delší - Když je někdo v narkoze nebo spí - Newton -\> čas stále běží - Berkeley -\> čas neběží, protože je spojeny s duší - Podle něj -\> usla jsem probudila se, thats it, žádná pauza mezi tím (ty tři hodiny co jsem byla uspana pro mě neexistují) David Hume - Jedná se o skeptika - akademická skepse - bude se řídit tím co je pravdě podobné - s ním zmizí Bůh - agnostik - Víra poznatelnost základních pravd - Barkley přišel s opačným ---\> věří v poznatelnost světa - Hume kritickým myšlením vyřazuje duši, protože můžeme mít dojem duše? Ne nemůžeme - nekupujeme duši jako dojem - už Barkley říkal, že nemůžeme mít představu duše, ale už to nedotáhnul dál - jak je to v Platónově jeskyni? Ve světě představ - dle Huma z ní nemůžeme nikdy vyjít - pohybujeme se v životě představ a nikdy je nemůžeme poznat - S představami narozdíl od matematiky to může být pokaždé jinak - s matematikou ne -\> 1+1 bude vždy 2 - Vyjde zítra slunce? - Musíme doufat - nikdy nebudeme znát příčinu toho proč zítra slunce vyjde ---\> příroda nás o to připravila ---\> nikdy se nemůžeme být jisti, že slunce zítra vyjde - ale musíme v to věřit - Vím, že mikrofon vyhozený do vzduchu vždy dopadne na zem ALE nemusí to tak být - nepotřebujeme poznání ---\> stačí nám víra - bez víry nemůžeme žít - věříme, že nás židle udrží do konce přednášky a nepropadneme se o patro níž - víra vzniká na základě zvyku - věřím, že slunce vyjde protože jsem to viděla tisíckrát - Platon vyšel ven z jeskyně ---\> chtěl aby nám víra dává jistotu - Hume říká, že můžeme žít i bez jistoty (není dle něj nutná) - nedokážu duši, nedokážu příčinnost - jsou to věci mimo svět kritického myšlení - skeptik a agnostik(odmítání možnosti poznání, vysvětluji psychické dění především na základě asociací(spojů)mezi psychickými obsahy, zakladateli tohoto směru jsou David Hume a David Hartley) - Stal se vzorem existencialismu - dva materiály duchovního života -- dojmy(imprese) a představy (ideje) - **Imprese -- dojmy** - Od představy se liší svou živností - Vnitřní (je mi špatně) - Vnější (vidím barvu letadla) - Živé a aktuální vnímání - **Ideje - představy** - Každá představa musí odpovídat nějakému dojmu - Nemáme-li u nějaké představy dojmy tak musíme zpozornit - nemáme-li u představy dojmy tak musíme pochybovat - kategorie příčinnosti - Skládáme představy po určitém smyslu - Představa např.: osmihlavého draka - vzniká složením jednotlivin dojmů - Každý jsme měli představu ohně, psa.... - skládáme to dohromady - Vyvolené myšlenky na imprese - Pokud si třeba snažím představit nějakou přednášku ze včerejška -- ideje - Jakákoliv představa má svůj původní dojem, nenajdu li tento dojem, tak musím o svých představách pochybovat - Jaktože mám schopnost představit si draka, když jsem ho nikdy reálného neviděla? - K takové představě musím mít nějaký dojem - Vidim psa, jeho hlava x8 + oheň který jsem viděla + drápy od slepice kterou jsem viděla - Tzn-\> člověk si pospojoval jiné dojmy a vznikla tato (drak) - Nemáme dojem duše - Člověk nemůže dokázat existenci ničeho -\> pouze víru v něco (nevím jestli zítra vyjde slunce ale věřím v to) -\> AKADEMICKÁ SKEPSE - Víra = vše co vím je ze zvyku, ale zvyk mě neopravňuje říct že to tak vždy bude ale opravňuje mě to říct, věřím že zítra vyjde protože už vyšlo milionkrát - **Existují zázraky? (v testu)** - Co řekne Hume? - ano jsou ale nevěří, že s nějaký zázrak už stal - Tyto odpovědi nejsou protichůdné - Vždy když mi někdo vyprávěl o zázraku tak na základě vědění a zvyku si myslím, že o zázrak nejde ---\> kritický/racionální přístup/myšlení - Hume vnímá zázrak jako porušení zvyků - Zázrak je považován za změnu chovu těch zažitých faktu, ale zatím mě ještě žádný jev nepřesvědčil, že se zázrak stal - Zatím jsem nevěřil v zázrak, ale je zázrak možný - Člověk by měl věřit, protože jinak by měl pořád strach, nesmysl bytí - Kant: ,,*byl to David Hume kdo mě probudil z dogmatickeho spánku,,* Hume a Barkley obrátili filosofii na svět představ A v rámci Huma dokonce i otázka toho, že nepotřebujeme všechny principy 4.11 2024 / 11. 11. 2024 M. Onfray - francouzský filosof - narozen 1959 (Kramoliš neví o tom, že by zemřel -\> doufá v to, že ještě neumřel) - anarchista ve filosofii - francouzský Nietzsche - filosof, který chce provokovat a zaujmout - Kramolišův oblíbený autor - filozof revolucionář ----\> má v sobě revoltu - druh nietzscheho typu - marxisticky provokativní - anarchista - zastánce Sokratovské živé vyuky, která by neměla mladého člověka zatežovat složitými termíny - filosofie není jen jedné tradice - ne jen řecká, ale třeba i východní - učil na francouzském lyceu a vytvořil tzv.: Antimanuál (pro učení filozofie) - Napsal úvod do filozofie pro francouzské lycea (pro střední školy) - úvod do filosofie může být brát i z pohledu na koho míříme ---\> na jakou věkovou skupinu, na jaké zájmy - jak zaujmout žáky střední školy - Nahodí problém/téma, proč to téma zvolí, uzavření úvahy ukázkami - anarchismus a provokace - je potřeba začít školní rok upálením profesora filosofie? - filozofie může nudit, když využívá termíny těžko zapamatovatelné - Filosofie se dá (jeho přístup) provozovat radostně - Platon je dělaný smutně :( (Toto je pravda... a kdo ne bud zatracený...) - filosofie by neměla mladé lidi nudit - zvolit pro mladé lidi běžný jazyk - normální jazyk daných problémů - ne veškerá filosofie je určena jen pro specialisty - Onfray vidí rozdíl nejen mezi specialisty, ale tím aby filosofie byla praktická (užitelná v životě) - Profesor posedlý oficiálním programem, nezajímá ho kolik věcí se musíme naučit nazpaměť ---\> špatný učitel - přiklání se k Sokratově způsobu učení - Sokrates revolující - filosofie/učení má sloužit lidským potřebám ---\> + filozofií je nespočet - mamé si najít co nás bude bavit - nevidí důvod proč by se člověk (zvlášť mladý)měl přizpůsobovat společenským požadavkům - marxistický X nietzscheho přístup - Kapitoly (naznačení provakitovnosti - Co je člověk? - je potřeba přes rozdílnost kultur a lidí poukazovat na společné prvky - potřeba jídla, pití, spánku... - Winnetou ---\> nejsou zde špatné nebo neestetické věci (je někomu špatně, někdo potřebuje na záchod) - je odstraněno přirozeně zvířecí - Člověk má fyziologické x duchovní potřeby - Jedli jste někdy lidské maso? - Vy pravděpodobně ne, ale vaši předci ano - i zvířata mají kanibalismus, ale lidé ho mají spojené s kulturou - čtvrcení, uchovávání, uzení - Má to své pravidla - lidé, jsou li lidmi, jsou hned kulturní - vkládají do kanibalismu smysl - rituální kanibalismus - nejde primárně o jídlo - Lidské maso se jí, ale jde o rituály okolo - jde např.: o uchovávání vzpomínek, získání síly (od předků).. - staré společnosti, kdyby se dívali jak před smrtí utíkame, neumírame ani doma, jak pohřbíváme své mrtvé tak by si mysleli, že jsme barbaři/styděli by se za nás - "jím tě tedy jsem" - když člověk jí druhého člověka tak je člověkem, protože jde o jistou kulturu - sexualita, tabu téma - poslední kapitola ---\> jak napsat seminární práci - synteze a antiteze - Hegelova teze by mohla být užitečná - např.: máme tezi: musí se vždy říkat pravda - nestačí říct jen, že někdy se může lhát ALE musí se napsat práce - Po úvodu je možno napsta několik variant ---\> zmíníme více tezí - "Když vám to nic neudělá tak řekneme pravdu" - "Pravda se má říkat za každých okolností, protože je to dobré" - "Pravda se má říkat vždy bez ohledu na situaci" - ke každé tezi napíšeme několik příkladu a rozebereme je - ke každé tézi napíšeme důsledky - "Jsi naprosto blbá" - Vytvoříme antiteze - proč neříkat prvadu - "Je dobré říct někomu kdo má rakovinu, že umírá?" - Aby si naše myšlenky zvykly na řad tak je dobré postupovat systémem synteze X antiteze - Bercor - francouzský filozof - Nepřirozené zvíře - filozofickou politický román - byl objeven ostrov se zvířat/lidmi - kniha je o tom zda obyvatele zařadíme mezi lidi nebo mezi zvířata - nakonec o tomto zařazení rozhodlo to, že obyvatelé byli kanibalové - nakonec byli zařazeni mezi lidi, protože prováděli kanibalismus rituálně - Adot - další francouzský filozof, který má podobný přístup jako Onfray - existencialistický přístup (Kramoliš chce bychom si vybrali klasické filozofy abychom se byli schopni nudit) Sokrates - způsob jeho filozofování Onfray vřele doporučuje - Sokrates neví jestli je možné vyjít z Platónova jeskyně - podobně jako Humovi mu nevadí, že nevyšel - s jeho neustálým hledáním východu je spojeno jeho jeho štěstí - existuje tu: "Problém Sokrates" - nedochovalo se nic z toho o napsat - je zde otázka zda vůbec něco napsal - vyskytuje se tak otázka kdo je jeho nejvěrnějším tlumočníkem - Platon, Xenofon, Aristofanes - Aristofanes napsal o Sokratovy hru - díky tomu existují do jistého smyslu 3 různí Sokratové - existuje nějaký věrný historický Sokrates nebo si ho každý můžeme vyložit po svém? - Pokusy k přistoupení tlumočení Sokrata - v Platovaně můžeme Dialozích rozdělit věrného Sokrata a Platonova Soktorta - Mladý/ranný a pozdní/nový(starý Sokrates - Mladé/ první Platónovy dialogy jsou věrné Sokratovy ---\> Platon jim byl ještě velmi ovlivněn - typicky Sokratovské - nový Sokrates jsou už spíše Platónovy myšlenky - Platónovo překonání Sokrata - Kdybychom postavili raného Sokrata vedle pozdního tak by s jednalo o postavu se schizofrenií - Tak moc jsou si odlišní - Starý Sokrates je filozofem morálním - nový Sokrates je filozofem s teorii poznání, metafyzikou - Enchelos - technika vyvracení - přijde k díř, nakoukne ven, ale nikdy neudělá krok, ven protože ho neumí udělat, neví, co je tam, neví co je po smrti - klade si otázky ale nepodívá se tam - X Platon -\> dostat se ven - je to duše jednotná a je potřeba se o ní starat X není to jen jedna duše, ale má tři části: rozumová, statečná, vášnivá - raný platon ---\> duše je jen jedna - nový platon ---\> jsou tři duše - Sokratův je tolik kolik existuje lidí - vždy si ho můžeme nějak interpretovat - Tripartita - kdybychom si připustili, že raný Sokrates a Platon Sokrates jsou odlišné osoby tak by to mělo velké důsledky - Odklonil se Platon od Sokrata? - Aristoteles říká, že je potřeba vychovávat lidi k určitým vlastnostem---\> nestačí jen učit - Platónovy tato tripartita chybí - naše chování odpovídá našemu vědění - ranny Sokrates nejeví zájem o matematiku X Platónův Sokrates (starý) má najednou velký zájem o matematiku - raný Sokrates je lidový X Platónův Sokrates je akademický - raný Sokrates považuje athénskou ústavu za nejlepší na světě X Platónův Sokrates tvoří zákony (napsal Ústavu) a kritizuje zákony, politické teorie - raný Sokraates je homosexuální (v novodobém smyslu) X starý Sokrates - homosexualita povýšena na lásku k dialogu - Platonova filosofie je láska kmoudrosti ---\> homosexuální láska k vědění - raný Sokrates nechává náboženství lidem (nejde o nějakou komunikaci s věčnými formami) X Platonovů Sokrates - kosmické náboženství pro filosofy - Ranny Sokrates si zakládá na své metodě elenchos X U Platonova Sokrata se tato metoda ztrácí -\> využívá matematizace, axiomentaze - ranný Sokrates tvrdí, že filosofie = elenchos - elenchos - Sokratova metoda - vysloví se teze (co je zbožnost) - Sokrates protivníka v dialogu vede k vyvracené - podmínka: protivník musí říkat to co si mylsí - ze začátku vrdil A a ke konci tvrdí B na základě vyvracení ke kterému ho Sokrates dovedel - Sokrates řekl, že vědění je ctnost - a to určuje všechno - Platónova filosofie je láska k moudrosti ---\> homosexuální láska k vědění - Sokratovo náboženství je lidové - Platon vytváří vesmírné náboženství - Sokrates debatuje pomocí metody vyvracení - Platón pomocí matematiky - Sokratovský úvod - je to interpretace (Kramoliš zdůrazňuje) - "Vím, že nic nevím" - slovníková teze, kterou nikdy neřekl, snaha zpopularizovat ji - byl označen za nejmoudřejšího z řeků, a on nevěděl proč a tak se začal ptát a zjišťovat proč by měl být on ten nejmoudřejší - ptal se lidí především na morální otázky: Co je to zbožnost? Co je to etičnost? - ze začátku všichni tvrdí, že ví proč, ale on s nimi debatoval a na konci mu řekli že neví - byl nejchytřejší protože dokázal lidem vydebatovat věci/myšlenky/úsudky - po rozhovoru s ním jim došlo, že vlastně věci neví - Musí být z tohoto předsudku vyvedení (předsudek: myslí si, že ví) ---\> choroba lidstva ---\> jeho úkolem je lidi probouzet - když nevím, tak co kdybychom se něco dozvěděl ---\> pojďme se snažit zjistit, co víme - Poznej sám sebe - U Sokratova to znamená buď zodpovědný sám za sebe - Platon má 3 způsoby jak se člověk NEpoznává - když si myslí, že je chytřejší než je - když si myslí, že je hezčí než je - když si myslí, že je bohatší než je - člověk se nepoznává když je v jeskyni - když si myslí, že je někým jiným než je (že je něco jiného než je) - když si o sobě vytvoří nějaké iluze - vždycky si myslím, že to co víme tak je - nakonec z toho vyplyne, že kdykoliv si myslím, že něčím jsem tak se mýlíme - Kyklop a Odysseus: "Kdo jsi?" "Nikdo" - být nikdo a přesto jít do školy a přesto něco dělat, s vědomím, že jsem nikdo je těžké - To je jádro Sokratovství - jak někdo kdo je nikdo, kdo není šťastný může být vysoce postavený? - - - - - spravedlnost, moudrost, zbožnost, statečnost - jednota ctností - máme-li jednu z těchto ctností tak máme všechny - to se příčí Aristotelovské filosofii ---\> mám jedno, ale to neznamená, že mám všechny - Mistr Jan Hus měl všechny ze 4 ctností---\> spojuje je vědění - Jaké vědění by mohlo zaručovat dobrotu/ abysme byli dobrými lidmi? - Nehledám přikázání ALE ptám se co mám vědět - ---\> vím, že nic nevím - je to potřeba vědět abychom neupadli do dogmatismu (intolerance k ostatním) - "Nevědění je, když si myslím, že vím" - zlo je neuvědomování si, že nevím věci ---\> dogmatismus - - - - - - - krajní způsob sebepoškození = sebevražda - Ale dle Sokratovy optiky dělá každý člověk to nejlepší pro sebe samého - člověk vždy dělá to co ví - vědění kuřáka: vím, že kouření je pro mě špatně/ škodlivé ALE dávám přednost požitkům - - - - - - - Antisthenés vyšel ze Sokratova učení - Antisthenés tvrdí, že je důležité si neodporovat - bavíme se s ostatními na základě toho co máme společné ---\> co vidíme oba stejně, co si myslíme oba stejně - nemanipulujeme a nepřesvědčujeme ALE společně příjdeme na to jak o je - V Sokratově filosofii je pravda jen jedna a když si to neuvědomuje tak je to špatné - Sofistika je jedno jestli mám pravdu nebo ne, ale je důležité protivníka přesvědčit o našem tvrzení - Nejchytřejší z řeků (dle mytologie) - Odysseus 18.11. 2024 / 25. 11. 2024 - U všech případů o kterých dneska budeme mluvit tak se jedná o jistou parafrázi Platónovy jeskyně - budeme se bavit o různých parafrázích víry - zůstaneme ve světě představ Charles Peirce - jeden z největších amerických filozofů - jeden z nejvýznamnějších amerických filozofů - je považován zakladatel pragmatismu - byl inspirovat evropskou filozofii (např.: Nietzschem) - filozof, matematik, astronom, logik - za svého života napsal velmi malo děl - dva články - Např.: jak dosáhnout jasnosti myšlení - byl velmi plodný a většina jeho děl byla vydaná až po jeho smrti - pragmatismus - jde mu o rekonstrukci filozofie - chtějí udělat obrat k člověku - (Kramolišův joke: "Dneska jde amerika od lidí") - chtěli se zabývat člověkem a jeho problémy - rozum tu není pro poznání jako takové ale pro jednání - neberou člověka tolik jako přeučeného - hlavním smyslem našeho intelektu je žití - pravda je brána velmi obecně - každý má své vlastní pravdy - člověk silně věřící - víra je - připravenost jedna určitým způsobem - spokojený stav lidského rozumu (pokud víru máme) - když máme pochybu tak se naše jednání zastavuje nebo komplikuje A my chceme (a to je smyslem našeho jednání) víru znovu nalézt - veškerá funkce je to aby produkovala zvyky jednání - dosažení víry je jedinou funkci myšlení - naše myšlení je rozmanitý balík nespočtu věr - víra nám slouží pro praxi - smyslem je získat víru - v Sokratovském smyslu mají víru všichni - zloději i vrazi - mají svou víru a to jim funguje - pokud dvě stejné víry povedou ke stejnému jednáním (výsledkům) tak mezi nima není rozdíl - Velká míra tolerance - Pokud začneme pochybo vat tak se nám víra zastaví - jedná se o nějakou poruchu - naše jednání se zastaví - už od Sokrata známe, že každý dělá to jaké je jeho vědění - u Pierce je vědění nahrazeno pojmem víra - dosážení víry, je dle Pierce, jedinou funkcí myšlení - víry, praktické jednání, hledání osobního klidu a štěstí - Víry můžeme dosahovat různým způsobem ALE hlavní je mít mínění - Hledání pravdy je spojeno s nalezením víry - my vždy věříme, že naše víra je pravdivá - cílem každého z nás je abychom měli klid ---\> abychom měli víru ---\> je proto důležité abychom v sobě víru upevňovali a měli tedy klid - měl tři způsoby jak si upevňujeme naší víru - 1\) metoda houževnatosti - tvrdošíjné lpění na něčem bez ohledu (pozornosti) na fakty - souvisí s jistou omezeností - daná osoba lpí na víře více než na jiných faktech a nehledí na ně - nejnižší stupeň - 2\) metoda autority - Pierce jí považuje za věčnou a nejvíce rozšířenou (pro nejvíce lidí (zároveň)) - odvolání se na autoritu - např.: v lékárnách -\> lék nám doporučuje (neexistující) lékař - autoritou může být poctivá autorita i vymyšlená autorita - autorita pomáhá lidem držet víru (po nějaký čas) - tady se to trochu půlí ----\> někteří lidí uznávají autoritu ale zároveň i metodu houževnatosti - 3\) metoda vědy - hypotéza - souvisí (u Pierce) s vírou (ne pravdou) - je to způsob kterým předpokládáme na člověku nezávislou skutečnost o které se může následně vyjádřit někdo jiný - nejpevnější upevnění víry - stále se jedná jen o víru - víra je víra - víra je hypotéza - víry je hypotéza o výsledcích, které existují nezávisle na nás - víry jsou si rovnocenné v tom, že je hlavní abychom byli spokojeni a jak toho dosáhneme na tom už tolik nezáleží - Idea = představa nějaké věci - je idejí jejich smyslových důsledků - plný pojem důsledků je plný pojem věci (ideii) - princip = naše idea nějaké věci je idejí jejich smyslových důsledků - věci které poznáváme (jsoucna) ---\> to co se v Platónově jeskyni nosilo - "Podle skutku jejich je poznáte" - Ch. Pierce - navazoval na evropskou filozofii (Berky a Nietzsche) - Pravda je to, v co věříme a dovede nás k cíli - jeho nástupcem se stal William James - psycholog - velmi zajímavě zpracovává Percovy myšlenky - Pragmatismus - rozvíjí víru s velmi specifickou teorii pravdy - srozumitelnost a praktičnost William James - Kvůli svobodě a jestli je svobodný tak kvůli tomu začal filozofoat - "Každý může dělat si co chce, na vlastní odpovědnost" Hana Alentová (žákyně Martina Heideggera), Marta Neugebauerová, Jiřina Popelová - dobré /oblíbené filozofky dle pana Kramoliše Arthur Schopenhauer - jeho filozofie vyvolala feministické hnutí - rekapituluje už od starověku všechny machistické názory mužů na ženy - nasral snad všechny ženské filozofky - neměl rád ženy - Kramoliš ho omlouvá - Schopenhauer měl velmi špatný vztah se svou matkou - udájně ho prý i shodila ze schodů - celá jeho filozofie vidí ženu s určitým nasvětlením a bytostně to souvisí s tím co on hlasá - v jeho době se stává častým, že filozof testuje svou filozofii na nějakém fenoménu - pro Schopenhauera tento fenomén byly ženy - některé věci udájně hlásal s nadsázkou (dělal si z nich srandu) - maskulinní macho - byl velkým průlomem ve filozofii - spisky O ženách - Ženy jsou nejen stavbou těla slabší než muži ale i psychicky/inteligenčně - Ženy mají dle něj daleko lepší vnímání přítomnosti - žena se umí daleko lépe vyznat v přítomných událostech - ženy musí řešit jak vyprat a uvařit, muž řeší co budou dělat příští rok - je to urážka a lichotka zároveň - měla by dle Schopenhauera zastoupeny více v politice - germánské kmeny braly ke svým poradám ženy ---\> Schopenhauer to chválí - ženy dozrávají rychleji (v 18ti letech, muži v 28 letech) ale proto jsou ale nedozrálé a zůstávají navždy dětmi - největší vada žen je nespravedlnost - dle Schopenhauera by ženy u soudu neměly být připuštěny k svědectví protože budou lhát - mužskou morálku a svědomí by žena vyměnila za ochranu svých milovaných - jejich jediný hlavní úkol je plození dětí - přetvařovat se umí ženy chytré i hloupé - pro ženu je důležité pro splnění role jen dítě a je jedno kým ho má - žena za to nemůže - za to je ženy za to jaký je muž může jen a jenom příroda - jako by každý macho měl svoji Xantipu - ženy jsou starostlivější o děti - muž by si nezvládl celý den hrát s dětmi - to co říká není něco co by bylo dáno výchovou nebo něco dané společností ALE vidí to jako dané přírodou! - ženy nemají žádné umělecké nadání ---\> je to jen jejich opičení se - Říká, že by mnohoženství zachránilo ženy od prostituce - Schopenhauer trvdí, že ženu by zachránilo mnohoženství, protože žen je nadbytek - žena je tu pro plození a výchovu dětí - tato role je ženě přiřazování od starověku a dodnes si to někteří muži myslí - ženské zbraně - dalo by se říct, že to vychází z Darwina - ženské zbraně dala ženě příroda - dílo Eristická dialektika - umění argumentovat - jak vést v dnešním světě diskutovat - je spojen s výrazem pesimismus - i to bylo přitažlivé a něco nového na jeho filosofii - období po napoleonských válkách ---\> Evropa j v jistém rozkladu - i to mohlo přispět k jeho pohledu - byl velmi úzkostlivý - zamykal si břitvy a vždy měl u postele zbraň - byl pesimista ---\> což se mladým lidem líbí - měl psa jménem Atna - jeho filozofie má blízko k východním náboženským systémům - problémy nirvány přivádí do Evropské filozofie - díky něho se seznamujeme s těmito náboženstvími - kniha: Svět jako vůle a představa - vydal jí vlastním nákladem ---\> skoro nic se neprodalo - slávy se mu dostalo až na sklonku života - zde se navazuje na Platónovu jeskyni - svět stínů a představ - u Schopenhauera je důležitým pojmem vůle (k životu) - svět jako vůle a představa - svět je má představa - stojí více na straně ducha než na straně hmoty - představy jsou také vůlí - vůle k životu si konstruuje svět představ -\> vše je vůli k životu A vůle k životu chce žít a proto musí své představy požírat ---. Vůle chce neustále žít a proto si vykonstruovala cel svět včetně člověka - za představami je vůle - příčinost (podle které se řadí naše vjemy (smyslové představy) je vůle - Platón, řekl že ideje - vše je vůlí - mezistupněm mezi vůli a světem představ jsou ideje (po Platónově vzoru) - jsme otroky vůle - aby mohla v§le žít tak zkonstruovala nás - my nejsme svobodní ALE vůle je - vůle není jen v nás ---\> vůle je ve všem - vůle je v celém kosmosu (proto ho vůle stvořila) - To se pak později váže i k Freudovi - původní stav věcí = bezvědomí - vůle k rozmnožování překonává smrt - vůle potřebuje abychom se rozmnožovali aby mohla žít - a uvědomění si fungování vůle je utrpení - prostor a čas = svět představ - zde se zdá že jsme samostatnými lidmi ---\> ale jedná se o iluzi ( o klam) - kdo nepochopil Platónovu jeskyni tak nemá nadání pro filosofii (nepochopil ji) - je-li svět světem vůli pak je světem útrap ---\> vůle potřebuje být neustále nasycena ---\> pořád dokola ji musíme sytit (nasycená nevydrží nikdy dlouho) - čím vyšší je organismus tím více je pro něj život utrpením - Svět je má představa - U Schopenhauer to platí obecně - útok proti materialismu - podpora svědomí a vůlé - Žijeme ve světě stínů, ale to se za nimi skrývá není Platónova idea, ale vůle - Schopenhauerovo řeší - vůle = vůle k životu - svět jevů, svět představ = objektivizace vůle - vůle si vše postavila proto aby mohla žít - vůle - je nevědomá/polovědomá - vůle k životu - je podstatou - polovědová struktura pod intelektem - vůle je principem všeho - Vůle nese na svých zádech mrzáka, který vidí - vše děláme proto abychom vytvořili pláště svým žádostem - člověk je metafyzický živočich - zvíře nepotřebuje víru aby dobíjelo baterky strojům v matrixu - člověk, dělá jen to, že dobíjí vůli ---\> slouží vůli - nic jiného nedělá - lidé jsou především žádostí - v logice při přesvědčování nevyhrajeme pomocí faktů (vědění) ale triky - v politice nevyhrává chytrý ale lstivý - vůle je věc, která nikd nezmíní ---\> rozum se unaví - tělo je projektem vůle ---\> tělo = projektovaná vůle - idea = druh - druh člověka je věčný - člověk jako jednotlivec si myslí, že je věčný, ale věčná je jen vůle - vůle je tvůrcem všeho - svět představ řídí předurčenost - vše je v jistém smyslu deterministické (vše je předurčeno) - aby vůle mohla žít tak musí požírat sama sebe - pesimismus - musí požírat své vlastní představy - Silný útok proti racionalismu - iracionalismu ---\> princip je vůle (ne vědění) - svět se jeví jako zlý prostor - jelí svět vůli pak je svět světem utráp - vůlé je žádostí a žádá vždy více než dostane - vůle/nedostatek nás pohání - máme hlad -\> musíme se najít -\> ale to nás neuspokojí navždy - žádost je nekonečná, splnění je vždy omezené - vůle musí požírat sama sebe protože vedle ní nic jiného neexistuje a vůle je hladová - čím vyšší je organismus tím více se trápí - člověk se nejvíce trápí - myšlenka na smrt -\> to je to co člověk ví a proto se tráví - život je boj - další pesimistický aspekt - Celkový obraz života je pro každého kdo nad ním uvažuje nesnesitelný - život se dá žít jen když ho člověk příliš dobře nezná - Schopenhauerova filozofie je plná paradoxů - pokud se bude chtít člověk rozumem/intelektem z toho všeho dostat tak má vůle záchranou brzdu -\> bláznovství - intelekt nemůže nikdy vyhrát boj s vůlí - léky na zoufalství dle Schopenhauera - umění - Schopenhauer obrací velkou pozornost filozofie k umění - umělec je schopen kontemplace a tím je schopen dosáhnout klidu - Nazírání idejí - víra - obrací filozofii i k východní víře - přivedl východní víru do evropské filozofie - filozofie - filozofie nás učí žít, ovládat sebe sama, žít skromně, snaží se nás vychovat žít v nadvládě vůli nad žádostmi - znalost vášní skrz filosofii může vůli očistit - génius je největší stupeň poznání ---\> příroda dělá génie a proto je jich málo ---\> jinak by jí hrozilo jisté ohrožení - Díky Schopenhauera se do filozofie dostává problematika Umění - Umělec má schopnost se poznávat -\> protože nazírá na ideje - nejvyšším stupněm (má největší moc) je hudba - Člověk je spasitelem -\> může zachránit svět - ALE to by se museli přestat rozmožnovat - ale to by muži museli prohlédnout lest přírody - měli by na to se plně rozvinout kdyby se nerozmnožovali Friedrich Nietzsche - Jeho výkladů je nespočet - někdo ho miluje a někdo ho nenávidí - jeho četba je velmi užitečná činnost pro naše myšlení - potomek Shopenhaerových myšlenek - dalším vlivy -\> praktcky všichni z řecké filozofie - Nietzsche jí měl velmi v oblibě a v mnohém ho inspirovala - pojem Imoralismus /Amoralismus - vystupuje proti morálce ---\> je jejím velkým kritikem - ale nepropaguje nemorální činy ALE je kritikem toho samotného pojmu a jak se vyvíjela - je propagátorem morálního života - amoralismus neboli kritika morálky - tendence ke kritice morálky (ne to, že by Nietzsche byl nemorální ---\> nebo hlásat to, že člověk by měl dělat zlo) - kritika současného morálního stavu společnosti - kritika morálky proto aby člověk lépe jednal - snaha o zavedení nových morálních hodnot - např.: pojem Nadčlověk - kritika náboženství - snaha o zavedení nových možností - typické tři témata Nietzscheho - Není věřící a promlouvá k nevěřícím - Nitzsche měl velmi silnou oporu v antické filozofii - ta vytvořila základ pro jeho amoralismus - U Nietzsche se rozdělují tři hlavní období - zachycují jeho vývoj - 1\) období = romantické období - zabarvené umění - takové hodně Schopenhaursovské - morálka je kritizována umělcem - 2\) období = pozitivistické období - muž vědy - morálku kritizuje z pohledu novodobých systémů - morálka je napadaná vědcem - 3\) období =konstruktivní období - tu se i tvoří nejen kritizuje - spíše se tu tvoří - Tak pravil Zaratusha a myšlenka Nadčlověk - Dílo: Radostná věda - Psal zde formou aforismů - jsou zde myšlenky, které jsou později i v Zaratuschovi - člověk dle Nietzsche prochází 3 stádii - Tyto stádia odpovídají Nietzscheho třem hlavním obdobím - 1\) velbloud - člověk nese názory svých rodičů/ druhých - táhneme na sobě vše co nám kdo řekl ---\> názory, postoje atd. - 2\) lev - dítě v pubertě ---\> chce roztrhat názory např.: svých rodičů - člověk chce být svůj/jiný - 3\) dítě - dětské ale tvůrčí období - Tak pravil Zaratusha - to odpovídá i 3 vývojovým stádiím Nietzscheho - Nietzsche chválí Herakleitově filozofii - chválí že oheň je tvůrčí síla - že nemá v sobě nějaké účelu - přirovnává to k volné pohozené hromadě smetí - to je jako dítě -\> tvoří si na pískovišti hrady ---\> má to nějaký cíl ALE pak to klidně rozkope - Nepopiratelný vliv na jeho tvorbu měl řečtí filozofové ---\> na jeho kritiky morálky - už třeba Homér - chválí silné lidi - Nietzsche bude mluvit o otrocké a panské morálce - "Jestli řekové zašli na otroctví tak my zajdeme na jeho nedostatek" - Nietzsche - není žádná absolutní morálka ---\> morálka buď člověka posiluje nebo ne - u Nietzscheho je vše nakonec (také) vůlí - ale u Nietzscheho platí - vůle = vůle k moci - Hérakleitos - panská morálka - pohrdá davem - je možná předlohou Zaratuschových nadčlověků - relativismus hodnot - staví se velmi pozitivně k hnutí Nietzscheho době - Nietzsche je převračec hodnot, provokatér (provokuje schválně) - chce vyvolat konflikty a rozčeřit naše myšlení - Nietzsche je proti Sokrtovské škole a podporuje Sofisty - proti švindlu sokratovských škol je zde jediný lék =\> sofisté - sofisté relativizují morálků - morálka je iluzí lidského myšlení - iluze nás buď obohacují nebo srážejí naši (životní) sílu