Mezinárodní systém po studené válce PDF

Mezinárodní systém po skončení studené války KAP/UMV  Konec bipolarity R. Reagan (1981 prezidentem USA) M. Gorbačov (1985 generálním tajemníkem UV KSSS) Perestrojka, glasnosť 1989 stažení sovětských vojsk z Afghánistánu Listopad 1989 pád berlínské zdi Prosine...

Mezinárodní systém po skončení studené války KAP/UMV  Konec bipolarity R. Reagan (1981 prezidentem USA) M. Gorbačov (1985 generálním tajemníkem UV KSSS) Perestrojka, glasnosť 1989 stažení sovětských vojsk z Afghánistánu Listopad 1989 pád berlínské zdi Prosinec 1989 schůzka Gorbačova a Bushe st. na Maltě Konec studené války Summit na Maltě – konec studené války Důvody konce studené války Závody ve zbrojení Strategická obranná iniciativa (1983) Ekonomické vyčerpání SSSR a východního bloku Demokratické vzepětí národů Příčiny (několik pohledů a interpretací) Vítězství liberální demokracie (USA) – jediný životaschopný systém Strukturální problémy sovětské ekonomiky, neefektivní a pozdní reformní proces (od 1985) Ztráta vlivu SSSR ve východním bloku Poptávka po politických svobodách a spotřebním zboží  Rozpad SSSR Většina svazových republik vyhlásila nezávislost v průběhu druhé poloviny roku 1991 7. prosince 1991 - Bělověžská dohoda Nástupnickým státem SSSR se stala Ruská federace Jaderný arzenál Vnitřní ekonomické a politické problémy Bez globálního vlivu MS po skončení studené války jádro mezinárodního sytému tzv. tradiční, či etablované mocnosti mocnosti Severu USA globální mocí s bezkonkurenční vojenskou kapacitou Evropské společenství/EU Velkou Británie, Francii a Německo Japonsko Tyto státy, respektive EU, disponovaly zásadním vlivem na mezinárodní prostředí i legitimitou k interpretaci a vykonávání přání mezinárodního společenství jako celku. Mocenské postavení Německa a Japonska bylo založeno primárně na ekonomickém výkonu Svět po studené válce Atmosféra optimismu a idealismu „nový světový řád“ – podle USA Bez ideologického soupeření a rovnováhy vojenské kapacity Všeobecně uznávané mezinárodní normy Spory je nutné řešit pokojně, respektovat lidská práva Kontrolovat zbrojení a snižovat množství zbraní mír a bezpečnost, omezení zbrojení, sdílení bohatství, práva pro národní skupiny Stabilita i přes lokální/regionální problémy Válka v Perském zálivu (1990/1991) Rozpad Jugoslávie Rozpad SSSR Válka v Kosovu a intervence v Srbsku (1999) Ukončení bipolárního soupeření Ukončení zástupných konfliktů Konec režimu apartheidu v JAR Prohloubení problémů v některých postkoloniálních zemích Západ přestal prosazovat ideologii a soustředil se na lidská práva a svobody (a to i na základě intervencí) Operace Pouštní bouře (1991) a další Naopak jiní aktéři podporovali spřízněné režimy (Čína, Rusko)  F. Fukuyama vs. S. Huntington Konec dějin a poslední člověk vs. Střet civilizací  Unipolarita USA jako jediná supervelmoc, centrum světové moci Žádný jiný aktér, ani koalice aktérů, nemohla ohrozit geopolitickou pozici USA Reprezentovaly Liberální demokracii v politické oblasti Kapitalismus a volný trh v ekonomické oblasti V mezinárodním systému mohly USA jednat naprosto bezprecedentně Unipolarita je dlouhodobě neudržitelná Charakter mezinárodních vztahů Od jedné strategicko-diplomatické šachovnice k mnoha (Hoffmann) Do pohybu se daly síly, které poutalo bipolární soupeření Odstředivé procesy ve státech Napětí etnické, rasové, regionální Diskuse o významu NATO Zásah v Srbsku (operace Spojenecká síla) Značná kritika Mimo území aliance  Integrace Sjednocení Německa a Jemenu Posilování entit, jež reprezentovaly západní hodnoty NATO EU Další bloky – reakce na výše uvedené Šanghajská organizace pro spolupráci (2001, resp. 1996) Unie jihoamerických národů  Dezintegrace Rozpad multinárodnostních států, jejichž integrita byla udržována nedemokratickými socialistickými režimy SSSR Jugoslávie Československo Vznik nových států Kvazistátní jednotky  Jak nový řád spravovat? Mezinárodní systém spravovaný prostřednictvím OSN Pax Americana Společné působení hlavních světových mocenských center (USA, EU, Japonsko, Čína a předefinovaný SSSR, tedy Rusko) Do určité míry se projevily všechny možnosti  Role USA „světový četník“ Unipolarita je řadou jednotek mezinárodního systému vnímána velmi negativně Unipolarita je pravděpodobně dlouhodobě neudržitelná Důvody, mj.: Ambice dalších mocností Zlotřilé státy (rogue states) Nestátní aktéři (terorismus atp.) Základny USA - 2007 Rogue states – bývalé a současné  Postmoderní geopolitické podmínky eroze státní suverenity rozostření hranic mezi vnitřním a vnějším prostředím státu a vztahů mezí lokálním, státním a globálním Zvýšila se rychlost interakcí a komunikace Zvýšila se interdependence a zároveň zranitelnost Hrozby, jejichž zdroj se může nacházet kdekoliv a často jej není možné lokalizovat do určitého teritoria, nebo dokonce ztotožnit s jedním nebo více státy (deteritorializace) Terorismus (milník 11/9/2001) Globalizace Komplex procesů Je spontánní a neřízená Oslabování národnosti/státnosti ve prospěch globálnosti Vede ke vzájemné propojenosti a závislosti všech oblastí světa Globalizace Ekonomická Kulturní Politická Hlavní mocnosti globalizace využívají, zároveň se jich týkají globální hrozby  Moc v mezinárodním systému od roku 1990 nedošlo k žádnému významnému mezinárodnímu válečnému konfliktu, jenž by přesáhl regionální rámec celosvětový boj proti terorismu, na kterém mocnosti více či méně spolupracují globální úroveň je/byla charakteristické stabilitou, prediktabilitou a (hlavě ekonomickou) interdependencí hlavním předpokladem k mocenskému postavení se stal hospodářský výkon Nastupující mocnosti 21. století Interdependence v oblasti ekonomické, ekologické, informační atp. MV již není možné vnímat jako boj o rovnováhu moci (realistický přístup) Jen těžko se dá oddělit národní a mezinárodní politika či bezpečnost Problémy, které je nutné řešit často pocházejí z vnějšího prostředí státu Stále významnější vliv nestátních aktérů v MV Mezivládní a nevládní organizace Korporace Teroristické skupiny a mezinárodní zločin Význam USA Oslabení hegemonní pozice (ve srovnání s 90. lety) Nicméně: USA díky své geopolitické i ekonomické síle a významu představují jádro mezinárodního systému USA jsou konfrontovány se vzrůstajícím vlivem řady státních i nestátních aktérů a zároveň s řadou zásadních témat a problémů v mezinárodním prostředí, jež vyžadují spolupráci s ostatními aktéry USA dominují mocensky/vojensky Ekonomicky existuje řada alternativ i mimo Západ (primárně ČLR) Role USA Zvolením G. W. Bushe (2000) cesta k izolacionismu Odstoupení od Kjótského protokolu Odstoupení od řady smluv kontrolujících zbrojení Po 11. 9. 2001 se zdálo, že izolacionismus USA navždy skončil Obama – „pivot do Asie“ Americké základny - současnost Nastupující mocnosti ekonomický růst Číny, Indie a Brazílie Vliv i v mezinárodních ekonomických institucích Světovou obchodní organizace (WTO), Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka Jejich vliv posílil po ekonomické krizi, jež propukla v roce 2008 Demografické trendy BRICS/BRISC+ Cesta k multipolaritě Ekonomická krize 2008 Oslabení tradičních mocností (i USA) Vyzývatelé: nastupující mocnosti, regionální mocnosti… Nespokojenost části světa s pravidly uplatňovanými v mezinárodním prostředí Např. význam USD  Jiho-jižní spolupráce Demografický rozvoj Zásoby nerostných surovin Koloniální dědictví Geopolitický nástup nastupujících/nových mocností Afrika – geopolitické ohnisko zhruba miliarda obyvatel značné nerostné bohatství (ropa, zemní plyn, chrom, platina, tantal, kobalt, zlato, drahokamy apod.) působení velkého množství aktérů v subsaharské Africe (států, nadnárodních korporací) nastupujícím mocnostem angažmá v Africe zároveň umožňuje získat, kromě ekonomického profitu, vliv prostřednictvím jiho-jižní spolupráce a oslabit tak postavení tradičních mocností Severu Konflikty 21. století Předpoklad: Snížilo se riziko globálního konfliktu Konflikty mezi nestátními aktéry Konflikty mezi státy a nestátními aktéry Guerilly, ozbrojené skupiny, teroristické skupiny, soukromé armády, mafie atp. Realita Konflikt na Ukrajině Geopolitická situace v oblasti Blízkého východu