Mezinárodní systém po studené válce

<p>Ruská federace (A)</p> Signup and view all the answers

<p>USA (D)</p> Signup and view all the answers

<p>Ekonomickém výkonu (D)</p> Signup and view all the answers

<p>Optimismus a idealismus (B)</p> Signup and view all the answers

<p>Konec ideologického soupeření (C)</p> Signup and view all the answers

<p>Staly se jedinou supervelmocí (D)</p> Signup and view all the answers

<p>Geopolitická dominace USA (D)</p> Signup and view all the answers

<p>Odstředivé procesy ve státech (D)</p> Signup and view all the answers

<p>Jugoslávie (D)</p> Signup and view all the answers

<p>Západní hodnoty jako liberalismus (A)</p> Signup and view all the answers

<p>Unipolarita (C)</p> Signup and view all the answers

<p>Silná mezinárodní spolupráce (B)</p> Signup and view all the answers

<p>Deteritorializace (C)</p> Signup and view all the answers

<p>Oslabovala národnost/tátost (B)</p> Signup and view all the answers

<p>Vojenská konfrontace (A)</p> Signup and view all the answers

<p>Mezivládní organizace (B)</p> Signup and view all the answers

<p>Hospodářský výkon (A)</p> Signup and view all the answers

<p>Útoky 11. září 2001 (D)</p> Signup and view all the answers

<p>Odstranění izolacionismu (C)</p> Signup and view all the answers

<p>Oslabila jejich vliv v mezinárodním prostoru (D)</p> Signup and view all the answers

<p>Slouží jako nástroj pro regionální stabilitu (B)</p> Signup and view all the answers

<p>Oslabování vlivu tradičních mocností (D)</p> Signup and view all the answers

<p>Konflikty mezi nestátními aktéry a státy (C)</p> Signup and view all the answers

<p>Rozšiřování jejich vlivu v ekonomických institucích (B)</p> Signup and view all the answers

<p>Získávání vlivu prostřednictvím osidlování (A)</p> Signup and view all the answers

<p>Bohaté zásoby nerostných surovin (C)</p> Signup and view all the answers

Rok, kdy došlo k pádu Berlínské zdi, symbolicky označující konec studené války.

Reformní procesy zahájené Michail Gorbačovem v Sovětském svazu v 80 letech 20. století, vedoucí ke změnám v politice a ekonomice.

Souhrnné označení pro hlavní aktéry mezinárodních vztahů, která ovlivňují světové dění po konci studené války.

Hlavní příčiny konce studené války zahrnující Závod ve zbrojení, ekonomické vyčerpání SSSR a východního bloku a silný tlak na demokracii.

Dohoda podepsaná v Bělověžské pustině v roce 1991, která oficiálně rozpustila Sovětský svaz a zavedla novou éru v mezinárodních vztazích.

Stát, který se snaží o dosažení globálního vlivu a moci, často s cílem prosazovat své zájmy a vizi světového řádu.

Státy, které vycházejí ze světového řádu, kde je více než jeden dominantní hráč s vlivem na globální události a pravidla.

Prohloubená vzájemná závislost států na sebe navzájem, zejména v ekonomické, ekologické a informační oblasti.

Změna v mezinárodních vztazích, která zahrnuje oslabení suverenity států, prolnutí vnitřních a vnějších záležitostí a nástup nových globálních hráčů.

Aktéři, kteří nejsou součástí státních struktur, ale mají silný vliv na světové dění, například teroristické skupiny, nadnárodní firmy a mezinárodní organizace.

Změna v mezinárodním systému s oslabením dominance jednoho státu a vzrůstajícím vlivem vícero faktorů, jako je ekonomika, technologie a nestátní aktéři.

Změna v mezinárodním systému, která se vyznačuje oslabením role vojenské síly a vlivem ekonomické prosperitě a technologickému vývoji.

Změna v mezinárodních vztazích, kde se stále více projevuje vzájemná propojenost a závislost států, a kde se úloha státních hranic a suverenity zmenšuje.

Po skončení studené války panovala víra v nový světový řád charakterizovaný pacifismem, mezinárodními normami a spoluprácí.

Označení pro situaci, kdy jedna mocnost dominuje globální politice, s dominantní rolí USA.

Teze Francise Fukuyamy, která předpokládala konec ideologických konfliktů a triumf liberální demokracie.

Teze Samuela Huntingtona, která předpokládala, že po skončení ideologických střetů dojde ke střetům civilizačních (kulturních) hodnot.

Po konci studené války došlo k větší rozmanitosti a fragmentaci světové politiky.

Proces formování širších politických a ekonomických struktur sjednocujících státy, naproti tomu stvrzující společné hodnoty.

Proces rozpadu velkých států na menší politické entity.

Po konci studené války se otevírá otázka, jak spravovat nový světový řád v kontextu různých mocností.

Spojené státy americké se potýkají s nárůstem vlivu státních i nestátních aktérů a s komplexními mezinárodními výzvami, které vyžadují spolupráci s ostatními státy.

Po roce 2000 se zdálo, že USA míří k izolacionismu s odstoupením od Kjótského protokolu a smluv o kontrole zbraní. Události po 11. září 2001 však tento trend zastavily. Později nastal „pivot do Asie“ za Obamy.

Ekonomický růst Číny, Indie a Brazílie, včetně vlivu na mezinárodní obchodní organizace, zvyšuje jejich moc a projevuje se v ekonomické krizi v roce 2008. Demografické trendy dále posilují jejich vliv.

BRICS je skupina států (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika), které se spojují v oblasti ekonomiky a politiky. BRISC+ je rozšíření této skupiny o další země.

Ekonomická krize v roce 2008 oslabila tradiční mocnosti, včetně USA. Nastupující mocnosti a regionální síly se staly vlivnějšími. Svět vyjadřuje nesouhlas s pravidly mezinárodního prostředí, jako je dominance amerického dolaru.

Jiho-jižní spolupráce mezi rozvojovými zeměmi má vzrůstající důležitost. Faktorů je mnoho: demografický rozvoj, nerostné bohatství, koloniální dědictví a geopolitický nástup nových mocností.

Afrika se stává klíčovým geopolitickým regionem s velkým počtem obyvatel, bohatými zdroji a zájmem mnoha států a korporací. Nastupující mocnosti investují do Afriky, aby získaly ekonomický zisk a vliv.

Konflikty v 21. století se mění. Riziko globálního konfliktu se snížilo, ale častěji se vyskytují konflikty mezi nestátními aktéry (guerilly, teroristické skupiny) a také mezi státy a nestátními aktéry.

Situace v Ukrajině a nepokoje na Blízkém východě jsou příklady současných konfliktů a geopolitického napětí.