Právo a stát (PDF)

Stát – forma organizace lidské společnosti, vzniká sdružením obyvatel na jistém území do politického a právního celku Stato – tento pojem se objevuje v Itálii v 15. st. Ve starověkém Řecku – polis; v Římě – civitas Znaky státu 1.​ Ohraničené území (pobřežní vody, vzdušný prostor) 2.​ Obyvat...

Stát – forma organizace lidské společnosti, vzniká sdružením obyvatel na jistém území do politického a právního celku Stato – tento pojem se objevuje v Itálii v 15. st. Ve starověkém Řecku – polis; v Římě – civitas Znaky státu 1.​ Ohraničené území (pobřežní vody, vzdušný prostor) 2.​ Obyvatelstvo 3.​ Státní organizace (vláda, státní moc, právní řád)+ozbrojená moc 4.​ Státní suverenita​ neomezená moc rozhodovat o vnitřních záležitostech státu, možnost uzavírat mezinárodní smlouvy, vstupovat do mezinárodních organizací Funkce státu​ VNITŘNÍ ​ Organizačně-právní - stanovení „pravidel hry“ ​ Bezpečnostní - kontrola a vynucování dodržování zákonů ​ Ekonomická – stanovení pravidel ekonomiky ​ Sociální – zabezpečení občanů v nemoci, ve stáří, nouzi ​ Kulturní – ochrana kulturního dědictví VNĚJŠÍ ​ Bezpečnostní – ochrana před agresí ​ Diplomatická – spolupráce s ostatními státy PRÁVNÍ STÁT​ jeden ze znaků demokracie, vztah občana a státu je vymezen zákonem 1.​ Stát je tu pro občany, ne naopak (občan může činit vše, co mu zákon nezakazuje, stát jen to, co mu zákon ukládá) 2.​ Respektování lidských práv a svobod, právo na nezávislý soud 3.​ Rovnost před zákonem 4.​ Pravidelné volby 5.​ Zákonodárná moc je vázána na Ústavu, výkonná na zákony FORMY STÁTU 1.​ MONARCHIE​ (monos + archein = z řeč. vláda jednoho)  CH: doživotní a dědičná vláda panovníka Absolutistická (absolutní)​ neomezená moc (dnes jen Saudská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Omán + Vatikán-teokracie) Konstituční​ panovník omezen ústavou a parlamentem Parlamentní​ vláda se zodpovídá parlamentu, panovník pouze reprezentativní funkci, dnes většina evropských monarchií 2. REPUBLIKA​ ​ (res+publica = z lat. věc veřejná) CH: princip volených zástupců na časově omezené období Prezidentská​prezident volen přímo, vytváří vládu, která je mu odpovědná (USA, státy Latinské Ameriky) Parmanentní​vláda se zodpovídá parlamentu, prezident jen reprezentuje (ČR, Slovensko, Itálie) Smíšená​ vláda se zodpovídá parlamentu, ale jmenuje ji prezident, má velké pravomoci (Francie) Kancléřská​ silné postavení předsedy vlády (kancléře)-Německo Územně-správní dělení 1.​ UNITÁRNÍ STÁTY​ jediná vláda, politický a právní systém-ČR, Maďarsko 2.​ FEDERACE​ ​ 2 úrovně vlády, politického systému i ústav (federální + státní) Sdruženy na základě společné ústavy, v mezinárodním měřítku vystupují jako federace Proč federace?​ Velká rozloha a proto neefektivní spravovat z 1 centra (USA) ​ ​ ​ historický vývoj (Švýcarsko) ​ ​ ​ kulturní a národnostní rozdíly (Belgie, ČSSR) 3.​ KONFEDERACE​ ​ volná smluvní sdružení suverénních států, které spolupracují v oblasti obrany, zahraniční politiky a obchodu, měny Z historie: jih USA 1867-1918, Švýcarsko v době vzniku Dnes: EU, Commonwealth STÁTNÍ OBČANSTVÍ Informace k novému zákonu o státním občanství ČR Informace k zákonu č. 186/2013 Sb. Nová právní úprava plně opouští princip jediného státního občanství a naopak se zcela přiklání k možnosti existence dvojího (či vícerého) státního občanství. 1.​ Nabývání státního občanství České republiky narozením Nová právní úprava nemění nic na tom, že dítě nabývá narozením státní občanství České republiky, je-li alespoň jeden rodič v době narození dítěte státním občanem České republiky. Místo narození dítěte nemá na nabytí Českého státního občanství narozením žádný vliv. 2.​ Nabývání státního občanství České republiky určením otcovství Je upraveno zcela nově. Ze zákona (automaticky) nabývá státní občanství České republiky dítě, k němuž určil otcovství souhlasným prohlášením učiněným s matkou dítěte státní občan České republiky, pokud je matka dítěte: občankou členského státu EU nebo občankou Švýcarské konfederace nebo občankou státu, který je smluvní stranou Dohody o evropském hospodářském prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo apatridou nebo občankou jiného než shora uvedeného státu a má povolen trvalý pobyt na území České republiky. 3.​ Nabývání státního občanství České republiky osvojením Dítě nabývá státní občanství České republiky dnem právní moci rozsudku o osvojení (adopci), je-li alespoň jeden z osvojitelů dítěte státním občanem České republiky a k osvojení došlo rozhodnutím orgánu České republiky. 4.​ Nabývání státního občanství České republiky nalezením na území České republiky Dítě mladší 3 let nalezené na území České republiky, jehož totožnost se nepodaří zjistit, nabývá státní občanství České republiky dnem nalezení na území České republiky, pokud do 6 měsíců ode dne nalezení nevyjde najevo, že nabylo státní občanství jiného státu. 5.​ Nabývání státního občanství České republiky v souvislosti se svěřením do ústavní, pěstounské nebo jiné formy náhradní péče Dítě, které se narodí na území České republiky a na území České republiky se zdržuje v souladu se zákonem o pobytu cizinců (případně v souladu se zákonem o azylu) a které v den svého narození bylo a nadále je apatridou, nabývá státní občanství České republiky dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o svěření tohoto dítěte do náhradní péče. 6.​ Udělení státního občanství České republiky Nový zákon o státním občanství výslovně stanoví, že na udělení státního občanství České republiky není právní nárok. Zákonné podmínky pro udělení českého státního občanství jsou následující: 1)​ Žadatel má na území České republiky povolen trvalý pobyt ke dni podání žádosti nepřetržitě po dobu alespoň 5 let, 2) Žadatel starší 15 let nesmí být pravomocně odsouzen pro nedbalostní trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nebo pro úmyslný trestný čin, 3) Žadatel musí prokázat znalost českého jazyka. Tato podmínka se pokládá za splněnou, pokud žadatel doloží, že v minulosti absolvoval alespoň po dobu 3 školních let základní, střední, nebo vysokou školu, na kterých byl vyučovacím jazykem český jazyk nebo žadatel je ke dni podání žádosti mladší 15 nebo starší 65 let, anebo jde o žadatele s tělesným nebo mentálním postižením, které mu znemožňuje osvojit si znalost českého jazyka 4) Žadatel musí prokázat základní znalost ústavního systému České republiky a základní orientaci v kulturně-společenských, zeměpisných a historických reáliích České republiky 5) Žadatel v posledních 3 letech předcházejících dni podání žádosti neporušil závažným způsobem povinnosti vyplývající z jiných právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na území České republiky, veřejné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení, důchodové pojištění, zaměstnanost, daně, cla, odvody a poplatky, vyživovací povinnost vůči dítěti, které má trvalý pobyt na území České republiky, nebo veřejnoprávní povinnosti k obci, ve které je žadatel přihlášen k pobytu, jde-li o povinnosti uložené obcí v samostatné působnosti. 6) Žadatel musí prokázat výši a zdroje svých příjmů O žádostech o udělení státního občanství rozhoduje Ministerstvo vnitra Žádost o udělení státního občanství České republiky se podává u krajského úřadu, v Praze u úřadů městské části Praha 1 až 22 příslušného podle místa trvalého pobytu žadatele. Nový zákon o státním občanství České republiky umožní zjednodušené udělení státního občanství České republiky fyzické osobě, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt a udělení státního občanství České republiky by bylo významným přínosem pro Českou republiku z hlediska vědeckého, vzdělávacího, kulturního, sportovního, slouží k plnění mezinárodních závazků České republiky nebo účelům humanitárním, nebo je v jiném státním zájmu. Takový žadatel nemusí prokazovat zákonem stanovené podmínky pro udělování státního občanství České republiky, s výjimkou podmínky beztrestnosti. Významný přínos žadatele pro Českou republiku budou potvrzovat příslušné státní orgány, vysoké školy a veřejné výzkumné instituce. Pozbývání státního občanství České republiky Od 1.1.2014 již nebude součástí právního řádu České republiky ustanovení, podle kterého čeští státní občané, kteří na základě vlastní žádosti nabyli cizí občanství, automaticky pozbyli občanství České republiky.  Jediným zákonným způsobem pozbytí českého státního občanství bude od 1.1.2014 jeho pozbytí na základě prohlášení o vzdání se státního občanství České republiky. Toto prohlášení bude vázáno na splnění následujících podmínek ze strany státního občana České republiky; ​ trvale se zdržuje v cizině ​ není v České republice přihlášen k trvalému pobytu a ​ je zároveň státním občanem cizího státu, nebo žádá o nabytí cizího státního občanství a prohlášení o vzdání se státního občanství České republiky činí v souvislosti s nabytím tohoto státního občanství. VZÁJEMNÉ OVLIVŇOVÁNÍ 3 DRUHŮ MOCI: Exekutiva – jurisdikce​prezident jmenuje soudce; právo udělit milost Jurisdikce – exekutiva​soud může zrušit nezákonná nařízení a vyhlášky Jurisdikce – legislativa​ Ústavní soud může zrušit protiústavní zákon Legislativa –jurisdikce​Senát schvaluje soudce Ústavního soudu Legislativa-exekutiva​ PS vyjadřuje důvěru vládě+Senát může zažalovat prezidenta za velezradu Exekutiva-legislativa​ prezident může rozpustit PS nebo vrátit schválený zákon do PS TROJÍ DĚLENÍ MOCI = 1.​ LEGISLATIVA = ZÁKONODÁRNÁ MOC (Poslanecká sněmovna + Senát) 2.​ EXEKUTIVA = VÝKONNÁ MOC (vláda + prezident republiky) 3.​ JURISDIKCE = SOUDNÍ MOC (soustava soudů ; Ústavní soud) ZÁKONODÁRNÁ MOC = LEGISLATIVA Dvoukomorový parlament = Horní komora – Senát ​ ​ ​ ​ Dolní komora – Poslanecká sněmovna poslanec nebo senátor NESMÍ být zároveň soudcem nebo prezidentem ​ ​ ​ MŮŽE být zároveň ministrem vlády jednání PS a Senátu jsou veřejná (pouze při jednání týkajících se bezpečnosti státu je veřejnost vyloučena) Poslanecká sněmovna​ ​ 200 poslanců volených na 4 roky ​ ​ ​ minimální věk poslance – 21 let ​ ​ volby do PS poměrným volebním systémem ​ na prvním zasedání PS po volbách si zvolí svého předsedu a místopředsedy předseda PS – řídí, svolává a zahajuje schůze poslanci – se sdružují v poslaneckých klubech podle své politické příslušnosti pro projednávání nových zákonů se zřizují výbory a komise – zde spolupracují poslanci z různých politických stran podle své odbornosti ze zákona musí PS zřídit výbor : ​ mandátový a imunitní (platnost mandátů + zrušení imunity) ​ petiční (přijímají petice a odpovídají na ně) ​ organizační (organizace práce PS) rozpočtový (návrh rozpočtu ) PS hlasuje o přijetí zákona ve třech čteních; každé čtení končí hlasováním výsledek: zamítne se / pustí se do dalšího čtení / vrátí na předchozí krok PS může : ​ přehlasovat Senát ​ zodpovídá se jí vláda ​ vyslovit vládě důvěru / nedůvěru ​ vyžadovat interpelace = člen vlády musí přijít na jednání PS a poskytnout vysvětlení ​ být rozpuštěna prezidentem (v určitých případech, např. nebyla usnášeníschopná po dobu 3 měsíců nebo bylo zasedání přerušeno na více jak 120 dní v roce, ad…) SENÁT = 81 poslanců, vždy 1/3 Senátu je po 2 letech obnovena v nových senátních volbách ​ do Senátu se volí většinovým absolutním systémem ( pro vítězství nutno více jak 50%; obvykle nikdo a tak 2. kolo, kam postoupí 2 nejúspěšnější kandidáti) ​ poprvé v roce 1996 ​ méně pravomocí, slabší postavení než PS ​ nerozpustitelný; v případě rozpuštění PS řeší Senát věci, jež nesnesou odkladu ​ funkce : pojistka pro zkvalitnění zákona VÝKONNÁ MOC – EXEKUTIVA 1.​ PREZIDENT REPUBLIKY ​ hlava státu má reprezentační a symbolickou funkci ​ volen na 5 let, max. 2x po sobě, minimálně 40 let, občan ČR ​ nelze jej stíhat za nic kromě velezrady (žaluje Senát, rozhoduje Ústavní soud) PRAVOMOCI PREZIDENTA REPUBLIKY samostatné​ jmenuje a odvolává předsedu vlády a ministry; přijímá jejich demise; svolává zasedání PS a v určitých případech ji může rozpustit; uděluje milosti; má právo veta (vrátit zákon do PS); jmenuje prezidenta NKÚ a členy bankovní rady ČNB kontrasignované​ prezidentovo rozhodnutí musí podepsat ještě premiér nebo jím pověřená osoba​ sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; je vrchním velitelem ozbrojených sil; vyhlašuje volby do PS a Senátu; jmenuje generály, propůjčuje státní vyznamenání; jmenuje soudce; vyhlašuje amnestii 2. VLÁDA = předseda, místopředsedové, ministři-spravují určitý obor vláda musí do 30 dnů po svém jmenování získat důvěru PS vládu sestavuje předseda vítězné strany z voleb PS může kdykoli vyjádřit vládě nedůvěru (101 hlasů) složení vlády: předseda vlády (jiný název je: premiér) – Petr Fiala Ministr vnitra – Vít Rakušan Ministr zahraničních věcí - Jan Lipavský Ministr obrany - Jana Černochová Ministr školství - Mikuláš Bek Ministr zdravotnictví - Vlastimil Válek Ministr práce a sociálních věcí - Marian Jurečka Ministr financí - Zbyněk Stanjura Ministr spravedlnosti - Pavel Blažek Ministr průmyslu a obchodu - Lukáš Vlček Ministr dopravy - Martin Kupka Ministr zemědělství - Marek Výborný Ministr kultury - Martin Baxa Ministr pro místní rozvoj - Petr Kulhánek JURISDIKCE = SOUDNÍ MOC