Státní občanství a funkce státu

• Stát je forma organizace lidské společnosti, vzniká sdružením obyvatel na určitém území do politického a právního celku.
• Pojem "Stato" se objevil v Itálii v 15. století.
• Ve starověkém Řecku se stát označoval jako polis, v Římě jako civitas.

Znaky státu:

• Ohraničené území (včetně pobřežních vod a vzdušného prostoru).
• Obyvatelstvo.
• Státní organizace zahrnuje vládu, státní moc, právní řád a ozbrojené síly.
• Státní suverenita je neomezená moc rozhodovat o vnitřních záležitostech státu, uzavírat mezinárodní smlouvy a vstupovat do mezinárodních organizací.

Funkce státu:

• Vnitřní funkce zahrnují organizačně právní (stanovení pravidel), bezpečnostní (kontrola dodržování zákonů), ekonomickou (pravidla ekonomiky), sociální (zabezpečení občanů) a kulturní (ochrana dědictví).
• Vnější funkce zahrnují bezpečnostní (ochrana před agresí) a diplomatickou (spolupráce s ostatními státy).

Právní stát:

• Je znak demokracie, vztah občana a státu je vymezen zákonem.
• Stát je tu pro občany, občan smí dělat, co zákon nezakazuje, stát jen to, co zákon ukládá.
• Respektování lidských práv a svobod, právo na nezávislý soud.
• Rovnost před zákonem a pravidelné volby.
• Zákonodárná moc je vázána Ústavou, výkonná zákony.

Formy státu:

• Monarchie (z řeckého monos + archein = vláda jednoho) s doživotní a dědičnou vládou panovníka.
  • Absolutistická (neomezená moc) - např. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Omán a Vatikán.
  • Konstituční monarchie má panovníka omezeného ústavou a parlamentem.
  • Parlamentní monarchie má vládu zodpovídající se parlamentu a panovník plní reprezentativní funkci (většina evropských monarchií).
• Republika (z latinského res publica = věc veřejná) - princip volených zástupců na časově omezené období.
  • Prezidentská republika má prezidenta voleného přímo, který vytváří vládu (USA, státy Latinské Ameriky).
  • Parlamentní republika má vládu zodpovídající se parlamentu a prezident je pouze reprezentant (ČR, Slovensko, Itálie).
  • Smíšená republika má vládu zodpovídající se parlamentu, ale jmenovanou prezidentem, který má velké pravomoci (Francie).
    • V Kancléřské republice má silné postavení předseda vlády (kancléř) - Německo.

Územně-správní členění:

• Unitární státy mají jednu vládu, politický a právní systém (ČR, Maďarsko).
• Federace mají 2 úrovně vlády, politického systému a ústav (federální + státní). Vznikají sdružením na základě společné ústavy a vystupují jako federace (např. USA z důvodu velké rozlohy, Švýcarsko - historický vývoj, Belgie, ČSSR - kulturní a národnostní rozdíly).
• Konfederace jsou volná smluvní sdružení suverénních států, které spolupracují v oblasti obrany, zahr. politiky, obchodu, měny (např. EU, Commonwealth).

Státní občanství:

• Nový zákon o státním občanství ČR (186/2013 Sb.) opouští princip jediného občanství a umožňuje existenci dvojího (či vícerého) občanství.
• Občanství se nabývá narozením (alespoň jeden rodič je občanem ČR).
• Občanství lze nabýt určením otcovství (otec občan ČR a matka občankou EU, Švýcarska, státu Dohody o EHP, apatridou nebo s trvalým pobytem v ČR).
• Občanství lze nabýt osvojením (alespoň jeden z osvojitelů je občan ČR).
• Občanství lze získat nalezením (dítě mladší 3 let nalezené v ČR bez zjištění totožnosti).
• Občanství lze získat v souvislosti se svěřením do ústavní/pěstounské péče (dítě narozené v ČR, které je apatridou).
• Udělení státního občanství ČR není právní nárok.

Podmínky pro udělení občanství ČR:

• Trvalý pobyt v ČR alespoň 5 let.
• Žadatel starší 15 let nesmí být pravomocně odsouzen.
• Znalost českého jazyka.
• Znalost ústavního systému ČR a orientace v reáliích.
• Žadatel neporušil závažně povinnosti vůči státu v posledních 3 letech.
• Žadatel musí prokázat výši a zdroje příjmů.
• O žádostech rozhoduje Ministerstvo vnitra, podává se na krajském úřadě (v Praze na úřadech městské části).
• Usnadněné udělení občanství je možné pro osoby, kde je pobyt významným přínosem pro ČR (věda, vzdělávání, kultura, sport) – nemusí splňovat všechny podmínky.
• Od 1.1.2014 pozbývání státního občanství ČR pouze prohlášením o vzdání se, pokud se osoba trvale zdržuje v cizině, není v ČR hlášená k trvalému pobytu a je zároveň občanem jiného státu nebo o nabytí občanství žádá.

Vzájemné ovlivňování 3 druhů moci:

• Exekutiva (prezident) jmenuje soudce a má právo udělit milost.
• Jurisdikce (soud) může zrušit nezákonná nařízení a vyhlášky exekutivy a protiústavní zákon legislativy.
• Legislativa (Senát) schvaluje soudce Ústavního soudu.
• Legislativa vyjadřuje důvěru vládě, Senát může žalovat prezidenta za velezradu.
• Exekutiva může rozpustit PS nebo vrátit schválený zákon do PS.
• Trojí dělení moci zahrnuje legislativu (zákonodárná moc - Parlament), exekutivu (výkonná moc - vláda a prezident), jurisdikci (soudní moc - soustava soudů).

Zákonodárná moc (Legislativa):

• Dvoukomorový parlament - Horní komora (Senát) a Dolní komora (Poslanecká sněmovna).
• Poslanec/senátor nesmí být zároveň soudcem/prezidentem, ale může být ministrem.
• Jednání PS a Senátu jsou veřejná (kromě jednání týkajících se bezpečnosti státu).
  • Poslanecká sněmovna má 200 poslanců volených na 4 roky (minimální věk 21 let) poměrným volebním systémem.
    • Volí si předsedu a místopředsedy, předseda řídí, svolává a zahajuje schůze.
  • Poslanci se sdružují v poslaneckých klubech podle politické příslušnosti. Pro projednávání zákonů se zřizují výbory a komise (spolupráce poslanců z různých stran).
• PS musí zřídit mandátový a imunitní výbor, petiční výbor a rozpočtový výbor.
• PS hlasuje o přijetí zákona ve třech čteních.
• PS může přehlasovat Senát, vyslovit vládě důvěru/nedůvěru, vyžadovat interpelace, být rozpuštěna prezidentem.
• Senát má 81 senátorů, 1/3 se obnovuje každé 2 roky. Volí se většinovým absolutním systémem. Má menší pravomoci než PS, je nerozpustitelný a řeší věci v případě rozpuštění PS.

Výkonná moc (Exekutiva):

• Prezident republiky má reprezentační a symbolickou funkci. Volen na 5 let (max. 2x po sobě), minimálně 40 let, občan ČR. Nelze ho stíhat za nic kromě velezrady.
• Pravomoci prezidenta:
  • Samostatně jmenuje a odvolává předsedu vlády a ministry, svolává zasedání PS a může ji rozpustit, uděluje milosti, má právo veta, jmenuje prezidenta NKÚ a členy bankovní rady ČNB.
  • Kontrasignované - prezidentovo rozhodnutí musí podepsat ještě premiér nebo jím pověřená osoba, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, je vrchním velitelem ozbrojených sil, vyhlašuje volby do PS a Senátu, jmenuje generály, propůjčuje státní vyznamenání, jmenuje soudce a vyhlašuje amnestii.
• Vláda = předseda, místopředsedové, ministři, spravují obory. Vláda musí do 30 dnů po jmenování získat důvěru PS. Vládu sestavuje předseda vítězné strany z voleb. PS může kdykoli vyjádřit vládě nedůvěru (101 hlasů).
• Současná vláda:
  • Předseda vlády: Petr Fiala
  • Ministr vnitra: Vít Rakušan
  • Ministr zahraničních věcí: Jan Lipavský
  • Ministr obrany: Jana Černochová
  • Ministr školství: Mikuláš Bek
  • Ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek
  • Ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka
  • Ministr financí: Zbyněk Stanjura
  • Ministr spravedlnosti: Pavel Blažek
  • Ministr průmyslu a obchodu: Lukáš Vlček
  • Ministr dopravy: Martin Kupka
  • Ministr zemědělství: Marek Výborný
  • Ministr kultury: Martin Baxa
  • Ministr pro místní rozvoj: Petr Kulhánek.
• Jurisdikce (Soudní moc)

Tyto otázky zkoumají principy právního státu, funkce státu, rozdíly mezi monarchiemi a zásahy státu do ekonomiky. Dále se zaměřují na státní suverenitu a podmínky nabytí státního občanství ČR, včetně specifických situací jako je osvojení nebo nalezení dítěte.