Správní právo II - Bare Minimum (Lord Help) PDF

**[SPRÁVNÍ PRÁVO II ZK BARE MINIMUM (LORD HELP)]** 1. **Veřejná správa v organizačním pojetí**🡪 zahrnuje soubor institucí, které ji vykonávají. Pro její efektivní organizaci jsou klíčové organizační principy, které se snaží optimalizovat její fungování. Tyto principy jsou: **PRINCIPY** - **Ú...

**[SPRÁVNÍ PRÁVO II ZK BARE MINIMUM (LORD HELP)]** 1. **Veřejná správa v organizačním pojetí**🡪 zahrnuje soubor institucí, které ji vykonávají. Pro její efektivní organizaci jsou klíčové organizační principy, které se snaží optimalizovat její fungování. Tyto principy jsou: **PRINCIPY** - **Územní princip**: Důraz je kladen na správu jednoho území z centrálního místa, přičemž správní úřad vykonává širokou škálu agend na daném území. - **Věcný princip**: Koncentrace příbuzných agend do specializovaných úřadů, které řeší konkrétní oblasti. - **Centralizace**: Moc je koncentrována v ústředních orgánech (vláda, ministerstva). Podřízené úrovně jsou vázány metodickými pokyny, subordinací a kontrolou služebním dozorem. - **Decentralizace**: Výkon veřejné správy je delegován na nižší subjekty, které disponují vlastní pravomocí a odpovědností. Stát kontroluje pouze zákonnost a hospodárnost jejich činnosti, což umožňuje přiblížení správy občanům a zohlednění místních specifik. - **Vertikální koncentrace a dekoncentrace**: Soustředění (nebo naopak rozdělení) výkonu veřejné správy mezi ústřední a nižší úrovně. - **Horizontální koncentrace a dekoncentrace**: Soustředění agend na jednom úřadu (koncentrace) nebo jejich rozdělení mezi více úřadů stejné úrovně (dekoncentrace). - **Kolegiální**: Rozhodování provádí kolektivní orgán (např. rady), obvykle hlasováním. Pro rozhodnutí je nutné dosáhnout určité většiny a splnit požadavek usnášeníschopnosti. - **Monokratický**: Rozhodování vykonává jednotlivec (např. ministr). Vedoucí má rozhodovací pravomoc, ale odpovědnost za rozhodnutí zůstává na něm, i pokud deleguje pravomoci. - - **[Organizační moc]** **Externí**: Vytváří a mění veřejné instituce na úrovni zákonů. **Interní**: Upravuje vnitřní uspořádání jednoho úřadu nebo organizační složky. **[Organizační modely]** 1. **Hierarchický model🡪** Moc je soustředěna v centru. Tento model se vyznačuje vysokou formalizací, přesnou dělbou práce a vertikálními řídícími vztahy. **Nevýhody**: Omezená spolupráce mezi úřady, přetížení vedoucích pracovníků, slabá mezioborová kooperace. Varianty: - - - 2. **Participační model🡪** Větší delegace pravomocí a odp. na nižší organizační úrovně. Principy řízení: - - - 3. **Konzultativní model🡪** Využívá pracovní komise, kolegia a týmy, které slouží jako poradní orgány. Tyto struktury doplňují hierarchickou organizaci a umožňují konzultaci se zájmovými skupinami. **SPOJENÝ A ODDĚLENÝ MODEL** **Smíšený (spojený) model**- organizace a výkon jak státní správy, tak územní samosprávy v rámci jedné územně administrativní jednotky. Znamená kombinaci lokálně zvoleného orgánu a silné centrální supervize nad výkonem rozhodování tohoto orgánu. Základní výhodou tohoto modelu je celková nižší nákladnost na výkon správních činností. **Duální (oddělený**) model organizace VS představuje model dvojkolejný se souběžnou existencí orgánů samosprávy a státní správy na několika úrovních. Na úrovni územní správy působí jen samosprávné orgány. Ústřední správa reprezentovaná vládou nemá v jednotlivých územních jednotkách své zastoupení v podobě oficiálních institucí všeobecné státní správy. To neznamená, že mezi centrální mocí a místní správou neexistují vzájemné vazby a propojení, prostřednictvím nichž vláda usměrňuje či ovlivňuje chod místních komunit a samo-správ. Fungující duální model však vyžaduje sloučené obce. Rozdělený modelorganizace (sytém rozdělené hierarchie) -**kombinace odděleného a spojeného modelu** **[Proměny veřejné správy v ČR]** - Do 60. let 20. století převažoval hierarchický model 🡪Od 90. let se prosazuje participační model v souladu s koncepcí **Good Administration**. 🡪Přechod od odděleného modelu (rozdělení státní správy a samosprávy) ke spojenému modelu (propojení výkonu obou složek). - Významné kroky: Posílení komunální samosprávy (1990--1996). Zřízení krajů (2000) a zrušení okresních úřadů (2002). Uzákonění služebního zákona (2002) a reformy správního soudnictví (2003). Důraz na modernizaci a europeizaci veřejné správy po vstupu ČR do EU (2004). - Současné trendy: Zeštíhlení agend a organizací. Přenos sociální odpovědnosti za služby na soukromý sektor. Maximální efektivita a modernizace výkonu veřejné správy. 2. **Profesní komory** - určitá společenství osob založené na povinném členství, kt vzniká až splněním zák. podmínek, resp. určitých kvalifikačních předpokladů k danému povolání na zákl. kt je profesní komora založena. [Členství] těchto komor je [povinné a většinou také placené]. **cíl**= dohlížení nad vykonáváním povolání a dále také ochr. vlastních zájmů svých členů. Ve svém zájmu zajišťují rozvoj vzdělání pro své členy a umožňují vykonání zkoušek pro zájemce, kt se chtějí stát novými členy. - vykonávají/naplňují **normativní povinnost**, kdy sepisují svá [pravidla] a členové jsou povinni je dodržovat spolu s právním řádem ČR. Tato pravidla jsou tzv. [stavovskými předpisy] a jedná se o souhrn pravidel profesionální etiky a práv a povinností členů. Každá má **své orgány**, kt je [samospravována], mají pravomoc např. zahájit tzv. [kárné řízení] (trestání) proti členům, kt nedodrží stavovské či právní předpisy, a na zákl. tohoto řízení je možné jim členství odebrat a výkon povolání pozastavit. - **vztah komor ke státní správě**. Za prvé se jedná o tzv. veřejnoprávní korporace, kt jsou **zřízeny zákonem** a za druhé tato samospráva musí být určitým zp. kontrolována. **Kontrolní činnost** je v tomto případě svěřena [jednotlivým ministerstvům či jiným správním orgánům], tj. například Ministerstvo spravedlnosti vykonává dohled nad Českou advokátní komorou. - **Profesní komory** jsou zřizovány zákonem a zákonem jsou upraveny i podmínky členství v komoře. Legální výkon dané profese je podmíněn členstvím v příslušné komoře. Sdružují jen FO a nejsou podřízení státním orgánům - **Členové profesních komor** jsou vázáni právními předpisy, kt upravují jejich činnost i vnitřními předpisy korporace, které komory vydávají (stavovské předpisy). **Orgány komory** - dohlížejí nad kvalitou výkonu povolání a kárně trestají své členy. Je zde povinnost členů komor platit členské příspěvky (členské komory s povinným členstvím: Česká advokátní komora, Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora, Česká lékárnická komora, Česká komora architektů, Notářská komora České republiky...). - Ve většině příp. existuje nějaký nejvyšší orgán (sjezd delegátů, sjezd členů), který volí a odvolává ostatní orgány. Mezi sjezdy komory působí **kolektivní exekutivní orgán, představenstvo komory**. V jeho čele bývá volený představitel, označovaný jako **prezident /předseda**, kt zastupuje komoru navenek, svolává a řídí jednání představenstva komory. Komory si zřizují **zvláštní disciplinární orgán**, kt provádí kárné řízení. Mohou být ustanoveny i další orgány (orgány revizní, zkušební komise, poradní org.) - Na výkonu VS se podílí zejména tím, že **vykonává dozor** nad odpovídající **úrovní výkonu povolání členů komor,** organizují **zkoušky uchazečů o členství a stanoví podmínky** pro zkoušky**, rozhodují o členství, či nečlenství, o jeho pozastavení a vedou odpovídající evidenci svých členů.** Dále provádějí **kárná řízení a ukládají sankce.** Vydávají **vnitřní (interní) předpisy** (tzv. statutární předpisy), kt upravují vnitřní otázky činnosti komory a jejich orgánů (organiz. řád, volební řád, kárný řád, zkušební řád). **Zájmová samospráva** 🡪členství je dobrovolné, PO zřízené smluvně (občanský zákoník), omezeně rozhodují o právech a povinnostech členů. má pouze personální základ (personální princip), je součástí VS a má poměrně pestrou strukturu. Členství v určité zájmové korporaci nevzniká automaticky, ale předpokládá se jednání zájemce o členství, a především splnění i dalších předpokladů (dosažení určitého vzdělání, absolvování potřebné praxe a složení profesních zkoušek). **Stavovské komory 🡪povinné** členství. Členové profesních komor jsou **vázáni právními předpisy,** kt upravují jejich činnost i vnitřními předpisy korporace, kt komory vydávají (**stavovské předpisy**). PO osoby zřízené zákonem a **zákonem upravené členství**. Splnění i dalších **předpokladů** (dosažení určitého vzdělání, absolvování potřebné praxe a složení profesních zkoušek). **Orgány komory** dohlížejí nad kvalitou výkonu povolání a kárně trestají své členy. Je zde povinnost členů komor platit **členské příspěvky** (členské komory s povinným členstvím: Česká advokátní komora, Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora, Česká lékárnická komora, Česká komora architektů, Notářská komora České republiky...). Sdružují jen FO. **Komora auditorů** - je jediná, která sdružuje i PO. Mají vlastní webové stránky, vydávají časopisy. Komoře je možné podat stížnost na služby člena komory - občanskoprávní náhrada není možná (mimo lékařských služeb má právo na informace o výsledku). **Profesní komora 🡪**Jedná se o **stavovskou veřejnoprávní korporaci**, zřizovanou zákonem. Základním znakem je **nucené členství**: k výkonu určité profese musí být osoba členem příslušné komory (např. advokátní komora, lékařská komora). **Hlavní úkoly:** Stanovení podmínek pro výkon profese. Dohled nad výkonem profese. Ochrana stavovských zájmů. Pravomoci směřují pouze vůči členům nebo uchazečům o členství​​. **Česká advokátní komora** -- zastřešuje advokáty, vykonává dohled nad jejich činností a zajišťuje stavovské zkoušky. **Česká lékařská komora** -- organizace pro lékaře, která stanovuje podmínky pro výkon lékařské profese. **Česká stomatologická komora** -- spravuje záležitosti zubních lékařů. **Česká komora architektů** -- sdružuje architekty, vydává autorizace a kontroluje dodržování etických pravidel. **Česká lékárnická komora** -- organizace lékárníků zajišťující profesní regulaci v oblasti farmacie. **Stavovská komora🡪** Je synonymem pro profesní komoru, s důrazem na její stavovský charakter a veřejnoprávní povahu. Stavovská komora může být organizována na principu **samosprávy profesní skupiny**, podléhá veřejnému právu a jejím členům je vyžadována odbornost a kvalifikace​. **Hospodářská komora ČR --** zastupuje podnikatele a firmy, podporuje jejich zájmy na národní i mezinárodní úrovni. **Komora auditorů ČR --** sdružuje auditory, kontroluje jejich odborné postupy a dodržování standardů. **Česká veterinární komora --** organizace sdružující veterináře, dohlíží na jejich činnost a odborné vzdělávání. **Notářská komora ČR --** reguluje a dohlíží na činnost notářů. **Exekutorská komora ČR --** zajišťuje výkon exekutorských činností, chrání práva exekutorů a poskytuje metodickou podporu. **Zájmová samospráva🡪**Typ veřejnoprávní korporace založené na **dobrovolném / povinném členství** fyzických či PO s vazbou na profesi, obor, nebo podnikání. Její účelem je reprezentovat a hájit zájmy členů vůči veřejné správě, organizovat vzdělávání a další aktivity. Funguje v souladu se zákonem jako nástroj pro **snížení byrokracie**, kt zároveň vykonává určité přenesené funkce státní správy (např. kontrolní, certifikační nebo vzdělávací) **Agrární komora ČR --** sdružuje podniky a osoby v zemědělství, lesnictví a potravinářství. **Česká obchodní inspekce --** podílí se na zájmové správě v oblasti ochrany spotřebitele. **Svaz průmyslu a dopravy ČR --** sdružuje průmyslové podniky a organizace, zastupuje jejich zájmy vůči vládě. **Český rybářský svaz --** zájmové sdružení zaměřené na rybářství a ochranu přírody. **Český svaz tělesné výchovy a sportu --** zájmové sdružení sportovních klubů a organizací. **Veřejnoprávní komory** **Ostatní samospráva (akademická)** - členství v akademické obci, veřejné VŠ zřízené zákonem (soukromé se souhlasem státu), rozhodují o právech a povinnostech členů, VŠ je nepřímý vykonavatel státní správy. **Dvojí loajalita** - oznámení legalizace výnosů z TČ komoře a ne příslušným úřadům. **Apolitičnost** - nelze slučovat funkce (ministr nesmí dočasně provádět výkon činnosti - mimo správy vl. majet). **Stavovské předpisy** - na hranici práva, ale i profesní etiky. Stanovení podmínek pro výkon funkce, dohled nad výkonem funkce, ochrana zájmů stavu. Také má každá komora dohledové ministerstvo. **Odborný a etický výkon** - licenční řády, osvědčení pro výkon funkce, etické kodexy. **[Statuty] 🡪** vnitřní předpisy vydávané profesními nebo stavovskými komorami jako samosprávnými veřejnoprávními korporacemi. Tyto předpisy: **Mají omezenou osobní působnost**, vztahují se tedy pouze na členy komory. **Regulují záležitosti samosprávy** dané profesní skupiny. **Jsou přijímány nejvyšším orgánem komory**, jako je valná hromada. Nemají předepsanou formu publikace, přičemž jejich porušení často představuje disciplinární delikt. Příklady zahrnují statuty profesních komor nebo vysokých škol​​. **[Podmínky pro výkon povolání v rámci profesních komor zahrnují:] Členství v profesní komoře**, které je obvykle povinné a podmínkou pro legální výkon profese. **Osobní požadavky**: Státní občanství ČR, Bezúhonnost, Trvalý pobyt, Plná způsobilost k právním úkonům, Odborná kvalifikace nebo praxe v oboru. **Dohled nad výkonem profese**, který zahrnuje kontrolu odbornosti a etiky. **Ochranu stavovských zájmů**, čímž se chrání integrita a zájmy profesního sdružení **POSTAVENÍ A PŮSOBNOST OBCE** (obecné vymezení pojmů, základní atributy obce, klasifikace obcí, základní působnosti obce, vztahy ve státní správě) **PRÁVNÍ ÚPRAVA:** z.č. 128/2000o obcích(obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů **[OBEC]** - je základním územním samosprávným společenstvím občanů, tvoří územní celek, kt je vymezen hranicí území obce je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu - obecně je KORPORACE sdružení osob se společným zájmem. Jejím založením vzniká právnická osoba na členském základě pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů při plnění svých úkolů chrání veř. zájem - → OBEC jako územní veřejnoprávní korporace spojuje členskou základnu, která je územně organizována na určitém území s plněním veřejnoprávního cíle - **charakteristické znaky:** - **TERITORIÁLNÍ= SPRÁVNÍ ÚZEMÍ=** Správní území tvoří jedno nebo více katastrálních území. Jde o území, na kterém obec vykonává samostatnou a přenesenou působnost. Součástí obcí nejsou vojenské újezdy (nepůsobí zde samospráva, nejsou zde samosprávné obce). Státní správu zde vykonávají újezdní úřady v čele s přednostou. **Možné změny území(hranic) obce**: **Sloučením** obcí -- území obce po sloučení tvoří území slučovaných obcí (původní obce zanikají, vzniká nový subjekt-obec, nový název) **Připojením** obce -- obec, ke které se jiná obec připojuje, se stává právním nástupcem zaniklé obce (připojovaná obec přestává být samostatným subjektem) **Oddělením části obce** -- oddělovaná část musí mít samostatné území sousedící nejméně se dvěma obcemi a po oddělení musí mít nejméně 1000 občanů (stejně tak i obec, od které se tato část odděluje) Podmínkou je konání místního referenda. O oddělení rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti na návrh obce. Jiné změny území obcí -- na **základě dohody zúčastněných obcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem**. Uzavření dohody se oznámí ministerstvu financí a místně příslušnému finančnímu úřadu. - **PERSONÁLNÍ(občané) = ČLENSKÁ ZÁKLADNA**= Tvořena občany obce= FO, která je občanem ČR a je v obci hlášena k trvalému pobytu. Práva občana obce, kt dosáhl 18 let: **politické** - volit a být volen do zastupitelstva obce (aktivní a pasivní volební právo) - **hlasovat** v místním **referendu** (podíl na správě veřejných věcí) ostatní (vyjmenovat pár práv) **vyjadřovat na zasedání** zastupitelstva své stanovisko k projednávaným věcem vyjadřovat se **k návrhu rozpočtu obce** a k závěrečnému účtu obce za uplynulý rok **nahlížet do rozpočtu obce** a do závěrečného účtu obce, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva, rady obce, pořizovat si výpisy, požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem obce, podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty. Tato práva má také cizinec nad 18 let, v obci hlášený k trvalému pobytu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva (ČR vyhlášena) - občan EU. Kromě politických práv má tyto práva také FO, starší 18 let, kt vlastní na území obce nemovitost. Čestní občané obce-- vyjadřovat svá stanoviska na zasedání zastupitelstva - **MAJETKOVÝ= EKONOMICKÁ ZÁKLADNA=** Každá obec má vlastní majetek a s tím hospodaří dle vlastního rozpočtu. Stát neručí za hospodaření a závazky obce, leda že by takový závazek převzal smluvně. - **PRÁVNÍ SUBJEKTIVITA=** jako PO má způsobilost nabývat práv a povinností, v právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. - **KLASIFIKACE OBCÍ [na základě samostatné působnosti]**: **Obce, Městys** -- stanoví předseda poslanecké sněmovny po vyjádření vlády na návrh obce, **Město** -- obec, která má alespoň 3000 obyvatel, pokud tak stanoví předseda PS, **Statutární město** - města se zvláštním postavením - města vyjmenovaná v zákoně (23), mohou se členit na městské obvody nebo městské části. Statut je vydán jako obecně závazná vyhláška. Tyto obvody nebo části mají své vlastní orgány samosprávy. Hlavní město Praha z.č. 131/2000o hlavním městě Praze. **[na základě přenesené působnosti:]** Obec, Obec s pověřeným obecním úřadem, Obec s rozšířenou působností **ORGÁNY OBCE** - **PŮSOBNOSTI OBCE:** - **VZTAHY KE STÁTNÍ SPRÁVĚ=** státní orgány jsou povinny, je-li to možné, předem projednat s obcí návrhy na opatření dotýkající se působnosti obce. Státní orgány poskytují obci na požádání bezplatně údaje a info pro výkon její působnosti (tuto povinnost mají i obce vůči státním orgánům) Oprávnění obcí bezplatně využívat údajů katastru nemovitostí, stát má právo kontrolovat činnost obcí (hospodaření obce v souladu se zákonem) a může k tomu pověřit jiný orgán = kraj (v přenesené působnosti je odvolacím orgánem), kontrola výkonu samostatné a přenesené působnosti -- zda orgány obcí, městských obvodů a částí dodržují při výkonu samostatné půs. zákony a jiné PP; při výkonu přenesené půs. zákony, jiné PP, usnesení vlády, směrnice ÚSÚ i opatření přísl. org. VS - výkon samostatné působnosti svěřené orgánům obcí kontroluje MV - výkon přenesené působnosti kontrolují v přenesené působnosti krajské úřady - výkon obou působností svěřených orgánům městských obvodů a městských částí statutárních měst kontrolují magistráty těchto měst v přenesené působnosti ke zjednání nápravy vyzývá a sistaci (pozastavení) navrhuje krajský úřad, sistuje MV, o zrušení rozhoduje v případě: - obecně závazné vyhlášky a nařízení obce Ústavní soud - usnesení, rozhodnutí, opatření obce v samostatné půs. krajský soud (ve spr. soudnictví) - opatření orgánu obce v přenesené působnosti krajský úřad zastupitelstvo obce má zákonodárnou iniciativu **[KRAJE]** - Vyšší územní samosprávný celek jako nositel územní samosprávy - Ústava - územní společenství občanů, který má právo na samosprávu - Veřejnoprávní korporace, právnická osoba odlišná od státu, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem, hospodaří podle vlastního rozpočtu - Pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých členů - Realizuje své samosprávné úkoly v rozsahu stanoveném zákonem a v souladu s potřebami kraje (samostatná působnost) i zákonem svěřený výkon státní správy (přenesená působnost); → plnění veřejnoprávních úkolů (chrání veřejný zájem). Je samostatně spravován zastupitelstvem kraje. - **charakteristické znaky: a) teritoriální(**územní) = správní území - svou působnost vykonává v rámci svého území (území obcí, voj. újezdy) vymezeného hranicemi, které ho oddělují od jiného územního samosprávního celku. - dle zák. č. 347/1997 je území kraje vymezeno územím jím určených okresů **b) personální(osobní)**= členská základna - občané kraje = FO , které jsou státními občany ČR a jsou přihlášeny k trvalému pobytu v některé obci nebo na území vojenského újezdu v územním obvodu kraje. S občanstvím jsou spojena určitá práva osob vůči kraji (právo volit a být volen do zastupitelstva, účastnit se jednání zastupitelstva, hlasovat v místním referendu aj.) **c) ekonomický základ** = vlastní majetek **d) právní subjektivita** - v záležitostech veřejnoprávních i soukromoprávních; v právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. - **PŮSOBNOST kraje: [samostatná působnost]**-- obstarávání záležitostí, kt jsou ve výlučném nebo převážném zájmu kraje a jeho občanů v rámci svého území = vytváření podmínek pro všestranný rozvoj území a uspokojování potřeb obyvatel - záležitosti vykonávány vlastními prostředky (hospodaření s vlastním majetkem), s možnými dotacemi ze státního rozpočtu - obsah ve zvl. zákonech, odpovídá pravomocem zastupitelstva a rady kraje. **Při výkonu se** **orgány kraje řídí**: při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem, v ostatních záležitostech též jinými PP vydanými na základě zákona **[přenesená působnost]**-- výkon záležitostí, které svým významem přesahují rámec záležitostí vykonávaných v samostatné působnosti -- jde o plnění úkolů státní správy, které jsou zákonem delegovány (přeneseny) na kraj -- jeho orgány se tak stávají nepřímými vykonavateli státní správy → mají povahu povinnosti, kterou lze uložit jen na základě zákona (obsah je vyjádřen ve zvláštních zákonech) **Při výkonu se orgány kraje řídí:** pří vydávání nařízeníkrajezákony a jinými právními předpisy, v ostatních záležitostech usneseními vlády a směrnicemi ústředních správ. úřadů, opatřeními příslušných orgánů VS přijatými při kontrole výkonu přenesené působnosti **ORGÁNY kraje=** Právo územních společenství ustanovovat své orgány a úřední osoby bez zásahu státní správy je jedním z projevů územní samosprávy. - **VZTAHY KE STÁTNÍ SPRÁVĚ=** Kraj jako nositel samosprávy není při jejím výkonu podřízen orgánům státu, státu přísluší pouze **právní dozor** nad jeho jednáním. Státní orgány mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, kt stanoví zákon. Právní předpisy kraje (ob. záv. vyhlášky i nařízení) je kraj povinen zaslat MV neprodleně po nabytí jejich účinnosti, a to bez jeho výzvy. Pouze na vyžádání MV je kraj povinen zaslat MV usnesení a jiná opatření orgánů kraje (vždy ve lhůtě stanovenou MV). **Dozor nad výkonem samostatné působnosti** svěřené krajům provádí **MV** ve spolupráci s věcně příslušnými ministerstvy a ostatními věcně příslušnými ústředními správními úřady formou kontroly, **zda jsou**: obecně závazné vyhlášky (dál jen Vyhlášky) kraje v souladu se zákony, ostatní usnesení a rozhodnutí a jiná opatření orgánů kraje v souladu se zákony a jinými právními předpisy vydanými na základě zákona, pouze MV je oprávněno rozhodnout o pozastavení jejich výkonu, jsou-li s nimi v rozporu (u usnesení či opatření nelze v případě pracovněprávních vztahů), před pozastavením výkonu si vždy MV vyžádá od příslušného ÚSÚ odborné posouzení a stanovisko (není stanoveno pro Vyhlášky) -- 3 měsíce od pozastavení na zjednání nápravy -- jinak: návrh ministra vnitra Úst. soudu na zrušení Vyhlášky nebo Vrchnímu soudu na zrušení usnesení či jiného opatření. **Dozor nad výkonem přenesené působnosti** vykonávají věcně **příslušná ministerstva** a ostatní věcně **příslušné ÚSÚ**; kontrola souladu: nařízení krajů se zákonem či jiným prováděcím právním předpisem, usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů krajů se zákony, jinými právními předpisy vydanými na základě zákona, usneseními vlády, směrnicemi ministerstev a jiných ÚSÚ), jsou-li v rozporu, pouze MV může pozastavit jejich výkon (zrušit je může pouze věcně příslušné ministerstvo, kt nemusí být vždy právě MV) - **[4. AKADEMICKÁ SAMOSPRÁVA]** Členství spojené s členstvím v akademické obci studenti a akademičtí pracovníci. Oprávněny rozhodovat o právech a povinnostech členů v rozsahu stanoveném zákonem o vysokých školách -- vnitřní předpisy. Vysoká škola i jako nepřímý vykonavatel státní správy -- nostrifikace vysokoškolského vzdělání. **Projevy samosprávy na VŠ -** určují počet uchazečů, stanoví podmínky přijetí, rozhodují o organizaci studia (návrh akreditace Národnímu akreditačnímu úřadu). Rozhodují o vnitřní organizaci (členění na fakulty, jiné součásti). Rozhodují o právech a povinnostech studentů (studijní a zkušební řad, disciplinární řád...). Vytyčují směr vědecké, výzkumné, umělecké atd. činnosti. Určují počet akademických pracovníků a dalších zaměstnanců. Hospodaří se svým majetkem. Rozhodují o vnější spolupráci (ostatní vysoké školy a výzkumné instituce). **[ČLENĚNÍ VYSOKÝCH ŠKOL]** Dle povahy zřizovatele: - **Veřejná vysoká škola** (zřízena zákonem, 26 škol, soukromoprávní instituce veřejné povahy -- hospodaří autonomně a samostatně, sama odpovídá za své závazky), - **Státní vysoká škola** (zřízena zákonem, 2 vysoké školy - POLAC a Univerzita obrany), **Soukromá vysoká škola** (o.p.s., s.r.o., a.s., z.ú., nadační fond, 33 škol) Dle typu: - **Univerzitní vysoká škola** (musí mít doktorský studijní program, může se členit na fakulty, jako jediná je oprávněna, nikoli povinna používat označení „univerzita" -- např. VUT, ČVUT označení nepoužívají, přesto univerzitami jsou), - **Neuniverzitní vysoká škola** (ty vysoké školy, které nemají akreditovaný doktorský studijní program) **Právní úprava** - Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školácha o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád; vnitřní předpisy vysoké školy **Vnitřními předpisy veřejné vysoké školy jsou - a)** statut veřejné vysoké školy, **b)** volební řád akademického senátu veřejné vysoké školy, **c)** jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy, **d)** vnitřní mzdový předpis, **e)** jednací řád vědecké rady veřejné vysoké školy, **f)** řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků, **g)** studijní a zkušební řád, **h)** stipendijní řád, **i)** disciplinární řád pro studenty, **j)** pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy, **k)** další předpisy, pokud tak stanoví statut veřejné vysoké školy. **[Orgány vysoké školy]** Akademický senát, rektor, vědecká rada nebo umělecká rada nebo na neuniverzitní vysoké škole akademická rada, rada pro vnitřní hodnocení (je-li zřízena), disciplinární komise. **Další orgány veřejné vysoké školy -** správní rada (ne státní vysoké školy), kvestor - **Akademický senát -** volen přímo členy akademické obce; složen z členů akademické obce (studentů min. 1/3, nejvýše ½ členů, a akademických pracovníků); obvykle zastoupeny všechny fakulty; minimum členů **11** (fakultní senát 9)**;** 3 leté funkční období (fakultní i univerzitní); způsob volby stanoví vysoká škola (celouniverzitní, po částech...) - **Pravomoci -** organizační (vznik, sloučení, zánik... pracovišť školy); personální (volba kandidáta na rektora, u fakulty děkan); vyjadřují se ke jmenování členů rad, senátu, komisí...; legislativní (schvalování předpisů rektora, mimo jednacího řádu); kontrolní (schvalování výroční zprávy); vnější vztahy (nominace zástupců do rady VŠ a její studentské komory). - **Vědecká rada -** kolektivní orgán, tvořen akademickými (pracovník VŠ na základě výběrového řízení, provádí činnost akademickou a vědeckou) a vědeckými pracovníky, není funkční období (lze upravit vnitřním předpisem). Odpovídá za akreditaci VŠ, klíčová role u habilitačních a jmenovacích řízeních, navrhuje 1/3 členů Rady pro vnitřní hodnocení (fakultativní orgán) - **Disciplinární komise -** složený z členů akademické obce vysoké školy, polovinu členů tvoří studenti, konkrétní počet členů zákon nestanoví. Členové jmenováni rektorem, přičemž k jejich jmenování je vyžadován předchozí souhlas akademického senátu. Předsedu si volí její členové ze svého středu. Funkční období max. 2 roky (stanoví vnitřní předpis). Projednává disciplinární přestupky studentů, pokud nejsou zapsáni na fakultách (tam to řeší disciplinární komise fakulty) --dává návrh potrestání rektorovi, ten se může odchýlit, nesmí sankci zhoršit. - **Sankce** - napomenutí, podmínečné vyloučení nebo vyloučení ze studia, upuštění od potrestání s odkazem, že již samotné projednání bylo z hlediska nápravy dostatečné. - **Rektor -** jmenován prezidentem (v tomto případě je správním orgánem), 4 roky max. 2x, odměňování stanoví ministr, monokratický orgán vysoké školy. Statutární zástupce vysoké školy, vykonává veškerou zbytkovou pravomoc jménem vysoké školy. Nesmí být v akademickém senátu a v akademickém senátu fakulty. Neslučitelnost daná nepřímo v případě vymezení členství ve správní radě, kde zákon vylučuje, aby členem správní rady byl kdokoli, kdo je v jakémkoli pracovněprávním vztahu k dané škole, rektora nevyjímaje. - **Pravomoci: organizační** (členění VŠ -- sdílená pravomoc mezi rektorem a AS), **personální** (jmenování děkana, jmenování kvestora, členy vědecké rady a disciplinární komise, navrhuje členy správní rady, personální pravomoc k zaměstnancům, rozhodování o právech studentů a absolventů), [majetkové, kontrola kvality akreditace, legislativní] (předkládá návrhy předpisů), [ekonomické, krizový management]. - **Kvestor -** nesamosprávný orgán, odpovídá za hospodaření VŠ, nesmí být v AS VŠ nebo AS fakulty - **Správní rada** - další (nesamosprávný) kontrolní orgán vysoké školy; nezřizuje se na státních vysokých školách, soukromé vysoké školy ji mohou ale nemusí mít; složen výhradně z nečlenů akademické obce dané vysoké školy; členy jmenuje ministr školství na návrh rektora dané vysoké školy; minimálně 9 členů, max. počet nestanoven, vždy počet dělitelný 3; mandát 6 let, každé 2 roky obměna 1/3 členů, znovujmenování není nikterak omezeno; schází se minimálně 2x za kalendářní rok; podrobnosti jednání stanoví statut správní rady. Kontrola nakládání s majetkem a schvalování rozpočtu (fikce souhlasu -- pokud neprojedná do dvou týdnů, tak souhlasí). **Orgány fakulty -** akademický senát, děkan, vědecká rada nebo umělecká rada, disciplinární komise, dalším (nesamosprávným) orgánem fakulty je tajemník - **Akademický senát** - nejvyšší samosprávný orgán fakulty, volen přímo členy akademické obce fakulty, nejméně 9 členů (1/3 max. ½ členů studenti), mandát 3 roky, neslučitelnost funkcí; pravomoci personální, organizační, legislativní, ekonomické, ostatní. - **Vědecká rada** - kolektivní orgán, tvořena kmenovými zaměstnanci vysoké školy a externisty (nejméně 1/3), jmenuje děkan - nutný předchozí souhlas akademického senátu, funkční období může stanovit vnitřní předpis; pravomoci - projednává SP před jejich předložení k akreditaci, koná habilitační řízení. - **Disciplinární komise** - kolektivní orgán na fakultě povinně zřizovaný, ½ členů studenti, předsedu volí ze svého středu, funkční období 2 roky (může ho stanovit vnitřní předpis), jmenuje děkan (nutný předchozí souhlas akademického senátu); pravomoci - projednává disciplinární přestupky studentů fakulty, poradní orgán děkana (rozhodnutím disc. komise fakulty je děkan vázán, nemůže udělit trest přísnější, než jaký mu navrhla disc. komise, může trest zmírnit nebo od něj upustit) - **Děkan fakulty** - monokratický orgán, nejvyšší představitel fakulty, jmenován rektorem na návrh AS fakulty (schválen tajnou volbou nadpoloviční většinou všech senátorů), nemusí být členem akademické obce fakulty, funkční období 4 roky, mandát omezen dvěma bezprostředně po sobě jdoucími obdobími, může být odvolán (rektor může, ale nemusí vyhovět); pravomoci organizační, personální, hospodářské, legislativní, rozhodování o právech studentů. - **Tajemník fakulty** - osoba odpovědná za hospodaření a vnitřní správu fakulty v rozsahu stanoveném děkanem, jmenuje a odvolává děkan, nemá funkční období. **[5. PRACOVNÍCI VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ (FORMY VEŘEJNÉ SLUŽBY, PRAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY)]** Na státní službu lze přitom nahlížet v různých rovinách (pojetích): a\) **v organizační rovině** (státní aparát), b\) **funkční rovině** (výkon správních činností), c\) **personální rovině** (státní zaměstnance, úředníky obcí a krajů) a d\) **právní rovině** (právní vztah zaměstnance a státu). Veřejnou službu zajišťují úředníci, jejichž pracovní poměr ke [státu](https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1t) lze také označit za veřejnou službu. Na institucionalizované úrovni jim zabezpečuje rovný přístup k funkcím, právo na [kariérní](https://cs.wikipedia.org/wiki/Kari%C3%A9ra) postup a někdy také definitivu, tedy v zásadě nevypověditelnost [pracovního poměru](https://cs.wikipedia.org/wiki/Pracovn%C3%AD_pom%C4%9Br). Na druhou stranu je od nich vyžadována profesionalita, stálé zvyšování [kvalifikace](https://cs.wikipedia.org/wiki/Kvalifikace_(osobn%C3%AD)), politická neutralita, povinnost mlčenlivosti a také omezení některých občanských práv, např. práva na [stávku](https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1vka). Služební vztahy jsou založeny na principu subordinace, tj. vztahů podřízenosti a nadřízenosti. Tato veřejná služba zahrnuje jak státní službu státních úředníků např. na [ministerstvech](https://cs.wikipedia.org/wiki/Ministerstvo) a jiných [správních úřadech](https://cs.wikipedia.org/wiki/Spr%C3%A1vn%C3%AD_%C3%BA%C5%99ad), tak službu úředníků [samosprávné](https://cs.wikipedia.org/wiki/Samospr%C3%A1va) složky veřejné moci. Trvalý zaměstnanecký poměr, je placený z veřejných financí (na rozdíl od komor). Zaměstnanec a akademický pracovník nemá disciplinární odpovědnost. Státní zaměstnanci - soudci, státní zástupci, poslanci, senátoři, ostatní zaměstnanci moci výkonné. **Omezení jejich práv** - zákaz výkonu politických funkcí (depolitizace státní služby), zákaz stávky, konkurenční doložky. **Práva** - odchodné, plná nemocenská, právní ochrana (i proti verbálním útokům) - správní řád - vykázání, pokuta. Základní systémy veřejné služby: **1) kariérní systém -** tento systém spočívá na zákonné úpravě služebních vztahů -- v tomto systému jde o právně garantovaný trvalý služební poměr a také o garantovaný služební a platový postup. Kariérní systém je koncipován tak, že je výhodné setrvat ve veřejné službě jako v celoživotním zaměstnání. Noví zaměstnanci jsou do služby přijímáni na nástupní pozice, na začátek své kariéry, v níž jsou postupně povyšováni, splňují-li zákonem nebo jiným předpisem stanovené předpoklady pro postup, nebo-li povýšení. Výhodou tohoto systému je poměrně profesionální, loajální a zkušený aparát. Specializované školství připravující ke státní službě. V souvislosti s kariérním systém se rovněž často hovoří o tzv. „definitivě". **Definitivou** se označuje zásadní nevypověditelnost služebního poměru ze strany zaměstnavatele. Ve své čisté podobě se v současné době uplatňuje pouze v některých státech (např. Belgie, Francie, Německo, Quebec) a většinou jen pro omezenou kategorii úředníků. **2) smluvní systém** (meritní nebo poziční) - systém funkčních míst. Základem tohoto systému je katalog služebních míst. Na každé takto katalogově určené místo se může hlásit jakýkoliv uchazeč, přičemž o jeho přijetí rozhodují pouze jeho schopnosti, ověřované zpravidla ve výběrovém řízení. V „meritním systému" byl původně zaměstnanec povyšován podle svých zásluh, nikoliv automaticky ze zákona. Pro tento systém se později vyvinul termín „poziční systém", podle něhož se na určité místo (pozici) přijímal uchazeč, pokud měl pro její výkon požadované předpoklady (myslí se dovednosti, znalosti). I výkon služby. Tento systém je v současné době praktikován především v severských zemích (Nizozemsko, Dánsko, Finsko, ale především Švédsko, pak USA, Austrálie, ČR). Zaměstnanecké vztahy se řídí smlouvou a předpisy, které vyjadřují specifika výkonu veřejné služby v nezbytném rozsahu. Tak jako každý systém má i tento své výhody i nevýhody. Do skupiny výhod je teorií řazena větší pružnost a přizpůsobivost aktuálním potřebám či výkonnost a soutěživost, do skupiny nevýhod pak větší fluktuace zaměstnanců nebo menší stabilita celkového směřování úřadu. **c)** **kombinace kariérního a smluvního systému -** ještě v první polovině minulého století byly uplatňovány v jednotlivých zemích víceméně čisté kariérní nebo smluvní systémy. V současné době se prvky obou systémů vzájemně prolínají, takže vznikají systémy spíše smíšené, v nichž převažují buď prvky kariérního nebo smluvního systému. Ve smyslu platné právní úpravy se státní služba vykonává výlučně ve státně-zaměstnaneckém poměru a tzv. výkon práce ve veřejném zájmu výlučně v pracovním poměru. Veřejná služba - pojem širší, nežli pojem státní služba zahrnuje vedle výkonu státní služby i tzv. výkon práce ve veřejném zájmu (např. starosta obce, úředníci obecních úřadů). **Rozlišujeme systém právních vztahů** \- státních zaměstnanců (zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě) \- příslušníků bezpečnostních sborů (zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků BS) \- vojáků z povolání (zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání) \- nařízení vlády 304/2014 o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. **Formy veřejné služby - a) podle způsobu ustanovení do funkce** - jmenováním (jednostranný právní akt, jímž je uchazeč přijat na místo ve veřejné správě - ombudsman, ministři), uzavřením [pracovní smlouvy](https://cs.wikipedia.org/wiki/Pracovn%C3%AD_smlouva) (dvoustranný právní akt, jímž je shodný projev vůle uchazeče a zaměstnavatele), volbou (výjimečný způsob pouze v některých oblastech územní a zájmové samosprávy - zastupitelstvo, místostarostové); **b) podle způsobu trvání činnosti** - na dobu určitou (dočasné), na dobu neurčitou (trvale); **c) podle způsobu výkonu funkce** - hlavní činnost, mimo hlavní činnost (jako dobrovolnickou nebo čestnou). **[6. SLUŽEBNÍ POMĚR, CHARAKTERISTIKA, ZNAKY]** **Služební poměr** nevzniká smlouvou, ale mocenským aktem služebního orgánu (rozhodnutím o přijetí do služebního poměru). Služební poměr je při splnění dalších podmínek založen individuálním konstitutivním správním aktem. Výrazně se odlišuje od poměru pracovního, který je naopak typickým poměrem soukromoprávním, kde účastníci mají rovné postavení. Právní úprava zákon č. 234/2014 o státní službě, zákon č. 361/2003 o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, zákon č. 221/1999 o vojácích z povolání, 273/2008 o PČR To se projevuje v právní úpravě služební kázně, možnosti ukládat kázeňské odměny a tresty, omezené možnosti propouštění, úpravě služebního volna, nárocích na dovolenou, zvláštními nároky při skončení služebního poměru, zvláštními ustanoveními o řízení ve věcech služebního poměru. **Definiční znaky** služebního poměru - **a)** služební poměr je vykonáván ve vztahu, kdy na jedné straně stojí stát coby nositel pracovně-právní subjektivity a fyzická osoba na straně druhé, jakožto osoba vykonávající službu (zaměstnanec), **b)** na veřejnoprávní povahu služebního poměru lze poukazovat i s odkazem na kogentní právní úpravu, resp. zvolenou metodu veřejnoprávní regulace, tohoto specifického zaměstnaneckého vztahu, tj. potlačení principu smluvní volnosti, který je charakteristický ve sféře pracovního práva, **c)** za trvání služebního poměru je zaměstnanec omezen na celé řadě občanských práv (např. právo na stávku, apolitičnost, podnikání aj.) a určité povinnosti je povinen dodržovat i mimo dobu výkonu služby, **d)** dlouhodobý pracovně-právní vztah, relativní nezrušitelnost, nárok na odchodné a výsluhový příspěvek po skončení služebního poměru, **e)** institut kázeňské či kárné odpovědnosti posiluje vztahy nadřízenosti a podřízenosti mezi příslušníkem a služebním funkcionářem (porušení povinností ze strany státních zaměstnanců zakládá odpovědnost veřejnoprávní - disciplinární), **f)** charakteristickým znakem - existence „relativně" samostatné procesně právní úpravy rozhodování (řízení) ve věcech služebního poměru veřejnoprávní povahu tohoto vztahu podtrhuje i vlastní komplexní a ucelená právní úprava tohoto specifického zaměstnaneckého vztahu. **[7. ŘÍZENÍ VE VĚCECH SLUŽBY PODLE ZÁKONA O STÁTNÍ SLUŽBĚ]** Ve věcech kárné odpovědnosti rozhoduje v prvním stupni kárná komise prvního stupně. V ostatních věcech služby rozhoduje v prvním stupni příslušný služební orgán. Pokud se rozhodnutí služebního orgánu má týkat působnosti jiného služebního orgánu, lze ho vydat jen s jeho souhlasem. Pokud jde o rozhodnutí ve věcech služby, je úprava obsažena zejména ve správním řádu. Specifickým pravidlem je podle § 165 to, že vydání rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení, s výjimkou rozhodnutí o kárné odpovědnosti nebo skončení služebního poměru. **Zákon o státní službě** taxativně stanoví, kdy je vedeno řízení ve věcech služby. Je to správní řízení, v případě, že zákon o státní službě nestanoví jinak, použijí se ustanovení správního řádu (např. rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, o změně služebního poměru, o jeho skončení, o odměňování...). Řízení ve věcech služby může být zahájeno buď na žádost, nebo z moci úřední. Za zvláštní typ řízení ve věcech služby lze považovat úpravu výběrového a kárného řízení. V prvním stupni je k rozhodování o řízení ve věcech služby příslušný zpravidla služební orgán, případně kárná komise prvního stupně. **Výběrové řízení** - podmínka oznámení ve sdělovacích prostředcích se neuplatňuje. **Výběrová komise** (ustanovení správního řádu). O průběhu a výsledku protokol. Orgán vyrozumí o výsledku (námitky písemně do 5 dnů - uvést s čím nesouhlasí - námitky vyřídí výběrová komise do 15 dnů a když není jasné proti čemu námitka -- komise zamítne. **Kárné řízení** - kázní se rozumí řádné plnění povinností státního zaměstnance vyplývajících mu z právních předpisů, které se vztahují ke službě v jím vykonávaném oboru služby, ze služebních předpisů a z příkazů. Proti kárnému provinění (zaviněné porušení služební kázně) více provinění jednoho se projednávají společně, do doby pravomocného rozhodnutí se hledí, jako by byl nevinen. Kárnou pravomoc vykonávají kárné komise prvního stupně a kárné komise druhého stupně (druhého stupně se zřizuje v MV). Komise nejprve řeší, zda spáchal, pak jaké opatření uloží. Kárné řízení zahajuje z moci úřední kárná komise na základě podnětu služebního orgánu. Podnět k zahájení kárného řízení kromě údajů potřebných k identifikaci státního zaměstnance obsahuje označení služebního úřadu, v němž státní zaměstnanec vykonává službu; popis skutku, kterým měla být porušena služební kázeň; označení důkazů. Za kárné provinění lze uložit státnímu zaměstnanci kárné opatření - písemná důtka, snížení platu až o 15 % na dobu až 3 kalendářních měsíců, odvolání ze služebního místa představeného nebo propuštění ze služebního poměru. **Všechna rozhodnutí** ve věcech služby musí být vyhotovena **písemně** - **obrana opravnými prostředky** (v zákoně nadřízené orgány těch orgánů, které rozhodnutí vydaly). Odvolání nemá odkladný účinek s výjimkami. Služební poměr skončen rozhodnutím v souvislosti s jeho nevyhovujícím služebním hodnocením nebo byl odvolán ze služebního místa představeného, lze v odvolacím řízení přezkoumat i služební hodnocení, i přes to, že proti samotnému služebnímu hodnocení odvolání podat nelze. Odvolá-li se státní zaměstnanec proti rozhodnutí o uložení kárného opatření, uplatňuje se trestněprávní zásada zákazu reformatio in peius (rozhodnutí k horšímu). Jestliže pravomocné rozhodnutí o přeložení zrušeno pro nezákonnost, přísluší zaměstnanci od služebního úřadu, z něhož byl přeložen, jeden měsíční plat, který mu příslušel před nezákonným přeložením. **Mimořádnými opravnými prostředky** jsou pak přezkumné řízení a obnova řízení. V souvislosti s řízením o opravných prostředcích nelze opominout právo úspěšného účastníka řízení na náhradu nákladů od služebního úřadu. **Odvolací řízení** - odvolacím orgánem je ve věcech kárné odpovědnosti kárná komise druhého stupně a v ostatních věcech služby nadřízený služební orgán. Odvolání nemá odkladný účinek. To neplatí při odvolání proti rozhodnutí ve věcech kárné odpovědnosti, o odbytném, odchodném a náhradě nákladů podle [§ 110](https://www.kurzy.cz/zakony/234-2014-zakon-o-statni-sluzbe/paragraf-110/). Odvolá-li se státní zaměstnanec proti rozhodnutí o odvolání ze služebního místa představeného nebo o skončení služebního poměru, lze přezkoumat i služební hodnocení obsahující závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovující výsledky. Odvolá-li se státní zaměstnanec proti rozhodnutí o uložení kárného opatření, nelze mu v řízení o odvolání uložit přísnější kárné opatření. **[8. ŘÍZENÍ VE VĚCECH SLUŽEBNÍHO POMĚRU (SP) PŘÍSLUŠNÍKŮ BS]** S výjimkou případů taxativně uvedených v zákoně o SP vede služební funkcionář formalizované správní řízení. **Účastníci řízení**: služební funkcionář (námitky podjatosti funkcionáře podle správního řádu), příslušník BS (i bývalý nebo pozůstalí). Povinnosti stran upozornit na podjatost anebo podat námitku pro podjatost. Zastoupení je možné. **Typy řízení:** \- podle [předmětu řízení:] - - - \- podle [způsobu zahájení řízení] - - **-** podle [způsobu vedení řízení] - - Rozhodnutí není prvním úkonem řízení (**výjimky -** propuštění § 184, vydání pořádkové pokuty, příkaz na místě). Rozhodnutí je výsledkem řízení a v průběhu se vydávají usnesení. Náklady nese každý sám (odvolací náklady hradí prohraná strana, je třeba žádat). Vícenáklady, které způsobí příslušník tím, že třeba není tam, kde slíbí, může funkcionář požadovat podle správního řádu. Náhrada svědkovi - ušlý zisk, doprava. Zajišťovací prostředky podle správního řádu (předvolání, pořádková pokuta - častěji svědkovi - není správní řízení, ale jen součást) Nahlížení do spisu - i osoba, která není účastník, ale je jinak dotčená (je i vyrozuměna). Poškozený - tato osoba není účastníkem (dostane o tom oznámení) - je poučena o vyžadování nároku občanskoprávní cestou. **Odchylky od právní úpravy správního řízení -** podání (lhůta 3 dny); rozhodnutí vždy v písemné formě; pořadí v doručování účastníkovi řízení - primárně na služebně, zásilky (neponechávají se na poště, ale vrací funkcionáři - lhůta 10 dní), možné i datovou schránkou (pokud požádá); odvolání (15 dní, rozhoduje se do 90 dnů - jinak správní právo 30/60, ode den podání odvolání) proti rozhodnutí nemá ze zákona odkladný účinek s výjimkami (uložení kázeňského trestu, o náhradě škody nebo o povinnosti vrátit bezdůvodné obohacení); nelze nařídit obnovu řízení z moci úřední - pouze na základě žádosti (jen zákonné důvody) - lhůta 90 dnů do 4 let (správní řád 3 roky) - důvodem pro obnovu je zrušení rozhodnutí; přezkum řízení - do 4/5 let - § 193; přiznání odkladného účinku přímo ze zákona; žaloba proti rozhodnutí o kázeňském trestu; v řízení o opravných prostředcích rozhoduje funkcionář až po návrhu poradní komise; úspěšný účastník má právo na náhradu nákladů vynaložených v těchto procesech ze strany BS; oprava textu jen napsaného; pokud chybí část textu, tak přezkumné řízení; výkon rozhodnutí - ředitel bezpečnostního sboru podává návrh na exekuci (pokud příslušník neplní); přezkum rozhodnutí soudem - lhůta 60 dní, žaloba KS, po vyčerpání OP - při náhradě škody se odkládá vykonatelnost (nejde o odkladný účinek; je to pouze jeho část, o odkladný účinek může příslušník požádat). **Řízení ve věcech služebního poměru se nevztahuje na** a) přijímací řízení, b) služební hodnocení, c) vyslání na služební cestu, d) vyslání na studijní pobyt, e) vyslání na ozdravný pobyt, f\) nařízení služební pohotovosti, g) rozvržení doby služby v týdnu, h) nařízení služby přesčas, i\) určení nástupu dovolené a odvolání z ní, j) udělování služebního volna s poskytnutím služebního příjmu a k) přiznání stabilizačního příplatku. §186 - řízení o kázeňském přestupku vede služební funkcionář ústně, pak písemný záznam; funkcionář si opatří opis z evidence přestupků; řízení o kázeňském přestupku a o jednání, které má znaky přestupku, nelze vést společně; za více přestupků jednoho příslušníka - kázeňský trest podle nejzávažnějšího kázeňského přestupku; kázeňský trest za kázeňský přestupek lze uložit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy ke spáchání kázeňského přestupku došlo (do běhu této lhůty se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení, soudní řízení správní nebo řízení o přestupku). **[9. DISCIPLINÁRNÍ ODPOVĚDNOST]** Kázeňským přestupkem se rozumí zaviněné jednání, které je v rozporu s právními předpisy nebo vojenskými řády, předpisy a rozkazy, není-li trestné podle trestního zákona. **Kázeňské řízení -** jediné, kde se vede ústní řízení. Dva skutky - kázeňský přestupek a ten, který má znaky přestupku (podle přestupkového zákona) - nelze vést společně, jiná promlčecí doba. Též kárná odpovědnost, kárné řízení. Disciplinární odpovědnost - odpovědnost členů určitého společenství za dodržování, za porušení pravidel společenství. Disciplinární prostředky mají za úkol vychovávat členy příslušného společenství a trestat ty, kteří se závažným způsobem proti disciplíně provinili - odlišnost disciplinárního deliktu od jiného protiprávního jednání. Disciplinární právo působí vůči osobám se specifickým postavením ve společnosti. Neexistuje jeden druh disciplinárního práva, ale každá skupina má vlastní povinnosti a vlastní disciplinární právo. Řízení lze zahájit jak na podnět, tak z moci úřední, je neveřejné (může být povinnost mlčenlivosti obviněného). Vede se disciplinární spis, obvinění sdělováno písemně, musí obsahovat popis provinění a právní povinnost. Profesní orgán má diskreční pravomoc (správní uvážení). Řízení ve věch disciplinárních je upraveno zvláštními právními předpisy, dále stavovskými předpisy a podpůrně správním řádem, zákon č. 500/2004 Sb. **Práva disciplinárně obviněného -** právní pomoc, právo navrhovat důkazy, nahlížet do spisu, ústní projednání deliktu, vyjadřovat se k postupu řízení, odvolání **Podnět k zahájení kárného řízení -** identifikace státního zaměstnance, označení služebního úřadu kde zaměstnanec slouží, popis skutku, označení důkazů. Více deliktů jednoho se projednává ve spol. řízení, dokud není vydáno rozhodnutí, hledí se na něj jako na nevinného, komise se nejdříve usnáší, zda spáchal, pak teprve jaké opatření uloží. **Kárná komise zastaví řízení když -** skutek se nestal nebo není kárným proviněním, skutek nespáchal státní zaměstnanec, spáchání skutku nebylo zaměstnanci prokázáno, odpovědnost zanikla, zaměstnanec byl za týž skutek již potrestán rozhodnutím soudu nebo správního orgánu, zaměstnanec zemřel nebo přestal být státním zaměstnancem, věc byla po zahájení řízení postoupena jinému správnímu orgánu nebo orgánu činnému v trestním řízení. Zastavení řízení se účastníkovi oznamuje v prvních čtyřech případech Proti kárnému opatření **lze podat opravný prostředek**, a to, než je rozhodnutí pravomocné. Musí být zřetelné, kdo ho podává, proti jaké části rozhodnutí se odvolává a co navrhuje. Musí být uveden správní orgán, kterému je odvolání určeno. Pokud něco chybí, zaměstnanec vyzván k nápravě v dané lhůtě. Po podání odvolání kárná komise 1. stupně může sama rozhodnout o zrušení rozhodnutí nebo vyhovění odvolání (autoremedura), nebo postoupí kárné komisi 2.stupně - ta si nechá poslat spis a do 30 dní od doručení rozhodne o zrušení, zastavení, změně.. Zásada zákazu změny k horšímu pro zaměstnance. Kárná komise druhého stupně je jediným odvolacím orgánem společným pro všechna kárná řízení státních zaměstnanců dle zákona o státní službě. Až na výjimky se odvolání podává u kárné komise prvního stupně ve lhůtě do 15 dní od doručení rozhodnutí do rukou státního zaměstnance. **Zahlazení kárného opatření -** na státního zaměstnance se hledí, jako by nebyl za kárné provinění postižen, po uplynutí **a)** 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, byla-li jím uložena písemná důtka, **b)** 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, bylo-li jím uloženo snížení platu, nebo **c)** 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí v ostatních případech. Rozhodnutí o uložení kárného opatření po zahlazení kárného opatření přestávají být součástí osobního spisu státního zaměstnance; to neplatí v případě propuštění ze služebního poměru. **10. DISCIPLINÁRNÍ ODPOVĚDNOST PŘÍSLUŠNÍKŮ REGULOVANÝCH PROFESÍ S NUCENÝM ČLENSTVÍM** **Profesní komory** - právnické osoby veřejného práva, tzv. veřejnoprávní korporace - Uplatňuje se princip nuceného členství -- výkon určitých povolání je vázán na členství / příslušnost v dané komoře - Úkolem profesních komor je: Ochrana zájmů jejich členů + Zajištění dohledu nad výkonem této činnosti - Disciplinární právo upravuje příslušný zákon profesní komory V případě výkonu: - **Advokacie** hovoříme o **kárném řízení** a tzv. **kárném provinění** (jednání nejdříve projednává kontrolní rada -- předseda kontrolní rady vystupuje jako kárný žalobce; následně věc projednává kárná komise; v případě odvolání pak rozhoduje odvolací kárná komise; komise volí Sněm), - **Zdravotnických povolání** hovoříme o **disciplinárním řízení** (jednání nejdříve projednává revizní komise, následně projednává čestná rada) **Možné tresty:** Napomenutí**,** Veřejné napomenutí**,** Pokuta (až do výše 100 násobku minimální měsíční mzdy)**,** Dočasný zákaz výkonu advokacie od 6 měsíců do 3 let**,** Vyškrtnutí ze seznamu advokátů - Proti kárnému opatření [lze] podat [opravný prostředek], a to, [než] je [rozhodnutí pravomocné]. - Musí být zřetelné, [kdo] ho podává, [proti jaké části] rozhodnutí se odvolává a [co navrhuje]. - Musí být uveden [správní orgán], kterému je odvolání určeno. - Pokud něco chybí, zaměstnanec vyzván k nápravě v dané lhůtě. - Po podání odvolání kárná komise 1.st. může sama rozhodnout o zrušení rozhodnutí nebovyhovění odvolání (autoremedura), nebo postoupí kárné komisi 2.st. Ta si nechá poslat spis a do 30 dní od doručení rozhodne o zrušení, zastavení, změně.. - **ZÁSADA ZÁKAZU ZMĚNY K HORŠÍMU** pro zaměstnance. - Odvolacím orgánem je [kárná komise druhého stupně], ta je [jediným] odvolacím orgánem společným pro všechna kárná řízení státních zaměstnanců dle zákona o státní službě. - Až na výjimky se odvolání [podává] u kárné komise [prvního stupně] ve [lhůtě do 15 dní] od doručení rozhodnutí do rukou státního zaměstnance.** ** - **Disciplinární odpovědnost** příslušníků regulovaných profesí s nuceným členstvím v ČR je obvykle **upravena příslušnými profesními komorami/organizacemi**. Tyto organizace mají pravomoc dohlížet na členy a zajistit dodržování etických a profesních standardů. - **Disciplinární řízení** může být zahájeno v případě **porušení povinností / chování**, které **není v souladu s etickými normami dané profese**. Postihy mohou zahrnovat například pokuty, dočasné pozastavení členství nebo dokonce vyloučení z profesní komory. - **Konkrétní pravidla a postupy** se mohou **lišit** v závislosti na dané regulované profesi. Je vhodné konzultovat příslušné profesní předpisy a statuty pro specifické informace týkající se disciplinární odpovědnosti v daném oboru. - **V ČR je disciplinární odpovědnost regulovaných profesí** obvykle upravena **zákonem a příslušnými statuty dané profesní komory**. Uvedu obecný příklad pro lékaře, protože zde je disciplinární odpovědnost dobře definovaná. Lékařská komora České republiky (LČR) by mohla upravovat disciplinární odpovědnost lékařů. Lékařská komora má právo vyšetřovat stížnosti na chování lékařů a zajistit dodržování etických a profesních standardů lékařské praxe. - - - - každá profesní komora může mít **specifická pravidla a postupy pro disciplinární odpovědnost**. Přesné informace lze nalézt v příslušných zákonech, statutech a etických kodexech dané profesní komory. - V České republice existuje **několik profesních komor, které dohlížejí na disciplinární odpovědnost** v různých oborech. Zde jsou některé další **[příklady]**: - \*\***Advokátní komora České republiky** (AK ČR):\*\* Sleduje disciplinární odpovědnost advokátů. Advokátní komora má pravomoc udělovat disciplinární opatření v případě porušení advokátní etiky. - \*\***Komora auditorských a daňových poradců (KADAP)**:\*\* Dozoruje disciplinární odpovědnost auditorů a daňových poradců. Postihy mohou zahrnovat pokuty, omezení práv a další sankce. - \*\*Komerční komora České republiky (HK ČR):\*\* Má pravomoc dohlížet na disciplinární otázky v oblasti obchodu, živnostenského práva a služeb. Sankce mohou být uvaleny na podnikatele za porušení obchodních pravidel. - \*\***Komora certifikovaných účetních (KČÚ):**\*\* Dohlíží na disciplinární odpovědnost certifikovaných účetních. Sankce mohou zahrnovat pokuty a omezení výkonu povolání. - **\*\*Architektonická komora České republiky (AK ČR)**:\*\* Má pravomoc dohlížet na disciplinární otázky v oblasti architektury. Architekti podléhají etickým a profesním standardům. - **Každá** z těchto profesních komor má **své vlastní pravidla**, která **upravují disciplinární řízení** a případné **sankce**. Je důležité se seznámit s konkrétními statuty a etickými kódy dané profesní komory v daném odvětví. **[11. KONTROLNÍ SYSTÉMY VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ]** **Vnější** kontrolu vykonává zejména veřejnost, např. prostřednictvím OP proti rozhodnutím **Vnitřní** dozor nad výkonem samostatné působnosti obce vykonává ministerstvo vnitra a nad výkonem přenesené působností nadřízený krajský úřad. Přezkoumávání zásahů veřejné správy do práva a povinností adresátů Veřejná subjektivní práva - oprávnění jednotlivce na zákonné postupy veřejné moci vůči jednotlivci alespoň částečně v jeho zájmu. **Vnitřní kontrola -** vzájemné vztahy jednotlivých vykonavatelů veřejné správy. Kontrola veřejné správy v rámci samotné organizační soustavy výkonné moci (**interní**). Vyšší orgán nebo úřad kontroluje činnost orgánu nebo úřadu nižšího. Na postupech při výkonu veřejné správy uplatňuje převážně instanční postup - projednávání jedné věci se podílí více správních orgánů (jeden úřad své rozhodnutí realizuje a druhý ho zkontroluje - ochrana zákonnosti a správnosti rozhodování). Kontrolu výkonu samostatné i přenesené působnosti upravuje zákon č. 129/2000 Sb. Zákon o krajích. Pokud není stanoveno jinak, kontrolují výkon samostatné působnosti krajů ministerstvo a výkon přenesené působnosti věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady. **Vnější kontrola veřejné správy -** parlamentní kontrola (zastupitelskými orgány měst a obcí), finanční kontrola (Nejvyšším kontrolním úřadem), soudní kontrola, kontrola vykonávaná na základě podání občanů, kontrola vykonávaná prostřednictvím Veřejného ochránce práv - **Parlamentní kontrola -** kontrola politická, kontrola činnosti moci výkonné zákonodárným orgánem, rozsah kontroly stanoví zpravidla základní zákon státu - ústava, pravomoci schvalovat státní rozpočet (kontrolovat jeho čerpání a schvalovat státní závěrečný účet), právo zřizovat další kontrolní útvary, interpelační právo (dotaz poslance či senátora na člena vlády), právo vyslovit vládě nedůvěru, kontrola činnosti vlády. - **Soudní kontrola -** správními soudy (nezávislé na veřejné správě i na obecných soudech), obecnými soudy (rozhodl-li orgán o věci vyplývající ze vztahů soukromého práva, soudní přezkum přísluší zásadně okresním soudům, někdy též krajským), ústavním soudem (jen pokud jde o zásah do práv a svobod garantovaných Ústavou) - Zahájit přezkumné řízení se může nejdéle do 2 měsíců od doby, kdy se nadřízený orgán o důvodu k přezkumu dozvěděl a zároveň nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy nabylo právní moci rozporované rozhodnutí. Rozhodnutí v přezkumném řízení se musí vydat nejpozději do 15 měsíců ode dne, kdy nabylo právní moci rozporované rozhodnutí. Lhůta pro samotné podání podnětu není předepsána. Případné vydání nového rozhodnutí se pak musí stihnout v uvedené lhůtě. Ve správním soudnictví je povinnost povinného zastoupení spjata výlučně s řízením o kasační stížnosti, ve kterém musí být stěžovatel, nemá-li sám nebo některý z jeho zaměstnanců či členů potřebné vzdělání, zastoupen advokátem. - **NKÚ** (finanční kontrola) - prováděna podle zák. č. 320/2001 o finanční kontrole ve veřejné správě. Kontrola využití, zaúčtování a oprávněnost užívání prostředků. MF vydává každoročně zprávu o výsledcích finančních kontrol ve veřejné správě. Působnost k výkonu finanční kontroly - vzájemně mezi orgány veřejné správy; mezi orgánem veřejné správy a žadatelem o veřejnou finanční podporu nebo někým, kdo tuto podporu přijímá; finanční kontrolou vykonávanou podle mezinárodních smluv; vnitřním kontrolním systémem orgánů veřejné správy. Existence NKÚ je zakotvena v Ústavě ČR. Činnost upravuje zákon o NKÚ. Je nezávislý jak na moci zákonodárné, tak na moci výkonné i soudní. Prověřuje, jak stát hospodaří, vyjadřuje se ke státnímu závěrečnému účtu a dohlíží také na plnění státního rozpočtu. Objektivitu a nezávislost zajišťuje kolegiální charakter jeho vedení. Kolegium a senáty NKÚ. Prezidenta a viceprezidenta jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny (funkční období 9 let). Členy NKÚ volí na návrh prezidenta NKÚ Poslanecká sněmovna - funkční období nepřetržitě do dosažení 65 let věku. - **Podání občanů -** individuální podání (zaručeno v LZPS) -- stížnost podle správního řádu. Kolektivní podání -- povaha PETICE (zaručeno v LZPS --petiční právo). Orgán, jemuž je petice adresována, pokud není kompetentní, postoupí do 5dnů kompetentnímu orgánu, ten do 30dnů písemně odpoví tomu, kdo ji podal. - **Veřejný ochránce práv** - ochrana osob před jednáním úřadů, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, před nečinností. Tím přispívá k ochraně základních práv a svobod. Působnost ochránce se nevztahuje na Parlament, prezidenta republiky a vládu, na Nejvyšší kontrolní úřad, na zpravodajské služby, na OČTŘ, státní zastupitelství a soudy. **[12. ELEKTRONIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY]** - Elektronizace či digitalizace VS, nazývaná též **eGoverment**, je postupný **proces, kt by měl převést agendy výkonu VS do digitální podoby.** Zároveň má umožnit **urychlení a zefektivnění komunikace** **a výměny inf** mezi orgány veřejné moci navzájem a také mezi nimi a adresáty jejich činnosti. Digitalizace veřejné i soukromé sféry prolíná všemi oblastmi výkonu veřejné moci, nejen veřejné správy. - **Proces elektronizace** byl zahájen koncem roku **2006** pod názvem **eGoverment**, jako **moderní, přátelský a efektivní úřad**. Strategie vlády pod názvem **Efektivní VS** a přátelské veřejné služby-Strategie realizace **Smart Administration** (SA) **2007--2015**, byla schválena usnesením vlády č. 757 ze dne 11. 7. 2007. **Ústředním správním orgánem** v oblasti zavádění jednotlivých částí SA je **Ministerstvo vnitra** V rámci SA byla zavedena **možnost komunikace** mezi orgány veřejné moci a adresáty navzájem **prostřednictvím datových schránek**. Právní úpravu datových schránek, **povinnost státu zřídit a aktivovat** vymezeným právnickým a FO **datovou schránku**, a především **zákonnou povinnost správních orgánů a soudů doručovat úřední písemnosti uživatelům do datovém schránky**, provedl **zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů**. Uživatelé datových schránek, kt nejsou orgány veřejné moci, mají na výběr, zda jejím prostřednictvím budou písemnosti zasílat. - **diskuse o identifikaci osoby**, kt se **podepisuje** zaručeným elektronickým podpisem/biometrickým digitálním podpisem. 🡪 **zavedena identifikace FO pomocí e-identity**. Obecně lze říci, že fyzická i PO má právo požadovat, aby s ní byla vedena komunikace elektronicky prostřednictvím datové schránky / prostřednictvím inf. systémů veřejné správy, což jsou různé portály, kt. je možno podávat na předepsaných formulářích oznámení, hlášení či podání orgánům veřejné správy. Digitalizace veřejné i soukromé sféry prolíná všemi oblastmi výkonu veřejné správy. - **digitalizace v oblasti finanční správy**, **zejména daní**. Některé typy daňových tvrzení je možno podávat pouze elektronicky. Ústředním správním úřadem je **Ministerstvo financí**. **Ministerstvo práce a sociálních věcí** vede rozsáhlou digitální agendu **sociální pomoci a důchodového pojištění**. - Značně pokročilá je **elektronizace veřejného zdravotnictví**. Ministerstvo zdravotnictví a jeho organizační složky, jako je Státní ústav pro kontrolu léčiv / Ústav zdravotnických informací a statistiky, vedou **databáze léčiv, klinických studií, e-preskripci a národní registry, související s poskytováním zdravotních služeb**. **E-health** neboli poskytování zdravotních služeb dálkových způsobem je prioritou státní správy na úseku zdravotnictví i z důvodu celosvětových zdravotních rizik. - **Právo na digitální služby** - nejpozději 1. 2. 2025 vstoupí v účinnost zákon 12/2020 o právu na digitální služby (tzv. digitální ústava). Ten dává občanům právo na to, aby veškeré úřední úkony a agendy, kt je možné zdigitalizovat, byly vyřizovány elektronicky. - **Povinnost komunikovat elektronicky** má až na výjimky **pouze stát**. Stát musí povinně doručovat písemnosti do datové schránky, pokud ji adresát má zřízenou. Lidé a firmy můžou úřadům (natož mezi sebou) i nadále posílat dokumenty jakoukoliv formou. Výjimka se týká jen komunikace s finanční správou - majitelé datových schránek zřízených ze zákona musí posílat daňové přiznání a další dokumenty výhradně elektronicky. Hlavním cílem rozšíření datových schránek je zefektivnit a zrychlit komunikaci úřadů s veřejností. Obě strany by zároveň měly ušetřit na poštovném a dalších výdajích. Komunikace se státem a dalšími orgány veřejné moci je pro firmy, podnikatele i občany zdarma **[13. Územní plánování a stavební řízení]** **Územní plánování 🡪** je klíčovou součástí stavebního zákona (č. 183/2006 Sb. a č. 283/2021 Sb.) a slouží k optimálnímu využití území při zohlednění veřejných i soukromých zájmů, ochrany životního prostředí a minimalizace rizik (např. povodní). Zahrnuje strategické plánování na úrovni krajů a obcí. **Právní povaha územního plánování 🡪**Územní plánování zahrnuje stanoviska a závazná stanoviska dotčených orgánů, která mají přímý vliv na rozhodovací procesy (např. ochrana před povodněmi dle zákona č. 254/2001 Sb., požární bezpečnost dle zákona č. 133/1985 Sb., prevence havárií dle zákona č. 224/2015 Sb.). Tyto stanoviska jsou součástí procesu plánování i schvalování jednotlivých kroků. **Územní rozhodnutí (§90 a násl. stavebního zákona) 🡪**Územní rozhodnutí je individuální správní akt, který umožňuje konkrétní zásah do území. Rozhoduje o umístění staveb a dalších činnostech podle §90 stavebního zákona. **Druhy územních rozhodnutí:** a) Umístění stavby či zařízení. b) Změna využití území. c) Změna vlivu stavby na území. d) Dělení nebo scelování pozemků. e) Ochranné pásmo. Rozhodnutí je vydáváno ve správním řízení, s platností 2 roky (možnost prodloužení). Příklad: Změna orné půdy na travní porost nevyžaduje územní rozhodnutí, postačuje oznámení katastrálnímu úřadu. **Územní opatření (§97 stavebního zákona) 🡪**Územní opatření je nástroj plánování s obecně závaznou povahou. **Typy opatření: Stavební uzávěra:** Dočasně nebo trvale omezuje využití území k ochraně budoucích záměrů. **Asanace území:** Slouží k obnově území, např. po haváriích či povodních. Opatření se vydávají jako opatření obecné povahy (OOP). **[Stavební povolení a ohlášení]** **Stavební povolení 🡪**individ. správní akt, kt povoluje realizaci konkr. stavby. Platí od právní moci rozhodnutí. **Ohlášení (§104 odst. 1 stavebního zákona) 🡪**Ohlášení se využívá pro jednodušší stavby (např. rodinné domy do 150 m² zastavěné plochy). Obsahuje stejné náležitosti jako stavební povolení. Stavebník sám zajišťuje všechny doklady. Platnost ohlášení je 2 roky, přičemž stavební úřad rozhoduje do 30 dnů od podání žádosti. **Stavby bez ohlášení (§103 stavebního zákona) 🡪**Stavební povolení ani ohlášení nevyžadují drobné stavby a zařízení, taxativně vyjmenované v §103 (např. altány, skleníky, bazény do určité velikosti). **[Nepovolené a neoprávněné stavby (§129 stavebního zákona)]** **Nepovolené stavby:**Stavby provedené bez stavebního povolení, ohlášení, nebo v rozporu s nimi. Tyto stavby lze dodatečně povolit, pokud nejsou v rozporu s veřejnými zájmy, jinak se nařídí jejich odstranění. **Neoprávněné stavby:**Stavby na cizím pozemku bez souhlasu vlastníka. Řeší se soukromoprávně (soudně). **Kolaudace (§122 stavebního zákona)** povolení k užívání dokončené stavby. Rozlišujeme: **Kolaudační souhlas:** Vyžadován pro stavby s významným vlivem na okolí (např. velké průmyslové objekty). **Oznámení o užívání stavby:** Pro jednodušší stavby. **[Nástroje územního plánování (§18-55 stavebního zákona)]** **[Koncepční nástroje] 🡪** dlouhodobé plánovací dokumenty, které analyzují a navrhují využití území, zohledňují budoucí rozvoj a potřeby společnosti. Slouží jako podklady pro rozhodování a realizaci stavebních záměrů. **Územně analytické podklady (ÚAP):**Základní informace o území, jeho stavu a limitech (např. přírodní zdroje, ochrana kulturních památek). Slouží k identifikaci problémů a možností rozvoje. **Územní studie:**Podklady pro konkrétní změny využití území, například pro lokalizaci zástavby nebo veřejných prostranství. Nejsou závazné, ale slouží jako doporučení. **Politika územního rozvoje:**Strategický dokument vydávaný vládou, který stanovuje základní směry rozvoje území na celostátní úrovni (např. budování infrastruktury). Tento dokument je nezávazný pro jednotlivce, ale závazný pro tvorbu dalších plánovacích dokumentů. **Územně plánovací dokumentace:**Jedná se o soubor závazných dokumentů různé úrovně: **Územní rozvojový plán:** Nástroj pro celostátní plánování, závazný pro kraje a obce (OOP). **Zásady územního rozvoje:** Krajský dokument, kt stanovuje základní podmínky pro využití území a jeho rozvoj. **Územní plán:** Hl. nástroj obcí, kt určuje konkr. funkční využití jednotl. částí území (bydlení, průmysl). **Regulační plán:** Podrobnější plán, kt přesně stanovuje pravidla využití a rozvoje konkr. části obce (hist. jádro, sídliště). **[Realizační nástroje] 🡪**slouží k praktickému uplatnění a naplňování cílů a pravidel stanovených v koncepčních nástrojích. Používají se v konkrétních příp. a jejich výsledkem jsou správní rozhodnutí či jiné právní akty. **Územní rozhodnutí:** Individuální správní akt povolující konkrétní zásah do území (např. umístění stavby, změnu využití území). **Územní souhlas:** Zjednodušený nástroj pro drobné zásahy do území, které splňují zákonné podmínky a nevyžadují složité řízení (např. drobné stavby, přístřešky). **Veřejnoprávní smlouvy:** Dohody mezi stavebníkem a obcí nebo krajem o podmínkách provedení a užívání stavby, které nahrazují územní rozhodnutí. **Územní opatření:** Nástroje obecné povahy sloužící k ochraně území před nežádoucím zásahem nebo jeho regeneraci (stavební uzávěra, asanace). **SEA (Strategická environmentální analýza):** Posouzení vlivů koncepcí, např. politiky rozvoje. **EIA (Environmental Impact Assessment):** Posouzení vlivů konkrétních záměrů, součást úz. řízení. **[Klíčové předpisy]** Zákon č. 183/2006 Sb. (stavební zákon). [ ] Zákon č. 184/2006 Sb. (o vyvlastnění). [ ] Zákon č. 186/2006 Sb. (změnový zákon). [ ] Prováděcí vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj. [ ] Další související zákony: vodní, lesní, o ochraně veřejného zdraví, památková péče, prevence závažných havárií. **[14. Vyvlastnění]** - Vyvlastnění a omezení vlastnického práva (dále jen „vyvlastnění") je institutem ***ultima ratio***, jehož existence je nezbytná **k prosazování veřejných zájmů**. V podmínkách demokratického právního státu je jeho využití vázáno na podrobnou právní, kt zaručuje jeho využití opravdu jen v nezbytném rozsahu. **Základní podmínky** vyvlastnění zakotvuje **Listina základních práv a svobod (čl. 11)** a podrobnou úpravu nalezneme zejména v **zákoně č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění**. Souvisejícím právním předpisem v případě vyvlastnění nemovitých věcí je zákon **č. 183/2006 Sb., stavební zákon**, a ve vztahu k vybraným stavbám pak zákon **č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury** 🡪 **upravuje odchylky** od obecné úpravy vyvlastnění, kt jsou hodny zvláštní pozornosti, a to zejména s ohledem na zpochybňování jejich ústavní konformity. - Jedná se o **existenci veřejného zájmu**, existenci **zákonného důvodu zásahu** do **vlastnického práva** (zde zejména úprava stavebním zákoně), **subsidiarita a přiměřenost** zásahu a v neposlední řadě i **poskytnutí náhrady**. V rámci diskuse k jednotlivým podmínkám je nutné zdůraznit **způsob prokazování veřejného zájmu *ad hoc*** v jednotlivých případech ve vyvlastňovacím řízení v kontextu **snah o zakotvení konkrétního veřejného zájmu *ex lege*.** V rámci stavebního zákona jako základního právního předpisu zakotvujícího expropriační tituly je nutné vymezit pojmy **veřejně prospěšné stavby** a **veřejně prospěšného opatření** a způsob jejich vymezení. Zásadní otázku pak přestavuje **rozhodování o náhradě za vyvlastnění**, stanovení její **výše** a zhodnocení **odchylného postupu** podle zákona č. 416/2009 Sb., kt **umožňuje rozhodnout o vyvlastnění**, **aniž** by ve stejném okamžiku bylo **rozhodnuto i o náhradě za něj**. - **Řízení o vyvlastnění**, kt je upraveno v **zákoně o vyvlastnění** se **subsidiárním použitím správního řádu**. 🡪 **základní subjekty** vyvlastňovacího řízení (vyvlastňovací úřad, účastníci), specifika oproti obecnému správnímu řízení a možnosti jeho ukončení (zastavení, rozhodnutí ve věci). 🡪 možnost zrušení rozhodnutí o vyvlastnění a jeho soudní přezkum (rozhodnutí o vyvlastnění -- režim s.ř.s., rozhodnutí o náhradě -- režim o.s.ř.). 🡪 odchylky vyvlastňovacího řízení v režimu zákona č. 416/2009 Sb. - Vyvlastněním se rozumí odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku či stavbě zákon č. 184/2006 Sb. ***Zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)**.* Jde o značný zásah do základního (Listinou základních práv a svobod zaručeného) práva vlastnit majetek, proto zákon stanovuje zvlášť přísné podmínky, za jakých k vyvlastnění může dojít. K vyvlastnění by se mělo přistupovat jen v krajních případech, kdy jiné možnosti neexistují a veřejný zájem na realizaci určitého záměru převažuje nad zájmem soukromým (tj. zájem dosavadního vlastníka předmětného pozemku nebo stavby). **Podmínky vyvlastnění 🡪**Vyvlastnění představuje zásah do vlastnického práva, který je přípustný pouze za splnění zákonem stanovených podmínek. 1\. **Uskutečnění vybraného účelu** 🡪Vyvlastnění lze provést pouze pro účely vymezené zvláštními zákony, např. stavebním zákonem č. 184/2006 Sb., zákonem o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.), vodním zákonem, zákonem o památkové péči nebo energetickým zákonem. Musí být prokázán veřejný zájem, který převažuje nad ochranou vlastnického práva vyvlastňovaného. Veřejný zájem posuzuje vyvlastňovací úřad v každém jednotlivém případě. 2\. **Vlastnické právo nelze získat jinak**🡪 Před vyvlastněním je povinný pokus o dohodu s vlastníkem. Pokud k uzavření smlouvy nedojde do 90 dnů od podání návrhu, je možné vyvlastnění. Vyvlastněný má právo na vrácení práv, pokud nebude účel realizován do 3 let od uzavření smlouvy. Náhrada za vyvlastnění by měla odpovídat obvyklé tržní ceně nebo být jinak dohodnuta. 3\. **Soulad s cíli a úkoly územního plánování🡪**Vyvlastnění je přípustné pouze tehdy, pokud je v souladu s územně plánovací dokumentací (např. územním plánem, politikou územního rozvoje). Soulad se prokazuje zpravidla územním rozhodnutím. 4\. **Nezbytný rozsah🡪** Vyvlastnění se provádí pouze v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu. Pokud je možné cíle dosáhnout omezením vlastnického práva (např. zřízením věcného břemene), nelze vlastnické právo zcela odejmout. 5\. **Pouze za náhradu🡪** Náhrada za vyvlastnění zahrnuje cenu pozemku/stavby podle znaleckého posudku a případné další náklady (stěhování, změna místa podnikání). Lze poskytnout i náhradní pozemek nebo stavbu, pokud se na tom strany dohodnou. **Další podmínky a pojmy** - **Vliv na jiná práva** 🡪Vyvlastněním zanikají práva třetích osob (např. nájmy), pokud brání účelu vyvlastnění. Věcná břemena zůstávají, pokud je vyžaduje veřejný zájem. - **Vyvlastňovací řízení**🡪 Vyvlastňovací řízení je správní řízení vedené vyvlastňovacím úřadem (obecní úřad s rozšířenou působností, magistrát, Dopravní a energetický stavební úřad). O zahájení řízení se zapisuje poznámka do katastru nemovitostí. Vyvlastňovaný nemůže s nemovitostí nakládat. Rozhodnutí obsahuje dva výroky: O vyvlastnění práv (odejmutí vlastnického práva nebo zřízení věcného břemene). O náhradě za vyvlastnění. - **Přezkum rozhodnutí🡪** Výrok o odnětí práv lze napadnout odvoláním, které má odkladný účinek. Pokud odvolání neuspěje, lze podat žalobu ke správnímu soudu. Výrok o náhradě lze napadnout odvoláním, které nemá odkladný účinek na rozhodnutí o odnětí práv. - **Zrušení vyvlastnění🡪** K vyvlastnění nedojde, pokud nebude náhrada vyplacena nebo účel realizován ve lhůtě (max. 2 roky). Na žádost vyvlastňovaného dojde k obnovení jeho práv, pokud byly podmínky porušeny. - **Expropriační titul:** Právní důvod vyvlastnění zakotvený v zákoně (např. výstavba dálnic, veřejně prospěšné stavby). - **Subsidiarita zásahu:** Vyvlastnění lze provést jen tehdy, pokud nelze dosáhnout cíle jiným způsobem. - **Náhrada za vyvlastnění:** Kompenzace formou peněz, náhradního pozemku nebo stavby, která musí být přiměřená a poskytnutá předem. - **Veřejně prospěšná stavba/opatření:** Stavby a opatření deklarované v územním plánu jako nezbytné k uspokojování veřejného zájmu (např. dálnice, ochrana před povodněmi). [**Zákon č. 256/2013 Sb, o katastru nemovitostí** ] (Od 1. ledna 2014 začal platit zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Nahradil starý zákon o katastru nemovitostí České republiky a zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem). **[V I. části nalezneme obecná ustanovení, soubor údajů o nemovitostech:]** **Katastr nemovitostí** 🡪je veřejným seznamem, kt** obsahuje údaje o nemovitostech** (vymezených tímto zákonem), jejich popis, geometrické a polohové určení a stejně tak zápis práv k nemovitostem. - **zdrojem inf., kt. slouží**: **a)** k **ochraně práv k nemovitostem**, pro účely daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, k ochraně životního prostředí, k ochraně nerostného bohatství, k ochraně zájmů státní památkové péče, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické, **b)** **pro tvorbu dalších inf sys** sloužících k účelům uvedeným v písmenu a). **§ 2** **Vymezení pojmů** Pro účely tohoto zákona se rozumí **a)** **pozemkem** část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí stanovenou regulačním plánem, územním rozhodnutím, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí, územním souhlasem nebo hranicí danou schválením navrhovaného záměru stavebním úřadem, hranicí jiného práva podle § 19, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí rozsahu práva stavby, hranicí druhů pozemků, popřípadě rozhraním způsobu využití pozemků, **b)** **parcelou** pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem, **c)** **stavební parcelou** pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří, **d)** **pozemkovou parcelou** pozemek, který není stavební parcelou, **e)** **geometrickým určením** nemovitosti a katastrálního území určení tvaru a rozměru nemovitosti a katastrálního území, vymezených jejich hranicemi v zobrazovací rovině, **f)** **polohovým určením** nemovitosti a katastrálního území určení jejich polohy ve vztahu k ostatním nemovitostem a katastrálním územím, **g)** **výměrou parcely** vyjádření plošného obsahu průmětu pozemku do zobrazovací roviny v plošných metrických jednotkách; velikost výměry vyplývá z geometrického určení pozemku a zaokrouhluje se na celé čtvereční metry; výměra parcely je evidována s přesností danou metodami, kterými byla zjištěna, přičemž jejím zpřesněním nejsou dotčena práva k pozemku, **h)** **katastrálním územím** technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru společně evidovaný soubor nemovitostí, **i)** **katastrální mapou** polohopisná mapa velkého měřítka s popisem, která zobrazuje všechny pozemky, které jsou předmětem katastru, katastrální území a další prvky polohopisu; pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic do zobrazovací roviny, označují se parcelními čísly a značkami druhů pozemků, **j)** **geometrickým plánem** technický podklad pro vyhotovování listin, na základě kterých má dojít ke změnám v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací, **k)** identifikací parcel porovnání zápisu a zákresu téže nemovitosti v katastrálním operátu se zápisem, popř. zákresem v jiných operátech / pravomocných rozhodnutích orgánů veř. moci / v katastrálním operátu se stavem k určitému datu, **l)** **budovou** nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, **m)** **drobnou stavbou** stavba s jedním nadzemním podlažím, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje 16 m^2^ a výška 4,5 m, která plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a stavba na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje 30 m^2^ a výška 5 m; za drobnou stavbu se nepovažuje stavba garáže, skladu hořlavin a výbušnin, stavba pro civilní ochranu, požární ochranu, stavba uranového průmyslu a jaderného zařízení, sklad a skládka nebezpečných odpadů a stavba vodního díla. - Zákon uvádí, co přesně se v katastru nemovitostí eviduje a co je jeho obsahem. **Předmět evidence (§ 3)** 🡪V katastru nemovitostí se evidují: 1. Pozemky jako parcely. 2. Budovy s přiděleným číslem popisným/evidenčním, pokud nejsou součástí pozemku/práva stavby. 3. Budovy bez přiděleného čísla, pokud nejsou součástí pozemku/práva stavby, jsou hlavní stavbou na pozemku a nejde o drobné stavby. 4. Jednotky vymezené podle občanského zákoníku a zákona o vlastnictví bytů. 5. Práva stavby. 6. Nemovitosti určené zvláštními právními předpisy. **Pozemky se dělí na druhy**: orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty (zemědělské pozemky), lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy, nádvoří a ostatní plochy. Ke všem evidovaným nemovitostem se zapisují práva a skutečnosti stanovené právními předpisy. Nemovitosti se evidují podle katastrálních území. Nemovitosti důležité pro obranu a bezpečnost jsou evidovány podle údajů od Ministerstva obrany, vnitra nebo dalších příslušných orgánů. **Zápisy práv k nemovitostem (Zákon č. 265/1992 Sb.)** 🡪Do katastru se zapisují vlastnická práva, zástavní práva, práva odpovídající věcným břemenům a předkupní práva s účinky věcných práv. Zápis může mít tři formy: **Vklad (§ 2)**: Zápis práv prováděný na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu. Právní účinky vznikají ke dni podání návrhu na vklad. **Záznam (§ 7)**: Zápis práv, kt vznikla, změnila se / zanikla ze zákona, rozhodnutím státního orgánu, vydržením apod. **Poznámka (§ 9)**: Zápis na základě rozhodnutí soudu / oznámení správního orgánu (např. exekuční zástavní práva). **Úplný list vlastnictví\ Obsahuje: Úvodní část**: Základní údaje o nemovitosti (katastrální území, číslo listu vlastnictví). **Oddíl A**: Informace o vlastníkovi (jméno, adresa, rodné číslo, spoluvlastnické podíly). **Oddíl B**: Údaje o nemovitosti (parcelní číslo, číslo budovy, výměra, druh pozemku). **Oddíl C**: Omezení vlastnického práva (věcná břemena, zástavní práva) **Oddíl D**: Jiné zápisy (poznámky, plomby signalizující probíhající řízení). **Oddíl E**: Nabývací titul k nemovitosti (např. kupní smlouva, dědické rozhodnutí). **[Katastrální úřady a organizace]** - **ČÚZK** (Český úřad zeměměřický a katastrální): Centrální úřad zajišťující chod státní správy v oblasti evidence nemovitostí. - **Zeměměřický úřad**: Správa geodetických základů a základní báze geografických dat ČR. - **Katastrální úřady**: Schvalují geometrické plány, zapisují majetkové převody, vydávají listy vlastnictví atd. - **Zeměměřické a katastrální inspektoráty**: Kontrolují výkon státní správy katastru a dohlížejí na zeměměřické činnosti. **Katastrální operát (§ 5)** Soubor dokumentů tvořících katastr, zahrnuje: Geodetické informace (katastrální mapy, čísla). Popisné informace (údaje o nemovitostech a právech). Dokumentaci výsledků šetření a měření. Sbírku listin (rozhodnutí, smlouvy, prohlášení vlastníků). Protokoly o vkladech, záznamech, poznámkách a dalších zápisech. **Nahlížení do katastru (§ 52-54)** Katastr je veřejný a každý má právo do něj nahlížet. Lze získat výpisy, opisy nebo náčrty. Přístup k údajům o cenách nemovitostí a přehledu vlastnictví za celé území ČR je omezen na osoby prokazující totožnost. Údaje z katastru lze použít pouze k zákonným účelům a šířit je se souhlasem ČÚZK. **Poskytování údajů (§ 55)** 🡪Katastrální úřad vydává na žádost výpisy, opisy nebo kopie z katastru, které jsou veřejnými listinami. Údaje z katastru lze získat elektronicky za úplatu nebo bezúplatně (např. pro orgány veřejné moci). Služba sledování změn informuje vlastníky o změnách v katastru. Z údajů katastru se vytváří souhrnné přehledy o půdním fondu, které ČÚZK zveřejňuje. **Správa osobních údajů (§ 56)** 🡪ČÚZK je správcem osobních údajů, katastrální úřady fungují jako zpracovatelé. **16. Právní úprava řešení přírodních katastrof I. a II** - **Přírodní katastrofy** jsou extrémní, náhle nastalé události, kt jsou zp přírodními procesy a jevy. Tyto katastrofy mohou zahrnovat povodně, požáry, zemětřesení, sucha, laviny, svahové pohyby a další. Každá z těchto katastrof má své jedinečné charakteristiky a výzvy, které vyžadují specifické přístupy k řešení. - **Právní úprava** je proto klíčová pro efektivní řešení přírodních katastrof. Pomáhá stanovit pravidla a postupy pro prevenci, přípravu, reakci a obnovu po katastrofách. také určuje odpovědnosti a povinnosti různých subjektů, včetně vládních orgánů, organizací a jednotlivců, v rámci řešení přírodních katastrof. - Hlavním gestorem, kt řeší problematiku životního prostředí je **Ministerstvo životního prostředí MŽP.** **Monitoring výskytu přírodních katastrof v ČR** Mají na starosti tyto organizace: - **Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR**): spravuje chráněná území a je odpovědná za ochranu přírody a krajiny v České republice. - **Ministerstvo život