Vypracované otázky EVS PDF

Ekonomika služeb veřejného sektoru – rámcové otázky ke zkoušce 1. Uveďte strukturu veřejné správy v ČR dle orgánů a institucí včetně příkladů veřejných subjektů zařazených do jednotlivých kategorií. ​ organizaci upravuje Ústava ​ státním neziskovým organizacím je svěřena působnost k řešení u...

Ekonomika služeb veřejného sektoru – rámcové otázky ke zkoušce 1. Uveďte strukturu veřejné správy v ČR dle orgánů a institucí včetně příkladů veřejných subjektů zařazených do jednotlivých kategorií. ​ organizaci upravuje Ústava ​ státním neziskovým organizacím je svěřena působnost k řešení určitých veřejných úkolů ​ instituce veřejného sektoru jsou částečně či úplně financovány z veřejných ​ prostředků ​ vládní - zřizuje stát a územní samospráva ○​ organizační složky - Ministerstva, Ústavní soud a soudy, NKÚ, Kancelář prezidenta republiky, AV ČR ○​ příspěvkové organizace - školy, muzea, nemocnice (fakultní), galerie, knihovny, divadla ​ veřejná správa = systém subjektů veřejného sektoru ○​ státní správa = veřejná správa realizována státem -​ vykonávána ústředními orgány s působností pro celý stát, např. Ministerstva, Úřad pro ochranu osobních údajů -​ a územními orgány s místní působností, např. okresní správa sociálního zabezpečení, finanční a katastrální úřady, ​ samospráva = výkon veřejné správy samosprávnými veřejnoprávními korporacemi -​ zájmová = zájmová či profesní sdružení osob, např. vysoké školy, profesní komory -​ územní = kraje a obce, organizační složky např. hasičské sbory, KHS příspěvkové organizace např. školy, ZOO a botanické, DD a domovy pro seniory 2. Co je územní samospráva? Vysvětlete. ​ prostorově vymezený funkční celek, který má právo sám rozhodovat o svých záležitostech ​ stát předává část veřejné správy nestátnímu subjektu ​ zároveň na občany daného území přenáší kontrolu nad hospodárným a účelným zabezpečováním úkolů ve veřejné správě jednotlivými subjekty územní samosprávy ​ pečují o všestranný rozvoj svého území obce = základní územní samosprávné celky, zahrnuje obce a města kraje = vyšší územní samosprávné celky, zahrnuje 14 krajů + hl. m. Praha ​ efektivnější zabezpečování potřeb občanů - přímá kontrola občany ​ právní subjektivita = jedná se o právnické osoby (veřejnoprávní korporace), které mají vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu ​ má své orgány - občané si volí své zástupce např. do zastupitelstva, rady ​ samostatná působnost = mají vymezené pravomoci, které vykonávají, např. územní plánování ​ přenesená působnost = některé úkoly vykonávají samosprávné celky jménem státu (např. vedení matrik) 3. Jaký je rozdíl mezi individualismem a kolektivismem ve vztahu k veřejnému sektoru. ​ veřejná debata o významu státních zásahů do ekonomických mechanismů ​ jak a v jakém rozsahu je možné delegovat rozhodnutí 2 odlišné přístupy, filozofie Individualismus: -​ zásahy státu jsou pro ekonomiku nežádoucí, a proto jsou odmítány -​ omezená role států, minimalizace zásahů a regulací -​ podpora privatizace, tržních mechanismů a konkurence (např. soukromá zdravotnická zařízení) -​ práva a svobody jednotlivce, osobní zodpovědnost, nezávislost, autonomie Kolektivismus: -​ zásahy státu jsou obhajovány - aktivní -​ blaho společnosti jako celku -​ spolupráce, vzájemná podpora a rovnost, solidarita, sdílená odpovědnost -​ silná role státu při sociálních a veřejných službách -​ přerozdělování bohatství prostřednictvím daní a dávek -​ rovný přístup ke službám - zdravotnictví, školství, sociální zabezpečení Individualismus resp. kolektivismus pak ve společnosti ovlivňuje veřejné finance v těchto aspektech: -​ Jak velká část statků bude rozdělována kolektivně -​ Jaká bude míra redistribuce důchodů a bohatství -​ Jaký objem prostředků odčerpají veřejné finance ze soukromého sektoru, aby byly fiskálním systémem přerozděleny podle principů veřejných financí 4. Charakterizujte veřejný sektor a uveďte funkce veřejného sektoru. ​ část národního hospodářství, která má v ekonomickém systému nezastupitelnou úlohu ​ produkty a služby vytvářeny k uspokojování kolektivních potřeb (nikoli individuálních jako v soukromém sektoru) ​ kladen důraz na plnění společenských cílů ​ služby v oblasti školství, zdravotní péče, kultury, bydlení atd. ​ sféra společnosti, která se nachází ve veřejném vlastnictví, rozhoduje se v ní veřejnou volbou a probíhá v ní veřejná kontrola ​ v praxi je veřejný sektor reprezentován veřejnou správou, která představuje systém ​ subjektů veřejného sektoru – tj. instituce, orgány a organizace, které jsou financovány z veřejných zdrojů Funkce: -​ zákonodárná -​ sociální -​ bezpečnostní, veřejný pořádek -​ ekonomická - fiskální či veřejných financí -​ koriguje nedostatky standardních ekonomických mechanismů – tzv. tržní selhání -​ alokace zdrojů, efektivní rozdělování pro veřejné účely -​ redistribuce příjmů, přerozdělování příjmové (daně) a výdajové (transfery, dotace) -​ stabilizační -​ regulace a kontrola -​ poskytování veřejných služeb -​ podpora rozvoje 5. Uveďte příčiny tržních selhání. podmínky k dosažení tržně efektivního (paretoefektivního) řešení buď neexistují nebo jsou porušovány tržní selhání je příčinou rozvoje veřejného sektoru a veřejného financování stát vykonává fiskální funkci, aby tržní selhání svými zásahy pokud možno eliminoval nebo alespoň zmírnil ​ alokace zdrojů není efektivní (mikroekonomický problém) -> deformace tržní ceny -> alokační fiskální funkce vlády -​ nedokonalá konkurence = firmy si diktují (vysoké) ceny, nemají konkurenci, která by mohla donutit k nižším cenám nebo vyšší kvalitě -​ veřejné statky = spotřebitelé nechtějí odkrýt své preference, neplatí za ně, nelze určit správnou cenu -​ externality = pozitivní a negativní, nejsou identifikováni všichni spotřebitelé -​ neúplné informace = měly by se šířit bezplatně a neomezeně, spotřebitelé nebo výrobci nemohou správně určit cenu ​ ekonomika v oblasti makroekonomických ukazatelů osciluje (ale nedosahuje) kolem žádoucích hodnot (makroekonomický problém) -> nestabilita ekonomického systému -> stabilizační funkce státu, -​ nedostatečné využití zdrojů a lidského potenciálu -​ např. vysoká nezaměstnanost, cyklická inflace, nízký či záporný růst produktu, nerovnováha dovozů s vývozy (platební bilance), nestabilita měnového kurzu ​ distribuce bohatství a důchodu se může rozcházet s konsensem ohledně spravedlnosti (mimoekonomický problém) -> redistribuční funkce státu -​ principy solidarity, sociálního cítění, charity atd. na základě politické soutěže -​ sociálně orientované x liberální vlády -​ efektivnost x rovnost - substituční vztah 6. K čemu slouží Lorenzova křivka a Gini koeficient? ​ nástroje k monitorování příjmové nerovnosti (rozdělení důchodů) ve společnosti ​ hledání potřebných objemů redistribuce právě tak, aby byly společnosti vnímány jako spravedlivé ​ Lorenzova křivka slouží k vizualizaci rozdělení příjmů nebo bohatství v určité společnosti - vodorovná (procento populace, od nejchudších po nejbohatší) a svislá osa (procento příjmů) = vizuální nástroj ​ Giniho koeficient slouží k kvantitativnímu vyjádření míry nerovnosti = číselný ukazatel ​ G je bezrozměrné číslo v intervalu 0 až 1 ​ G = 1 -> absolutní nerovnost - jeden jedinec má veškeré bohatství a ostatní nemají nic ​ obvyklé rozmezí tohoto koeficientu v evropských zemích se pohybuje mezi 0,20 až ​ 0,30 a v rozvojových zemích 0,3 – 0,7 ​ pro absolutní rovnost platí, že Lorenzova křivka má tvar úhlopříčky a Giniho koeficient je roven 0 = každý má stejný příjem nebo bohatství) -> ​ 20 % obyvatelstva pobírá 20 % důchodu 40 % obyvatelstva 40 % 60 % obyvatelstva 60 % 7. Charakterizujte smíšenou ekonomiku. ​ koexistence domácností a firem a veřejné správy - mají mezi sebou ekonomické vztahy, vzájemný prospěch ​ vzniká spolupůsobením tržních nástrojů a vládních zásahů do ekonomiky ​ veřejný a soukromý sektor se neustále navzájem ovlivňují, např. stát ovlivňuje regulačními opatřeními ​ V ČR jsou nejregulovanějšími sektory: školství, zdravotnictví či sociální zabezpečení ​ VS je zpravidla neziskový ​ selhává-li v zabezpečování statků některý z nich, nastupuje druhý sektor ​ všechny ekonomiky jsou smíšené, ale s rozdílným vlivem státu -​ nejmenší vliv Hong Kong, největší KLDR ​ opak smíšené ekonomiky = anarchokapitalismus a utopický komunismus ​ existuje vlastnictví soukromé a veřejné 8. Jak lze měřit velikost veřejného sektoru? Jaké ukazatele se používají. Jaký je trend posledních desetiletí? ​ podíl veřejných výdajů na HDP, tzv. výdajová kvóta ​ měřeno v procentech, pohybuje se cca mezi 30 – 60 % ve vyspělých zemích ​ ČR má 40 % ​ nejnižší podíl veřejného sektoru v Irsku, nejvyšší ve Francii a zemích severní Evropy - relativně štědrý sociální systém ​ v jaké míře ovlivňuje veřejný sektor soukromé subjekty ​ elasticita veřejných výdajů = změna veřejných výdajů ke změně HDP -​ E > 1 = VV rostou rychleji než HDP, dlouhodobě neudržitelné z hlediska financování VV -​ E < 1 = dynamika růstu VV je menší než u HDP -​ E = 1 vývoj VV je stejný jako u HDP ​ daňové kvóty = makroekonomický ukazatel představující podíl daní na HDP -​ čistá (jednoduchá) daňová kvóta = zatížení z „právního hlediska“, co se označuje jako “daně” -​ složená daňová kvóta = všechny daně v ekonomickém smyslu, např. pojistné na SP a ZP -​ konsolidovaná složená daňová kvóta = vyloučení daňových příjmů, které platí stát sám sobě (např. ZP za státní pojištěnce) ​ den daňové svobody = pomyslná hranice v kalendářním roce  -​ 1. část roku daňoví poplatníci vydělávají na pokrytí výdajů vlády, vládních a veřejných institucí -​ 2. část roku, od určitého data vydělávají „sami pro sebe“ -​ Metodika Deloitte = podíl celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu -​ Institut liberálních studií = výpočet z dat OECD, podílu veřejných výdajů na hrubém domácím produktu Trendy: růst veřejných výdajů 9. Organizační složky. K čemu slouží? Jaká jsou jejich specifika? Uveďte příklady. ​ specifické organizační útvary zřizované státem či územními samosprávnými celky ​ (kraj či obec) ​ nemají vlastní právní subjektivitu; vystupují a jednají jménem svého zřizovatele, nemohou např. uzavírat smlouvy vlastním jménem ​ zastupují stát a nakládají se státním majetkem ​ úkolem i posláním je zabezpečení základních funkcí veřejného sektoru na daném území ​ fungují jako neziskové organizace - zakládány pro plnění veřejných cílů ​ jsou zřizovány zřizovací listinou ​ jejich postavení a hospodaření upravují zákony o rozpočtových pravidlech ​ mohou dosáhnout zisk, ale musí jej využít pro financování hlavní neziskové činnosti. ​ měly by hospodařit efektivně - žádné půjčky, plánovat na déle než 1 rok ​ např. Ministerstva, Ústavní soud a soudy, státní zastupitelství, NKÚ, Kancelář prezidenta republiky, AV ČR ​ mají přidělenou kapitolu státního rozpočtu ​ mohou zakládat podřízené organizační složky, kterým pak poskytují dotace ze ​ své rozpočtové kapitoly. ​ organizační složky územních samosprávních celků = hasičské sbory či krajské hygienické stanice 10. Příspěvkové organizace. K čemu slouží? Jaká jsou jejich specifika? Uveďte příklady. ​ samostatné právnické osoby ​ nevytvářejí zisk -> příjmy si ponechávají pro financování vlastních výdajů ​ mohou realizovat ziskovou doplňkovou činnost ​ účelem je zajištění smíšených veřejných statků ​ hospodaří s vlastním rozpočtem ​ hospodaří pouze s majetkem potřebným k výkonu činnosti, který získaly od zřizovatele bezúplatným převodem ​ získávají od zřizovatele příspěvek na provoz a investice ​ příspěvkové organizace státu = rozpočet musí být sestavený jako vyrovnaný. ​ příspěvkové organizace územních samosprávných celků = vzniká z rozhodnutí zastupitelstva obce/kraje, ​ např. školy a školská zařízení, muzea, divadla, ZOO, nemocnice, dětské domovy, domovy pro seniory 11. Jaké jsou rozdíly mezi organizačními složkami a příspěvkovými organizacemi? Uveďte příklady. ​ právní subjektivita: organizační složky nemají vlastní právní suverenitu, jednají jménem státu, příspěvkové organizace jsou samostatné právnické osoby ​ účel: OS mají zabezpečovat základní funkce VS na daném území, PS zajišťují smíšené veřejné statky ​ hospodaření: OS nakládají s majetkem státu, PO mají svěřený majetek od zřizovatele ​ zisk: OS nesmí vytvářet zisk, PO mohou doplňkově ​ financování: OS mají přidělený státní rozpočet, PO dostávají příspěvky + vlastní příjmy (= vlastní rozpočet) 12. Uveďte výhody spolupráce veřejného a soukromého sektoru pro oba sektory; uveďte příklady forem PPP projektů. ​ zahrnuje veřejné zakázky či partnerství (PPP - Public Private Partnership) ​ dlouhodobý strategický kooperační svazek partnerů, vždy dobrovolné ​ např. budování infrastruktury (dálnice), domy s pečovatelskou službou ​ výhody pro VS -​ zvýšení efektivnost alokace veřejných zdrojů, SS dosáhne nižších nákladů díky konkurenčnímu prostředí -​ efektivnější kontrola nad vynaloženými prostředky -​ rozšíření nabídky veřejných statků společnosti (naplnění poptávky voličů) -​ přenos rizika na soukromý sektor (výroba, technologie), ne zcela, ale podílení ​ výhody pro SS -​ stabilní podnikatelské prostředí, může být zdroj příjmů po desítky let -​ absence konkurence po uzavření smlouvy s VS -​ vyšší míra ziskovosti oproti podnikání v SS -​ sdílení rizika  ​ NAVRHNI A POSTAV (DB - Design and Build) ​ NAVRHNI, NABÍDNI A POSTAV (DBB - Design, Bid and Build) ​ NAVRHNI, POSTAV A PROVOZUJ (DBO - Design, Build and Operate) ​ POSTAV, PROVOZUJ A PŘEDEJ (BOT - Build, Operate and Transfer) ​ NAVRHNI, POSTAV A FINANCUJ (DBF - Design, Build and Finance) ​ NAVRHNI, POSTAV, FINANCUJ, PROVOZUJ ​ NAVRHNI, POSTAV, FINANCUJ, PROVOZUJ A SPRAVUJ ​ PROVOZUJ A SPRAVUJ 13. Vymezte veřejné statky a jejich základní charakteristiky; problém černého pasažéra. ​ uspokojuje lidské potřeby, je poskytován VS ​ ekonomický statek, čistě veřejný (= totální spotřební externalita) nebo smíšený klubový či poziční ​ náklady nezávisí na počtu uživatel (marginální jsou nulové) ​ je nemožné či obtížně někoho vyloučit ze spotřeby ​ nedělitelnost spotřeby ​ jsou mnohdy nabízeny a spotřebovávány v rámci spotřebitelského společenství - geografický, technický nebo právní princip ​ zajišťují blahobyt společnosti jako celku ​ např. maják, pouliční osvětlení ​ černý pasažér = free rider problem, nelze ze spotřeby vyloučit takového spotřebitele, který není ochoten za tento veřejný statek „zaplatit“ ​ někdo těží z veřejných statků, i když na ně nepřispívá -> může vést k problémům s financováním či udržitelností ​ problém se zvětšuje úměrně k velikosti skupiny (pravděpodobnost) ​ čistě veřejný statek kvůli tomu nejde poskytovat soukromě, ale přesto se to děje ​ např. soukromé financování lékařského výzkumu 14. Vysvětlete pojem "veřejná volba" ​ Teorie zabývající se zkoumáním rozhodování o veřejných záležitostech -​ veřejné rozhodování (přímé a nepřímé) a jeho mechanismy -​ studium politických rozhodnutí ekonomickými nástroji -​ zkoumá zákonitosti, jak vlády rozhodují ​ praktické uplatňování postupů veřejné volby ve veřejném sektoru ​ souvislosti při vyjednávání mezi jednotlivými aktéry ​ vztahy individuálních preferencí a voleb jednotlivých členů daného společenství na straně jedné a kolektivní volbou (akcí) provedenou například vládou na straně druhé ​ předpokladem je racionální chování všech aktérů 15. Kdo je aktérem veřejné volby? Co je jejich cílem? ​ politici = snaží se uspokojit preference a potřeby svých voličů, maximalizovat voličské hlasy a získat či zůstat ve funkci ​ voliči = občané, maximalizace vlastního užitku prostřednictvím vlivu na politická rozhodnutí ​ zájmové skupiny = lobbing, prosazení svých zájmů a cílů, získání prospěchu, podpůrné (např. podpora určitých projektů) a ochranné cíle (např. odbory), např. farmaceutický průmysl ​ byrokracie = maximalizace rozpočtu kvůli jejich platům ​ cílem je maximalizace užitku při vynaložených nákladech 16. Jaká hlasovací pravidla znáte? ​ cílem hlasování je změnit pozici společnosti z hlediska užitku jednotlivých skupin ​ diktátorské pravidlo (rozhodování jednotlivce) = výsledek hlasování je v moci jedince, např. rozhodnutí krále, velitele v armádě ​ konsensus (jednomyslná shoda) = nejdemokratičtější způsob, obě strany se musí shodnout, souhlasit s rozhodnutím, může zablokovat právo veta ​ většinové pravidlo = často uplatňovaný postup, potlačuje hrozbu vydírání ze strany jednotlivce, hrozí zneužití postavení dominantní strany, různé varianty -​ pravidlo prosté většiny = více než 50 %, používá se při 2 variantách -​ pravidlo relativní většiny = vícero variant, vyhrává největší počet hlasů -​ Condorcettovo pravidlo 17. V čem spočívá rozdíl mezi přímou a nepřímou demokracií? ​ 2 hlavní způsoby uskutečňování demokracie ​ liší se ve způsobu ovlivňování rozhodnutí PŘÍMÁ ​ občané rozhodují přímo o politických otázkách bez prostředníků nebo zástupců ​ každý občan má přímý vliv na konečné rozhodnutí ​ nástrojem je referendum, využívá se spíše výjimečně ​ vhodné pro menší komunity nebo konkrétní otázky  ​ výhody: větší zapojení, transparentnost, možnost rychlé reakce ​ nevýhody: časová a finanční náročnost, organizace, riziko emocionální rozhodování ​ např. Brexit NEPŘÍMÁ ​ volba prostřednictvím zvolených zástupců, kteří pak rozhodují jménem voličů ​ např. poslanci, senátoři (parlamentní volby) ​ spojeno s volebním, politickým systémem ​ poměrné zastoupení - získává se počet mandátů či křesel ​ většinové zastoupení - všechny mandáty přiděleny jedné kandidátce 18. Poměrné vs. většinové zastoupení ve volbách do zastupitelských orgánů. Jaké jsou jejich výhody a nevýhody? Jak se volí v ČR? Poměrné -​ mandáty se rozdělí mezi politické strany nebo kandidáty v poměru k počtu získaných hlasů volby do Poslanecké sněmovny -​ d'Hondtova metoda do r. 2021 -> změnilo se -​ 5% uzavírací klauzule pro vstup stran (celostátní platné hlasy) -​ tím se pak dělí celkový počet hlasů v jednotlivých krajích -​ výsledek se zaokrouhluje dolů, -​ počet odevzdaných platných hlasů v celé zemi se vydělí číslem 200 (počtem poslanců) -> republikové mandátové číslo. -​ dále např. krajská zastupitelstva, evropský parlament ​ výhody: -​ spravedlivější -​ zastoupení i malých politických stran - politická rozmanitost ​ nevýhody: -​ zastoupení i extremistických stran -​ nutnost vytvářet koalice, které bývají křehké a snižují akceschopnost vlády Většinové -​ vítězem voleb je kandidát nebo strana, která získá největší počet hlasů v určité volební jednotce (např. v jednom volebním okrsku) -​ musí získat nadpoloviční většinu hlasů -​ může se konat 2. kolo, pokud nezíská potřebnou většinu v 1. kole -​ volby do Senátu  ​ výhody: -​ podporuje vznik velkých stran (slučování) pro dosažení -​ brání vlivu malých extremistických stran -​ stabilita vlády - jednoduchá většinová vláda -​ silná přímá odpovědnost ​ nevýhody: -​ nepoměrné zastoupení, kde strany, které nevyhrají okrsek, nemají žádné mandáty, i když získaly mnoho hlasů 19. Popište hlasovací paradox u Condorcetova pravidla. ​ voliči porovnávají každou variantu s každou ​ varianta s jednoduchou většinou je považována za vítěznou ​ hlasovací paradox = když ani jedna z variant není schopna dosáhnout většiny, např. když máme 3 varianty a 3 voliče -> neexistuje jednoznačný vítěz a dochází k zacyklení hlasování ​ je prolomitelný arbitrárním rozhodnutím pro určitou volební proceduru ​ dvouvrcholová preference ​ předpoklady: -​ hlasování není arbitrární = nerozhoduje pořadí, v jakém se volí -​ hlasování odráží preference voličů = bez ohledu na očekávané výsledky voleb -> nevolí nejmenší zlo, ale nejlepší variantu -​ hlasování nenarušuje strategické chování 20. Charakterizujte veřejné výdaje. Vysvětlete příčiny jejich růstu. ​ nezbytnou součástí koloběhu příjmů a výdajů v ekonomice ​ důležitá část fiskálních nástrojů ​ kolektivní spotřeba určitého společenství ​ tok finančních prostředků v rámci veřejné rozpočtové soustavy ​ ovlivňuje vláda svou politikou ​ prostředky jsou alokovány do fiskálních funkcí státu ​ cca 80 % výdajů je mandatorních - podloženo legislativně ​ jsou kryty veřejnými příjmy, příp. dluhovými nástroji ​ nejstarší VV = na samotný vládní aparát ​ výdaje na obranu, bezpečnost, spravedlnost, sociální zabezpečení, vzdělání, kulturu, ekologii atd - financování státních institucí ​ financování veřejných projektů nebo veřejných výdajových programů ​ můžeme členit dle zodpovědnosti, podle množiny výdajů, z hlediska místa = domácí a mezinárodní, z hlediska času = krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé ​ veřejné výdaje na nákup zboží a služeb tvoří důležitou část agregátní poptávky ​ růst/pokles VV ovlivňuje zaměstnanost a produkci v ekonomice Vládní výdaje -​ spotřební -​ investiční -​ stát plní alokační fiskální funkci = zabezpečování veřejných statků -​ “ujídající” = zatěžují výrobní kapacity ekonomiky Transfery -​ “neujídající” “záporné daně”, zvyšují disponibilní důchod -​ peněžní toky od státu k různým ekonomickým subjektům -​ ke zmírnění nerovnosti v majetku a důchodech -​ princip neekvivalence = stát neočekává protiplnění -​ redistribuční fiskální funkce státu -​ dotace, příspěvky, dávky Stabilizační výdaje -​ zvyšováním či snižováním lze ovlivňovat agregátní poptávku, a tím zmírňovat cyklický vývoj -​ výdaje na nákup zboží a služeb pro veřejný sektor Příčiny růstu: -​ sociální a demografické faktory - zvýšená poptávka po veřejných statcích, růst počtu obyvatel, stárnutí populace -​ situace na trhu práce, nezaměstnanost -​ urbanizace, migrace obyvatel do měst -​ inflace, růst nákladů, valorizace -​ prahové efekty, válečné události (posunový efekt) -> zvyšování výdajů na obranu -​ demonstrační efekt - snaha vyrovnat se ostatním zemím -​ splácení veřejného dluhu vč. úroků -​ technologické změny -​ politické zájmy a vlivy - snaha získat voliče -> zvyšování transferů 21. Vysvětlete podstatu tzv. posunového (prahového) efektu. ​ ke změně ve výši státních výdajů dochází skokově ​ skoky se odehrávají především díky mimořádným událostem (válka, přírodní katastrofy atd.) ​ spouštěčem posunového efektu (prahem) je začátek války ​ společnost je ochotna nést zvýšené břímě daňové zátěže (snesitelný daňový náklad) ​ většina prostředků jde na financování války ​ po skončení období se pak úroveň veřejných výdajů nevrací na původní stav, ale zůstane na vyšší úrovni ​ 2. světová válka, finanční krize 2008, Covid 22. Vysvětlete rozdíl mezi institucionálním a programovým financováním. Institucionální ​ plošné financování dílčí instituce bez konkrétních cílů ​ nárokem je existence dané instituce, nikoliv skutečná potřeba tohoto výdaje ​ není vázáno na konkrétní program nebo projekt ​ nesleduje se efektivnost, účelnost, ekonomický efekt ​ není jasné, k jakým účelům byly zdroje vynaloženy - jen stabilita a dlouhodobý provoz ​ převažují běžné výdaje na udržení provozu, fungování instituce ​ kapitálové výdaje (investice, modernizace) jsou omezeny ​ alokační paradox = instituce dostává zdroje díky své existenci a existuje tomu, že dostává zdroje ​ instituce nemusí být potřebná, technická a technologická zaostalost ​ v případě nedostatku prostředků je kráceno plošně Programové ​ financování účelových aktivit za dosažením určitých cílů podle skutečné potřeby ​ vybrané cíle sleduje, aktivity jsou vypracovány do programu ​ jsou přímo definované, mají jasně definované náklady, předem zhotovenou kalkulaci zdrojů a dochází k následné kontrole nákladů v porovnání s užitkem ​ měří se efektivnost a hospodárnost ​ prostředky jsou přidělovány účelově i podle důležitosti ​ v případě nedostatku prostředků není kráceno plošně, ale dle priority ​ je podobné soukromým podnikatelským činnostem ​ krátkodobé nebo střednědobé 23. Vysvětlete pravidlo 3E týkající se veřejných výdajů. Economy = hospodárnost -​ zajištění veřejných potřeb s co nejnižší náklady, za podmínky splnění cílů Efficiency = účelnost -​ vynakládat výdaje na programy/projekty, které jsou obyvatelstvem preferované (ze kterých bude mít užitek) -​ stupeň naplnění cíle s ohledem na racionalitu vynaložených zdrojů -​ nejvyšší kritérium, aby to mělo smysl, nebylo zbytečné = bílý slon Effectiveness = efektivnost -​ je dosaženo nejlepších možných výstupů ve srovnání s objemem vynaložených prostředků -​ co nejvyšší možný rozsah, kvalita a přínos 24. Charakterizujte veřejné příjmy a možnosti jejich klasifikace. ​ obecně jakýkoliv příjem jdoucí do veřejných rozpočtů (státní, krajský, obecní atd.) ​ jsou dlouhodobě rozpočtovým omezením ​ podílejí se na přerozdělování HDP Dle charakteru ​ nejpodstatnější (90 %) jsou daně = povinné, stanovené zákonem, nenávratné a neekvivalentní, neúčelové platby ​ nedaňové příjmy = úvěrové příjmy, poplatky, příjmy z prodeje a pronájmu majetku Dle návratnosti ​ návratné - emise dluhopisů, úvěry ​ nenávratné - většina příjmů Dle časového hlediska ​ běžné = opakující se ​ kapitálové = nahodilé, výjimečné, nepravidelné Dle určení ​ fiskální - většina do státního rozpočtu ​ parafiskální - do mimorozpočtových fondů, např. veřejné zdravotní pojištění Dle závaznosti ​ obligatorní = nárokové, povinné, daňové příjmy ​ fakultativní = rozhoduje o nich orgán VS, např. místní poplatky 25. Charakterizujte rozpočtovou soustavu ČR. ​ soustava veřejných rozpočtů a institucí, které zabezpečují tvorbu, rozdělování, užití a kontrolu toků jednotlivých okruhů finančních prostředků v rámci soustavy Do rozpočtové soustavy patří: - soustava veřejných rozpočtů, - soustava mimorozpočtových peněžních fondů - rozpočty veřejnoprávních neziskových organizací ​ prostřednictvím veřejných rozpočtů a rozpočtové soustavy dochází k naplnění základních funkcí veřejných financí - alokační, redistribuční, stabilizační 26. Jaké rozpočtové zásady znáte? Zásada úplnosti – SR má obsahovat všechny finanční transakce vlády (mimorozpočtové fondy tuto zásadu oslabují) Zásada jednotnosti – veškeré příjmy a výdaje prochází centrálním rozpočtem, jsou zachycovány jednotně Zásada reálnosti a pravdivosti – bez pozdějších úprav, přesunů a plateb v rozpočtu nezajištěných Zásada každoročního sestavování a schvalování – pro prohloubení parlamentní kontroly Zásada vyrovnanosti – vyrovnanost alespoň v delším časovém období, Zásada publicity – povinnost zveřejňovat rozpočty, Zásada přehlednosti – pevné stanovení věcné struktury rozpočtů, Zásada efektivnosti a hospodárnosti - co nejekonomičtější použití prostředků 27. Popište rozpočtový proces týkající se státního rozpočtu ČR. ​ SR je stěžejní složka veřejné rozpočtové soustavy ​ je to centralizovaný fond peněžních prostředků, finanční plán na dané období ​ je zákonem ​ příprava -> schvalování -> realizace -> hodnocení ​ 1. návrh SR sestavuje MF ČR – vychází z podkladů jednotlivých resortů a samospráv na požadavky transferů ze SR, příprava vychází ze střednědobého rozpočtového rámce schváleného Poslaneckou sněmovnou ​ 2. nejpozději do konce září je návrh předán do Poslanecké sněmovny, kde probíhá schvalování (ve 3 čteních)  ​ 3. fáze realizace: 1.1. – 31.12., za příjmy odpovídá MF ČR (k tomu má finanční ředitelství a finanční úřady), za výdaje odpovídají správci kapitol SR ​ kontrolu plnění zajišťuje MF ČR a NKÚ, čtvrtletní zprávy jsou schvalovány vládou a předkládány na vědomí Poslanecké sněmovně ​ po 31.12. připraví MF ČR návrh státního závěrečného účtu (= údaje o výsledcích hospodaření za uplynulý rok) – schvaluje vláda a Poslanecká sněmovna (jak se naloží s přebytky, příp. deficity) 28. Co je rozpočtové provizorium? ​ v případě, že Poslanecká sněmovna zákon o státním rozpočtu na následující ​ rok neschválí do 31. prosince stávajícího roku, do té doby, než sněmovna zákon o státním rozpočtu schválí a nabude účinnosti ​ během rozpočtového provizoria se v každém měsíci mohou čerpat prostředky maximálně do výše 1/12 výdajů stanovených a schválených ve státním rozpočtu pro předchozí rok 29. Co jsou a k čemu slouží mimorozpočtové fondy? ​ projevem horizontální decentralizace veřejných rozpočtů ​ každý je zřízen zvláštním zákonem ​ u každého je stanoven orgán (ministerstvo), do jehož působnosti státní fond patří ​ příjmy a výdaje jsou zpravidla účelově vázány, zůstatky jsou převáděny do dalšího roku Státní fond životního prostředí ČR Státní fond kultury České republiky Státní fond dopravní infrastruktury Státní fond podpory investic Státní zemědělský intervenční fond Státní fond kinematografie 30. Co je úkolem Národní rozpočtové rady? ​ nezávislý odborný orgán, který působí v oblasti fiskální a rozpočtové politiky od roku 2018, má předsedu a 2 členy ​ hodnotí plnění číselných fiskálních pravidel ​ zjišťuje výši dluhu sektoru veřejných institucí ​ vypracovává a předkládá Poslanecké sněmovně zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí 31. Kde jsou stanovena tzv. fiskální pravidla ČR a čeho se konkrétně týkají? Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti ​ soubor opatřeních týkají se kontroly zadlužení, omezování deficitů, výdajových stropů a zajištění stability veřejných financí ​ stanovují mantinely pro udržitelné, stabilní a odpovědné nakládání s veřejnými prostředky, omezují vliv politického cyklu ​ týkají se příjmů, výdajů, úrovně salda a dluhu ​ maximální výše strukturálního deficitu státního rozpočtu ve výši 1 % HDP ​ dluhová brzda = pokud veřejný dluh dosáhne 55 % HDP, vláda je povinna přijmout konkrétní opatření ke snížení dluhu 32. Vysvětlete rozdíl mezi krátkodobou a dlouhodobou fiskální nerovnováhou. ​ bilance z pohledu veřejného rozpočtu KRÁTKODOBÁ ​ snaha dosáhnout růstu HDP zvýšením vládních výdajů - snaha o rozvoj a udržení blahobytu (vládní populismus) ​ vnitřní i vnější příčiny ​ důsledkem je rozpočtový schodek (deficit) nebo přebytek ​ dočasný nesoulad mezi veřejnými příjmy a výdaji, např. v důsledku pandemie, hospodářská recese, jednorázové výdaje DLOUHODOBÁ ​ kumulované decifity, vazba na veřejný dluh ​ jednotlivé krátkodobé fiskální nerovnováhy -> dlouhodobá nerovnováha ​ znamená rozpočtové omezení vlády ​ systémový a strukturální problém, vyžaduje hluboké reformy 33. Jaké jsou možnosti financování schodku veřejných rozpočtů? ​ snížení veřejných výdajů, zvýšení daní (Lafferova křivka), růst ekonomiky ​ financování pomocí emise státních dluhopisů, cenných papírů, státních pokladničních poukázek (kapitálový trh) ​ použití přebytku z minulých let, z rezerv ​ úvěr ​ peněžní kreace = spolupráce s centrální bankou, monetizace dluhu, kdy banka nakoupí státní dluhopisy a vytiskne nové peníze ​ fixace vládních výdajů i daní při růstu ekonomiky 34. Vysvětlete význam a způsob financování školství v ČR. ​ investice do lidského kapitálu, do potenciálu, do vzdělání ​ jedno z nejdůležitějších odvětví veřejného sektoru ​ rozhodující faktor konkurenceschopnosti ekonomiky, zaměstnanosti ​ ovlivňuje kvalitu života celé společnosti ​ pozitivní externalita, prospěch pro všechny, rovné příležitosti ​ právo na vzdělání zakotveno v Ústavě ​ povinné základní vzdělání = čistě veřejný statek ​ dále smíšené služby či soukromé služby ​ nejvíce výdajů na mzdy (60-65 %) Financování ​ kapitola MŠMT ze SR, celý resort, cca 12 % výdajů SR ​ příspěvky obcí a měst - např. školní jídelny, předškolní zařízení, MŠ a ZŠ ​ vlastní zdroje 35. Vysvětlete význam a způsob financování vysokého školství v ČR. ​ příprava kvalifikovaných odborníků ​ rozvoj lidského kapitálu, inovací, celkového ekonomického růstu ​ podpora výzkumu, vývoje, posilování konkurenceschopnosti v mezinárodním prostředí ​ vyšší kvalita života, kultivace společnosti (kritické myšlení, angažovanost) ​ mezinárodní spolupráce - Erasmus, výměnné projekty státní VŠ = financovány ze SR, kapitoly ministerstva obrany a vnitra veřejné VŠ = vícezdrojově -​ příspěvek ze SR na vzdělávací a tvůrčí činnost (závisí na počtu studentů, kvalitě VŠ, výkonů a strategickém záměru MŠMT) -​ dotace -​ podpora, programy -​ poplatky -​ výnosy z majetku a doplňkové činnosti -​ příjmy z darů a dědictví soukromé VŠ = školné + dotace MŠMT 36. Vysvětlete význam a způsob financování zdravotnictví v ČR. ​ zdraví = základní hodnota jednotlivce i celé společnosti ​ předpoklad sociální a ekonomické úspěšnosti, kvality života ​ investice pro stát jako celek, není výdaj ​ právo na zdravotní péči ​ úroveň zdravotnictví = měřítko vyspělosti ​ nestátní, ale stát ručí  ​ povinné veřejné zdravotní pojištění -> pojišťovny (VZP a dalších 6) ⅔ zdrojů -> zdravotnická zařízení -> služba občanům ​ pojištěnci, zaměstnavatelé ​ Bismarckův model - princip solidarity ​ státní rozpočet + územní samosprávné celky ​ soukromé zdroje, přímé platby = nadstandard (zubní), doplatky, estetické zákroky 37. Uveďte základní modely financování zdravotní péče. Národní zdravotní služba -​ financování z daní - ze SR -​ pro všechny občany bez ohledu na platební schopnost -​ zdravotní péči zabezpečuje stát, ZZ jsou vlastněna státem, lékaři jsou zaměstnanci státu -​ Velká Británie, Dánsko, Švédsko, Itálie, Řecko -​ problém: dlouhé čekací lhůty, malá konkurence, nízká míra motivace k individuální péči o své zdraví Bismarckův model -​ financování z povinného zdravotního pojištění -​ vychází z celospolečenského principu solidarity a sdílení zdravotního rizikaa -​ v závislosti na výši příjmů - procento, OSVČ či státní pojištěnci -​ ZZ jsou samostatné hospodářské subjekty -​ zdravotní péče není státní, ale stát zaručuje péči pro všechny obyvatele -​ ČR, Rakousko, Francie, Německo -​ důraz na prevenci ve snaze snížit náklady na léky -​ dostupnost pro všechny, ale dost prostředků spotřebují pojišťovny na svůj provoz Tržní model -​ financování ze soukromého pojištění -​ myšlenka individuální péče každého občana o své zdraví -​ zdravotní služba = standardní zboží v tržních systému -​ z veřejných prostředků péče pouze pro seniory nebo občanům žijícím pod úrovní životního minima -​ vysoká konkurence mezi poskytovateli péče -> vysoká kvalita -​ rozdílná dostupnost v závislosti na sociální nerovnosti, vysoké náklady, -​ USA, částečně Švýcarsko 38. Vysvětlete význam a způsob financování sociálního zabezpečení v ČR. ​ nástroj sociální politiky k plnění cílů ​ zajištění životního standardu občanovi v době jeho sociální nouze ​ veřejné zdravotní pojištění ​ nemocenské pojištění = krátkodobá ztráta výdělku (nemoc, mateřství) ​ důchodové pojištění = stáří, invalidita, úmrtí živitele -> vyplácení dávek ​ státní politika nezaměstnanosti = MSPV a příslušné úřady práce ​ účast na pojištění = podmínka zdanitelný příjem, kdo nemá, není účasten  ​ poplatníkem je zaměstnanec, zaměstnavatel, OSVČ či dobrovolníci 39. Co je sociální kvóta? K čemu se používá? ​ podíl sociálních výdajů na HDP ​ výdaje = sociální služby a dávky domácnostem s nízkými příjmy, starším, zdravotně postiženým, nemocným, nezaměstnaným apod. (včetně daňové úlevy se sociálním zaměřením) 40. Jaký je rozdíl mezi individualizovanou, zásluhovou a univerzální dávkou? Zásluhové -​ výše dávky je závislá na výši předchozího příjmu, ze kterého účastník přispíval do systému -​ umožňují vyšší penze pro dlouhodobě zaměstnané, ale jsou administrativně náročné (evidence o době zaměstnání apod.) a méně solidární Individualizované -​ vyplácené adresně ve stanovených životních situacích vyvolávají vysoké administrativní náklady pro stát a pocit hanby pro osoby, které jsou příjemci -​ evokují u lidí zvrácené stimuly k nešetření v mládí a k tomu, aby nepracovali, zejména v blízkosti příjmové hranice pro výplatu (past chudoby) Univerzální -​ poskytované všem jako plošné dávky -​ spojené s nízkými transakčními náklady a minimální evidencí -​ poskytují základní ochranu před chudobou -​ neexistence hanlivého pocitu příjemců dávek (jelikož dávka je univerzální pro všechny) -​ např. o rodičovský příspěvek apod. 41. Objasněte základní princip průběžného financování sociálního zabezpečení. Výhody/nevýhody. ​ Pay as you go ​ z příjmů běžně získaných v daném roce se financují běžné výdaje ​ mezigenerační přerozdělování ​ sociální zabezpečení se realizuje formou dávek, které jsou financovány z těchto zdrojů: -​ povinné pojistné na sociální zabezpečení -​ povinné pojistné na veřejné zdravotní pojištění -​ daňové inkaso ​ důležitá je rovnováha mezi příjmy a výdaji ​ hlavní příčiny problémů: -​ hospodářský cyklus -​ stárnutí populace  -​ vládní populismus -​ inflace – nutnost valorizace dávek -​ růst nákladů institucí ​ nutnost reforem – kladen větší důraz na fondové financování i soukromé zdroje (vícepilířové financování) 42. Objasněte základní principy financování sociálního zabezpečení z kapitalizovaného fondu. Výhody/nevýhody. ​ využívá individuální sociální pojištění s prvky soukromého pojištění ​ pojištěnci si vytvářejí pomocí pojišťovacího systému kapitálové rezervy na vlastní důchody ​ na principu zásluhovosti pak čerpají své naspořené prostředky ​ riziko systému spočívá v případně špatném hospodaření pojišťovnami spravovaných fondů, jejich vytunelování ​ často je proto uplatňován státní dozor nad jejich hospodařením ​ posiluje odpovědnost jednotlivce a motivuje jej ke spoření ​ někde povinné, ale i v případě dobrovolnosti je motivace v podobě státních příspěvků 43. Vysvětlete význam a financování soudnictví v ČR. ​ uplatňování práva ve společnosti, poskytování ochrany základních lidských práv, garance ústavnosti právního řádu ​ zajištění spravedlnosti, rozhodování sporů, trestání, vymáhání práva ​ justice na úrovni zákonodárné a výkonné moci ​ soustava orgánů - soudy, státní zastupitelství, vězeňství, advokacie, notářství ​ po r. 1990 rozšíření práv občanů, podnikání, migrace -> rostoucí nároky ​ soudy = organizační složka státu, 4 stupně + Ústavní soud ​ financovány ze SR, měsíčně 1/12 schváleného rozpočtu ​ rozpočet pro Ministerstvo spravedlnosti -> justice = subkapitola rozpočtu MS ​ většina jde na platy soudců ​ dále výdaje na svědky, znalce, tlumočníky, příp. další provozní či investiční výdaje. ​ příjmy ze soudních poplatků (náhrady) se odvádí do státního rozpočtu (netvoří tedy příjem soudů) ​ státní zastupitelství a vězeňství = organizační složky MS ​ prostředky EU 44. Vysvětlete význam a financování obrany v ČR. ​ obrana státu = priorita celé společnosti, čistý veřejný statek ​ prevence války = společenský užitek ​ zajištění základních podmínek pro bezpečnost a rozvoj společnosti ​ povinnost obrany v Ústavě ​ bezpečnostní hrozby = terorismus, kybernetické útoky, organizovaný zločin a korupce, šíření zbraní hromadného ničení, ohrožení funkčnosti kritické infrastruktury ​ ochrana života, majetku, celistvosti území principů demokracie před vnějším napadením ​ vláda může vyhlásit nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav  ​ Ministerstvo obrany = ústřední orgán -> kapitola SR ​ hlavní výdaje pro profesionální Armáda ČR ​ každá členská země NATO = závazek vynakládat na obranu min. 2 % HDP 45. Vysvětlete význam a způsob financování kultury v ČR. ​ právo účastnit se kulturního života, těšit se z umění ​ právo přístupu ke kulturnímu bohatství ​ výchovně vzdělávací funkce, rozvoj intelektuální, emocionální i morální úrovně člověka ​ sociální funkce, svobodné individuality, identifikace se společenstvím ​ neřízená spontánní produkce = není závislá na finančních zdrojích, např. národní písně, kulturní obyčeje ​ řízená = ve specializovaných zařízeních, např. divadla, vyžaduje přísun finančních zdrojů ​ smíšený veřejný statek = dotované divadelní představení ​ čistě veřejný statek = památka s volným vstupem ​ čistě soukromý statek = financováno z privátních zdrojů, např. zakoupení obrazu ​ spotřebovává veřejné finanční zdroje = trh nereflektuje tzv. vnitřní hodnotu kulturních statků, spotřeba je spojena s pozitivními externalitami ​ není možná nadspotřeba, nevzniká nebezpečí neefektivnosti -> soukromé financování, protože veřejné zdroje by brzo omezily nabídku a posílily uniformitu ​ kulturní turismus -> příjem do veřejných rozpočtů (cca 3 % HDP) ​ kulturní organizace = příspěvkové organizace Ministerstva kultury nebo krajů, obcí ​ financovány z rozpočtu zřizovatele ​ centrální zdroj = rozpočet Ministerstva kultury ​ MK zřizuje např. Národní galerii, historické objekty přístupné veřejnosti, Národní muzeum, Národní technické muzeum, Národní knihovnu ​ podpora ze Státního fondu kultury či kinematografie ​ Státní fond kultury má příjmy z reklamy na programu ČT2 ​ Státní fond kinematografie má příjmy z poplatků z vysílání reklamy komerčních televizí, poskytuje filmové pobídky ​ nepřímá podpora = daňové úlevy, sponzoring ​ soukromé zdroje = dary, crowdfunding 46. Vysvětlete význam a financování bydlení v ČR. ​ bydlení = základní lidská potřeba ​ právo na bydlení ​ přiměřené bydlení potřebné pro každého jedince ​ přispívá k rozvoji lidského potenciálu = důležitý faktor konkurenceschopnosti ekonomiky a udržitelného rozvoje společnosti ​ úroveň bydlení = ukazatel sociální a kulturní úrovně společnosti ​ bytová politika = vytváření vhodného právního, institucionálního a fiskálního prostředí pro aktivity všech aktérů na trhu s byty ​ dříve se stát podílel na výstavbě bytů -> nedostatek veřejných zdrojů ​ bydlení = soukromý statek, ale úkolem státu je vytvářet zdravé prostředí pro hospodaření s byty ​ individuální odpovědnost každého jedince ​ různé formy bydlení a vlastnictví, nejčastěji hypoteční úvěry od bank ​ podpora rodin s dětmi, skupiny sociálně slabých občanů = dávky jako je příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení (MPSV) ​ bytový fond ČR ​ Ministerstvo pro místní rozvoj ​ Státní fond podpory investic ​ MŽP - program Nová zelená úsporám, Oprav dům po babičce, Kotlíkové dotace ​ MF- podpora stavebního spoření, snížení daně z příjmu o úroky zaplacené z úvěru na bydlení ​ programy, dotace obcím