Politologie - Úvod - Past Paper Notes PDF

Politologie Úvod Michal Rigel BON: Okruh III – Politologie a právo, otázky 1-10 1. Stát (definice, znaky státu a jeho 6. Politický systém ČR od r. 1989 základní teorie a typologie; co je to (historický vývoj, formativní momenty, minimální stát, sociální stát apod.) politické subj...

Politologie Úvod Michal Rigel BON: Okruh III – Politologie a právo, otázky 1-10 1. Stát (definice, znaky státu a jeho 6. Politický systém ČR od r. 1989 základní teorie a typologie; co je to (historický vývoj, formativní momenty, minimální stát, sociální stát apod.) politické subjekty a osobnosti – 2. Moc (legitimita moci a autority, prezidenti, premiéři a další nejvyšší princip dělby moci a teoretikové, kteří ústavní činitelé) jej rozpracovali, 3 základní typy 7. Nedemokratické režimy (základní autority dle Maxe Webera) charakteristiky autoritářství a totalitarismu, příklady zemí s takovými 3. Vertikální struktura státní moci formami vlády) (unitární státy, federace, regiony a 8. Volby a volební systémy (historický regionalismus, decentralizace, vývoj volebního práva, základní institucionální dekoncentrace) principy volebního 4. Demokracie (definice a formy práva v demokratických zemích, aktivní demokracie: přímá a zastupitelská, a pasivní volební právo při jednotlivých konsociační a westminsterská; volbách v ČR, funkce voleb, základní základní charakteristika a příklady klasifikace většinových a poměrných zemí, kde se jednotlivé formy volebních systémů s demokracie vyskytují) příklady zemí) 5. Ústavní systém ČR: moc 9. Politické ideologie: liberalismus, zákonodárná a výkonná (hlavní konzervatismus, socialismus (co je to  Harmonogram 1. Úvod - politologie jako vědní obor (základní otázky) 2. Stát (definice, základní znaky, teorie a typologie státu) 3. Vertikální struktura státní moci (princip dělby moci, unitární státy, federace, regiony a regionalismus, decentralizace, institucionální dekoncentrace) 4. Demokracie (definice a formy demokracie: přímá a zastupitelská, konsociační a westminsterská) 5. Ústavní systém ČR 1/2 (okolnosti vzniku ústavy, moc zákonodárná, hlavní funkce Parlamentu ČR v ústavním pořádku a jeho vztah k ostatním mocím ve státě) 6. Ústavní systém ČR 2/2 (moc výkonná, soudní, územní samospráva, Listina základních práv a svobod) 7. Politický systém ČR od r. 1989 (historický vývoj, formativní momenty a osobnosti) 8. Volby a volební systémy 1/2 (historický vývoj volebního práva, teorie reprezentace a funkce voleb) 9. Volby a volební systémy 2/2 (klasifikace většinových a poměrných, internetové volby, povinná volební účast) 10. Politické ideologie 1/2 (definice a chápání pojmu ideologie, klasifikace a způsoby vizuálního zobrazení politického spektra) 11. Politické ideologie 2/2 (historický kontext formování: liberalismus, konzervatismus, socialismus, hlavní myšlenky, výrazné postavy) 12. Nedemokratické režimy (základní charakteristiky autoritářství a totalitarismu) 13. Evropská unie (dějiny integrace, politiky, procesy, instituce)  BFIL: Okruh II – Etika a společenské vědy, otázky 35-50 Ústavní systém ČR: moc zákonodárná, výkonná a soudní (princip dělby moci, hlavní funkce Parlamentu ČR v ústavním pořádku a jeho vztah k ostatním mocím ve státě, zákonodárný proces, ustavení vlády a její pravomoci, soustava soudů). Volby a volební systémy (historický vývoj volebního práva, základní principy volebního práva v demokratických zemích, aktivní a pasivní volební právo při jednotlivých volbách v ČR, funkce voleb, základní klasifikace většinových a poměrných volebních systémů s příklady zemí, kde se využívají). Politické ideologie: liberalismus, konzervatismus, socialismus (co je to ideologie, jaké jsou způsoby klasifikace ideologií, historický  Administrativa Konzultační hodiny: středa 11:30- 12:00 (místnost 22230) + po individuální domluvě emailem ( [email protected])  Administrativa Konzultační hodiny: středa 11:30- 12:00 (místnost 22230) + po individuální domluvě emailem ( [email protected]) Studijní materiály: MS TEAMS  Administrativa Konzultační hodiny: středa 11:30- 12:00 (místnost 22230) + po individuální domluvě emailem ( [email protected]) Studijní materiály: MS TEAMS Zkouška: test Povinná četba  Vznik a vývoj Politologie?  Vznik a vývoj Politologie (z řec. polis – obec a logos – nauka, věda) = „věda o politice“.  Vznik a vývoj Politologie (z řec. polis – obec a logos – nauka, věda) = „věda o politice“. Dějiny politických teorií, politických ideologií a politického myšlení Zkoumání politických institucí (politické instituce jako takové – parlament aj., dále ústava, forma vlády – centrální, regionální i lokální) Politické strany, hnutí, skupiny a veřejné mínění, volby + někdy i mezinárodní vztahy  Vznik a vývoj Otázky, které řeší, jsou staré jako civilizace sama, nicméně současná politologie, jakožto vědní disciplína, je až produktem moderní společnosti, kde se provádění politiky účastní ve vysoké míře obyvatelstvo, kde existují specializované politické instituce (ústava, politický systém, volby,…) a kde je možná autonomie rozhodování.  Vznik a vývoj Otázky, které řeší, jsou staré jako civilizace sama, nicméně současná politologie, jakožto vědní disciplína, je produktem moderní společnosti, kde se provádění politiky účastní ve vysoké míře obyvatelstvo, kde existují specializované politické instituce (ústava, politický systém, volby,…) a kde je možná autonomie rozhodování. Politologie coby společenskovědní disciplína byla v interakci s filozofií, sociologií a právní vědou, ale i ekonomií, historií, psychologií…  Prominentní figury moderní politologie Francie: Maurice Duverger, Raymond Aron Británie: Harold Laski, Roger Scruton Německo: Klaus von Beyme, Ralf Dahrendorf, Otto Kirchheimer Itálie: Giovanni Sartori Nizozemsko: Arendt Lijphart Norsko: Stein Rokkan Česká republika: ??? Prominentní figury moderní politologie Česká republika: Pavel Barša, Ladislav Cabada, Petr Drulák, Vladimíra Dvořáková, Tomáš Lebeda, Miroslav Novák, Jan Outlý, Jiří Pehe, Blanka Říchová, Maxmilián Strmiska, Pavel Šaradín, Milan Znoj, Michael Romancov, Jan Charvát, Josef Mlejnek, Jan Kubáček, Jan Květina, Milan Školník aj. Politika jako obsah studia politologie ???  Politika jako obsah studia politologie Širší vymezení: zahrnuje každý druh samostatné vedoucí činnosti (např. přestupová politika fotbalového klubu, personální politika vedoucího pracovníka na KFSV, obchodní politika firmy, měnová či devizová politika banky atp.).  Politika jako obsah studia politologie Širší vymezení: zahrnuje každý druh samostatné vedoucí činnosti (např. přestupová politika fotbalového klubu, personální politika vedoucího pracovníka na KFSV, obchodní politika firmy, měnová či devizová politika banky atp.). Užší vymezení: snaha o podíl na moci nebo o vliv na rozdělení moci, ať už mezi státy, nebo mezi skupinami lidí uvnitř státu.  Politika jako obsah studia politologie Hodnotící charakteristika: Negativní: politika je klam a faleš, obratná manipulace s lidmi… je to handrkování, hádky, obstrukce, intriky a podrazy egoistických osob bažících po moci… je to nečistá hra o peníze, kterou hrají parazité čerpající z bohatství společnosti… snaha těch u moci využít situace pro vlastní prospěch… je to prázdné tlachání, nuda,…  Politika jako obsah studia politologie fenomén „antipolitiky“ – odmítání mašinerie běžného politického života a lidí s ním spojených.  Politika jako obsah studia politologie fenomén „antipolitiky“ – odmítání mašinerie běžného politického života a lidí s ním spojených. vs. fenomén „nepolitické politiky“ – odpor k pragmatickým a technokratickým metodám politiky, bezskrupulóznosti, účelovosti, a „kybernetickému řízení“.  Politika jako obsah studia politologie Hodnotící charakteristika: Pozitivní: obětování se pro ostatní a služba společnosti, společné řešení problémů a budování veřejného blaha, hledání nejlepšího řešení prostřednictvím konsensuální diskuse, občanská povinnost zajímat se o věci veřejné a ovlivňovat je dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, …  Politika jako obsah studia politologie Neutrálně-analytická charakteristika: specifická činnost, zabezpečující uskutečnění určitých cílů je spjata s vlivem, mocí a autoritou ve vztahu mezi lidmi je to činnost institucionalizovaná, realizuje se na určitém území, v určité jednotce  Politika …jak umění vládnout? …jako správa věcí veřejných? …jako kompromis a konsensus? …jako boj o moc a autoritativní alokace hodnot Trojdimenzionální pojetí politiky Polity INSTITUCIONÁLNÍ DIMENZE: „pravidla hry“ a normativní vymezení rámce politického řádu, ve kterém se odehrávají další dvě dimenze. Zde jsou definovány instituce a jejich pravomoci a Trojdimenzionální pojetí politiky Polity Politics INSTITUCIONÁLNÍ PROCESUÁLNÍ DIMENZE: DIMENZE: způsob, „pravidla hry“ a jakým se konfrontují normativní ideje a různé pozice na vymezení rámce politickém kolbišti politického řádu, ve (vyjadřují se požadavky, kterém se úmysly, plány a dochází odehrávají další dvě k dohodám a dimenze. rozhodnutím). Zde jsou definovány „Proces utváření instituce a jejich politiky“: jednotlivci a pravomoci a skupiny artikulují své (konfliktní) zájmy a Trojdimenzionální pojetí politiky Polity Politics Policy INSTITUCIONÁLNÍ PROCESUÁLNÍ OBSAHOVÁ DIMENZE: DIMENZE: způsob, DIMENZE: „pravidla hry“ a jakým se konfrontují konkrétní obsahové normativní ideje a různé pozice na výstupy procesu vymezení rámce politickém kolbišti „politiky“ (politics); politického řádu, ve (vyjadřují se požadavky, její materiální a kterém se úmysly, plány a dochází hmatatelné odehrávají další dvě k dohodám a výsledky, např. v dimenze. rozhodnutím). podobě zákonů či specifických Zde jsou definovány „Proces utváření politických instituce a jejich politiky“: jednotlivci a programů a politik pravomoci a skupiny artikulují své (policy), které jsou (konfliktní) zájmy a realizovány -> Trojdimenzionální pojetí politiky Konkrétní politický řád tvoří rámec (polity), v němž na základě strategie politického konfliktu a konsenzu (politics), vzniká materiální politika (policy). Trojdimenzionální pojetí politiky Konkrétní politický řád tvoří rámec (polity), v němž na základě strategie politického konfliktu a konsenzu (politics), vzniká materiální politika (policy). Trojdimenzionální pojetí politiky Konkrétní politický řád tvoří rámec (polity), v němž na základě strategie politického konfliktu a konsenzu (politics), vzniká materiální politika (policy). Trojdimenzionální pojetí politiky Konkrétní politický řád tvoří rámec (polity), v němž na základě strategie politického konfliktu a konsenzu (politics), vzniká materiální politika (policy). Trojdimenzionální pojetí politiky Konkrétní politický řád tvoří rámec (polity), v němž na základě strategie politického konfliktu a konsenzu (politics), vzniká materiální politika (policy). neboli Politika je uskutečňováním politiky (policy) prostřednictvím politiky (politics), na základě politiky (polity). Základní přístupy ke zkoumání politiky Normativní – nezabývat se tím, co „je“, ale co „by mělo být“, vynášet soudy a předkládat doporučení, usilovat o návod na správné spravování věcí veřejných a vytvoření „ideální společnosti“. Empirický – (pokud možno) nestranně a nezaujatě zkoumat, analyzovat a vysvětlovat, co „je“.  Empiricko-analytická od 80. let až do současnosti nejvíce rozšířen a využíván má vysvětlující charakter založen na neutrálním postoji vůči studovanému předmětu, vymezuje se tím vůči normativnímu přístupu a jeho možnému subjektivismu a nazývá sebe sama odborně-kritickým snaha o minimalizaci ideologických východisek za účelem co možná nejvíce objektivního studia problematiky