Psychologie - Zkouška PDF

1. Maslow Abraham Maslow (20. století) - americký psycholog - jeden ze zakladatelů humanistického proudu v psychologii - hodně ho citoval ve 20. století - v době druhé světové války začal zkoumat lidskou motivaci, vztah jedinců k nižším a vyšším potřebám jedinec = integrovaný celek...

1. Maslow Abraham Maslow (20. století) - americký psycholog - jeden ze zakladatelů humanistického proudu v psychologii - hodně ho citoval ve 20. století - v době druhé světové války začal zkoumat lidskou motivaci, vztah jedinců k nižším a vyšším potřebám jedinec = integrovaný celek, se specifickými lidskými potřebami, sahající od nižších, po sebeaktualizaci – tendenci být tím, kým může být. 1. fyziologické potřeby (potřeba potravy, tepla, vyměšování..) 2. potřeba bezpečí, jistoty (projevuje se především vyhýbáním se všemu neznámému neobvyklému či hrozivému) 3. potřeba sociální: láska a sounáležitost (vedou k touze někam a k někomu patřit, být přijímán a milován) 4. potřeba úcty, sebeúcty, zažívat úctu druhých (být vážený, mít úspěch v očích jiných lidí a na tomto základě být sám sebou kladně hodnocen) 5. potřeba sebeaktualizace – čím se může stát, naplnit své možnosti růstu a rozvoje (odstup a potřeba soukromí, nezávislost na kultuře a okolí, smysl pro humor bez nepřátelství, originalita a tvořivost, sebetranscendence) 2. Dospívání, podstupně a vysvětlit Dospívání. Máme dvě různá období,kterými prochází každý mladý člověk Pubescene (11-13 a 14 15 let) - výraznější individuální rozdíly i rozdíly příslušnosti k pohlaví Adolescence (od 16 do 18-20 let) - zapojení do společenského života v plném rozsahu, budování nezávislosti na rodině. Dovršení plné pohlavní zralosti a ukončení tělesného růstu 3. Sociální schémata, vypsat a vysvětlit 1. Schémata osob – kategorizovaná pojetí druhých lidí, která umožňují neprof. psychologickou identifikací osob 2. Schémata sebe sama – obecná informovanost o sobě samém, která stanoví způsob zpracování informací o sobě 3. Schémata rolí – vyjadřují standardy a normy chování formulované z hlediska rasy, pohlaví, věku, skupinové příslušnosti a zaměstnání, dovolující předvídavost chování. 1 4. Schémata událostí – znalost typické posloupností událostí ve standardních sociálních situacích, která umožňuje chápat jejich význam a předvídat jejich vývoj. (např. jdeme do divadla - šatna, usazení, představení) 5. Procedurální sociální schémata – týkají se spíš formálních pravidel (pravidla a rituály) např. při seznamování Činnost, při které vzniká něco nového Tvořivost Druhy komunikace ve skupině Plná struktura, Kruhová, Řetězová, Hvězdicová Druhy experimentů Laboratorní, Přirozené Intrapersonální konflikty Konflikty představ, názorů, postojů, zájmů Poslední fáze vývoje jedince Batolecí období (lowkey to nedává smysl) Co je to EQ Emocionální inteligence 4. Rozdělení komunikačních prostředků dle smyslů 1. akustické (sluchové): řeč, neverbální složky řeči (tón, výška, hlasitost, intonace, frázování atd.) 2. vizuální (zrakové): pantomimika (mimika, gesta, postoje); proxemika (rozmístění účastníků v prostoru a orientace v něm); předměty kolem nás 3. taktilní: haptika (dotek) 4. olfaktorické (čichové) 5. Produkty tvořivosti, bariéry tvořivosti Je možné zkoumat tvůrčí produkty - tedy umělecká díla, nová správná řešení problémů, ale zde narážíme na problém, že tvůrčí produkty zůstaly a zůstávají často zavrženy v době vzniku a jejich tvůrci nepochopení, mnozí byli považováni za podivíny či blázny Bariéry tvořivosti= sociální,emocionální,kognitivní 6. Sociální učení rozvíjí sociální percepci, interakci a sociální komunikaci, formujeme jím sociální dovednosti, motivy i charakter. Sociální učení má 5 forem: 1. Napodobování–probíhá od narození dítěte, kdy dítě kopíruje nejprve mimiku obličeje, později chování svého nejbližšího okolí, ve všech situacích, které má možnost pozorovat. 2  2. Zpevňování správného chování pomocí systému odměn a trestů materiálních či fyzických, výchova. 3. Identifikací vnitřním ztotožněním se se vzorem na někoho (otec, matka, populární osobnosti, starší kamarád, bratr, sportovní trenér, dědeček) 4. Zástupné učení můžeme se pozorovat průběh činnosti druhého člověka, a z jeho zkušeností poučit. 5. Anticipační učení chovaní podle toho, co od jedince ostatní očekávají. Pojmy Jaké jsou filtry osobnosti Přiměřený, Zesílený, Zeslabený, Nulový, Zkreslený Hlubinná psychologie se zabývá Introspekcí, Pozorováním, Zkoumáním vlastního nitra, Jaké jsou složky inteligence Krystalicka a Fluidní Jak se nazývá zkoumání sebe sama Samovyšetření Jak se dělí skupiny dle norem Formální a Neformální Potřeby dle Madsena Primární, Sekundární, Afektiviny Rozdělení komunikačních Akustické, Taktilní, Vizuální, Olfaktorické prostředků dle smyslů 7. Sociální skupiny a jejich rozdělení, klima skupiny Člověk nemůže bez kontaktu s druhými žít, většina potřebuje blízkého partnera, přátele, jiné osoby, se kterými je denně ve styku Skupiny podle velikosti: *Dyáda - nejmenší skupina, když vzniká vztah mezi dvěma jedinci *Malé sociální skupiny - vzájemně se znají, komunikují spolu, jsou spojovány společným cílem, do 30-40 osob Malé sociální skupiny se dělí: neformální (rodina, přátelé) formální (pracovní skupiny) členské (přísluší) referenční (příslušet chtěl) *Střední a velké sociální skupiny — obyvatelé města, národnostní skupiny Skupinové klima: charakter převládajících vzájemných vztahů mezi jednotlivými členy utváří se v procesu v jejich vzájemné interakce pociťováno nesmírně komplexně a posuzujeme je příznivé nebo nepříznivé. 8. Přínosy Junga a jeho teorie, jak se liší od Freuda Carl Jung (1875 – 1961) - švýcarský lékař a psychoterapeut 3  - zakladatel analytické psychologie - jeho přínos psychologii spočívá v pochopení lidské psychiky díky snům, mytologie, náboženství a filosofie - má významný podíl na zkoumání příčin a léčbě schizofrenie, přejal některé termíny z psychoanalýza, ale pojímá je jinak - rozšířil Freudovo: 1. vědomí (část naší mysli, kterou si uvědomujeme, pocity, vjemy…), 2. nevědomí (nejhlubší vrstva psychiky, obsahuje přání a touhy, které byly potlačeny, protože by mohly mít negativní vliv), 3. předvědomí (Část psychiky, která si není v daný okamžik něčeho vědoma, ale snadno ji lze převést do vědomí)- To rozšířil o kolektivní nevědomí věřil, že nemá pouze individuální charakter, ale že existuje dědičná složka uvnitř. Zahrnuje archetypy- univerzální symboly a vzorce chování, bez ohledu na kulturu či nebo dobu. Tyto archetypy se objevují v pohádkách jako: hrdina, stín, moudrý stařec atd. - Jung rozlišoval osobnosti podle introverze nebo extraverze, oba postoje jsou přítomny v každém člověku, ale vždy jeden převažuje - nepokládal sexuální pudy za určující činitel lidského chování jak to dělal Freud. Analytická teorie čtyř hlavních subsystémů: nevědomí kolektivní - část nevědomí obohacená o zkušenosti mnoha předchozích generací (lidských, zvířecích předchůdců jedince). Archetypy to jsou vzorce jednání. Druhy Archetypů: ANIMUS a ANIMA princip ženství a mužství. nevědomí osobní - jeho jedinec získává v průběhu svého života (city, myšlenky, které přešly z vědomí do nevědomí). vědomí - Ego - to co prožíváme, to co víme, to o čem v bdění přemýšlíme. Já - prvotní základ psyché, podporuje syntézu vědomých a nevědomých procesů. 9. Gesta a jejich rozdělení, do jaké kom. patří a příklad Gesta - výrazný pohyb libovolné části těla, nejčastěji rukou. Forma a výraz gest závisí na temperamentu, tradici a kulturní příslušnosti jedince. Gesta patří k neverbální komunikace. Rozdělení gest: Symboly- signály, které můžeme přímo přeložit do slova nebo slovních spojení v rámci konkrétně užívané významové oblasti. Symboly jsou specifické pro danou oblast nebo určitou kulturu a nemohou být mimo ni přesně interpretovány. Ilustrátory– neboli také taktující gesta, jsou spojeny s řečí a mohou být používány pro zdůraznění slov nebo fráz, udávání tempa událostí a rytmu mluvenému slovu, naznačení vztahů, nakreslení obrazu ve vzduchu. Lidé používají ilustrátory v nejrůznějším rozsahu počtů a typů, také v závislosti od svého temperamentu i národnosti. Například příslušníci sicilské Camorry používají celou řadu specifických symbolů, kterými si vzájemně sdělují, ke které „rodině“ patří a jakou pozici v ní zaujímají. 4 Sociální učení Socializace Socializace Záměrného, Nezáměrného Formy komunikace Neverbální, Metakomnikace, Vebální Postup tvořivosti Plynost, Pružnost, Propracování, Původnost, Citlivost, Redefinice 10. Učení vhledem, jaká psychologie, kdo byl autor, co to přesně znamená a na základě jakých experimentů - Učení vhledem je tvarová psychologie - Autorem byl německý psycholog Köhler, on vytvořil experiment se šimpanzi, kteří měli daleko před klecí trs banánů a v kleci tyč; po nějaké chvíli opici "došlo", že si může banány pomocí tyče přitáhnout. - O učení vhledem se hovoří tehdy, když dojde ke spontánnímu a náhlému pochopení situace - na konci stojí pocit "AHA (takhle to tedy je)". Podstatou je, že jedinec v určitém momentu řešení problému najednou celou situaci "uchopí" - vidí ji jako komplex a chápe její logiku. 11. Nervová soustava dle Pavlova, jaké jsou podle nich osobnosti - Fyziologické výzkumy podporují ideu řídící úlohy nervové soustavy jako biologického podkladu chování člověka. - Temperament je projevem typu vyšší nervové činnosti. - Tři základní vrozené vlastnosti nervových procesů a jím temperament podmíněn: 1. síla 2. vyrovnanost 3. pohyblivost Klasické dělení typů VNČ podle I. P. Pavlova silný + vyrovnaný + pohyblivý = sangvinik silný + vyrovnaný + nepohyblivý = flegmatik silný + nevyrovnaný = cholerik slabý = melancholik Prostředky neverbální komunikace Mimika, Zrakový kontakt, Gesta, Haptika, Postoje, Proxemika, Předměty kolem nás Podle jakých testů se za 1.W. vybírali armii alfa, armii beta, neverbální testy vojáci inteligence Intrapersonální konflikty představ, názorů, postojů, zájmů 5 12. Hlubinná psychologie - Vznikla v Evropě - přibližně ve (začátek 20. století) stejné době jako ve Spojených státech behaviorismus a je stále, i když ve své novější podobě, jednou z důležitých současných psychologických koncepcí - používá jako hlavní metodu introspekci, pozorování a zkoumání vlastního nitra, a tak je tato závislost logickým důsledkem - Nelze jí pochopit, bez základních informací o sociálním prostředí a o rodinných vztazích zakladatelů jednotlivých směrů. - Představitelé :Sigmund Freud (Psychoanalýza), Alfréd Adler (Individuální psychologie), Carl Gustav Jung (Analytická teorie). 13. Strategie řešení konfliktu Pokud nelze konflikt odstranit, je třeba jej řešit. Někdy problém vyřeší sám od sebe, během času. Ale pokud budeme navíc vystupovat jako pasivní účastníci, může se něco vyřešit k našemu neprospěchu. Pokud se rozhodneme řešit konflikt aktivně (jednáním), získáme tu výhodu, že výsledek bereme do vlastních rukou. Řešení konfliktu v sobě zahrnuje: Přípravu - pochopení naší i soupeřovy pozice, promyšlení hlavní strategie a dalších postupů Uvedení stanovisek - vyjasnit si co si která strana o věci myslí. Rekapitulaci stanovisek - sdělujeme druhé straně náš názor na její postoj a naopak. Ovšem pozor! To musíme dělat bez emocí. Nalezení společné řeči - uznání konfliktu jako problému obou stran a shodou na tom, co je společný základ. Dohodnutí řešení - řešení představuje možnost, na které se shodly obě strany. Pojmy: Subsystémy Junga Nevědomí kolektivní, Nevědomí osobní, Vědomí= Ego, Já Stavy aktivace Stav bdělosti, pracovní paměť, orientovaná pozornost Zvládnutí techniky mluveného projevu modulace řeči, síly, výšky, tempa, frázování projevu Rozdělení nekonformního chování jedince celkové zaměření, celkové emocionální ladění, snadnost, trvání 14. Antická psychologie- typologie temperamentu, představitele, teze, teorie Antická psychologie - historicky první fáze evropské psychologie. 6 V antické teorii čtyř temperamentových typů, která vycházela ze zkušeností řeckých lékařů a jejich teorie správného poměru tělesných tekutin. Při velké převaze některé z tekutin se projeví některý ze čtyř krajních typů temperamentu. Cholerik při převaze žluté žluči, Melancholik při převaze černé žluči, Sangvinik při převaze krve Flegmatik při převaze hlenu. První relativně ucelenou psychologickou soustavu vytvořil Aristoteles ve spise O duši. Měl tři složky duše: vegetativní (rostliny), senzitivni (živočichům) a rozumovou (člověk). Pythagoras a Empedoklés byli příznivci nauky o převtělování duší. Sókratés pokládal duši za nejcennější statek člověka, kterou musíme neustálé starat. Platón pokládal duši za netělesné jsoucno a jako zdroj života a pohybu. Myslitelé milétské školy soudili, že duši má i základní látka, z níž je vše utvořeno. Podle řeckých atomistů se duše skládá z pohyblivých atomů, z pomoci kterých tělo pohybuje. Hérakleitos pokládal duši za žhoucí výpar, podobný ohni, který oživuje tělo. 15. Pozornost- biorytmy, dělení Pozornost je psychický stav, který zajišťuje na určitou dobu koncentraci člověka na jeden jev nebo jednu činnost. Biorytmy - je pravidelný děj, který se cyklicky opakuje a řídí rytmus našeho organismu. Bezděčnou pozornost– krátkodobá, rychle vzniká i zaniká, pomáhá rychlé orientaci v prostředí, ale nestačí k dlouhodobější činnosti. Záměrná pozornost– dlouhodobá, je regulována cílem kterého se snažíme dosáhnout a vůli jedince. Patří k nim 1. motivace k příslušné činnosti 2. střídání s jinou činností, přestávky 3. celkový stav aktivace CNS 4. návyk zabývat se soustředěnou činností 16. Specifické efekty + laické chyby- co to je, dělení, příklady, rozdíl mezi nimi Specifické efekty a laické chyby se týká posuzování druhých osob. Specifické efekty: 1. efekt prvního dojmu (první informace má vliv na další dojmy z uznání osoby) 2. efekt novosti (úsudek z pozdější informace o osobě) 3. haló-efekt (první silný dojem) 7 Mezi nejčastější laické chyby se řadí právě haló-efekt (první dojem) implicitní teorie osobnosti (rozvijení zijštěné vlastnosti osoby do dalších charakteristik) stereotyp. Jde o soubor charakteristik, o kterých se předpokládá, že vystihují určitou vymezenou skupinu lidí. Zde můžeme připomenout poměrně ustálené mínění o policistech a podobně. Základní dělení konformity Konformita práv, Oportunní konformita Schopnost psychiky dle Junga myšlení, cítění, smyslové vnímání, intuice, Poznávací styly globální, analytický Druhy schopností dle činnosti smyslové, psychomotorické Obory aplikované v psychologii Klinická, Pedagogická, Humanistická Altruismus profesionální chování, pomáhání bez očekávání odměny 17. Behaviorální psychologie Na počátku 20. století vyslovil americký psycholog John Watson názor, že chování – behavior je přístupné vědeckému poznání, proto by mělo být předmětem psychologie - Behavioristé odmítali vůbec duševní procesy jednotlivce, považovali jen zkoumání podnětů v okolí a následných reakcí jedince S-R (podnět-reakce). Pak ztrácela se osobnost jedince, zajímali se pouze o vrozené a naučené formy chování – později začali připouštět existenci osobnosti jedince (schéma S-O-R podnět- osobnost-reakce) Zdůrazňování vnějších vlivů, propracování zákonitostí procesů učení, prokázání různých forem nežádoucího naučeného chování, lze se naučit na tentýž podnět reagovat lépe. 18. Prosociální chování Prosociální chování projevujeme, když někomu pomáháme bez jakéhokoliv očekávání poděkování nebo odměny - někdy jej také nazýváme altruismem. Proč pomáháme - Na důvody, proč pomáháme, má největší vliv výchova a sociokulturní prostředí. Teorie sociální výměny vychází z očekavenoho zisku na základě straveného úsilí. Nejčastějším ziskem je sebeuspokojení. Empatií označuje porozumění emocím a motivům druhého člověka. Kdy pomáháme efekt přihlížejících 8 - čím více lidí je přítomno u situace, která je nebezpečná či špatná, tím spíše nezasáhnou a nepomohou - Strach ze sociálního omylu, vlastnosti osobnosti a emocionální stavy taký má velký vliv na to. Komu pomáháme Posuzujeme tedy příčinu nesnází (jestliže člověk sám povinen, tak nebudeme moc chtít jemu pomahat). závazek (máme rádi nebo vážíme si osobu) 19. Brainstorming Brainstorming je skupinová technika zaměřená na generování co nejvíce nápadů na dané téma. Nosnou myšlenkou je předpoklad, že lidé ve skupině, na základě podnětů ostatních, vymyslí více, než by vymysleli jednotlivě. Nejčastěji se využívá v managementu, podnikání, při hledání optimálních postupů či v prognostice. Volně se překládá i jako burza nápadů. Zásady brainstormingu: 1. Žádné hodnocení. nápady by neměly být nikým komentovány ani hodnoceny. 2. Podpora uvolněné atmosféry. neformální prostředí, žádná kritika ostatních. Dobrá nálada podporuje divergentní myšlení. 3. Všechno zapisovat. Člověk který se nemusí zúčastnit v tom, ale zapíše všechny nápady které byly řečeny. Stupně duše dle Aristotela Vegetativní, Senzitivní, Rozumová Představitelé tvarové psychologie Wertheimer. Kohler Jak se nazývá období od 3 let do nástupu Předškolní období do školy Co je podle Ericksona nejdůležitější v 1. Základní důvěra proti nedůvěře roce života Jaké jsou překážky frustrace Vnější a vnitřní 20. Motivace, její průběh a související potřeby Motivace je proces, ve kterém se uvolňuje určité množství energie a směřuje k určitému cíli čím je motivace silnější, tím více úsilí duševního i tělesného člověk vynakládá. Základním termínem teorií motivace jsou potřeby organismu, které vyvolávají motivy. Organismus, aby přežil musí udržovat rovnováhu se svým prostředím. Pokud něco chybí, vnitřní systém dává signál do svého řídícího centra, vzniká potřeba, doplnit to co chybí. Tak bude, pokud opět nedojde informace do řídícího centra, které rozvine aktivitu na vyrovnání nerovnováhy. 21. Technika mluveného projevu 9 Technika mluveného projevu se skládá ze tří základních činností: 1. respirace - dýchání, 2. fonace - tvoření hlasu, 3. artikulace - tvoření hlásek. Technika dýchání vědomé řízení dýchání odstranit nadbytečné svalové napětí – propojení dýchání hrudního a bráničního Tvoření hlasu základní tón vyniká pomocí výdechového proudu v hrtanu rozkmitáním hlasivek (má určitou výšku a sílu) - znělost a barvu získáváme v rezonančních dutinách je nutné správně posadit hlas Tvoření hlásek a jejich výslovnost - na tom se podílejí mluvidla – jazyk, ústa, tvrdé a měkké patro, spodní čelist, zuby, dásňový výstupek. 22. Kojenecké a batolecí období Kojenecké období 3. – 17. měsíc Batolecí období- 18 měsíců až 2 roky probíhá přeměna závislého miminka do malého svérázného človíčka. Charakteristické prvním vzdorem obdobím sebeprosazování (typickým výrokem je „Já sám”a experimentuje se slovem NElZE) 3leté dítě již má většinou velmi dobrou slovní zásobu, umí i básničky, domluví se i s cizími lidmi, je dost obratné aby začínalo kreslit něco. Učí se hrát s ostatní děti společně 23. Rozhovor a jeho dělení Rozhovor - z něho získáváme velkou část informací mimo pozorování. Bez rozhovoru člověk se neumí obejít. Ale rozhovor vyžaduje, aby člověk uměl více naslouchat než mluvit, správně vnímal co se jimu druhý člověk snaží sdělit. Rozhovory v psychologii třídíme z různých hledisek - účel rozhovoru - stupeň standardizace otázek - počet účastníků rozhovoru A) Rozhovor psychoterapeutický B) Rozhovor anamnestický C) Rozhovor řízený D) Přijímací rozhovor E) Projektivní rozhovor K úspěšnému vedení rozhovoru musíme mimo poslechových dovedností ovládnout také umění ptát se, to znamená dotazování. základní formy dotazování osobní interview, telefonické interview, písemné dotazování 10  Vlastnosti divergentního prostředí Plynulost, Půvosnost, Propacovanost, Pružnost, citlivost Redefinice Seyleho koncepce Eustrest Distresnejčastější laické chyby haló efekt, implicitní teorie osobnosti, stereotyp, míra přesnosti Pudy dle Freuda smrti, sexuální Typy pozorování skryté a přímé 24. Afiliace, rozdíl mezi stavem sociálním a emoc. Izolací afiliace = Potřeba být s někým, být spolu. Může se pohybovat mezi dvěma póly – družností a intimitou (přátelstvím a láskou). Důvody pro afiliace: ověření si, co je správné, pocity štěstí – poskytnutí úlevy, zpětná vazba, ocenění, podílení se na společném výkonu přináší uspokojení, důvěra, pocit bezpečí Do stavu sociální izolace se můžeme dostat změnou bydliště, prace apod., kdy opouštíme známé prostředí rodiny a přátel a nachazime se v novém sociálním prostředí, kde si teprve musíme najít nové kontakty. emocionální izolace, kdy je člověk má kolem sebe mnoha známých, postrádá však důvěrný vztah k jinému člověku, který by mu přinášel emocionální uspokojení. Citové stavy vnímání Připravenost k vnímání toho, co souvisí s naším cílem, čeho očekáváme, toho na co se těšíme nebo čeho se naopak bojíme. 1. Členění celé vnímané situace - Naše pozornost se zaměřuje na motivačně významný předmět, osobu a ostatní v té chvíli tvoří pozadí. 2. Zaměřenost - seskupování předmětů v okolí do větších celků. 3. Očekávání - podle stereotypů nebo předsudků, očekávání toho jak se bude chovat nějaká osoba. 25. EQ =emocionální inteligence (EQ) - lze ji chápat jako schopnost zvládání svých emocí a umění vcítit se do emocí ostatních jedinců. Brocker (1997) rozlišuje dvě oblasti: 1. schopnost úspěšně zvládat vlastní život 2. schopnost mít dobré a úspěšné vztahy s druhými lidmi. Měření EQ 11 Testy těchto schopností nejsou standardně vydávány a používány. Publikace, které se testováním EQ zabývají, jsou spíše určeny k individuálnímu rozvíjení vlastních schopností v pěti základních oblastech: 1. sebevědomí 2. organizace vlastního života 3. motivování sebe sama 4. empatie 5. angažovanost v kontaktu s druhými lidmi 26. Skupinová norma - Jsou více méně vázané na očekávání skupiny od jejich členů - Skupinové normy omezují chování jedinců ve skupině, kteří se chtějí chovat příliš svobodně, přičemž zachovávají morálku dané skupiny a celou ideologii. Skupinové sankce - potrestání za nedodržování skupinových norem. Je to forma sociální kontroly v skupině Příklady sociálních norem a související sankce: 1. Zákon - velmi striktní norma, často obsažená v normě, sbírka práv a zákonů 2. Tabu- něco nedotknutelné, zakázané, posvátné. 3. Pozorování =Soustředěné sledování okolí, doprovázené poklesem vlastní aktivity, patří mezi nejdůležitější metody získávání informací o okolí u lidí i u zvířat. Rozlišujeme většinou dva základní typy pozorování: 1. INTROSPEKCE - Pozorování vlastního prožívání 2. EXTROSPEKCE - Pozorování chování druhých osob Také mamé skryté pozorování, a přímé pozorování. Můžeme dělit: 1. Podle zaměřenosti (organizační, zaměřené) 2. Podle délky pozorování (krátkodobé, dlouhodobé) 3. Podle situace (v přirozených situacích, v uměle navozených situacích) 4. Podle počtu pozorovaných jedinců (individuální, skupinové) Druhy schémat Osob, Sebe sama, Rolí, Událostí Člověk stroj Inženýrská psychologie Představitelé humanistické psychologie Rogers, Maslow Kdy byly zavedeny testy 1. světová válka 27. filtr a Sociální kognice - vnímání osob, ale také úsudky o nich včetně vnímání a interpretace sociálních událostí, které tyto osoby vytvářejí. 12 Funkční články kognitivního systému = funkční schémata, která pomáhájí orientaci v různých sociálních situacích a rozpoznává jich. Osobnostní filtr – rozhoduje zda budeme věnovat pozornost dané situaci nebo ne - je vytvořen na základě paměti, vnímání a zkušeností - výsledný vjem může být: přiměřený realitě, zesílený, zeslabený, nulový zkreslený. - 28. Terminální období a jeho význam u Ericksona Terminální období - konečná fáze života, hraniční stádium mezi životem a smrtí. Erickson charakterizuje ho: integrita "já" proti zoufalství. V poslední fázi ontogenetického vývoje jde o integritu «já» vyrovnávání se s bilancí vlastního života i s faktem smrti. Podle Eriksona jde o pochopení řádu věcí, o jakousi moudrost, i o shrnutí všech předchozích stádií - co do míry jejich zvládnutí i co do zpětného hodnocení. Sexuální vývoj dle Freuda období orální, anální, falické, latence, genitální Temperament dle Sheldona endomorfní, atletikovi mezemorfné, astenkovi ektomorfné Adlerovo základní pojetí Usilování, Nadřazenost 29. Stres- definice, faktor, Selyeho koncepce Stres (zátěž, tlak, tíseň) souhrn fyzických a duševních reakcí na nepřijatelný poměr mezi skutečnými nebo představovanými osobními zkušenostmi a očekáváními. - V původní Selyeho koncepci slovo stres znamenalo jako způsob odpovědi organismu na stresor. H. Selye, poukazuje na to, že bez stresu, by bylo málo pozitivních změn a konstruktivních činností, stres je ve své podstatě aktivačním činitelem, proto každý organismus stres potřebuje. Zavedl i pojmy eustres a distres. e u s t r e s - normální, aktivující stres, který nás motivuje k tvořivým změnám aktuálně nevyhovujících vnějších i vnitřních podmínek a po kterém zavládne nová vyváženost, homeostáza. Homeostáza - stav harmonie ve zdravém organismů = (důležité pro náš psychický vývoj) 13 d i s t r e s - negativní stres. Oba typy stresu jsou stejné svou chemickou povahou, ale liší se tím, jak na ně reagujeme. můžeme rozdělit na: 1) Fyzikálně-chemické stresory 2) Úkolové stresory 3) Myšlenkové stresory 4) Sociální stresory 30. Psychologické testy- výhody, nevýhody, dělení Psychologické testy - soubor metod, které pomáhají zjistit některé psychické kvality a osobnostní rysy u testované osoby - Nejznámější testy schopností jsou testy měřící IQ - inteligenční kvocient (měřící obecnou inteligenci, pozornost, paměť) nebo testy měřící jednotlivé složky slovní zásobu atd. Projekční testy= psycholog provádí asociační experiment Dětem se předkládají kresby, naznačující běžné konflikty mezi sourozenci a dítě podle svých zkušeností se vžívá do některé z postav a vypráví její příběh +Rychlé vyhodnocení (minimum administrativy) +Popis základních rysů osobnosti +Využívané v komerční sféře pro výběr zaměstnanců - Standardizace, normy, validita a reliabilita Verbální komunikace - Příprava mluveného projevu (Jde o komunikaci zprostředkovanou jazykovým znakem a významem na něj vázaným) Verbální komunikace spočívá v různém pojetí znaku a jeho významu pro příjemce i odesílatele sdělení. Jazykový znak je výjimečný tím, že pro každého má jiný obsah. To je důsledek skutečnosti, že slovo má současně dva významy: slovníkový (denotativní) osobní (konotativní). Hlavní podmínkou kvalitní verbální komunikace je znalost jazyka, ve kterém probíhá komunikace. Příprava vlastního mluveného projevu: pokud očekáváme, že budeme muset vystoupit na veřejnosti, měli bychom se připravovat nahlas, umět pracovat s textem, papír velikosti A4 čteme asi 3 minuty, odborný text oživíme vlastní zkušeností a příklady, - abychom nemuseli z papíru předčítat text si přečteme alespoň 3x v textu si výrazně označíme základní osnovu 31. Postoje a předsudky v motivaci - jsou také součástí složité lidské motivace. Postoje - vytvářejí se v průběhu života jedince, aby mohl rychleji orientovat v 14  různých opakujících se situacích a reagovat naučeným způsobem. Předsudky- vznikají na podkladě nesprávných, nedostatečných nebo lživých informací a v současnosti často vzbuzují negativní emoce a nepřátelské jednání vůči skupinám a jednotlivcům, které vlastně ani neznáme. 32. „nedirektivní“ nebo „ na člověka zaměřená terapie“ psychoterapie – představitel, obor - „nedirektivní“ nebo „ na člověka zaměřená terapie“ se odkazuje na Humanistickou psychologii. Carl Rogers (1902 –1987) byl americký psycholog a psychoterapeut. - Jako hlavní metodu své práce používal citlivé naslouchání, rozhovory s klienty, v atmosféře důvěry. - To pomahá rozvíjet v sobě citlivost vnitřní svobodu, usiluje o sebeaktualizaci, o dobrý život. - Dobrý život v Rogersově pojetí směřování cílů, které si zvolil celý organismus. - Shrnuje tři nejdůležitější podmínky, které platí v jakémkoliv vztahu, kde jde o rozvíjení osobnosti, např. ve vztahu psychoterapeuta a klienta: 1. podmínka: kongruence - umět být sám sebou 2. podmínka: pro vytvoření atmosféry - přijímání jedince se všemi výhodámi a nevýhodami 3. podmínka: empatické porozumění - porozumět člověka a sdílet této porozumění s ním.Komunikační struktury, malá sociální skupina =plná, kruhová, řetězová, hvězdicovitá atd. :D Neverbální komunikace zrakový kontakt, mimika, gesta, postoje, proxemika, haptika, předměty kolem nás Seyleho koncepce Eustres, Distres Institut který založil Wundt psychologickou laboratoř v Lipsku Schéma behavioralistů studium zákonitosti, vědecké metody, response ze stimulů vědomí, vlivy prostředí Co kontroluje chování sociální norma 33. Metakomunikace Metakomunikace - spojení, porozumění zprostředkované bez použití slov. - Metakomunikace používá prostředky, které upřesňují nebo mění následující, někdy i současně probíhající činnost. - Sdělení se vždy nemusí krýt s obsahem, ten často vyplývá ze situace z kontextu metakomunikaci můžeme hodnotit: 1. podle situace, ve které se vyskytuje 15  2. podle typu použitého komunikačního prostředku 3. podle jednající osoby 4. podle stupně uvědomění meta signálu - komunikující jedinec má velkou zásobu verbálních i neverbálních nástrojů, které může používat jako metasignály. 34. Rozumové schopnosti Je oblast schopností, které je tradičně věnována velká pozornost. Podle některých teorií zahrnuje pojem inteligence mnoho různých speciálních schopností, podle jiných je rozlišován jeden obecný faktor, který se uplatňuje ve více jednotlivých výkonech. A) je obecná schopnost psychického přizpůsobení se člověka novým životním podmínkám a úkolům. W. Stern (1921) B) je úhrnná globální schopnost individua účelně jednat, rozumně myslet a vypořádat se účinně se svým okolím. D. Wechsler (1948) C) dispozice k myšlení. M. Nakonečný (1997) D) komplexní schopnost vyrovnávat se s životními úkoly a problémy, jejíž jádro tvoří kognitivní dispozice, ale uplatňují se v ní i další faktory osobnosti: 1. dobrá orientace a dobré myšlení 2. ostré vnímání a dobrá paměť o 3. koncentrované zaměření na daný objekt činnosti s pružným, rychlým a správným myšlením H. J. Eysenck(1953) 35. Obecná psychologie Tvoří základy oboru určením předmětu psychologie jako vědy, vymezením základních termínů a kategorií, zkoumá obecné zákonitosti pozornosti, paměti, obecně kognitivních procesů (včetně senzorických procesů), tvoří metodologické základy předmětu. Obecné zákonitosti vnímání nebo pozornosti se uplatňují i při sociální percepci. Tedy v tom, jak vnímáme jiné lidi, některé z chyb, kterých se dopouštíme při komunikaci souvisí s základními vlastnostmi pozornosti. Některým konfliktům i v rodině lze předejít, pokud si tyto základy uvědomíme: „Víš přece, že neslyším, když teče voda. Nemluv na mě při předjíždění.” Obranné mechanismy Ridigita, Represe, Regrese, Inverze, Introjekce, identifikace, popírání nepříznivého fakta, projekce, sublimace, sebeobivňování, obviňování druhých osob Formy social Zeměřené, Nezaměřené Behaviorista Watson Období Prenitální 16 36. Zrakový kontakt Zrakový kontakt - neverbální komunikace prostřednictvím pohledů je prakticky v každé sociální situaci. S pomocí zrakového kontaktu člověk nejrychleji zachytí pohledem zprostředkovanou zprávu druhého a zároveň dá najevo svojí odpověď. - Zrakový kontakt je v rámci obličeje směřovány na trojúhelník tvořený očima a ústy. délka zrakového kontaktu: naslouchající má sledovat mluvčího z 80 – 90 % mluvčí věnuje pozornost posluchačům asi 50 % celkového času - Při přerušení zrakového kontaktu musíme zvolit vhodný směr: z okna či na strop, bude to vypadat jako nezájem. - příliš často upíráme k zemi, vypadat jako nejistota. 37. Schopnosti podle činností Schopnosti - složité vlastnosti osobnosti, rozvinuté z vloh. Schopnosti Podle typů činností: Smyslové (percepční)–to je schopnosti vnímat polohu těla a končetin, schopnosti udržovat rovnováhu, sluchové, hmatové a chuťové, zrakové, čichové, a pohybové. Psychomotorické schopnosti - Využíváme ve všech pohybových aktivitách (běh, tančí, plavaní), všude kde se hýbeme, něco děláme rukama, sledujeme očima Umělecké schopnosti–Zahrnují psychomotorické schopnosti, smyslové schopnosti a také talent, pro konkrétní druh umění. Rozumové – intelektové schopnosti – inteligence - Schopnost myslet, uvažovat, usuzovat, základní předpoklad tvořící základ, Vnímání, logika… 38. Klinická psychologie To je oddíl psychologie na problémy jedinců a malých skupin. Psychodiagnostika - kliničtí psychologové spolupracují většinou s lékaři, vyšetřují jedince, diagnostikují problém, poruchy či onemocnění. Psychoterapie - navrh léčby psychologickými prostředky. Tak v rámci zdravotnictví se rozvíjí a uplatňuje mnoho nových aplikovaných hraničních oborů. Např.klinická neuropsychologie, která se zabývá vztahy mezi změnami psychiky jedince a onemocněním mozku. temperament I.P. Pavlova pohyblivost, síla, vyrovnanost autoři tvarové psychologie weirtheimer, koffka, kohler 17 antické typy osobnosti melancholik, cholerik , sangvinik, flegmatik rozdělení skupin dle vzniku formalni, neformalni 39. Tvůrčí proces– jak probíhá umělecká, vědecká nebo jiná tvůrčí činnost. - fáze tvůrčího procesu podle H. Poincaré příprava: pojmenovávání, analyzování a zpracování problémové situace Inkubace:fáze, kdy jedinec rozvíjí aktivitu a hledá různá vhodná řešení Iluminace: fází kdy se uplatňuje tvůrčí činnost a inspirace, intuice. Verifikace:fáze, kdy nalezené řešení problému odpovídá vstupní problémové situaci a je lze uplatnit v praxi Brainstorming = nahoře!!! 40. Psychologie práce a organizace- dělení + další obory psychologie Psychologie práce a organizace - je samostatný obor aplikované psychologie. Má hodně různých druhů užití aktivních výcvikových metod vyžadujících znalost organizačních podmínek v ekonomické praxi i v psychologické diagnostice ve vazbě na požadavky pracoviště a pracovního místa. Sociální psychologie práce - věnuje se otázkám mezilidských vztahů na pracovišti, sociálnímu klimatu, motivačnímu vlivu neformálních sociálních skupin, pracovním podmínkám. Inženýrská psychologie –poskytuje respektování požadavků lidské obsluhy technických systémů a řídicích pracoviští. - další obory psychologie:psychologie řízení, psychologie dopravy, psychologie trhu, psychologie reklamy, ekonomická, pedagogická, klinická, psychologie a další. metody psychologie pozorování, experiment, rozhovor, dotazníkové metody, psychologické testy, hodnocení produktů činnosti 2 významy slova řeč Slovnikovy, Osobní 4 zóny u proxemiky Intimní, Osobní, Společenská, Veřejná Socializace Zaměřená, Nezaměřená 41. Počátky vědecké psychologie – představitele, doba Rozhodující fází vývoje psychologie bylo 19. století. Psychologie dospěla k osamostatnění, oddělení od filozofie. Tuto etapu charakterizuje tendence, která byla nazvána „ústup od pojmu duše“. 18 Wundt svými experimenty a spisy o psychologii vytvořil základy vědecké psychologie a rozhodujícím způsobem přispěl k jejímu rozdělení s filozofií. Vznik laboratoře měl takový význam, protože v té době určovaly experimentální disciplíny. Aby se psychologie stála uznanou vědou, musela i ona prokázat, že je schopna pracovat experimentálně, v laboratoři. Kromě Wundta jsou svými výzkumy důležití Hering, Ernst Mach, Külpe, Ebbinghaus, William James. 42. Haptika – co to je, kam patří, jak se nejčastěji vyjadřuje Haptika - forma neverbální komunikace probíhající pomocí doteků. - doteky mají komunikační a symbolizující schopnost, mají různé významy a mohou být různě chápány. - Podání ruky je nejčastější formou neverbální komunikace. - Různě interpretován může být způsob podání (vertikálně=spojenectví, partnerství; nahoru= velkorysost) délka stisku a jeho intenzita (příliš dlouhý a silný stisk=dominance; příliš slabý nebo krátký = nezájem) - Optimální stisk má být přiměřeně pevný a dlouhý (max. 5 cec.) Tvořivost – vnější a vnitřní vlivy Mezi vnitřní patří : 1. Určitá míra inteligence - pro tvůrčí řešení některých úkolů, je zapotřebí určité úrovně inteligence, vědomostí i zkušeností v dané oblasti. 2. Otevřenost nové zkušenosti - radost zkusit něco nového. 3. Sebeovládání a odpovědnost - překonávání vlastního strachu z posměšků, neúspěchů, překonávání vlastních emociálních barier. 4. Aktivita - vytvářet nové vztahy, kde je jiní lidé nevidí. 5. Pružnost ve způsobech poznávání - překračování myšlenkových stereotypů. Mezi vnější činitele patří: 1. Výchovné přístupy–všestranný vývoj 2. Tlak ke konformitě a odmítání odlišností - tlumivý vliv na tvořivost. 3. Kulturní stereotypy- lidé se většinou snaží příliš nevybočovat. temperamentové typy dle Pavlova Sangvinik, Flegmatik, Cholerik, Melancholik komunikační síť plna, kruhova, hvězdova, řetězova, vidicovita člověk-stroj inženýrská psychologie Freudovo psych. Pojetí období orální, anální, falické, latence, genitální 19 pomoc bez očekávání odměny altruismus 43. Vlastnosti tvořivosti Divergentní myšlení představuje tvoření informací z informace původní. Divergentní myšlení = tvořivost Vlastnosti tvořivosti: 1. plynulost- fluenci, schopnost plynule si vybavovat slova. 2. pružnost – flexibilita, schopnost pohotovost přizpůsobovat a užívat osvojené informací v nových situacích. 3. propracování – elaborace, schopnost dotáhnout a správně zpracovat daný námět, dokreslit tvary do smysluplných obrazců 4. původnost – originalita, schopnost nově zpracovat námět, vypracovat neobvyklé řešení, které se vyskytne jen asi v 10% případů. 5. citlivost - senzitivita, schopnost postihnout podstatu, jádro problému, a tím se zabývat. 6. redefinice - schopnost podívat se na problém novým pohledem, schopnost najít nový směr řešení. 44. Kolektivní nevědomí - je část nevědomí obohacená o pozitivní i negativní zkušenosti mnoha předchozích generací jedince. Archetypy to jsou vzorce jednání, Zahrnující mnohá tajemství, představ a principy. Máme nezávislé a samostatné archetypy, jako např. ANIMUS a ANIMA = princip ženství a mužství. Animus(ženský archetyp) pomáhá ocenit mužnost mužů, pochopit ho. Ale žena může ztratit své přirozené ženské vlastnosti, jestli se snaží sobě vyrovnat s mužem. Stejně je tomu u mužů i pro ně tento archetyp může znamenat prospěch i nebezpečí. Archetypy animus -anima poskytuje základ pro psychologické vysvětlení sexuálních rozdílů u lidí. 45. Mluvený projev Příprava vlastního mluveného projevu: pokud očekáváme, že budeme muset vystoupit na veřejnosti, měli bychom se připravovat nahlas umění práce s textem papír velikosti A4 čteme asi 3 minuty, odborný text oživíme vlastní zkušeností a příklady abychom nemuseli z papíru předčítat text si přečteme alespoň 3x v textu si výrazně označíme základní osnovu gesta Symboly, Bloky, Ilustrátory 20 inteligence kristalicka, fluidní Eriksonovo pojetí kojenecké, batolecí, předškolní, mladší školní, puberta, ml. dospělost, zralá dospělost, pozdní dospělost, stáří řešení konfliktu soupeření, spolupráce 46.Wundt – zákon podobnosti, kontrastu, dotyku v prostoru a čase Nejdůležitějšími asociačními zákony jsou podobnost, kontrast, dotyk v čase a prostoru a princip kauzality: 1. Zákon podobnosti – projevuje se například tím, že se nám při pohledu na obraz nějakého známého malíře vybaví představy jeho dalších děl. 2. Zákon kontrastu – podle něho je představa bílé barvy asociována s černou barvou, podobně jako jsou spojeny představy dne a noci, světla a stínu. 3. Zákon dotykuv prostoru – podle něho existují spoje mezi představami, které vznikly na stejném místě. 4. Zákon dotyku v čase – podle něho jsou vzájemně propojeny představy, které vznikly buď současně, nebo v časové následnosti. 47.Řeč je specificky lidským prostředkem dorozumívání a komunikace. Verbální komunikace spočívá v různém pojetí znaku a jeho významu pro příjemce i odesílatele sdělení. Jazykový znak je výjimečný tím, že pro každého má jiný obsah. To je důsledek skutečnosti, že slovo má současně dva významy:slovníkový (denotativní) a osobní (konotativní). - komunikace probíhá nejméně ve dvou významových liniích 1. tématická – obsahová interpretační 2. smyslová (jaký má smysl) Hlavní podmínkou kvalitní verbální komunikace je znalost jazyka, ve kterém probíhá komunikace. Chyby ze strany výdejce informace - nesrozumitelně vyjádřené myšlenky - používání slov, kterým příjemce informace nerozumí - používání mnohovýznamových slov nebo neurčitých výrazů - nerespektování zpětné vazby - nesoulad mezi verbální a neverbální informací - bílý šum Chyby ze strany příjemce informace -nepozornost či nezájem - citové předsudky příjemce ke sdělení. 21  řešení konfliktu soupeření, Spolupráce, Kompromis, Kompenzace, Rezignace rozdělení duše Aristotelem vegetativni, senzitivní, rozumova asociační zákony zákon podobnosti, zákon kontrastu, zákon dotyku v prostoru a čase inteligence vrozená, získaná (což fluidní a krystalická) dyáda nejmenší jednotka skupiny 48. Frustrace Frustrace má v psychologii několik významů, to je vnější situace, ve které člověk něco nedává, nelze dosáhnout cíle nebo jí můžeme chápat, jako vnitřní stav a prožívání této vnější situace. Základním druhem frustrace je nedostatek předmětu k uspokojení motivace v dostupném prostředí. Druhým zdrojem frustrací jsou skutečnosti, které nedávají jedincům možnost dosáhnout cíle Překážky působící frustrace: vnější nebo vnitřní - Kombinací těchto dvou faktorů dostaneme čtyři možné typy frustračních situací 49. Osobnost dle Freuda Osobnost vnímal Freud jako uzavřený systém, v jehož rámci se uplatňuje psychická energie. Za zdroj této energie považoval dva základní pudy– sexuální pud (libido) a pud smrti. Id (ono) neblahé pudy, které s námi cloumají, nepřístupná část naší osobnosti, umístěna v nevědomí, schránka a zdroj pudů – vedena principem slasti Ego (já) aktivní činné já, řídí se principem reality a rozumu – dobře rozvinuté ego je známkou zdravé dospělé osobnosti Superego (nadjá) svědomí, jako celek se superego řídí principem dokonalosti a zajišťuje osobní morálku jedince nejmenší soc. jednotka Dyáda směry vědecké psychologie tvarova, behavioralni, hlubinna, humanisticka, biologicky přistup kdo založil IQ w. stern 22 typy skupin dle norem formalni, neformalni vlastnosti pozornosti přepojování, výběrovost, kolísání, efekty novosti, halo-efekt, prvního dojmu 50. Inženýrská psychologie – zabývá se konstrukcí strojů a strojních zařízení ve vztahu člověku, který má daný nástroj obsluhovat. Inženýrská psychologie využívá mnoho dalších věd spojených se základnými a fyzickými schopnostmi člověka (biologie, fyziologie, antropologie), protože IP zaměřena aby člověk byl velmi pozorný na jeho práci s technikou. Také vedou výcvik, aby odstranit lidský faktor v zátěžových situacích. To např. tréning pilotů letadel na trenažérech 51. Motivace (apetence, averze, aspirace) Jestli něco pro nás má určitou hodnotu, vede to k uspokojení nějakých potřeb, snažíme se je získat to mluvíme o apetenci. Pokud nás odrazují, bojíme se něčeho, snažíme se něho uniknout to mluvíme o averzi. Apetence – kladná sila motivace (chceme přibližovat se) Averze – zápornou silou (chceme vzdalovat se) Konflikty podle působení cílů: 1. apetence + apetence - konflikt dvou stejně kladných cílů. 2. Averze + averze - Konflikt dvou negativních cílů 3. Apetence + averze - Konflikty mezi kladným a záporným cílem 4. Dvojitý konflikt kladných a záporných cílů - dva a více kladných a dva a více záporných sil. Aspirace (ambice) – snaha o sebeuplatnění, vyniknutí. Aspirační úroveň značí, jak vysoký cíl si jedinec stanovuje, co chce dosáhnout. Mimika - základ pro vyjádření emocí. Tvář má velké množství mimických svalů, které dost dobře hratelný, na rozdíl od pohybů celého těla. Obličej můžeme rozdělit na tři zóny: 1. čelo a obočí 2. oči 3. nos a ústa Když budeme pozorovat lidský obličej při projevu různých emocí, zjistíme, že pozitivní emocí rozlišujeme především v dolní polovině, negativní emocí v horní polovině obličeje. nejnižší stupeň pyramidy u Maslowa fyziologická kom. prostředky dle smyslových org. sluchove, vizualni, čichove, taktilni 23  Kretschmerova konstituční typologie Pylnicky, Atleticky, Astenicky tvarová psychologie kohler typy skupin dle vzniku formalni, neformalni pudy dle Freuda sexualni,smrt 52. Psychopatologie Zabývá se na obecné úrovni, psychickými poruchami, jejich vznikem a vývojem, jednotlivými druhy psychických poruch, např. poruch kognitivních funkcí, poruch osobnosti atd. Protože se však také zabývá i praktickou diagnostikou, terapií a prevencí, je někdy patři mezi aplikované obory. 53. Stres – princip (nervové soustavy) Stres (zátěž, tlak, tíseň) souhrn fyzických a duševních reakcí na nepřijatelný poměr mezi skutečnými nebo představenými osobními zkušenostmi a očekáváními. Stresová reakce je charakterizována excitací sympatické nervové soustavy, má za úkol „vzbouřit” celý organismus a mobilizovat všechny síly a rezervy k obraně. Stresová adaptační reakce probíhá ve třech fázích: První fáze - je „alarmující”, poplachová, pohotovostní a nastává při náhlém narušení životních podmínek nejrůznějšího druhu. Druhá fáze - vyrovnávací, či fáze rezistence, odolnosti. Organismus si snaží zvyknout na stresor. Třetí fáze -celkové vyčerpání a selhání adaptačních obranných schopností organismu pří příliš dlouhém nebo silném působení stresoru na organizm (Znamená vážné ohrožení organismu, nemoci, které může skončit smrtí). 54.Inter a intrapersonální konflikty Intrapersonální - vnitřní konflikt jednoho člověka. Interpersonální – mezi dvěma lidmi. Intrapersonální konflikty zpravidla vedou k prohloubení a obohacení životních zkušeností a poznání sebe a ostatních lidí, ale někdy mohou i naopak. Projevy signalizující vnitřní problémy osobnosti jsou nervozita, nesoustředěnost, smutek, lhostejnost apod. Tyto projevy jsou závislé na síle konfliktu. Napětí, které při silném interpersonálním konfliktů vzniká, může vyústit do interpersonálního konfliktu. Interpersonální konflikty jsou konflikty mezi dvěma lidmi. Nejčastějším důvodem k jejich vzniku je konflikt zájmů. Nalezneme zde také tři modelové situace: Oba chtějí totéž Zájmy se částečně překrývají Každý chce něco úplně jiného 24 Strategie řešení konfliktu: Soupeření (nulové řešení) jeden získá to, co druhý ztratí, ve výsledku je součet zisků a ztrát na nule. Spolupráce (nenulové řešení)oba získá něco, ale může být že jeden víc, než druhý. ve výsledku bude nějaká hodnota. Také můžeme najít řešení jednáním, kompromisem, ale nevhodné řešení konfliktu násilím. teoretické obory obecná, vývojová, osobnosti, sociální, srovnávací, psychopatologie princip učení tvarových psychologů Vhledem tvůrčí procesy příprava, inkubace, iluminace,verifikace grafické znázornění populace učení, ztotožnění se. identifikací 55. Psychoanalýza (Freud) Psychoanalýza - metoda, která pomáhá nejhlubším vrstvám v nás formulovat a redukovat naše myšlenky. - základním přínosem Freudove teorie je kombinace vývojového přístupu s principem nevědomých motivů našeho chování – nevědomí (dřímají tam pudy). - nevědomí (zcela neviditelná vrstva osobnosti), - vědomí (část, kterou si plně uvědomujeme), - předvědomí (mezi N a V, obsahuje věci, které si člověk uvědomoval, zapomněl, ale může si je vybavit) dva základní pudy této teorii sexuální pud (libido) a pud smrti - Id (ono) neblahé pudy, které s námi cloumají, nepřístupná část naší osobnosti, umístěna v nevědomí, schránka a zdroj pudů – vedena principem slasti - Ego (já) aktivní činné já, řídí se principem reality a rozumu – dobře rozvinuté ego je známkou zdravé dospělé osobnosti - Superego (nadjá) svědomí, jako celek se superego řídí principem dokonalosti a zajišťuje osobní morálku jedince 56. Konflikty Konflikt jsou neshody, rozpor, rozpad skupinového soužití. V kontaktu s ostatními lidmi se projevujeme osobitým způsobem, protože každy má svůj vlastní názor, cíl, zájm. Proto může někdy dojit do konflikta. Konflikt můžeme dělit: Intrapersonální - (vnitřní konflikt jednoho člověka) 25 Interpersonální - (mezi dvěma lidmi) Skupinový - (jedince a skupiny v rámci této jednotky) Meziskupinový (včetně přikladu) 57.Stres – křivka (nakreslit) a fáze Stres (zátěž, tlak, tíseň) souhrn fyzických a duševních reakcí na nepřijatelný poměr mezi skutečnými nebo představenými osobními zkušenostmi a očekáváními. Schopnost zvládat stres (Seleyová model) obecného adaptačního syndromu (GAS) 58. Adler a Freud – porovnat Individuální psychologie Hlavním předpokladem Adlerovy teorie je pocit méněcennosti, (nikoliv pudy jako v psychoanalýze Freuda), který pramení v dětství, z přirozené fyziologické slabosti dětského těla. Celý vývoj jedince je usilováním o překonání méněcennosti, získání sociální převahy, nadřazenosti nad ostatními, usilováním o moc. Především nepokládal sexuální pudy za určující činitel lidského chování jak to delal Freud. 59. Poznávací styly -poměrně trvalé, v čase stálé způsoby, jak daná osoba vnímá, myslí, pamatuje si a řeší problémy. poznávací styly: globální analytické Člověk pozicí analyticky poznávací styl zaměřen na detaily, zřetelně odlišují samostatné prvky od pozadí, může získat od situace odstup a odlišit sebe od ní. Člověk s globálním poznávacím stylem zaměřen na celkový dojem, více se zapojují do okolí, nechají se vtáhnout mezi ně, spolu prožívají svět i problémy ostatních. Druhy temperamentu (není nutné) Sangvinik- představuje jakousi podobu normálního nebo dokonce průměrného člověka. Jedná se o vyrovnaného jedince, jehož emoce jsou poměrně stabilní, a tak 26 se směje jen, když mu něco opravdu připadá legrační a pokud je podrážděný, řeší situaci vždy s rozvahou. Dá se tedy říct, že sangvinik je osoba s vyrovnaným pohledem na svět. Cholerik- mezi choleriky se řadí zejména jedinci, kteří se projevují svou nadměrně výbušnou povahou. Tito lidé mají častý sklon k agresi a často se dokonce řadí k nebezpečným lidem, protože jejich chování je často impulzivní a zcela neovlivnitelné. Cholerika byste nikdy neměli podceňovat, jeho reakce totiž ve většině případů nemají hranice. Melancholik- Za melancholiky jsou označovány osoby, jejichž myšlenky jsou spíše pesimistické. Takoví lidé jsou velice citliví a žijí ve stálé nejistotě a strachu z budoucnosti. Mají obvykle negativní postoj k reálnému světu a často si život až zbytečně komplikují. Melancholici nenavazují vztahy s okolím zrovna jednoduše, takže pokud už někomu dovolí, aby vstoupil do jejich života, naprosto se mu oddají a jsou schopni pro dotyčnou osobu udělat téměř cokoliv. Flegmatik- Posledním typem temperamentu je flegmatik. Ten označuje druh člověka, kterého jen tak něco nerozhází a vše je mu tak nějak lhostejné. Pro tohoto člověka neexistují žádné velké cíle a ambice. Své city má flegmatik vždy naprosto pod kontrolou a jeho důvěru si získají jen málokteré osoby. Flegmatik je vesměs velmi spokojená osoba, protože všední problémy ho nijak nerozhází. stavy aktivace stav bdělosti, pracovní paměť, orientovaná pozornost, vědomí sebe sama CNS bezvědomí, hluboký spánek(snížený stav aktivace), ztráta vědomí vnějšího světa, sny, střední aktivace (svěží, v pohodě), zvýšená aktivace (náročné úkoly), vysoká aktivace = afekt asociační zákon podobnosti, zákon kontrastu, zákon dotyku v prostoru a zákony čase 27