Přednáška 1 - Historie psychologie PDF

**Aristoteles:** Platón tvrdil, že duše člověka se rodí již s poznáním. Aristoteles naproti tomu tvrdil, že ne, že **člověk má schopnost poznávat a poznání ukládat. Kombinací uložených poznání potom dochází k myšlení**. Toto už lze považovat za první myšlenku, která mohla vést k asocianismu, což je...

**Aristoteles:** Platón tvrdil, že duše člověka se rodí již s poznáním. Aristoteles naproti tomu tvrdil, že ne, že **člověk má schopnost poznávat a poznání ukládat. Kombinací uložených poznání potom dochází k myšlení**. Toto už lze považovat za první myšlenku, která mohla vést k asocianismu, což je jeden z prvních směrů „moderní" psychologie. **John Locke:** Je anglický empirický filosof. Jeho myšlenky se objevují v americké deklaraci nezávislosti i ve francouzské deklaraci lidských práv. **Jednou se účastnil nějaké debaty o myšlení a rozhodl se, že se mu bude chvíli věnovat a napíše na toto téma nějakou stať**, aby měl příště čím přispět. Nakonec mu to trvalo zhruba dvacet let. Jeho základní myšlenou je *\"Nic není v rozumu, co předtím nebylo ve smyslech.\"* **To znamená, že všechny své znalosti a zkušenosti člověk získává pozorováním okolí a na základě toho potom vytváří prostřednictvím asociací své představy**. Nevyjadřuje se však o zákonitostech těchto asociací. Jeho nejznámější dílo je **Esej o lidském rozumu** (1690) **James Mill:** Skotský historik, ekonom, politický teoretik a filosof. Krom toho je příkladem toho, jak by se neměly vychovávat děti. Jeho základní myšlenka je: *„Veškeré asociace se odehrávají působením jednoho faktoru v časové souběžnosti nebo blízkosti dvou zážitků."* **V jeho pojetí to byla extrémní podoba asocianismu**. Všechno se skládá a řetězí, takže žádná svobodná vůle nebo něco takového neexistuje. *\"Jednoduché ideje se nabalují jedna na druhou, až vytvoří složitější.\"* Z toho vychází i jeho pojetí výchovy. Do každého dítěte je podle jeho názoru potřeba dostat co nejvíce informací. Čím víc myšlenek v sobě totiž máte, tím více je můžete spojovat. Napsal dílo: **Analýza fenoménů lidské mysli** **John Stuart Mill:** Je to syn Jamese Milla. Ten ho driloval i pět hodin denně. Ve třech letech se začal učit řecky, v osmi letech latinsky. Dále ho James učil logiku, matematiku, přírodní vědy, ekonomii. Ve dvanácti letech pracoval s otcem na edici pětisvazkového Benthamova díla, v důsledku čeho se v patnácti letech zhroutil. V jednadvaceti letech prožil vážnou duševní krizi s depresí. Kromě toho ale také definoval tři základní metody induktivního myšlení ze kterých vychází metody vědecké práce, přesněji experimentu: **Metoda shody** Hledání společných prvků. Máte ideji a hledáte společné prvky, které nám umožňují ji nějakým způsobem zpracovat. **Metoda rozdílu** Provází chybění příčiny nepřítomností důsledku. **Metoda sdružených změn** Kdy jsou změny jedné proměnné asociovány se změnami druhé proměnné. Napsal knihu **Subjektivita ženy** (1869), v niž upozornil na finanční a společenská omezení žen v tehdejší době. A pak je tady samozřejmě veledůležitá osoba, **Wilhelm Wundt,** který v roce 1879 založil Lipský psychologický institut, čímž způsobil, že Psychologie oficiálně vznikla jako vědecký obor. K tomuto roku a této události se tedy pojí vznik psychologie jako samostatného oboru. **[Psychoanalýza]** Psychoanalýza je označována jako **první síla** v psychologii. Díky psychoanalýze se psychologie dostává do obecného povědomí lidí. Jedná se o nejznámější směr psychologie. K jejímu velkému rozmachu došlo po 1. světové válce. Je to metoda, která zkoumá jinak obtížně dostupné duševní pochody, je to metoda léčby\ a vědní obor. Jedná se o obor, jehož výzkumy nejsou nijak empiricky podložené. Psychoanalytici své teorie prostě nedokazovali. Proto je často odmítána akademickými psychology. Psychoanalýza je velice časově náročná. Lidé, co se věnují psychoanalýze tvrdí, že mají jednoho pacienta například po dobu šesti let, pětkrát týdně. Existují i názory, že se jedná o největší podvod 20. století. Na druhou stranu otevřela pro psychologii některá témata, která do té doby tabu. Například sexualita, sexualita v dětství. **Fyziologický determinismus** Člověk je biologická bytost, která je poháněna fyziologickými silami.\ V pozdější době **Freud** určil dva hlavní **Eros**, zrození a **Tanatos**, pud který směřuje k likvidaci a návratu na úroveň atomů. Tento druhý pud přidal po 2. světové válce, když zjistil, čeho jsou lidé schopni. **Psychický determinismus** **Konstantnost psychické energie** Základní myšlenkou psychoanalýzy je tedy **determinismus.** Ovlivňuje nás vnitřní svět, který nám nemusí být přístupný. Pudy, které vyvěrají podvědomí ovlivňují každého člověka. **\ Joseph Brauer:** Praktický lékař a fyziolog. Po nějakou dobu také Freudův přítel, nakonec se ale rozešli. Stěžejní je případ **Anny O**. který vedl k „vynalezení postupu, ze kterého následně vzešla psychoanalýza. **Anně O** byla diagnostikována hysterie, provázená dalšími příznaky. Sama pacientka inspirovala Breuera k tomu, aby se pokusil řešit její problémy prostým mluvením o nich. **Sigmund Freud** Narodil se v Příboře na Moravě. Spolupracoval s Brauerem a rozvinul přístup, který otestovali na případu Anny O do podoby psychoanalýzy, která se v podstatě drží stejného schématu dodnes. Ve Freudově práci bylo klíčovým tématem sexualita. Taky vytvořil klasický model lidské psychiky **Id -- Ego -- Superego** I vývojový model **Orální -- Anální -- Falické -- Latentní - Genitální** s **Breuerem** publikoval **Studii o hysteriích a také napsal zásadní dílo své doby Výklad snů** kde tvrdil že *\"sny jsou královská cesta do nevědomí.\"* ***Alfred Adler:*** Je to jeden z rebelů psychoanalýzy. Je zakladatelem **individuální psychologie.** Adler odsuzoval Freuda za přeceňování sexuality a na druhou stranu Freud kritizoval Adlerův důraz na účelnost a finalitu mentálních dějů. Důležitá je myšlenka **sourozenecké pozice v rodině.** Základní myšlenky byly **pocit sounáležitosti, touha po moci, pocit méněcennosti, úsilí o nadřazenost, životní linie.** Kladl důraz i na sociální prostředí. Tvrdil, že jedinec není pasivním produktem tohoto prostředí, ale zajímá ho aktivní postoj a odvážlivost. Ten člověk je v sociálním prostředí, které nejen ovlivňuje jeho, ale i zpětně on ovlivňuje své prostředí. Toto bylo v tehdejší době něco nového, i když dnes už se to tak nevnímá. **Carl Gustav Jung** Toto je asi nejslavnější odpadlík. Původně se předpokládalo, že bude hlavním nástupcem Freuda, ale on si nakonec zvolil vlastní cestu. Založil **analytickou psychologii.** Vycházel s existence nevědomí, ale v jeho pojetí to není sklad vytěsněných vzpomínek a pudových přání v takovém rozsahu. V jeho pojetí je to *\"tvůrčí a inteligentní princip svazující jedince s veškerým lidstvem, přírodou a celým vesmírem.\"* Objevují se koncepce **archetypů.** Archetyp je v jeho pojetí nějaká tisíce let stará vzpomínka. *Například archetyp matky, všichni víme, co by měla dělat matka.* Toto se přenáší geneticky v celém lidstvu. Není jasné, jestli to Jung myslel tak, že je to vrozená záležitost, nebo že je to dané dlouhodobým vštěpováním těchto principů společností. Vytvořil teorii **kolektivního nevědomí.** Je tvořeno především archetypy, což jsou vrozené vzorce imaginace a cítění. V kondenzované podobě je v nich zachycena tisíciletá zkušenost lidstva. **[Behaviorismus]** **Behaviorismus je velký Americký psychologický směr. Pohybujeme se v období 20. až 40. let 20. století. Behaviorismus byl po čtyřicet let vůdčí silou psychologie.** **Behaviorismus naprosto odmítá introspekci, o které tvrdí, že je nevědecká a předmět studia omezí pouze na to, co je pozorovatelné z vnějšku. Specializuje se tedy pouze na studium chování. Někdy se o tomto směru hovoří jako o druhé síle behaviorismu. To znamená, otočil pohled na psychiku do úplně jiného úhlu.** **Z hlediska behaviorismu je psychika černá skříňka, kterou nemá cenu rozkrývat, protože nemáme žádné prostředky, jak se podívat dovnitř.** *Psychologie je podle pojetí behaviorismu čistě objektivní, experimentální přírodní věda.* *Jejím cílem je předvídání a ovládání chování.\"* ***James McKeen Cattel*** Byl **Wundtův** asistent. Po návratu domů působí na Columbijské univerzitě. Byl **prvním profesorem psychologie v USA.** Věřil v eugeniku, v důsledku čehož nabídl svým dětem tisíc dolarů za to, když si vezmou někoho, jehož rodič je profesor nebo učí na univerzitě. Ve své práci se výrazně zabýval individuálními rozdíly mezi lidmi a vytvořil také sadu testů, jako například **rychlost pohybu, reakční čas na zvuk, sílu stisku, vnímání** a snažil se tím predikovat studijní výsledky. Teda bez úspěchu, ale i tak to lze považovat za počátek měření inteligence. **Ivan Petrovič Pavlov** Původně ruský fyziolog, dostal i Nobelovu cenu. V jeho pojetí je učení dlouhým řetězcem podmíněných reflexů. Myšlení je o tom, že v mozku máme určitá ohniska, která spojují. V podstatě se \"rozzáří\" a když se rozzáří dvě současně tak dojde ke spojení a to je celý proces myšlení. Zkoumal fyziologii trávící soustavy psů, kteří měli vyvedenou slinou žlázu mimo tělo, aby se mohlo zkoumat, kolik slin vyprodukují. On si všiml, že když zřízenec přichází ty psy nakrmit a ozývají se jeho kroky na schodech tak žláza spustí. Na základě toho on objevil ten mechanismus podmiňování. Podmiňování potom nevysvětloval pomocí asociací ale čistě fyziologicky. Tedy aktivací ohnisek v mozku. Sestavil i zákony podmiňování. **1) časové řazení** Původně neutrální podnět musí být před tím, nepodmíněným podnětem, aby se z neutrálního stal podmíněný podnět. To bylo experimentálně doloženo tak, že zatímco v tomto pořadí na vznik podmíněného reflexu pes potřeboval tři pokusy, pokud přišla nejdřív potrava a potom zvonek, tak se asociace nevytvořila ani po sto osmdesátém pokusu. *Někdo s toho odvodil, že musíte dítě potrestat ještě předtím, než něco provede, protož jinak to nemá ten efekt.* **\ ** **2) vyhasínání** Spojitost mezi nepodmíněným podnětem a podmíněným reflexem je nestálá a musí se posilovat. Po nějaké době tento reflex zmizí. Když vychováváte dítě, musíte mu to neustále připomínat **3) zobecnění** To znamená, že při dílčí změně podnětu dojde k dílčí změně reflexu. Tedy pokud bylo např. zazvoněno na zvonek o jiné výšce tónu, byl reflex spuštěn ale ne s takovou intenzitou. To podporuje ohniskovou teorii mozku. Aktivuje se totiž oblast pro vnímání akustických signálů, ale na trochu jiném místě, čili nedojde k úplně stejnému propojení oblastí. **4) diferenciace** ***John Broadus Watson*** *Další z těch kteří slouží jako příklad toho, jak nevychovávat děti.* *Když vychovával své dva syny, nikdy se s nimi nemazlil, a když je dával večer spát tak jim potřásl rukou a popřál jim dobrou noc.* *Výsledkem byly pokusy o sebevraždu u obou synů.* Chápal psychologii jako objektivní experimentální disciplínu přírodních věd. Z toho vyplývá, že psychologie musí být měřitelná, zaznamenatelná a cokoliv co to nesplňuje, se musí z vědy vyřadit. Zase kritizoval introspekci jako metodu, která není vědecká, a také prohlašoval, že vědomí, *\"pokud vůbec existuje\"* není možné zkoumat. *Příklad behavioristické studie je **studie malého Alberta.** Tuto studii prováděli **Watson\ **a **Raynerová** v období 1919 - 1920**.*** *Byla provedena na jedenáctiměsíčním kojenci, malém Albertovi. Pravděpodobně se nejednalo o jeho skutečné jméno.* *Cílem této studie bylo získat důkazy, že různé druhy emocionálních reakcí mohou být napodmiňovány. Jinými slovy, že se dá vytvořit emocionální reakce na dříve neutrální podnět.* *Položili si čtyři základní otázky:* ***1) lze vyvolat strach ze zvířete (bílé krysy) spojením vizuální prezentace zvířete a úderu na tyč?*** *Ano, už po sedmi spojeních byla vytvořena reakce.* ***2) pokud ano, nastane přenos na jiná zvířata a objekty?*** *Ano, dochází k transferu na další objekty a šíře tohoto transferu může být značná. Albert potom reagoval na všechno bílé a chlupaté, například na kabát nebo masku Santa clause.* ***3) jaký je vliv času na vytvořenou podmíněnou emocionální reakci (CER)?*** *Tato reakce přetrvává více než měsíc, čili se dá říct, že stačí nějakých sedm spojení, aby tato reakce byla do jisté míry trvalá.* ***4) pokud CER po určitém čase nevyhasne, jaké laboratorní metody lze použít k jejímu odstranění?*** *Tato otázka nebyla zkoumána.* *V okamžiku, kdy si Albert hrál s tou krysou, Watson bouchl do ocelové tyče, takže se kojenec lekl, začal plakat a snažil se utéct* **Burrhus Frederic Skinner** Je nejradikálnější behaviorista. Chování je pro něj čisté schéma stimul-reakce. Přechází na **operantní podmiňování.** Experimentuje na krysách, holubech a lidech. Podle něj je toto podmiňování adekvátnější než Pavlovovo klasické podmiňování. Skinnerovým klíčovým termínem je **posílení**. Je založeno na tom, že v okamžiku, kdy se úkol povede, tak se činnost posílí, zatímco činnost, která k cíli nevede je utlumena. Druhy posílení jsou tři. **1) pozitivní posílení** vede ke kladným, uspokojujícím výsledkům **2) negativní posílení** Důsledky chování vedou k tomu, že něco negativního ustane, snažíme se odstranit něco nepříjemného nebo se tomu předejde. **3) trest** chování vede k nepříjemným důsledkům Přišel na to, že nepravidelné odměňování je mnohem účinnější než pravidelné. *Je tedy mnohem účinnější odměnit dítě za jednu jedničku sem tam, než pravidelně, protože potom přechází motivace z toho původního účelu na odměnu. Dá se to interpretovat i tak, že se neučí proto, aby si z toho něco zapamatoval, ale proto, aby dostal odměnu.* Pro své experimenty vytvořil **diskriminační skříňku.** Pokud krysa provedla žádaný úkol, dostala odměnu, pokud provedla něco co neměla, dostala elektrický šok z mřížky na podlaze. **[Gestalt psychologie]** **Staví se kriticky k asocianismu a strukturalismu. Z**ákladní myšlenka Gestalt psychologie je, že jednotlivé elementy, které se Strukturalisté a Asocianisté snažili rozdělit a popsat, v součtu dávají víc, než jsou samy o sobě. Velmi kriticky se stavěli k Wundtovi a k jeho snaze rozdělit všechno na základní elementy. Toto obrátili úplně na druhou stranu a tvrdí, že pokud se ty elementy, na které Wundt všechno rozebral, spojí dohromady, vznikne úplně jiný celek. Zabývali se především vnímáním a jejich největší kus práce se týká právě zákonů percepce, o kterých se určitě budeme bavit v rámci přednášky o vnímání, ale snažili se své principy převést i do sociální psychologie: Což řekl Max Wertheimer, jeden ze zakladatelů Gestaltu. **Max Wertheimer (1880 - 1943)** **Ze zakládající trojice právě on je hlavním myslitelem.** V článku o principech a organizaci vnímání (1923) uveřejňuje myšlenku, že když se podívám z okna, neuvidím 375 odstínů barev, ale uvidím duhu, čili nemá moc smysl rozkládat materiál na elementy, ale člověk má neustále tendenci shlukovat elementy do nějakých smysluplných celků Přišel s myšlenkou **fí-fenoménu**, což je princip fungování filmu. Pokud se podněty\ v určitém sledu střídají, dochází k iluzi pohybu. K tomu dochází při rychlosti\ 24 snímků/s. **Kurt Koffka (1886 - 1941)** Vydal knihu **Principy gestalt psychologie** (1935) Vydal ji v USA, ale tam nebyla nijak moc čtená. **Wolfgang Köhler (1887 - 1967**) Dělá výzkumy na Tenerife, kde měla Pruská akademie věd základnu se šimpanzi, Tyto jeho experimenty byly důležité, protože na jejich základě definoval jeden z možných principů učení, tzv. **Aha-efekt.** Ten experiment vypadal tak, že šimpanz byl v kleci, ve které nahoře visely banány, ke kterým se ale šimpanz normálně nedostal. Nicméně měl v kleci nějaká nástroje, takže je mohli pochopit a následně použít. Bavíme se o nástrojích typu bedna nebo tyč, případně žebřík, ale ten se nikdy nenaučili pořádně používat. Pokud měl šimpanz spojit dvě tyče, aby dosáhl pro odměnu, přišel na to až v okamžiku, kdy je měl volně v ruce a ony se dostaly náhodou do správné polohy proti sobě. Kohler potom definoval **aha-efekt.** Kdy v určitém okamžiku pochopili, jak to lze udělat. **Kurt Lewin (1890 - 1947)** Byl považován za zakladatele **sociální psychologie.** Známé jsou styly vedení ve skupině, **autoritativní, demokratický, liberální,** což je také dílo Kurta Lewina. Podílel se na **Efektu zeigarnikové.** Někde se zmínil, že číšníci si pamatují osoby, dokud nezaplatí. Je to princip gestaltu, kdy dokud ten člověk nezaplatí tak ten tvar není uzavřen. Dá se to zjednodušit tak, že je to princip nedokončených činností. Totoho se chytila ***Bluma Wulfovna Zeigarniková, která to experimentálně zkoumala, takže to potom po ní dostalo jméno.*** Zabýval se taky teorií motivace, ale k jeho **Teorii pole** se dostaneme, až přijde na řadu přednáška o motivaci. **Leon Festinger (1919 - 1989)** Byl žákem **Kurta Lewina,** vytvořil **teorii kognitivní disonance.** Což je v podstatě taková mentální gymnastika, která zajišťuje, že jsme scchopní žít sami se sebou. Celý princip je totiž o tom, že v lidském chování může docházet k nesouladu mezi postojem a chováním. *Typicky vím že kouření škodí zdraví a já si nechci ničit zdraví, ale přesto kouřím.* *Mám rád zvířata, takže je nechci zabíjet, ale přesto jím maso.* Kognitivní disonance může vést buď ke změně chování (přestanu jíst maso) nebo změně postoje (nějakým způsobem si ospravedlním svou konzumaci masa) Kognitivní disonance taky umí zařídit, že některé věci nevědomě nevnímáme. Především takové, které jsou v rozporu s postoji (*Např. si nepřipouštím informace o škodlivosti kouření atp.* **[Humanistická a existenciální psychologie]** Tady je potřeba upozornit na to, že se jedná o dva směry a nikoli jeden, ale kvůli jistým podobnostem a taky tomu, že se nejedná o tak rozsáhlé kapitoly jako je Psychoanalýza nebo Behaviorismus se také dají propojit. Jsou to filosoficky a spirituálně laděné směry, jejichž hlavním znakem je, že ve středu svého zájmu mají člověka. Což může znít podivně, protože by člověk předpokládal, že psychologie obecně má ve svém středu člověka, ale když se na to podíváte trochu jinak, tak Behavioristi se zabývali chováním, psychoanalytici vnitřními procesy, Gestalt především vnímáním. A tady se dostáváme do fáze, kdy se psychologové zabývají problematikou bytí, smyslu bytí, hodnotami, které člověk zastává, otázkami svědomí atd. U existencialismu se to vztahuje ještě navíc k jediné jistotě kterou v životě máme, a to je smrt. Takže je tady jistý posun k prožívání člověka k zájmu o to jak prožíváme dobré a špatné události a k nějaké snaze pomoct lidem s jistými problémy, které to s sebou nese. Postrádá integrovanou a jasnou formu. Oni mají jednotlivé myšlenky, které na sebe kupí\ a mají je částečně propojeny, ale nemají ucelenou teorii. Dále nedostatečný empirický základ. Vychází to hodně z pocitů než z empirických nebo dokonce experimentálních důkazů. **Abraham Herold Maslow (1908 - 1970)** Je klíčovou postavou v procesu ustavování Humanistické psychologie jako samostatné odnože. On také přišel s označením **třetí síla v psychologii.** *"Je to tak, jako kdyby Freud popsal nemocnou polovinu psychologie a my nyní musíme doplnit její zdravou část."* Zabývá se také motivací jedince, přičemž se proslavil především hierarchií potřeb jedince. Přičemž potřeba je samozřejmě hlavním motivačním faktorem člověka. **Carl Ransom Rogers (1902 -- 1987)** Na rozdíl od Maslowa, který je především teoretik, Rogers je především terapeut V mládí byl vystaven silnému tlaku náboženských norem, co může a nemůže. Tomuto se vzepřel, a vytvořil učení o svobodném rozvoji osobnosti. V psychoterapii se v jeho pojetí nemá vytvářet vůbec žádný nátlak, ale prostředí empatického porozumění. Jeho terapie je založena na bezpodmínečném přijetí. Což může být náročné, protože terapeut by do terapie neměl vnášet žádné vlastní přesvědčení a názory. Tato terapie předpokládá, že klient sám nejlíp ví, co potřebuje a jakou změnu má udělat. Úkolem terapeuta je potom vytvořit pozitivní chápající prostředí, které napomůže k tomu, aby se toto vnitřní přesvědčení dostalo na povrch. **Viktor Emil Frankl (1905 - 1997)** Má vlastní terapeutický směr zvaný **Logoterapie.** Od sloval Logos, což nese mimo jiné význam „smysl" Celý tento směr je tedy o hledání smyslu vlastní existence. Franklův život silně ovlivnila druhá světová válka, protože jakožto židovská rodina byli v roce 1942 všichni odvezeni do Terezína. Tam dostal za úkol léčit. Protože ale téměř nepřicházejí v úvahu nějaké léky, léčí spíš slovem. Zjistí, že když člověk ztratí smysl, velmi rychle umírá, takže se snaží vést ty lidi k tomu, aby hledali smysl proč žít. A odtud celý psychoterapeutický směr **[Kognitivní psychologie]** Kognitivní psychologie vzniká v druhé polovině 20. století v americe. Je to psychologie zaměřená na kognitivní (poznávací) procesy Hlavní problém, kterému se tento směr věnoval, jsou **mentální reprezentace**. Způsob, jakým jsme schopni ve vnitřním prostředí reprezentovat vnější svět a potom s těmito reprezentacemi pracovat. *\"Kognitivní psychologie řeší všechny procesy, kterými jsou smyslové vstupy transformovány, redukovány, propracovány, uchovány a obnoveny a použity.\"* Takže kognitivní psychologie řeší vlastně všechno, co souvisí s myšlením. Paměť, vlastní myšlení atd. Kognitivní věda přijímá informace z psychologie, informatiky, filosofie, antropologie nebo neurovědy. **\ ** **Lev Semjonovič Vygotskij** Zajímal se o vývojovou psychologii, vývoj dítěte a vzdělávání. Objevil **zónu nejbližšího (proximálního) vývoje.** Jde o to , že když se dítě snaží dokončit nějakou práci, tak něco zvládne samo, ale když mu dobrý pedagog pomůže, zvládne toho o trochu víc. A právě tento rozdíl se nazývá **zóna proximálního vývoje.** **Nieser, Chomsky, Newell** Skinner ve své práci definoval řeč jako slovní chování. Jako naučené chování od všeho ostatního. Chomsky potom namítá, že řeč je práce se symboly. V tomto tedy vzniká ten základní rozpor. Newell s kolegou přišli s prvními počítačovými programy, které řešili pomocí heuristické analýzy. Heuristická analýza je v podstatě metoda pokus/omyl. Nějakým způsobem to zkusím a v případě, že to nevyjde, zkusím něco jiného. Neisser V roce 1967 napsal knihu **Kognitivní psychologie**, která je někdy považována za začátek směru kognitivní psychologie. Zabýval se především, pozorností, pamětí a inteligencí. **Jean Piaget** Svou první vědeckou práci napsal v jedenácti letech, byla o vrabci albínovi. Je autorem **kognitivní teorie vývoje.** Když pracoval s **Alfredem Binetem**, který sestavoval první inteligenční testy, si všiml, že děti určitého věku dělají standardní chyby, které starší děti už nedělají. Z tohoto základu vychází teorie, že myšlení děti je značně odlišné od kognitivních procesů dospělých **1) sensomotorické stádium** (narození až 2 roky) Poznávání pomocí pohybů a smyslů. **2) předoperační stádium** (2 az 7 let) **3) stádium konkrétních operací** (7 až 12 let) Dokáže logicky přemýšlet o konkrétních událostech, pochopí stálost počtu, množství a hmotnosti. *Do této doby, když před dítě seřadíte dvě řady knoflíků, kde v jedné řadě byly dál od sebe, dítě řekne, že v této řadě je jich víc, i když jsou to řady o stejném počtu.* V této době začíná chápat, že počet je stejný. Podobný experiment se dělal i se skleněnými válci vody. *Byly dva válce vody, kde byla stejná hladina vody, experimentátor je vzal a před tím dítětem přelil do válců který byl jeden užší a jeden širší, a dítě ukázalo že více vody je v úzkém válci, protože je hladina výš.* **4) stádium konkrétních operací** (12+ let) Tady dítě už dokáže logicky přemýšlet o abstraktních pojmech. **\ ** **Albert Bandura** Nejvíce proslul svou teorií učení a teorií „[[self-efficacy]](https://cs.wikipedia.org/wiki/Self-efficacy)". Známý a často citovaný je jeho experiment s panenkou Bobo (tzv. *Bobo doll experiment*) *Self*-*efficacy* je definované jako sebedůvěra ve vlastní schopnosti, sebeúčinnost, sebeuplatnění, přesvědčení o vlastní způsobilosti plánovat a jednat