Psychologie - Příprava na zápočet PDF

**[Psychologie]** - psýché = duše - logos = nauka -Počátky vědecké psychologie: Wilhelm WUNDT duše: Ψ= věda o duši. duševní život, psychika: Ψ = věda o psychice. osoba, osobnost, člověk: Ψ= věda o člověku. **-Psychologie** je věda o duševních jevech, o duševním životě člověka, o zákonitos...

**[Psychologie]** - psýché = duše - logos = nauka -Počátky vědecké psychologie: Wilhelm WUNDT duše: Ψ= věda o duši. duševní život, psychika: Ψ = věda o psychice. osoba, osobnost, člověk: Ψ= věda o člověku. **-Psychologie** je věda o duševních jevech, o duševním životě člověka, o zákonitostech psychiky. -Psychologie je věda o **vědomí.** -Psychologie je věda o **prožívání.** -Psychologie je věda o **nevědomí.** -Psychologie je věda o **prožívání a chování.** -Psychologie je věda o **chování.** -Psychologie je věda o **psychické regulaci chování.** **[Metody psychologie]** 1\. POZOROVÁNÍ \- cíl pozorování - sledované projevy - vysvětlení (interpretace) pozorovaného ! *introspekce* (sebepozorování) *extraspekce* (pozorování jiných) 2\. ROZHOVOR (interview) 1\. strukturovaný 2. nestrukturovaný 3. polostrukturovaný špatné otázky: sugestivní nesrozumitelné obecné Otázky v rozhovoru: Otázky otevřené -- volný prostor pro formulaci odpovědi -Ohnisková skupina (focus group) téma (ohnisko) rozhovoru ve skupině moderátor ( + pomocný moderátor) tichý pozorovatel 3\. DOTAZNÍKY- sebepopis Typy otázek v dotazníku: Otázky otevřené, Otázky uzavřené, Otázky polouzavřené/polootevřené. 4\. TESTY - test = zkouška -nejsou sebeposuzující, ale jde o nějaký výkon/projev -Výkonové testy: Test pozornosti, Inteligenční test -Osobnostní projektivní testy: Rorschachův test, Lüscherův test, Test kresby stromu, TAT --Tematický apercepční test, 5\. ANALÝZA VÝTVORŮ -deníky, dopisy, kresby, fotografie... zařízení bytu, výrobky... 6\. EXPERIMENT = pokus -hledání příčin, Cílem je ověřovat hypotézy (předpoklady). **[Hlavní psychologické směry]** DĚJINY PSYCHOLOGIE: předvědecké období - názory o duši v rámci náboženství PARADIGMATA V PSYCHOLOGII A PSYCHOLOGICKÉ SMÉRY 1\. počátky psychologie jako vědecké disciplíny - **experimentální psychologie** - Wilhelm WUNDT (psychologie elementová) 2\. **Behaviorismus** → kognitivně-behaviorální směry (= věda o chování, tzv. objektivní psychologie, „psychologie bez duše"), John Broadus WATSON, SKINNER, ROTTER, BANDURA 3\. **Gestalt psychologie (tvarová psychologie)** →kognitivní psychologie - rozhodující je celek (uspořádanost, pravidelnost, tendence k uzavírání celku), Teorie pole (Kurt LEWIN), Kognitivní psychologie- předmětem jsou mentální procesy, především kognitivní- psychika = systém zpracování informací 4\. **Psychoanalýza** - - Sigmund FREUD, význam nevědomí -- tzv. hlubinná psychologie → psychodynamické směry - Carl Gustav JUNG, ADLER, HORNEYOVÁ, FROMM, 5\. **Fenomenologická a humanistická psychologie** - problematika lidského bytí a jeho smyslu; otázky lidského svědomí, zodpovědnosti, osamělosti, intimity; úsilí o pochopení lidské existence; studium prožívání pomocí introspektivního zkoumání vnitřní zkušenosti; Carl R. ROGERS 6\. **Biologické přístupy** - - zájem o biologické, zejména neurofyziologické procesy- zkoumání mozku, mozkové aktivity. **[Poznávací procesy vnímání, představování, fantazie, paměť, pozornost, myšlení]** Kognitivní (poznávací) procesy: **čití a vnímání** - čití (senzorické procesy) -proces získávání ‚syrových' informací z vnějšího i vnitřního prostředí; vnímání-obraz reality (vnitřního a vnějšího prostředí) ve vědomí zprostředkovaný smyslovými orgány **představivost (fantazie)** - Představa = znovuvybavený vjem- méně jasná, konkrétní, názorná, je útržkovitá, není kopií vjemu ILUZE = kombinace vjemu a představy (nářek větru...) HALUCINACE = velmi jasné představy, považujeme je za vjemy; Fantazie - představa něčeho, co jsme nikdy nevnímali nebo co vůbec neexistuje pozornost - zaměřenost a soustředěnost vědomí! paměť (a učení) - myšlení - nejvyšší psychický poznávací proces- = zobecněné a zprostředkované poznání předmětů a jevů na základě pochopení jejich vzájemných souvislostí !; Usuzování = vyvozování závěrů z výchozích předpokladů; -Myšlenkové operace: - - - - - -Druhy myšlení: - - - - **-Analytický (logický) postup** -přesně daná pravidla, která se uplatňují v sérii pevně daných kroků (algoritmus)-při volbě vhodného algoritmu vede k jednoznačné odpovědi máme jistotu správného řešení (event. lze dohledat chybu) **-Heuristický postup** - intuitivní, obsahuje zkratky, odhady; čerpá se znalosti situace jako celku-je rychlý, ale nezajišťuje nalezení úplného, správného řešení **[Tvořivé myšlení, kritické myšlení, kognice a metakognice]** -TVOŘIVOST (KREATIVITA) - novost (originalita)- užitečnost -Metakognice je...- myšlení o vlastním myšlení - jakoby argumentování se sebou samým (argumentace obrácená dovnitř) - základní předpoklad pro učení se (jak se učit) nepřemýšlet jen o tom, co se učíme, ale jak se učíme. -2 aspekty metakognice : 1\. sebereflexe-- vyhodnocení toho, co již víme nebo nevíme o našem myšlení (metakognitivní znalosti a zkušenosti) 2\. seberegulace-- řízení vlastního myšlení (využívání svých znalostí/ zkušeností v nových situacích). -Význam metakognice pro učení- zefektivnění učení- metakognice umožňuje pokročilé učení - učení jako metakognitivní proces. -Metakognitivní procesy v učení PLÁN - před učením Co se budu učit?, Co už znám? Jaké strategie bych mohl/a použít?, Kolik mám času ? MONITOROVÁNÍ - během učení Funguje to, co dělám? Pokud ano, jak to vím? Je to v souladu s mým plánem, rozumím tomu? Mám něco upravit? Vyhodnocení - Po učení Co jsem se naučil/a?, Dosáhl/a jsem cíle?, Co bych měl/a příště dělat jinak?, Je něco, čemu pořád nerozumím ? -Co je to učení se (learning)?- vytváření nových synapsí mezi neurony v mozku, posilování nebo odstraňování spojů (neuroplasticita). -Co je to učení (teaching)? věk 14-60 let vytváření podmínek, které podporují tyto strukturální změny v mozku učících se. -Význam metakognice pro KRITICKÉ MYŠLENÍ. **[Schopnosti, inteligence]** **Inteligence** Inteligence = schopnost přizpůsobení Inteligence = schopnost abstraktně myslet Inteligence = schopnost učit se -Testy inteligence: Kohsovy kostky, Ravenovy progresivní matrice, Wechslerův test inteligence. Obrázok, na ktorom je text, písmo, snímka obrazovky, biely Automaticky generovaný popis  **[Paměť a učení]** PAMĚŤ = schopnost podržet v sobě minulost = schopnost mít zkušenost -Vlastnosti paměti: trvanlivost rychlost přesnost rozsah. -Co si pamatujeme lépe- konkrétní oproti abstraktnímu- pozitivní proti negativně asociovanému- silně emočně zabarvené obsahy a zážitky (někdy se jich nelze zbavit)- efekt novosti nebo efekt primárnosti. -Dlouhodobá paměť Ukládání informací: konsolidace pamětních stop ◦ = upevnění stopy v dlouhodobé paměti ◦ trvá asi 30 minut. -1) explicitní (deklarativní) paměť - epizodická - autobiografická - sémantická 2\) implicitní (procedurální) paměť ▪ návyky a dovednosti ▪ priming ▪ klasické podmiňování ▪ neasociativní učení -- senzitivizace a habituace -Vzpomínky -Zapomínání - vyhasínání paměťové stopy. -Druhy paměti -Význam mozkových hemisfér **-Učení** = proces získávání zkušeností a utváření jedince v průběhu jeho života. -Druhy učení **[Emoce,emoční inteligence. Temperament, charakter]** EMOCE- subjektivní stavy, prožitky organismu -- vnitřní prožitkové reakce na vnější a vnitřní podmínky \- odpovědi na události, které mají pro jedince význam \- změny v několika oblastech - neurofyziologická aktivace, tendence k jednání a behaviorální projevy, subjektivní prožitky, aktivace kognitivních procesů \- emoce jsou evolučně starší než rozumové jednání -Vlastnosti emocí - Proměnlivost - polarita - subjektivita - jedinečnost - nakažlivost, přenositelnost -Dvě dimenze emocí 1\) příjemnost - nepříjemnost (libost -- nelibost)- kladné a záporné emoce 2\) napětí (vzrušení) - uvolnění (uklidnění)- aktivní a pasivní emoce- vnitřní nastavení spojené s mobilizací organismu a přípravou k akci -Funkce emocí -Projevy emocí -Mozkovým centrem emocí je limbický systém -emoce jsou vrozené vzorce mimického, gestikulačního, příp. zvukového chování \- emoce lidí a zvířat se projevují podobným chováním \- emoce jsou dány biologicky a jsou univerzální v celé lidské kultuře -Sociální modifikace výrazu emocí: **TEMPERAMENT** \- TEMPERAMENT - most mezi tělem a osobnosti \- formální (stylistické) charakteristiky prožívání a chovaní (rychlý - pomalý, napjatý -- uvolněný... \- temperamentové vlastnosti = trvalé, význam dědičnosti Obrázok, na ktorom je snímka obrazovky, štvorec, text, písmo Automaticky generovaný popis -Konstituční typologie - KONSTITUCE = tělesná stavba - třísložkové- mezistupně !!! Obrázok, na ktorom je text, písmo, elektrická modrá, kruh Automaticky generovaný popis **Charakter**  -CH= souhrn získaných osobnostních vlastností... -Charakter = (druhými) zhodnocená osobnost- autonomní a heteronomní charakter jednání dle vlastních zásad nebo pragmaticky -Svědomí- funkce informační nebo preventivní ? -Stádia vývoje morálky: - prekonvenční úroveň morálky -- autority- orientace na trest- orientace na odměnu - konvenční úroveň morálky -- sociální normy - orientace na to být hodným dítětem- orientace na řád a zákon - postkonvenční úroveň morálky-- svědomí- orientace na společenskou smlouvu a lidská práva- stadium univerzální etiky -- svědomí **[Motivace a stimulace osobnosti]** -Motivace z lat. moveo, -re = hýbat se, pohybovat se hybné síly chování, příčiny chování proč se člověk chová tak, jak se chová 3 podotázky: ◦ Proč je člověk aktivní? ◦ Proč je jeho aktivita zaměřena určitým směrem? ◦ Jaký má vlastní aktivita pro tohoto člověka smysl? -Motivy příčiny chování, vnitřní pohnutky udávají našemu chování energii a směr ◦ hlad zaměří chování k potravě a žízeň k pití, člověk bude v tomto chování energičtější než nemotivovaný jedinec - elementární x komplexní motivy - motiv x potřeba potřeba = stav nedostatku nebo přebytku něčeho - primární a odvozené (kvazipotřeby „jako by" potřeby) - vzájemná substituce motivů - motivy se mohou navzájem zastupovat, např. nadměrná konzumace jídla může být motivována hladem, apetitem, ale též úzkostí nebo pocitem osamělosti\... motivy mohou být na různé úrovni ovladatelnosti. -Existuje nemotivované chování? vztah mezi motivy a chováním je složitý ◦ slabé motivy ◦ nevědomé motivy -- náhrada motivů jinými motivy (psychoanalýza -- umění jako náhrada sexuálních pohnutek) ◦ zautomatizované chování implicitní motivy (skryté, ne plně uvědomované) a explicitní motivy (sobě přisuzované motivy) -Primární a sekundární motivy -3 typy citové vazby: **Motivace vnitřní a vnější** vnější motivace se může proměnit ve vnitřní -Motivační systémy: každý člověk má na základě vrozených dispozic i své životní zkušenosti vytvořen relativně stálý soubor motivů, který je pro něj charakteristický motivy se spojují a vytvářejí hierarchii-- určují hlavní životní motivaci osobnosti vzaměření motivace se uplatňuje osobnost jedince, jeho hierarchie hodnot i dosavadní zkušenosti, schopnosti a dovednosti za nežádoucí motivaci je považován strach, úzkost, bolest aj... -Hodnoty jako motivy hodnoty - čeho si v životě nejvíc ceníme, co považujeme v životě za nejdůležitější, naše priority, hodnotová hierarchie -- mění se, ujasněné hlavní hodnoty pomáhají vést k cíli, někdy naše hodnoty v konfliktu, musíme volit. -Smysl života jako motiv: uskutečňováním hodnot se naplňuje potřeba životního smyslu, C.G. Jung - „neurózou trpí lidská duše, která nenašla nebo ztratila svůj smysl", zpětná analýza životní dráhy člověka - poznání životního smyslu. -3 způsoby, jak člověk může objevit smysl: **[Vývoj osobnosti]** -CO JE TO VÝVOJ ? postupné, progresivní, nezvratné změny organismu v čase životní dráha, celoživotní vývoj vývojové skoky (období stability a změny) -HYBNÉ SÍLY VÝVOJE 1.Biologické 2. Sociální 3. Osobnost -Stadiální vývojové teorie - tradiční  -Psychologie celoživotního vývoje moderní teorie: „life-span (developmental) psychology" život jako celek, ne stádia, nezabývají se problematikou dědičnost x prostředí, věk -- jen orientační ukazatel, velké interindividuální rozdíly -- hlavně ve starší dospělosti. -„sociální hodiny" milníky v životě lidí (promoce, svatba, kariérní postup atd.) - porovnávání vývoje osoby s vývojem vrstevníků nezáleží na tom, na které sociální hodiny se člověk zaměří (např. rodina nebo kariéra) - důležitá je angažovanost podle společensky přijatelných a odůvodněných sociálních hodin