Právo - Introduction to Czech Law PDF

14. PRÁVO DEFINICE: - právo = „soubor norem vydaných nebo uznávaných státem, které jsou závazné a jejich dodržování je vynutitelné státem“ - právo se vyvinulo z morálky X když nedodržíme morálku, nepřichází trest – právo se vyvinulo z těch nejkrajnějších situací porušení m...

14. PRÁVO DEFINICE: - právo = „soubor norem vydaných nebo uznávaných státem, které jsou závazné a jejich dodržování je vynutitelné státem“ - právo se vyvinulo z morálky X když nedodržíme morálku, nepřichází trest – právo se vyvinulo z těch nejkrajnějších situací porušení morálky  vzniká s vytvořením prvních států - je vynucováno STÁTEM – (ozbrojené složky + soudy) - reguluje chování ve společnosti – pomocí příkazů, zákazů a dovolení stanovuje, jaké má chování ve společnosti být, pokud se člověk od dovoleného chování odchýlí – SANKCE - Vzniká se společností, zachycuje všechny oblasti (vztahy ve společnosti včetně veškerých norem a zákonů, instituce, fyzické a právní osoby); může být objektivní (souhrn právních norem), nebo subjektivní (možnosti, jak se chovat normou vymezeným způsobem). Právní vědomí = znalost práva. - Právo psané X obyčejové (dlouhodobé zachováván, všeobecné přesvědčení, lze vymezit obsah, je státem uznán) - Právo soudcovské (na základě precedentů), smluvní, dříve právní knihy - Teorie přirozeného práva – vzniká a existuje nezávisle na vůli společnosti, je produktem boží vůle. Obsahuje nezadatelná a nezrušitelná práva člověka. ČLENĚNÍ PRÁVA: - máme dva základní pohledy na právo:  Přirozené právo = vzniká a vyvíjí se nezávisle na státě; vyplívá z lidského rozvoje, kultury a nějakého právního podvědomí, je tady z přirozenosti světa, odjakživa -> právo bylo před člověkem  Právo pozitivní = právo, které je vytvořeno státem, souhrn všech nyní platných právních předpisů, vynucovány státem -> vytvořeno člověkem  Subjektivní právo = ovlivněno subjektem (člověk), něco, co mám/nemám dělat  Objektivní právo = děje se nezávisle na lidech a ti ho ani neovlivňují (plynutí času, přírodní katastrofy)  Vnitrostátní = právo platí pouze na území daného státu  Mezinárodní = upravuje právo na mezinárodní úrovni (mezinárodní vody, váleční zajatci…) DĚLENÍ PRÁVA: - veřejné právo: ústavní právo, trestní právo (trestní zákon – hmotné, trestní řád – procesní), správní právo (veřejná správa, není jeden pramen), finanční - soukromé právo: rodinné (zákon o rodině), občanské (občanský zákoník, např. majetkové vztahy), obchodní (obchodní zákoník) - pracovní právo: veřejné i soukromé, má smíšenou povahu, upravuje ho zákoník práce DĚJINY PRÁVA: 14. Právo - nelze určit kdy přesně právo zvyklo X každá společnost měla své pravidla chování, kterými se členové museli řídit – PRÁVO ZVYKOVÉ (obyčejové) = to, co je v podvědomí lidí, není nikde zapsáno, ústně předáváno, dodržování obecně známých zvyku -> tyto pravidla se později začala utřiďovat a sepisovat 18. st. PNL – Chammurapiho kodex – nejstarší zákoník, 282 článků – zákoník byl vytesán do kamene a vystaven na veřejnosti, princip pomsty („oko za oko, zub za zub“) 5. st. PNL – Zákon dvanácti desek (Lex duodecim tabularum) – velký rozvoj práva v antickém Římě, desetičlenná vybraná komise zvolená lidem na 12 tabulích shrnula obyčejové právo 9.st – Zákon sudnyj ljudem – nejstarší slovanská právní památka, překlad římského zákoníku od Konstantina a Metoděje 12. st. – Statuta Konrádova – Kníže Konrád II. Ota vydal první psaný zákoník v českých zemích, upevňoval principy vlastnictví pozemků pro šlechtu + organizace soudů 1348 – založení UK Právnické univerzity Karlem IV.; soudy prováděla církev – Ordály = Boží soudy (= hození svázaného obžalovaného do vody, když vyplaval -> byl nevinný) slouží jako vzory pro rozhodování budoucích případů, „praverdikt“, norma se píše až po vykonání skutku (VB + bývalé kolonie)  Smlouva = nabývá normativního charakteru a pramenu práva tehdy, jsou-li ustanovení obecná a regulují celou skupinu právních vztahů, hlavní pramen mezinárodního práva + právo ŠARÍA = systém islámského náboženského práva, z Koránu, primárně určuje vztah člověka k Bohu až potom vztah člověka ve společnosti (proto náboženské právo), většinou už není jediným zdrojem práva (X v Saudské Arábii a Íránu ano) PRÁVNÍ NORMA: = obecné závazné pravidlo chování, „jak být správným člověkem“, je vynucována, součástí právního předpisu - právní věda orientovaná na výklad právních norem = právní dogmatika - znaky: normativnost (příkaz, zákaz, oprávnění nějak se chovat, co má být a ne to co je), právní závaznost (norma může být i doporučení, právní norma je závazná), obecnost (vztahuje 14. Právo  se na neurčitý počet případů), vynutitelnost státním donucením (zvláštním druhem je sankce, která postihuje porušitele právní normy), musí mít státem uznanou formu - struktura: hypotéza (podmínky, za nichž se má realizovat pravidlo chování), dispozice (vlastní pravidlo chování), sankce (následky nezachování) - Akty nižší právní síly nesmí odporovat aktům vyšší právní síly, všechny musí být v souladu s tím nadřízeným (ústava), mohou být zrušeny pouze právními akty stejné nebo vyšší právní síly. Existují prvotní právní akty (původní právní úprava) a druhotná (prováděcí předpisy) - 3 druhy: přikazující – něco musíme zakazující – něco nesmíme opravňující – něco můžeme - schéma dělaní právních norem: ústav a Zákonné předpisy Ústavní Podzákonné zákony předpisy Vládní nařízení Vyhlášky Podzákonné Vyhlášky nižších správních předpisy celků PRÁVNÍ SÍLA: = vlastnost právní normy, která ji činí nadřazenou jiné právní normě - DESCENDENČNÍ TEORIE PRÁVA – řadí práva podle síly 1. ústavní zákony – nejsilnější, nedotknutelné, 3/5 musí být pro změnění 2. zákony 3. zákonná opatření – senát schválí místo poslanecké sněmovny zákon 4. nařízení vlády – např.: při povodních se rychle sejde vláda a odklepne pomoc 5. vyhlášky ministrů – ministr má právo vydat vyhlášku, kt. se týká jeho resortu 6. vyhlášky místních orgánů – pouze pro dotyčné území Platnost právní normy: - právní norma je platná, pokud prošla legislativním procesem, vydána příslušným orgánem a byla řádným způsobem vyhlášena (publikován ve Sbírce zákonů, obecní vyhláška vyvěšena na úřední 14. Právo desce…), legislakační doba = předpis už je platný, ale není účinný (= doba, za kterou si mají občané na zákon zvyknout a seznámit se s ní) PŮSOBNOST PRÁVNÍ NORMY: - vymezuje rozsah použití normy na konkrétní případ, 1. věcná – co vymezuje, čeho se týká 2. v čase – odkdy dokdy platí 3. prostorová – jakého území se týká, celostátní/část území 4. osobní – pro koho platí, všechny osoby n území ČR/pouze občané ČR ÚČINNOST PRÁVNÍ NORMY: - okamžiku, kdy právní norma nabude účinnosti – závazné. musíme se jím řídit - den, kdy nabývá norma účinnosti bývá v právních předpisech vysloveně uveden x účinné15. den po vyhlášení PRÁVNÍ VZTAHY: = vztahy, upravené právem, mezi dvěma a více subjekty - určují se:  Subjektem (= účastníci) – např.: kupující a prodávající; instituce  Obsahem –oprávnění a povinnosti subjektů právního vztahu (např.: kupující má oprávnění požadovat věc a povinnost zaplatit kupní cenu)  Objektem – předmět, to k čemu směřují vzájemná práva a povinnosti subjektů, cíl právního vztahu (prodej kupované věci) SUBJEKTY PRÁVNÍCH VZTAHŮ: - subjekty = účastníci právních vztahů, kterým v tomto vztahu vznikají nějaká práva a povinnosti FYZICKÉ OSOBY: občané, jednotlivci; mají právní subjektivitu a způsobilost k právním úkonům (např.: občan Josef Novák) PRÁVNICKÉ OSOBY: uměle vytvořená sdružení osob nebo majetku, v právních vztazích vystupují vlastním jménem a mají vlastní prvání subjektivitu; např.: obchodní společnosti, pol. strany, nadace… ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY (obce), STÁT a STÁTNÍ ORGÁNY (např.: jako subjekt u mezinárodního práva, v ústavním právu…) PRÁVNÍ ZPŮSOBILOST: = předpoklad k tomu, abych se mohl účastnit nějakého právního vztahu Způsobilost k právním úkonům: můžu zakládat, měnit nebo rušit právní vztahy, závisí na věku a duševním stavu občana – v občanském právu – 18 let; pracovní právo a většina právních úkonů – 15 let, způsobilost může odebrat soud – když je prokázána duševní porucha Způsobilost k protiprávnímu jednání = způsobilost nést právní zodpovědnost PRÁVNÍ ÚKON: = projev vůle občana, který vede ke vzniku nějakého právního vztahu - více druhů: jednostranné (závěť), vícestranné (darovací smlouva), vícestranné (smlouva o sdružení více osob) - nejčastější = smlouva – vícestranná, vzniká dohodou smluvních stran, předchází jí návrh na uzavření; smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu nabývá účinnosti 14. Právo  - jednostranné X dvoustranné Xvícestranné; úplatné X bezplatné X smíšené (symbolická cena); pojmenované X nepojmenované - smlouva – dvoustranná/vícestranná, úplné a bezpodmínečné přijetí, jednostranný právní úkon, Publikace právních předpisů: PRÁVNÍ ŘÁD ČR: = systém práva, jak je uspořádán v ČR - závazné jsou i mezinárodní smlouvy, ve kterých je ČR vázána - v ČR mají legislativní pravomoc tyto orgány:  Parlament ČR – ústavní a běžné zákony, popř.: zákonná opatření senátu  Výkonné státní orgány – vláda (nařízení vlády), ministerstva a jiné správní jednotky (vyhlášky, opatření)  Orgány územní samosprávy – obecně závazné vyhlášky, nařízení - aby mohl právní akt vstoupit v platnost, musí být vyhlášen -> v ČR zveřejněni ve SBÍRCE ZÁKONŮ (zkratka Sb.) -DELIKT: = výsledek protiprávního jednání  Přestupek – deliktní jednání menší závažnosti než je trestní čin - Neřeší ho soudy – pouze úřady - Přestupková komise se může zabývat do jednoho roku – po roce přestává řešit a je to promlčeno  Trestný čin - jednání vyšší záležitosti - Antisociální jednání - Podle míry závažnosti - Přečiny – do 5 let - Zločiny – 5 let a víc - Zvlášť závažné zločiny – min. 10 let - nejdříve se řeší zavinění – úmysl, nepřímý úmysl… - Trestní odpovědnost – od 15 let (dříve rodiče) - zánik trestnosti – po 3 letech promlčeno - vážnější: po 20 letech - zločiny proti lidskosti: nikdy ORGÁNY PRÁVNÍ OCHRANY: - orgány právní ochrany ČR: policie, státní zastupitelství, soudy, obce, krajské úřady a jiné orgány státní správy - Policie: - vnitřní pořádek a bezpečí na území celého státu - řídí jí policejní prezídium ČR (v čele policejní prezident) - chrání bezpečnost osob, jejich majetek, veřejný pořádek, ochrana státních hranic, ochrana ústavních činitelů… - vše provádějí „jménem zákona“ Státní zastupitelství: - zastupuje stát u soudu 14. Právo - podává soudům jménem státu obžaloby v trestních záležitostech - upozorňuje na nezákonnosti, stíhají trestné činy, dohlížejí na zachování zákonů… - Nejvyšší státní zastupitelství Vrchní státní zastupitelství Krajské státní zastupitelství Okresní státní zastupitelství - nejvyšší státní zástupce je jmenován vládou na návrh ministra spravedlnosti - další státní zástupci jsou jmenování na dobu neomezenou na návrh nejvyššího, vrchního nebo krajského zastupitelství - policie zástupci podá spis -> ten ho prostuduje -> sepíše žalobu, předloží ji soudu, usvědčuje obžalovaného, navrhuje trest Soustava soudů: - každý občan, který má pocit že byla porušena jeho práva, má možnost se domáhat nápravy u soudu X může být k soudu předvolán ten, kdo právo porušil – soud rozhoduje o jeho vině/nevině - 3 základní typy soudů: Civilní (rozvod manželství) Správní (rozhodnutí o přestupku) Trestné (šetří loupeže, vraždy, podvody) 1. Nejvyšší soud – vrcholný státní orgán, sleduje vrchní soudy - sídlo v Brně 2. Vrchní soud – Praha, Olomouc 3. Krajský soud 4. Okresní soud – nejnižší soud + Ústavní soud – samostatná soudní organizace - dohlíží na dodržování ústavy v ČR, nelze se odvolat REALIZACE PRÁVA: - realizace práva – uskutečňování práva tak, že se tvoří právní vztahy podle právních norem, jejichž účastníci se chovají předepsaným způsobem - aplikace práva – uskutečňování individuálními právními akty státních orgánů, které rozhodují v konkrétních jednotlivých případech (obsahuje zpravidla výrok, odůvodnění, poučení o opravných prostředcích; rozhodnutí nabývá právní moci) - právní vztahy – jsou to společenské vztahy upraveny právními normami, vztahy mezi subjekty, vztah existující na základě práva a v souladu s právem; musí být dána právní norma a právní skutečnost tedy například uzavření kupní smlouvy. Vznik, změna, nebo zánik právního vztahu dochází samočinně (objektivní událost – úmrtí člověka, uplynutí času, přírodní katastrofa) X záměrně (subjektivní) - právní skutečnost může být právní jednání, protiprávní jednání, právní událost (promlčecí doba), protiprávní stav (nezaviněné protiprávní chování) - prvky právního vztahu – subjekty (účastníci), obsah, objekt (také i hodnoty osobnosti, např. zdraví) - subjekty – jsou oprávnění/povinni něco konat/něčeho se zdržet/něco strpět; mohou to být fyzické osoby, právnické osoby (korporační, nadační/fondové), nebo stát/státní orgány/orgány veřejné správy 14. Právo PRÁVNÍ SKUTEČNOST: - Objektivní – děje se nezávisle na lidech (např. plynutí času) - Subjektivní – skutečnost ovlivnitelná právní/fyzickou osobou – když něco udělám/neudělám a týká se to práva 14. Právo