Právo - Základní pojmy PDF

Právo Základní pojmy práva - právo Právo objektivní (absolutní) rozumíme soubor právních pravidel, zákonů, předpisů… (v angličtině „law“) Právo subjektivní (relativní) oprávnění, mám právo na něco (v angličtině „right“) Je to realizace objektivního práva, které tvoří základ kon...

Právo Základní pojmy práva - právo Právo objektivní (absolutní) rozumíme soubor právních pravidel, zákonů, předpisů… (v angličtině „law“) Právo subjektivní (relativní) oprávnění, mám právo na něco (v angličtině „right“) Je to realizace objektivního práva, které tvoří základ konkrétních právních vztahů Základní pojmy práva Jurisprudence = právní věda Součástí právní vědy (jurisprudence) jsou např. právní historie (kde mají kořeny, zda existují tyto práva i dnes atd. o Právní sociologie (jakým mechanismem se to právo dodržuje, jestli se to dodržuje, jakým způsobem atd.) o Právní psychologie (zkoumá psychický stav jednotlivce a jeho práva, uplatňuje se jako soudní psychologie) o Právní filozofie (zkoumá, co je pozitivní, negativní právo atd.) o Právní dogmatika (věda zkoumající jednotlivá právní odvětví – zabývá se konkrétními právy, jak vypadá české obchodní právo, jak vypadá britské obchodní právo, rodinné právo (familiaristika), civilistika (věda občanského práva), věda trestního práva atd… Základní pojmy práva – začátek k termínu staří Římané: každé území má svůj právní řád (psaný nebo/i nepsaný): - Došli k tedy k názoru, že ubi societas, ibi ius - Římské právo údajně má mít takovou signifikanci, že je to jeden z pilířů naší civilizace Ale i móda, sport, náboženství mají také svůj systém pravidel a nedodržování jich je sankciováno Jaký znáte nejstarší právní řád? Co tedy dělí módu, sport aj. od práva? Základní pojmy práva – právní stát Co tedy dělí módu, sport aj. od práva? -> státní donucení vždy se můžeme obrátit na stát (když nám něco někdo poničí) nebo stát či státní subjekty se obrátí na nás, když něco poničíme, zabijeme atd… Právo a stát jeden bez druhého nemůže existovat! Právo bez státu přichází o ten jeho největší znak (státní donucení) Stát bez práva by bylo anarchické státní zřízení Právní stát – je takový stát, který dodržuje základní principy demokratického státu: práva, svobody, povinnosti státu, ale i občanů), respektuje dělbu moci a snaží se tyto principy udržet. Vztah mezi státem a občany je dán právními normami a stát jej dodržuje. Takový stát nepřekročuje svá práva, nezneužívá je a nesnaží se ohrozit moc soudní. Základní pojmy práva - zákon více definic v závislosti na oblasti zkoumání: zákon (právo) - soubor právních norem s obecnou závazností zákon vědecký - výrok popisující obecně či pravdielně se opakující popsatelné vztahy mezi pozorovanými fenomény (fyz., mat., ch.) zákon v náboženství - Nový a Starý Zákon, Tóra, Korán zákon logický - myšlenková cesta vedoucí k vyvození daného závěru zákony přírodní Základní pojmy práva - zákon Charatekteristiky zákona: 1) Zákon je stanoven představiteli státní moci a je závazný pro všechny 2) Stanovuje jaké chování lidí, úřadů i států má být (smí být), zakazuje, co nemá být (nesmí být), deklaruje přípustné, oprávněné, nežádoucí, nepřípustné 3) Je to právní norma formálně určující pravidla 4) Je zveřejněn v právních předpisech - Sbírka zákonů Základní pojmy práva de iure x de facto (podle práva) (ve skutečnosti) Bern je hlavní mesto Švýcarska de facto, ale de iure se o něm v legislativně nepíše Hymna Japonska je de facto již od konce 19. st., ale až 1999 byla oficiálně, de iure, uznána parlamentem. Krym je de iure Ukrajina, de facto Rusko = je okupován. https://www.novinky.cz/clanek/domaci-zeman-slozil-slib-aniz-by-se -dotkl-ustavy-40062968 Základní pojmy práva – právnické profese Právník obecné označení pro člověka, který získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo. Dosažené vědomosti právník využívá ve svém povolání, a to bez ohledu na to, o jaké povolání jde. právníkem je každý soudce, státní zástupce, exekutor nebo advokát (pokud absolvují i požadovanou praxi a profesní zkoušku). Všechny tyto profese nutně předpokládají, že vykonávat je může pouze právník. nejde tedy o konkrétní profesi. Základní pojmy práva – právnické profese Advokát je právník, který se zabývá poskytováním právních služeb jiným osobám, a to zpravidla za úplatu. Zároveň je to právník, který je zapsán v seznamu advokátů České advokátní komoře (ČAK). Mají zákonem danou mlčenlivost. poskytováním právních služeb se rozumí zejména zastupování v řízení před soudy, správními úřady a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, poskytování právních rad, sepisování listin či zpracovávání právních rozborů pouze advokát může vykonávat obhajobu, tedy hájit zájmy klientů, kteří byli obviněni nebo obžalováni z trestného činu, a zastupovat je před soudem či vyšetřujícím orgánem. při zastupování v civilním soudním řízení (člověk-člověk) pouze v případě zastupování advokátem vzniká právo na náhradu nákladů právního zastoupení. Zastoupit může i právník, nicméně v případě úspěchu právo na náhradu nákladů nevzniká, neboť právník není oprávněn poskytovat právní služby za odměnu. Základní pojmy práva – právnické profese Soudce pověřená osoba autoritativně rozhodovat ve sporných záležitostech. měl by rozhodovat nestranně a spravedlivě jako třetí nezúčastněná osoba/strana, je při svém rozhodování vázán pouze zákonem. rozhoduje buď sám, v zákonem stanovených případech rozhoduje soud v senátě (tvořen soudci) nebo s přísedícími (účast veřejnosti na soudním procesu) je jmenován prezidentem na návrh min. spravedlnosti na neomezenou dobu. Funkce zaniká smrtí, vzdání se, či v případě, že se soudně kárně proviní. Účast veřejnosti v soudním procesu https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalo sti-komentare/224411000370903/cast/1064661/ (9:20) Základní pojmy práva – právnické profese Státní zástupce ve 20. st. u nás = prokurátor nebo návladní výkonný reprezentant justice -> náplň státního zástupce je obsažen v Ústavě pod moci výkonnou (Hlava třetí) státní zástupce vykonává svoji náplň pouze v trestním řízení (nikoliv civilním, ani správním) Základní pojmy práva – právnické profese Notář je fyzická osoba s právnickým vzděláním pověřena státem k sepisování veřejných listin, notářských zápisů z valných hromad PO, úředně ověřuje listiny, vydávají listiny z dostupných rejstříků (obchodní rejstřík, rejstřík trestů, katastru nemovitostí, …). zvláštní funkcí notáře je v dědickém řízení, kdy funguje jako soudní komisař v civilním soudním řízení. Zde je pověřen soudem. mohou poskytovat právní rady. Základní pojmy práva – právnické profese Ombudsman = veřejný ochránce práv je mimosoudní kontrolní úřad, který je státem pověřen, aby řešil stížnosti jednotlivců na jednání veřejné správy. může provádět samostatná šetření včetně jejich nápravy. Navrhuje doporučení a vyvíjí tlak na instituce, které pochybily. Může podat návrh na zahájení soudního jednání. Nefunguje však jako odvolací instance, která by byla schopna ovlivňovat výkon soudní či státní moci. na návrh Senátu a prezidenta republiky jej jmenuje Poslanecká sněmovna, které se také zodpovídá. existuje také v soukromé, většinou korporátní, sféře. Soustava soudů v ČR moc soudní (jurisdikce) – kontroluje dodržování zákonů, zákony závazně interpretuje, vykonávaná soustavou soudů, definována v Ústavě ČR soudy jsou nezávislé a nestranné instituce zřizované státem soustava soudů v ČR je dvoustupňová proti rozhodnutí soudu prvního stupně je přípustný jeden řádný opravný prostředek Soustava soudů v ČR Okresní soudy – v každém okresním městě Krajské soudy – 8 krajských soudů, více poboček v různých městech, v Praze je mimojiné Městský soud (pro záležitosti obyvatel Prahy) a zároveň i Krajský soud (pro záležitosti Středočeského kraje) Vrchní soudy – v Praze a Olomouci Nejvyšší soud – v Brně Nejvyšší správní soud – v Brně Ústavní soud – v Brně Soustava soudů v ČR typy soudních řízení: civilní (člověk proti člověku) správní (FO či PO proti státu a naopak, přestupky, přezkoumání rozhodnutí veřejné správy) trestní (stát vs. člověk, trestné činy) Soustava soudů v ČR – pojmy k soudnictví Pravomocný rozsudek – je závazný pro všechny a nelze jej již měnit. Pravomocným se stává, pokud nikdo z oprávněných osob nepodal odvolání v zákonem stanovené lhůtě nebo odvolací soud zamítne odvolání. Nepravomocný rozsudek – proti takovému rozsudku se dá odvolat, tj. zažádat o opravný prostředek u odvolacího soudu (soudu vyšší instance) civilní a trestní: Okresní soud -> odvolání ke krajskému soudu -> odvolání k vrchnímu -> k nejvyššímu (ten řeší dovolání, tzv. třetí odvolání) správní krajský -> Správní soud -> Nejvyšší správní soud. Pokud vše prohrajeme, můžeme podat žalobu u Ústavního soudu Soustava soudů – Ústavní soud nejvýše stojí Ústavní soud sídlící v Brně, ačkoliv stojí mimo obecnou soustavu soudů posuzuje, zda je dodržována ústavnost ve státě, zda nejsou porušována lidská práva nebo není přijatý zákon v rozporu s Ústavou To se týče jak přijatých zákonů, tak i proti rozhodnutím soudů nižší instance, pokud to není v souladu s ústavním pořádkem 15 ústavních soudců; předseda ÚS: Josef Baxa a 2 místopředsedové, jsou jmenováni prezidentem na 10 let se souhlasem Senátu podmínky: člověk, který je volitelný do Senátu + VŠ diplom + min. 10 let praxe v právnickém povolání Prameny práva dva základní smysly: o Materiální smysl: zdroje, z nichž právní normy ve společnosti vychází, odkud se berou o Formální smysl: hmotné matérie v nichž jsou právní normy obsaženy proměnlivost: okruh medií uznávaných za okruh práva se liší v čase a prostoru o v tradiční společnosti blízká souvislost mezi prameny práva v materiálním a formálním smyslu o od osvícenství pramenem práva v materiálním smyslu je vůle lidu (prostřednictvím jeho zástupců); pramenem práva ve formálním smyslu se stal zákon nebo právní předpis Základní dělení pramenů práva: psané prameny (lex scripta), nepsané prameny (lex nonscripta) Prameny práva OBYČEJ SOUDNÍ ROZHODNUTÍ (JUDIKATURA) OBECNÉ PRÁVNÍ ZÁSADY PRÁVNÍ PŘEDPIS Prameny práva - obyčej historicky nejstarší, povahou nepsaný pramen práva zatlačen do pozadí s nástupem psaného práva může se uplatit jen tam, kde to zákon umožňuje nebo tam, kde to zákon výslovně nezakáže obyčej je zachován po dlouhý čas, je stálý, neměnný a obecně uznávaný Příklad: prvozený syn krále se stane nástupcem Prvorozené dítě panovníka se stane nástupcem Prameny práva – soudní rozhodnutí histor. velmi starý nepsaný pramen práva soudce právo netvoří, ale nalézá ho, respektive zjišťuje ho pro účely jednotlivých případů precedens = soudní rozhodnutí, uznávané jako pramen práva pouze tehdy, je-li rozhodnutí a jeho důvody samo zdrojem závazných a sankciovatelných pravidel chování V ČR dotváří psané právo zvláštní povahu mají rozhodnutí ústavních soudů: pravomoc rušit právní předpisy pro rozpor s Ústavou, je to tzv. negativní zákonodárce, jeho rozhodnutí jsou obecně závazná (prameny práva) Prameny práva – obecné právní zasady nepsaný pramen práva soubor obecně platných principů, které souvisí s hodnotami, na nichž je právní řád založen, a které usměrňují výklad a aplikaci práva a umožňují zaplnit tzv. mezery v právu, případně předcházet tvrdosti zákona Příklady: Rovnost před zákonem Presumpce neviny Neznalost práva neomlouvá Zásada humanismu Prameny práva – právní předpis výsledek uvědomělé, zákonodárné činnosti – obecně závazné normativní právní akty, psaný pramen, od raného novověku je hlavním pramenem práva nejvýraznějším a nejtypičtějším představitelem je zákon, ale i dekret, edikt, nařízení, vyhlášku nebo statut legicentrismus = zákon a psané právo jako ústřední pramen veškerého moderního práva kodifikace práva  kodex/zákoník, Sbírka zákonů Právní systémy Kontinentální právní kultura Myšlen především evropský kontinent bez UK, ale používají ho bezmála po celém světě společný předek: římské právo, byl to kvalitní systém, proto se občas opisovali právní řád Říma nebo se jim nechali inspirovat všechny země kontinentálního práva mají jako klíčový pramen: právní předpis Někdy nazýván jako kodexové právo (kodex = svazek svázaných listů) Právní předpisy se v této pr. kultuře mohou měnit nebo i rušit je zde jmenován soudce (bez časového omezení) a je to funkce kariérní (očekává se, že ji budete vykonávat celý život) Právní systémy Angloamerická právní kultura (anglosaská právní kultura) precedens (predecent) jako klíčový pramen = předchozí či první rozhodnutí soudu spor rozhoduje volený soudce a je tam porotní systém, který omezuje soudce –> porota rozhoduje v trestních věcech o vině, či nevině soudce rozhoduje pak o výši trestu, pokud se porota rozhodne o vině V UK přes 350 000 predecentů -> časově náročný a pracný najít správný precedent UK, USA, Kanada, Austrálie, … Právní systémy Islámská právní kultura nejzákladnější prameny islámského práva: Korán, Sunna (výroky a zvyklosti, které řekl Prorok Mohamed) a idžma (souhlasný názor autorit) ortodoxní muslimové považují Korán za pramen práva vyššího stupně než mezinárodní právní normy je to tradiční právní kultura (společně s africkými kmenovými a orientálními kulturami, které nemají zákonodárce a právo je odvozováno od vyšší síly, např. Bůh nebo náčelník) většina zemí islámského práva už zmodernizovala, nebo se tam prolíná tradice s modernou. v islámské právní kultuře rozhoduje právní kauzy duchovní Zařaďte následující citáty pod určitý právní systém (všechny spadají pod jeden): Poslanci mají zakázáno vstupovat do parlamentu v brnění. Nalepit známku s obrázkem královny vzhůru nohama, je považováno za zločin. Welšana je povoleno ve městě Chester bít jen lukem a šípem, ale i to jen uvnitř hradeb a po půlnoci. Zařaďte následující citáty pod určitý právní systém (všechny spadají pod jeden): Vám náleží polovina z toho, co zůstavily manželky vaše, jestliže neměly mužského potomka. A jestliže měly mužského potomka, patří vám z toho, co zůstavily, jedna čtvrtina poté, když byly vyplaceny odkazy a uhrazeny dluhy jejich. Jestliže muž nebo žena zanechají dědictví po boční linii a mají bratra nebo sestru, pak každému z obou patří jedna sestina. A je-li jich více, pak jsou podílníky na jedné třetině po vyplacení odkazů a po uhrazení dluhů, aniž se tím někomu uškodí. A toto je ustanovení od Boha a Bůh je vševědoucí, blahovolný Zařaďte následující citáty pod určitý právní systém (všechny spadají pod jeden): Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele. (1)Dědí se ze zákona, ze závěti nebo z obou těchto důvodů. (2)Nenabude-li dědictví dědic ze závěti, nastupují místo něho dědici ze zákona. Nabude-li se ze závěti jen část dědictví, nabývají zbývající části dědici ze zákona. Zařaďte následující citáty pod určitý právní systém (všechny spadají pod jeden): Láska nechť je bez předtvářky. Ošklivte si zlo, lněte k dobrému. Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému. Kdo dovede povzbuzovat, nechť povzbuzuje. Kdo rázdává, ať dává upřímně. Kdo stojí v čele, ať je horlivý. Kdo se stará o trpící, ať pomáhá s radostí. Právní vztahy = jsou to společenské vztahy, které jsou regulované právem (v současné době snad všechny) Absolutní právní vztah x relativní Absolutní právní vztah plyne vůči všem -> tím, že mám vlastnické právo, tak všichni ostatní mají povinnost respektovat, že já jsem vlastník Relativní právní vztah – ty působí jenom ve vazbě na další osobou (např. vztah mezi kupujícím a prodávajícím, vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem) Právní vztahy Každý právní vztah má 3 složky: Subjekt – má právo a vstupuje s tímto právem do vztahu Objekt – nějaká věc/předmět zpravidla o čem ten vztah je Obsah – vymezení práv a povinností v tom vztahu Subjekti – kupující a prodávající -> Objekt – ta věc, která se prodává -> Obsah – smlouva o koupi Právní vztahy – Subjekt Vždycky pouze jenom FO a/nebo PO FO pouze lidé, právní osobnost (schopnost mít práva a povinnosti, nabývá okamžikem narození a končí smrtí) svéprávnost (schopnost aktivně vystupovat v právním vztahu, mít možnost právně jednat, dá se získat v 18 rokem, nebo alespoň 16 a uzavřel jsem manželství nebo jsem požádal o emancipaci) Právní vztahy – Subjekt PO Nemají fyzickou podstatu, existují jen v právním světě, proto je důležitá evidence (veřejný rejstřík) Veřejné právnické osoby – právnické osoby zpravidla založeny na základě nějakého zákona, případně na základě nějaké zřizovací listiny (stát, obce, univerzity, příspěvkové organizace) Soukromé právnické osoby dle Občanského zákoníku lze založit korporace (sdružení min. 3 osob, spolky, SVJ), fundace (sdružení majetku, který pak přerozdělují - nadace), ústavy dle Zákona o obchodních korporacích – obchodní společnosti (komanditní společnost, veřejná obchodní společnost) nebo kapitálové (s ručením omezením, akciová společnost) a družstva jiné (církve, politické strany, …) Právní vztahy – Objekt věci – movité a nemovité služby – taxi, kadeřnictví, … výsledek tvůrčí duševní činnosti – píseň, kniha, … lidská osobnost – můžeme prodat kus svého soukromí (např. celebrita Blesku) Právní vztahy – Obsah práva a povinnosti povinnost něco dát – zaměstnavatel je povinen dát mzdu povinnost něco konat – pracovat pro zaměstnavatele povinnost něčeho se zdržet – nekrást povinnost něco strpět – vykonávat práci ve špatných podmínkách zaviněné třetí stranou (hluk, prach ze stavby) Právní vztahy – právní skutečnost Předpokladem právního vztahu je právní skutečnost je totiž něco, co je způsobilé vyvolat vznik, změnu nebo zánik právního vztahu Subjektivní právní skutečnost jsou závislé na lidské vůli právní jednání – svoji vůli vypovídám v souladu s právem = podpis listiny/smlouvy např., ta vůle musí být skutečná a vážná, náležitost projevu vůle = srozumitelnost, forma: ústní/písemná/notářský zápis a musí zde být platnost či neplatnost jednání protiprávní jednání – nějaké jednání, které je v rozporu s právem a je zároveň projevem vůle (delikty – veřejnoprávní a soukromoprávní (úmyslné poškození věci) Objektivní právní skutečnosti nezávislé na vůli, bez ohledu na to, co si přejeme, tak vznikne/zanikne právní skutečnost právní události například narození, smrt nebo plynutí času Právní normy právní normu můžeme nalézt v právních pramenech obecné pravidlo chování, které je vynutitelné státní mocí Právní norma je taková základní jednotka právního řádu, to nejdůležitější Buď jsou v nich obsaženy 2 modality pro lidské chování: Dovoleno – pokud právní norma dovoluje, tak se může Nedovoleno – pokud právní norma výslovně zakazuje, tak se to nesmí Šédá zóna: kdy právní norma nestaví nic, tedy nastává otázka, jestli se nám tu využije pravidlo, že je to dovoleno to, co výslovně není stát může dělat jenom to, co mu je dovoleno -> nemůže využít šedou zónu, jednotlivec může šedou zónu využít Právní normy Právní normu můžeme rozčlenit na tři části: 1. Hypotéza – Souhrn podmínek, na jejíž naplnění je vázána dispozice, je-li splněna hypotéza, tak použiji dispozici 2. Dispozice – každá právní norma má dispozici, pokud ji nemá, tak to není právní norma, v rámci dispozice zjistíme, jestli je něco povoleno, nebo není. Co se má udělat, co musí platit, tam je obsaženo pravidlo 3. Sankce – je nastoupení nepříznivých důsledků pro případ, že jsem naplnil hypotézu a porušil dispozici Půjčí-li si někdo peníze(H), musí je vrátit včas (D), jinak bude platit úroky z prodlení(S). Právní normy – druhy Pokud mají hypotézu právní normy: podmíněné Nemají hypotézu právní normy: nepodmíněné Pokud mají sankci: perfektní Pokud nemají sankci: imperfektní Pokud má právní norma pouze dispozici (nemá ani H, ani S) a porušíme ji, tak neobdržíme sankce Právní normy – druhy Demonstrativní x Taxativní (pokud má nějaký výčet, má seznam) Pokud má právní norma vyčet a ten výčet je uzavřený = taxativní Prezident republiky může: a) b) c) d) e) … Pokud má výčet a ten výčet je otevřený = demonstrativní Nesmí se například, zejména: … Právní normy – druhy Kogentní je norma, od které se nesmíme nikdy odchýlit (typické pro veřejné právo) Příklad? Dispozitivní je norma, od které se můžeme někdy odchýlit (typické pro soukromé právo) Pokud se v tamté normě obě strany domluví, že se nebudou platit úroky, promine ty úroky, tak se odchýlí od normy Právní normy – působnost Každá právní normy existuje v nějakém čase, na nějaké osoby, nějakém místě, a týká se nějakých věcí Věcná působnost: co vlastně ta norma upravuje (školství, daně, …) Místní působnost: kde ta norma platí – může být například jenom konkrétní obec, kraj, celé území ČR, EU, … Osobní působnost: na koho bude právní norma působit. (Může působit na všechny osoby nacházející na území ČR, na osoby s nějakou vlastností, na občany ČR, jenom na určité povolání…) Časová působnost: odpovídá na to, v jakém čase právní norma působí, kdy začne platit Právní normy – interpretace Jazyk je nejednoznačný (co to je stavba? Spadá tam panelák?) Někdy se význam norem může překrývat a nemusí to být jednoznačné, co se smí a co nesmí Interpretace podle rozsahu výkladu Extenzivní – přibírá pravomoce Restriktivní – ubírá pravomoce Právní normy – interpretace Metody interpretace: Jazykový – nejjednodušší metoda, pokud bude dostatečná a jednoduchá, které mají jenom jeden jasný výklad, tak bude stačit, ve většině věcí by nám měl stačit jazykový výklad Logický – přináší do výkladu logické operátory (a contrario – důkaz opakem = nesmí se řídit po levé straně -> řídí se po pravé. reductio ad absurdum – pokud je jedna ze dvou možností absurdní, tak vypadává Systematický – zařazení normy v předpisu a právním řádu, kde je ta norma obsažena (je-li v obchodním právu, týká se obchodního práva) Historický – dívá se do minulosti, proč byla norma přijata atd. Teleologický – Jaký je smysl a účel té právní normy v právním řádu Test Právo objektivní, subjektivní, právní stát, zákon Soustava soudů ČR Prameny práva – materiální, formální smysl, obyčej, soudní rozhodnutí, obecné právní zásady, právní předpisy Právní systémy – kontinentální, anglosaský, islámský Právní vztahy – subjekt, objekt, obsah, právní skutečnost Právní normy – druhy, interpretace, působnost