1620 - Výpisky z PVP - Masarykova univerzita PDF

lOMoARcPSD|39685004 1620 - výpisky z PVP Dějiny do roku 1620 (Masarykova univerzita) Scan to open on Studocu Studocu is not sponsored or endorsed by any college or university Downloaded by Lucie Pauknerová ([email protected]) ...

lOMoARcPSD|39685004 1620 - výpisky z PVP Dějiny do roku 1620 (Masarykova univerzita) Scan to open on Studocu Studocu is not sponsored or endorsed by any college or university Downloaded by Lucie Pauknerová ([email protected])  lOMoARcPSD|39685004 1620 - Aktivní účast na seminářích, jedna neomluvená absence - Příprava (samostudium) - Závěrečný test – 14.12.2022 – 5 otevřených otázek – 25 minut = ne úplně faktografické, spíš ověření, jestli rozumíme tématu – proč, jak, na koho se vztahovalo… - České právní dějiny – 117-192 s. Periodizace českých právních dějin do roku 1620 Středověky a raně novověký stát a právo - Období předstátní organizace společnosti (do pol. 9. stol.) o Velká Morava – 1. státní útvar o Právní obyčeje o Zákon sjudnym ljudem – Metoděj – byzantské právo; obsahuje soukromoprávní pravidla, církevně-právní ustanovení; trestní právo o Nomokánon o Panovník vlastní půdu a vše, co s ní souvisí - Centralizující státní moc raného středověku (pol. 9. stol. – pol. 11.stol.) o Upevnění moci o Právní obyčeje = ústně tradované právní normy o První psané normativní právní akty – právo se šíří formou listin - Období feudální rozdrobenosti (pol.11.stol.-počátek 15.stol.) o Lenní systém o Různé typy pramenů práva o Právní knihy – první u nás – židovská právní kniha – jedná se o pramen zemského práva; právní kniha notáře Jana; rožmberská právní kniha, právní kniha města Brna; - Doba husitská (od poč.15.stol do 1434) o 4 pražské artikuly o Teologické traktáty o Landfrýdy – bezprostředně po skončení husitských válek; zajištění míru a pořádku – vyšší šlechta, správce daného území - Stavovství a stavovská monarchie (1434-1620) o 1434-1526 o 1526-1620 – doba předbělohorská o Vladislavské zřízení zemské  první zemská ústava  Upevnění moci šlechty na úkor panovníka  Nevýlučná kodifikace Právní dějiny - Samostatná vědní disciplína, která se zaměřuje na studium společenských jevů ve světě historických událostí, úzce spjatých s vývojem práva a právního řádu na daném území - S oborem právních dějin souvisí: o Právní romanistika o Právní archeologie o Právní ikonografie - První profesor českých právních dějin -> Jaromír Čelakovský Právní medievistika - Studium právních dějin středověku - Interdisiciplinární zaměření (archeologie, antropologie, filologie, pomocné vědy historické aj.) - Osobnosti české právní medievistiky: Čelakovský, Kapras, Čáda, Kejř, Flodr - Současníci: Černý, Janiš, Fiedlerová, Razim, Starý Downloaded by Lucie Pauknerová ([email protected])  lOMoARcPSD|39685004 Dějiny českého státu do roku 1620 – 2.seminář Římskoprávní vlivy v domácím právním vývoji Romanizaci můžeme sledovat ve třech oblastech: - Listinná praxe o Inspirace často pouze formální o Někdy se shoduje i po obsahové stránce, někdy ne, záleží na tom, o jaké partikulární právo se jedná o Šlechta různě operovala ve svůj prospěch, stavěla se k římskému právu negativně, ale věděla, že se jím může inspirovat pro prospěch o Terminologie není jediný aspekt listinné praxe, pak třeba i formuláře, formulářové sbírky – předchůdci dnešních vzorů smluv – rozšířily se z Itálie a ujaly se i u nás – zefektivnily dobovou právní praxi o Např. Závěť, edikce, osobní ručení,… - Soudní řízení o Docházelo ke zlistnění soudního procesu – zvyšovala se právní jistota účastníků soudního řízení o Šlechta nesouhlasila – nemohla si pak upravovat právo dle svých potřeb o „Ius regále montanorum" – soudní řízení na základě ústnosti – bylo to rychlejší, horníci byli negramotní o Zásada rovnosti – rovnost stran před soudem, s tím má problém zase šlechta o Zásada inkviziční – soud přebírá iniciativu a sám dohledává důkazy namísto účastníků řízení – v římskokanonickém procesu až po vydání obnoveného zřízení zemského o Zásada akuzační – vedli se v tomto duchu jak soukromoprávní, tak trestněprávní spory – pokud šlechtic někoho zabil, tak dědicové poškozeného museli sami podat žalobu, jinak by to nikdo neřešil, po obnoveném zřízení zemském už zasahuje sám soud (platí u všeho až na urážku panovníka, tam se uplatňovala zásada inkviziční) – stojí mimo římskokanonický proces – nejedná se o jeho zásadu, nýbrž o zásadu domácí – byl modifikován, zemské soudy, městské soudy si pravidla upravovala - Právní památky o Dvě romanizační vlny  První – přišla z východu s Konstantinem a Metodějem  Druhá – od 14.stol., škola glosátorů o „Ius regále montanorum" – autorem byl profesor římského kanonického práva původem z Itálie, dílo je romanizované podle původu autora, inspirován justiniánskými institucemi (3 části – osoby – upraveno postavení osob, věci – majetková práva, žaloby – pravidla procesního práva, jaké žaloby lze v konkrétním případě podat), u. žalob se sem propisují zásady římskokanonického procesu, zásada ústnosti za účelem zefektivnění daného soudního řízení o Právní kniha notáře Jana – právní kniha města Brna, vychází z domácího městského práva a z dalších národních práv, ale vybírá i to nejvhodnější z práva Jihlavského, z hlediska romanizace pracoval s díly školy glosátorů, přiznával římskému právu pouze subsidiární platnost o Římskoprávní regule se i přesto vepsaly do právní praxe o Práva náleží bdělým, práva jsou psána bdělým, nikoliv spícím – souvisí to s promlčením o Romanizovaná právní památka týkající se zemského práva:  Knihy devatery Viktorina Kornela ze Všehrd – autor měl ambici, aby se jednalo o první kodifikaci zemského práva u nás, návrh se setkal s odporem šlechty – VK ze Všehrd v textu hodně stranil městům, šlechta s tím nebyl ztotožněna, Knihy devatery tedy zůstaly pouze právní knihou, VK nebyl právníkem, ale znal jak římské, tak kanonické právo, tvrdí, že se nepotřebuje inspirovat římským právem, přesto tam nějaké prvky prosákly  Majestas Carolina  Ani jeden z těchto návrhů nebyl přijat  Provinciální statuta Arnošta z Pardubic – 1349, normativní právní akt, kodifikace církevního práva, římské právo se uplatnilo v procesu, osobní působnost se neomezovala pouze na duchovní, ale vztahovala se na i laické obyvatelstvo, na šlechtu, měšťanstvo, židy, heretiky, např. zákaz, aby si židovské hospodyně najímaly křesťanské služebné, křesťanky nesměly být služebné židovských žen, zásnuby nejsou právně závazné, manželství zakládá souhlas Downloaded by Lucie Pauknerová ([email protected])  lOMoARcPSD|39685004  Koldínův zákoník – první kodifikace městského práva u nás, 1579, původně jen na území Čech s výjimkou Litoměřic, na Moravě platná až na konci 17.století, Koldín pracoval s brněnskoprávní knihou, s dalšími domácími právními zdroji, ale taky s římskoprávními rukopisy, se sbírkami glosátorů, komentátorů 3.seminář Okruhy k zápočtovému testu nebudou, i na zápočet postačí, když si zpracujeme kontrolní otázky k textu, nemusíme se nutně učit texty, studijní materiální jsou prezentace, výklad a učebnice Vzájemné vazby kanonického a církevního práva Rozdíl mezi kanonickým a církevním právem: Kanonické - soubor právních norem, kterými se řídí římskokatolická církev - je nadřazené - je univerzální - je to právo všeobecné - má nadnárodní charakter - jinými slovy také právo papežské - z tohoto kanonického práva je církevní právo odvozeno - pojem odvozen od slova „kánon“ – ius canonicum o např. dekretálie Řehoře IX. se skládají z několika oddílů, kánonů o nebo: kánon představuje konkrétní právní normu - počátky: první ekumenický koncil (tzv. nikajský), svolaný 325 -> sjezd biskupů z východní i západní části říše -> výsledky: řešení hereze, stanovení mechanismu pro výpočet dat, svátků, rebaptizace (=bylo obecně zakázáno, aby bylo umožněno znovupokřtění ???) , zrod kanonického práva - stanovení společných základů křesťanského práva - od 5.stol. n.l. dostávají tyto nařízení konkrétní podobu: papežské dekretály = normativní právní akty, obecně závazné, tvořily základ kanonického práva - Prameny: o Bible (Starý a Nový zákon)  První, nejstarší o Právní obyčeje o Nařízení papežů = papežské dekretály (papežské právo) o Sbírka kanonického práva (Corpus iuris canonici) o Římské právo (Ecclessia vivit lege Romana = církev žije římským právem) - představovalo inspirační zdroj o Usnesení z jednotlivých ekumenických koncilů/sněmů - Jednotlivé prameny byly následně vtěleny do Corpus iuris canonici – jak systematika, která se nejvíce přibližuje justiniánským Institucím, tak jednotlivá pravidla se přibližují římskému právu (co mají ale společné? – problematika uzavírání manželství, dědické právo, římskokanonický proces, vady právních jednání, celá řada interpretačních regulí a zásad) - Tam, kde byly mezery v právu kanonickém, tam se dostává římské právo, zejména v právu městském Corpus iuris canonici - Sbírka (kodifikace) kanonického práva - Jednotný název získala až v 16.stol. (stejně jako corpus iuris civilis) - Jeho novelizovaná verze se nadále používá - Vzniká postupně – 1140 byla vydána jeho první část, kterou připravil papež Gracián = Graciánův dekter, - Sestává z 6 částí: 1) Decretum Gratiani 2) Liber Extra = dekretály Řehoře IX. – tvořily inspirační zdroj provinciálních statut, které byly vydávány v domácím prostředí českých zemí 3) Liber Sextus Downloaded by Lucie Pauknerová ([email protected])  lOMoARcPSD|39685004 4) Clementinae 5) Extravagantes Johannis XXII. 6) Extravagantes Communes Církevní - jakýkoliv soubor pravidel jiných náboženských vyznání (nejen římskokatolického) - je specifičtější pro dané oblasti - nesmí být v rozporu s kanonickým právem - partikulární právo katolické církve (národní charakter) - odvozené od kanonického práva, které se považuje za lex generalis - prameny: o kanonickoprávní předpisy + panovnická nařízení (církevní právo není odděleno od práva světského, představuje součást knížecího práva – konkrétně velkomoravské prostředí) + vlastní normativní právní akty hl. představitelů církevní správy (statuta) o zpočátku neautonomní součást světského práva o tendence směřující k vlastní jurisdikci (privilegium fori) Církevní právo v Čechách a na Moravě Velká Morava - církevně-právní otázky řešeny světskými právními památkami -> Nomokánon, Zákon sjudnym ljudem (právo azylu v kostelech, uzavírání manželství – muselo být realizováno podle křesťanských pravidel -> konec pohanských zvyků, delikty sexuální povahy) Počátky českého státu - edikt Boleslava II. Z roku 992 -> nařídil, aby se ve věci uzavírání manželství postupovalo „secundum statuta canonum“ = podle nařízení kanonického práva: samotný koncensus se završoval souloží – odkazuje se na papežské dekretály - Břetislavova dektera z 1.pol.11.stol -> rozhodování o církevních otázkách náleží, až na výjimky, knížeti – vyhlášena ústně v Hnězdně nad hrobem svatého Vojtěcha Období feudální rozdrobenosti (počátky) - Olomoucký biskup Jindřich Zdík -> snaha o emancipaci církve a dosažení její nezávislosti na světské moci - Počátky církevní samosprávy -> zřízeno arcijáhenství, vizitační(= kontrola hospodaření, každodenní život mnichů, bezpečnost, dodržování statut) pravomoc, počátky církevní jurisdikce nad duchovenstvem a laiky - Zásluhou Zdíka dochází k rozmachu listinné praxe … 13.století - Umožněna volba biskupa katedrální kapitulu - Minimalizace zásahu ze strany světské moci - Prosazení institut patronátního práva (ius patronatus) -institut, prostřednictvím kterého docházelo k narovnání vztahů mezi duchovenstvem a světskou mocí – smyslem to primárně nebylo, ale z hlediska funkce se tento institut takto používal - Šlechtic svěřil majetkový obnos církvi, aby se zrušily prohřešky, stal se tedy patronem … do pol.14. stol - Tendecne vedoucí ke zřízení církevní metropole na území celého státu (Karel IV.) - Výsledek: zřízení „pouze“ pražské církevní metropole (provincie) -> 1344 (založení pražského arcibiskupství) – autonomní církevně právní území – které se sestávalo z pražské, olomoucké a litomyšlské diecéze – v rámci toho realizována jednotlivá právní úprava – Arnoštova provinciální statuta (1. český arcibiskup) … pol. 14.stol. – předhusitské období - Dosažení plné církevní jurisdikce v záležitostech duchovenstva (privilegium fori) – církevní jurisdikce se nevztahuje jen na církevní záležitosti a na osoby církve, ale také na obyčejné lidi - Dochází k završení autonomních snah církve - Církevní pravomoc ve světských záležitostech (zásnuby, uzavírání manželství) + právní postavení Židů a heretiků - Zesílení principů personality práva – dáno tím, že se církev plně vymanila ze světské moci a nabyla vlastní autonomie - Princip teritoriality práva – každá diecéze se řídila vlastní právní úpravou, těm byla nadřazena statuta provinciální … období pohusitské, doba stavovská Downloaded by Lucie Pauknerová ([email protected])  lOMoARcPSD|39685004 - Církevní záležitosti nově projednávány na zemském sněmu (katolíci i kališníci) - Duchovenstvu náleží výkon tzv. „holé“ správy - Omezení vlivu církve a církevního práva - Šlechta zasahuje i do otázek dříve náležejících výlučně duchovenstvu (svátosti apod.) - Delegace církevní jurisdikce na zemský soud -> potvrzeno Vladislavským zřízením zemským roku 1500 - Knihy devatery Viktorina Kornela ze Všehrd – měly ambice stát se první kodifikací zemského práva, nebyl přijat, nakonec vydáno VZZ, objevuje se tam zmínka o tom, že pramen nevychází z církevního práva – zemské právo je obšírné a je schopno nahradit církevní právo/kanonické – popřel jejich platnost -> Knihy nebyly vydány … Období předbělohorské - Nástup Ferdinanda I. Na český trůn -> snaha o rekatolizaci (dovršena po vydání OZZ r.1627/8) - Znovuobsazení úřadu pražského arcibiskupa = centralizace církevní moci do rukou arcibiskupa - R. 1609 vydán Rudolfův majestát Moc zákonodárná podle kanonického práva 1) Papež 2) Ekumenický koncil 3) Papežský delegát – legátská statuta 4) Metropolita = arcibiskup – provinciální statuta – platila pro celou církevní metropoli 5) Diecézní biskup – oprávněn vydávat diecézní (synodální) statuta – platila jen pro konkrétní diecézi - Jakmile byla synodální statuta v rozporu s provinciálními -> neplatná Církevní zákonodárství - Církevně-právní nařízení měla převážně normativní povahu x prameny zemského práva - Hlavní produkt církevního zákonodárství: statuta (výlučná, nevýlučná) - Po ústním vyhlášení statut následovalo jejich zlistnění - Snaha o precizaci jednotlivých statut (často se explicitně uvádí osobní, věcná a časová i teritoriální působnost předpisu) - Navzdory promulgaci se řada nařízení (statut) promítla do praxe až s větším časových odstupem – proč? Kněží byli laici, právo nevystudovali - Například Arnoštova provinciální statuta zmiňují, že je každý kněz povinen se v prvních třech měsících seznámit s provinciálními statuty tak, aby je poté mohl uplatit v praxi Statuta a jejich rozdělení podle právní síly 1) Legátská statuta 2) Privinciální statuta 3) Diecézní statuta 4) Vizitační statuta – informovala o tom, jak mají být vizitace prováděny 5) Kapitulní statuta, řádová a univerzitní statuta (ovlivňovala se skrze toho i výuka práva, omezila se skrze ně omezila výuka práva ve prospěch práva kanonického) Specifika církevního práva - Církevní tresty: 1) Exkomunikace – vyloučení z církve – vztahovala se na světské, laické obyvatelstvo, exkomunikovaný nemohl přijít ke zpovědi 2) Interdikt – nemožnost konat obřady, svátky,…, dočasná sankce 3) Suspenz = odnětí kněžského hodnosti, daný kněží už nemůže vykonávat bohoslužby, … - Rozšířená jurisdikce, tj. nejen ve věcech duchovenstva, ale týkajících se také laiků, židů a heretiků, nesměřují do majetku právní oblasti, ale dotýkají se jeho práv a povinností v rodině duchovní Právní úprava církevního práva (věcná působnost) - Vymezení církevní pravomoci (církevní správa a soudnictví) - Práva a povinnosti duchovních (vhodné očacení, zákaz konkubinátu, zákaz hazardních her) - Správa církevního majetku + náhrada způsobené škody - Církevní svátosti a obřady (křest apod.) Downloaded by Lucie Pauknerová ([email protected])  lOMoARcPSD|39685004 - Pravidla manželského práva (zásnuby, uzavírání sňatku) - Delikty (lichva, hereze, prohřešky Řidů proti křesťanům) - Výkladová pravidla 4.seminář Role univerzit, možnosti právnického vzdělávání ve středověku a raném novověku - Nejstarší instituce: tzv. právnická škola v Pavii (Itálie), založená v 1.pol.9.stol. -> výuka langobardského práva - Později škola glosátorů (1125) při univerzitě v Boloni zaměřena výhradně na studium učených práv (právo římské. A kanonické) (zpočátku pouze římské právo, 1140 také kanonické) - Další možnosti právnického studia: Vincenza, Orleans, Paříž, Montpellier, Vídeň - Na pražské univerzitě kanonické právo, vyučovalo se latinsky, ve staré češtině se nevyučovalo, nevyučovalo se platné právo, jen římské a kanonické, studium finančně náročnější, nároky na studenty byly od počátku vyšší, souvisí to se scholastickou metodou, na základě které měly být jednotlivé ukázky z pramenů analyzovány a rozebírány, studium se sestávalo z lektur (přednášek) a seminářů - Než došlo ke založení pražské univerzity, studenti byli odkázáni na zahraniční instituce - 1. studentem práv v zahraničí byl (podle imatrikulačního záznamu): Martin z Čech - I když byla založená, tak někteří studenti upřednostnili zahraniční instituce – měly delší tradici, prestiž, některé tituly nebylo možno získat v Praze, Boloňa udělovala doktor legum, juris utriusque doctor Možnosti právnického studia v českých zemích - Do založení Karlovy univerzity (1348) probíhá výuka práva pouze v rámci kapitulních škol (nejedná se o vysoké školy, jsou to duchovní instituce) - První domácí studenti doložení v Itálii již na počátku 13.století -> 1209 studoval ve Vincenze Martin de Boemia - 1358 – kaplan pražského biskupa Daniel v Boloni pořídil opis Graciánova dekteru, pořídil kanonistické rukopisy - 1269 v Boloni doložena koupě římskoprávních rukopisů českým scholárem (například Akursiův aparát, Digestum Vetus) Založení Karlovy univerzity - První snahy o založení univerzity Václav II. (kon.13.stol) - Druhý pokus učinil až Karel IV. -> 1346 žádá o povolení u papeže; o rok později papež Kliment VI. vydává listinu, kterou založení „vysokého učení“ povoluje - R. 1347 vydává usnesení o založení univerzity zemský sněm; univerzita oficiálně založena 7.dubna 1348 - Organizační struktura“ zpočátku čtyři fakulty (teologická, artistická, lékařská, právnická) Studium práv na Karlově univerzitě - Zpočátku probíhá na právnické fakultě, od r.1372 na samostatné právnické univerzitě - Výuka zaměřena převážně na problematiku kanonického práva (studium Graciánova dekteru, Dekretálu apod.) -> římské právo pouhým doplňkem - Akademické grady: bakalář – mistr – doktor - Doctor legum (bylo možno získat na univerzitě v Boloni, souvisí se studiem legistických rukopisů, znalec římského práva, v Praze nebylo možno získat, nebylo tady tolik odborníků na římské právo, u nás se vyučovalo jen podpůrně) x doctor decretorum (primárně kanonista, v Praze možno získat) x juris utriusque doctor (dnešní JUDr. – považován ten, kdo je odborníkem na římské a kanonické právo) - Dekretály Řehoře IX. obsahovaly řadu polemik, docházelo k názorovým střetům mezi kanonistky, Graciánův dekter je čistý právní předpis – nechtěli být ovlivněni polemikami -> upřednostňovali Graciánův dekter - Akademickým titulem byl podmíněn výkon jen několik profesí, nešlo o titul, když byl imatrikulován, postačili znalosti nabyté ze seminářů a přednášek – to bohatě stačilo Studium práv jako podmínka výkonu úřadu - Absolutorium práv podmínkou jen v taxativně vymezených případech Downloaded by Lucie Pauknerová ([email protected])  lOMoARcPSD|39685004 - Většinou stačilo pouze studium (tj. účast na přednáškách, bez dosažení titulu) - Akademickým gradem podmíněn např. výkon úřadu arcibiskupa - Do r. 1405 udílel tyto tituly toliko arcibiskup, poté rektor (boj o investituru – boj mezi světskou a duchovní mocí) – důvod ryze praktický – počítalo se s tím, že ne vždy je post arcibiskupa obsazen, z tohoto důvodu svěřeno také rektorovi Náplň studia - Primárně četba a rozbor kanonickoprávních pramenů - Smyslem podat komplexní analýzu konkrétního kanonu, zhodnotit dosavadní názory a vyvodit vlastní závěr -> scholastická metoda - Důraz na právní praxi - Řešena aktuání témata, např. otázka lichvy a s tím spojené braní úroků (doložena přednáška Viléma Horborcha, který v Praze 1372 pronesl řeč k dekretálu Debitores) Výuka římského práva - Omezena na minimum, ve prospěch kanonického práva - Výuka probíhala analogicky: četba+interpretace římskoprávních pramenů (výstupy se nedochovaly) - Prvním neurčitě doloženým učitelem římského práva v Praze – Jindřich ze Sušice (cca 1390) - Další osobnosti: o Ludovicus de sancto Laurentio (získal hodnot in legibus na univerzitě v Padově), o Iohannes de Blinden (bakalář in utroque iure) o Johannes Naz (doctor in utroque iure) Další doklady o uplatnění římského práva v akademickém prostředí - Citáty z justiniánova kodexu se hojně používaly v promočních řečech: titul náleží tomu, kdo ho dosáhne skrze píli a náležitou práci - R. 1373 doložen nákup učebních materiálů „pro exequiis studencium in iure canonico et civili solempniter peragendis“ Promoce – učitel, který vedl studenta, měl projev, ódu na toho studenta Římské právo jako opora dobových polemik - Traktát Kuneše z Třebovle, -> obhajuje selskou svobodu, argumenty čerpá v kanonickém právu i v justiniánské kodifikaci - M. Jan z Jesenice -> obrana Husovy pře i Dekretu Kutnohorského - M. Jan Hus -> De libris hereticorum legendis Osudy právnické univerzity po 1409 - 1409 vydán dekret kutnohorský (Václav IV. Na nátlak Husa a Jesenice) (změna poměru 3:1 na 1:3) - DK se na pražská práva primárně nevztahoval, zapříčinil ale exodus studentů i učitelů do zahraničí - Z politických důvodů byla právnická univerzita mezi léty 1418-1419 uzavřena - Studenti právnické fakulty byli ztotožněni s ostatními studenty ze zbylých třech fakult, došlo k odchodu – neměl na právech kdo učit, ani studovat 5.seminář Zemské právo ve světle dochovaných pramenů - Právo obecné (ius generale) - Soubor pravidel, upravujících: 1) základní státoprávní a ústavoprávní otázky (dělba moci ve státě, postavení jednotlivých úřadů, soudnictví) 2) právní postavení šlechty (právo osob) 3) záležitosti týkající se svobodného (šlechtic byl oprávněn s ním svobodně disponovat) majetku; zemské desky – slouží k evidenci šlechtického majetku ; intabulace = vklad do desky - Základ tvoří obyčejové právo + normativní akty panovníka - Nepsaná forma => snížená míra jistoty Prameny zemského práva 1) Normativní a. Obyčeje Downloaded by Lucie Pauknerová ([email protected])  lOMoARcPSD|39685004 b. NPA panovníka c. Nálezy zemského soudu d. Usnesení zemského sněmu e. Kodifikace (zemská zřízení) 2) Nenormativní a. Právní knihy a příručky b. literatura Břetislavova dekreta - vyhlášena 1039 v Polském Hnězdně - nejstarší právní předpis domácí provenience - původní znění se nedochovalo - text tvoří předmluva + šest ustanovení (přikázání) - předmět úpravy: manželské právo, církevní právo, trestní právo Monogamie, Trest vyhnanství za rušitele manželství 6. seminář – Drama - panovník, písaři, ten, co přivádí osoby a co to řídí, porota Sřaňky – dřevěná ohrádka, tam lidé čekali na svůj soud 7. seminář Zemské sněmy a jejich vliv na dobovou právotvorbu Počátky sněmovnictví - shromáždění, jehož cílem je dosáhnout konsensu ve státoprávních záležitostech - původně rodová shromáždění, v 11.-13. století tuto funkci plní dvorské sjezdy (nebyly účastny města – ta vznikla až ve třináctém století) zhruba do doby 1.pol.13.stol., kdy dochází ke konstituci zemského sněmu) - zpočátku neorganizovaná setkání; (ne)souhlas vyjadřován gesty a pokřikem - účastníci: panovník + šlechta + duchovenstvo *osada neměla právo hrdelní, právo vařit pivo, v čele měla rychtáře, musela také platit daně, má nějaká práva a povinnosti, osady se nemohly zúčastňovat dvorských soudů, shromáždění Český zemský sněm - jako instituce se formuje v pol.13.století (navazuje na tzv. dvorské sjezdy) - zpočátku to bylo synonymum pro český zemský soud - zákonodárná moc + výkonná moc (daňová politika) - projev duality moci ve státě (panovník vs. Stavy) - sněm svolával panovník, nebo nejvyšší zemský purkrabí - zasedá na Pražském hradě - Zemské soudy v zelené světnici - Zemský sněm ve Vladislavském sále Moravský zemský sněm - Zákonodárná iniciativa šlechty se realizuje na moravském zemském soudě - Vychází se z usnesení moravského zemského sněmu, nikoliv z českého - První stavovská shromáždění doložena v polovině 14.stol. - K institucionálnímu oddělení dochází až 1520 (zákaz konat zemské sněmy v sobě zasedání zemského soudu) - Sněm svolával panovník, případně jeho zástupce (zemský hejtman) - Zasedal v Brně a v Olomouci Postavení zemského sněmu ve sněmovní hierarchii: 1) Generální sněm o 1355 se konal sněm o přijetí či nepřijetí Majestas Carolina – úmyslem bylo, že kodifikace měla být vyhlášena s teritoriální platností v celé zemi o Záleželo, jestli se teritoriální působnost má vztahovat na celou zemi -> generální sněm, nebo ne 2) Zemské sněmy Downloaded by Lucie Pauknerová ([email protected])  lOMoARcPSD|39685004 o Řešily se daně, vojsko, právní postavení osob, poddaných o Řeší veřejnoprávní otázky 3) Krajské sněmy o Otázky konkrétního regionu 4) Obecné sněmy o Usnesení měly stejnou právní sílu jako u vojenských sjezdů 5) Vojenské sjezdy o Řešily se záležitosti v době války o Zejména doba husitská 1535 – zemské zřízení markrabství moravského = religované Vladislavské zřízení zemské doplněné o právní reálie z Moravy, které byly čerpány z usnesení moravského sněmu, z jednotlivých právních knih (kniha tovačovská,…) Proces jednání na zemském sněmu Hlasování -> konsensus -> panovnická sankce -> vklad do zemských desek (ty se sestávaly z několika knih) Knihy památné (pamětní) – ztělesňovaly smíšenou agendu, vkládaly se tam nejrůznější usnesení, které byly dosaženy v rámci jednání před městskou radou, ale i zápisy o učiněných právních jednáních mezi měšťany – nezapisovaly se tam jen normativní právní akty, ale i soudní rozhodnutí Sněmovní usnesení - Výsledek jednání na zemském sněmu - Normativní právní akt, pramen práva - Intabulace (x usnesení obecních sněmů a sjezdů se do ZD nevkládala) -> do 16.století evidence v knihách památných; poté zřízena agenda …. NESTIHLA JSEM Záležitosti řešené na sněmech - Ústavně-právní otázky - Válečné právo - Berně (daně)-> způsob vybírání a výše - Procesní otázky ( půhony, dokazování apod.) - Správně-právní problematika - Nošení zbraní - Zákaz her, tanečních zábav a posvícení (hody) - Právní postavení poddaných - Půjčování na úrok - Právní režim vod a veřejných cest, případně silnic Husitské sněmy - Zaměřeny na řešení vojenských, politických a náboženských otázek - Čáslavský sněm (1421) -> zemský sněm (původně mělo jít o sněm generální); usnesení (umírněná verze čtyř pražských artikulů) nabylo moci zemského zákona - Spor o nástupnictví na český trůn - Pohusitské sněmy dějištěm uzavírání landfrýdů (zemský mír, mělo být zamezeno vojenským vpádům, na místní úrovní měla být zajištěna „obecní policie“) Stavovské sněmy - 2.pol.15.stol.-1620 - Tendence panského stavu zbavit města hlasovacího práva - Snaha o kodifikaci práv šlechty na úkor panovníka a měst -> Vladislavské zřízení zemské (1500) = první zemská ústava - Personální složení: Čechy (páni, rytíři, měsťané); Morava a Slezsko (navíc preláti) Vladislavské zřízení zemské – došlo k oslabení panovníka a měst a upevnění moci šlechty, k VZZ vyhotoveny nejrůznější dodatky, například Svatováclavská smlouva, kdy byl městům vrácen hlas a měly možnost zasedat na zemském sněmu, na oplátku šlechtě města umožnila právo vařit pivo Změny po Bílé hoře - Vydána nová zemská ústava -> Obnovené zřízení zemské (1627/28) - Zákonodárná moc vyhrazena panovníkovi - Pravomoci zemského sněmu omezeny (toliko reprezentativní charakter) - Zemský sněm mohl být svolán pouze se souhlasem panovníka (trest: vyhoštění, ztráta hrdla) Downloaded by Lucie Pauknerová ([email protected])  lOMoARcPSD|39685004 Památky sněmovní Držba byla předpokladem účasti na zemském sněmu, cizozemci z jiného státu by neměli nemovitosti vlastnit a účastnit se zemských sněmů. Lucemburkové přitáhli hodně úředníků ze zahraničí, kteří pak hlasovali. Města a městské právo Počátky měst - 1. pol. 13.stol. - Důvody: privatizace, kolonizace (zj. Německá kolonizace), rozvoj řemesel a obchodu, technický pokrok, vidina výdělku - Vznik: z původní osady, na zelené louce - Proces: povolení panovníka -> založení města lokátorem (došlo k rozparcelaci pozemků, osada byla obehnána hradbami – obranná funkce; jeden lokátor se mohl podílet na založení více měst) - Nejstarší Bruntál - Města musí mít samosprávu, městský soud, městské právo (právo autonomně vykonáváno městem ve vztahu k panovníku, k obyvatelům) - Privilegium mělo jen deklaratorní účinky a potvrzovala práva, která města nabyla už dříve Znaky - Městský mír (udržování pořádku, zákaz nošení zbraní na veřejnosti – v případě porušení sankce) - Městská svoboda („městský vzduch osvobozuje“, měšťané plnoprávní obyvatelé, předpokladem pro přijetí do městského stavu prokázání, že ve městě vlastní dům) - Městské právo - Městská samospráva Nejstarší města - Bruntál (1213) – horní město, královské město – zisky přímo do poklady panovníkovi - Uničov (1223) – horní město, královské město – zisky přímo do poklady panovníkovi - Opava (1224) Zrod institucionálního města – příklad Brna - Na zeměpanské půdě; pod ochranou panovníka - 11.stol. -> původně osada cizích řemeslníků - Poč. 13.stol. -> doložena samospráva - 30.léta 13.stol -> institucionalizace města - 1243 -> udělení privilegia Václava I. = završení městotvorného procesu - Kořeny vídeňské - Brněnský právní okruh – městským brněnským právem se řídila i jiná města, Brno vykonávalo jurisdikci i na brněnských předměstích *Václavovo privilegium není autorským dílem panovníka, ale připravili brněnští přísežní, panovník ho jen podepsal; Brno si to určilo samo = běžná praxe Druhy měst 1) Královská (věnná – udělení věnných měst manželce, horní – města, kde probíhala těžba nerostného bohatství) 2) Komorní (příjmy šly do komory) 3) Poddanská města (pánem města byl šlechtic, nějaká vrchnost, bylo to v jejich zájmu kvůli výdělkům) Obyvatelstvo Downloaded by Lucie Pauknerová ([email protected])  lOMoARcPSD|39685004 - Měsťané (cives) x obyvatelé (incolae – kupci a řemeslníci, nevlastnili městský dům) 1. Měšťané -> vlastní dům ve městě; plná svoboda 2. Kupci, řemeslníci -> obyvatelé města 3. Služebnictvo 4. Tzv. „lidé na okraji“ -> nevěstky, žebráci, chudina, recidivisti 5. Šlechta, duchovenstvo a Židé(seskupovali se ve městech, protože mohli vykonávat půjčky na úrok, provozovat živnost) Městská správa a městský soud - V čele rychtář (šoltys, fojt) -> reprezentuje město navenek, má soudní pravomoc, v nepřítomnosti zastupoval panovníka na soudním jednání - Městská rada vykonává samosprávu -> sbor přísežných (iurati, scabini, consules) + zákonodárná a soudní pravomoc (iniciativa na vznik právních knih, nálezy -> vytvoření nového pravidla) - Městská kancelář -> vede písemnou agendu – vede záznamy – městské knihy, v tomto případě knihy pamětní, kam se vkládaly zápisy o majetku (notář – vrchní písař, dohlížel na opisování jednotlivých pramenů, sám to ale nepsal, písaři) - Městský soud -> panovník zastoupen rychtářem + přísežní Druhy soudů - Soudy řádné (iudicia ordinaria) -> týdenní (středy a soboty), roční (jarní a zimní) - Soudy mimořádné (iudicia extraordinaria) -> ad hoc Alternativní řešení sporu – arbitr – rozhodčí soud – o právech a povinnostech rozhoduje rozhodce Řízení u městských soudů 1. Přípravné řízení (petit ústně oznámen, po doručení půhonu následovalo předvolání obou stran, překládaly se důkazy) 2. Přelíčení (do soudní síně rychtář, který zastupoval panovníka, byla tam městská rada, žalovaný do šraňku, přečtena žaloba, obě strany se vyjádřily, platila zásada římskoprávní, že je potřeba vyslechnout obě strany, probíhalo dokazování, přísahy, obvolání svědků…) 3. Nález a exekuce (vyhlášen samotný nález, jednalo se o rozsudek, který v případě, že nebyl vykonán dobrovolně, tak došlo k nucené exekuci) Městské právo - Právo speciální, partikulární (nemělo charakter práva obecného) - Teritoriální nejednota -> unifikační proces zahájen až 1579 - Soubor pravidel upravujících vztahy mezi městem a panovníkem, mezi měštem a měšťany, mezi městem a dalšími obyvateli - Větší důraz na zvýšení právní jistoty, na písemnou formu (jihoněmecká – více bazírovalo na zlistňování x severoněmecká oblast) Oblasti městských práv Prameny městského práva Downloaded by Lucie Pauknerová ([email protected])  lOMoARcPSD|39685004 1. Panovnická privilegia 2. Kodifikace 3. Obyčeje 4. Statuta městské rady 5. Nálezy 6. Právní knihy 7. Právo subsidiární (používalo se podpůrně, používaly se i protichůdné právní úpravy, římské právo – v Olomouci, Litoměřicích neuspělo, kanonické právo Předmět úpravy městského práva - Právo osob (statusové otázky, právní subjektivita, zp. K právním jednáním) - Věcná práva (k věci vlastní – držba a vlastnické právo, k věci cizí – zástavní právo, služebnosti, purkrecht, emfyteuze) - Dědické právo (dědění ze zákona i ze závěti, vydědění, přechod dluhů) - Závazkové právo (kupní smlouva, směna, úschova, zápůjčka) - Manželské právo (věno, nakládání s majetkem) - Procesní právo - Delikty (krádež, vražda, zabití, loupež) x trestní právo (proti panovníkovi) - V případě, že došlo k zabití, museli pozůstalí sami podat žalobu, jinak by se to neřešilo Specifika městského práva 1. Písemná forma 2. Cizí právní vlivy (německé právo, vídeňské, učená práva) 3. Orientace na směnu a prodej 4. Právní jistota Právní památky – linie městského práva 1. Právní kniha notáře Jana (pol.14.stol.) 2. Práva městská Brikcího z Licska (1536) 3. Práva městská král. Českého (Koldína) 1. Charakterizace Koldínovy charakterizace 2. Uveďte základní oblasti úpravy 3. Ve kterém oddílu upravuje Koldín kupní smlouvu? DE VENDITIONIBUS XXXV., písmeno G 4. Jak je zde kupní smlouva vymezena? Vzniká na základě souhlasu, svobodného projevu vůle obou dvou stran, v tomto okamžiku docházi k přechodu nebezpečí, bez ohledu na to, jestli ho už koupil 5. Vysvětlete podstatu čl. G.XL.VII.I-II – nabývání vlastnického práva, probíhá vkladové řízení, zemské desky, intabulace do desek, formální očištění nemovitosti od námitek třetích osob Právní naučení jako meziprodukt středověké a raně novověké aplikační praxe - Brněnské městské právo bylo proslulé, Znojmo svou právní úpravu postavilo na brněnské právní knize, měli i zvláštní opis Knihy notáře Jana - Brněnským m. právem se nechala inspirovat i Jihlava, Kutná Hora, Praha,… - Koldínův zákoník také čerpá z brněnského městského práva - Právní kniha notáře Jana o Asi 20 právních naučení, která byla adresována přímo do Uherského Hradiště - Městská kniha (UH) o Dochována v archivu o K vazbě došlo až později Downloaded by Lucie Pauknerová ([email protected])  lOMoARcPSD|39685004 o Cca sto právních naučení - Rukopis Práva brněnská o Obsahuje dalších několik desítek naučení pro UH - Pro UH máme k dispozici několik stovek právních naučení Právní naučení - Kvalifikované stanovisko, kvalifikovaná rada - Je závazná - Závazný podklad, na základě kterého měla být žadatelskou městskou stolicí soudní vydán rozsudek - Pokud se odchýlili, nastala sankce – už nemohli hledat naučení v Brně o V případě, že by v budoucnu i přesto potřeba nastala, museli zaplatit velký obnos - Poměrně lukreativní záležitostí - Nebyla vydávána bezplatně, vyžadovala se úhrada „správního poplatku“ Žádost o právní naučení - V UH se měl řešit spor (např o kupní smlouvu) -> před soud přistoupil žalobce a žalovaný -> soudce neví, jak rozhodnout -> zastavilo se řízení -> UH se obrací do Brna, písemně -> požádali o kvalifikovanou radu -> musely být přidány opisy žaloby a odporu týkající se sporu -> brněnští přísežní vydali naučení Význam pomocných věd historických pro právní dějiny, právní ikonografie = soubor základních historických disciplín - Nezbytný předpoklad (úspěšné) historikovy práce - Cíl: Kritická analýza pramenů za účelem posouzení jejich věrohodnosti - Předmět výzkumu: písemné i hmotné prameny - Důraz kladen na vnitřní i vnější znaky analyzovaného pramene - - Slouží k tomu, abychom byli schopni ověřit autentičnost, zjistit, kdy prameny vznikly, určit, jaké jsou vtahy mezi prameny, jakou funkci plnil - „kufřík s nářadím“, který si historik nese s sebou, aby mohl prameny kriticky vyhodnotit - Jedná se o první kontakt s prameny - Teprve poté, co jsou prameny podrobeny výzkumu, mohou nastoupit právníci a říct, o čem pramen byl 1) Paleografie – studium písma, jeho genezí, typologií, časovým zařazením, měli bychom být schopni text přečíst a přepsat do dnešní podoby písma, správně časově zařadit a určit, kterému území je styl písma poplatné, v každé době se psalo jinak, zabývá se i studiem, na čem bylo dílo napsáno, použitý inkoust - Studium geneze písma - Cíl -> schopnost text přečíst a správně časově zařadit - Dělení písma dle funkce: knižní a zběžné - Do 15.stol. gotická písma (gotická kurzíva, textura, bastarda), od 15.stol. humanistická a novogotická 2) Diplomatika – prameny úřední povahy (listiny, úřední knihy – městské, zemské desky – například nejstarší uherskohradišťská městská kniha), ověřuje pravost plamene, zjišťuje, jestli není falešná – podle použité psací látky, podle pečetě, zda byla svázána v kožených, papírových deskách,…můžeme určit, zda kniha byla založená v konkrétním okamžiku a pak se do ní zapisovalo, nebo bylo svázána z archů, jakou má úřední kniha skladbu? Je potřeba se zaměřit na obligatorní části - Cíl: ověřit autenticitu pramene a jeho funkci - Metody: diplomatická (Sickel) – skladba vnitřních a vnějších znaků, zabývá se použitým jazykem, a juristická (Ficker) – upozorňunje nás na to, že se musí Downloaded by Lucie Pauknerová ([email protected])  lOMoARcPSD|39685004 věnovat pozornost i obsahu, je potřeba si klást otázku, kdy nabyla platnosti a kdy účinnosti 3) Kodikologie – o rukopisech soukromé povahy, do vynálezu knihtisku se knihy tradovaly v rukopisné podobě (kniha tovačovská, rožmberská, právní kniha notáře Jana,… - nemají úřední charakter) - Cíl: zjistit funkci pramene a jeho rukopisné dochování (varianty) - Zkoumá vnitřní i vnější znaky rukopisu 4) Epigrafika – nápisy na stavbách, sochách, uměleckých dílech, zvonech, náhrobcích, i epigrafik čerpá znalosti z paleografie, 5) Numismatika – zkoumá měnu, oběživo 6) Chronologie – nauka o správném určování času a dataci, neexistoval jednotný kalendář, určování data nepodléhalo jednotnému mechanismu, gregoriánská, juliánská datace apod., pomocí chronologických tabulek máme možnost data převádět a zjišťovat skutečná data 7) Metrologie – zkoumá váhy a míry, převody těchto jednotek 8) Genealogie – rodokmeny (X vývod předků – sledují se předci obou linií) – rodokmeny se zaměřují jen na mužské předky 9) Heraldika – nauka o erbech, symbolech, pracuje se zvláštními pravidly, bílá barva pro nás = pro heraldiky stříbrná, kov, 10) Sfragistika – pečetě, typáře = forma, do které se ten vosk vlil nebo ze které se vytlačil, nutno zkoumat, jestli nebyly zfalšované, zkoumá se vosk, nutno se zaměřit, jestli je zavěšená, pověšená, přitištěná 11) Filigranologie – vodoznaky, ochranná funkce, rukopis, u kterého nebude rozpoznatelné, v jakém městě vznikl, můžeme na základě filigránu zjistit, kde se používaly (filigrány, které se používaly v Uherském Hradišti, atd.) 12) Kampanologie – studium zvonů a zvonařství 13) Vexilologie – studium vlajek a praporů 14) Faleristika – řády a vyznamenání 15) (Právní) ikonografie – ikonografie se primárně vztahuje ke křesťanství, kde je sledována křesťanská symbolika, právní ikonografie využívá stejné metody práce, zaměřuje se na přítomnost právně relevantních symbolů, na vyobrazení státních symbolů, například když se ze zádveří uštípl kousek dřeva na dokončení procesu k převodu vlastnického práva, vstup do rytířského řádu, ordály – byly vyhrazeny primárně cizincům, manželství - Odhaluje vnější podobu práva - Cíl – interpretace právně relevantních jevů a událostí Downloaded by Lucie Pauknerová ([email protected])