Trestní právo - Past Paper - PDF

Summary

This document discusses Czech criminal law, including the concept of criminal law as part of the Czech legal system, its division into material and procedural components, and key sources. It also examines various elements of criminal law such as criminal acts, criminal procedures, functions of criminal law, key principles like legality and humanism, jurisdiction, criminal liability and the scope of criminal law. The document also touches upon concepts like continuing, mass, and permanent crimes.

Full Transcript

1. Pojem trestního práva  Součást českého právního řádu  Právo veřejné (stát a jeho org. jsou nadřazené podřízeným subjektům)  Kogentní právní normy => závazné, nelze nahradit Dělení trestního práva A) HMOTNÉ  chrání práva a oprávněné zájmy FO a PO, zájmy společnosti a...

1. Pojem trestního práva  Součást českého právního řádu  Právo veřejné (stát a jeho org. jsou nadřazené podřízeným subjektům)  Kogentní právní normy => závazné, nelze nahradit Dělení trestního práva A) HMOTNÉ  chrání práva a oprávněné zájmy FO a PO, zájmy společnosti a ústavní zřízení ČR před trestnými činy vypočtenými v trestněprávních normách  Určuje, za jakých podmínek je něco TČ a jaké mohou být sankce B) PROCESNÍ (FORMÁLNÍ)  upravuje postup při odhalování trestních činů, odhalování pachatelů  stanovuje pravidla pro uplatnění trestního práva hmotného Základní prameny  dělíme na prameny práva v: o MATERIÁLNÍM SMYSLU  Představují společenské okolnosti a příčiny vzniku právní regulace určité oblasti  Důvody, které zákonodárce vedly ke vzniku dané právní úpravy o FORMÁLNÍM SMYSLU  Právní formy, v nich své vyjádření normy trestního práva nacházejí 1. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník o Základní pramen trestního práva hmotného o Primární pramen trestního práva dospělých a podpůrný pramen trestního práva u mladistvých a věcech PO o Dělíme na: a) Obecná část = upravuje působnost, vznik a zánik trestní odpovědnosti, ukládání trestů a ochranných opatření, zahlazení odsouzení a výkladová ustanovení b) Zvláštní část = rozdělena na 13 hlav podle druhových objektů, které jsou příslušnými skutkovými podstatami chráněny 2. Vedlejší zákony o Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy s o soudnictví ve věcech mládeže  Upravuje podmínky odpovědnosti za protiprávní činy uvedené v TZ, kterých se dopustili mladiství a osoby mladší 15 let o Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti PO a řízení proti nim  Upravuje podmínky TO PO, tresty a ochranná opatření ukládaná PO za spáchání stanovených TČ a postup řízení proti POV o VEDLEJŠÍ ZÁKON = je v poměru speciality k trestnímu zákoníku, který je vůči němu v poměru subsidiarity  nestanoví-li zákon o TOPO či zákon o TO mládeže jinak, použije se trestní zákoník  zákon o TOPO a zákon o TO mládeže není samostatným zákonem, navazuje na obecné předpisy trestního práva (trestní zákoník, trestní řád) a doplňuje je 3. Ústavní zákony o Ústava ČR  Normativní právní akt nejvyšší právní síly  Obsahuje např. ustanovení o imunitě poslanců, senátorů, prezidenta či soudců Ústavního soudu a právo prezidenta udělovat amnestie o LZPS  Obsahuje řadu významných ustanovení pro trestní právo hmotné  Např. nepřípustnost trestu smrti, pouze zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaké tresty za něj lze stanovit 4. Vyhlášené mezinárodní smlouvy k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas (podle čl. 10 Ústavy) o Mezinárodní pakt o občanských a politických právech o Evropská úmluva o ochraně lidských práv a mezinárodních svobod o Úmluva o právech dítěte 5. Právní předpisy EU 6. Rozhodnutí Ústavního soudu, které mají normativní povahu 7. Amnestijní rozhodnutí prezidenta republiky o Vydávaná na základě a v souladu s Ústavou Trestně právní vztah  vztah mezi OČTŘ a pachatelem TČ  vzniká na základě protiprávního úkonu => spácháním TČ  obsahem jsou oprávnění a povinnosti o např. povinnost státu uložit pachateli trest (u mladistvých = uložit výchovné, ochranné či trestní opatření) a povinnost pachatele se jim podrobit  subjektem pouze pachatel Trestě procesní vztah  vztah mezi OČTŘ a osoba proti které se vede trestní řízení  vzniká zahájením trestního stíhání – tzn. obviněním z určitého skutku, který má znaky trestného činu (u mladistvých = znaky provinění)  obsahem jsou vzájemná práva a povinnosti o např. právo a povinnost OČTŘ vést proti obviněnému trestní řízení, oprávnění obviněného, aby byl stíhán způsoby, které stanoví trestní řád  subjektem i ten, kdo TČ nespáchal, pokud se proti němu vede trestní řízení na základě podezření ze spáchání TČ funkce trestního práva hmotného A. OCHRANNÁ o Ochrana společnosti před kriminalitou o trestní právo je prostředkem poslední instance, nastupuje tam, kde jsou ostatní prostředky již neúčinné => trestní právo jako ULTIMA RACIO o omezena zásadou TRESTNÍ REPRESE  Na protiprávní jednání reagujeme prostředky trestního práva až v krajních případech, kdy k nápravě důsledků protiprávního jednání a k ochraně společnosti nestačí jiné, mírnější prostředky B. PREVENTIVNÍ o Předcházení a zamezování trestné činnosti o Vyplývá z účelu trestu = vychovává odsouzené k tomu, aby vedli řádný život, a tím výchovně působí i na ostatní členy společnosti o Individuální prevence  Zaměřena na konkrétního pachatele, aby znovu neopakoval trestnou činnost o Generální prevence  Zaměřena na potenciální pachatele, aby nespáchali nějaký trestný čin C. REPRESIVNÍ o Působení na pachatele TČ o Účelem je zabránit pachatelům páchat další trestnou činnost a během výkonu trestu vytvářet podmínky pro jejich převýchovu o Omezena zásadou trestní represe D. REGULATIVNÍ o Trestní právo co nejpřesněji vymezuje zákonné podmínky trestní odpovědnosti i beztrestnosti, podmínky ukládání trestů a ochranných opatření u dospělých a výchovných, ochranných a trestních opatření u mladistvých,… Základní zásady trestního práva hmotného  stavební kameny právního odvětví  snaha o co nejúčelnější uspořádání  Význam: o poznávací – základní zásady umožňují pochopit smysl, podstatu, cíl a funkce trestní práva i poznat a pochopit cíl, kterého má být prostřednictvím aplikace trestně právních norem dosaženo o interpretační – pomoc při výkladu a aplikaci např. u některých sporných otázek, musíme vycházet ze základních zásad trestního práva o aplikační – zásady slouží jako vodítko pro aplikaci při řešení např. sporných otázek o pro tvorbu práva – snaho o jednotný systém založený na základních zásadách, snaha o respektování těchto zásad, vedou ke stabilitě trestního zákoníku, nesmí být přijímáno nic, co by bylo v rozporu se základními zásadami 1. Zásada zákonnosti (NULLUM CRIMEN SINE LEGE) o Jen zákon stanoví, která činnost je trestná a který trest ji postihuje o Vychází z LZPS o SCRIPTA => pramenem může být pouze právo psané obsažené v zákonech či mezinárodních smlouvách (čl. 10 Ústavy) o STRICTA => zákaz analogie v neprospěch pachatele (nelze aplikovat právní normu, která upravuje určitou situaci na situaci skutkově podobnou, která není právem upravena) o CERTA => úprava by měla být jasná, přesná, srozumitelná, dostatečně určitá a podrobná, aby každý věděl, kdy a za jakých podmínek je jeho jednání trestné o PRAEVIA=> zákaz retroaktivity, na posouzení činu použijeme ten zákon, který byl účinný v době spáchání činu, nikdo nemůže být postižen na čin, který nebyl v době spáchání podle zákona trestný 2. Princip subsidiarity/subsidiarita trestního postihu/trestní represe o Na protiprávní jednání reagujeme prostředky trestního práva až v krajních případech, kdy k nápravě důsledků protiprávního jednání a k ochraně společnosti nestačí jiné, mírnější prostředky o Trestní právo je ULTIMA RACIO 3. Zásada humanismu o Trestní právo chrání demokratické a humanitní hodnoty (život, zdraví, důstojnost člověka,…), chrání také oběti trestné činnosti o Požadavek přiměřenosti trestu z hlediska jeho druhu a výměry o Tresty či jiné sankce se ukládají v souladu s touto zásadou (např. nikdo nesmí být mučen a nesmí být ani ponížena jeho důstojnost) 4. Zásada přechodu trestní odpovědnosti na právního nástupce (u PO) o Snaha zabránit tomu, aby se provinilá PO vyhnula důsledkům trestní odpovědnosti tím, že např. změní svoji organizační strukturu 5. Zásada odpovědnosti za zavinění Působnost trestního zákoníku  Označení ́ pro okruh společenských vztahů , na které́ se právní ́ norma vztahuje  podmínky, za nichž ̌ se tato norma uplatni ́ 1) časová o Odpovídá́ na otázku, KDY zákon působí ́ na společenské́ vztahy o Základní ́ pojmy charakterizující ́ časovou působnost: a. Platnost = norma se stala součástí českého právního řádu (byla vyhlášena ve Sbírce zákonů), je platná X nemusíme se jí řídit b. Ú cǐ nnost = norma se stává závaznou, účinnost může nastat současně s vyhlášením, pozdějším datem či uvedením lhůty, nebo automatiky 15. dnem od vyhlášení (pokud nebylo uvedeno datum či lhůta c. Legisvakančni ́ doba = lhůta mezi platnosti ́ a úcǐ nnosti, slouží k seznámení 2) místní o Odpovídá́ na otázku, KDE zákon působí́ na společenské́ vztahy o Princip teritoriality o Vymezuje území, kde trestní zákon působí o Obecná́ zásada  Podle zákona ČR se posuzuje trestnost činu, která byla spáchána na jejím území, přičemž nezáleží na státní příslušnosti pachatele (může být občanem ČR, cizincem, osobou bez státní příslušnosti,…) 3) věcná o vyjadřuje, JAKÉ společenské zájmy jsou chráněny a na jaký okruh společenských vztahů trestní zákoník dopadá o chrání státní, veřejné a individuální vztahy, zájmy a hodnoty 4) osobni ́ o Odpovídá na otázku, na KOHO trestní zákoník působí o Obecně trestní zákoník působí na všechny, kromě osob vyňatých a. EXEMPCE HMOTNĚPRÁVNÍ  Osoby vyňaté z TZ, které jsou zcela nebo zčásti beztrestné  Např. prezident (trestně odpovědný pouze za velezradu – Ústavní žaloba), poslanci a senátoři (imunita za projevy, hlasování v Parlamentu) b. EXEMPCE PROCESNÍ  Nestíhatelnost (OČTŘ jsou omezeni v možnosti tyto osoby stíhat jako obviněné)  Např. poslanci a senátoři (nelze je trestně stíhat bez souhlasu komory, pokud komora souhlas odepře trestní stíhání po dobu mandátu je vyloučeno) 2. Trestný čin – pojem, charakteristika, TČ pokračující, hromadný a trvalý Trestný čin  protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně  2 obligatorní (povinné) podmínky TČ: o Protiprávnost o Znaky uvedené v zákoně  Obě obligatorní podmínky musí být splněny současně  TČ mladistvého = provinění o Koncepce je stejná jako u TČ => musí současně naplnit dvě podmínky:  Protiprávnost a musí vykazovat znaky uvedené v zákoně o Pokud zákon o soudnictví ve věcech mládeže nestanoví jinak, postupuje se podle TZ  Protiprávnost o Rozpor s právní normou v rámci právního řádu o TČ může být pouze čin nedovolený, protiprávní o Rozlišujeme: 1. Formální (protinoremnost) = rozpor s právním řádem jako celkem 2. Materiální = společenský obsah pojmu, závažnost, společenský dosah, jednání má být pro společnost natolik škodlivé, aby na něj reagovala prostředky trestního práva  Znaky uvedené v zákoně o Formální znaky TČ A) OBECNÉ  Společné pro všechny TČ = vlastnosti trestně odpovědného pachatele  Věk, příčetnost, rozumová a mravní vyspělost B) TYPOVÉ  Popisují jednotlivé typy TČ  Souhrn těchto znaků = SKUTKOVÁ PODSTATA TRESTNÉHO ČINU  Objekt, objektivní stránka, subjekt a subjektivní stránka 2 korektivy trestní odpovědnosti 1) HMOTNĚPRÁVNÍ = zásada subsidiarity trestní represe o Základní zásada trestního práva hmotného o TO pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech SPOLEČENSKY ŠKODLIVÝCH, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu (§12 odst. 2) o SPOLEČENSKÁ ŠKODLIVOST = TČ by nemělo být jakékoliv jednání, které naplňuje znaky TČ, ale vše co je společensky škodlivé  Kritéria společenské škodlivosti (= závažnosti TČ):  Význam chráněného zájmu dotčeného činem, osoba pachatele, záměr, cíl, způsob provedení, pohnutka, okolnosti, za kterých byl čin spáchán o Souvisí s tzv. FRAGMENTÁRNÍM CHARAKTEREM trestního práva = trestní právo nechrání vše, vybírá si pouze fragmenty  TZ není normou, která by poskytovala ochranu všem spol. vztahům, zájmům a hodnotám => není všeobjímající, postihuje pouze činy společensky závažnější => fragmentární charakter trestního práva (chrání pouze fragmenty) => např. rodinné vztahy upravuje rodinné právo, TZ kriminalizuje pouze např. domácí násilí, neplacení alimentů => tedy jen určité fragmenty 2) PROCESNĚPRÁVNÍ = zásada oportunity o Možnost státního zástupce zastavit trestní stíhání z důvodu neúčelnosti Druhy trestných činů (kategorizace TČ)  Rozlišujeme dvě kategorie trestných činů => tzv. BIPARTICE TČ 1) Přečiny  Všechny nedbalostní TČ a úmyslné TČ, na které trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let 2) Zločiny  Všechny TČ, které nejsou podle zákona přečiny  zvlášť závažnými TČ jsou ty úmyslné TČ, na něž zákon stanoví horní hranici trestní sazby nejméně deset let (lze uložit i výjimečný trest, pokud to u něj zákon dovolí) Dělení TČ A) Podle závažnosti trestného činu a. Přečin b. Zločin c. Zvlášť závažný zločin B) Podle formy zavinění a. Úmyslné b. Nedbalostní C) Podle způsobu jednání a. Omisivní = způsobené opomenutím b. Komisivní = způsobené nejednáním D) Podle vývojových stádií a. Příprava b. Pokus c. Dokonaný TČ E) Podle druhu následku a. TČ poruchové = následkem je porucha, např. podvod b. TČ ohrožující = následkem je nebezpečí, ohrožení, např. obecné ohrožení F) Podle časového hlediska a. POKRAČOVÁNÍ V TRESTNÉM ČINU (škody se sčítají)  Pro pokračování je nutné současně splnit 4 znaky: (§116 TZ) 1. Stejná skutková podstata – pachatel opakuje tutéž skutkovou podstatu, stejným způsobem (stejnou skutkovou podstatou není, pokud je v jednom případě pachatel a ve druhém spoluviník) 2. Stejný/podobný způsob provedení 3. Objektivní souvislost – zahrnuje 3 faktory: souvislost časovou, shodný předmět útoku, souvislost místní (místní souvislost není nutná) 4. Společný záměr (=subjektivní souvislost) – pachatel ho musí mít už v při páchání prvního TČ, musí se dokázat, lze dovodit ze způsobu páchání (pokud není splněn, nejde o pokračování, ale o opakování TČ  Všechny tyto znaky musí být splněny Např. pachatel si opatří zbraň, tu si chce vyzkoušet, odjede pryč a začne střílet na pohyblivé cíle a ve křoví zasáhne náhodného svědka, běží k ní, napadne ho, že se ho zbaví, trefí ho do hlavy a utíká pryč => jedná se o samostatný trestný čin X prchá a narazí na dalšího svědka, opět ho zastřelí => stále jde pouze o samostatný trestný čin => chybí zde společný záměr  Jednotlivé útoky = dílčí útok, TČ je dokonán naplněním skutkové podstaty X trestná činnost je ukončena posledním dílčím útokem, který tvoří jednotu s celkem  Škody se sčítají b. TRESTNÉ ČINY HROMADNÉ  Znaky stejné jako u pokračování  Podmínkou trestnosti je více útoků, které v souhrnu zakládají TO  Mnohost útoků je podmínka trestnosti i znak skutkové podstaty  Skutková podstata vyžaduje, aby byla naplněna vícekrát např. nedovolené ozbrojování => právní úprava předpokládá, že pachatel se neoprávněně opatřuje zbraň => jedna zbraň nestačí, musí jich být více, aby došlo k naplnění skutkové podstaty c. TRESTNÉ ČINY TRVAJÍCÍ  Pachatel vyvolá protiprávní stav a ten udržuje, nebo ho pouze udržuje, aniž by zákonodárce požadoval, aby ho vyvolal  Typické trestné činy trvající: omezování osobní svobody, zbavení osobní svobody, zavlečení př. rodinný dům, zde žije manžel, manželka a tchyně, mezi manželem a tchýní jsou neshody, manžel vezme tchyni a zavře ji do sklepa => vyvolá protiprávní stav a udržuje ho (zbavuje ji osobní svobody), manželé chtějí odjet na dovolenou, manžel požádá bratra, aby tchyni krmil platí, že moment ukončení TČ, je důležitý z několika hledisek  časová působnost TZ – u pokračujících TČ se užije nová právní úprava  amnestie – pachatel páchá trestnou činnost, od ledna je vyhlášena amnestie a on pokračuje v trestné činnosti dál => nemůže se na něj vztahovat, ani na část před ní => trestná činnost ukončena posledním dílčím útokem nebo odstraněním trestného stavu  z hlediska posuzování věku pachatele => pachatel zahájí svou trestnou činnost v 17 a ukončí ji v 19 => pachatele posuzujeme jako dospělého, protože jde o pokračování v trestné činnosti a v době jejího ukončení byl pachatel dospělý  promlčení => lhůta pro promlčení začíná běžet až od posledního dílčího útoku, nebo od chvíle odstranění protiprávního stavu 3. Skutková podstata TČ, základy trestní odpovědnosti, nepříčetnost a zavinění v trestním právu trestní odpovědnost  podsystém právní odpovědnosti  povinnost pachatele TČ nést nepříznivé právní důsledky svého jednání = trestní sankce o tzv. SANKČNÍ POJETÍ ODPOVĚDNOSTI  vzniká jednáním trestně odpovědného subjektu, který porušil nebo ohrozil zájem chráněný trestním zákonem  má RETROSPEKTIVNÍ CHARAKTER => sankciujeme něco, co se stalo v minulosti a míříme k tomu, aby se jednání v budoucnosti neopakovalo  musí být uplatňována nestranně => trestní právo musí být neutrální  základem TO je trestný čin (u mladistvých provinění) skutková podstata  soubor typových znaků typických pro protiprávnost a společenskou škodlivost, které od sebe odlišuji jednotlivé TČ  jeden z formálních znaků trestného činu  Zásada subsidiarity trestní represe => trestní represe má být účinnou a účelnou => trestat tam, kde selhávají ostatní právní a neprávní prostředky => ty regulují utváření nových skutkových podstat TČ  obligatorní znaky skutkové podstaty: 1. Objekt  společenské vztahy, zájmy, hodnoty, které jsou trestím zákonem chráněny  Předmět útoku = věc nebo lidé, na které pachatel útočí a tím zasahuje objekt TČ 2. Objektivní stránka  Zahrnuje způsob provedení činu a následky  3 obligatorní znaky:  Jednání  Následek  Příčinný vztah mezi jednáním a následkem 3. Subjekt = pachatel  Pokud ze zákona nevyplývá něco jiného, může jím být kdokoli, kdo je TO 4. Subjektivní stránka  Vnitřní psychický stav pachatele  Obligatorní znak => zavinění (úmyslné, nedbalostní)  Dělení skutkových podstat A) Podle závažnosti skutkových podstat a. Základní  Je obsažena v prvním odstavci  Vytváří základní typ trestné činnosti b. Kvalifikované  Obsažena ve druhém, třetím, čtvrtém odstavci,… c. Privilegované  Je mírněji trestná oproti základní skutkové podstatě  Např. TČ vraždy => privilegovaná skutková podstata VRAŽDA NOVOROZENCE MATKOU (§142) => matka v rozrušení způsobeného porodem úmyslně usmrtí dítě při porodu nebo bezprostředně poté  Pouze malé množství Existují i takové trestné činy, kde existují 2 základní skutkové podstaty a musíme určit, co je tou základní a co je tou kvalifikovanou => např. zanedbání povinné výživy (§196) V 1. i 2. odstavci jsou základní skutkové podstaty, až teprve 3. odstavec je kvalifikovaná podstata, a to k oběma předchozím odstavcům B) Podle struktury a. Jednoduché  Obsahuje znak daného trestného činu  Např. TČ vraždy => kdo úmyslně usmrtí jiného  Např. TČ krádeže => kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní b. Složité  Jsou složeny ze dvou skutkových podstat, nebo obsahují dva znaky  Např. TČ loupeže => násilí a pohrůžka bezprostředního násilí a zmocnění se cizí věci  2 objekty => jedním chráněným zájem je majetek a druhým svoboda  2 jednání => násilí a zmocnění se cizí věci  Existují i skutkové podstaty KUMULATIVNÍ => dány 2 a více znaky Objekt  Předmětem jsou společenské vztahy, hodnoty a zájmy chráněné trestním právem  Podle stupně obecnosti rozlišujeme: o Obecný/rodový objekt = souhrn nejdůležitějších vztahů, zájmů a hodnot, které chrání TZ o Skupinový objekt = individuální zájmy, které se dají sloučit do jedné skupiny (např. TČ proti životu, TČ hospodářské,…) o Individuální objekt = vztahy, zájmy, hodnoty v konkrétní věci (např. TČ vraždy => individuální objekt => zájem na ochraně života) Předmět útoku  věci, lidé, na které pachatel útočí a tím zasahuje objekt trestného činu  Znak fakultativní => znak nepovinný  Nemusí být u všech skutkových podstat  Nemají ho zpravidla TČ, které jsou čistě činnostní nebo nečinnostní (např. zanedbání povinné výživy), pokusy trestného činu Objektivní stránka  Způsob spáchání TČ a jeho následky  Obligatorní znaky: o Jednání o Následek o Příčinný vztah (příčinná souvislost) 1) Jednání  Obsahuje vůli a projev vůle o Konání => komisivní delikty (pohyb)  Vůli řízený pohyb o Opomenutí => omisivní delikty (zdržení se pohybu)  Vůlí řízené zdržení se pohybu  Např. neoznámení TČ o Nepravé omisivní delikty, pokud byly spáchány opomenutím  Trestné činy, které lze spáchat konáním i opomenutím  Např. opomenutí pečovat o osobu, která si nemůže pomoci sama, pokud k tomu byl opomíjející povinen  Kdy opomenutí lze postavit na rovinu konání? o Pachatel musí porušit zvláštní povinnost konat o Zvláštní povinnost konat => pramenem je povinnost plynoucí ze zákona či jiného právního předpisu vydaného ze zákona (např. rodiče mají povinnost pečovat o nezletilé dítě X nepečují => odpovídají za opomenutí => povinnost vyplývající ze zákona) o Musíme ji odlišovat od obecné povinnosti konat (např. povinnost poskytnout první pomoc) => porušuji pouze povinnost konat 2) Následek  Porušení nebo ohrožení objektu trestného činu 1. Následek hlavní 2. Následek vedlejší (sekundární) => není základním znakem, může pomoci při hodnocení vážnosti trestného činu  Posádka vozu záchranářů jede poskytnout svoje služby, záchranáři vyběhnou a zapomenou zavřít sanitku, pachatel sanitku vykrade, nebo odveze, vedlejším následkem je to, že se to stalo v noci, další sanitka je až o dvě města dál  Účinek o Některé TČ mají i hmotný předmět útoku o Změna na hmotném předmětu útoku = účinek (např. zlomené žebro, rozbitá výkladní skříň,…), účinkem může být i možnost této změny X následek – vztahuje se k objektu o Např. TČ ublížení na zdraví => účinkem jsou zranění napadeného (např. vyvolání potratu u těhotné ženy), následkem je porušení zájmu na ochraně života Obecné hodnotící pojmy – naučit kategorie škod  Druhy následků: o Těžký následek  Těžší než následek podle obecné skutkové podstaty  Znak kvalifikované skutkové podstaty o Škodlivý následek  Např. šíření nakažlivé nemoci o Zvlášť těžký nebo těžko napravitelný následek  Jeden z důvodů pro uložení výjimečného trestu  Např. zvlášť závažný zločin vraždy – vražda těhotné ženy 3) Příčinný vztah (příčinná souvislost) = Kauzální nexus  Pokud není vztah mezi jednáním a následkem, není naplněna objektivní stránka a nenastává právní odpovědnost  Příčinnost => každý jev, který způsobuje, že by daný jev nenastal, respektive nenastal tak, jak nastal o Vždy lidské jednání => musí tu příčinu vyvolat nebo způsobit  2 zásady: o Gradace příčinné souvislosti => zjišťujeme, zda ta příčina je v souvislosti o Umělá izolace jevů => musíme určit právně relevantní příčinu (lidské jednání) a právně relevantní následek Pachatel trestného činu  Pachatel je ten, kdo svým jednáním naplnil znaky skut. podstaty trestného činu, nebo jeho pokusu či přípravy, je-li trestná  Pachatelem je ten, kdo bezprostředně spáchal TČ, pokusil se o jeho spáchání nebo o jeho přípravu  Pachatelem může být PO i FO  Pachatelem je FO, která: o Dovršila 15. rok života (TO nastává den po 15. narozeninách)  Mladiství = ten, kdo v době spáchání provinění dosáhl věku patnácti let a nepřekročil osmnáctý rok života  Kdo nedovršil v době spáchání 15. rok života, není TO  Dovršením 18. roku života se stáváme plně TO  Osoba blízká věku mladistvého – mírnější postih (rozsah není přesně stanoven – cca 18 – 21 let) o Je rozumově a mravně vyspělá  Nutná k TO u mladistvých o Je příčetná o Čin, který osoba spáchala je protiprávní  Příčetnost o Způsobilost být pachatelem TČ o Trestní zákoník uvádí důvody, které příčetnost vylučují o Pachatel jednal v nepříčetnosti, jestliže:  Trpí duševní poruchou – biologický znak nepříčetnosti  Nepříčetnost způsobuje taková duševní porucha, která způsobuje ztrátu rozpoznání protiprávnosti a ovládání svého jednání (stačí ztráta jedné z těchto schopností) X nemá vliv na jejich ztrátu => nezpůsobuje nepříčetnost o Nikdo není nepříčetný sám o sobě, ale vždy ve vztahu k jednotlivému trestnému činu => parciální nepříčetnost (např. žhář je nepříčetný ve vztahu k ohni, nikoli ve vztahu ke kapsářství) => zkoumáno znalci o Zmenšená příčetnost  Době spáchání měl pachatel podstatně sníženou schopnost rozpoznat protiprávnost nebo schopnost ovládat své jednání  není vyloučena trestní odpovědnost, lze uložit ústavní léčení atd.  obecně platí, že TČ může spáchat kdokoli X některé TČ vyžadují zvláštní vlastnosti pachatele či jeho zvláštní postavení nebo způsobilost o rozlišujeme  konkrétní subjekt – podmínkou je zvláštní schopnost (např. vražda novorozence matkou)  speciální subjekt – TČ vojenské, úředních osob,… subjektivní stránka  Vyjadřuje vnitřní psychický stav pachatele při protiprávním jednání  Obligatorním znakem je ZAVINĚNÍ  Kam až sahá zavinění, tam sahá TO  TO je subjektivní odpovědnost za zavinění  Skutek je předmětem každého trestního řízení (skutek = událost ve vnějším světě způsobená člověkem)  Zavinění o Vnitřní vztah člověka k jeho jednání o Zásada => Neznalost zákona neomlouvá o Vina = souhrn objektivních a subjektivních podmínek trestní odpovědnosti o Formy zavinění (tzv. bipartice zavinění)  Úmysl  Přímý => věděl, že poruší nebo ohrozí zájem chráněný zákonem a chtěl tak učinit o Např. chci někoho zabít  Nepřímý => věděl, že poruší nebo ohrozí zájem chráněný zákonem a pro tento případ s tím byl srozuměn o Např. nechci nikoho zabít, ale počítám s tím, že v důsledku mého jednání k tomu může dojít  Nedbalost  Vědomá => pachatel věděl, že svým jednáním může způsobit následek porušující zájmy chráněné zákonem, bezdůvodně spoléhal, že uvedený následek svým jednáním nezpůsobí o Např. vím, že mé jednání může někoho usmrtit, ale bez přiměřeného důvodu se spoléhám na to, že se tak nestane  Nevědomá => pachatel neví, že svým jednáním může způsobit porušení zájmů chráněných trestním zákonem, vzhledem ke své osobě, postavení atd. to věděl měl a mohl  Obligatorní znaky => takové znaky, které mít musí  Fakultativní znaky => musí odrážet jednání, následek a příčinnou souvislost => nejsou-li plněny, nenastává trestný čin o Místo, čas, provedení činu o Nemusí být u všech skutkových podstat 4. Vývojová stádia trestné činnosti, formy trestné součinnosti, účastenství  Stádia se týkají úmyslné trestné činnosti  Vývojová stádia = fáze, který jsou typické pro uskutečňování úmyslu pachatele spáchat trestný čin  Trestná činnost nemusí nutně procházet všemi stádii  Rozlišujeme 3 stádia: o Příprava k TČ o Pokus TČ o Dokonaný TČ – nejzávažnější o tato 3 stádia jsou úmyslným TČ + ještě jim předchází 2 další stadia, která ale nemají trestněprávní význam – pojetí myšlenky spáchat TČ, projev myšlenky spáchat TČ Příprava (§20)  Příprava je trestná pouze v případě, že paragraf daného TČ výslovně stanoví, že je trestná (v posledním odstavci paragrafu => zvláštní část) a nedošlo k pokusu ani k dokonání TČ  Musí jít o zvlášť závažný zločin  Spočívá v úmyslném vytváření podmínek pro spáchání zvlášť závažného TČ (např. vražda 2 a více osob)  Přípravou rozumíme např.: o Organizování TČ o Opatřování nebo přizpůsobování prostředků nebo nástrojů k jeho spáchání (např. koupě či výroba pistole, výbušnin atd.) o Spolčení (= dohoda 2 či více osob o budoucím zvlášť závažném TČ), srocení (= shluk alespoň 3 osob, k němuž došlo i bez výslovné dohody, který je zaměřen k individuálně určenému TČ, ke kterému má dojít ihned o Pomoc, návod o Výčet je demonstrativní, pouze nejtypičtější formy  ZÁNIK TRESTNOSTI o trestní odpovědnost k zvlášť závažnému TČ zaniká, pokud pachatel dobrovolně upustí od dalšího jednání, které vede ke spáchání TČ o Existují i ALTERNATIVNÍ řešení: a. Osoba odstranila nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému zákonem z podniknuté přípravy b. Osoba nahlásí jednání (státnímu zástupci, policii) tak, aby bylo možné předejít škodlivému následku Pokus (§21)  Jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání TČ a jehož se pachatel dopustil v úmyslu TČ spáchat, je pokusem TČ, jestliže k dokonání TČ nedošlo  Trestný podle sazby stanovené na dokonaný TČ  ZÁNIK TRESTNOSTI (stejné podmínky jako u přípravy)  Znaky pokusu: o Jednání nebezpečné pro spol., které bezprostředně směřuje k dokonání TČ o Úmysl spáchat TČ o Nedostatek konání Dokonaný TČ  Pachatel naplnil svým jednáním všechny znaky skutkové podstaty příslušného TČ Formy trestné součinnosti, účastenství Součinnost  Na TČ se podílí více spolupachatelů nebo vedle pachatele i jiné osoby tím, že: o K TČ napomáhají, takový čin umožňují či alespoň usnadňují o Pachateli či spolupachatelům napomáhají uniknout trestnímu stíhání nebo trestu  Formy trestní součinnosti: o Účastenství  Forma trestné součinnosti dvou i více osob  Úmyslná forma účasti na TČ, která směřuje proti určitému, konkrétnímu zájmu chráněnému TZ a sleduje jím stejný následek a) V užším slova smyslu – organizátorství, návod a pomoc b) V širším slova smyslu – spolupachatelství, organizátorství, návod a pomoc o Některé formy přípravy – spolčení, srocení o Formy trestné součinnosti obsažené ve zvláštní části TZ, např.:  Podněcování k TČ, schvalování TČ, nadržování, neoznámení TČ atd. o Mezi další formy patří také ORGANIZOVANÁ ZLOČINECKÁ SKUPINA či TERORISTICKÁ SKUPINA Pachatel, nepřímý pachatel, spolupachatel Pachatel  TO FO, která bezprostředně spáchala TČ, může být i PO  Bezprostředně = pachatelem je i osoba, která měla při spáchání TČ účastníka v užším slova smyslu Nepřímý pachatel  ten, kdo úmyslně užije jinou osobu (= tzv. živý nástroj) ke spáchání svého TČ o Živý nástroj nemá trestní odpovědnost pro:  Nedostatek věku, nepříčetnost, omyl, jednala v nutné obraně, krajní nouzi, či jiné okolnosti vylučující protiprávnost, nejednala sama nebo nejednala zaviněně, nejednala ve zvláštním úmyslu či z pohnutky předpokládané zákonem (taxativní výčet možností) o Nebo je TO jen omezeně  Kulpózní TČ (= nedbalostní TČ)  Nepřímý pachatel je odpovědný pro úmyslný TČ, který prostřednictvím živého nástroje spáchal Spolupachatel  TČ je spáchám úmyslným společným jednáním dvou či více osob  Každá z osob odpovídá za TČ jako by ho spáchala sama  Znaky spolupachatelství: a) Objektivní podmínka  Spáchání TČ společným jednáním  3 varianty: a) Každý ze spolupachatelů naplnil svým jednáním všechny znaky skutkové podstaty (např. jeden z pachatelů bodne poškozeného do srdce, druhý mu rozbije hlavu kladivem => oba naplnily skutkovou podstatu vraždy) b) Skutková podstata vyžaduje dvě či více jednání a každý z pachatelů vykoná jedno z nich (např. znásilnění, loupež => jeden míří na pokladníka, druhý bere peníze) c) Spolupachatelé vykonávají určitou činnost, která teprve jako celek tvoří jednání vyžadované skutkovou podstatou (např. skupinka vykrádá cizí byty => jeden přistaví auto, druhý otevře dveře do bytu, třetí v bytě ukazuje, co se má krást atd. b) Subjektivní podmínka  Úmysl směřující k tomu, aby ke spáchání došlo společným jednáním  Může nastat situace, kdy např. pachatel krade a další se k němu v průběhu přidá => zodpovídá jen za to, co způsobil od momentu, kdy se přidal Spolupachatel (viz. bod c) X pomocník => jdu vykrást banku, vezmu ochranku, abych se dostala do trezoru (spolupachatel) X jdu do kavárny a chci krást, někdo mi zhasne, aby se mí kradlo lépe (pomocník) => můžu krást i za světla, ale do trezoru bych se bez člena ochranky nedostala Organizátor, návodce, pomoc  Účastníkem v užším slova smyslu je organizátor, návodce, pomocník  Může jít o dokonaný TČ či o pokus TČ  Organizátor, návodce, pomocník nepáchají vlastní TČ, ale nesou odpovědnost za účast na TČ spáchaném pachatelem (tzv. HLAVNÍM PAHCTELEM) organizátor  Spáchání TČ zosnoval nebo řídil o Zosnování = iniciování dohody, vytvoření plánu, vyhledání osob, rozdělení úkolů,… o Řízení = vydávání příkazů, pokynů, úkolů osobám podílejícím se na TČ, jejich kontrolu,…  Organizátorství musí směřovat k individuálně určitému TČ, musí být určen alespoň v hlavních rysech  Odpovídá pouze za činy, které řídil či zosnoval návodce  Ten, kdo v jiném vzbudí rozhodnutí spáchat TČ  Na formě návodu nezávisí, může jít o radu, rozkaz, sázku,…  Návod musí směřovat vůči konkrétní osobě, ale také k individuálně určenému TČ  Čin, ke kterému je naváděno, musí být dostatečně určitý, nebo určitý alespoň v jeho hlavních rysech Pomoc  Každá kauzální podpora při páchání TČ  Před spácháním, při páchání, výjimečně po spáchání  Pomocníkem je ten, kdo jinému úmyslně umožní či usnadní spáchání TČ  Napomáhání k provedení určitého trestného činu individuálně určeného pachatele  Lze rozdělit na pomoc: a) Fyzickou  Opatření prostředků, odstranění překážek, vylákání poškozeného atd. b) Psychickou  Rada, utvrzování atd.  Pomoc lze spáchat i opomenutím o Pomocník musí mít zvláštní povinnost konat, kterou ale nesplní s úmyslem pomoci pachateli TČ o Např. hlídač neprovede obhlídku objektu, aby umožnil zloději krást Zánik trestnosti  Pokud a) Upustil dobrovolně od dalšího jednání směřujícího ke spáchání b) Odstranil nebezpečí, které hrozilo zájmu chráněného trestním zákonem c) Oznámil účastenství orgánu v době, kdy mu bylo možné zabránit  Posuzujeme jednotlivě každého účastníka Trestání účastenství  Pro trestání účastníků (organizátor, návodce, pomocník) se použije ustanovení o trestnosti pachatele  Užije se ustanovení obecné i zvláštní části s druhy trestů a trestní sazbou odnětí svobody stanovené za TČ, ke kterému účastenství směřovalo  Zásada rovnosti forem účastenství => pro výměru trestu není rozhodující, v jaké formě bylo účastenství spácháno 5. Omyl v trestním právu a jeho význam, okolnosti vylučující protiprávnost, zánik trestnosti a trestu Omyl v trestním právu  Neshoda pachatelova vědění (= jeho vnímání, představy) se skutečností o Pachatel si vůbec neuvědomil nějakou skutečnost o Pachatel měl o skutečnosti nesprávnou představu  Podle toho, v čem se pachatel mýlí rozlišujeme: A. Omyl skutkový = pachatel se mýlil ve znacích skutku (= skutková podstata) B. Omyl právní = pachatel se mýlil v právu Omyl skutkový 1. Omyl skutkový negativní o Pachatel nezná okolnost patřící ke znakům trestného činu, nezná okolnost podmiňující jeho TO o Např. osoba vezme omylem cizí kufr, protože se domnívá, že je její) o Vylučuje odpovědnost za úmyslný TČ a TČ spáchaný z vědomé nedbalosti => pachatel by musel vědět, že skutečnosti tvořící znaky uvedené v zákoně jsou možné 2. Skutkový omyl pozitivní o Osoba se domnívá, že existují všechny znak podmiňující její TO, ale ve skutečnosti nějaký chybí o Pachatel se pokouší spáchat TČ, k tomu ale kvůli jeho omylu nedojde o Např. domnívá se, že platí padělanými bankovkami, ale ve skutečnosti jde o bankovky pravé o Jeho jednání se posuzuje jako pokus o TČ, popř. jako příprava, je-li trestná 3. Skutkový omyl o okolnostech vylučujících protiprávnost a) Negativní omyl o okolnostech vylučujících protiprávnost  Pachatel se domnívá, že neexistují skutečnosti, které vylučují protiprávnost jeho jednání, ale ony existují  Např. pachatel se domnívá, že neoprávněně podniká, ale přitom mu byl vystaven živnostenský list => jeho konání pak posuzujeme jako pokus o TČ b) Pozitivní omyl o okolnostech vylučujících protiprávnost  Pachatel se mylně domnívá, že jeho jednání není protiprávní v důsledku okolností, které nastaly (domnívá se, že nastala některá ze situací vylučujících protiprávnost)  Pachatel je odpovědný za nedbalostní TČ (chybí zde úmysl, domníval se, že jedná v souladu s právem) 4. Zvláštní případy skutkového omylu a) Omyl v předmětu útoku  Např. pachatel se chce vloupat do chaty osoby A, splete se a vloupe se do chaty osoby B b) Omyl v kauzálním průběhu  Pachatel útočí proti objektu A, ale útok postihne objekt B  Např. pachatel vystřelí na osobu A, ta uhne a kulka zasáhne a usmrtí osobu B c) Zvláštní druh omylu v kauzálním průběhu  Útok proti objektu A způsobí žádaný a předpokládaný následek, ale podstatně jiným způsobem, než si pachatel představoval  Např. Vrah bodne oběť do oblasti srdce a domnívá se, že zemřela, aby zahladil stopy, hodí tělo do vody, po následné pitvě se zjistí, že oběť měla v plicích vodu => nezemřela na bodnou ránu X na utonutí Právní omyl  Pachatelova neznalost nebo mylný výklad norem trestního práva  Právní omyl negativní o Pachatel neví, že jeho jednání naplňuje skutkovou podstatu TČ o Domnívá se, že jeho jednání neporušuje trestní zákon a není trestně postižitelné, ale ve skutečnosti páchá TČ o Kdo při spáchání TČ neví, že je jeho čin protiprávní, nejedná zaviněně, nemohl-li se omylu vyvarovat  Např. mohl se omylu vyvatovat, protože povinnost seznámit se s příslušnou právní normou pro pachatele vyplývala ze smlouvy, povolání, funkce,…  Z tohoto důvodu rozlišujeme: a. Právní omyl omluvitelný o Pachatel se omylu nemohl vyvarovat o Vylučuje TO b. Právní omyl neomluvitelný o Pachatel se omylu mohl vyvarovat o Připouští TO s možností zmírnění trestu  Právní omyl pozitivní o Pachatel se domnívá, že jeho jednání je TČ, ale zákon takové jednání za trestné nepovažuje o Jde o tzv. PUTATIVNÍ DELIK o Jde o zdánlivý delikt, který objektivně neexistuje => nenaplňuje žádnou skutkovou podstatu TČ o Beztrestnost plyne ze zásady NULLUM CRIMEN SINE LEGE Okolnosti vylučující protiprávnost  Takové okolnosti, které když v konkrétním případě nastanou, způsobí, že čin, který jinak vykazuje znaky TČ, trestným činem být nemůže  Od počátku není TČ, protože schází protiprávnost  Rozlišujeme protiprávnost formální (= rozpor s trestím právem) a protiprávnost materiální (= společenská škodlivost) => činy spáchané za okolností vylučujících protiprávnost nejsou protiprávní, jelikož nejsou společensky škodlivé¨  TZ uvádí 5 okolností vylučujících protiprávnost: 1. Krajní nouze 2. Nutná obrana 3. Svolení poškozeného 4. Přípustné riziko 5. Oprávněné použití zbraně Krajní nouze  Podstatou je ochrana nejdůležitějších hodnot chráněných TZ (života, zdraví, lidské důstojnosti, majetku)  V případě jednání v krajní nouzi musí být splněny určité podmínky: o Odvrácení nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému TZ o Nebezpečí nebylo možno odvrátit jiným způsobem => tzv. požadavek SUBSIDIARITY o Způsobený následek nesmí být stejně nebo dokonce více závažný než ten, který hrotil => tzv. požadavek PROPORCIONALITY o Ten, komu nebezpečí hrozilo nebyl povinen jej snášet (např. policista při výkonu služby  Nebezpečí musí hrozit přímo, bezprostředně  K činu krajní nouze je oprávněn každý Nutná obrana  k jednání v nutné obraně je nutné splnit tyto podmínky: o přímo hrozící nebo trvající útok o útok směřující proti zájmu chráněnému TZ o o nutnou obranu nejde, pokud byla zcela zřejmě nepřiměřená útoku (očividně, nepochybně)  Nebezpečím je tu útok  Škoda není způsobena komukoli, ale tomu útočníkovi  Nemusíme brát vůči útočníkovi ohledy  Můžu se bránit jakýmikoliv prostředky – tzn. když mě někdo napadne pěstmi, klidně se můžu bránit nožem  K nutné obraně je oprávněn kdokoli Svolení poškozeného  za okolnost vylučující protiprávnost lze svolení poškozeného považovat, pokud: o jde o zájmy, o kterých je poškozený schopen rozhodovat a jejichž porušení se nedotýká zájmů společnosti o Svolení musí být dáno před činem, či současně s činem (po činu, pokud osoba mohla předpokládat, že svolení bude uděleno => např. rodiče odjedou na dovolenou, syn zůstane doma a půjčí si auto, rodičům se nedovolal a na půjčení se nezeptal, předpokládá, že by souhlasili, protože mu ho již několikrát půjčili) o Svolení je vážné, dobrovolné, určité a srozumitelné Přípustné riziko  osoba vykonává veřejně prospěšnou činnost v rámci svého povolání, zaměstnání, kde může ohrozit zájem chráněný zákonem, ale prospěch převyšuje riziko a výsledku nelze dosáhnout jinak Oprávněné použití zbraně  TČ nespáchá osoba, která použije zbraně v mezích stanovených jiným trestním předpisem  Předpisů opravňujících použití zbraně je v právním řádu několik, např. Zákon o Policii ČR, o ozbrojených silách,… Zánik trestnosti (zánik TO)  Důvody zániku jsou okolnosti, které nastaly po spáchání TČ, ale dříve, než je o něm pravomocně rozhodnuto a které způsobí jednou pro vždy zánik práva státu na potrestání pachatel  Důvody zániku (= negativní podmínky trestnosti) o Stejné u dospělých pachatelů, PO i mladistvých A. Účinná lítost B. Promlčení trestního stíhání C. Zvláštní případy zániku trestní odpovědnosti  Zánik trestnosti přípravy a pokusu TČ  Zánik trestnosti účastenství  Smrt pachatele  Milost prezidenta  Případy zániku TO uvedené ve zvláštní části trestního zákoníku Účinná lítost  Podmínky u dospělých pachatelů: o Pouze u taxativně vyjmenovaných TČ (§33) – např. neposkytnutí pomoci, nedovolené ozbrojování, neoznámení TČ,… o TČ byl dokonán o Pachatel dobrovolně:  Škodlivému následku TČ zamezil nebo jej odstranil  Učinil oznámení státnímu zástupci či org. policie o TČ v době kdy mohlo být škodlivému následku ještě zabráněno  Podmínky u mladistvých: o U provinění, na které TZ stanoví trest odnětí svobody max. 5 let o Provinění bylo dokonáno o Pachatel dobrovolně způsobený následek odstranil nebo se o to pokusil (např. nahradil způsobenou škodu) o Pachatel svým chováním projevil účinnou snahu po nápravě o Čin neměl trvale nepříznivé následky pro poškozeného či společnost  Podmínky u PO: o Pachatel dobrovolně upustil od dalšího protiprávního jednání a:  Odstranil nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem  Škodlivému následku TČ zamezil nebo jej napravil  Učinil o TČ oznámení v době, kdy bylo možné škodlivému následku ještě zabránit Promlčení trestního stíhání  Trestnost činu zaniká uplynutím doby stanovené zákonem  U dospělých pachatelů, mladistvých i PO  Důvody: A. Hmotněprávní  Uplynutím času postupně slábne, až docela zaniká potřeba trestněprávní reakce na TČ  Např. u pachatele, který nespáchal další TČ, se lze domnívat, že se v průběhu promlčecí doby napravil B. Procesní  Problémy s dokazováním, které souvisí s tím, že uplynutím času se oslabuje síla důkazů  Např. svědci zapomínají  Promlčecí doba u dospělých pachatelů je odstupňována podle závažnosti TČ o 3 roky, 5 let, 10 let, 15 let, 20 let  U PO stejné jako u dospělých pachatelů  Promlčecí doba u mladistvých o 3 roky, 5 let a 10 let  Promlčecí lhůta začíná běžet od okamžiku dokonání TČ, u pokusu či přípravy pak od okamžiku ukončení jednání v případě pokračování v TČ, TČ trvající či TČ hromadných – od okamžiku, kdy byla trestná činnost ukončena 6. Povaha a závažnost TČ, souběh TČ Povaha a závažnost TČ  Určovány zejména: o Významem chráněného zájmu o Způsobem provedení činu o Následky činu o Okolnostmi, za kterých byl čin spáchán o Osobou pachatele o Mírou zavinění pachatele o Jeho pohnutkou, záměrem či cílem  Soud k těmto okolnostem přihlédne při vyměřování trestu Mnohost TČ  Pachatel spáchá jedním nebo více skutky více TČ  Rozlišujeme dvě základní formy: 1. Souběh (= konkurence) 2. Recidiva (= zpětnost) o Nepravá recidiva  Souběh TČ = totožný pachatel spáchá 2 nebo více TČ dříve, než byl pro některý z nich odsouzen (po vyhlášení odsuzujícího rozsudku X před nabytím právní moci rozsudku)  Recidiva = případ, kdy pachatel, který byl dříve pravomocně odsouzen, spáchá nový TČ  Nepravá recidiva = pachatel spáchá nový TČ v době po vyhlášení odsuzujícího rozsudku za předchozí TČ, ale před nabytím právní moci tohoto rozsudku o Např. rozhodnutí za předchozí TČ padlo 3.6. 2022, další čin pachatel spáchá 7.8. 2022 a rozhodnutí nabylo právní moci 29.8. 2022 Souběh TČ  Není možný souběh mezi TČ a přestupkem  Je možný souběh mezi proviněním mladistvého a TČ dospělého => pachatel začne jako mladistvý a pokračuje v dospělosti  Dělení souběhu A. Podle toho, jestli více TČ bylo spácháno jedním skutkem nebo více skutky a. Jednočinný b. Vícečinný B. Podle toho, jestli jde o více TČ stejné skutkové podstaty, nebo více TČ různých skutkových podstat a) Stejnorodý b) Nestejnorodý  Jednotlivá dělení lze kombinovat: a) JEDNOČINNÝ SOUBĚH STEJNORODÝ o Pachatel jedním skutkem spáchá více skutkových podstat stejné povahy o Např. pachatel umístí bombu do kina => zabije tím 10 lidí => dopustí se TČ vraždy na 10 lidech b) JEDNOČINNÝ SOUBĚH NESTEJNORODÝ o Pachatel jedním skutkem spáchá více skutkových podstat jiné povahy o Např. pachatel střílí samopalem na jedoucí automobil, jedním výstřelem usmrtí osobu A (vražda), dalším poraní osobu B (ublížení na zdraví), poškodí automobil (poškození cizí věci) c) VÍCE ČINNÝ SOUBĚH STEJNORODÝ o Pachatel více skutky spáchá trestné činy stejných skutkových podstat o Např. pachatel spáchá první loupež v pondělí, další ve středu a pak v neděli o Na rozdíl od pokračování v TČ zde chybí společný záměr (jednou přepadne banku, po druhé důchodce) d) VÍCEČNINNÝ SOUBĚH NEJSTEJNORODÝ  Pachatel více skutky spáchá TČ různých skutkových podstat  Např. pachatel vykrade obchod (krádež) a při odvážení věcí automobilem zraní chodce na přechodu (ublížení na zdraví) Jednota skutku  Musíme rozlišit, kdy se jedná o jeden skutek a kdy o více skutků => určujeme zda jde o souběh vícečinný nebo jednočinný  Např. vícečinný souběh předpokládá více skutků, samostatných útoků, kdy každý posuzujeme jako samostatný TČ X jednočinný souběh předpokládá pouze jediný skutek o Může nastat případ, kdy jde současně o souběh vicečinný i jednočinný Např. pachatel vnikl do rodinného domku, kde nalezenou sekerou rozbil postel a ukradl peníze, při odchodu se na ulici střetl s poškozeným, který se nečekaně vracel domů, pachatel se lekl, že by ho mohl poznat a poškozeného napadl a zabil => jedná se o dva skutky (vícečinný souběh – porušování domovní svobody, krádež, poškození cizí věci a jednočinný souběh – druhým skutkem je TČ vraždy)  Každý TČ musí být skutkem X skutek není vždy TČ => může být např. přestupkem  Skutek = určitá událost ve vnější světě záležející v jednání člověka, která může mít znaky jednoho, dvou nebo i více TČ, nebo nemusí vykazovat znaky žádného TČ  Hmotněprávní pojem  Totožnost skutku o To, pro co bylo zahájeno trestní stíhaní musí být totožné s tím, za co byla osoba odsouzena  Tzn. že nelze zahájit trestní řízení proti obviněnému pro TČ krádeže a uznat ho vinným jak z krádeže, a ještě z dalšího TČ, který vyšel najevo až v průběhu hlavního líčení, např. ublížení na zdraví o Procesněprávní pojem  Jeden skutek = všechny projevy vůle pachatele navenek, které jsou příčinnou následku významného z hlediska TP, pokud jsou zahrnuty v zavinění  Posuzování skutku o Posoudíme podle všech ustanoveni TZ, která přichází v úvahu o Důvody vylučující jednočinný souběh  Specialita  Subsidiarita  Faktická konzumpce  Pokračování v TČ, TČ hromadný, trvající  TČ opilství podle §360 o SPECIALITA  Speciální ustanovení naplňuje všechny znaky obecného + obsahuje jeden či více navíc, či může být ve znacích užší  Speciální ustanovení má přednost před obecným (nebereme ohled na to, které z nich je přísnější)  Např. vražda novorozence matkou – specialita => pachatelem – pouze matka, zvláštní předmět útoku – novorozené dítě o SUBSIDIARITA  Podpůrné, doplňující ustanovení k primárnímu  Zpravidla mírnější  Použije se, když se nepoužije primární ustanovení (čin není trestný podle primárního ustanovení)  Např. pokud skutek vykazuje znaky dokonaného TČ, posuzujeme ho podle ustanovení o dokonaném trestném činu (ten v sobě obsahuje přípravu i pokus) o FAKTICKÁ KONSUMPCE  Zahrnuje situaci, kdy je jeden TČ podřadným produktem hlavní trestné činnosti nebo prostředkem ke spáchání trestného činu  Např. pachatel zastřelí chodce a prostřelí mu sako => poškození oděvu je vedlejším produktem hlavní činnosti => vraždy o POKRAČOVÁNÍ V TČ, TČ HROMADNÝ A TRVAJÍCÍ o TČ OPILSTVÍ PODLE §360 TZ  Všechno, co pachatel spáchá ve stavu opilosti (zaviněně se přivede do stavu nepříčetnosti) spadá pod jeden skutek i když za normálních podmínek by se jednalo o skutků více  Např. pachatel vylomí zámek bytu a dostane se dovnitř, zmocní se cizí věci a založí požár, na útěku zastřelí svědka => pokud by byl příčetný, jednalo by se o souběh několika TČ X podle §360 se uvedl do stavu nepříčetnosti, a proto jde pouze o jeden skutek  Souběh má význam pro otázku viny a trestu  Může být podmínkou TO – bez něho by nebyla naplněna skutková podstata o Např. – obecné ohrožení => pachatel spáchá TČ opětovně v krátké době  Souběh je obecnou přitěžující okolností => pachatel spáchal více TČ  Ukládáme TČ souhrnný nebo úhrnný Trest úhrnný  V případě, že pachatel spáchá 2 nebo více TČ  O všech TČ se rozhoduje během jednoho řízení a jedním rozsudkem  Soud uloží trest podle ustanovení, které se vztahuje na nejpřísněji trestný Trest souhrnný  V případě, že odsuzujeme pachatele za TČ, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho TČ  Spolu s uložením souhrnného trestu se zruší výrok o uloženém trestu dřívějším rozsudkem Trest souhrnný X trest úhrnný  Úhrnný trest lze uložit pouze v případě, že se pachatel dopustil vice TČ v souběhu a o skutcích je rozhodováno ve společném řízení  U souhrnného trestu musí být již v trestím řízení vyhlášen odsuzující rozsudek  Soud pak souhrnný trest uloží za skutek spáchaný dříve, než byl vyhlášen odsuzující rozsudek za předchozí TČ, ale odsuzující rozsudek se nestal pravomocným 7. Pojem a účel trestu, jednotlivé druhy trestů a ochranných opatření Trest  Zákonem stanovený právní následek za určité protiprávní jednání  Prostředek státního donucení, která stát užívá k ochraně zájmů chráněných TZ  Jde o újmu na svobodě, majetkových či jiných právech odsouzeného  Ukládají soudy  Lze uložit jen pachateli  Účel trestu: o Ochrana společnosti před pachateli TČ – zejm. ochrana práv a svobod o Zábrana v opakování trestné činnosti – např. zákaz určité činnosti, či uložení trestu odnětí svobody o Výchova pachatele i ostatních členů společnosti Druhy trestů  Výčet trestů je taxativní (§52)  Seřazeny podle závažnosti  Nad rámec §52 lze ještě uložit VÝJIMEČNÝ trest odnětí svobody o Trest odnětí svobody 20-30 let, doživotní trest odnětí svobody o Za zvlášť závažný trestný čin  Jednotlivé tresty lze rozčlenit podle různých kritérii: A. Podle zájmu odsouzeného, které tresty postihují a. Tresty postihující svobodu – např. trest odnětí svobody, domácí vězení, zákaz pobytu, zákaz činnosti, zákaz držení či chovu zvířat,… b. Tresty majetkové – např. peněžitý trest, propadnutí věci,… c. Tresty na cti – ztráta čestných titulů a vyznamenání, ztráta vojenské hodnosti B. Podle toho, zda lze uložit trest samostatně nebo pouze vedle jiného trestu a. Tresty samostatné  Lze uložit samostatně či spolu s jiným trestem  Např. trest odnětí svobody, domácí vězení, propadnutí majetku,… b. Tresty vedlejší  Lze uložit pouze vedle jiného trestu  Trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, ztráta vojenské hodnosti C. Podle určitosti trestní sankce a. Tresty absolutně určité  Zákon stanoví druh i výměru trestu  Např. trest odnětí svobody na doživotí, ztráta vojenských titulů,… b. Tresty relativně určité  Zákon stanoví nejnižší nebo nejvyšší výměru trestu, nejvyšší horní hranici či poměrnou konkrétní náplň trestu  Např. trest odnětí svobody => sankce až na dvě léta, na dvě léta až deset let,… c. Absolutně neurčité  Neuvádí výměru ani druh trestu  V českém TZ se nevyskytují D. Podle toho, zda je možné tresty uložit kterémukoli pachateli TČ, nebo jen zúženému okruhu pachatelů a. Lze uložit kterémukoli pachateli – např. trest odnětí svobody, domácí vězení, propadnutí majetku, věci,… b. Lze uložit jen zúženému okruhu pachatelů  Některé tresty lze uložit pouze zúženému okruhu osob  Např. trest obecně prospěšných prací soud neuloží pachateli, který je zdravotně nezpůsobilý k výkonu práce, trest vyhoštění nelze uložit občanovi ČR E. Podle věku pachatele a. Tresty, které lze uložit dospělému pachateli – viz. §52 b. Trestní opatření, které lze uložit mladistvému  Upravuje zákon o TO mládeže  Výčet taxativní Jednotlivé tresty 1) Trest odnětí svobody o UNIVERSÁLNÍ => lze uložit za každý TČ, který je uveden ve zvláštní části TZ o SUBSIDIÁRNÍ POVAHA => trest odnětí svobody uložíme, pokud nelze ke splnění účelu trestu uložit některý z alternativních trestů, které přichází pro daný TČ v úvahu  ALTERNATIVNÍ TREST – např. domácí vězení, veřejně prospěšné práce,… o Nepodmíněný trest odnětí svobody se ukládá nejdéle na dobu 20 let  Překročení maximální sazby pouze výjimečně (např. v případě, že pachatel opakovaně spáchá zvlášť závažný TČ, pro který již byl jednou potrestán) o Trestní sazby jsou stanoveny u jednotlivých skutkových podstat o Vykonává se ve věznici a. S ostrahou b. Se zvýšenou ostrahou 2) Podmíněné odsouzení o Samostatný trest o Týká se pouze trestu odnětí svobodu o Pachateli se uloží trest, jeho výkon se ale odloží pod podmínkou, že odsouzený se bude během zkušební doby, po kterou bude sledován, řádně chovat o Při ukládání tohoto trestu se přihlédne k osobě a poměrům pachatele, k jeho dosavadnímu životu atd. o Lze uložit maximálně na 3 roky o Ve zkušební době lze odsouzenému uložit přiměřená omezení a povinnosti  Např. zdržet se požívání alkoholu či jiných omamných látek o Odsouzený vede spořádaný způsob života, odsouzení se tzv. osvědčil = hledí se na něj, jako by nebyl odsouzen o Odsouzený nevedl spořádaný způsob života = soud rozhodne o vykonání trestu o Lze uložit i s dohledem  Dohled vykonává probační a mediační služba  Odsouzený dochází za úředníkem, je s nimi v kontaktu, spolupracuje, dokládá způsob života => nenaplnění těchto povinností může být důvodem k PŘEMĚNĚ = soud rozhodne o výkonu trestu 3) Domácí vězení o Lze uložit až na 2 roky o Pokud je pachatel odsouzený za přečin o Dá písemný slib, že se ve stanovené době bude zdržovat pouze na určité adrese o Podstatou je povinnost zdržovat se po dobu výkonu trestu v určeném obydlí v soudem stanoveném časovém období o Kontrolu provádí probační a mediační služba ve spolupráci s provozovatelem elektronického kontrolního systému o Pokud nedodržuje podmínky, lze trest PŘEMĚNIT v poměru 1:1 4) Obecně prospěšné práce o Alternativa k podmíněnému trestu odnětí svobody o Odsouzený je povinen provádět stanovenou pracovní činnost osobně, bezplatně a ve svém volném čase o Lze uložit pouze za přečin o 50–300 hodin (u mladistvých max. 150 hodin) X maximální doba je 1 rok o Pokud odsouzený zaviněně práce nevykonal, soud může trest PŘEMĚNIT na trest odnětí svobody 5) Trest propadnutí majetku o Nejpřísnější majetková sankce o Postihuje celý majetek či jeho část, kterou určí soud o Propadlý majetek připadá státu o Nelze uložit vedle peněžitého trestu o Podmínky pro uložení trestu propadnutí majetku:  Je ukládán výjimečný trest  Pachatel se odsuzuje za zvlášť závažný zločin, kterým se pachatel snažil pro sebe či někoho jiného získat majetkový prospěch  Jedná se o TČ, u kterého právní úprava dovoluje uložit tento trest 6) Peněžitý trest o Alternativa u krátkodobých trestů odnětí svobody o Lze uložit za TČ, kterým se pachatel snažil pro sebe či jinou osobu získat majetkový prospěch, ale i za úmyslný TČ, kde se majetkový prospěch nesnažil získat  Např. řidič řídil pod vlivem návykové látky o Výměra je stanovena formou denních pokut  Každý den musí být uhrazena určitá peněžitá částka (= denní sazba) stanovená na základě hodnocení majetkových poměrů pachatele  Denní sazba činí 100-50 000,-, max. výměra – 36,5 milionů o Pachatel plní řádně = hledí se na něj, jako by nebyl odsouzen o Zaplacené částky připadají státu 7) Propadnutí věci o Hlavním účelem je zneškodnit věc, která by mohla sloužit k dalšímu páchání trestné činnosti, ztížit pachateli podmínky pro páchání další trestné činnosti, odejmout pachateli prospěch z trestné činnosti o Věc musí náležet pachateli o Pokud pachatel věc před propadnutím zničí, lze uložit PROPADNUTÍ HODNOTY  Do výše hodnoty zničené věci o Odebraná věc přechází státu 8) Trest zákazu činnosti o Zabránění odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti o Může se týkat zaměstnání, povolání, funkce či výkonu činnosti o Např. zákaz řízení motorových vozidel o Rozmezí 1 rok – 10 let o Musí mít souvislost s trestným činem o Plní řádně = jako by nebyl odsouzen 9) Zákaz držení a chovu zvířat o Zakazuje odsouzenému držet, chovat zvířata a pečovat o ně o Lze uložit až na dobu 10 let o Pachatel se dopustil činu v souvislosti s držením, chovem či péči o zvíře 10) Trest zákazu pobytu o Odsouzený se nesmí po dobu výkonu trestu zdržovat na soudem určeném místě o Často u drog či krádeží o Nesmí se vztahovat na místo, kde má odsouzený trvalé bydliště o Až na dobu 10 let 11) Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce 12) Ztráta čestných titulů nebo vyznamenání a ztráta vojenské hodnosti 13) Vyhoštění o Lze uložit pouze cizincům o V rozmezí 1 roku – 10 let, i na dobu neurčitou o Nelze uložit:  u pachatele se nepodařilo zjistit státní příslušnost  byl mu udělen azyl  má na území ČR trvalý pobyt ochranná opatření  samostatná kategorie trestněprávních sankcí (druhou kategorii tvoří tresty)  jsou prostředky k dosažení účelu zákona  následek TČ  lze uložit TO osobám, ale i osobám, které nejsou TO (z důvodu nepříčetnosti či nízkého věku), nelze uložit PO  ukládaná soudem a vynutitelná státní mocí  účelem je ovlivnit duševní, mravní a sociální vývoj a chránit společnost před pácháním TČ  ochranné opatření nelze zahladit či prominout rozhodnutím prezidenta o milosti či amnestii  jejich výkon se nepromlčuje Druhy: 1. ochranné léčení o psychiatrické, sexuologické, protialkoholní, protitoxikomanické o ukládá se:  pachateli TČ či činu jinak trestného není pro nepříčetnost TO a jehož pobyt na svobodě je nebezpečný  pachateli, který spáchal TČ ve stavu zmenšené příčetnosti a jej mu současně uložen trest po dolní hranicí trestní sazby  pachateli, který spáchal TČ ve stavu zmenšené příčetnosti nebo stavu vyvolaném duševní poruchou a je u nich rozhodnuto o upuštění o potrestání o lze jej uložit:  pachateli, který spáchal TČ ve stavu vyvolaném duševní poruchou a jehož pobyt na svobodě je nebezpečný  pachateli, který zneužívá návykovou látku a spáchal TČ pod jejím vlivem nebo v souvislosti s jejím zneužíváním o trvání ochranného léčení nelze určit při ukládání, je třeba přihlížet k vlastnímu průběhu léčení => trvá, dokud to vyžaduje jeho účel 2. zabezpečovací detence o lze uložit pouze za jednání, které vykazuje znaky zločinu o je SUBSIDIÁRNÍ vůči ochrannému léčení o ústavy pro výkon zabezpečovací detence spravuje vězeňská služba o uloží se:  pachatelům, kteří pro nepříčetnost nejsou TO a jejich pobyt na svobodě je nebezpečný  pachatelům, kteří zločin spáchali ve stavu zmenšené příčetnosti nebo ve stavu vyvolaném duševní poruchou, současně bylo rozhodnuto o upuštění od potrestání o lze jej uložit:  pachatelům, kteří spáchali zločin ve stavu vyvolaném duševní poruchou a jejich pobyt na svobodě je nebezpečný  pachatelům, kteří se oddávají zneužívání návykové látky a znovu spáchali zločin  pro zločin spáchaný pod vlivem návykové látky byly již odsouzeni k nepodmíněnému TOS nejméně na 2 roky o trvá, dokud to vyžaduje ochrana společnosti 3. zabrání věci či jiné majetkové hodnoty o pokud nebyl uložen trest propadnutí věci či majetku o musí náležet pachateli, kterého nelze trestně stíhat či odsoudit o soud může místo zabrání uložit povinnost přeměnit věc či jinou majetkovou hodnotu tak, aby nebylo možné jej použit ke společensky nebezpečnému účelu 4. ochranná výchova o ochranné opatření omezující svobodu ukládané mladistvému či dítěti o upravuje zákon o TO mladistvých o může být uložena v případě:  o výchovu mladistvého není náležitě postaráno  výchova byla zanedbávána o potrvá, dokud to vyžaduje její účel o vykonává se např. v diagnostických ústavech, dětských domovech atd. 8. zásady ukládání trestů, polehčující a přitěžující okolnosti zásady ukládání trestů  pro dosažení účelu trestu je nutné, aby byl za TČ uložen trest adekvátní  obecné zásady: o zásada ZÁKONNOSTI  trestní sankce lze ukládat jen na základě zákona  zásada – žádný trest bez zákona o zásada PŘÍMĚŘENOSTUI  sankce musí být adekvátní spáchanému TČ  rozhodujícím kritériem – TČ X  u ochranných opatření se stanoví důvody, kdy ochranné opatření nelze uložit (tzv. negativní vymezení) o zásada INDIVIDUALIZACE použitých sankcí  druh, příp. i výměra trestu musí být ukládány s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem vztahujícím se k:  povaze a závažnosti TČ, polehčujícím i přitěžujícím okolnostem, možnosti sociální reintegrace, poměrům pachatele, přiměřené satisfakci osob poškozených TČ, chování pachatele po činu  povaha a závažnost jsou určovány: o významem zájmu chráněného TZ, způsobem provedení činu, jeho následky, okolnostmi, za kterých byl spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění, pohnutou pachatele, jeho záměrem a cílem o zásada PERSONALITIY sankce  sankce by měla postihovat pouze pachatele  vliv na jeho okolí by měl být minimální o zásada NESLUČITELNOSTI určitých druhů sankcí  zákaz ukládání sankce shodné věcné povahy u jednoho pachatele o zásada HUMANITY sankcí  zákaz ukládání krutých a nepřiměřených sankcí  zásady ukládání trestů u souběhu TČ: o zásada KUMULAČNÍ  o každém TČ se rozhoduje jednotlivě a jednotlivé výměry se sečtou  tato zásada může vést k uložení trestu, který např. přesahuje běžnou délku života  např. USA o zásada ABSORPČNÍ  použije se trest nejpřísnější, ten pohltí mírnější tresty, které by připadaly v úvahu, pokud by se hodnotil každý TČ zvlášť  např. ČR o zásada ASPERAČNÍ  možnost při ukládání trestu překročit nejvyšší přípustnou trestí sazbu  např. Slovensko – při ukládání souběžných trestů lze použít horní hranici trestní sazby zvýšenou o polovinu polehčující okolnosti  okolnost, která umožnuje uložit mírnější trest  Soud jako k polehčující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel spáchal TČ: o poprvé o v silném rozrušení, ze soucitu, z nedostatku životních situací o pod tlakem závislosti nebo podřízenosti o pod vlivem hrozby či nátlaku o pod vlivem tíživých osobních nebo rodinných poměrů, které si sám nezpůsobil o ve věku blízkém věku mladistvého o odvraceje útok nebo jiné nebezpečí  X nebyly zcela splněny podmínky některé z okolností vylučujících protiprávnost o v právním omylu, kterého bylo možné se vyvarovat o způsobil nižší škodu nebo jiný menší škodlivý následek o přičinil se o odstranění škodlivých následků TČ nebo dobrovolně nahradil způsobenou škodu o oznámil svůj TČ sám úřadům o k TČ se doznal o napomáhal při objasňování své TČ nebo významně přispěl k objasnění TČ jiným pachatelem o přispěl jako spolupracující obviněný k objasnění TČ spáchané členy organizované skupiny, ve spojení s ní nebo v její prospěch o TČ upřímně litoval o Vedl před spácháním TČ řádný život Přitěžující okolnosti  Okolnost, která umožňuje uložit přísnější trest  Soud jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel spáchal TČ: o S rozmyslem nebo po předchozím uvážení o Z pomsty, národní, rodové, etnické či jiné podobné nenávisti o Surovým nebo trýznivým způsobem, zákeřně, se zvláštní lstí či jiným obdobným způsobem o Využívaje něčí nouze, tísně či bezbrannosti o TČ porušil zvláštní povinnost o Ke spáchání TČ zneužil svého zaměstnání, postavení, funkce o Vůči osobě podílející se na záchraně života a zdraví nebo na ochraně majetku o Ke škodě dítěte, osoby blízké, těhotné, nemocné, zdravotně postižené, vysokého věku či nemohoucí o Svedl k činu jinak trestnému či provinění osobu mladší 15 let, mladistvého nebo osobu blízkou věku mladistvého o Za krizové situace, živelní pohromy či jiné události závažně ohrožující život o TČ způsobil vyšší škodu či jiný větší škodlivý následek o Ve větším rozsahu, na více věcech, osobách, TČ páchal či v něm pokračoval delší dobu o Spáchal více TČ o Spáchal TČ jako organizátor, člen organizované skupiny, člen spolčení o Byl již pro TČ odsouzen 9. Sankciování PO a mladistvých, trestání mladistvých a PO, TO mladistvých a PO Sankciování mladistvých  Upraveno zákonem 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže (Zákon o soudnictví ve věcech mládeže)  Důvodem zvláštní úpravy je potřeba specifického přístupu k osobám mladším 18 let z důvodu jejich: o Věku o vyvíjející se rozumové a mravní vyspělosti o vyšším potenciálem výchovného působení na jejich další život  klademe důraz na spravedlivou reakci společnosti na provinění a na odstranění příčin trestné činnosti, řešení škodlivých následků a obnovení narušených společenských vztahů o cílem a účelem je působit preventivně, pozitivně ovlivnit další život a předcházet recidivě  TČ, který spáchal mladistvý = PROVINĚNÍ  Pokud se činu, který vykazuje znaky TČ dopustí osoba mladší 15 let => ČIN JINAK TRESTNÝ  Právní následky provinění a činu jinak trestného = OPATŘENÍ Trestní odpovědnost  Mladistvý, který v době spáchání činu nedosáhl takové rozumové a mravní vyspělosti, aby mohl rozpoznat protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za čin TO  Absolutní TO – dána pevnou dolní věkovou hranicí (15 let)  Relativní TO – TO je vázána nejen věkem a příčetností, ale také rozumovou a mravní vyspělostí o Rozumová a mravní vyspělost = samostatný znak provinění, podmínka TO Opatření  Druh sankce, která je zákonnou reakcí státu na spáchání TČ  MONOISMUS trestně právních sankcí = jediným systémem jsou opatření  Opatření by mělo přispět k tomu, aby: o Zdržel se páchání dalších protiprávních činů o Našel si společenské uplatnění o Přispěl k odčinění újmy způsobené jeho protiprávním jednáním  Zásady ukládání opatření: 1. Zásada INDIVIDUALIZACE  Sankce musí odpovídat osobním a rodinným poměrům mladistvého 2. Zásada PŘIMĚŘENOSTI opatření  Má být přiměřené povaze a závažnosti provinění  Soud při ukládání musí přihlédnout k osobě mladistvého (jeho rozumové a mravní vyspělosti, zdravotnímu stavu), jeho rodinným poměrům atd.  Rozlišujeme: a) Výchovná opatření b) Ochranná opatření c) Trestní opatření  Uspořádána hierarchicky od nejmírnějších po nejpřísnější  Přísnější druhy jsou v poměru SUBSIDIARITY k mírnějším  Trestní opatření jsou ULTIMA RACIO  Opatření lze ukládat samostatně nebo je vzájemně kombinovat a uložit tak více opatření vedle sebe  Výchovná opatření o Účelem je usměrnit způsob života mladistvého, a tím podpořit a zajistit jeho výchovu  Výchovně preventivní funkce 1) Dohled probačního úředníka o Spočívá v pravidelném sledování chování mladistvého probačním úředníkem, v poskytování odborného vedení a pomoci, aby vedl řádný život o Probační úředník kontroluje plnění povinností uložených mladistvému soudem o Pomoc a poradenství poskytuje probační úředník v rámci přípravy a plnění PROBAČNÍHO PROGRAMU 2) Probační program o Spočívá v povinnosti mladistvého podrobit se programu pozitivního působení a sociálního výcviku (např. psychologické poradenství, terapeutické programy,…) o Cílem je řešení aktuálních životních problému a příčin trestné činnosti o Uložení je podmíněno souhlasem mladistvého => nutný jeho aktivní přístup v programu 3) Výchovné povinnosti o Mají formu příkazu k aktivnímu jednání – např. vykonat společensky prospěšnou práci o Lze uložit výchovnou povinnost spočívající např. v tom, aby:  Bydlel s rodičem, ve volném čase bezplatně vykonal společensky prospěšnou činnost atd. 4) Výchovná omezení o Stanovují povinnost zdržet se určitého jednání – např. nestýkat se s určitými osobami o Lze uložit omezení, které spočívá např. v tom, aby:  Nenavštěvoval určité akce, neužíval návykové látky, nestýkal se s určitými osobami atd. 5) Napomenutí s výstrahou o Spočívám v důrazném vytknutí protiprávnosti činu mladistvého a upozornění na jeho konkrétní důsledky, které mu hrozí, pokud by se v budoucnosti dopustil dalšího protiprávního jednání  Ochranná opatření o Směřují k ochraně společnosti před pácháním trestných činů o Účelem je kladně ovlivnit duševní, mravní a sociální vývoj 1) Ochranné léčení 2) Zabezpečovací detence 3) Zabrání věci či jiné majetkové hodnoty 4) Ochranná výchova o Spočívá v náhradní výchovné péči, která je poskytována ve zvláštních ústavních zařízeních o Lze uložit pokud:  O výchovu mladistvého není náležitě postaráno  Dosavadní výchova byla zanedbávána  Prostředí, v němž mladistvý žije, nezaručuje jeho náležitou výchovu o Trvá, dokud to vyžaduje její účel (nejdéle do 18 let, výjimečně lze prodloužit do 19 let)  Trestní opatření o Působí újmu na svobodě, majetkových či jiných právech mladistvého o Alternativní možnosti řešení provinění mladistvých doplňuje institut:  Upuštění od uložení trestního opatření  Podmíněného upuštění od uložení trestního opatření  Odstoupení od trestního stíhání 1) Výčet trestních opatření – taxativní: 8) Domácí vězení 2) Obecně prospěšné práce 9) Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné 3) Peněžité opatření spol. akce o s podmíněným odkladem výkonu 10) Odnětí svobody podmíněné odložené na 4) Propadnutí věci zkušební dobu 5) Zákaz činnosti o S dohledem 6) Zákaz držení a chovu zvířat 11) Odnětí svobody nepodmíněné 7) Vyhoštění o Zákon o soudnictví ve věcech mládeže upravuje pouze odchylky, v ostatních případech se využije TZ o Úprava zákonných sazeb – ve srovnání se sazbami v TZ je zpravidla o polovinu nižší o U mladistvých lze také rozšířit polehčující okolnosti, a to např. tak, že soud přihlédne k tomu, že mladistvý:  V průběhu řízení úspěšně vykonal probační program, poskytl poškozenému zadostiučinění atd.  Peněžité opatření o Ukládané za stejných podmínek jako u dospělého pachatele + zvláštní zákonná podmínka = mladistvý je výdělečně činný/jeho majetkové poměry umožňují uložení tohoto opatření o Ukládáme v rozmezí 10-365 denních sazeb (sazba činí 100 Kč-5 000Kč => výměra může činit až 1 825 000,-) o S podmíněným dohledem  Spočívá v odložení výkonu trestu na zkušební dobu, v té má mladiství prokázat, že výkonu opatření není třeba (ukládáme např. v případech, kdy předpokládáme, že i samotná výhružka povede ke splnění účelu opatření)  Rozlišujeme 3 druhy trestního opatření odnětí svobody o Podmíněné odsouzení o Podmíněné odsouzení s dohledem o Nepodmíněné odsouzení (pouze v krajních případech) o Ukládáme za podmínek stanovených TZ X trestní sazby  Dolní i horní hranice se sníží o polovinu  Dolní hranice nesmí přesáhnout 1 rok a horní nesmí přesáhnout 5 let  Výjimečně lze uložit trest v rozmezí 5-10 let  Spáchal provinění, u kterého TZ umožňuje výjimečný trest  Povaha a závažnost provinění je zvlášť vysoká  Odnětí svobody v klasickém rozmezí by nepostačovalo k dosažení účelu Trestní odpovědnost PO  Upravuje zákon 418/2011 Sb., zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim  Hlavní důvod => rozvoj a globalizace ekonomiky o Zvyšuje se podíl PO, vznikají nadnárodní korporace => tam kde existují, existuje i riziko páchání trestné činnosti  2 zásady: o Zásada přechodu trestní odpovědnosti na právního nástupce (ten ale musí koupit celou PO, nebo její podstatnou část) o TO PO je souběžná a nezávislá => můžu stíhat jak PO, tak i FO nezávisle na sobě  trestní odpovědnost PO je: o Pravá  Existují 3 teoretické modely 1. Pravá = podmínky TO jsou vyjádřeny přímo v trestním zákoníku nebo jiném předpisu (= zvláštní zákon) 2. Nepravá = právní úprava Španělska a Slovenska  Taková, kde se zachovávají princip individuální TO, ale PO, která participovala na TČ se dají dodatečně uložit sankce 3. Administrativně-právní  Řešit problém pomocí přestupkového zákone, prostřednictvím správní sankce (např. v Německu)  TO PO je považována za správní delikt o odvozená  PO jsou obecné organizační útvary, za které jednají FO jako jejich zástupci => odpovědnost odvozená o subjektivní  koncepce přičitatelnosti  zavinění PO se odvozuje od zavinění FO, která za PO jedná  Věcná působnost o Není odpovědná Česká republika, územně samosprávní celky při výkonu veřejné moci X PO, kde má stát svůj majetkový podíl (např. České dráhy, Budvar) => zde není TO vyloučena Sankciování PO  Obecné zásady jsou shodné jako u FO  Uplatňujeme princip subsidiarity trestní represe  4 základní kritéria pro ukládání trestu 1) Povaha a závažnost TČ 2) Poměry právnické osoby, její dosavadní činnost a majetkové poměry 3) Zda PO vykonává činnost ve veřejném zájmu, má obtížně nahraditelný význam pro národní hospodářství, obranu, bezpečnost 4) Účinky a důsledky, které lze očekávat od trestu pro budoucí činnost právnické osoby Jednotlivé tresty 1) Zrušení PO o Podmínkou je, že činnost PO spočívala zcela nebo převážně v páchání trestného činu nebo trestných činů o PO musí

Use Quizgecko on...
Browser
Browser