Data a ukazatele GO 2024 PDF

DATA A UKAZATELE Z0043, ZA0043 Geografie obyvatelstva a geodemografie – podzim 2024 OSNOVA Principy studia Zdroje dat Analýza dat v demografii Čas v demografickém výzkumu PRINCIPY STUDIA  časoprostorový princip  kauzalita populačních jevů a procesů  2 hlavní přístupy:  statistic...

DATA A UKAZATELE Z0043, ZA0043 Geografie obyvatelstva a geodemografie – podzim 2024 OSNOVA Principy studia Zdroje dat Analýza dat v demografii Čas v demografickém výzkumu PRINCIPY STUDIA  časoprostorový princip  kauzalita populačních jevů a procesů  2 hlavní přístupy:  statistická průřezová analýza  poznání vybraných vlastností prostorových struktur obyvatelstva v určitém časovém okamžiku  stavové veličiny a charakteristiky (např. charakteristiky objemu – početnosti, rozmístění a struktury) a vzájemné souvislosti s ostatními socioekonomickými složkami  dynamická analýza  studium změn prostorových struktur obyvatelstva v určitém časovém intervalu  přirozený a mechanický pohyb ZDROJE DAT  geografie obyvatelstva (demografie) se nezabývá jednotlivými osobami, ale jejich souborem, celou populací nebo jejími částmi  pět typů statistického popisu:  sčítání lidu  populační registr  běžná evidence přirozené měny včetně některých jevů zdravotních, právních atd.  běžná evidence migrací  zvláštní šetření (většinou výběrová, např. šetření populačního klimatu) Sčítání lidu: starověk  census – jedna z nejstarších statistických akcí  souvislost se vznikem vyspělých starověkých civilizací  možnost zásahů centrální moci do života společnosti, → vzhledem k otrokářskému vedení válek i mírového budování řádu bylo sčítáno pouze  posílení moci (pouze silná moc jej mohla prosadit), svobodné obyvatelstvo, a vojenské a daňové účely to velmi pravděpodobně jen  odpor obyvatel (předsudky, tradice) muži  již před rokem 3 800 př. n. l. registrační systémy → otroci byli evidování (pakliže (př. Babylon) se vůbec zjišťoval jejich  kolem 3 000 př. n. l. Egypt (Herodotos) počet) jako ostatní movitý a nemovitý majetek  kolem 2 000 př. n. l. Čína (Konfucius)  v době existence římské republiky i císařství Sčítání lidu: středověk  Evropa: jednotlivá feudální panství → neexistence soupisů  odpor šlechty, pouze výběr poplatků  na úrovni vybraných panství a měst – přesná evidence  rozvoj hospodářství a správního aparátu mimo hranice panství  s nástupem absolutismu první skutečné soupisy obyvatelstva  1666 Nová Francie (dnešní Kanada), revize duší v Rusku na poč. 18. st.  od pol. 18. st. již sčítání všech obyvatel  Švédsko (1748), Prusko (1748), Finsko (1749), Rakousko, Norsko, Dánsko, Švýcarsko, Spojené státy, Francie, Velká Británie Sčítání lidu: moderní éra → pomalé zavádění v praxi: ve  od pol. 19. st. požadavky na formulaci jasných většině mimoevropských států (i v mnoha evropských) buď metodických zásad pro provádění censů sčítání neexistovala, nebo  centralizace sčítacích akcí probíhala s nízkou kvalitou  první národní statistické ústavy → 1860 cca 15 % obyvatelstva  mezinárodní srovnatelnost → 1900 cca 50 %  Mezinárodní statistický ústav (1885) → 1950 cca 80 % (v roce 1953 proběhlo poprvé  konstituování metodiky sčítání lidu (obsah, desetiletá sčítání lidu v Číně) perioda,…) → od 1970 censy v dalších  kongresy (Brusel, Paříž, Londýn) asijských a afrických zemích  po druhé světové válce se snah po mezinárodní → dnes sčítání zahrnuje téměř unifikaci metodiky sčítání lidu ujala Populační 100 % obyvatelstva světa komise OSN Sčítání lidu: definice a obsah „povinné“ otázky: - místo přítomnosti v okamžiku sčítání; - místo obvyklého pobytu; „Sčítání lidu je celkový proces sběru, uspořádání, - místo narození; zhodnocení, analýzy a publikace demografických, - pohlaví; ekonomických a sociálních údajů, týkajících se v - věk; určené době všech osob v zemi nebo v dobře - vztah k hlavě domácnosti (umožňuje vymezené části země.“ rekonstruovat censovou rodinu a složení domácnosti); - rodinný stav;  Sčítání lidu by mělo zahrnout k rozhodnému - živě narozené děti; okamžiku: - počet žijících děti;  všechny osoby v daném území přítomné (přítomné - gramotnost; obyvatelstvo) - nejvyšší dosažené vzdělání; - ekonomická aktivita;  bydlící (bydlící obyvatelstvo) - druh vykonávané práce;  nebo oboje - místo práce (odvětví);  metody: dotazovací x sebesčítání (tisk vs. - postavení v zaměstnání. online)  Sčítání lidu v prostoru ČR 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1940 1947 1950 1961 1970 1980 Rakousko-Uhersko Nekonáno Soupis Československo (II. sv. v.) 1991 2001 2011 2021 Česká republika  Smysl sčítání:  poskytují dlouhé řady údajů  umožňují mezinárodní srovnání dat zhruba ve stejném okamžiku  poskytují celou řadu jinak nezjistitelných dat (struktura dle národnosti, náboženství, vzdělání, údaje o dojížďce, …)  všechna data jsou získána v celém území ke stejnému okamžiku - vyhodnocovat lze v různých kombinacích Zdroj: ČSÚ (2021) Zdroj: ČSÚ (2021) Zdroj: ČSÚ (2021) Populační registr  ČR: od r. 1980 (Centrální registr občanů)  registrační lístky/databáze  Dnes: Registr obyvatel  jeden ze čtyř základních registrů České republiky (ISZR)  je spravován „Správou základních registrů“  výhoda: průběžná evidence celé populace (nikoliv 1x za 10 let)  dosud nenahrazuje census  slouží k evidenci, nikoliv analýze  výjimečně použito v praxi demografických analýz či územního plánování (př. Brno) Zdroj: ÚAP Brno (2020) Běžná evidence přirozené měny  starověk (civilní správa - Egypt, Řecko, Řím)  církevní záznamy (16. století → rozšíření, zpřesnění evidence)  sekularizace matrik (nejdříve severní Evropa × Rakousko-Uhersko)  ČR - systém státních matrik zaveden v r. 1950 (dnes obecní úřady)  evidence narozených, zemřelých, sňatků, rozvodů a potratů  publikace dat → Pohyb obyvatelstva (ČSÚ) Zdroj: ČSÚ (2022) Evidence migrací a zvláštní šetření  Běžná evidence migrací  Zvláštní šetření  sčítání lidu (výhody × nevýhody)  výběrová šetření (reprezentativní  postupně zaváděna přímá evidence vzorek obyvatelstva) jednotlivých stěhování  mikrocensus  Československo/ČR:  zahraniční migrace (po I. světové  šetření populačního klimatu válce)  sledování životní úrovně  vnitřní migrace (r. 1949)  VŠPS  Vedení evidence migrací v ČR: …  obecní úřady  publikace dat → Pohyb obyvatelstva (ČSÚ) Instituce pracující s demografickými daty  OSN, Populační divize OSN (www.un.org/development/desa/pd/)  Population Bulletin, Demographic Yearbook (Statistická divize OSN)  CIA (publikace The World Factbook, https://www.cia.gov/the-world- factbook/)  FAO (www.fao.org)  Světová banka (www.worldbank.org)  WHO (www.who.int/en/)  Český statistický úřad (www.czso.cz)  Ministerstvo vnitra (https://www.mvcr.cz/clanek/informativni-pocty- obyvatel-v-obcich.aspx) ANALÝZA DAT V DEMOGRAFII  demografické jednotky = nedělitelné jednotky, o kterých se zjišťují demografické údaje  demografické soubory = množiny demografických jednotek  demografické znaky = vlastnosti demografických souborů  základní demografická data  objemy / počty (např. počet obyvatel, počet narozených)  analytická demografická data  poměrná čísla extenzitní – ukazatele  poměrná čísla intenzitní – míry, kvocienty  poměrná čísla srovnávací - indexy  data – základ pro charakteristiku demografických procesů (též procesů, jimiž se zabývá geografie obyvatelstva) jako je porodnost, úmrtnost, sňatečnost, rozvodovost a potratovost  demografická analýza – cílem je věcné, prostorové a časové porovnání dat → struktura, dynamika a trendy vývoje Poměrná čísla extenzitní – ukazatele  alternativně: poměrná čísla struktury  srovnání 2 stejnorodých údajů ve stejném časovém okamžiku a ve shodném prostorovém vymezení  relativní údaj (obvykle v %), např. ukazatel feminity = % žen v populaci Poměrná čísla intenzitní – míry a kvocienty  různorodé údaje  míry – ve jmenovateli jsou nositelé událostí uvedených v čitateli, a to pro střední stav obyvatelstva  I. nositelem událostí celá populace  např. hrubá míra sňatečnosti (počet sňatků k celé populaci, tj. bez ohledu na rodinný stav)  II. nositelem událostí část populace, u které může k události dojít (exponované osoby)  např. obecná míra sňatečnosti (počet sňatků osob ve věku 16 - 49 let vztažený k počtu sňatkuschopných osob (všichni svobodní, rozvedení a ovdovělí) ve stejné věkové kategorii)  např. míra sňatečnosti svobodných (první sňatky u svobodných osob)  kvocienty - ve jmenovateli jsou nositelé událostí uvedených v čitateli, a to pro výchozí stav obyvatelstva  blíží se pravděpodobnostem  např. kvocient kojenecké úmrtnosti (počet zemřelých v dokončeném věku 0 je vztažen k výchozímu počtu živě narozených, nikoliv k střednímu stavu žijících v dokončeném věku 0)  zpravidla přepočet na l 000 osob, tj. promile (‰) Poměrná čísla srovnávací – indexy  porovnání dvou stejnorodých  např. index stáří = kolik obyvatel ze starších věkových skupin připadá na sto dětí  nebo různorodých absolutních čísel (nesouvislost věcná)  např. index rozvodovosti = poměr počtu rozvodů v daném roce k počtu uzavřených sňatků  riziko mylné interpretace  doporučení: minimalizovat využití v praxi Další dělení demografických dat  hledisko populace  celková (celá populace) x specifická (část populace např. v určitém věku) x diferenční (vymezení vůči sociální / národnostní skupině)  hledisko prostoru  celosvětové x celostátní x menší území  hledisko času  okamžiková (k přesnému datu, např. datum sčítání lidu) x intervalová (např. střední stav obyvatel)  hledisko použitých metod  hrubé (jednoduché srovnání) x srovnávací (vyloučení rušivého vlivu věkové struktury)  hledisko statistické připravenosti  předběžná x (revidovaná) x definitivní ČAS V DEMOGRAFICKÉM VÝZKUMU  čas = jedna z nejdůležitějších proměnných v demografické analýze  událost má:  přesné časové určení (vznik události) → pojmy:  generace = soubor jedinců se stejným rokem narození  kohorta = soubor jedinců, u nichž v jednom roce došlo k významné demografické události  dobu trvání (výchozí × následné události)  z hlediska trvání lze rozlišit ukazatele:  transverzální: zpravidla se týkají jednoho roku nebo kratšího či delšího časového úseku  longitudinální: týkají se jedné nebo několika přesně vymezených kohort nebo generací (např. retrospektivní analýza života jedné generace) Čára života/trvání  dokončený x přesný věk Zdroj: Pavlík Z., Rychtaříková J., Šubrtová A. (1986) Základy demografie. Academia, Praha.   kombinace hlediska kalendářního času a trvání (věku):  osa x → kalendářní čas Demografická síť  osa y →  úhlopříčka → trvání (věk) čára života / doba trvání Zdroj: Pavlík Z., Rychtaříková J., Šubrtová A. (1986) Základy demografie. Academia, Praha.  Průchod demografickou sítí  studium průchodu generací a kohort demografickou sítí (rozsah)  longitudinální (generační) přístup:  od počátku (zachycení rušivých událostí)  retrospektiva (selekce – nezachycení rušivých událostí)  transverzální (okamžikový) přístup Zdroj: Pavlík Z., Rychtaříková J., Šubrtová A. (1986) Základy demografie. Academia, Praha.