Demografie v České republice

Úvod

• Předmět: Geografie obyvatelstva a geodemografie
• Semestr: Podzim 2024
• Kód kurzu: Z0043, ZA0043

Osnova

• Principy studia
• Zdroje dat
• Analýza dat v demografii
• Čas v demografickém výzkumu

Principy studia

• časoprostorový princip
• kauzalita populačních jevů a procesů
• 2 hlavní přístupy:
  • statistická průřezová analýza
    • poznání vybraných vlastností prostorových struktur obyvatelstva v určitém časovém okamžiku
    • stavové veličiny a charakteristiky
    • vzájemné souvislosti s ostatními socioekonomickými složkami
  • dynamická analýza
    • studium změn prostorových struktur obyvatelstva v určitém časovém intervalu
    • přirozený a mechanický pohyb

Zdroje dat

• geografie obyvatelstva (demografie - nezabývá se jednotlivými osobami, ale souborem, celou populací nebo jejími částmi)
• pět typů statistických popisů:
  • sčítání lidu
  • populační registr
  • běžná evidence přirozené měny (včetně zdravotních, právních atd.)
  • běžná evidence migrací
  • zvláštní šetření (výběrová, např. šetření populačního klimatu)

Sčítání lidu: starověk

• census - jedna z nejstarších statistických akcí
• souvislost se vznikem vyspělých starověkých civilizací
• možnost zásahů centrální moci do života společnosti, vedení válek i mírového budování
• posílení moci (jen silná moc mohla prosadit)
• vojenské a daňové účely
• odpor obyvatel (předsudky, tradice)
• již před rokem 3 800 př. n. l. registrační systémy (např. Babylon)
• kolem 3 000 př. n. l., Egypt
• kolem 2 000 př. n. l., Čína
• v době existence římské republiky i císařství

Sčítání lidu: středověk

• Evropa: jednotlivá feudální panství → neexistence soupisů
• odpor šlechty, pouze výběr poplatků
• na úrovni vybraných panství a měst - přesná evidence
• rozvoj hospodářství a správního aparátu mimo hranice panství
• s nástupem absolutismu první skutečné soupisy obyvatelstva (např. 1666 Nová Francie, revize duší v Rusku na počátku 18. století)
• od poloviny 18. století již sčítání všech obyvatel (Švédsko, Prusko, Finsko, Rakousko, Norsko, Dánsko, Švýcarsko, Spojené státy, Francie, Velká Británie)

Sčítání lidu: moderní éra

• od poloviny 19. století požadavky na formulaci jasných metodických zásad pro provádění censů
• centralizace sčítacích akcí
• první národní statistické ústavy
• mezinárodní srovnatelnost
• Mezinárodní statistický ústav (1885)
• konstituování metodiky sčítání lidu (obsah, desetiletá perioda)
• kongresy (Brusel, Paříž, Londýn)
• po druhé světové válce snaha o mezinárodní unifikaci metodiky sčítání lidu, uplatnila Populační komise OSN
• pomalé zavádění v praxi (v mnoha mimoevropských státech ani sčítání neprobíhala nebo s nízkou kvalitou)
• od 1970 censy v dalších asijských a afrických zemích
• dnes téměř 100% obyvatelstva světa

Sčítání lidu: definice a obsah

• sčítání lidu je proces sběru, uspořádání, zhodnocení, analýzy a publikace demografických, ekonomických a sociálních dat, týkajících se v určené době všech osob v zemi nebo v dobře vymezené části země
• Sčítání lidu by mělo zahrnout všechy osoby v daném území v rozhodném okamžiku, buď všichni přítomní (obyvatelstvo) nebo všichni žijící tam (bydlící obyvatelstvo) metody: dotazovací x sebesčítání (tisk vs. online)
• povinné otázky: místo přítomnosti, obvyklého pobytu, místo narození, pohlaví, věk, vztah k hlavě domácnosti, rodinný stav, počet žijících dětí, gramotnost, vzdělání, ekonomická aktivita, druh práce, postavení v zaměstnání

Sčítání lidu v prostoru ČR

• smysl sčítání: poskytování dlouhodobých řad údajů o populaci s možností mezinárodního srovnání, poskytuje nezjistitelná data o populaci (struktura, náboženství, vzdělání, dojíždění)

Populační registr

• ČR: od roku 1980 (Centrální registr občanů)
• registrační lístky/databáze
• Dnes: Registr obyvatel (jeden ze čtyř základních registrů ČR - ISZR)
• je spravován Správou základních registrů
• výhoda: průběžná evidence celé populace (nikoliv 1x za 10 let), a to nenahrazuje census
• slouží k evidenci, nikoliv k analýze
• výjimečně použit v demografických analýzách (příklady z Brna)

Další dělení demografických dat

• dle hlediska populace (celková x specifická, např. dle věku nebo národnosti)
• dle hlediska prostoru (celosvětový x celostátní x menší územní jednotky)
• dle hlediska času (okamžiková x intervalová data)
• dle hlediska použitých metod (hrubé vs. srovnávací)
• dle hlediska statistické připravenosti (předběžná x definitivní data)

Čas v demografickém výzkumu

• čas je důležitou proměnnou v demografické analýze
• události mají přesné časové určení (vznik událostí)
  • pojmy:
    • generace (soubor jedinců se stejným rokem narození)
    • kohorta (soubor jedinců, u nichž v jednom roce došlo k významné demografické události)
    • doba trvání (výchozí x následné události)
• z hlediska trvání Ize rozlišit:
  • transverzální (zpravidla se týkají jednoho roku nebo kratšího či delšího časového úseku)
  • longitudinální (týkají se jedné nebo několika přesně vymezených kohort nebo generací)

Demografická síť

• kombinace hlediska kalendářního času a trvání (věku)
• osa x = kalendářní čas
• osa y = trvání (věk)
• úhlopříčka = čára života / doba trvání

Průchod demografickou sítí

• studium průchodu generací a kohort demografickou sítí
• longitudinální (generační) přístup (od počátku, zachycení rušivých událostí)
• retrospektiva (selekce - nezachycení rušivých událostí)
• transverzální (okamžikový) přístup

Běžná evidence přirozené měny

• starověk (civilní správa - Egypt, Řecko, Řím)
• církevní záznamy (16. století)
• sekularizace matrik (nejdříve severní Evropa x Rakousko-Uhersko)
• ČR – systém státních matrik zaveden v roce 1950, obecní úřady
• evidence narozených, zemřelých, sňatků, rozvodů a potratů
• publikace dat - Pohyb obyvatelstva (ČSÚ)

Evidence migrací a zvláštní šetření

• běžná evidence migrací
• sčítání lidu
• postupně zaváděna přímá evidence jednotlivých stěhování
• Československo / ČR
  • zahraniční migrace
  • vnitřní migrace
• vedení evidence migrací v ČR (obecní úřady, publikace dat - Pohyb obyvatelstva, ČSÚ)
• zvláštní šetření (výběrová šetření, mikrocensus, šetření populačního klimatu)
• sledování životní úrovně, VŠPS

Instituce pracující s demografickými daty

• OSN (Populační divize OSN)
• CIA (publikace The World Factbook)
• FAO
• Světová banka
• WHO
• Český statistický úřad
• Ministerstvo vnitra

Analýza dat v demografii

• demografické jednotky a soubory
• demografické znaky
• základní demografická data (objemy / počty)
• analytická demografická data (poměrná čísla extenzitní, intenzitní, srovnávací - indexy)
• charakteristika demografických procesů (porodnost, úmrtnost, sňatečnost, rozvodovost, potratovost)
• demografická analýza (prostorové a časové porovnání dat, struktura, dynamika, trendy vývoje)

Poměrná čísla extenzitní – ukazatele

• alternativně: poměrná čísla struktury
• srovnání 2 stejnorodých údajů ve stejném časovém okamžiku a ve shodném prostorovém vymezení
• relativní údaj (obvykle v %), např. ukazatel feminity = % žen v populaci

Poměrná čísla intenzitní – míry a kvocienty

• míry - ve jmenovateli jsou nositelé událostí uvedených v čitateli, a to pro střední stav obyvatelstva např. hrubá míra sňatečnosti
• kvocienty - ve jmenovateli jsou nositelé událostí uvedených v čitateli, a to pro výchozí stav obyvatelstva Blíží se pravděpodobnostem např. kvocient kojenecké úmrtnosti

Poměrná čísla srovnávací – indexy

• porovnání dvou stejnorodých údajů
• např, index stáří nebo různorodých absolutních čísel
• např. index rozvodovosti (poměr počtu rozvodů v daném roce k počtu uzavřených sňatků)
• riziko mylných interpretací
• doporučení: minimalizovat využití v praxi

Tento kvíz se zaměřuje na důležité aspekty demografie v České republice, včetně evidence narozených, zemřelých a sčítání lidu. Otestujte své znalosti o institucích, které zajišťují demografická data, a pochopte význam základních demografických údajů a metod. Připravte se na otázky týkající se populačního registru a historických událostí v demografii.