Základní pojmy z ekonomie PDF

**Základní pojmy** **Ekonomie:** Společenská věda zkoumající teorie a principy fungování hospodářství.\ **Ekonomika:** Praktická hospodářská realita.\ **Matematická větev:** Pomocí matematických vzorců\ **Společenská větev:** Zaměřuje se na chování lidí a výrobu Dělení - **Pozitivní ekonomie: P...

**Základní pojmy** **Ekonomie:** Společenská věda zkoumající teorie a principy fungování hospodářství.\ **Ekonomika:** Praktická hospodářská realita.\ **Matematická větev:** Pomocí matematických vzorců\ **Společenská větev:** Zaměřuje se na chování lidí a výrobu Dělení - **Pozitivní ekonomie: Popisuje realitu, např. proč je inflace v různých zemích odlišná.** - **Normativní ekonomie: Kriticky hodnotí realitu a navrhuje ideální stav, např. doporučení ČNB ohledně 2% inflace.** - **Mikroekonomie: Zkoumá jednotlivce, domácnosti, firmy a jednotlivé trhy (např. trh práce).** - **Makroekonomie: Řeší ekonomiku jako celek (např. inflace, nezaměstnanost), koordinováno vládou a institucemi jako ČNB.** - **Mezinárodní ekonomie: Zkoumá ekonomické vztahy mezi státy, např. obchod, investice, devizové kurzy, mezinárodní obchodní organizace (WTO, IMF).** \- **vstupy** -- statky nebo služby, které firmy používají ve výroby, např.: mouka → rohlík\ - **výstupy** -- statky a služby, které jsou spotřebovány nebo použity pro další výrobu, např.: bagr Statky\ - něco co potřebujeme nebo chceme\ - 2 základní vlastnosti (užitečnost a dostupnost)\ - **vzácný statek** -- předmět užitečný, ale není ho mnoho, musíme za něj zaplatit\ - **volný statek** -- předmět užitečný a je ho dostatek, nemusíme za něj platit, vzduch Výroba\ Statky:\ Vzácné statky: Užitečné, ale omezené (např. voda)\ Volné statky: Užitečné a dostupné (např. vzduch).\ \ **Výroba:**\ Proces přeměny zdrojů na statky.\ Vstupy: Materiály nebo služby potřebné k výrobě (např. mouka → rohlík).\ Výstupy: Hotové statky nebo nástroje pro další výrobu (např. bagr).\ Faktory výroby: **Půda (land, 𝐴)**\ Primární faktor, zahrnuje přírodní zdroje.\ Výsledkem je pozemková renta. **Práce (labor,)**\ výsledkem je mzda\ **Kapitál (capital),**\ Výsledkem je zisk nebo úrok\ **Technologie:** Součást kapitálu, zahrnuje patenty, stroje a inovace, které zvyšují efektivitu výroby. Místo, kde se střetává nabídka a poptávka.\ Zajišťuje optimální alokaci zdrojů.\ Směnná hodnota: Kvantitativní poměr, v jakém se směňuje zboží.\ Cena: Směnná hodnota vyjádřená v penězích.\ Zboží zahrnuje výrobky a služby určené ke směně. - **Co?** -- co budu vyrábět, řeší konkurence na straně poptávky - **Jak?** -- jakým způsobem ji budu vyrábět, řeší konkurenci na straně nabídky, cena, kvalita - **Pro koho?** -- kdo je cílová skupina , určují důchody, které se formují na trhu ( mzdy, renty,..) \- Dokonalé trh: Teoreticky dokáže odpovědět na všechny otázky, ale v praxi neexistuje.\ - Státní zásahy: Nutné kvůli nedokonalostem trhu - **Sociálně orientovaná ekonomika** -- Svědsko -- vysoké daně, silné zásahy - **Tržní (čistá) ekonomika** -- minimální zásahy\ vyspělé země by měly mít určitý kompromis Typy trhu dle předmětu koupe a prodeje - **Trh statků a služeb** - **Trh výrobních faktoru** - **Trh peněz** Typy trhů z územního hlediska - **Místní -** místní obchody, TESCO v PV - **Národní -** trh v rámci státu, vznik součtem místních trhů, všechny TESCA v ČR - **Mezinárodní -** každý výrobek vstupuje na světový trh, součet národních trhů, všechny TESCA Typy trhů z hlediska věcného, množství zboží - **Dílčí** -- trh, na kterém se prodává a kupuje jediný druh zboží - **Agregátní** - trh veškerého zboží Tržní subjekty - **Domácnost** -- Fyzické osoby, které nakupují statky a služby a prodávají výrobní faktory. - **Podniky a firmy** -- Právnické osoby, které prodávají statky a služby a nakupují výrobní faktory s cílem zisku. - **Stát** -- Ovlivňuje trh regulací, legislativou, a podporuje pozitivní vlivy. Nabídka \- množství zboží, které výrobci prodávají za určitou cenu \- **nabídka** -- je křivka \- **nabízení množství** -- je pouze bod na křivce \- musíme odlišovat pojmy **posun po křivce** (změna nabízeného množství vlivem změny ceny) a **posun křivky** (změna nabídky vyvolaná jinými než cenovými vlivy, např. technologie, epidemie) - **Celková nabídka (AS)** -- Souhrn všech zamýšlených prodejů (makro). - **Individuální nabídka** -- nabídka jednoho výrobce - **Tržní (dílčí) nabídka (MS)** -- Nabídka jednoho druhu zboží od různých výrobců. \- ovlivněna různými faktory - **Výrobní náklady** - ↑ nákladů ↓S - **Změna ceny --** posun po křivce - **Technologie** - ↑ technologické úrovně ↑ S - **Podmínky výroby: Úrodný rok ↑ S, neúrodný ↓ S.** - **Organizace trhu** ↑ daní ↓ S (např. cigarety) **Zákon rostoucí nabídky** Vyšší cena motivuje výrobce k větší produkci a rozšiřuje výrobu.\ \ **Zákon klesajících výnosů** S vyšším množstvím vstupů roste výstup pomaleji. Poptávka \- je to množství zboží, které jsou kupující ochotni za určitou cenu koupit - **Celková poptávka (AD)** -- Souhrn všech zamýšlených koupí na trhu (makro). - **Individuální poptávka** -- poptávka jediného kupujícího - **Dílčí poptávka (MD)** -- poptávka po jednom výrobku \- ekonomická teorie = **efektivní koupěschopná poptávka** (zboží, které si můžeme dovolit) \- faktory ovlivňující poptávku - **Změna úrovně mezd** -- ↑ mezd ↑ poptávky - **Změna cen výrobků** -- posun po křivce - **Změna cen substitutů -** ↑ posun křivky ↑, ↓ posun křivky ↓ **Zákon klesající poptávky**\ Vyšší cena → nižší poptávka.\ Nižší cena → více kupujících. Cena\ Cena: Směnná hodnota vyjádřená v penězích.\ Rovnovážná cena: Cena, při které se nabídka rovná poptávce.\ Rovnovážné množství: Množství, které se prodá při rovnosti nabídky a poptávky.\ Bod rovnováhy: Ideální stav spokojenosti kupujících i prodávajících (vzácný).\ Tržní cena: Aktuální cena na trhu podle vztahu nabídky a poptávky.Výsledek obrázku pro bod rovnováhy Konkurence\ - Střet zájmů tržních subjektů, neodmyslitelná součást funkčního trhu **Typy konkurence:** 1. **Mezi nabídkou a poptávkou**: - Výrobci chtějí co největší zisk, spotřebitelé chtějí nakoupit co nejlevněji. 2. **Na straně poptávky:** - Spotřebitelé soutěží o zboží, někdy dochází k vykoupení a nedostatku. 3. **Na straně nabídky:** - Výrobci soutěží o zisk: - S \> D: Boj o přežití (prodávat co nejlevněji). - S \< D: Využití růstu cen. **Dělení podle metody konkurenčního boje** **Cenová konkurence: Snižování cen výrobků.\ Necenová konkurence: Kvalita, reklama, výhody, slevy.** **Dělení podle trhu** - **Dokonalá konkurence --** Rovné podmínky, volný vstup na trh, žádný výrobce neovlivňuje cenu (spíše teoretická). - **Nedokonalá konkurence\ Monopol** -- Jediný výrobce, určuje cenu (např. ČD).\ **Oligopol** -- Malý počet firem, některé mají významný podíl (volný vstup).\ **Monopolistická konkurence** -- Více menších firem, cenové rozdíly malé (např. supermarkety). **Teorie racionální volby** - Lidé jsou racionální, sledují svůj vlastní zájem a volí, co jim přináší největší užitek s minimálním úsilím\ - **Adam Smith (1723-1790)**\ od té doby mluvíme o ekonomii jako vědě**\ - Gary Becker (1992)**\ Nobelova cena za ekonomii v oblasti TRV -- aplikace na rodinu, zločiny a lidský kapitál **Teorie spotřebitele** \- spotřebitel spotřebovává → volí kombinaci statků a služeb, která mu při dané úrovní důchodu přinese největší možný užitek\ - **dvě otázky** **Spotřební koš: Kombinace a statků x a y.\ Rozpočtové omezení: Omezené finanční prostředky spotřebitele\ Množina příležitostí: Soubor spotřebních košů dostupných při daném rozpočtu.\ Hranice rozpočtu (BL): Linie vyjadřující, co si spotřebitel může dovolit** **- BL je negativně skloněná přímka, klesající zleva doprava** Sklon vyjadřuje, jak je spotřebitel ochoten nahrazovat jeden statek druhým při zachování rozpočtového omezení. - Určujeme jako podíl ceny statku x na ceně statku y (-[\$\\ \\frac{\\text{Px}}{\\text{Py}}\$]{.math.inline} ) **Spotřebitelská preference -- teorie užitečnosti** ### Preference a užitečnost: - Spotřebitel preferuje statek xxx před statkem yyy, pokud mu xxx přináší větší užitek. - **Měření užitečnosti:** 1. **Kardinalistická verze:** Užitky lze měřit v jednotkách (utily). 2. **Ordinalistická verze:** Užitky nelze měřit, pouze seřadit podle preferencí. - **Kardinalistická verze** - **celkový užitek (TU)** = užitek z celkové spotřeby - **mezní užitek (MU)** = změna spotřeby statku → změna celkové užitečnosti - MU = [\$\\frac{\\mathrm{\\Delta}TU}{\\mathrm{\\Delta}X}\$]{.math.inline} - **Zákon klesajícího mezního užitku** = užitek klesá, jak roste stupeň nasycení, 2 piva a je mi fajn, 4 piva mi začíná být blbě - **Ordinalistická verze** - tento přístup tvrdí, že užitek nelze měřit, pouze seřadit - Základem je indiferenční analýza, nebo-li teorie chování spotřebitele - Indiferenční křivka (IC): Zobrazuje všechny kombinace statků, které přinášejí stejný užitek. - Mezní míra substituce (MRS): Určuje ochotu spotřebitele nahradit jeden statek druhým při zachování stejného užitku. - **Indiferenční mapa** -- každá vyšší křivka zobrazuje vyšší užitečnost spotřebitele - Prohnutí křivek je závislé na míře substituce **Optimum spotřebitele** - **Definice:** Kombinace **rozpočtového omezení** (linie příjmu, BLBLBL) a **preferencí** (nejvyšší možná indiferenční křivka, ICICIC). **Grafické vyjádření:** 1. **B (optimum):**\ Nejvyšší indiferenční křivka, která se dotýká BLBLBL zespodu.\ Kombinace, kterou si spotřebitel může dovolit. 2. **D (nedostupné):**\ Vyšší indiferenční křivka s větší užitečností, ale mimo rozpočtové možnosti spotřebitele. **Zákon vyrovnaných mezních užitků (druhý Gossenův zákon):\ **Spotřebitel maximalizuje svůj celkový užitek, pokud se **mezní užitky** (MU) ze spotřeby všech statků rovnají.**\ Příklad:** Pokud utratíme poslední korunu za statek XXX a statek YYY, přinášejí nám stejné uspokojení. **Typy křivek:\ Vnitřní křivka:\ **Různé preference a důchody ovlivňují optimální spotřební kombinaci.**\ Hraniční křivka:\ **Situace, kdy je spotřeba limitována. Obsah obrázku řada/pruh, diagram, Vykreslený graf Popis byl vytvořen automaticky Formování a elasticita poptávky ------------------------------- **Formování poptávky**\ **Definice:** Individuální poptávka určuje množství statku, které spotřebitel chce při dané ceně.\ **Předpoklad:** Nemění se cena statku yyy ani důchod, pouze cena statku xxx. **Vliv ceny na poptávku:\ Pokles ceny xxx:** Linie rozpočtu (BL) se stává plošší, mění se rovnovážné koše.**\ Cenová spotřební křivka (PCC):**\ Spojuje rovnovážné koše při změnách ceny xxx.\ **Tvar PCC\ Pozitivní sklon:** Pokles ceny xxx → zvýšení poptávky po xxx i yyy.\ **Negativní sklon:** Pokles ceny xxx → zvýšení poptávky po xxx, ale pokles po yyy.\ **Zpětně zakřivený tvar (Giffenův statek):** Pokles ceny xxx → snížení poptávky po xxx a zvýšení po yyy.  Změna ceny -- posun po křivce\ Změna důchodu -- posun celé křivky poptávky Výsledek obrázku pro odvození křivky poptávky z pcc Elasticita poptávky - Citlivost poptávaného množství na změnu ceny, ceny jiného statku, nebo důchodu. - máme tři druhy ====================================================================================================================== **\ Cenová elasticita\ Definice:** Reakce poptávky na změnu ceny vlastního statku.\ **Hodnota:** Vždy záporná (negativní sklon křivky), interpretujeme absolutní hodnotu. - **Cenově elastická poptávka Epd \< 1 Malá změna ceny způsobí velkou změnu poptávky -- Luxus zboží** - **Cenové neelastická poptávka Epd \> 1** -- Změna ceny má malý vliv na poptávku - cíga - **Jednotkově elastická poptávka Epd = 1 změna ceny vede k proporcionální změně nabídky** - **Dokonalá Cenová elasticita = nekonečno (Epd=∞) I nepatrná změna ceny způsobí nekonečnou změnu poptávky.** - **Dokonalá Cenová neelasticita (Epd=0) - Změna ceny nemá žádný vliv na poptávku. - Léky**  **Křížová elasticita\ **- citlivost poptávaného množství statku na změnu ceny jiného statku v daném spotřebním koši\ - procentní změna poptávaného množství statku x vyvolaná jednoprocentní změnou ceny statku y - **Statky jsou substituty Ecd \> 0** **Zvýšení ceny jednoho statku zvyšuje poptávku po druhém (např. káva a čaj).** - **Statky jsou komplementy Ecd \< 0** **Zvýšení ceny jednoho statku snižuje poptávku po druhém (např. auto a benzín).** - **Statky jsou nesouvisející komodity Ecd = 0** **Cena jednoho statku neovlivňuje poptávku po druhém (např. mléko a televize).** **Důchodová elasticita\ Definice:** Reakce poptávky po statku na změnu důchodu spotřebitele\ **Vzorec:** Procentní změna poptávky / Procentní změna důchodu. - **Normální statky** - [Statky nezbytné] -- Růst důchodu → mírný růst poptávky (např. potraviny). - 0 \< Eid \< 1 - [Statky luxusní] -- výrazný růst poptávky (např. šperky, dovolené). - Eid \> 1 **\ ** Výroba a volba technologie -------------------------- Existence firmy =============== **Existence firmy:** - **Spotřebitelé:** Formují poptávku po výrobcích a službách. - **Firma:** Hlavní subjekt, který vytváří nabídku na trhu výrobků a služeb. **Příčiny existence firmy:** 1. Výhody týmové práce. 2. Snížení nákladů spojených s uzavíráním kontraktů. **Neoklasická teorie firmy:** - Zaměřuje se na chování firmy, rozhodování o objemu produkce, ceně a technologii. **Omezení:** 1. **Tržní:** Výše poptávky po statku. 2. **Ekonomické:** Náklady a konkurence. 3. **Technologické:** Omezené technologické postupy a přírodní podmínky. **Technologická omezení:** - **Produkční množina:** Kombinace vstupů a výstupů, které firma dokáže s danou technologií vyprodukovat. - **Produkční funkce:** Vyjadřuje vztah mezi vstupy a výstupy - AAA: půda, LLL: práce, KKK: kapitál, ttt: technologie. **Výroba:** - **Zjednodušená rovnice:** Q=f(K,L)Q = f(K, L). 1. **Velmi krátké období:** Fixní vstupy, minimální možnost přizpůsobení. 2. **Krátké období:** Fixní kapitál, variabilní práce. 3. **Dlouhé období:** Všechny vstupy variabilní. **Produkční funkce:** 1. **Celkový produkt (TP):** Celkový objem výstupu při daných vstupech. 2. **Mezní produkt (MP):** Dodatečný výstup při zvýšení vstupu o jednu jednotku. 3. **Průměrný produkt (AP):** Produktivita jednoho vstupu (celkový produkt dělený množstvím vstupů). - **Vazba mezi TP, MP a AP:**\ MP ovlivňuje sklon APAP dosahuje maxima, když MP=AP. - **Všechny výrobní faktory variabilní.** - **Izokvanty (IQ): Kombinace dvou vstupů vedoucí ke stejnému objemu produkce (mapa izokvant).** - **Technická substituce:** - **Vstupy lze nahrazovat (práce vs. kapitál).** - **MRTS: Poměr nahrazení jednoho vstupu druhým (MRTS=MPL/MPKMRTS = MP\_L / MP\_KMRTS=MPL​/MPK​).** - **Při větší substituci MRTSMRTSMRTS roste, tvar izokvanty je zakřivený.** - **Cíl: Maximální produkce při minimálních nákladech.** - **Celkové náklady (TC):** - **Graf: Izokosta (CL) -- přímka kombinací vstupů při daných nákladech.** - **Izokosta (CL)** -- přímka kombinace práce a kapitálu, které mohou být pořízeny za celkové náklady - **sklon izokosty**-­**Určuje, jak může firma nahrazovat jeden výrobní faktor druhým, aniž by změnila celkové náklady.** Optimum firmy ============= \- zbývá vyřešit jaký objem produkce bude nejméně nákladný → **nákladové optimum firmy** **Stezka expanze firmy**\ **Dlouhodobá stezka expanze firmy (LEP):** - **LEP:** Spojuje body optima a zobrazuje kombinace vstupů, které minimalizují náklady na různé objemy výstupu v dlouhém období. - Ukazuje, jak se mění objem výstupu při změně množství vstupů → vztah k výnosům z rozsahu. **Výnosy z rozsahu:** 1. **Rostoucí výnosy z rozsahu:**\ Výstup roste rychleji než vstupy. 2. **Konstantní výnosy z rozsahu:**\ Výstup roste stejným tempem jako vstupy. 3. **Klesající výnosy z rozsahu:**\ Výstup roste pomaleji než vstupy. - **Efektivnost a všeobecná rovnováha** **Model všeobecné rovnováhy (M.E.L. Walras):** 1. **Vlastnosti:** - Zkoumá chování a vazby všech trhů. - Spotřebitel maximalizuje užitek, výrobce zisk. - Dokonalá konkurence, barterová uzavřená ekonomika. 2. **Model 2x2x2x2:** - 2 firmy (O a P), 2 statky (X a Y), 2 výrobní faktory (L a K), 2 spotřebitelé (A a E). Efektivnost **Podmínky všeobecné rovnováhy:** - Rovnováha ve spotřebě, výrobě, a souladu mezi výrobou a spotřebou. - Dosažení Pareto efektivity: Nelze zlepšit situaci jednoho bez zhoršení druhého. **Efektivnost ve směně\ Přerozdělení statků nemůže nikomu prospět, aniž by někoho jiného poškodilo.\ Podmínka: Mezní míra substituce (MRS) je stejná pro všechny: MRS~A~ = MRS~E\ ~Grafické znázornění: Edgeworthův box (krabicové schéma).** \- preference spotřebitelů, znázorníme je pomocí indiferenční map dvou spotřebitelů (A,E) pro dva druhy zboží (X,Y) \ \ - zjistíme tak že grafy na sebe překlopíme → **Krabicové schéma směny (Edgeworthův box diagram)** **Efektivnost ve výrobě\ Fixní zdroje musí být využity tak, aby nebylo možné zvýšit výrobu jednoho statku bez omezení druhého.\ Podmínka: Výroba je na hranici výrobních možností (konkávní křivka).** Výsledek obrázku pro hranice výrobních možností**\ **- **mezní míra transformace produktu (MRPT)** -- vyjadřuje míru, v níž výroba jednoho statku může být převedena ve výrobu druhého statku\ - nelze aby rostl další statek během toho co roste první  ~\ ~**Výrobně spotřební efektivnost**\ - cílem uspokojit lidské potřeby, musí být dosaženy podmínky i pro efektivnost ve výrobě tak ve směně → i tak ale splnění obou podmínek není postačující podmínkou celkové efektivnosti -- je nutní sladit preference spotřebitelů s výrobními možnostmi - **MRS = MRPT** Všeobecná rovnováha **\ ** - **Rovnováhu zajišťuje cenový systém (dokonalá konkurence).** - **Spotřebitel volí bod, kde linie rozpočtu tečuje jeho indiferenční křivku:** - **MRS =** [\$\\frac{\\mathbf{\\text{Px}}}{\\mathbf{\\text{Py}}}\$]{.math.inline} \- všeobecná rovnováha nastává v okamžiku, kdy se spotřebitelé i výrobci setkávají se stejnými cenami a přijímají je - **MRPT =** [\$\\frac{\\mathbf{\\text{Px}}}{\\mathbf{\\text{Py}}}\$]{.math.inline} **= MRS** Efektivnost a spravedlnost - **Ekonomická efektivnost:** Nelze zlepšit situaci jednoho bez zhoršení druhého. - **Spravedlnost:** Společensky žádoucí rozdělení příjmů a bohatství. - **Společenský blahobyt zahrnuje:** Výrobky, služby, zdraví, volný čas. **Kompromis:** Akceptace určité neefektivnosti může být smysluplná pro dosažení vyšší úrovně společenského blahobytu. **Příjmy, náklady a zisk firmy** \- cílem firmy je maximalizace zisku → zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady firmy\ **- rozlišujeme** - Zisk účetní - Zisk ekonomický - Zisk normální -- rozdíl mezi účetním a ekonomickým Druhy zisku: ============ **Účetní zisk** [(*π*~*a*~)]{.math.inline}**: Rozdíl mezi celkovými příjmy (TR) a explicitními náklady**[(*TC*~ex~)]{.math.inline} - Explicitní náklady: Skutečně vynaložené náklady (materiál, mzdy). - [*π*~*a*~ = *TR* − *TC*~ex~]{.math.inline} **Ekonomický zisk** [(*π*~*e*~): ]{.math.inline}Rozdíl mezi celkovými příjmy (TR) a celkovými ekonomickými náklady [ ]{.math.inline} \ [*π*~*e*~ = *TR* − *TC*~*e*~]{.math.display}\ Příjmy firmy **Celkové příjmy**\ - výnosy z prodeje - [*TR* = *P* \* *Q*]{.math.inline} **Průměrné příjmy**\ - příjmy na jednotku produkce - [\$AR = \\ \\frac{\\text{TR}}{Q}\$]{.math.inline} **Mezní příjmy**\ - změna celkových příjmů vytvořená prodejem dodatečných jednotek výstupu - [\$MR = \\ \\frac{\\mathrm{\\Delta}TR}{\\mathrm{\\Delta}Q}\$]{.math.inline} Náklady firmy **Celkové náklady** - **Fixní** -- nemění se s výší produkce **FC** - **Variabilní** -- výše je závislá na objemu produkce (dopnkové náklady) - TC = FC + VC **Průměrné náklady**\ - náklady na jednotku produkce **Mezní náklady**\ - náklady na dodatečný vstup Křivka nákladů a výnosy z rozsahu \- výnosy z rozsahu vyjadřují vztah mezi vstupy a výstupy → tvary křivek TC, AV a MC\ **Konstantní výnosy z rozsahu** Produkční analýza firmy - ppt stáhnout **Optimální produkce**  **Náklady firmy v krátkém období**\ - FC v krátkém období ne analyzujeme\ - období, kdy firma vykládá jak fixní, tak variabilní náklady → krátkodobé náklady STC  Výsledek obrázku pro vztah krátkodobých a dlouhodobých nákladů **Dokonalá konkurence** Velký počet kupujících a prodávajících, žádný nemůže ovlivnit cenu (firma je price taker).\ Statky jsou homogenní, bez bariér vstupu a výstupu na trh.\ Dokonalá informovanost všech účastníků.\ Firmy maximalizují zisk, spotřebitelé užitek.\ Individuální poptávka: Nekonečně elastická, křivky průměrných a mezních příjmů splývají s poptávkou.\ **Poznámka:** Dokonalá konkurence v praxi neexistuje. Celkový příjem v podmínkách dokonalé konkurence  Výstup firmy v SR \- firma = chce max zisk - Je maximální rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady - rovnost mezních příjmů a mezní nákladů \- křivka individuální nabídky (nabídka firmy) je tvořena rostoucí částí křivky SMC, zdola omezenou bodem minimum AVC\ - firma musí krátkodobě pokrýt alespoň variabilní náklady (mzdy, energie)\ - fixní náklady (odpisy) nemusí být krátkodobě pokryty Výsledek obrázku pro nabídka firmy v sr Elasticita nabídky Vyjadřuje citlivost nabídky na změnu ceny.\ Vzorec: Procentní změna nabízeného množství při jednoprocentní změně ceny. - Cenově elastická nabídka (eps \> 1) - Jednotkově elastická nabídka (eps = 1) - Cenově neelastická nabídka (eps \< 1) Výstup firmy v LR \- v dlouhém období může firma měnit objem všech výrobních faktorů  Efektivnost DK **Výrobní efektivnost**\ - firma vyrábí daný výstup s minimálními LAC -- v krátkém období firma nemusí vyrábět s minimálními AC **Alokační efektivnost**\ - je vyráběn takový výstup, který si spotřebitelé nejvíc přejí -- realokací zdrojů nelze zvýšit výstup firmy ani užitek spotřebitele (neexistence nákladů mrtvé váhy) -- platí, pokud P = MC **Nedokonalá konkurence** Trh, kde alespoň jedna firma ovlivňuje cenu díky **diferencovanému produktu** nebo velkému tržnímu podílu. **Formy NK:** 1. **Monopol:** Jediný výrobce ovlivňuje cenu. 2. **Oligopol:** Malý počet firem s výrazným tržním vlivem. 3. **Monopolní konkurence:** Mnoho firem s diferencovanými produkty. Výsledek obrázku pro graf poptávky nedokonalá konkurence **Nákladové podmínky:** - Úspory z rozsahu: Průměrné náklady klesají při vyšší produkci. **Bariéry konkurence:** - Právní: Patenty, ochranné známky. - Diferenciace produktu: Unikátní produkty odlišující se od konkurence. **Další faktory:** - Nedostatečná informovanost. - Vlastnictví klíčových výrobních faktorů jednou firmou. - Státní zásahy nebo politické vlivy (např. OPEC). Rovnováha firmy v NK Firma je v rovnováze, když maximalizuje zisk (MR=MCMR = MCMR=MC).\ Náklady ovlivňuje výroba, nikoli charakter konkurence. Příjmy však charakter konkurence ovlivňuje výrazně.\ Výrobci ovlivňují ceny, které s růstem produkce klesají, což mění příjmy firmy. **Celkový příjem** - TR = P\*Q **Elastická poptávka:** Cena klesá, TR roste. **Neelastická poptávka:** Cena klesá, TR klesá. **Mezní a průměrný příjem** **Odlišnosti od DK:** - Křivky AR a MR mají zápornou směrnici. - MR klesá rychleji než AR a je nižší než cena (MR\0: Elastická poptávka. - MR=0: Jednotkově elastická. - MR\ MC Monopol určuje cenu, omezenou ochotou spotřebitelů platit.Výsledek obrázku pro graf monopolu **Křivka nabídky v podmínkách monopolu**\ Nabídková křivka neexistuje, protože není jednoznačný vztah mezi cenou a množstvím.\ Monopol může nabízet různá množství při stejné ceně nebo stejné množství při různých cenách. **Monopolní síla**\ **Schopnost stanovit cenu vyšší než mezní náklady.** \- pro vyjádření monopolní síly se používá - **Míra koncentrace** -- % podíl nejsilnějších firem v odvětví na produkci odvětví **Neefektivnost monopolu**\ Cena nad MC vede k neefektivní výrobě a špatnému využití zdrojů.\ Monopol stanovuje ceny sám, nikoli trh.  **Regulace monopolu**\ Antitrustové zákony: Omezují chování firmy na trhu.\ Daňová politika: Regulace cen.\ Státní vlastnictví: Např. ČD, Česká pošta.Výsledek obrázku pro cenová regulace Monopson Opak monopolu: Jeden kupující na trhu ovlivňuje cenu ve svůj prospěch.\ Výhoda monopsonu: Kupující nakupuje za nižší ceny než v dokonalé konkurenci.\ Příklad: Armáda (jeden kupující specifického zboží, např. zbraní). Oligopol - **Tržní struktura:** Několik firem (2+), často s diferencovanými produkty.\ **Rysy:**\ Bariéry vstupu brání novým firmám.\ Firmy jsou vzájemně závislé, každá vyrábí část produkce odvětví. **Model: Smluvní oligopol:** - Firmy s podobnými produkty uzavírají tajné dohody, aby předešly cenové válce. - Stanoví monopolní ceny a chovají se jako monopol. - **\ ** - **Kartel** - Dohoda o výhodné spolupráci (OPEC, benzínové pumpy) - **Smluvní oligopol s dominantní firmou** - Silná firma přenechává část trhu menším konkurentům. - Cenové vůdcovství: Dominantní firma určuje ceny, menší firmy je respektují. - Zvýší-li malé firmy ceny, ztratí zákazníky. - Sníží-li ceny, budou ve ztrátě. -  Monopolistická konkurence Silná firma přenechává část trhu menším konkurentům.\ Cenové vůdcovství: Dominantní firma určuje ceny, menší firmy je respektují.\ \ Zvýší-li malé firmy ceny, ztratí zákazníky.\ Sníží-li ceny, budou ve ztrátě. Výsledek obrázku pro monopolistická konkurence  **Trhy výrobních faktorů** Příjmové veličiny na trhu VF **Příjem z mezního produktu VF (MRPVF):** Ukazuje, o kolik se zvýší příjem firmy při zapojení dodatečné jednotky VF. **\ Průměrný příjem z produktu VF (ARPVF):** Kolik statků v průměru připadá na jednu jednotku VF (např. kolik v průměru vyprodukuje jeden dělník). **Chování MRPVF a ARPVF:** Nejprve rostou (díky specializaci a dělbě práce). Později klesají (vlivem zákona klesajících mezních výnosů). Výsledek obrázku pro příjmové veličiny na trhu vf Nákladové veličiny na trhu VF - **MFC (Marginal Factor Costs)** -- mezní náklady na faktor - -- změna celkových nákladu způsobená zapojením dodatečné jednotky VF - **AFC (Average Factor Costs)** -- průměrné náklady na faktor - Náklady na jednotku zapojeného VF (kolik firmu stojí jedna jednotka VF) - **A -- půda** - **L -- práce** (počet jednotek práce) - **K -- kapitál (**počet jednotek kapitálu) ¨ **Trh půdy** - **Pozemková renta: Cena za pronájem půdy.\ Vzniká, když je nabídka půdy fixní (dokonale neelastická) a neexistuje jiná možnost využití.** - **R (čistá ekonomická renta):\ Důchod za služby výrobního faktoru s fixní nabídkou (např. půda, sportovci, výjimeční zpěváci).** - **Výše renty závisí na:\ Sazbě pozemkové renty.\ Množství pronajaté půdy.** Výsledek obrázku pro trh půdy a pozemková renta **Trh práce** - **Dokonale konkurenční trh práce** - Velký počet firem poptávajících po práci - Cena práce (mzdová sazba) je vůči firmě objektivní -- dána trhem = MFC~L~ = AFC~L~ = w - **Nedokonale konkurenční trh práce\ Rysy: Mzdová nepružnost, regulace mezd** Poptávka po práci Změna mzdové sazby: Posun po křivce DL (cena práce -- poptávka)\ Ostatní faktory: Posun celé křivky DL (technologie počet vstupů, poptávka po produkci). Nabídka práce Rozdělení času mezi práci (za mzdu) a volný čas.\ Spotřebitel maximalizuje užitek, když mezní užitek práce = mezní užitek volného času. - **Substituční efekt** - **Důchodový efekt\ ** **Vyšší mzda** → více volného času (reálný příjem stoupá). **Zpětně zakřivená křivka nabídky po práci** Tvar individuální nabídky práce závisí na tom, zda převládne substituční nebo důchodový efekt. **Rovnováha na trhu práce** \- nabídka práce -- zaměstnanci\ - poptávka po práci -- zaměstnavatelé Obsah obrázku diagram, text, kresba, design Popis byl vytvořen automaticky **Monopson** **Jediný zaměstnavatel práce určité kvalifikace nebo v určité oblasti.\ Ovlivňuje mzdy svých zaměstnanců:\ Při najmutí dalšího pracovníka zvyšuje mzdu všem.** **Bilaterální monopol** Monopol na obou stranách:\ Monopson (zaměstnavatel) chce co nejnižší mzdy.\ Odbory požadují co nejvyšší mzdy.\ Výsledek: Mzda je určena kolektivní smlouvou a závisí na poměru sil obou stran. **Úloha odborů na trhu práce**\ **Cíle:**\ **Garance minimální mzdy.**\ Zvýšení motivace k hledání práce.\ Podpora zaměstnanosti.\ \ **Dopad minimální mzdy:**\ Pokud je pod úrovní rovnovážné mzdy → nemá vliv.\ Pokud je nad rovnovážnou mzdou → vzniká nerovnováha a nedobrovolná nezaměstnanost. **Trh kapitálu** **- kapitál** -- úspory přeměněné na investice\ - tři formy - **Kapitálové statky** -- stavby, zařízení a zásoby - **Portfoliový kapitál** -- cenné papíry - **Peněžní kapitál úspory)** **Hrubé investice (IB) -- Celkový vklad nových kapitálových statků do výroby**  **Poptávka na trhu kapitálu** **Nabídka:** Tvoří ji úspory domácností (např. vklady, pojistné).\ **Poptávka:** Firmy potřebují kapitál k financování investičních statků (např. úvěry, cenné papíry).\ **Střet:** Nabídka úspor (domácnosti) ↔ Poptávka po úsporách (firmy). **Tržní selhání** **Příčiny selhání trhu:** 1. **Monopolní síla:**\ Monopol nastavuje cenu vyšší než mezní náklady (P\>MCP \> MCP\>MC), což vede k neefektivní alokaci zdrojů.\ Rovnost mezi poptávkou a nabídkou nastává pouze při rovnosti cen a mezních nákladů. 2. **Externality:**\ Vznikají, když činnost jednoho subjektu přináší nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům, které nejsou zahrnuty v cenovém systému.\ **Typy externalit:**\ **Kladné:** Subjekt přináší prospěch jiným bez kompenzace (např. nový technologický postup).\ **Záporné:** Subjekt přenáší náklady na jiné bez náhrady (např. znečištění). 3. **Veřejné statky:**\ **Charakteristika:**\ **Nerivalitní spotřeba:** Spotřeba jedním jedincem neomezuje ostatní (např. veřejné osvětlení).\ **Nevylučitelnost:** Nelze vyloučit neplatící spotřebitele (např. národní obrana). Problém černého pasažéra (užitek zdarma). 4. **Nedokonalé informace:**\ Spotřebitelé nebo výrobci nemají kompletní informace o trhu, což vede k neefektivním rozhodnutím. **Externality: Podrobnosti** - **Záporné externality ve výrobě:**\ Výroba způsobuje náklady, které nejsou započteny v ceně produktu (SMC = MC + EMC).\ Příklad: Emise z automobilů. - **Kladné externality ve výrobě:**\ Nové technologie přinášejí výhody ostatním subjektům bez nákladů pro ně. - **Kladné externality ve spotřebě:**\ Subjekt nezískává veškerý užitek ze své činnosti (např. očkování chrání nejen jednotlivce, ale i společnost). - **Záporné externality ve spotřebě:**\ Soukromý užitek převyšuje společenský užitek (např. kouření). **Řešení externalit:\ Záporné externality:** Ekologické daně, regulace.**\ Kladné externality:** Dotace, podpora výzkumu. **Veřejné statky:** - **Charakteristika:\ **\ **Nerivalitní:** Spotřeba jedním jedincem neomezuje ostatní.\ **Nevylučitelné:** Nelze vyloučit neplatícího spotřebitele.\ Příklady: Národní obrana, policie, veřejné osvětlení. - **Efektivní poskytování:**\ Pouze pokud mezní užitek (MU) se rovná mezním nákladům (MC). - **Smíšené statky:** - Kombinují prvky veřejných a soukromých statků (např. zdravotnictví, nadstandardní péče). **Speciální statky:** - **Čisté veřejné statky:** Např. veřejné školství. - **Smíšené statky:** Např. zdravotní péče (část hrazená pojištěním, část soukromě). Nedokonalé asymetrické informace - Situace, kdy jedna strana trhu má více informací než druhá, což vede k nerovnováze a zvýhodnění informovanější strany.\ **Příklad:** Prodávající znají kvalitu produktu lépe než kupující. **Příčiny asymetrických informací:** 1. **Utajené činnosti:** Činnosti, které nelze snadno a bez nákladů pozorovat.2. 2. **Utajené informace:** Jedna strana má více odborných znalostí než druhá. Morální hazard a nepříznivý výběr: ================================== Vznikají v důsledku asymetrických informací. **1. Morální hazard:** - Informovaná strana maximalizuje svůj užitek na úkor neinformované strany. - **Příklad:** Pojištěný řidič se chová méně opatrně, protože ví, že škodu pokryje pojištění. **2. Nepříznivý výběr:** - Kvalitní produkty nebo služby jsou vytlačovány méně kvalitními. - **Příklad:** Autobazary -- méně kvalitní auta zůstanou na trhu, protože kupující nemají dostatek informací o skutečném stavu vozidel (problém Černého Petra). Teorie veřejné volby Přeměna individuálních preferencí občanů na kolektivní rozhodnutí vládou pomocí politického trhu (voleb).\ Subjekty politického trhu:\ Politici, voliči, zájmové skupiny (lobby), byrokracie.\ Funkce státu: Legislativní, stabilizační, alokační, produkce veřejných statků.**- stát má určité funkce** - Legislativní - Stabilizační - Alokační - Producent veřejných statků Politický cyklus a volební strategie: ===================================== 1. **Politický cyklus:**\ Politické strany formulují hospodářskou politiku s cílem vyhrát volby (**Downsonova hypotéza**). 2. **Volební strategie:**\ **Princip minimální diferenciace:** Programy stran se liší minimálně, kromě extrémistických stran.\ **Teorém středního voliče:** Strany volí program, který je blízko středu preferencí voličů. **Mechanismy veřejné volby:\ **Přeměna individuálních hlasů na kolektivní rozhodnutí.**\ \ Hlasovací pravidla:\ Jednohlasnost:** Konsenzus všech, ale těžce dosažitelný. **Většinové hlasování:**\ Prostá většina (více než 50 %).\ Relativní většina (nejvyšší % vítězí).\ Plurální hlasování (preferenční přidělování hlasů). **Arrowův teorém:** - Není možný dokonalý volební systém, který by byl: - Demokratický, nezávislý na množství variant, založený na racionálním rozhodování jednotlivců, zachovávající Paretovu optimalitu. **Dobývání renty a korupce:** - **Dobývání renty:**\ Jednotlivci nebo firmy usilují o monopolní pozici, což negativně ovlivňuje ekonomiku. - **Korupce:**\ Poskytování nezasloužených výhod (peněžní nebo naturální).\ Nelze zcela odstranit, ale lze omezit. **Vládní selhání:\ **Příčiny:**\ **Obtížnost předvídání důsledků zásahů.**\ **Nejasné cíle vládní politiky.**\ **Nákladná byrokracie a transakční náklady.**\ **Maximalizace užitku politiků na úkor společnosti (podpora skupinových zájmů, lobby).