Základní pojmy ekonomie

Kombinace vstupů a výstupů, které firma s danou technologií dokáže vyprodukovat.

Vyjadřuje vztah mezi vstupy a výstupy.

Celkový objem výstupu při daných vstupech.

Dodatečný výstup při zvýšení vstupu o jednu jednotku.

Produktivita jednoho vstupu (celkový produkt dělený množstvím vstupů).

Kombinace dvou vstupů vedoucí ke stejnému objemu produkce.

Poměr nahrazení jednoho vstupu druhým.

Přímka kombinací vstupů při daných nákladech.

Vznikají, když činnost jednoho subjektu má nezamýšlené náklady nebo výhody pro jiné subjekty, které nejsou zahrnuty v cenovém systému.

Subjekt přináší prospěch jiným bez kompenzace, například nový technologický postup.

Subjekt přenáší náklady na jiné bez náhrady, například znečištění.

Spotřeba jedním jedincem neomezuje ostatní.

Nelze vyloučit neplatícího spotřebitele od užívání statku.

Jedna strana trhu má více informací než druhá, což vede k nerovnováze.

Výroba způsobuje náklady, které nejsou započteny v ceně produktu.

Subjekt nezískává veškerý užitek ze své činnosti.

Ekonomický přístup, který předpokládá, že lidé jsou racionální a dělají volby, které jim přinášejí největší užitek s minimálním úsilím.

Věda, která se zabývá studiem toho, jak lidé využívají omezené zdroje k uspokojení neomezených potřeb.

Model spotřebitelské volby, který zkoumá, jak je omezení v rozpočtu a preference spotřebitele ovlivňují jejich nákupní rozhodnutí.

Soubor kombinací statků a služeb, které si spotřebitel může dovolit při daném rozpočtu.

Přímka, která zobrazuje všechny kombinace statků, které spotřebitel může koupit za daný rozpočet.

Míra, která vyjadřuje, jak je spotřebitel ochoten nahrazovat jeden statek druhým, aniž by se změnil jeho celkový výdaj.

Předpokladem je, že každý spotřebitel se snaží maximalizovat svůj celkový užitek.

Množství úžitku, které spotřebitel získá z konzumace jednoho dalšího kusu statku.

Firma je v rovnováze, když maximalizuje zisk. To nastane, když se mezní příjem (MR) rovná mezním nákladům (MC).

Firma v SR chce maximalizovat svůj zisk a to nastane, když je maximální rozdíl mezi celkovými příjmy (TR) a celkovými náklady (TC) nebo když se mezní příjem (MR) rovná mezním nákladům (MC).

Průměrné náklady (AC) klesají při zvyšování produkce. To znamená, že čím více se vyrábí, tím nižší jsou náklady na jednotku produktu.

Vysvětluje, jak se nabídka mění v reakci na změnu ceny. Vyjadřuje se jako procentní změna nabízeného množství dělená procentní změnou ceny.

Firma vyrábí daný výstup s minimálními průměrnými dlouhodobými náklady (LAC). V krátkém období se nemusí vyrábět s minimálními průměrnými náklady.

Výrobní efektivnost i alokační efektivnost. Realokací zdrojů nelze zvýšit výstup firmy ani užitek spotřebitele. P = MC (Cena = Mezní náklady).

Trh, kde alespoň jedna firma ovlivňuje cenu díky diferencovanému produktu nebo velkému tržnímu podílu.

Výrobní faktor, který umožňuje firmě produkovat více produktu s nižšími náklady.

Rozhodování spotřebitele o rozdělení času mezi práci za mzdu a volný čas.

Vzniká v důsledku růstu reálného příjmu v reakci na vyšší mzdu.

Vzniká v důsledku vyšší ceny práce (mzdy).

Tvar individuální nabídky práce závisí na tom, zda převládne důchodový efekt (křivka se ohýbá dozadu) nebo substituční efekt (křivka je lineární).

Situace, kdy existuje pouze jeden kupující práce určité kvalifikace v dané oblasti.

Situace, kdy existuje monopolní síla na straně poptávky (monopson) i nabídky (odborová organizace).

Organizace spojující zaměstnance, které se snaží zlepšit jejich mzdové podmínky a pracovní prostředí.

Minimální mzda, která se smí zaměstnancům vyplatit. Pokud je minimální mzda pod úrovní rovnovážné mzdy, nemá vliv na trh práce. Pokud je nad úrovní rovnovážné mzdy, může vést k nedobrovolné nezaměstnanosti.

Určuje ochotu spotřebitele zaměnit jeden statek za jiný, a to při zachování stejné úrovně užitku. V obrázku je znázorněna sklonem indiferenční křivky - čím je sklon strmější, tím je ochota nahradit státky menší.

Kombinace, kde se rozpočtové omezení (linie příjmu) a preference spotřebitele (nejvyšší možná indiferenční křivka) setkávají. Tady spotřebitel dosáhne maximálního užitku s danými omezeními.

Spotřebitel maximalizuje svůj celkový užitek, pokud jsou mezní užitky (MU) ze spotřeby všech statků stejné. To znamená, že z utrácí poslední korunu za každý statek, získá stejné uspokojení.

Individuální poptávka určuje, kolik statku chce spotřebitel koupit za danou cenu. Předpokládáme, že cena jiných stateků a důchod je konstantní a mění se pouze cena analyzovaného statku.

Spojuje všechny rovnovážné koše (optimum spotřebitele) pro různé ceny jednoho statku. Ukazuje, jak se mění poptávané množství s cenou.

Pokles ceny statku vede ke zvýšení poptávky po tomto statku i po jiných produktech. Důvodem je zvýšení kupní síly, která spotřebiteli umožňuje kupovat více.

Změna ceny jednoho statku vede k posunu po křivce poptávky. Změna v důchodu nebo ceně jiných statků vede k posunu celé křivky poptávky.

Citlivost (reakce) poptávaného množství na změnu ceny, ceny jiného statku nebo důchodu. Vyjadřuje se v procentech.

Teoretický tržní systém, který by bez státních zásahů dokázal ideálně uspokojit všechny potřeby a přání. V realitě neexistuje, protože trhy jsou v praxi vždycky nedokonalé.

V současnosti má velká většina států smíšenou ekonomiku, kde jsou tržní mechanismy doplněny o státní zásahy do ekonomiky.

Zpravidla se označuje jako trh zboží a služeb. Jedná se o prostor, kde se prodávají a kupují statky a služby.

Trh práce je základem pro tvorbu důchodu, kde se setkává nabídka práce (zaměstnanci) s poptávkou po pracovních silách (zaměstnavatelé).

Zahrnuje všechny zamýšlené prodeje na určitých trzích. Jde o souhrn veškeré nabídky v ekonomice.

Nabídku ovlivňuje více faktorů. Změna technologické úrovně výroby vede k posunu celé křivky nabídky. Změna ceny produktu vede k posunu po křivce nabídky.

Při zvyšování produkce se s každou další investovanou jednotkou zvyšuje výstup, ale méně a méně. V nějakém bodě se výstup začne snižovat.

Vyšší cena produktu vede k vyšší produkci a rozšiřování výroby. Výrobci jsou motivováni k větší nabídce za vyšší ceny.

Mezní užitek klesá, jak roste stupeň nasycení.

Zobrazuje všechny kombinace statků, které přinášejí stejný užitek.

Pokles ceny statku vede ke zvýšení poptávky po tomto statku i po jiných produktech. Důvodem je zvýšení kupní síly, která spotřebiteli umožňuje kupovat více.

Rozdíl mezi celkovými příjmy (TR) a explicitními náklady (TCex). Explicitní náklady zahrnují skutečně vynaložené peníze, například na materiál nebo mzdy.

Rozdíl mezi celkovými příjmy (TR) a celkovými ekonomickými náklady (TCe). Ekonomické náklady zahrnují jak explicitní, tak implicitní náklady.

Rozdíl mezi účetním ziskem a ekonomickým ziskem.

Příjmy na jednotku produkce. Počítá se jako celkové příjmy dělené množstvím produkce.

Změna celkových příjmů způsobená prodejem jedné dodatečné jednotky produkce. Počítá se jako změna celkových příjmů dělená změnou množství produkce.

Náklady, které se nemění s výší produkce.

Náklady, které rostou s výší produkce.

Křivka individuální nabídky se shoduje s rostoucí částí křivky SMC od bodu minimum AFC.

V dlouhém období si firma může upravit všechny vstupy. Výrobní proces je efektivní, pokud se mezní příjem rovná mezním nákladům.

Firma je v rovnováze, když maximalizuje zisk, tj. mezní příjem se rovná mezním nákladům (MR=MC). Náklady ovlivňuje výroba, nikoli konkurence.

Firma je v rovnováze, když je maximalizace zisku. To nastane, když je maximální rozdíl mezi celkovými příjmy (TR) a celkovými náklady (TC) nebo když se mezní příjem (MR) rovná mezním nákladům (MC).

Statky, které se vyznačují nerivalitní spotřebou - spotřeba jedním jedincem neomezuje spotřebu ostatních - a nevylučitelností - není možné vyloučit neplatící spotřebitele. Například veřejné osvětlení.

Situace, kdy spotřebitelé nebo výrobci nemají kompletní informace o trhu, což vede k neefektivním rozhodnutím.

Ekologické daně a regulace.

Dotace, podpora výzkumu.