Obecná ekonomie 1 PDF

OBECNÁ EKONOMIE 1 EKONOMIE - je nauka, která se zabývá popisem a analýzou výroby, distribuce a spotřeby ekonomických statků a jak lidé využívají omezené zdroje k uspokojení svých potřeb EKONOMICKÉ SUBJEKTY jsou – domácnosti, firmy, stát DOMÁCNOSTI - Trh statků a služeb – KUPUJÍCÍ -...

OBECNÁ EKONOMIE 1 EKONOMIE - je nauka, která se zabývá popisem a analýzou výroby, distribuce a spotřeby ekonomických statků a jak lidé využívají omezené zdroje k uspokojení svých potřeb EKONOMICKÉ SUBJEKTY jsou – domácnosti, firmy, stát DOMÁCNOSTI - Trh statků a služeb – KUPUJÍCÍ - Trh VF – PRODÁVAJÍCÍ FIRMY - Trh S. a S. – PRODÁVAJÍCÍ - Trh VF - KUPUJÍCÍ ROZDÍL MEZI EKONOMIÍ A EKONOMIKOU – Ekonomie: Věda, která zkoumá, jak funguje hospodářství (teorie, principy). Ekonomika: Praktická hospodářská činnost konkrétní země, firmy nebo oblasti EKONOMII ČLENÍME NA: Mikroekonomii - zkoumá prvky, jednotlivé subjekty (např. ceny, nabídku a poptávku) Makroekonomie - zkoumá celek (např. inflaci, HDP, nezaměstnanost) FORMY EKONOMIE: Pozitivní – fakta Normativní – řeší, jak ekonomika MĚLA fungovat VF DĚLÍME NA: Primární - práce, půda (nic nepředcházelo) Sekundární – kapitál, technologie (muselo něco předcházet) ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ ČINNOSTI: Výroba, Spotřeba, Směna TRH VF – firmy poptávají (D), platí za to peníze, domácnosti (S) nabízejí, dostávají důchod/příjem HDP – Hodnota všech statků a služeb vyrobených v zemi za určité období (obvykle rok). Ukazuje výkonnost ekonomiky. (EU, ČR) HNP - Hodnota statků a služeb vytvořených občany dané země, ať už doma nebo v zahraničí, za určité období. (USA) TYPY TRHŮ: Podle území místní (např FM, Morav. kraj) národní světový Podle předmětu koupě a prodeje Trh výrobků a služeb Trh VF Trh peněz Podle množství zboží Trh dílčí  Trh agregátní POPTÁVKA (D) – je množství zboží nebo služeb, které jsou kupující ochotni a schopni koupit za určitou cenu a v určitém čase. INDIVIDUÁLNÍ = D 1 kupujícího po určitém výrobku DÍLČÍ = D všech lidí po výrobku v určitém regionu AGREGÁTNÍ = D všech po všem TRŽNÍ = D všech kupujících po 1 výrobku Faktory a příčiny posunů poptávky: a)Faktory, které způsobují posun po křivce neboli změnu poptávaného množství QD: změna ceny výrobku, b) Faktory, které způsobují posun celé křivky neboli změnu poptávky D: změna cen substitutů či komplementů (↑ ceny substitutů → ↑ D; ↑ ceny komplementů → ↓ D), změna v úrovni důchodů (↑ příjmů → ↑ D; ↓ příjmů → ↓ D), změna v množství kupujících (↑ počtu kupujících → ↑ D; ↓ počtu kupujících → ↓ D), změna v očekávání kupujících, změna preferencí. P0 ­D D ¯D NABÍDKA (S) - je množství zboží nebo služeb, které jsou výrobci ochotni a schopni prodat za určitou cenu a v určitém čase. INDIVIDUÁLNÍ = S 1 výrobce určitého výrobku DÍLČÍ = S všech výrobců určitého výrobku v určitém regionu AGREGÁTNÍ = S všech výrobců všeho v jednom místě Faktory a příčiny posunů nabídky: a)Faktory, které způsobují posun po křivce neboli změnu nabízeného množství QS: změna ceny výrobku, b) Faktory, které způsobují posun celé křivky neboli změnu nabídky S:  změna cen substitutů (↑ ceny substitutů → ↓ S), změny nákladů na výrobní faktor (↑ nákladů → ↓ S; ↓ nákladů → ↑ S), technologie (↑ technologické úrovně → ↑ S), daně a dotace (↑ daní → ↓ S; ↑ dotací → ↑ S), změna v množství prodávajících (↑ počtu prodávajících → ↑ S; ↓ počtu prodávajících → ↓ S), změna v očekávání prodávajících. ¯S S P ­S P0 ¯Q Q ­Q Q S>D = PŘEBYTEK – za vysoké peníze lidé nenakupují D>S = NEDOSTATEK – za nízké peníze firmy tolik nevyrábí P S>D S PV E PE PN D>S D QDV QSN QE QDN QSV SUBSTITUTY – zaměňují (rohlík -> houska) KOMPLEMENTY - doplňují (auto -> benzín) KONKURENCE je proces, ve kterém se střetávají různé zájmy různých subjektů trhu. Rozlišujeme: konkurenci napříč trhem (střetávání nabídky a poptávky na trhu), konkurenci na straně nabídky (výrobci): - konkurence cenová (snižování cen výrobků) - konkurence necenová, konkurenci na straně poptávky, dokonalou konkurenci,  nedokonalou konkurenci: - monopol, - oligopol, - monopolistická konkurence. ELASTICITA - měří, jak citlivá je poptávka nebo nabídka na změnu ceny. CENOVÁ ELASTICITA D (ePD) – citlivost poptávaného množství určitého statku na změnu jeho vlastní ceny. - HODNOTA VŽDY ZÁPORNÁ KŘÍŽOVÁ ELASTICITA D (eCD) - jak poptávané množství jednoho statku reaguje na změnu ceny jiného statku DŮCHODOVÁ ELASTICITA D (eID) - měří reakci poptávaného množství na změnu důchodu spotřebitele RACIONÁLNÍ CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE - znamená, že spotřebitel se rozhoduje tak, aby maximalizoval svůj užitek (spokojenost) při daném rozpočtu Spotřebitel = eko. subjekt, který přichází na trh statků a služeb za účelem koupě výrobků a služeb, jejichž prostřednictvím uspokojuje své potřeby. Spotřební koš = určitá přesně stanovená kombinace statků X a Y. Rozpočtové omezení spotřebitele = omezené množství finančních prostředků, které může spotřebitel vynaložit na nákup určitého spotřebního koše. Soubor tržních příležitostí = všechny spotřební koše, které spotřebitel může získat při dané úrovni důchodu a daných cenách. LINIE ROZPOČTU (BL) - přímka vyjadřující kombinace 2 statků, za které spotřebitel utratí celý svůj důchod (MRSE) - mezní míra substituce ve směně - poměr v němž může spotřebitel nahrazovat na trhu jeden statek za druhý, aniž by se změnila úroveň jeho důchodu Sklon a poloha linie rozpočtu: - jestliže se změní cena jednoho z poptávaných statků pak se mění sklon linie rozpočtu - v případě, že se změní úroveň spotřebitelova důchodu, dochází k posunu linie rozpočtu S růstem důchodu spotřebitele se linie rozpočtu posouvá směrem doprava nahoru, s poklesem důchodu směrem doleva dolů: zvýšení ceny statku X snížení úrovně důchodu spotřebitele Y Y BL2 BL1 BL2 BL1 X X TEORIE UŽITEČNOSTI – cílem spotřebitele je maximalizace užitku ORDINSLISTICKÁ verze teorie - úrovně užitku nelze měřit, ale lze je seřadit v ordinální škále KARDINALISTICKÁ verze teorie - užitek je měřitelný pomocí jednotek (utilů). INDIFERENČNÍ KŘIVKA (křivka lhostejnosti) IC - znázorňuje množinu kombinací statků X a Y, které přinášejí spotřebiteli stejnou úroveň užitku, směrnice IC se nazývá mezní míra substituce ve spotřebě (MRSC). NÁKLADOVÉ OPIUM FIRMY Základní cíl firmy – maximalizace zisku Alternativní cíle firmy - maximalizace celkových obratů, růst podniku, likvidace konkurence apod. V KRÁTKÉM OBDOBÍ (SR) - může firma měnit pouze některé vstupy (variabilní), zatímco jiné zůstávají konstantní (fixní). - produkci lze zvyšovat jen v mezích existujících kapacit, přičemž alespoň jeden výrobní faktor je fixní (obvykle kapitál) V DLOUHÉM OBDOBÍ (LR) - jsou všechny výrobní faktory kromě technologie proměnlivé (variabilní), což umožňuje firmě výrazněji rozšiřovat výrobní kapacity a zvýšit objem výroby Produkční funkce - vyjadřuje vztah mezi množstvím vstupů a maximálním objemem výstupu - obecný tvar produkční funkce: QX = f (VF1, VF2, VF3,...) [např. Q = f (A, L, K, t)] Produkční analýza v krátkém období - vyjadřuje vztah mezi množstvím výstupu a množstvím použitého variabilního vstupu, a to při dané úrovni fixního vstupu CELKOVÝ PRODUKT (TP) - výstup, který je vyroben danými vstupy (TP = Q). - křivka celkového produktu ukazuje různé úrovně výstupu při kombinaci variabilního vstupu s konstantním množstvím fixního vstupu a neměnnou technologií PRŮMĚRNÝ PRODUKT (AP) = výstup na jednotku vstupu -jeho velikosti zjistíme, pokud dělíme celkový výstup množstvím použitých vstupů. MEZNÍ PRODUKT (MP) - vyjadřuje, o kolik se změní výstup, když se změní množství vstupu o jednotku. Produkční analýza v dlouhém období - měří maximální objem produkce, který firma může vyrobit s variabilními vstupy – prací a kapitálem Izokvanta (izoproduktová křivka, IQ) znázorňuje takové kombinace VF, s jejichž pomocí je možno vyrobit stejný objem produkce Sklon izokvanty - mezní míra technické substituce kapitálu prací (MRTSLK). -je to poměr, v němž lze nahrazovat kapitál prací, aniž by se změnil objem produkce  izokvanta mapa izokvant K K IQ L IQIQ 2 3 IQ1 L Izokosta (izonákladová křivka, CL) – je to přímka, která ukazuje všechny kombinace práce a kapitálu, jež lze pořídit za dané celkové náklady. NÁKLADY, ZISKY A PŘÍJMY FIREM Náklady firmy - !!! Z hlediska pojetí nákladů musíme rozlišovat účetní a ekonomické pojetí nákladů a pojetí nákladů v krátkém a v dlouhém období ÚČETNÍ (EXPLICITNÍ NÁKLADY) = náklady, které musí firma reálně vynaložit v peněžní podobě na nákup nebo nájem výrobních faktorů. Najdeme je v účetních výkazech. IMPLICITNÍ NÁKLADY (ALTERNATIVNÍ NÁKLADY, NÁKLADY OBĚTOVANÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ) = náklady, které firma reálně neplatí, jedná se o jakýsi ušlý příjem z výrobních faktorů. EKONOMICKÉ NÁKLADY = jedná se o součet explicitních a implicitních nákladů. FIXNÍ NÁKLADY (FC) = náklady na pronájem fixních VF, které se nemění s objemem produkce a zůstávají konstantní, i když firma nevyrábí. VARIABILNÍ NÁKLADY (VC) = náklady na pronájem variabilních VF, které závisí na objemu produkce a mění se s jeho změnou. CELKOVÉ NÁKLADY (TC) = jsou součet fixních a variabilních nákladů, které firma musí vynaložit na pronájem výrobních faktorů. (TC = FC + VC) PRŮMĚRNÉ NÁKLADY (AC) = náklady, které vyjadřují podíl TC na jednotku produkce. PRŮMĚRNÉ FIXNÍ NÁKLADY (AFC) = náklady, které vyjadřují podíl celkových FC na jednotku produkce. PRŮMĚRNÉ VARIABILNÍ NÁKLADY (AVC) = náklady, které vyjadřují podíl celkových VC na jednotku produkce. MEZNÍ NÁKLADY (MC) = náklady dodatečného vstupu nutného k produkci mezní jednotky výstupu. Poměřují změnu celkových nákladů ke změně výstupu o jednotku. Náklady krátkého období - jsou minimální náklady na výrobu určitého objemu produkce, když firma disponuje fixním množstvím kapitálu a variabilním množstvím práce. Náklady dlouhého období - jsou minimální náklady potřebné k výrobě určitého objemu produkce, kdy firma používá pouze variabilní výrobní faktory. Fixní náklady se v dlouhém období stávají variabilními. PŘÍJMY FIRMY Celkový příjem (TR) = celková částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků či služeb. Průměrný příjem (AR) = příjem, který vyjadřuje příjem (výnos) firmy na jednotku produkce. Všeobecně se průměrný příjem rovná ceně. Mezní příjem (MR) = zobrazuje změnu celkového příjmu vyvolanou změnou vyrobeného množství o jednotku. ZISK FIRMY - Každá firma se snaží maximalizovat ekonomický zisk, což je největší rozdíl mezi celkovými příjmy z prodeje a celkovými ekonomickými náklady. ROZLIŠUJEME: ÚČETNÍ ZISK (πA) = rozdíl mezi celkovými příjmy firmy a explicitními náklady (= náklady, které byly reálně vynaloženy na nákup výrobních faktorů). EKONOMICKÝ ZISK (πE) = rozdíl mezi příjmy a ekonomickými náklady (součet explicitních a implicitních nákladů, přičemž implicitní náklady představují výnosy, o které firma přichází, když využívá své zdroje určitým způsobem.) NORMÁLNÍ ZISK (πN) = rozdíl mezi účetním a ekonomickým ziskem, který je jiným vyjádřením nákladů obětovaných příležitostí. DOKONALÁ KONKURENCE = IDEÁL Předpoklady: velký počet kupujících a prodávajících dokonalé informace, firmy a maximalizují zisk a spotřebitelé užitek ZLATÉ PRAVIDLO – rovnost mezi mezními příjmy a mezními náklady (MR=MC) Průběh poptávkové, příjmové a nákladové křivky: -nemožnost ovlivnit tržní cenu vede k dokonale elastické individuální poptávkové křivce, která je rovnoběžná s osou x a splývá s křivkami AR a MR. Na trhu má však tržní poptávková křivka klesající tvar. Rovnováha dokonale konkurenční firmy: Firma je v rovnováze (maximalizuje zisk), pokud platí zlaté pravidlo Bod uzavření DK firmy (ukončení činnosti) v krátkém období: Firma zastavuje v krátkém období výrobu v bodě, kdy se cena rovná průměrným variabilním nákladům: P = AVC = → platí: TR < TC firma vykazuje ztrátu TR > VC firma by měla ve výrobě pokračovat P > AVC firma ve výrobě POKRAČUJE P < AVC firma ve výrobě NEPOKRAČUJE P = AVC BOD UZAVŘENÍ FIRMY Dlouhodobá rovnováha DK firmy → bod zvratu: bod zvratu je okamžik, kdy firma pokrývá všechny náklady a její čistý ekonomický zisk je nulový, tedy MR = MC = AC = AR = P. V dlouhém období je to stav rovnováhy firmy. → platí: TR < TC firma vykazuje ztrátu P > AC zisk (pouze v KRÁTKÉM OBDOBÍ) P < AC ztráta (pouze v KRÁTKÉM OBDOBÍ) P = AC BOD ZVRATU, firma realizuje nulový ekonomický zisk, firma se z dlouhodobého hlediska nachází v rovnováze NEDOKONALÁ KONKURENCE = REALITA Předpoklady: diferencovaný produkt klesající individuální D křivka PŘÍČINY - nákladové podmínky, bariéry konkurence, nedokonalé info ROZLIŠUJEME 3 FORMY: MONOPOL – jediný na trhu (silný, nemá konkurenci) OLIGOPOL – v daném odvětví 2-5 firem např. ČEZ, O2(málo konkurenčních spol.) MONOPOLNÍ KONKURENCE – nejjemnější forma nedokonalé konkurence s prvky monopolu i dokonalé konkurence MONOPOL Čistý monopol = jediný výrobce, který nemá žádné blízké substituty Přirozený monopol = uspokojuje tržní poptávku s nižšími průměrnými náklady než více firem v odvětví a dosahuje úspor z rozsahu, přičemž křivka průměrných dlouhodobých nákladů je klesající. Monopson = tržní struktura s monopolní silou na straně poptávky Rozhodování monopolu o výši výstupu a ceně: Monopol stanovuje cenu podle klesající poptávkové křivky, kde cena je vyšší než mezní náklady, a maximalizuje zisk při P > MC = MR. Snížením ceny pro všechny jednotky dochází k rychlejšímu poklesu mezního příjmu než ceny, což vede k výstupu nad minimálními průměrnými náklady. Monopolní zisk (monopolní renta) - je projevem tržní síly monopolu; jedná se o přebytek průměrných příjmů nad průměrnými náklady (AR – AC). Monopol prodává za vyšší ceny než dokonale konkurenční firma a vyrábí menší objem produkce. V monopolu nelze graficky znázornit křivku nabídky, protože vztah mezi cenou a produkcí není jednoznačný. OLIGOPOL Čistý oligopol = produkt je homogenní (např. ocelářský průmysl, ropa, obilí). Diferencovaný oligopol = produkt je diferencovaný (např. automobilový nebo tabákový průmysl). Duopol = pokud v odvětví vyrábějí jen dvě firmy. Oligopol s dominantní firmou - celková tržní poptávka je rozdělena mezi dominantní firmu a menší konkurenční firmy (konkurenční lem), přičemž dominantní firma určuje ceny a menší firmy se jim přizpůsobují Smluvní (koluzivní) oligopol - je situace, kdy několik velkých firem uzavírá dohody o cenách a rozdělení trhu, čímž se chovají jako monopol. Kartel = smluvní oligopol, který vzniká na bázi tajných dohod. (např. OPEC)  Oligopol je efektivnější než monopol, protože cena je nižší a produkce vyšší, ale stále méně než v dokonalé konkurenci, kde je cena nejnižší a produkce nejvyšší. MONOPOLNÍ KONKURENCE V krátkém období se firma v monopolní konkurenci chová jako monopol a může dosahovat monopolního zisku. Tento zisk však přitahuje nové firmy do odvětví, což vede k nulovému ekonomickému zisku v dlouhém období. Neefektivnost nedokonale konkurenčního trhu Alokační efektivnost - znamená, že výroba odpovídá poptávce a cena se rovná mezním nákladům. Trhy s nedokonalou konkurencí jsou neefektivní, protože k tomu nedochází. Náklady mrtvé váhy jsou ztráty přebytků způsobené nedokonalou konkurencí a odchylkou od optimální výroby, což ukazuje na neefektivnost trhů. Podmínka rovnováhy firem na nedokonale konkurenčním trhu: MR = MC, přičemž mezní příjem je nižší než cena (MR< P) Měření monopolní (tržní) síly Lernerovým indexem: Lernerův index měří monopolní sílu firmy a může mít hodnoty od 0 do 1, přičemž vyšší hodnoty znamenají větší tržní sílu. V podmínkách dokonalé konkurence je hodnota tohoto indexu 0. (L= P – MC / P) TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ Cena výrobního faktoru je cena spojená se službou tohoto faktoru V ekonomické teorii se nejčastěji rozlišují následující VF: Půda (A) – platí se renta = cenou této služby je práce (L) – vyplácí se mzda = cena této služby je mzdová sazba (w) kapitál (K) – platí se úrok = cenou je úroková míra technologie. -Za předpokladu dokonalé konkurence se směřuje k rovnovážné ceně VF (PVF*), tato cena určuje výdělek VF, a skládá se ze dvou částí, a to z transferového výdělku a z ekonomické renty. TRANSFEROVÝ VÝDĚLEK - výše výdělku, kterou by daný vstup mohl získat při svém nejlepším alternativním užití. EKONOMICKÁ RENTA -je částí celkového výdělku daného vstupu, která převyšuje transferový výdělek. (s rostoucí elasticitou nabídky klesá ekonomická renta) Čistá ekonomická renta je výdělek placený za službu výrobního faktoru s fixní nabídkou. FIRMA NA TRHU VÝROBNÍHO FAKTORU - rozhodování firmy je určováno cílem firmy maximalizovat zisk Mezní náklady na výrobní faktor (MCVF) - je dodatečný náklad vzniklý zapojením jedné jednotky výrobního faktoru, zatímco příjem z mezního produktu výrobního faktoru (MRPVF) je dodatečný příjem získaný prodejem produktu vytvořeného touto jednotkou. V podmínkách dokonalé konkurence platí: MCVF = PVF TRH PŮDY Nabídka půdy (SA) je fixní, tedy neelastická!!! Výše pozemkové renty je určována sazbou pozemkové renty (rA) a množstvím pronajaté půdy (QA). Pozemková renta je specifickým případem čisté ekonomické renty TRH PRÁCE V PODMÍNKÁCH DOKONALÉ KONKURENCE: Poptávka po práci (DL) - je určena množstvím práce, které firma najímá při různých mzdových sazbách. V podmínkách DK; mezní náklady práce se tedy rovnají mzdové sazbě. Firma maximalizující zisk najímá tolik práce, kdy příjem z mezního produktu práce (MRPL) odpovídá mezním nákladům na práci (MCL) nebo mzdové sazbě (w). INDIVIDUÁLNÍ NABÍDKOVÁ KŘIVKA PRÁCE (SL) - má tvar zpětně zakřivené křivky: zvyšování mzdy nejprve zvyšuje nabídku práce (substituční efekt), ale od určité výše vede k poklesu zájmu o práci (důchodový efekt) ve prospěch volného času. TRŽNÍ NABÍDKOVÁ KŘIVKA PRÁCE (SL) - je dána horizontálním součtem individuálních křivek nabídky práce.(rostoucí křivka) ROVNOVÁHA NA TRHU PRÁCE - je dána střetem tržní křivky nabídky práce a tržní křivky poptávky po práci. Jestliže je mzdová sazba na trhu (w1) nižší než rovnovážná, vzniká na trhu nedostatek pracovních sil. Naopak, bude-li mzdová sazba na trhu (w2) vyšší než rovnovážná, vzniká na trhu přebytek pracovních sil (nezaměstnanost). TRH PRÁCE V PODMÍNKÁCH NEDOKONALÉ KONKURENCE: Projevy nedokonalé konkurence na trhu práce: Mzdová nepružnost – pomalé reakce mezd na změny na trhu práce. Kolektivní smlouvy a zákony – mzdy mohou být dlouhodobě mimo úroveň příjmu z mezního produktu práce. Odbory – monopolní síla na straně nabídky práce. Monopson – jediná firma dominuje poptávce po práci. Bilaterální monopol – monopolní síla na straně nabídky i poptávky. TRH KAPITÁLU Kapitál = úspory přeměněné v investice neboli úspory vydané za účelem zhodnocení. Rozlišujeme: Reálný kapitál – dlouhodobé spotřební statky. Finanční kapitál – peníze a finanční aktiva (obligace, akcie). Lidský kapitál – znalosti a dovednosti pracovní síly. -Společným znakem je generování dodatečného příjmu nebo užitku. Nabídku kapitálu tvoří úspory subjektů, které odkládají současnou spotřebu s očekáváním vyšší budoucí spotřeby. Z krátkodobého hlediska je velikost úspor dána; nabídková křivka (SK;SR) je NEELASTICKÁ. Z dlouhodobého hlediska jsou úspory rostoucí funkcí úrokové míry, nabídková křivka (SK;LR) je ROSTOUCÍ. ÚROKOVÁ MÍRA (iR) - vyjadřuje zhodnocení vložené částky za určité období a motivuje domácnosti k úsporám, protože umožňuje odhadnout budoucí hodnotu dnešních úspor (FV = PV × (1 + iR)^n). FV = hodnota budoucího výnosu PV = současná hodnota vkladu (1 + iR)n = úročitel (= udává, kolikrát se zvýší počáteční vklad za n let při dané úrokové míře) " = odúročitel neboli diskont (= udává, kolikrát nižší je současná hodnota částky, #" + # " ! ! kterou získáme na konci n-tého roku při dané úrokové míře) Poptávka po kapitálu vychází z potřeb firem financovat investice, závisí na příjmu z mezního produktu kapitálu a klesá s rostoucí úrokovou mírou. Pro firmy je klíčové znát výnosy v daném roce, protože mají větší význam než budoucí výnosy; současnou hodnotu výnosů lze spočítat pomocí vzorce: PV = současná hodnota celého toku očekávaných budoucích výnosů N = čistý roční výnos  $" $% $! iR = roční úroková míra, u níž předpokládáme, že se nemění %& = + + $$$$$ + " + #" #" + #" ! % #" + #" ! ! Čistá současná hodnota budoucích výnosů je rozdíl mezi současnou hodnotou budoucích výnosů a náklady na investici; firma investuje, pokud je hodnota větší než nula, a vybírá variantu s nejvyšší hodnotou. Rovnováha na trhu kapitálu je určena střetem poptávky a nabídky, přičemž rovnovážná úroková míra vyrovnává úspory a investice; při vyšších úrokových mírách domácnosti šetří více, než je poptávka po kapitálu, a při nižších úrokových mírách je poptávka vyšší než úspory.