PEU – Testové Otázky PDF

PEU – testové otázky Pravomoci EU jsou svým charakterem: ✅ a. trvalé a členskými státy již neovlivnitelné b. pravomoci delegované na ni suverénními členskými státy c. pravomoci svěřené jí občany EU d. pravomoci delegované na ni OSN V př...

PEU – testové otázky Pravomoci EU jsou svým charakterem: ✅ a. trvalé a členskými státy již neovlivnitelné b. pravomoci delegované na ni suverénními členskými státy c. pravomoci svěřené jí občany EU d. pravomoci delegované na ni OSN V případě kolize norem národní právní úpravy a evropské úpravy: a. členský stát použije národní úpravu ✅ b. se nepoužije zásada přednosti c. se použije zásada přednosti d. členský stát rozhodne, zda použije svou či evropskou úpravu Výklad práva EU a provádění smluv zajišťuje: a. SDEU prostřednictvím judikatury ✅ b. Evropský parlament c. Rada d. Komise Který stát vstoupil do EU jako poslední? ✅ a. Rumunsko b. Chorvatsko c. Makedonie d. Bulharsko Pravomoci byly členskými státy svěřeny EU na dobu: a. určitou, kterou určil každý stát samostatně ✅ b. 50 let c. neurčitou d. 20 let Kdo a jakým způsobem může vstoupit do EU: ✅ a. fyzické i právnické osoby, které uznávají hodnoty EU uvedené v čl. 2 SFEU b. nečlenský stát dle pravidel uvedených v čl. 49 SEU c. mezinárodní organizace dle mezinárodní dohody d. členský stát dle pravidel uvedených v čl. 49 SEU Jaký je vztah mezi soudy členských zemí EU a soudním dvorem EU. a. SDEU je podřízen vnitrostátním soudům v oblasti výkladu unijního práva ✅ b. vnitrostátní soudy a SDEU spolu nemají žádný vztah c. vnitrostátní soudy a SDEU spolu kooperují zejména v řízení o předběžných otázkách d. SDEU je zcela nadřazen vnitrostátním soudům Kompetenční pravomoc států EU znamená, že o dělbě pravomoci mezi členské státy a EU rozhoduje: a. členské státy ✅ b. Evropský parlament c. EU d. Komise Politické skupiny v Evropském parlamentu, které jsou součástí evropské demokracie, jsou: ✅ a. plenární zasedání b. frakce dle čl. 10 odst. 4 SEU c. předsednictvo d. předsednické konference Komise nemá pravomoc: a. vydávat stanoviska b. vydávat rozhodnutí ✅ c. odůvodněná stanoviska d. vydávat soudní rozhodnutí Poslední země, která rozšířila členské státy EU byla: a. Makedonie ✅ b. Slovinsko c. Chorvatsko d. Estonsko Evropský parlament je: ✅ a. nadnárodní orgán, který zastupuje zájmy EU b. kolektivní permanentní nadnárodní orgán, který zastupuje zájmy občanů EU c. kolektivní nepermanentní nadnárodní orgán, který zastupuje zájmy občanů EU d. kolektivní permanentní orgán, který zastupuje zájmy EU O Komisi platí, že ✅ a. je nadnárodní institucí a rozhoduje spory o výkladu i platnosti, u sekundárního práva EU pouze jeho výkladu b. je kolektivní, permanentní a nadnárodní institucí a hájí zájmy EU c. je kolektivní, permanentní a nadnárodní institucí a hájí zájmy členských států EU d. hájí zájmy Komise Evropský poslanec má status: a. nestranný, ale podléhající pokynu politické strany, jejímž je členem b. nezávislosti, která je slučitelná s vnitrostátním poslaneckým mandátem ✅ c. občana EU a představitele moci výkonné v EU d. nezávislý, nestranný, pod ochranou výsad a imunit Rada Evropy je: ✅ a. mezinárodní organizace založená jako součást EU v roce 2007 b. mezinárodní organizace založená v roce 1949 stojící mimo rámec EU c. orgán EU, kde má každý členský stát 1 zástupce d. orgán OSN, kde má každý členský stát 1 zástupce Jaká země vystoupila z EU a. Norsko b. Ukrajina ✅ c. Polsko d. Velká Británie Kdo se nemůže stát členem EU: ✅ a. Černá Hora b. Kanada c. Republika Severní Makedonie d. Srbsko Mezi výlučné pravomoci EU nepatří oblast: a. měnové politiky b. společné obchodní politiky ✅ c. celní unie d. vnitřního trhu Aktivní legitimace Komise před Soudním dvorem EU znamená: a. právo podat podnět ke kontrole rozpočtu EU ✅ b. právo podat žalobu na fyzické a právnické osoby pro porušení vnitrostátního a unijního práva c. právo podat žalobu pro porušování práva EU členskými státy, jinými orgány EU a pro nečinnost jiných orgánů EU d. předat podnět evropské občanské iniciativy k rozhodnutí Evropská rada je: a. kolektivním permanentním orgánem, který zastupuje zájmy členských států EU ✅ b. mezivládním orgánem, který není permanentním c. kolektivním nepermanentním orgánem, který zastupuje zájmy členských států EU d. kolektivním nepermanentním orgánem, který zastupuje zájmy občanů EU EU je: a. samostatný subjekt s vlastními svrchovanými právy a právním řádem závislým na členských státech b. nesamostatný subjekt s vlastními svrchovanými právy a právním řádem závislým na členských státech ✅ c. nesamostatný subjekt s vlastními svrchovanými právy a právním řádem nezávislým na členských státech d. samostatný subjekt s vlastními svrchovanými právy a právním řádem nezávislým na členských státech Mezi výjimky ze zásady přednosti práva EU nepatří: a. důsledek přenosu pravomocí členských států na EU ✅ b. nepřiměřené poškození práv třetích osob c. porušení EÚLP d. zneužití práva EU Sdílená pravomoc EU a členských států se z níže uvedených důvodů uplatňuje v oblasti: ✅ a. celní unie b. vnitřního trhu c. společné obchodní politiky d. měnové politiky Jak je umožněno vystoupit z EU: a. z EU nelze vystoupit ✅ b. z EU lze vystoupit nejdříve po uplynutí 35 let od data vstupu c. z EU může vystoupit každý členský stát v souladu se svými ústavními předpisy d. z EU může vystoupit každý stát dle výlučně podle pravidel stanovených Evropským parlamentem EU lze charakterizovat jako: a. mezinárodní organizaci s prvky konfederace a federace ✅ b. konfederaci c. federaci d. demokratický právní stát Evropský veřejný ochránce je orgánem: a. NATO b. Rady Evropy ✅ c. Evropské rady d. Evropské Unie Maastrichtská smlouva z roku 1991 zavedla poprvé pojem: a. Vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku ✅ b. Evropské hospodářské společenství c. Evropská unie d. EURATOM ✅ Generální advokát je: a. členem Soudního dvora, nepodílí se na jeho rozhodnutí, ale vydává stanoviska b. členem Soudního dvora a vydává stanoviska, která jsou závazná pro SDEU c. je zástupcem členských zemí, vyslaných nejvyššími soudními orgány do Evropy d. je členem Hospodářského a sociálního výboru _________ Pojem Dublinský systém v rámci práva EU označuje: a. dřívější spolupráci mezi členskými státy EU, která byla nahrazena nynějším Schengenským systémem b. spolupráci mezi členskými státy EU s cílem odstranit hraniční kontroly na vnitřních hranicích mezi těmito státy ✅ c. společný unijní mechanismus, kterým má být určen jediný členský stát k meritornímu přezkumu žádosti o mezinárodní ochranu d. společný unijní mechanismus k určení těch žádostí o mezinárodní ochranu, kterým má být vyhověno Který z následujících států není plnohodnotným členem Schengenského prostoru: a. Finsko ✅ b. Norsko c. Irsko d. Island Mezi typické akty sekundárního práva EU patří: ✅ a. doporučení a stanoviska b. všechny možnosti jsou správně c. rozhodnutí d. nařízení a směrnice Které z níže uvedených tvrzení týkajících se obecných zásad unijního práva není pravdivé: a. jsou nepsaným pramenem práva EU b. vycházejí především ze společných ústavních tradic členských států a obecných principů mezinárodního práva????? c. byly formulovány výhradně judikaturou SDEU (tímhle si nejsem jistá, ale je to nejpravděpodobnější) d. jsou nadále tvořeny výhradně nepsanými principy, které tvoří součást právního řádu EU - ty principy se později stejně sepisují Harmonizace vnitrostátního práva členských států právem EU je v principu možná: a. jen v případech, kdy se vnitrostátní úprava zásadně odlišuje, a to i pokud k tomu pravomoc EU svěřena nebyla (tímhle si taky nejsem jistá) b. jen v případech, kdy k tomu EU byla svěřena pravomoc primárním právem c. i v případech, kdy se vnitrostátní úprava odlišuje pouze nepodstatně, a to i pokud k tomu EU pravomoc svěřena nebyla d. vždy, pokud je to nezbytné k dosažení unijního cíle spočívajícího ve vytváření “stále užšího svazku mezi národy Evropy” Zmocnění k zahájení jednání o uzavření mezinárodní smlouvy mezi EU a třetím státem v oblasti společné ✅ obchodní politiky uděluje: a. Rada b. Evropský parlament c. Evropská rada d. Komise Nejdůležitější roli při přípravě a tvorbě aktů sekundárního práva EU hrají: a. Rada a Evropský parlament ✅ b. Komise, Evropská rada a Evropský parlament c. Komise, Rada a Evropský parlament d. Evropská rada, Rada a Evropský parlament Je Evropská úmluva Rada Evropy o ochraně lidských práv součástí práva EU? a. je ve smyslu čl. 6 SEU b. je pouze díky rozhodnutí SDEU ✅ c. bude až EU vstoupí do Rady Evropy d. není Pojem vnější smlouvy EU označuje: a. akty sekundárního práva EU přijímané Komisí výhradně v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU b. akty sekundárního práva EU přijímané Evropskou radou či Radou výhradně v oblasti společné zahraniční a ✅ bezpečnostní politiky EU c. mezinárodní smlouvy uzavírané mezi EU a dalšími subjekty mezinárodního práva d. mezinárodní smlouvy uzavírané mezi členskými státy a dalšími subjekty mezinárodního práva v oblastech spadajících do působnosti práva EU Legislativní akty se odlišují od nelegislativních aktů v principu tím, že: a. LA jsou vždy přijímány pouze Evropským parlamentem b. NA jsou vždy přijímány pouze Evropským parlamentem ✅ c. NA jsou vždy přijímány pouze řádným či zvláštním legislativním procesem d. LA jsou vždy přijímány pouze řádným či zvláštním legislativním procesem Které z níže uvedených tvrzení je pravdivé: a. žádná odpověď není správná b. akty v přenesené působnosti může přijímat Komise za předpokladu, že je k tomu zmocněna SEU nebo SFEU, tyto akty mohou doplňovat, případně měnit nepodstatné prvky jiného právně závazného aktu EU c. akt v přenesené působnosti nemusí obsahovat označení “v přenesené působnosti” ✅ d. akty v přenesené působnosti může přijímat Komise za předpokladu, že je k tomu zmocněna legislativním aktem, tyto akty mohou doplňovat, případně měnit, nepodstatné prvky jiného legislativního aktu EU Směrnicí se rozumí: a. právní předpis, který stanovuje sledovaný cíl, jehož má být dosaženo, a současně obsahuje více či méně konkretizované standardy požadované vnitrostátní úpravy b. právní předpis, který vždy stanovuje toliko minimální standardy určité právní úpravy s tím, že členské státy mohou zavést přísnější regulaci c. právní předpis bez právní závaznosti, jelikož stanovuje toliko minimální standardy pro členské státy d. právní předpis, který stanovuje pouze sledovaný cíl, jehož má být dosaženo, směrnice je proto toliko velmi obecná až rámcová a nesmí obsahovat konkrétní regulaci, konkrétní pravidla chování jsou vytvářena až na ✅ úrovní členského státu, který má při tvorbě vnitrostátní úpravy úplnou volnost za podmínky, že je dosaženo sledovaného cíle Pojem implementační doba označuje: a. legisvakanční dobu nařízení b. dobu, v jejímž rámci jsou orgány EU povinny změnit vnitrostátní právní úpravu za účelem dosažení výsledku stanoveného v unijním nařízení c. dobu, během níž mají soudy a orgány členského státu povinnost rozhodovat v souladu s unijní směrnicí. Tato lhůta není obvykle časově omezena, resp. ke skončení této doby zpravidla dochází až přijetím nové úpravy, která omezí jak platnost, tak účinnost stávající směrnice ✅ d. dobu, v jejímž rámci je členský stát povinen dosáhnout svou vnitrostátní úpravou výsledku stanoveného v unijní směrnici ???Pojem právní akt s obecnou působností podle čl. 263 odst. 4 SFEU označuje: a. nelegislativní akt s obecnou působností přijímaný zásadně Komisí na základě zmocnění v legislativním aktu b. závaznou právní normu přijatou některým členským státem EU, která má obecnou působnost v rámci daného státu c. nelegislativní akt s obecnou působností přijímaný zásadně Komisí na základě zmocnění od členských států  d. nařízení a směrnice EU přijaté řádným legislativním procesem, které mají obecnou působnost ✅ Návrhy na změnu primárního práva EU řádným postupem může podat: a. Komise, členský stát a Evropský parlament b. Komise, členský stát a Rada c. jen mezinárodní konference členských států d. Komise, členský stát a Evropská rada ✅ Obecné zásady unijního práva: a. jsou nepsaným pramenem práva EU b. nejsou pramenem práva EU, nicméně slouží jako výkladová pomůcka pro SDEU c. jsou psaným pramenem práva EU d. nejsou pramenem práva EU, ledaže jsou vtěleny do jiného psaného pramene práva EU Tradiční výčet pramenů práva EU nezahrnuje: ✅ a. legislativní akty a nelegislativní akty b. obecné zásady unijního práva c. mezinárodní smlouvy mezi EU a třetími subjekty d. právní obyčeje unijního práva ✅ Revize primárního práva EU je mimo jiné provedena: a. oběma uvedenými smlouvami b. Jednotným evropským aktem c. žádnou z uvedených smluv d. Amsterodamskou smlouvou Listina základních práv EU: ✅ a. se stala právním základem pro přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a svobod b. je součástí primárního práva a má tedy stejnou právní sílu jako Smlouvy c. je součástí sekundárního práva a musí být tedy v souladu s primárním právem EU d. má charakter právně nezávazné deklarace připojené ke Smlouvě z NIce Jednací řád SDEU: ✅ a. byl ve svém konsolidovaném znění přijat jako legislativní akt (dle terminologie po Lisabonské smlouvě) b. nespadá do žádné z typických kategorií pramenů práva EU. Jedná se o akt svého druhu (sui generis) c. byl přijat jako protokol k zakládacím smlouvám d. byl ve svém konsolidovaném znění přijat jako nelegislativní akt (dle terminologie po Lisabonské smlouvě) Povinnost jednotlivci NELZE přímo založit na základě: a. rozhodnutí b. nařízení ✅ c. SFEU d. směrnice Pojem “implementační doba” se z hlediska pramenů sekundárního práva EU váže k: a. nařízení b. rozhodnutí ✅ c. doporučení d. směrnici ✅ Mezi platné prameny primárního práva EU dnes NEPATŘÍ: a. Smlouva o založení ESUO b. Listina základních práv EU c. Smlouva o EU d. Smlouva o založení EUROATOM Nástrojem pro harmonizaci v právu EU je v principu zejména: a. nařízení b. rozhodnutí ✅ c. doporučení d. směrnice Revize primárního práva na základě Smlouvy o ústavě pro Evropu: ✅ a. přinesla mimo jiné zrušení pilířové struktury práva EU b. provedena nebyla, jelikož nedošlo k ratifikaci všemi členskými státy EU c. zavedla mimo jiné unijní občanství pro občany EU d. přinesla mimo jiné komunitarizaci unijní úpravy v oblasti azylu a přistěhovalectví ???Které z níže uvedených tvrzení je pravdivé: a. žádná odpověď není správná b. prováděcí akt EU může být přijat v případech, kdy jsou k provedení právně závazných aktů Unie nutné jednotné podmínky, svěřit pravomoc k jeho vydání lze výlučně Radě c. prováděcí akt EU musí obsahovat označení “prováděcí” d. prováděcí akt EU může být přijat v případech, kdy jsou k provedení právně závazných aktů Unie nutné jednotné podmínky, svěřit pravomoc k jeho vydání lze výlučně Komisi Opatření týkající se společného azylového prostoru EU jsou dle SFEU přijímána: ✅ a. mezivládní konferencí za účasti zástupců členských států b. řádným legislativním procesem c. zvláštním legislativním procesem d. členskými členy samostatně Která z níže uvedených tvrzení ohledně rozhodnutí jako sekundárního pramene práva EU lze označit jako pravdivé a. rozhodnutí musí být vždy provedeno prostřednictvím vnitrostátní právní úpravy, bez něj nemůže nabýt účinnosti b. rozhodnutí je vždy individuálním aktem aplikace práva, nikdy nemůže být obecně závazné ✅ c. rozhodnutí je vždy závazné v celém rozsahu, avšak pokud jsou v něm uvedeni konkrétní adresáti, je závazné pro ně d. na rozdíl od nařízení a doporučení, rozhodnutí nikdy neslouží k zavedení všeobecné právní úpravy s obecnou působností Tzv. klauzule flexibility (nebo evolutivní klauzule) v rámci revize primárního práva EU v principu umožňuje: a. změnu primárního práva EU, aniž by Komise měla povinnost upozornit vnitrostátní parlamenty členských států o takovém návrhu b. Evropské radě rozhodnout o nesvolání Konventu, čímž může zcela zablokovat revizi stávajícího primárního práva EU ✅ c. Za stanovených podmínek přijetí právních aktů bez explicitního zmocnění ve Smlouvě o fungování Evropské unie d. uplatnit členskému státu dobrovolný opt-in či opt-out u nově přijímaných integračních kroků v rámci EU ✅ Základními dvěma legislativními procesy v Eu po Lisabonské smlouvě jsou: a. řádný legislativní postup a zvláštní legislativní postup b. proces spolurozhodování a proces spolupráce c. řádný legislativní postup a zjednodušená procedura konzultace d. řádný legislativní postup a zjednodušená procedura souhlasu Termín “sekundární právo EU” v rámci systému práva EU zahrnuje: a. nařízení, při jejichž přijímání vystupují Evropský parlament a Komise jako naroveň postavené ✅ spolurozhodovací orgány b. legislativní akty c. přístupné smlouvy nových členských států d. smlouvy o přidružení uzavírané se třetími státy Vnitrostátní zákon, který je v rozporu se sekundárním právem EU, může být zrušen: a. Tribunálem (EU) b. Soudním dvorem (EU) ✅ c. všechny možnosti jsou správné d. příslušnými orgány daného členského státu Revize primárního práva EU byla mimo jiné provedena: a. žádnou z uvedených smluv b. Amsterodamskou smlouvou c. Jednotným evropským aktem  d. oběma uvedenými smlouvami ✅ Listina základních práv EU představuje: a. kodifikaci lidských práv na úrovni EU b. je to právně nezávazný dokument c. seznam nároků občanů EU vůči členským státům d. katalog práv občanů vůči mezinárodním organizacím SEU: a. nahradila přijetím Smlouvy z Nice původní Pařížskou smlouvu z roku 1951 b. upravuje podrobně vlastní činnost EU a jednotlivé oblasti integrace ✅ c. tvoří společně se SFEU a Smlouvou o založení ESUO hlavní prameny primárního práva d. je též označována jako Maastrichtská smlouva a představuje analogii “ústavy” EU Listina základních práv EU je: a. je právně závazná a má postavení primárního práva dle čl. 6/1 SEU b. je právně nezávazná c. seznam nároků občanů EU vůči svým členským státům d. je to právně závazný dokument podle smlouvy z Nice Společný evropský azylový systém EU: a. je tvořen výhradně mezinárodními dohodami mezi členskými státy b. je upraven toliko v SEU, zatímco v SFEU od účinnosti Lisabonské smlouvy chybí c. patří mezi výlučné pravomoci EU d. je v rámci práva EU součástí prostoru svobody, bezpečnosti a práva Podstatou Schengenského prostoru: a. je odstranění hraničních kontrol na vnitřních hranicích mezi členskými státy tohoto prostoru b. je pouze omezení hraničních kontrol na vnějších hranicích s členskými státy tohoto prostoru, a to vůči všem osobám c. je zavedení kontrol na vnitřních hranicích mezi členskými státy tohoto prostoru d. je odstranění hraničních kontrol na vnějších hranicích s členskými státy tohoto prostoru Revize primárního práva řádným postupem je principiálně prováděna prostřednictvím: a. plenární zasedáním Evropského parlamentu po obdržení mandátu schváleného Konventem b. plenární zasedáním Evropského parlamentu po obdržení mandátu schváleného Evropskou radou c. mezivládní konference zástupců členských států schválenou předsedou Rady d. mezivládní konference zástupců členských států schválenou předsedou Komise Nařízením se rozumí: a. právní předpis, jehož normami lze jednotlivcům přímo uložit povinnosti, členské státy přitom nejsou oprávněny, aby tyto normy nejdříve přejali svým vnitrostátním právem (s výjimkou případů, kdy samo nařízení takový postup předvídá) b. právní předpis, jehož normami lze jednotlivcům přímo uložit povinnosti, členské státy jsou přitom oprávněny přijmout v rámci svého vnitrostátního práva totožné či alespoň obdobné normy, a tím nařízení implementovat c. právní předpis, jehož normami lze jednotlivcům přímo uložit povinnosti, členské státy jsou přitom oprávněny přijmout v rámci svého vnitrostátního práva totožné normy (a tím nařízení implementovat) za podmínky, že k takové implementaci dojde bez jakýchkoliv odchylek d. právní předpis, jehož normami lze jednotlivcům založit subjektivní práva, nikoli však subjektivní povinnosti Pojem právní akt s obecnou působností podle čl. 263 odst. 4 SFEU označuje: a. a.nelegislativní akt s obecnou působností přijímaný zásadně Komisí na základě zmocnění v legislativním aktu b. b.závaznou právní normu přijatou některým členským státem EU, která má obecnou působnost v rámci daného státu ✅ c. c.nelegislativní akt s obecnou působností přijímaný zásadně Komisí na základě zmocnění od členských států d. d.nařízení a směrnice EU přijaté řádným legislativním procesem, které mají obecnou působnost ✅ Které z níže uvedených tvrzení je pravdivé: e. a.žádná odpověď není správná f. b.prováděcí akt EU může být přijat v případech, kdy jsou k provedení právně závazných aktů Unie nutné jednotné podmínky, svěřit pravomoc k jeho vydání lze výlučně Radě g. c.prováděcí akt EU musí obsahovat označení “prováděcí” h. d.prováděcí akt EU může být přijat v případech, kdy jsou k provedení právně závazných aktů Unie nutné jednotné podmínky, svěřit pravomoc k jeho vydání lze výlučně Komisi Listina základních práv EU představuje: a. ✅ a.kodifikaci lidských práv na úrovni EU b. b.je to právně nezávazný dokument c. c.seznam nároků občanů EU vůči členským státům d. d.katalog práv občanů vůči mezinárodním organizacím Listina základních práv EU je: a. a.je právně závazná a má postavení primárního práva dle čl. 6/1 SEU ✅ b. b.je právně nezávazná c. c.seznam nároků občanů EU vůči svým členským státům d. d.je to právně závazný dokument podle smlouvy z Nice Společný evropský azylový systém EU: a. a.je tvořen výhradně mezinárodními dohodami mezi členskými státy b. b.je upraven toliko v SEU, zatímco v SFEU od účinnosti Lisabonské smlouvy chybí ✅ c. c.patří mezi výlučné pravomoci EU d. d.je v rámci práva EU součástí prostoru svobody, bezpečnosti a práva Nařízením se rozumí: ✅ a. a.právní předpis, jehož normami lze jednotlivcům přímo uložit povinnosti, členské státy přitom nejsou oprávněny, aby tyto normy nejdříve přejali svým vnitrostátním právem (s výjimkou případů, kdy samo nařízení takový postup předvídá) b. b.právní předpis, jehož normami lze jednotlivcům přímo uložit povinnosti, členské státy jsou přitom oprávněny přijmout v rámci svého vnitrostátního práva totožné či alespoň obdobné normy, a tím nařízení implementovat c. c.právní předpis, jehož normami lze jednotlivcům přímo uložit povinnosti, členské státy jsou přitom oprávněny přijmout v rámci svého vnitrostátního práva totožné normy (a tím nařízení implementovat) za podmínky, že k takové implementaci dojde bez jakýchkoliv odchylek d. d.právní předpis, jehož normami lze jednotlivcům založit subjektivní práva, nikoli však subjektivní povinnosti Listina základních práv evropské unie: a. má vyšší právní sílu než Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie, jelikož chrání nezadatelná a nezcizitelná práva, která vyplývají především z ústavních tradic a mezinárodních závazků společných členským státům EU ✅ b. má stejnou právní sílu jako Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie, vůči kterým je její použití subsidiární tam, kde Smlouvy i Listina upravují stejnou oblast. Její použití je dále omezeno výhradně na případy spadající do působnosti práva EU c. má stejnou právní sílu jako Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie, vůči kterým je její použití speciální tam, kde Smlouvy i Listina upravují stejnou oblast. Její použití je dále omezeno výhradně na případy spadající do působnosti práva EU d. má stejnou právní sílu jako Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie, vůči kterým je její použití speciální tam, kde smlouvy i Listina upravují stejnou oblast, její použití je připuštěno i mimo rámec působnosti práva EU Mezi prameny práva EU se tradičně neřadí: ✅ a. obecné zásady unijního práva b. interinstitucionální dohody mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem c. vnější smlouvy EU d. rozsudky Evropského soudu pro lidská práva Nařízení, jakožto pramen sekundárního práva EU, lze obecně charakterizovat jako: a. právně nezávazný akt ✅ b. akt s obecnou platností, který je závazný v celém svém rozsahu a je přímo použitelný ve všech členských státech, nařízení má zpravidla přímý účinek c. akt s obecnou platností, který je závazný v celém svém rozsahu a je přímo použitelný ve všech členských státech, nařízení nemůže mít přímý účinek d. akt, který je závazný pro každý stát, kterému je určen, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, může mít přímý účinek V úředním věstníku EU se nepublikují: a. legislativní akty EU  b. směrnice EU, v nichž je uvedeno, komu jsou určeny (tj. nejsou určeny všem členským státům) ✅ c. rozhodnutí EU normativní povahy d. mezinárodní dohody uzavřené Evropskou unií ✅ Smlouvy o přistoupení nových členských států: a. jsou svojí povahou mezinárodními smlouvami uzavřenými mezi dosavadními členskými státy EU a novým přistupujícím státem b. svým vstupem v platnost nahrazují dříve přijatý akt o podmínkách přistoupení, který bývá přijat několik let před samotným vstupem do nového státu EU c. jsou uzavírány mezi EU na straně jedné a přistupujícím státem na straně druhé, členské státy tuto smlouvu neratifikují d. musejí být ratifikovány alespoň 72% stávajících členských států, nevyžaduje se však ratifikace všemi členskými státy Řádný legislativní postup v EU je v principu charakteristický tím, že: a. Evropský parlament má oproti Radě dominantní postavení b. Rada má oproti Evropskému parlamentu dominantní postavení ✅ c. akty jsou přijímány Komisí d. postavení Evropského parlamentu a Rady je v rámci této procedury rovnocenné PEU – test Charakteristické principy práva EU Ve věci Eurozatykače se Ústavní soud zabýval: ✅ a. pouze obecnými aspekty nepřímého účinku b. pouze konkrétními aspekty nepřímého účinku c. žádná z výše uvedených odpovědí není správná d. obecnými a konkrétními aspekty nepřímého účinku Co je obsahem rozhodnutí SDEU ve věci 26/62 Van Gend en Loos? a. definice principu nepřímého účinku b. definice principu zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti ✅ c. definice principu nadřazenosti práva EU d. definice principu přímého účinku Zákaz diskriminace v právu EU je: ✅ a. pravidlem, který nerozlišuje odlišné postavení různých osob b. obecnou zásadou právní EU c. obecnou zásadou právní pouze členských zemí d. vnitřním pravidlem pro chod volného pohybu Odpovědnost členského státu za škodu způsobenou porušením práva EU je: a. následek sloužící k ochraně EU, v případě, že stát poruší povinnost vyplývající pro něj z členských závazků b. následek sloužící k ochraně jednotlivce, v případě že EU poruší povinnost vyplývající pro ni z primárního práva ✅ c. následek sloužící o ochraně jednotlivce, v případě že stát poruší povinnost vyplývající pro něj z členských závazků d. následek sloužící k ochraně státu, v případě že jednotlivec poruší povinnost vyplývající pro něj z členských závazků Princip proporcionality a. se uplatňuje pouze tehdy, pokud se neuplatní zásada subsidiarity b. má své zakotvení toliko v judikatuře Soudního dvora EU ✅ c. v principu znamená, že členské státy jsou oprávněny přiměřený způsobem působit na činnost EU d. v principu znamená, že obsah ani forma činnosti EU nepřekročí rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů EU Co znamená princip nadřazenosti práva EU? a. aplikační přednost ústavního práva před sekundárním právem EU b. aplikační přednost práva EU před mezinárodním právem ✅ c. aplikační přednost vnitrostátního práva před primárním právem EU d. aplikační přednost práva EU před kolidujícími vnitrostátními normami Tzv. posílená spolupráce (neboli princip flexibility) umožňuje, aby: a. min. 9 členských států spolu více spolupracovalo v oblasti výlučných pravomocí či SZBP více spolupracovalo ✅ b. min. 15 členských států spolu více spolupracovalo v oblasti výlučných pravomocí či SZBP EU c. min. 9 členských států spolu více spolupracovalo v oblasti nevýlučných pravomocí či SZBP d. min. 15 členských států spolu více spolupracovalo v oblasti výlučných pravomocí Zásada subsidiarity práva EU: a. vymezuje prostor pro činnost EU v oblasti výlučných pravomocí b. vymezuje prostor pro činnost EU v oblasti koordinačních a podpůrných pravomocí ✅ c. se uplatní v rámci jakékoli činnosti EU v působnosti unijního práva d. vymezuje prostor pro činnost EU v oblasti sdílených pravomocí Povinnost eurokonformního výkladu se vztahuje k: a. nepřímému účinku ✅ b. výlučným pravomocím EU c. přímému účinku d. sdíleným pravomocím EU Přímý účinek znamená, že: ✅ a. na základě ustanovení práva EU nemohou vznikat práva a povinnosti fyzickým a právnickým osobám b. na základě ustanovení práva EU mohou vznikat práva a povinnosti fyzickým a právnickým osobám c. právo EU nepůsobí vůči jednotlivcům d. na základě ustanovení práva EU nemohou vznikat povinnosti fyzickým osobám Nepřímý účinek znamená ✅ a. že státy nemají povinnost interpretovat vnitrostátní právo ve světle závazné právní normy EU b. že státy mají povinnost interpretovat vnitrostátní právo ve světle závazné právní normy EU c. že právní akt EU není pro státy závazný d. že se státy nemusí právním aktem EU řídit Povinnost soudu použít souladný výklad norem evropského práva s normami vnitrostátními nastává: a. pokud se bude jednat o soud, proti jehož rozhodnutí není přípustný žádný opravný prostředek ✅ b. pouze v rozsahu věcné působnosti předmětného aktu práva EU a v plném rozsahu až do okamžiku uplynutí implementační lhůty c. vždy bez dalších podmínek d. pokud se bude jednat o soud, proti jehož rozhodnutí není přípustný řádný ani mimořádný opravný prostředek Jaké jsou důsledky pro vnitrostátní předpis, který je neslučitelný s právem EU? ✅ a. aplikovatelnost neslučitelného vnitrostátního předpisu b. odstranění vnitrostátního práva c. neaplikovatelnost neslučitelného vnitrostátního předpisu d. suspenze evropského práva Ústava členského státu EU a. nemá přednost před právem EU, pokud se ale nejedná o zásah do materiálního ohniska právního státu ✅ b. má přednost před právem EU za všech okolností c. má přednost před právem EU, pokud to stanoví Soudní dvůr EU d. nemá přednost před právem EU za žádných okolností Argumentace závazkem loajality v právu EU historicky umožnila Soudnímu dvoru EU: ✅ a. ve vymezených případech zakotvení možnosti změny primárního práva EU bez součinnosti členských států b. omezení suverenity členských států c. svěření dalších pravomocí EU d. zavedení některých klíčových principů unijního práva včetně principu přednosti či principu nepřímého účinku Může stát přijímat vnitrostátní normy, které jsou v rozporu s právem EU? a. neměl by b. nemůže, ale může požádat o výjimku ✅ c. může, pokud to dostatečně odůvodní d. nesmí Zásada odpovědnosti členského státu za škodu způsobenou porušením práva EU byla poprvé judikována v případě: a. 26/62 Van Gend en Loos b. 41/74 van Duyn ✅ c. 6/64 Costa v. Enel d. C-6/90 a C-9/90 Francovich Zásada subsidiarity v právu EU: a. se uplatní v rámci jakékoli činnosti EU v působnosti unijního práva ✅ b. vymezuje prostor pro činnost EU v oblasti koordinačních a podpůrných pravomocí c. vymezuje prostor pro činnost EU v oblasti sdílených pravomocí d. vymezuje prostor pro činnost EU v oblasti výlučných pravomocí O žalobách na náhradu škody způsobenou jednotlivci porušením práva EU rozhoduje/rozhodují: a. Rada EU ✅ b. Komise c. SDEU d. národní soudy Členské státy: a. jsou povinny k náhradě škody způsobené vnitrostátním opatřením odporujícím právu EU ✅ b. jsou povinny k náhradě škody, pouze pokud byla způsobena jinému členskému státu c. nejsou povinny k náhradě škody způsobeném vnitrostátní opatřením odporujícím právu EU d. byly povinny k náhradě škody do přijetí Lisabonské smlouvy Čeho se týká rozhodnutí SDEU ve věci 6/64 Costa? ✅ a. definice pojmu zboží ve volném pohybu zboží b. aplikační přednosti práva EU před kolidujícími vnitrostátními normami c. definice pojmu pracovník ve volném pohybu osob d. aplikační přednosti práva EU před mezinárodním právem Princip loajality: a. zavazuje pouze Evropskou unii, která má povinnost ctít důležité hodnoty členských států ✅ b. funguje oboustranně, čili členské státy jsou povinny k loajalitě k cílům EU, ale také EU musí ctít důležité hodnoty státu c. zavazuje pouze členské státy, které jsou povinny loajálně přispívat k dosahování cílů unijní integrace d. má své zakotvení toliko v judikatuře Soudního dvora EU O závažné porušení unijního práva se bude jednat tehdy, když: a. stát jakkoliv více či méně poruší své diskreční pravomoci ✅ b. EU zjevně a vážně poruší limity své diskreční pravomoci c. stát zjevně a vážně poruší limity své diskreční pravomoci d. jedinec zjevně a vážně poruší limity své diskreční pravomoci Co je obsahem rozhodnutí SDEU ve věci 106/77 Simmenthal II? a. národní soud má při aplikaci unijní normy povinnost zajistit její plnou účinnost i tím, že použije odporující vnitrostátní právo, aniž by musel čekat na jeho zrušení ústavní cestou b. národní soud při aplikaci unijní normy vždy dá přednost ústavnímu právu ✅ c. národní soud má při aplikaci unijní normy povinnost zajistit její plnou účinnost i tím, že nepoužije odporující vnitrostátní právo, aniž by musel čekat na jeho zrušení ústavní cestou d. národní soud při aplikaci unijní normy vždy dá přednost vnitrostátnímu právu Vertikální přímý účinek: a. aplikuje se mezi státy EU ✅ b. aplikuje se mezi jednotlivci navzájem c. aplikuje se mezi státem a jednotlivcem d. aplikuje se mezi státy navzájem Nepřímý účinek směrnice a. závisí na tom, zda jsou její ustanovení bezpodmínečná a dostatečně přesná b. závisí na tom, zda jsou její ustanovení dostatečně přesná ✅ c. závisí na tom, zda jsou její ustanovení bezpodmínečná d. nezávisí na tom, zda jsou její ustanovení bezpodmínečná a dostatečně přesná Odpovědnost členského státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením práva EU upravuje: a. Smlouva o odpovědnosti členského státu za škodu ✅ b. SEU c. není upravena v primárním právu, pouze v judikatuře SDEU d. SFEU Úplný přímý účinek mají vždy: ✅ a. stanoviska b. nařízení c. směrnice d. doporučení Přímý účinek normy evropského práva: a. zavazuje národní správní a soudní orgány k jejímu použití a zakládá práva bezprostředně jednotlivcům, kteří se jich mohou u národních orgánů dovolat b. znamená její schopnost závazně působit ve vnitrostátním právu bez recepčního opatření členského státu ✅ c. zavazuje orgány členských států k jejímu použití z úřední povinnosti, co by součást objektivně platného práva d. všechny uvedené odpovědi jsou správné O principu přednosti práva EU NENÍ možní tvrdit, že je to: a. nástroj pro plnou efektivitu práva EU ✅ b. důsledek přenosu pravomoci členských států na EU c. důsledek přednosti ústavního práva před právem EU d. nástroj jednotné aplikace práva EU Horizontální přímý účinek a. aplikuje se mezi státy navzájem ✅ b. aplikuje se mezi státy a EU c. aplikuje se mezi jednotlivci navzájem d. aplikuje se mezi státem a jednotlivcem Podmínky mimosmluvní odpovědnosti EU za škodu jsou: ✅ a. pouze vznik škody b. porušení normy práva EU, vznik škody a příčinná souvislost c. pouze porušení normy práva EU a vznik škody d. pouze porušení normy práva EU a příčinná souvislost Z čeho vyplývá zásada přednosti práva EU před kolidujícími vnitrostátními normami? a. z judikatury SDEU ve věci 30/62 Da Costa b. z vnitrostátního práva členských zemí ✅ c. z mezinárodního práva d. z judikatury SDEU ve věci 6/64 Costa v. Enel Může vnitrostátní soud přezkoumávat právní akty EU? a. může, pokud s tím bude souhlasit Komise b. může, pokud s tím bude souhlasit Soudní dvůr EU ✅ c. může, pokud s tím bude Rada EU souhlasit d. nemůže nikdy Zákaz obráceného účinku znamená, že a. se stát může dovolávat přísněji vůči jednotlivci vnitrostátní normy, když sám příslušnou směrnici neprovedl b. se stát nesmí dovolávat přísněji vůči jednotlivci vnitrostátní normy, když sám příslušnou směrnici provedl ✅ c. se EU nesmí dovolávat vůči jednotlivci vnitrostátní normy, když stát příslušnou směrnici neprovedl d. se stát nesmí dovolávat přísněji vůči jednotlivci vnitrostátní normy, když sám příslušnou směrnici neprovedl Zásada nediskriminace znamená: a. právo poskytnout ochranu vnitrostátnímu zboží a službám b. jde o jiné vyjádření vnitrostátní zásady všem stejně ✅ c. právo členského státu stanovit odlišná pravidla pro zacházení se čtyřmi svobodami d. jde o jiné vyjádření mezinárodněprávní zásady národního zacházení Blokační interpretační účinek se váže k: a. nařízení b. ke stanovisku ✅ c. implementaci doporučení d. implementaci směrnic Nepřímý účinek nastává u: a. všech směrnic jejich přijetím a publikací ✅ b. jen těch směrnic, u nichž se stát o vydané směrnici prokazatelně dozví c. všech směrnic, ale až po marném uplynutí transpoziční lhůty d. všech směrnic, ale až poté, kdy je členský stát řádně implementoval Za uplatňování práva a provádění závazků z práva EU vyplývajících jsou odpovědny/odpovědni: a. členské státy✅ b. fyzické a právnické osoby členského státu c. orgány EU a členské státy d. orgány EU Existují výhrady ústavních soudů vůči absolutní předností práva EU? a. ne, ani kdyby vývoj EU ohrožoval samotnou podstatu státní svrchovanosti a demokracie b. existují, jen pokud se na tom členské ústavní soudy předem dohodnou ✅ c. existují jen v oblasti volného pohybu zboží d. ano, pokud by vývoj EU ohrožoval samotnou podstatu státní svrchovanosti a demokracie V případech odpovědnosti státu za škodu způsobenou porušením práva EU musí být splněny podmínky: a. norma evropského práva, kterou stát porušil, musí předpokládat určitá subjektivní práva jednotlivců b. porušení ze strany státu musí být dostatečně závažné ✅ c. existence škody a přímá příčinná souvislost d. všechny uvedené odpovědi jsou správné Přímý účinek má taková norma EU, která: a. je dostatečně přesná a bezpodmínečná b. je dostatečně jasná a bezpodmínečná ✅ c. je dostatečně jasný a přesná d. je dostatečně jasná, přesná a bezpodmínečná Které z níže uvedených tvrzení je pravdivé ve vztahu k tzv. posílené spolupráci: a. nutným znakem je její otevřenost pro další členské státy, které se jí od počátku neúčastní ✅ b. povoluje ji Evropská rada c. považuje se za unijní acquis d. se souhlasem Rady ji lze zahájit též v oblasti výlučných pravomocí Eurokonformní výklad: ✅ a. je výklad domácího práva, který je s evropskou normou konzistentní, loajální a souladný b. všechny uvedené možnosti jsou správné c. používá se v případě, že norma evropského práva není přímo použitelná d. státy mají povinnost vykládat vnitrostátní právo ve světle textu a cíle normy, aby bylo dosaženo jí sledovaného účelu Předmětem aplikace nepřímého účinku je: a. předpis EU ✅ b. primární právo EU c. vnitrostátní předpis d. rozhodnutí SDEU Nařízení a. je přímo použitelné v každém členském státě ✅ b. musí být implementováno do vnitrostátního právního aktu c. musí být reprodukováno do vnitrostátního právního aktu d. není přímo použitelné v každém členském státe Porušení práva EU se může domáhat jednotlivec: a. nikdy, přístup jednotlivců b. proti jinému jednotlivci za předpokladu vertikálního přímého účinku dané normy ✅ c. podle primárního práva vždy a za jakých okolností d. proti jinému jednotlivci za předpokladu horizontálního přímého účinku dané normy V právu EU je povolena diskriminace: a. není obecně povolena ✅ b. na základě pohlaví c. na základě věku d. na základě státní příslušnosti PEU – předběžná otázka Řízení o předběžné otázce je oprávněn zahájit: a. veřejný ochránce práv ✅ b. vnitrostátní správní orgán c. vnitrostátní soud d. všechny možnosti jsou správně Předběžná otázka položená k Soudnímu dvoru EU se může týkat: a. u primárního práva pouze jeho výkladu, u sekundárního práva jeho výkladu i platnosti ✅ b. u primárního práva jeho výkladu i platnosti, u sekundárního práva pouze jeho výkladu c. pouze výkladu primárního práva EU, sekundárního práva se týkat nemůže d. pouze výkladu sekundárního práva, primárního práva se týkat nemůže Předběžnou otázku k SDEU je oprávněný podat: a. pouze ústavní soudy každé členské země EU b. pouze vnitrostátní soud tzv. posledního stupně, proti jehož rozhodnutí není již dostupný opravný prostředek ✅ c. pouze vnitrostátní soud z členské země EU, která s tím předem výslovně souhlasila d. vnitrostátní soud jakéhokoli stupně z každé členské země EU Rozsudek soudního dvora EU ve věci C-283/81 CILFIT je významný z hlediska: a. určení výjimek z povinnosti národního soudu položit předběžnou otázku Soudnímu dvoru ✅ b. vymezení předmětu řízení o předběžné otázce c. vymezení aktivní legitimace pro zahájení řízení o předběžné otázce d. aplikace principu subsidiarity pravomoci Soudního dvora EU při řešení otázek národního práva Které z níže uvedených tvrzení není pravdivé: a. účastník je oprávněn se obrátit na SDEU teprve poté, co vyčerpal vnitrostátní možnosti soudní ochrany b. vnitrostátní soudy nesmí řešit spory o výklad nebo provádění Smluv jinak, než jak stanoví Smlouvy ✅ c. rozdělení pravomocí mezi Soudním dvorem EU a vnitrostátními soudy se řídí zásadou svěřených pravomocí d. Soudní dvůr EU je příslušný rozhodovat jen věci, k jejichž rozhodnutí mu Smlouvy výslovně udělily pravomoc Pojem `acte clair` v řízení o předběžné otázce znamená, že: a. zodpovězení otázky není nutné pro rozhodnutí ve věci samé b. unijní akt je nejasný ✅ c. správný způsob aplikace unijního aktu je evidentní, takže neponechává prostor pro jakoukoli rozumnou pochybnost d. k řešené otázce existuje ustálená judikatura Soudního dvora EU Právo podat předběžnou otázku k SDEU má: a. pouze žalobce ve vnitrostátním sporu, ale žalovaný nikoli b. každý z účastníků vnitrostátního sporu, případně i státní zástupce ✅ c. pouze žalovaný ve vnitrostátním sporu, ale žalobce nikoli d. žádný z účastníků vnitrostátního sporu, pouze vnitrostátní soud Vzájemné rozdělení pravomocí mezi Soudním dvorem EU a národními soudy je ovládáno zejména: ✅ a. zásadou proporcionality b. zásadou svěřených pravomocí c. zásadou suverenity národních soudů d. jednacím řádem Soudního dvora EU Předběžnou otázku k SDEU je povinen podat: a. pouze ústavní soudy každé členské země EU po vyčerpání ústavní stížnosti ✅ b. pouze vnitrostátní soud tzv. posledního stupně, proti jehož rozhodnutí není již dostupný opravný prostředek c. vnitrostátní soud jakéhokoli stupně z každé členské země EU d. pouze vnitrostátní soud z členské země EU, která předem výslovně souhlasila Přezkum sekundárního práva v rámci řízení o předběžné otázce se týká: a. pouze jeho výkladu b. sekundární právo nelže v rámci řízení o předběžné otázce přezkoumávat ✅ c. jeho výkladu, platnosti a souladu s materiálním ohniskem ústavnosti právního řádu členského státu d. jeho výkladu a platnosti Řízení o předběžné otázce je svou povahou řízení: a. sporné b. odvolací ✅ c. kasační d. nesporné Správnost rozhodnutí vnitrostátních soudů členských států: ✅ a. přezkoumává Tribunál a Soudní dvůr jako soud odvolací b. unijní soudy nepřezkoumávají c. přezkoumává pouze Tribunál d. přezkoumává pouze Soudní dvůr Rozhodnutí Soudního dvora EU o předběžné otázce: a. je závazné pro předkládající soud pouze, pokud se týká platnosti unijního aktu b. není nikdy závazné ✅ c. představuje nezávazný výklad předložené otázky pro unijní i národní orgány a soudy d. je vždy závazné pro předkládající soud Řízení o předběžné otázce může zahájit fyzická osoba: a. je-li účastníkem soudního řízení před národním soudem ✅ b. kdykoli, má-li pochybnost o výkladu či platnosti unijního aktu c. nikdy d. napadá-li platnost unijního aktu pro porušení základních práv jednotlivce Mezi úkoly unijních soudů nepatří: a. posuzování platnosti právních aktů EU ✅ b. rozhodování vnitrostátních sporů s unijním prvkem c. výklad unijního práva prostřednictvím řízení o předběžné otázce d. kontrola legality činnosti unijních orgánů Přezkum primárního práva v rámci řízení o předběžné otázce se týká: a. primární právo nelze v rámci řízení o předběžné otázce přezkoumávat. To lze pouze v rámci mezinárodní konference členských států b. jeho výkladu, platnosti a souladu s materiálním ohniskem ústavnosti právního řádu členského státu ✅ c. jeho výkladu a platnosti d. pouze jeho výkladu Dodržování unijního práva na úrovni členského státu je primárně zajišťováno:  ✅ a. specializovanými národními soudy b. obecnými národními soudy c. Tribunálem d. soudem prvního stupně Rozhodnutí v řízení o předběžné otázce podle článku 267 SFEU v realitě vydává: a. soud prvního stupně nebo Tribunál ✅ b. Tribunál nebo Soud pro veřejnou službu c. Soudní dvůr d. Evropský soudní tribunál prvního stupně PEU – Soudní ochrana v EU ✅ Jaké sankce může Komise navrhnout Soudnímu dvoru EU za to, že členský stát nepřijal opatření k nápravě uvedená v rozsudku SDEU? a. paušální částku nebo penále ✅ b. pouze penále c. trest vyhoštění z EU d. odnětí věci V rámci mimosmluvní odpovědnosti EU se za porušení normy EU považuje: ✅ a. každé protiprávní jednání bez ohledu na jeho přičítatelnost b. pouze protiprávní jednání, které je přičítatelné EU c. postačuje jakékoli jednání, které je přičítatelné EU d. EU podle primárního práva nenese žádnou mimosmluvní odpovědnost Kdo je aktivně legitimován k podání žaloby na porušení smlouvy dle čl. 258 a násl. SFEU? a. členský stát a Evropský parlament b. Komise a Evropský parlament ✅ c. Komise a Rada d. Komise a členský stát Řízení o porušení unijního práva je: ✅ a. řízení o procesu vystoupení z EU b. mechanismus, jehož prostřednictvím vykonává Komise svoji povinnost dbát nad dodržováním unijního práva c. řízení před ústavními soudy členských států d. řízení o porušení smlouvy občany EU Uzná-li Soudní dvůr EU vznesenou námitku nepoužitelnosti právního aktu EU (označovanou též jako námitka protiprávnosti) za opodstatněnou: ✅ a. stane se dotčený akt EU neaplikovatelným u účinky inter partes, tj. pouze v rámci řízení, v němž byla námitka uplatněna b. zruší dotčený akt EU z důvodu jeho neplatnosti c. stane se dotčený akt EU neaplikovatelným s účinky erga omnes, tj ve všech řízeních před Soudním dvorem EU d. zastaví řízení, v němž byla námitka uplatněna a zahájí z úřední povinnosti řízení o neplatnosti aktu EU Kdo není aktivně legitimován k podání žaloby na nečinnost orgánů EU? ✅ a. členské státy EU b. Rada Evropy c. Evropská rada d. Rada EU Mimosmluvní odpovědnost EU zahrnuje: a. některé deliktní nároky b. taxativně uvedené deliktní nároky c. smluvní sporné nároky v nejširším slova smyslu, zahrnující kvazideliktní nároky z odpovědnosti za výsledek d. všechny deliktní nároky v nejširším slova smyslu, zahrnující i kvazideliktní nároky z odpovědnosti za výsledek Žalobou na neplatnost podle čl. 263 SFEU lze přezkoumat: a. akty Rady b. akty Evropského parlamentu ✅ c. akty Komise d. všechny uvedené možnosti jsou správné Žalobu na neplatnost podle čl. 263 SFEU jednotlivec: a. nemůže ji podat, neboť nemá aktivní legitimaci ✅ b. může podat, a to i v případě aktů určených jinému subjektu c. může podat, ale v případě aktů určených jinému subjektu, pouze prokáže-li, že se ho akt bezprostředně dotýká d. může podat, ale pouze se souhlasem subjektu, kterého se akt týká Uzná-li Soudní dvůr EU vznesenou námitku nepoužitelnosti právního aktu EU (označovanou též jako námitka protiústavnosti) za opodstatněnou: a. stane se dotčený akt EU neaplikovatelným s účinky inter partes, tj. pouze v rámci řízení, v němž byla námitka uplatněna b. zastaví řízení, němž byla námitka uplatněna a zahájí z úřední povinnosti řízení o neplatnosti aktu EU ✅ c. zruší dotčený akt z důvodu jeho neplatnosti d. stane se dotčený akt EU neaplikovatelným s účinky erga omnes, tj. ve všech řízeních před Soudním dvorem EU Jaké fáze má řízení o žalobě na nečinnost: a. soudní a výkonnou ✅ b. smluvní a mimosmluvní c. předsoudní a soudní d. obchodní a správní Kdo může navrhnout Soudnímu dvoru EU, aby byla členskému státu uložena sankce za to, že nepřijal opatření k nápravě uvedená v rozsudku SDEU? ✅ a. jiný členský stát b. Komise c. Rada Evropy d. Rada EU Smluvní odpovědnost EU se řídí: a. právem rozhodným pro příslušnou smlouvu ✅ b. žádná z uvedených možností není správná c. primární právem EU d. právem daného členského státu Co vydává Komise před podáním žaloby na porušení smlouvy dle článku 258 SFEU? a. předběžné vykonatelné usnesení ✅ b. odůvodněný rozsudek c. odůvodněné stanovisko d. rozsudek o porušení smlouvy Žalobu na náhradu škody způsobené EU lze podat ve lhůtě: a. 5 let ✅ b. 3 let c. 4 let d. 6 let Z jakých důvodů může být proti ČR zahájeno řízení o porušení unijního práva? a. z důvodu, že ČR chce vystoupit z EU ✅ b. z důvodu, že ČR nechce vystoupit z EU c. z důvodu, že v důsledku implementačního opatření ze strany ČR dochází k nesprávné aplikaci předpisu EU d. z důvodu, že ČR odmítla jmenovat předsedu Evropské komise Kdo je neprivilegovaný žalobce k podání žaloby na nečinnost orgánů EU? ✅ a. pouze fyzické osoby b. fyzické a právnické osoby c. členské státy, orgány EU, NATO a ECB d. pouze orgány EU Stanovisko generálního advokáta v řízení o porušení smlouvy je: a. závazné ve výrokové části b. závazné ✅ c. závazně doporučující d. nezávazné K jakému orgánu se žaloba na nečinnost podává? a. k Soudnímu dvoru EU ✅ b. k místě příslušnému soudu členského státu dle sídla žalobce c. k ústavnímu soudu členského státu d. k mezinárodnímu tribunálu ve Štrasburku Kdo je privilegovaným žalobcem k podání žaloby na nečinnost orgánů EU? a. členské státy, orgány EU, NATO a ECB b. pouze členské státy ✅ c. pouze orgány EU d. členské státy, orgány EU, ECB Neprivilegovaní žalobci u žaloby na neplatnost právních aktů EU jsou: ✅ a. Komise a členské státy EU b. fyzické a právnické osoby c. pouze členské státy EU d. Evropský parlament, Komise a Rada Co je předmětem porušení práva EU? a. pouze mezinárodní smlouva b. lidská práva ✅ c. primární právo d. primární právo, sekundární právo, rozhodnutí SDEU Co je cílem žaloby na nečinnost? a. zjištění protiprávní neexistence právního aktu orgánu EU ✅ b. zjištění správné nečinnosti orgánů EU c. zastavit chod orgánu EU d. zjištění nečinnosti orgánů EU, který nikoho neohrožuje PEU test - volný pohyb zboží ✅ Opatření s rovnocenným účinkem jako clo jsou na vnitřním trhu EU: a. zásadně vyloučena ✅ b. povolena c. vyloučena s výjimkou taxativních výjimek stanovených ve SFEU d. vyloučena s výjimkou tzv. kategorických požadavků Zboží je judikaturou SDEU definováno jako: a. jakýkoli produkt ocenitelný penězi, který může být předmětem obchodní transakce ✅ b. jakýkoli produkt ocenitelný penězi, který byl prokazatelně prodán v rámci EU c. jakýkoli produkt ocenitelný penězi s výjimkou národního bohatství, které má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu d. jakýkoli produkt ocenitelný penězi, který byl importován do EU ze třetí země Poplatky s rovnocenným účinkem podle článku 30 SFEU je možné ospravedlnit: a. důvody uvedenými v článku 36 SFEU (např. veřejný pořádek, mravnost, bezpečnost) ✅ b. pokud jsou vybírány na základě dohody mezi importem a státem, jsou přiměřené a poskytují importérovi specifický prospěch c. pokud jsou vybírány recipročně, v situaci, kdy stejné poplatky za dovoz zboží v EU jednostranně uvalily i další státy EU d. jen v případě, že stát prokáže, že poplatky nemají diskriminační charakter vůči zahraničnímu zboží SDEU ve věci 2 a 3/69 Diamantarbeiders posoudil belgickou právní úpravu, podle níž při importu hrubých diamantů do Belgie musela být povinně vybírána částka 0,33% jejich hodnoty a automaticky převedena do sociálního fondu pracovníků v tomto odvětví, takto: ✅ a. belgický zákon byl v rozporu s právem EU, jde o zakázané dovozní clo b. belgický zákon byl v rozporu s právem EU, jde o poplatek s účinkem rovnocenným clu c. belgický zákon byl v souladu s právem EU, neboť nedocházelo k žádné diskriminaci importovaného zboží, jelikož žádné diamanty domácího původu v Belgii nebyly d. belgický zákon byl v souladu s právem EU, neboť vybíraný poplatek nebyl příjmem státního rozpočtu, ale jeho účelem byla ochrana pracujících brusičů Zákaz podle článku 34 a 35 SFEU právně zavazuje: a. členské státy i jednotlivce ✅ b. členské státy, jednotlivce i orgány EU c. pouze členské státy d. pouze jednotlivce – fyzické i právnické osoby se sídlem v EU Obsahem rozhodnutí ve věci C-221/89 Factortame je: a. definice zboží ✅ b. definice svobody usazení jako skutečného výkonu hospodářské činnosti prostřednictvím stálého zařízení (podniku) v jiném členském státě po neurčitou dobu c. zákaz usazování pro státní příslušníky třetí vlny rozšíření EU d. zákaz jakékoli formy diskriminace pracovníků z EU na základě státní příslušnosti SDEU definoval opatření s rovnocenným účinkem podle článku 34 a 35 SFEU jako: ✅ a. veškerá obchodní pravidla přijata členskými státy, která jsou schopná, přímo nebo nepřímo, skutečně či potencionálně, narušit vnitřní trh b. veškerá obchodní pravidla přijatá členskými státy, která přímo a prokazatelně narušila vnitřní trh c. veškerá obchodní pravidla přijata jednotlivci (FO a PO), která jsou schopná, přímo nebo nepřímo, současné či potencionálně, narušit vnitřní trh d. veškerá obchodní pravidla přijatá EU, která jsou schopná, přímo nebo nepřímo, skutečně či potencionálně, narušit vnitřní trh Článek 30 SFEU zakazuje mezi členskými státy EU: a. jen dovozní a vývozní cla, poplatky s rovnocenným účinkem byly zakázány až judikaturou SDEU a nikoli tímto článkem Smlouvy b. jen vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem ✅ c. jen dovozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem d. dovozní a vývozní cla, a také poplatky s rovnocenným účinkem Pojem netarifní (nefiskální) překážky volného pohybu zboží označuje: a. opatření rovnocenná clům b. daňové překážky ✅ c. cla d. množstevní omezení a opatření jim rovnocenná Pojem tarifní (fiskální) překážky volného pohybu zboží nezahrnuje: a. množstevní omezení a opatření jim rovnocenná ✅ b. opatření rovnocenná clům c. daňové překážky d. cla Pokud neexistuje žádný podobný produkt domácí výroby, podle článku 110 SFEU je možné: ✅ a. dovážený výrobek zdanit libovolnou sazbou, avšak nesmí dojít k jeho nepřímé diskriminaci tím, že by vzdáleně konkurující domácí produkty měly výhodnější sazbu b. dovážený výrobek zdanit libovolně, maximálně však ve výši, jako v zemi původu zboží c. dovážený výrobek zdanit libovolně, maximálně však ve výši, která odpovídá nejvyšší daňové sazbě v ostatních členských státech EU d. dovážený výrobek zdanit libovolnou daňovou sazbou, není-li žádný domácí ekvivalent, pak neexistují žádné hranice pro aplikovatelnou daňovou sazbu Definice pojmu zboží: ✅ a. je obsažena v SFEU b. byla vymezena pouze judikaturou Soudního dvora EU c. byla zahrnuta do SFEU díky Lisabonské smlouvě d. je obsažena v SEU Liberační důvody z článku 36 SFEU je možné aplikovat pouze na: a. jednání v rozporu s článkem 30 SFEU b. jednání v rozporu s článkem 34 SFEU, ale nikoli na to v rozporu s článkem 35 SFEU ✅ c. jednání v rozporu s článkem 110 SFEU D. jednání v rozporu s článkem 34 a 35 SFEU Vnitrostátní daňové sazby na podobné výrobky ve všech členských státech EU: a. mohou se lišit, pouze nesmí diskriminovat zahraniční zboží z jiného členského státu ✅ b. nesmí se lišit o více, než o 30% na podobné domácí výrobky c. nesmí se lišit o více, než o 30% průměrné sazby v celé EU d. musí být na celém území EU zcela stejné Tzv. kategorické požadavky ve veřejném zájmu, kterými lze podle SDEU ospravedlnit porušení článku 34 SFEU zahrnují: a. ochranu férové hospodářské soutěže b. ochranu oprávněných zájmů členských států ✅ c. ochranu práva na svobodné podnikání d. ochranu spotřebitele Při rozhodování SDEU, zda členský stát svým jednáním porušil omezení volného pohybu zboží podle článku 34 SFEU, je rozhodující: a. to, že jde o přímou diskriminaci b. to, že jde o nepřímou diskriminaci  ✅ c. motiv a účel jednání státu d. negativní efekt opatření státu na volný pohyb zboží Při rozhodování SDEU, zda členský stát vybíráním dávky při přechodu zboží přes hranice porušil fiskální omezení volného pohybu zboží podle čl. 30 SFEU, je rozhodující: a. zda existují podobné produkty domácí a zahraniční ✅ b. zda jde o přímou nebo nepřímou diskriminaci c. negativní efekt opatření státu na volný pohyb zboží d. motiv a účel jednání státu Z judikatury SDEU lze dovodit, že čistě vnitrostátní předpisy o způsobu obchodování: a. jsou vždy opatřeními s účinkem rovnocenným množstevnímu omezení ✅ b. nejsou opatřeními s účinkem rovnocenným množstevnímu omezení, pokud jsou nediskriminační a jsou nerozdaně aplikovatelné c. jsou opatřeními s účinkem rovnocenným množstevnímu omezení, ledaže zjevně nejsou diskriminační d. nikdy nejsou opatřeními s účinkem rovnocenným množstevnímu omezení Souběžná aplikace článku 30 a 110 SFEU na konkrétní vnitrostátní opatření: a. není možné, musí se vždy aplikovat jen jeden z těchto komplementárních článků ✅ b. je legálně možné, pokud s tím předem souhlasí Rada EU c. je legálně možné, pokud s tím předem souhlasí Komise d. je legálně možné vždy Poplatek s rovnocenným účinkem podle článku 30 SFEU judikatura SDEU definuje jako jakoukoli peněžitou dávku, která je jednostranně uvalena na zboží z důvodu, že přechází přes hranice, a to: a. poked je příjmem státního rozpočtu dané země b. pokud není větší než poplatky vybírané jinými členskými státy EU ✅ c. jen pokud je jejím cílem zvýhodnit domácí zboží d. bez ohledu na její označení a způsob aplikace Mezi překážky volného pohybu zboží obecně nepatří: a. poplatky vybírané při dovozu zboží z jiného členského státu, které bylo vyrobeno ve státě mimo EU ✅ b. kvóty a embarga c. vnitrostátní zákazy prodeje zboží pod cenou d. poplatky vybírané při dovozu zboží z jiného členského státu, které bylo vyrobeno v tomto státě Článek 110 odst. 2 SFEU se vztahuje pouze na situaci: ✅ a. kdy existuje výrobek domácí podobný zahraničnímu zboží b. kdy existuje výrobek domácí alespoň vzdáleně konkurující zahraničnímu zboží c. kdy existuje výrobek mimo EU podobný zboží vyráběnému v EU d. kdy existuje výrobek domácí v podobné cenové kategorii, jako zahraničí Rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci Cassis de Dijon (120/78) je zásadním judikátem v oblasti volného pohybu zboží, protože: a. vymezilo pojem zboží b. vymezilo pojem podnik ✅ c. uvedené rozhodnutí se volného pohybu zboží nijak netýká d. vymezilo tzv. pravidlo rozumu Tzv. kategorické požadavky ve veřejném zájmu, kterými lze podle SDEU ospravedlnit porušení článku 34 SFEU nezahrnují: a. ochranu základních práv b. ochranu životního prostředí c. ochranu zdraví d. ochranu oprávněných zájmů členských států ✅ Podle judikatury SDEU je při přechodu zboží přes hranice pro posouzení souladu či nesouladu vybíraných poplatků z hlediska článku 30 SFEU rozhodující: ✅ a. motiv a účel vybíraných poplatků b. negativní efekt vybíraných poplatků na volný pohyb zboží c. reciprocita, tj. zda stejný poplatek vybrali jednostranně i další státy EU d. dopad daného zboží na životní prostředí Rozhodnutí SDEU ve věci 8/74 Dassonville je zásadním judikátem, protože: a. definovalo pojem poplatky s rovnocenným účinkem ✅ b. definovalo pojem podnik c. definovalo pojem opatření s rovnocenným účinkem d. definovalo pojem zboží PEU test – volný pohyb osob a služeb ✅ Občanství EU a. doplňuje národní občanství, aniž by jej nahrazovalo. Bylo zavedeno Maastrichtskou smlouvou ✅ b. v soudobém právu EU žádné občanství EU neexistuje. Existují toliko občanství jednotlivých členských států. c. doplňuje národní občanství, aniž by jej nahrazovalo. Bylo zavedeno Lisabonskou smlouvou d. má přednost před národním občanstvím. Bylo zavedeno Maastrichtskou smlouvou Podle čl. 12 Evropské úmluvy o státním občanství každý smluvní stát zajistí: a. aby rozhodnutí o nabytí, zachování, pozbytí, opětovném nabytí nebo ověření jeho státního občanství bylo možné správně nebo soudně přezkoumat podle mezinárodního práva ✅ b. aby rozhodnutí o nabytí, zachování, pozbytí, opětovném nabytí nebo ověření jeho státního občanství bylo možné správně nebo soudně přezkoumat podle jeho vnitrostátního práva c. aby nabytí, zachování, pozbytí, opětovném nabytí nebo ověření jeho státního občanství bylo možné správně nebo soudně přezkoumat podle unijního práva d. nabytí, zachování, pozbytí, opětovném nabytí nebo ověření jeho státního občanství bylo možné správně nebo soudně přezkoumat Soudním dvorem EU Pojem nediskriminační omezení v rámci volného pohybu pracovníků rozvinul Soudní dvůr EU zejména v: a. rozsudku 8/74 (Dassonville) b. rozsudku 53/81 (Levin) ✅ c. rozsudku 66/85 (Lawrie-Blum) d. rozsudku C-415/93 (Bosman) V rámci práva usazování v EU platí: a. zákaz skutečného výkonu hospodářské činnosti prostřednictvím stálého zařízení b. zákaz usazování pro státní příslušníky třetí vlny rozšíření EU ✅ c. zákaz výkonu hospodářské činnosti pouze pro zahraniční právnické osoby d. obecný zákaz jakékoli formy diskriminace na základě státní příslušnosti Za překážku volného pohybu se považuje: ✅ a. jakékoliv ustanovení zákonné či podzákonné, jímž členské státy podřizují výkon činnosti příslušníků jiných členských zemí dodatečným podmínkám, jež vlastním státním příslušníkům neukládají b. pouze ústavní předpisy členského státu, ze kterého poskytovatel službu poskytuje c. pouze takové ustanovení, které volný pohyb zakazuje dočasně d. pouze takové ustanovení, které volný pohyb zakazuje Jakými podmínkami se řídí poskytovatel služeb v přijímací zemi? ✅ a. podmínkami mezinárodního práva veřejného b. zásadně podmínkami v přijímací zemi, pokud jsou přiměřené a nediskriminační c. podmínkami států původu, ve kterém má trvalé bydliště d. podmínkami stanovenými v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO) Primární úprava volného pohybu a služeb: a. má bezprostřední účinek na základě rozhodnutí ve věci C-2/74 Reyners a C-33/74 Van Binsberg ✅ b. nemá bezprostřední účinek c. má charakter smluvního ujednání mezi státy d. má bezprostřední účinek na základě rozhodnutí ve věci C-14/83 Sabine von Colson Jakým předpisem jsou provedena ustanovení primárního práva o volném pohybu služeb? a. směrnici 2006/456 o volném pohybu osob b. nařízením EU 492/2011 o právu pracovníků EU na volný pohyb uvnitř EU ✅ c. není provedeno sekundárním právem, ale pouze primárním právem EU d.směrnicí 2006/123 o poskytování služeb na vnitřním trhu V právu EU platí: ✅ a. zákaz jen takové diskriminace, která je ospravedlnitelná na základě státní příslušnosti b. zákaz jakékoli formy diskriminace pracovníků z EU na základě státní příslušnosti c. zákaz volného pohybu osob na základě státní příslušnosti d. zákaz volného pohybu služeb na základě státní příslušnosti Volný pohyb pracovníků se také obecně vztahuje na země: a. EFTA a EHS b. Irsko, Norsko a Grónsko ✅ c. Kanady a ES d. Evropského hospodářského prostoru (Island, Lichtenštejnsko a Norsko) Co je to právo trvalého pobytu: a. toto právo je spojeno s detailními podmínkami stanovenými Evropskou komisí ✅ b. práva trvalého pobytu nabývají občané Unie v hostitelském členském státě po 5 letech nepřerušeného legálního pobytu, pokud u nich není vymáháno rozhodnutí o vyhoštění c. právo trvalého pobytu pozbývá platnosti v případě, že je osoba nezletilá d. práva trvalého pobytu nabývají občané Unie v hostitelském či členském státě pokud jsou po více než 2 po sobě následujících roky přítomni v hostitelském členském státě Svoboda usazování dle práva EU znamená: ✅ a. zákaz usazování pro státní příslušníky třetí vlny rozšíření EU b. právo zahajovat a provozovat podnikání na území členského státu EU c. zákaz volného pohybu služeb d. zákaz jakékoli formy diskriminace pracovníků z EU na základě státní příslušnosti Pravidla volného pohybu občanů EU a jejich rodinných příslušníků stanoví pro pobyty kratší než tři měsíce tyto povinnosti: a. být držitelem platného průkazu totožnosti nebo cestovního pasu ✅ b. hostitelský členský stát nesmí po dotčených osobách požadovat, aby nahlásily svou přítomnost v zemi c. státní příslušnost, pravidelný měsíční příjem, definovat rodinný stav d. zákaz usazování pro státní příslušníky třetí vlny rozšíření EU Svoboda usazování: a. je obecný termín označující právo každého občana EU usadit se a pobývat v jiném členském státě b. zahrnuje svobodu rodinných příslušníků občana EU usadit se v jiném členském státě spolu s občanem EU, jehož doprovází ✅ c. zahrnuje přeshraniční pohyb podnikatelů nebo osob, které chtějí zahájit podnikatelskou činnost v jiném členském státě d. je řazena mezi volný pohyb služeb Volný pohyb služeb předpokládá: a. pouze pohyb služby po území EU ✅ b. pohyb poskytovatele služby nebo pohyb služby samotné, nebo pohyb adresáta služby po území EU, nebo pohyb všech c. dočasné poskytování a přijímání služeb v nečlenském státě EU d. že se nesmí poskytovat v rámci Schengenského prostoru Rozhodnutí ve věci C-256/11 Dereci umožňuje: a. podmínky pro právo pobytu státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občanů Unie ✅ b. to stejné jako rozhodnutí ve věci Zambrano c. ochranu duševního vlastnictví d. volný pohyb služeb mimo EU Pokud je předpokládaný pobyt občana Unie v hostitelském státě delší než 30 dnů: a. není povinen činit ničeho b. je povinen požádat příslušné ministerstvo vnitra o povolení k vycestování ✅ c. je povinen ohlásit na policii místo pobytu na území ve lhůtě do 60 dnů ode dne vstupu na území d. je povinen ohlásit na polici místo pobytu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu na území Mezi obecné výjimky z volného pohybu osob stanovené primárním právem EU jsou omezení odůvodněná: a. pouze veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností a ochranou zdraví ✅ b. pouze veřejným pořádkem a veřejnou bezpečnosti c. veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností, ochranou zdraví a tzv. naléhavými důvody obecného zájmu d. pouze veřejným pořádkem Za překážku volného pohybu se považuje: a. pouze ústavní předpisy členského státu, ze kterého poskytovatel službu poskytuje ✅ b. jakékoli ustanovení zákonné či podzákonné, jímž členské státy podřizují výkon činnosti příslušníku jiných členských zemí dodatečným podmínkám, jež vlastním státním příslušníkům neukládají c. pouze takové ustanovení, které volný pohyb zakazuje dočasně d. pouze takové ustanovení, které volný pohyb zakazuje Rozhodnutí ve věci C-135/08 Rottmann stanoví: ✅ a. pravidla rybolovu ve vodách Spojené království Velké Británie b. výlučnou pravomoc členských států určit, kdo se může stát jejich státním příslušníkem, a tudíž občanem Unie c. interpretaci rozhodnutí Komise o udělení občanství členského státu EU d. interpretaci rozhodnutí Rady Evropy o podmínkách získání občanství EU Definice pojmu pracovník v rámci volného pohybu osob v EU: a. není obsažena ve Smlouvách, nýbrž byla formulována judikaturou Soudního dvora EU ✅ b. není obsažena ve Smlouvách, pojem pracovník musí být v rámci práva EU vždy vykládán v souladu s odpovídající vnitrostátní úpravou členských států c. je obsažena ve Smlouvě o fungování EU d. je obsažena ve Smlouvě o EU Mohou členské státy EU libovolně určovat podmínky pro nabytí státní příslušnosti? ✅ a. ano, ale mohou být podrobeny přezkumu SDEU v rozsahu, ve kterém se dotýkají práv chráněných právní řádem EU b. ne, jde totiž o čistě vnitrostátní otázku, a proto nabytí státního občanství není možné ani podrobit přezkumu SDEU c. ano, ale pouze se souhlasem Evropského parlamentu d. ne, a to nikdy za žádných okolností Lze si v některých oborech nechat uznat kvalifikaci z jiného státu EU? a. lze, ale pouze v některých činnostech ✅ b. nelze c. lze ve všech oborech činností d. není předmětem úpravy práva EU Do oblasti poskytování služeb podle práva EU zásadně nespadá: a. poskytování služeb ve státní správě ✅ b. poskytování služeb v sektoru dopravy c. poskytování služeb ve zdravotnictví d. poskytování služeb v agroturistice Odvozeným (sekundárním) beneficientem volného pohybu jsou: a. fyzické i právnické osoby dle čl. 54 SFEU b. pouze fyzické osoby s trvalým pobytem v EU ✅ c. všichni d. neunijní rodinní příslušníci, nepracující (studenti, stážisté, důchodci) Který orgán může navrhovat směrnice o konzulární ochraně občanů Unie v zahraničí? a. Evropská komise ✅ b. Rada Evropy a Komise EU c. Evropský parlament a Komise d. členský stát EU spolu s Komisí EU Kdo může přijímat Opatření k zajištění správného provedení a uplatňování směrnice 2004/38/ES a. Rada Evropy ✅ b. Evropská komise c. členský stát EU d. Evropský parlament Mohou si státní příslušníci jednoho státu EU nechat převést nárok na určitý typ zdravotního a sociálního zabezpečení do jiné země EU, kam odcházejí za prací? a. ano, ale jen za podmínky získání sociálního povolení od přijímacího státu b. ano, ale jen se souhlasem Evropské komise ✅ c. ne, nemohou d. ano, mohou Volný pohyb služeb znamená: a. dočasné poskytování a přijímání služeb v jiném členském státě EU beze změny usazení ✅ b. kvalitativní podpora rozvoje služeb v jednotlivých členských zemích EU c. poskytování služeb pouze v rámci Schengenského prostoru d. dočasné poskytování a přijímání služeb v nečlenském státě EU Občané EU mají právo: a. hledat práci v jiné zemi EU a pobývat tam po dobu zaměstnání ✅ b. pracovat v jiném členském státě pouze s dovolením domovského státu c. hledat práci pouze na dobu maximálně 3 let v jiném členském státě EU d. pouze se pohybovat po území EU Pravidla EU pro koordinaci sociálního zabezpečení chrání práva lidí, kteří se pohybují po: a. území EU, Islandu, Lichtenštejnska, Norska a také Švýcarska ✅ b. území Lichtenštejnska, Norska a také Švýcarska c. území EHS, Lichtenštejnska a také Švýcarska d. území ES, Islandu, Lichtenštejnska Omezení práva na vstup a práva pobytu: ✅ a. občané Unie s jejich rodinnými příslušníky mohou být z hostitelského členského státu vyhoštěni z důvodů souvisejících s ochranou veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví b. v souladu se zásadou proporcionality je možno omezit vstup každého bez omezení c. stanoví záruky, aby se zajistilo, že rozhodnutí o vyhoštění nebudou přijímána d. zákaz vstupu občanů Unie do jiného členského státu musí být odvislý od rozhodnutí domovského státu a není závislý na chování dotyčné osoby Občané EU mají nárok: ✅ a. na stejné zacházení jako místní státní příslušníci (dostupnost pracovních míst, pracovní podmínky a všechny ostatní sociální a daňové výhody) b. využívat menších výhod oproti místním státním příslušníkům (dostupnost pracovních míst, pracovní podmínky, ostatní sociální a daňové výhody) c. dostávat podporu od svého domovského státu po dobu, co nevykonávají žádnou činnost ani nehledají zaměstnání v jiném členském státě EU d. využívat vyšších výhod oproti místním státním příslušníkům (dostupnost pracovních míst, pracovní podmínky a všechny ostatní sociální a daňové výhody) Omezení volného pohybu služeb jsou v zásadě přípustná, jsou-li: a. pouze pokud neomezují fyzické a právnické osoby při jejich usazení v EU b. jsou naprosto vyloučena ✅ c. všechna stejně omezující d. nediskriminační, odůvodněné veřejným zájmem a proporcionální Právo občanů EU svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států je: a. přezkoumatelné ústavními soudy členských zemí b. vyloučeno Schengenskými smlouvami ✅ c. jedním z pilířů integrace EU d. podmíněným nárokem pouze občanů EU Kdo stanoví, s ohledem na právo EU, podmínky pro nabývání a pozbývání státní příslušnosti členských zemí: a. je upraveno čl. 20 SFEU ✅ b. Evropská komise c. členský stát EU d. Rada Evropy PEU test – soutěžní právo, ochrana spotřebitele ✅ Termín podnik je v rámci soutěžního práva EU definován relevantní judikaturou SDEU jako: a. organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti ✅ b. jednotka s právní osobností (subjektivitou), která vykonává obchodní či hospodářskou aktivitu bez ohledu na její právní status a způsob jejího financování c. neorganizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho či cizí vůle slouží k provozování jeho činnosti d. nezávislá ekonomická jednotka, která vykonává obchodní či hospodářskou aktivitu bez ohledu na její právní status a způsob jejího financování Právo občana EU volit do Evropského parlamentu a. vylučuje paralelní právo volit do Evropské komise ✅ b. je omezitelné rozhodnutím Soudního dvora EU c. je upraveno čl. 20 a následně SFEU a sekundárním právem EU d. je omezitelné rozhodnutím vnitrostátního soudu členského státu EU Kartelové dohody zakázané podle článku 101 SFEU: a. není možné nikdy ospravedlnit ✅ b. je možné ospravedlnit ekonomickými těžkostmi v daném státě c. je možné ospravedlnit, za podmínek článku 101 odst. 3 SFEU d. je možné ospravedlnit, pokud dosud nedošlo k žádné škodě Seskupení právnických osob ve formě dceřiných a mateřských společností nebo koncernu, kdy jedna osoba je ovládaná jinou, představuje z hlediska soutěžního práva EU: a. více podniků, jen pokud mají subjekty mezi sebou uzavřenou ovládací smlouvu ✅ b. jediný podnik, jen pokud mají subjekty mezi sebou zavřenou smlouvu o nezávislosti c. jediný podnik d. více podniků bez ohledu na další okolnosti Za spotřebitelskou smlouvu se nepovažuje: ✅ a. pokud dochází k prodeji mezi občany a neobčany EU b. pokud dochází k prodeji nebo poskytování služeb mezi spotřebiteli navzájem anebo mezi podnikateli navzájem c. pokud dochází k prodeji nebo poskytování služeb mezi státy d. za spotřebitelské smlouvy je považováno téměř vše Vnitrostátní úprava zákazu kartelových dohod ve vztahu článku 101 SFEU: a. musí vždy přesně odpovídat unijní úpravě b. nemůže být benevolentnější než zákaz v právu EU c. nemůže být přísnější než zákaz v právu EU ✅ d. jedná se o vzájemně samostatné právní řády, oba mohou regulovat stejné instituty zcela libovolně bez ohledu na druhou právní úpravu Co jsou to tzv. horizontální dohody ve smyslu článku 101 SFEU? ✅ a. dohody, jejichž účastníky jsou konkurenční podniky, působící na jedné úrovni distribučního řetězce b. dohody, jejichž účastníky jsou konkurenční podniky, působící na různých úrovních distribučního řetězce c. dohody, jejichž účastníci mají vzájemně rovné postavení d. dohody, jejichž účastníci jsou z jediné členské země EU Nadřazené postavení v rámci Evropské soutěžní sítě (European Competition Network) má: ✅ a. všichni členové mají v rámci sítě rovné postavení b. Komise c. každých 12 měsíců jiný vnitrostátní soutěžní úřad d. soutěžní úřad z členského státu, který právě předsedá EU Právo hospodářské soutěže je v rámci EU regulováno: a. hospodářská soutěž je upravena paralelně jak právem EU, tak i vnitrostátním ✅ b. jen nezávaznými právními akty EU s doporučující charakterem c. závaznými právními akty EU, členské státy nemají pravomoc tuto oblast regulovat d. závaznými vnitrostátními normami, EU nemá pravomoc tuto oblast regulovat Při nákupu zboží nebo služeb z jiné, než domovské členské země EU je orgánem příslušným k ochraně spotřebitele a. evropské spotřebitelské centrum v domovské členské zemi ✅ b. ústavní soud členské země c. Evropská komise d. Rada Evropy Ke zneužití dominantního postavení podle článku 102 SFEU nemůže dojít: ✅ a. společným jednáním dvou podniků b. uzavřením kartelové dohody c. společným jednáním více než dvou podniků d. jednáním pouze jednoho podniku Klíčovým kritériem pro určení dominantního postavení podniku je: ✅ a. technologický náskok před konkurenty b. tržní podíl na relevantním trhu EU c. tržní podíl na vnitrostátním domácím trhu d. roztříštěnost zbytku trhu Kdo je spotřebitel? ✅ a. Evropské nadace a Evropská družstva b. každá fyzická osoba jednající za účelem osobní spotřeby mimo svou profesní činnost ve vztahu k podnikateli c. pouze společnosti s ručením omezeným vůči druhé společnosti s ručením omezeným d. pouze akciové společnosti ve vztahu k podnikateli Občanství EU bylo zavedeno a. Amsterdamskou smlouvou v roce 1999 b. Lisabonskou smlouvou v roce 2019 ✅ c. Smlouvou o přistoupení ČR a dalších zemí v roce 2004 d. Maastrichtskou smlouvou v roce 1993 Diskriminaci rozlišujeme: ✅ a. pozitivní a negativní, jiné typy nejsou b. přímá a nepřímá, jiné typy nejsou c. přímá, nepřímá, obtěžování, navádění k diskriminaci d. jen na základě původu a rasy, jiné typy nejsou Zákaz podle článku 110 SFEU právně zavazuje: a. členské státy, jednotlivce i orgány EU b. členské státy i jednotlivce ✅ c. pouze jednotlivce – fyzické i právnické osoby se sídlem v EU d. pouze členské státy Rozhodnutí SDEU ve věci 107/76 Hoffmann-La Roche definuje: a. dominantní postavení podniku ve smyslu článku 102 SFEU ✅ b. blokové výjimky ve smyslu článku 101 SFEU c. liberální důvody ve smyslu článku 102 SFEU d. zakázané kartelové dohody ve smyslu článku 101 SFEU Občan EU je: a. osoba se státní příslušností členského státu EU✅ b. osoba žijící v tzv. Schengenském prostoru c. osoba, jejíž občanství EU vyučuje občanství členského státu d. osoba, jejíž občanství členského státu je nahrazeno občanstvím EU Občanství EU lze získat: a. sňatkem s občanem EU b. písemným prohlášením o závazku loajality vůči Evropskému parlamentu ✅ c. kupní smlouvou uzavřenou mezi žadatelem občanství EU a Komisí EU d. jen díky občanství členského státu EU Mezi formy zakázané protisoutěžní kooperace podle článku 101 SFEU NEPATŘÍ: a. jednání ve vzájemné shodě b. rozhodnutí sdružení podniků ✅ c. uzavírání soutěžních dohod d. zneužití dominantního postavení Co nepatří mezi vedlejší kritéria pro určení dominantního postavení podniku je: a. tržní podíl na relevantním trhu EU ✅ b. převaha v kapitálové vybavenosti c. roztříštěnost zbytku trhu d. technologický náskok před konkurenty Základní práva EU jsou: a. záleží na výkladu ze strany SDEU ✅ b. absolutně nedotknutelná c. absolutní d. nejsou absolutní a nedotknutelná Co je cílem tzv. spotřebitelského práva a. vytvoření jednotného regulačního prostředí efektivně chránícího podnikatele ✅ b. propojení všech politik členských států c. zvýšení důvěry spotřebitelů ve vnitřní trh a zlepšení obchodní soutěže d. podpora podnikání národních podniků Dohody nebo rozhodnutí zakázané podle článku 101 SFEU jsou: ✅ a. neplatné ex nunc b. neplatné ex tunc c. platné, ale tvrdě finančně sankciované d. platné, pokud je SDEU výslovně nezruší Při kolizi více základních práv stanovených právem EU je třeba: ✅ a. vyhovět zájmům obou práv b. dát přednost právu, které je spojeno s ochranou zájmů EU c. dát přednost vždy hospodářskému právu d. hledat spravedlivou rovnováhu mezi nimi Mezi formy zakázaného jednání podle článku 102 SFEU nepatří: a. zneužití dominantního postavení na vnitrostátním trhu b. zneužití dominantního postavení na relevantním trhu