Německá zahraniční politika 1936-1938

Německo pod vedením Adolfa Hitlera se po roce 1936 aktivně zabývalo rozšiřováním své vlivu a moci v Evropě.

Hitlerův plán z roku 1936 zahrnoval přípravu německé armády a ekonomiky pro válečný konflikt.

V roce 1936 Německo porušilo Versailleskou smlouvu a opět obsadilo demilitarizovanou zónu Porýní. Západní mocnosti reagovaly pouze slabými protesty.

V říjnu 1936 se Německo spojilo s fašistickou Itálií a v listopadu 1936 pak s Japonskem v Paktu proti Kominterně. Tento pakt byl namířen proti Sovětskému svazu.

V roce 1938 Německo anektovalo Rakousko, čímž rozšířilo své území a silně narušilo mezinárodní pořádek

Na Mnichovské konferenci v roce 1938 se velké mocnosti dohodly na likvidaci Československé republiky, čímž ztratilo sudetskou oblast a oslabilo svou obranyschopnost.

V roce 1939 podepsaly Německo a Sovětský svaz tajný pakt o neútočení, který obsahoval tajný protokol o rozdělení Polska. Tento pakt umožnil Německu zaútočit na Polsko bez obavy z Sovětského svazu.

Německo vyvolalo druhou světovou válku útokem na Polsko dne 1. září 1939. Hitler vymyslel falešný důvod útoku – přepadení německého rozhlasového vysílače v Hlivicích polskými vojáky.

Rusko-finská válka (1939-1940), nazývaná také zimní válka, byla vyvolána snahou Sovětského svazu o rozšíření svého impéria. Finové odmítli vzdát strategicky důležitá území v Karélii, čímž vyvolali sovětský útok. Finsko se statečně bránilo, ačkoliv byl poměr sil nepříznivý, a nakonec ubránilo svou nezávislost. Válka skončila mírovou dohodou 12. března 1940, která přinesla Sovětskému svazu územní zisky, užívání finských železnic a námořní základnu v Hankö.

Německá invaze do Dánska a Norska v dubnu 1940, která proběhla s minimálním odporem Dánů. Norsko se bránilo šest týdnů, avšak nacistům se podařilo zvítězit. Dánsko bylo obsazeno bez boje a král Kristián X. byl pod nacistickým vlivem. V Norsku byl zřízen kolaborantský režim pod vedením Vidkuna Quislinga.

Německé letectvo záměrně bombardovalo holandská a belgická města v noci z 9. na 10. května 1940. Tato akce předcházela nacistické invazi do Beneluxu, která zahájila druhou fázi 2. světové války.

Německá vojska zahájila bleskovou ofenzívu proti Sovětskému svazu a zastihla sovětskou armádu nepřipravenou. Boje se odehrávaly na rozsáhlém území a představují jeden z nejdůležitějších konfliktů 2. světové války.

Japonsko zahájilo náhlý útok na americkou námořní základnu v Pearl Harboru, čímž se Severní Amerika dostala do války. Útok byl pro Japonsko strategickým krokem, ale také ho přivedl do konfliktu s nejsilnější světovou mocností.

Churchill, Roosevelt a Stalin se sešli, aby prodiskutovali strategie a poválečné uspořádání. Dohoda zahrnovala plány na invazi do Normandie a další klíčové aspekty války.

Německý útok na Francii, který začal 5. června 1940 a skončil kapitulací Francie 22. června 1940. Němci měli značnou přesilu a těžce vybavené jednotky, zatímco Francouzi byli oslabeni ztrátami v Belgii a nedostatkem letecké podpory.

Vláda maršála Pétaina, která nastoupila po pádu Francie a sídlila v městě Vichy. Tato vláda spolupracovala s nacistickým Německem a po čase se dostala pod jeho kontrolu.

Označení pro linii opevnění na severovýchodní hranici Francie, která měla zabránit německému vpádu. Udržela se krátce, ale byla prolomena německou tankovou ofenzívou v roce 1940.

Dokument podepsaný v roce 1940 v Compiègne, který ukončil boj Francie v 2. světové válce a zpečetil její kapitulaci. Stejné místo a rituál jako v roce 1871, kdy byla Francie poražena Pruskem.

Rozpad Francie na dvě části: okupovaný sever a svobodný jih, který kontrolovala Vichistická vláda.

Generál Charles de Gaulle, který se v roce 1940 postavil proti kapitulaci Francie a založil svobodnou Francii v Londýně. Vyzýval Francouze k odporu a po osvobození Francie se stal prezidentem.

Krátké období během 2. světové války, kdy německá armáda obsadila Normanské ostrovy - jediné britské území, které bylo okupováno během války.

Fr. armáda ztratila značné množství tanků během bojů v Belgii a následně se musela vypořádat s nedostatečnou mechanizací v bitvách s německou armádou.

Po kapitulaci Francie se Británie obávala, že by německé síly mohly využít francouzskou flotilu k vlastnímu útoku. Proto zahájila operaci Catapult, která zahrnovala zabavení francouzských lodí a internaci jejich posádek. Většina francouzských kolonií ovšem zůstala věrna vládě ve Vichy.

Francie byla po německé okupaci ochromena. Ekonomika se zhroutila kvůli vysokým daním, britské blokádě a nedostatku surovin. Mnoho továren zastavilo výrobu. Od roku 1940 platila Francie přídělový systém pro potraviny, ale ceny stále stoupaly. Německo bombarduje francouzská města, zejména přístavy, a způsobuje obrovské ztráty na životech.

Severní Francie byla pod přímou kontrolou nacistického Německa. Na jihu se etablovala vláda ve Vichy pod vedením maršála Pétaina. Tato vláda budovala konzervativní systém na principu hierarchie a korporativism. Od roku 1942 se vláda ve Vichy výrazně sbližovala s nacistickým Německem.

Německo zaznamenalo rychlá vítězství v bleskových taženích, a to zejména nad Polskem, Francií a dalšími zeměmi západní Evropy. Jejich ztráty byly značně menší než ztráty jejich protivníků. To svědčí o moci německé armády a o účinnosti jejich nové techniky.

Británie se s pomocí polských, českých a francouzských pilotů bránila německým náletům na jejich území. I když hrozba německého námořního blokády Británie byla reálná, Británii se podařilo bránit a ochránit své ostrovy.

Německo zahájilo v roce 1941 útok Jugoslávii. Tato invaze znamenala další krok v německém tažení ovládnout celou Evropu.

Židé v okupované Francii se stali terčem perzekuce a diskriminace. Byli zatýkáni, zbavováni práv a deportováni do nacistických koncentračních táborů. Přibližně 85 000 francouzských Židů se tak stalo obětí nacistické ideologie.

Spojenci (Američané a Britové) obklíčili německá vojska v Porúří a v březnu 1945 získali neporušený most u Remagenu. Sovětské jednotky se snažily postupovat na severu, ale byly zastaveny v Pomořanech, u Berlína a ve Slezsku.

V dubnu 1945 tankové jednotky západních spojenců téměř bez odporu postupovaly Německem na východ. Sovětský svaz riskoval krvavý útok na Berlínský, aby ho neobsadili Američané.

Tankové jednotky západních spojenců se setkaly s Rudou armádou dne 25. dubna 1945 u Torgau na Labi. Generál George Patton s americkou třetí armádou se chystal postupovat na Prahu, ale sovětský nátlak ho zastavil.

V dubnu 1945 pronikly jednotky sovětského maršála Malinovského do Vídně. 30. dubna 1945 spáchal Adolf Hitler sebevraždu v obklíčeném Berlíně. Po týdenních bojích padl Berlín do rukou Rudé armády 2. května 1945.

Německo podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci dne 7. května 1945 v Remeši. Stalin však požadoval opakování kapitulace na území obsazeném sovětskými vojsky. Západní Spojenci požadavku vyhověli, a proto se dnem vítězství stal až 8. května 1945.

SSSR vyhlásil válku Japonsku dne 8. srpna 1945, tři měsíce po skončení druhé světové války v Evropě. Rudá armáda operovala na území severní Číny a v Koreji.

Americké bombardovací letouny shodily atomové bomby na Hirošimu 6. srpna 1945 a Nagasaki 9. srpna 1945. Hirošima (Little Boy) zaznamenala 200 000 mrtvých a Nagasaki (Fat Man) 80 000 mrtvých.

Japonská armáda odmítala kapitulovat, ale po bombardovaní Hirošimy a Nagasaki a sovětském vstupu do války vyhlásil japonský císař Hirohito kapitulaci dne 14. srpna 1945. Oficiální podpis kapitulace proběhl 2. září 1945 na americké lodi Missouri v Tokijském zálivu.