Druhá světová válka 4C 2 PDF
Document Details
Uploaded by PlentifulAmericium
Tags
Summary
Tento dokument popisuje události kolem druhé světové války. Detailně rozebírá německou zahraniční politiku v letech 1936-1938, pakty Molotov-Ribbentrop, zahájení druhé světové války a postoj Velké Británie a Francie.
Full Transcript
německá zahraniční politika 1936-1938 ▪ 1936 Hitlerův plán – „Německá armáda musí být ve 4 letech připravena k nasazení, německé hospodářství na válku.“ ▪ 1936 německé armáda obsadila demilitarizované pásmo v Porýní (tzv. remilitarizace Porýní), aniž by se Z mocnosti odhodlaly ji v...
německá zahraniční politika 1936-1938 ▪ 1936 Hitlerův plán – „Německá armáda musí být ve 4 letech připravena k nasazení, německé hospodářství na válku.“ ▪ 1936 německé armáda obsadila demilitarizované pásmo v Porýní (tzv. remilitarizace Porýní), aniž by se Z mocnosti odhodlaly ji v tom zabránit (vznesly jen papírový protest), A. Hitler současně vypověděl locarnské dohody ▪ po sblížení nacistického Německa s fašistickou Itálií podepsáno vymezení sfér vlivu v Evropě → 10/1936 Osa Berlín – Řím + 11/1936 Pakt proti Kominterně (sbližování i během španělské občanské války) ▪ 3/1938 anšlus Rakouska, které se stalo 1. obětí Něm. ▪ 9/1938 na konferenci v Mnichově připravena likvidace ČSR ▪ 5/1939 It. + Něm. tzv. Ocelový pakt pakt Molotov-Ribbentrop ▪ podepsán dne 23. srpna 1939 v Kremlu ▪ sovětsko-německý pakt o neútočení ▪ zřejmě něm. podnik před začátkem 2. sv. v., proto na jeho uzavření tlačilo a bylo ochotno k ústupkům – A. Hitler chtěl udržet SSSR mimo nadcházející válečné dění a vyhnout se nebezpečí války na 2 frontách + získat J. V. Stalina za spojence při dělení kořisti ▪ J. V. Stalin se obával útoků od Japonska (boje na 2 frontách), proto byl ochoten věřit i A. Hitlerovi, ačkoliv neměl zájem o neútočení – zajímalo ho dělení Polska (tajný protokol) ▪ Z část Polska včetně Litvy měla připadnout Německu X SSSR nárokoval baltské státy, Finsko, část Běloruska, Ukrajinu a Besarábii) zahájení 2. sv. v. ▪ 31. srpna podepsal A. Hitler v říšském kancléřství poslední rozkaz pro vpád do Polska – směrnici č. 1 pro vedení války ▪ záminka napadení Polska: Gdaňsk + něm. vedení zinscenovalo přepadení německého rozhlasového vysílače ve slezské Hlivici (Gleiwitz) polskými vojáky ▪ dne 1. září ve 4.45 hod. bylo napadeno Polsko (Fall Weiss) bez předchozího vypovědění války X celý den naléhal Londýn na Paříž, aby vyhlásila válku, Chamberlain prohlásil v rozhlase, že válka začala X Hitler v dopoledním projevu před říšským sněmem oznámil anexi Gdaňska, ale pečlivě se vyhnul formulaci o vyhlášení války postoj Velké Británie a Francie ▪ Fr. měla 2,7 M mužů v armádě, ale nebyli dobře vycvičeni ani vyzbrojeni, fr. tankové vojsko se vyrovnalo něm.; fr. vláda šla do války pod nátlakem GB a s pochybnostmi ▪ proti další kapitulaci se postavila velká část domácího i světového veřejného mínění, neboť agrese v Polsku se již týkala životních zájmů obou velmocí ▪ Hitler kalkuloval s GB a fr. pasivitou = lokalizací konfliktu - z počátku se situace vyvíjela podle Hitlerovy kalkulace = obě mocnosti sice předaly Něm. 1. září varovné nóty, ale souběžně stále jednaly s It. o uspořádání konference o Polsku. Nakonec zabránil novému Mnichovu Hitler ▪ 3. září 1939 vyhlásily GB + Fr. Něm. válku = podivná válka nebo válka vsedě → fr. jednotky obsadily Maginotovu linii a spojenecké vlády zahájily námořní blokádu ▪ důvěra Poláků v pomoc Z mocností jej přiměla k urputným bojům, jež trvaly do 14. 9., do data slibované, ale neuskutečněné fr.-GB ofenzívy → 28. 9. pád Varšavy rusko-finská válka (= zimní válka) ▪ rozšiřování sovětského impéria → odmítnutí Finů vzdát se strategicky cenných území (Karélie) na přístupech k Leningradu vedlo 29. listopadu 1939 k sovětskému útoku ▪ Finsko se rozhodlo bránit sovětské agresi (30. 11.) 1939 za poměru sil ještě nepříznivějšího, než byl čsl.-německý ▪ rusko-finská válka posunula společnou hranici několik set km od Leningradu ▪ v zimní válce Rudá armáda selhala a Finové ubránili - byť za cenu těžkých územních ztrát - svou nezávislost ▪ mírová smlouva 12. 3. 1940 přinesla SSSR územní zisky na úkor Finska, licenci na využití finských železnic a pronájem námořní základny ve finském Hankö bitva o Skandinávii ▪ 9. 4. 1940 Němci takřka bez boje obsadili Dánsko (král Kristián X. a dánská vláda se ocitli pod kontrolou něm. zplnomocněnců a její postavení se nelišilo od pozic protektorátní vlády) a zahájili vyloďovací operace v Norsku ▪ Němci měli zkoordinované letecké a pozemní jednotky, zmocnili se Norska za 6 týdnů - GB-fr. neúspěch, ale Němci utrpěli značné ztráty na lodích při dobývání Norska ▪ král Haakon VII. odešel ze země a v Londýně vytvořil norskou exilovou vládu + pod dohledem říšského komisaře Josefa Terbovena byli dočasně připuštěni k vládě kolaboranti v čele s Vidkunem Quislingem Benelux 1940 ▪ v noci z 9. na 10. 5. 1940 německé letectvo záměrně bombardovalo něm. univerzitní město Freiburg ▪ nálet však byl připsán spojeneckým vzdušným silám → ráno 10. 5. 1940 vtrhli Němci bez vyhlášení války do Belgie, Nizozemí a Lucemburska a zahájili tak útok na Francii (= plán žlutý), rychlá porážka Niz. a Belgie ▪ belgické kraje Eupen a Malmedy + Lucembursko připojeny k Říši bitva o Francii ▪ blesková 32 denní operace (Fall Gelb) německých a italských vojsk ve dnech 10. 5. – 22. 6. 1940, která skončila vítězstvím Osy ▪ prokázala sílu nových zbraní (tanky, letadla, výsadkáři) a geniální strategické plánování Něm. GB zachránila před porážkou ostrovní poloha a rychlá evakuace z přístavu Dunkerque v S Francii ▪ Němci pronikli do Francie přes neutrální státy Beneluxu (tvůrce plánu generál Erich von Manstein), tuhý odpor Niz. se podařilo zlomit bombardováním (Rotterdam) ▪ 14. 5. masivní nástup něm. tanků, Fr. a GB jim nedokáží čelit – tvrdá porážka Fr. u Sedanu ▪ 20. 5. Němci u kanálu La Manche ▪ 26. 5. evakuace Dunkerque (taktická chyba A. Hitlera) ▪ Spojenci rozděleni na 2 části evakuace Dunkerque (= operace Dynamo) ▪ hromadná evakuace spojeneckých vojáků z pláží a přístavu v Dunkerque ve Francii, která proběhla mezi 27. 5. a 3. 6. 1940. Evakuace nařízena po obklíčení britských, francouzských a belgických jednotek německou armádou dne 26. 5. ▪ problémy evakuace: nedostatek lodí, nedostatek prostoru v přístavu, mělké břehy, vody zaminovány a riziko útoku ze vzduchu ▪ GB nedisponovala dostatkem lodí, proto požádala o pomoc všechny organizace evidující plavidla – nadšené přijetí mezi obyvatelstvem, mnoho lidí, zejména rybářů, poskytovalo své lodě dobrovolně k evakuaci ▪ zpočátku probíhalo naloďování velice pomalu, podařilo se evakuovat pouze 5.000 vojáků. Později, když se podařilo evakuaci zorganizovat, to bylo více než 30.000 vojáků/ den ▪ vojáci byli ohrožování luftwaffe, proti níž neměli protiletadlová děla, která byla kvůli nepochopení rozkazu předčasně zničena. Němci brzy na Dunkerque rezignovali, neboť přesunuli všechny tankové jednotky na J do bitvy o Francii ▪ celkově evakuováno 338.000 vycvičených GB + fr. vojáků (fr. vojáků 130.000 X 40.000 GB + fr. zůstalo na pevnině), GB expediční sbor zanechal na plážích všechnu těžkou výzbroj pád Francie ▪ 5. 6. 1940 zahájili Němci rozsáhlou ofenzívu na Sommě → německé jednotky útočily zdrcující silou podél celé 600 km fronty ▪ Němci: 143 divizí včetně 10 pancéřových X Francouzi: 65 (většinu tanků ztratili v Belgii), letectvo bylo slabé (GB připraveno bránit svoji zemi) = nerovný boj ▪ nejvyšší fr. velitelé Philippe Pétain a Maxime Weygand prosazovali POLT usmíření + obyvatelstvo nebylo ochotno bojovat (přesto některé fr. jednotky bojovaly statečně a urputně) ▪ postup Němcům zajistily především tanky → 10. 6. fr. vláda prchla z Paříže, 14. 6. vstoupili Něm. do Paříže. Na Eiffelově věži byl ihned vztyčen prapor s hákovým křížem ▪ 16. 6. abdikovala fr. Vláda Paula Reynauda a byla nahrazena P. Pétainem a jeho vládním kabinetem kapitulace Francie ▪ 15. 6. 1940 se německým vojskům podařil průlom do Maginotovy linie na Z Francie, která byla z velké části dobyta o den později. Něm. armáda překročila horní tok Rýna. Zbytky fr. vojsk na Maginotově linii se zoufale bránily, přesto však byly obklíčeny tankovým sborem generála Heinze Guderiana ▪ nová francouzská vláda maršála P. Pétaina požádala německé představitele o mír → dne 22. 6. podepsala v Compiégne s německými zástupci kapitulaci Francie (reminiscence 1871/ 1918) ▪ Něm. mělo okupovat více než ½ země, Fr. měla přispívat na okupační správu, armáda měla být demobilizována a měla vydat veškerý materiál atd., země měla být sražena na kolena rozdělení Francie ▪ Francie byla rozdělena na 2 části: ▪ 1. sever země okupován Němci a ▪ 2. na jihu země působila francouzská vláda, v jejímž čele stál maršál P. Pétain (spolupracovníci Laval a Darlan). Vláda sídlila v lázeňském městě Vichy (= Vichistická Francie). Tato vláda byla formálně svobodná, kolaborovala však s Němci a po nějakém čase se dostala pod absolutní moc Třetí říše. Hranice mezi oběma Fr. byla uzavřena ▪ po válce byl P. Pétain odsouzen k smrti za velezradu. Generál Ch. de Gaulle mu trest zmírnil na doživotní vězení. P. Pétain zemřel dne 23. července 1951 v internaci na ostrově Yeu ve věku 95 let ▪ 1. 7. 1940 obsadil wehrmacht Normanské ostrovy v kanálu La Manche. Bylo to jediné GB území, které bylo za 2. sv. v. dobyto a okupováno Německem ▪ po kapitulaci Francie stála britská admiralita před otázkou, co bude dál s téměř neporušenou francouzskou flotilou → z obavy, aby fr. lodě nepadly do rukou Němcům nebo Italům, byla zahájena operace Catapult. Dne 3. července 1940 byly obsazeny všechny fr. lodě v GB přístavech v Alexandrii a jejich posádky byly internovány ▪ větš. fr. zámořských území zůstala věrna vládě ve Vichy poměry ve Francii SEVER ▪ekonomika země byla paralyzována – vysoké poplatky, GB blokáda, nedostatek všeho (benzín, nerost. suroviny, kaučuk, ocel, dopravní prostředky), na mnoha místech zhroucení výroby ▪od roku 1940 potraviny na příděl, zvýšení cen, Spojenci bombardovali fr. města, zejména přístavy (Dunkerque, Le Havre, Lorient, Nantes, Paříž), které stály 60 T mrtvých a 75 T zraněných ▪ od 1940 perzekuce židů, kteří byli diskriminováni a zatýkání, zřizováni internační tábory (Drancy) – perzekuci postihlo 85.000 fr. židů JIH ▪kritika parlam. režimu, POLT stran, židů, hesla Práce, Rodina, Vlast, maršal P. Pétain měl veškerou moc, který budoval diktaturu salazarovského ražení, budování konzervativní, křesťanské rolnické Francie, budované na korporativním systému a hierarchii; od 1942 výrazné sbližování s nacistickou Třetí říší počáteční úspěchy Německa ▪ v bleskových taženích dobyli Něm. celou Z Evropu ▪ jejich ztráty byly 27.094 mrtvých, 111.034 raněných X Fr. 90.000 mrtvých a 200.000 raněných, GB 68.111 padlých, Belgičanů 23.350 a Nizozemců 9.779 mužů ▪ Němci zvítězili díky mohutným silám a revolučním novým zbraním, Něm. použili taktiku z 1. sv. v.; GB nechali mnoho zásob ve Fr., ale fr. loďstvo 7/1940 náhlým přepadem potopili bitva o Británii 1940 (= operace Lvoun) ▪ 8/1940 Hitler nařídil totální blokádu GB ostrovů - opakovala se situace z 1. sv. v., kdy došlo rovněž při zostřené ponorkové válce k obrovským ztrátám GB lodní tonáže, ale GB kapitulace se Němci nedočkali ▪ Němci proto začali bombardovat civilní objekty v anglických městských aglomeracích X vůle GB, CS, polských a fr. pilotů k odporu sílila, takže Němci utrpěli nenahraditelné ztráty ▪ výsledek bitvy o Británii se stal dokladem prvního strategického nezdaru německých vojsk od počátku války rok 1941 ▪ Německo zaútočilo 6. 4. 1941 na Jugoslávii. Země byla obsazena rychlým útokem a rozdělena mezi útočníky (Něm., It., Maď.), samostatným státem se stalo Chorvatsko (v čele autoritativního režimu stanul vůdce Ante Pavelić), které o dva měsíce později přistoupilo k Paktu tří ▪ po jugoslávské kapitulaci pokračoval německý útok proti Řecku - do konce května se Němcům podařilo provést i výsadkovou operaci na Krétě a zároveň německé a italské jednotky také úspěšně útočily v Africe ▪ plán Barbarossa: časně ráno 22. 6. 1941 zahájilo Německo útok proti SSSR po celé délce jeho evropských hranic; sovětská armáda byla překvapena v ofenzivním postavení a rychle decimována (Něm. však od té doby vedlo válku na dvou frontách) = Velká vlastenecká válka ▪ 1942 letní ofenzíva Něm. a průnik ke Kavkazu, avšak zima 1942-1943 se stala právě pro německé spojence katastrofou… USA ve válce ▪ dne 13. dubna uzavřelo Japonsko pakt o neútočení se SSSR ▪ 7. 12. 1941 v 7.30 hod. zaútočili Japonci na přístav Pearl Harbor na Havajských ostrovech a učinili válku světovou → při útoku zahynulo 2.402 lidí + 1.282 zraněno + potopeny 3 křižníky, 3 bitevní lodě, 1 minolovka a zničeno 188 letadel USA ▪ 8. 12. vypověděly USA válku Japonsku a 11. 12. Německu a Itálii ▪ během několika měsíců Japonci převálcovali celou JV Asii, kontinentální i ostrovní, hrozili napadením Indie z Barmy a S Austrálie z Nové Guineje X Japonsko se pravděpodobně nemohlo vyhnout válce s USA, které považovalo Tichý oceán za přirozené pole působnosti USA ▪ 12/1941 A. Hitler vyhlásil válku USA = evropská a asijská válka se protnuly ve světovou (na Z válku asi nikdy vést nechtěl X chtěl mír s GB); USA otevřeně podpořily GB - v USA se nepochybovalo, že Něm. je pro svět větší hrozbou než Japonsko konference Velké trojky ▪ po několika konferencích Z představitelů (Casablanca, Káhira) se od 28. listopadu do 1. prosince 1943 konala v íránském Teheránu konference Velké trojky (Churchill - Roosevelt – Stalin) ▪ dohodnuty hlavní zásady poválečného mírového uspořádání světa a dosáhlo se i rámcové dohody při koordinaci vojenských akcí ▪ v Teheránu bylo potvrzeno datum invaze Spojenců přes kanál La Manche (operace Overlord), diskutovalo se o možném rozdělení Německa (prezident Roosevelt navrhl rozčlenění země na 5 států), o Polsku (SSSR požadoval zachování Z hranice SSSR z 6/1941 - tj. posun polského státu na Z) a Jugoslávii ▪ postup sovětských vojsk 1944 však ovlivnil situaci ve Finsku, Rumunsku, Bulharsku a do značné míry také v Jugoslávii, Albánii a Řecku. Dalším z výsledků konference se stala dohoda o vytvoření Rady ministrů zahraničí a Evropské poradní komise operace Overlord a rok 1944 ▪ hlavní operací roku 1944 se stalo vylodění Spojenců ve Francii, spojené s odlehčovací sovětskou ofenzívou v Bělorusku - v největší vyloďovací operaci světových dějin se dne 6. června časně ráno (= Den D) zachytili Britové, Američané a Kanaďané v Normandii na plážích Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword. Německé jednotky zatlačeny od pláží a přinuceny k ústup směrem na J a V. Velká část z nich zničena ▪ operaci velel generál US armády Dwight D. Eisenhower ▪ během 2 následujících měsíců zlomili zpočátku velmi houževnatý německý odpor – zatímco GB síly poutaly značnou část německých tankových jednotek v bojích u Caen X USA se podařilo prolomit německou obranu u Avranches ▪ 8/1944 se Němci museli stáhnout za Seinu a Spojenci se zároveň vylodili v J Francii. 25. 8. osvobodili spojenci Paříž a na podzim se přiblížili k západním hranicím Německa ▪ YouTube: Zachraňte vojína Ryana vojenské operace 1944-1945 ▪ vojenské operace na západní frontě: koncem roku 1944 se německé velení rozhodlo vsadit vše na jednu kartu a v prosinci zahájilo opět tankový útok v Ardenách. Po překvapení se však americké jednotky zkonsolidovaly a něm. útok byl zastaven v polovině cesty. Ani další útok v Alsasku, ani překvapivě úspěšné letecké bombardování spojeneckých letišť 1/1945 nemohly zastavit postup Spojenců k Rýnu. Navíc ardenská ofenzíva spotřebovala všechny něm. zálohy, které pak Berlínu zoufale chyběly po zahájení sovětského lednového útoku na Visle. Z Spojenci mezitím dokázali proniknout k Rýnu a 7. 3. jej u Remagenu překročit ▪ vojenské operace na východní frontě: ráno 5. 7. 1943 zahájila německá vojska útok na sovětský výběžek fronty u Kurska, během několika dní prolomila sovětské obranné pásmo a donutila protivníka nasadit tankové zálohy. Jižně od Kurska došlo k velké tankové bitvě. Do útoku přešla sovětská vojska až 10/1943, od 1/1944 vedla sovětská vojska útoky střídavě na všech úsecích fronty a jedinou německou snahou se stalo pouhé bránění hlavních úseků a pomalý ústup - během 1944 Sověti postupně dobyli zbytek Ukrajiny, Pobaltí a Bělorusko, vyřadili Finsko, Rumunsko a Bulharsko z války, pronikli na Balkán a k Visle, prorazili obranu v Karpatech, dosáhli Dunaje u Bělehradu a Budapešti konference Velké trojky v Jaltě ▪ účastníci: Churchill - Roosevelt – Stalin, termín: 2/1945 ▪ ovlivněna sovětským válečným úspěchem (jeho armády stály necelých 100 km od Berlína a postupně se probojovávaly k Vídni) ▪ hlavní pozornost Američanů v Jaltě poutal Dálný východ. Nešlo jen o válku s Japonskem, ale i o budoucnost Číny X sovětský ozbrojený zásah na Dálném východě byl pro US generalitu velmi žádoucí, ale zároveň neměl vést k zásadní změně poměru sil ve prospěch revoluční levice ▪ Stalin 1945 považoval Čínu za součást US zájmové sféry - podobně jako Řecko za součást sféry GB - a byl ochoten svému partnerovi vyhovět, budou-li splněny jeho nároky v Polsku (uznán sovětský požadavek posunu polských hranic), Rumunsku a v Bulharsku. Souhlasil s tím, že 2-3 měsíce po ukončení války v Evropě zahájí Rudá armáda akce proti Japonsku ▪ německá otázka: účely okupace rozděleně na 4 okupační zóny, Něm. mělo platit reparace (majetek, zboží, práce = návrh 20 miliard dolarů, z nichž polovina měla připadnout SSSR; ustavena Spojenecká reparační komise se sídlem v Moskvě). Bylo rozhodnuto o potrestání hlavních válečných zločinců... Stalin ochotně vycházel vstříc požadavkům Britů a Američanů na odlehčení jejich postavení na Z frontě zahájením dalších ofenzív na frontě V → vděčnost pak měla být vyjádřena POLT ústupky vojenské operace v závěru války I. ▪ od 1/1945 se spojenecké jednotky úspěšně probíjely opevněními Siegfriedovy linie a 7. března získaly neporušený most u Remagenu ▪ do konce března byly obklíčeny hlavní německé síly v Porúří a Spojenci úspěšně postupovali v S a J Německu X sovětské jednotky byly zastaveny v Pomořanech, u Berlína i ve Slezsku, naproti tomu Britové prolomili frontu v severním Německu a Američané obklíčili německá vojska v Porúří ▪ od 4/1945 pak tankové jednotky Z Spojenců téměř bez odporu pronikaly Německem na V a sovětské velení raději riskovalo krvavý čelní úder proti Berlínu, než by dopustilo, aby se Američané dostali do německého hlavního města před nimi vojenské operace v závěru války II. ▪ spojenecká vojska se setkala dne 25. 4. na Labi u města Torgau, pouze sovětský diplomatický nátlak zastavil americkou třetí armádu generála George Pattona při jejím postupu na Prahu ▪ 13. 4. pronikly jednotky maršála Malinovského do Vídně, 30. 4. spáchal v obklíčeném Berlíně sebevraždu A. Hitler, po týdenních bojích padl 2. 5. Berlín (maršálové Žukov, Rokossovskij a Koněv) a kapitulovala německá vojska v Itálii ▪ Německo podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci již 7. 5. 1945 v Remeši, Stalin však požadoval opakování tohoto aktu na území obsazeném sovětskými vojsky. Západní Spojenci požadavku vyhověli, a proto se dnem vítězství stal až 8. 5. ▪ konec války v Evropě, v Asii se však bojuje dále Japonsko v roce 1945 ▪ 8. 8. 1945, tři měsíce po skončení 2. sv. v. v Evropě, vyhlásil SSSR válku Japonsku - o den později již operovala Rudá armáda na území J Číny a v Koreji ▪ 6. a 9. 8. 1945 města Hirošima (200 T mrtvých; bomba Little Boy) a Nagasaki (80 T mrtvých; bomba Fat Man) byla zničena atomovými bombami USA ▪ japonští důstojníci odmítali kapitulovat X 14. 8. 1945 vyhlásil kapitulaci japonský císař Hirohito ▪ kapitulace podepsána po dalších bojích 2. 9. 1945 na americké lodi Missouri v Tokijském zálivu ▪ kapitulace Japonska znamenala definitivní konec 2. sv. v. Trumanův postoj k SSSR ▪ Trumanovou první instinktivní reakcí bylo s J. V. Stalinem vyjít, zvláště proto, že US armádě stále záleželo na SSSR účasti na válce proti Japonsku ▪ 4/1945 po setkání s V. Molotovem H. Truman prohlásil: „Musíme být na Rusy tvrdí. Neumějí se chovat. Jsou jako slon v porcelánu. Je jim teprve 25 let. Nám je přes 100 a Britové jsou starší o celá staletí. Musíme je naučit, jak se mají chovat.“ ▪ → typické US prohlášení i víra, že se USA podaří přivést SSSR k „normálnímu“ chování ▪ H. Truman zdědil nejvyšší Rooseveltovy poradce a zahájil své prezidentství s úmyslem pokračovat v koncepci 4 policistů. Ten se však rozplynul na Postupimské konferenci 7-8/1945 bilance 2. sv. v. ▪ válka trvala 2.200 dní, účastnilo se jí 70 států a 1,7 miliardy obyvatel ▪ ve válce zahynulo 60 M lidí včetně 6 M evropských židů ▪ většina německých, polských a ruských měst byla v rozvalinách, statisíce bezdomovců bloudily Evropou ▪ mezi Atlantikem a Volhou se usadil hlad, poválečná obnova narážela na bariéry rozvrácené ekonomiky a zoufalého nedostatku surovin, hospodářský chaos destabilizoval společnost a vytvářel prostor pro šíření komunistických iluzí o sociálně spravedlivém světě → vojensko-POLT vzestup SSSR a jeho trvalé úsilí o výlučnou kontrolu V Evropy ▪ válečné výdaje dosáhly 1 bilionů dolarů a celkové škody byly 4x vyšší