Litosféra a georeliéf

Litosféra a georeliéf

• Kamenný obal Země je tvořený horninami v pevném stavu
• Litosféra zahrnuje zemskou kůru a svrchní část zemského pláště, sahá do hloubky cca 100–200 km.
• Pod litosférou se nachází astenosféra, což je vrstva hornin v roztaveném stavu, po které se pohybují litosférické desky.

Zemská kůra

• Zemská kůra má mocnost do 100 km.
• Pevninská kůra má průměrnou mocnost 35 km a skládá se ze tří vrstev: sedimentární, žulové (granitové) a čedičové (bazaltové).
• Oceánská kůra má průměrnou mocnost 10 km a skládá se pouze ze sedimentární a čedičové vrstvy.
• Přechodná kůra tvoří 15 % objemu kůry.

Typy hornin

• Vyvřelé (magmatické) vznikají tuhnutím magmatu.
• Usazené (sedimentární) vznikají zvětráváním starších hornin a sedimentací.
• Přeměněné (metamorfované) vznikají přeměnou jiných hornin za vysokého tlaku a teploty.

Vyvřelé horniny

• Hlubinné vyvřeliny (např. žula) krystalizují v hlubinách.
• Výlevné vyvřeliny (např. čedič) vznikají na povrchu.

Přeměněné horniny

• Charakteristické je pro ně páskování, příkladem je rula.

Usazené horniny

• Vznikají zvětráváním a sedimentací, např. pískovec a vápenec.

Litosférické desky

• Pohybují se navzájem, což způsobuje zemětřesení, vulkanickou činnost a horotvorné pochody.
• Divergentní rozhraní: vznik nové kůry, středooceánské hřbety, např. Středoatlantský hřbet (vznik Islandu), Východoafrický rift.
• Konvergentní rozhraní: zánik zemské kůry, subdukční zóny (podsouvání), Kordillery a Andy.
• Neutrální rozhraní: zlom San Andreas v San Franciscu, způsobuje zemětřesení.

Vznik pevnin a oceánů

• Paleogeografie: V prvohorách vznik superkontinent Pangea.
• Důkaz existence Pangey: podobné okraje kontinentů, stejné zkameněliny a horniny.
• V druhohorách došlo k rozpadu Pangey na Laurasii a Gondwanu.
• Pevniny: Nejstarší část = štít, k němu se přimykají platformy; ostatní části vznikly vyvrásněním.
• Nejstaršími jádry Evropy jsou baltský a ukrajinský štít.

Georeliéf

• Georeliéf je svrchní plocha zemské kůry, která odděluje pevninu, dno vod a oceánů od tekuté části planety (voda a atmosféra).
• Geomorfologie je věda zkoumající tvary georeliéfu.
• Dělení georeliéfu: podle nadmořské výšky a podle převýšení.

Členění georeliéfu podle nadmořské výšky

• Nížiny (do 200 m n. m.) a vysočiny (nad 200 m n. m.).

Členění georeliéfu podle převýšení

• Roviny (0–30 m), pahorkatiny (30–150 m), vrchoviny (150–300 m), hornatiny (300–600 m), velehornatiny (nad 600 m).

Georeliéf mořského dna

• Pevninský šelf (do 200 m), pevninský svah, pevninské úpatí, oceánské lože (3000–6000 m) – pánve, hory, hřbety, příkopy.

Endogenní pochody

• Tvary georeliéfu jsou výsledkem endogenních (vnitřních) a exogenních (vnějších) činitelů.
• Vulkanismus: České středohoří, Doupovské hory, Lužické hory; pyroklastika (materiál vyvrhovaný sopkou), magma pod povrchem, láva na povrchu.
• Zemětřesení: Hypocentrum (ohnisko zemětřesení), epicentrum (na povrchu).
• Horotvorná činnost: vznik Himalájí podsouváním Indické desky pod Tibetskou plošinu.

Pohyb desek a vznik pohoří

• Vrásová pohoří: deformace, prohnutí hornin (synklinála/koryto, antiklinála/sedlo), např. Zagros v Íránu.
• Kerná pohoří: vznik vyzdvižením ker podél zlomů, např. většina pohoří v České vysočině a Vysoké Tatry.
• Vrásno-zlomová pohoří: vrásnění hornin společně s jejich pohybem.

Exogenní pochody

• Působí pomocí slunečního záření, rotace a gravitace Země.
• Příklady: svahové pochody (skalní řícení, sesuvy, laviny, bahenní proudy).
• Říční procesy: způsobeny tekoucí vodou, eroze a sedimentace, výsepní a jesepní břeh.
• Mořské procesy: dmutí a příboj (abraze).
• Ledovcové procesy: erozní a akumulační tvary (kar, trog, fjord, moréna, bludný balvan).
• Větrné procesy: eroze (skalní hřiby, viklany, okna, brány), akumulace (duny, spraše).
• Biogenní procesy: činnost organismů (korálové útesy, termitiště, rašelina, uhlí).
• Antropogenní procesy: činnost člověka.
• Zvětrávání: fyzikální (vznik štěrku, bez změny chem. složení), chemické (změna složení).

Krasové jevy

• Vznikají v oblastech vápenců a dolomitů erozní a chemickou činností vody.
• Povrchové krasové jevy: škrapy, závrty, ponor, vyvěračka, propast, polje.
• Podzemní krasové jevy: jeskyně, krápníky (stalaktit, stalagmit, stalagnát), závoje.
• Příklady jeskyní: Punkevní, Javoříčské, Koněpruské, Mladečské jeskyně.