Litosféra: Stavba a litosférické desky

• Litosféra zahrnuje zemskou kůru a svrchní část zemského pláště.
• Je to pevný obal Země.
• Tloušťka litosféry se pohybuje od několika kilometrů pod oceány do více než sta kilometrů pod kontinenty.

Stavba litosféry

• Litosféra se skládá z litosférických desek.
• Desky se pohybují po astenosféře, což je plastická vrstva.
• Pohyb litosférických desek způsobuje zemětřesení, sopečnou činnost a vznik pohoří.

Litosférické desky

• Existuje několik velkých a mnoho menších litosférických desek.
• Mezi největší litosférické desky patří: Pacifická, Severoamerická, Eurasijská, Africká, Antarktická, Australská a Jihoamerická.
• Hranice litosférických desek jsou místa s vysokou geologickou aktivitou.
• Litosférické desky se pohybují třemi způsoby: konvergentně (narážejí do sebe), divergentně (vzdalují se od sebe) a transformně (posouvají se podél sebe).

Horniny

• Horniny jsou základní stavební kameny litosféry.
• Horniny se dělí do tří hlavních skupin: vyvřelé, usazené a přeměněné.
• Vyvřelé horniny vznikají tuhnutím magmatu nebo lávy (např. žula, čedič).
• Usazené horniny vznikají usazováním a stmelováním sedimentů (např. pískovec, vápenec, jílovec).
• Přeměněné horniny vznikají přeměnou jiných hornin působením vysokého tlaku a teploty (např. rula, mramor).

Minerály

• Minerály jsou anorganické, přírodou vytvořené látky s určitým chemickým složením a krystalickou strukturou.
• Jsou stavebními kameny hornin.
• Mezi nejběžnější minerály patří křemen, živce, slídy a olivín.

Zemská kůra

• Zemská kůra je svrchní část litosféry.
• Má dva typy: oceánskou a kontinentální.
• Oceánská kůra je tenčí (5-10 km) a hustší, tvořená převážně čedičem.
• Kontinentální kůra je silnější (30-70 km) a méně hustá, tvořená převážně žulou.

Zemský plášť

• Zemský plášť leží pod zemskou kůrou a tvoří největší část objemu Země.
• Dělí se na svrchní a spodní plášť.
• Svrchní plášť je částečně roztavený (astenosféra), což umožňuje pohyb litosférických desek.
• Spodní plášť je pevný.

Zemské jádro

• Zemské jádro je vnitřní část Země.
• Dělí se na vnější a vnitřní jádro.
• Vnější jádro je tekuté a tvořené převážně železem a niklem, jeho pohyb vytváří zemské magnetické pole.
• Vnitřní jádro je pevné a tvořené převážně železem a niklem.

Georeliéf

• Georeliéf je soubor všech nerovností zemského povrchu.
• Vzniká působením vnitřních (endogenních) a vnějších (exogenních) sil.

Endogenní procesy

• Endogenní procesy jsou způsobeny vnitřní energií Země.
• Patří sem tektonické pohyby (vrásnění, zlomotvornost), sopečná činnost a zemětřesení.
• Tektonické pohyby způsobují vznik pohoří, proláklin a oceánských příkopů.
• Sopečná činnost vytváří sopky, lávové proudy a sopečné ostrovy.
• Zemětřesení jsou otřesy zemského povrchu způsobené náhlým uvolněním energie v litosféře.

Exogenní procesy

• Exogenní procesy jsou způsobeny vnějšími vlivy, jako je sluneční záření, voda, vítr a led.
• Patří sem zvětrávání, eroze, transport a sedimentace.
• Zvětrávání je rozklad hornin a minerálů na menší částice, může být fyzikální (mechanické) nebo chemické.
• Eroze je odnos zvětralých částic vodou, větrem nebo ledem.
• Transport je přenos erodovaného materiálu.
• Sedimentace je usazování transportovaného materiálu.

Zvětrávání

• Fyzikální (mechanické) zvětrávání zahrnuje rozpad hornin bez změny jejich chemického složení, například mrazové zvětrávání, teplotní zvětrávání, obrus.
• Chemické zvětrávání zahrnuje rozklad hornin chemickými reakcemi, například oxidace, hydratace, karbonatace, rozpouštění.

Eroze

• Vodní eroze je odnos materiálu vodou, například říční eroze, mořská eroze, dešťová eroze.
• Větrná eroze je odnos materiálu větrem (deflace, koraze).
• Ledovcová eroze je odnos materiálu ledovcem (abraze).

Půdy

• Půda je svrchní vrstva zemské kůry, která vzniká zvětráváním hornin a působením organismů.
• Je to složitý systém, který obsahuje minerální látky, organické látky (humus), vodu, vzduch a živé organismy.
• Půda je nezbytná pro růst rostlin a život na Zemi.

Půdotvorní činitelé

• Klima (teplota, srážky) ovlivňuje rychlost zvětrávání a rozklad organických látek.
• Matečná hornina ovlivňuje chemické složení a fyzikální vlastnosti půdy.
• Reliéf ovlivňuje odtok vody a erozi.
• Organismy (rostliny, živočichové, mikroorganismy) ovlivňují tvorbu humusu a strukturu půdy.
• Čas je důležitý pro vývoj půdy.
• Člověk ovlivňuje půdu zemědělskou činností, průmyslem a dopravou.

Půdní horizonty

• Půdní profil se skládá z několika horizontů (vrstev).
• Mezi hlavní půdní horizonty patří: O (organický horizont), A (ornice), E (ochuzený horizont), B (obohacený horizont), C (matečná hornina), R (podložní hornina).

Typy půd

• Existuje mnoho typů půd, které se liší svými vlastnostmi a složením.
• Mezi nejběžnější typy půd patří: černozemě, hnědozemě, podzoly, rendziny, nivní půdy, rašelinné půdy.

Ochrana půdy

• Půda je cenný přírodní zdroj, který je třeba chránit před degradací.
• Mezi hlavní hrozby pro půdu patří: eroze, znečištění, zhutnění a ztráta organické hmoty.
• Mezi opatření na ochranu půdy patří: protierozní opatření, omezení používání pesticidů a hnojiv, zlepšení struktury půdy a ochrana organické hmoty.

Litosféra zahrnuje zemskou kůru a svrchní část zemského pláště. Skládá se z litosférických desek, které se pohybují po astenosféře. Pohyb desek způsobuje zemětřesení a sopečnou činnost.