Kvíz o základech ekonomiky

Ekonomie jako vědní disciplína vzniká asi ve druhé polovině 18. století.

Ekonomie jako věda (ekonomická teorie) se zabývá společenskou realitou zvanou ekonomika (ekonomická praxe). Ekonomie objasňuje zákonitosti hospodářské činnosti lidí.

Volný překlad ekonomie = pořádek v domě.

Umožňují spojovat síly lidí a efektivně využívat dostupné zdroje (přírodní, hmotné, finanční, lidské, informační).

PPF pomáhá definovat ekonomickou vzácnost tím, že ukazuje omezené množství lidských a přírodních zdrojů pro výrobu ekonomických statků.

Náklady příležitosti představují hodnotu ušlých statků nebo služeb, které vznikají, když se ekonomika rozhodne pro jednu možnost a vzdá se jiné.

Užitek je uspokojení, které přinese spotřebovaný statek nebo služba.

Mezní užitek v ekonomii odkazuje na dodatečné uspokojení nebo hodnotu, kterou jednotlivec získá ze spotřeby dalšího množství statku nebo služby.

Když mezní užitek klesá na nulu nebo se stává negativním, jednotlivec nepotřebuje další jednotku statku nebo služby, což je důležitý faktor v rozhodování o tom, kolik z něčeho konzumovat.

Paradox hodnoty vysvětluje, že tržní cena nějakého statku závisí nejen na jeho absolutní užitečnosti, ale také na jeho relativní dostupnosti.

Příkladem Paradoxu hodnoty je nízká tržní cena vody v oblastech, kde je hojné, a vysoká tržní cena diamantů kvůli jejich vzácnosti.

Fáze vývoje směny zahrnují naturální směnu, zbožové peníze, drahé kovy, mince z drahých kovů, mince ze slitiny, papírové peníze a bezhotovostní peníze.

Zvykový, příkazový, tržní a smíšený.

Náčelník kmene a rada starších na základě zvyku, zkušeností a tradic.

Je centrálně plánovaný, řeší základní otázky skupina lidí.

Zákon nabídky a poptávky.

Jsou smíšené.

Kombinuje příkazový a tržní systém, řídí tržními zákony, ale zasahuje zde i stát.

Probíhala transformace ekonomiky včetně přeměny vlastnictví ze státního na soukromé.

Nedostatky, které člověk pociťuje a snaží se je odstranit.

Podle naléhavosti uspokojování, charakteru a toho, koho se týkají.

Pomocí statků a služeb.

Na ekonomické (vzácné) a neekonomické (nezácné).

Jsou výsledkem hospodářské činnosti a slouží k uspokojování potřeb.

Ekonomické (omezené, musí být rozdělovány) a volné (nabízené přírodou).

Hmotné (jídlo, byt) a nehmotné (znalosti, dovednosti).

Spotřební statky jsou určeny k okamžité spotřebě (např. potraviny), zatímco kapitálové statky jsou využívány k výrobě jiných statků.

Na věcné, osobní, placené a neplacené služby.

Část statků a služeb, které lidé získávají zdarma.

Proces uspokojování potřeb, který může být konečný, výrobní, jednorázový nebo dlouhodobý.

Prostá reprodukce zahrnuje pouze obnovu stávajících zdrojů, zúžená reprodukce nezajišťuje plnou náhradu zdrojů a rozšířená reprodukce znamená zvýšení zásob zdrojů.

Vztah mezi vynaloženými prostředky a vzniklým užitkem.

Uspokojování potřeb obyvatelstva a podmínky, za kterých jsou tyto potřeby uspokojovány.

Spotřebu hmotných statků, pracovní podmínky, bydlení, životní prostředí, zdravotní péči, kulturní úroveň a volný čas.

Úroveň a efektivnost národního hospodářství, politické faktory a demografické faktory.

Kombinace dvou statků, které mohou být produkovány za daných okolností.