Zkouška z DSUZ - Uzemní plánování (PDF)

Zkouška z DSUZ Uzemní plánování Důležité zkratky, které si osvojte: PÚR = politika územního rozvoje ÚPD = územně plánovací dokumentace: územní rozvojový plán (zkratka ÚRP zatím není zavedena) ZÚR = zásady územního rozvoje ÚP = územní plán RP = regulační plán ÚPP = územně plánovací podklady: ÚS = úze...

Zkouška z DSUZ Uzemní plánování Důležité zkratky, které si osvojte: PÚR = politika územního rozvoje ÚPD = územně plánovací dokumentace: územní rozvojový plán (zkratka ÚRP zatím není zavedena) ZÚR = zásady územního rozvoje ÚP = územní plán RP = regulační plán ÚPP = územně plánovací podklady: ÚS = územní studie ÚAP = územně analytické podklady ÚSES = územní systém ekologické stability Územní členění a veřejná správa VEŘEJNÁ SPRÁVA vedle státu ji vykonávají i územní samosprávy proto je členíme na dvě složky: - STÁTNÍ SPRÁVA (vláda, ministerstva, správní úřady, …,) - SAMOSPRÁVA – samosprávní celky (obce, kraje) obce dle přenesené působnost státní správy dělíme na: - obce základní - obec s pověřeným obecním úřadem, v současnosti je v ČR asi 400 obcí s POU, jejich průměrná rozloha SO je 200 km2) - obec s rozšířenou působností, v současnosti je v ČR 206 obcí s RP , jejich průměrná rozloha SO je 388 km2 Územní členění, ve vztahu k veřejné správě (samosprávě a státní správě): obec, samosprávní jednotka, která může být tvořena jedním i více katastry (v současnosti je v ČR asi 6250 obcí), jejich průměrná rozloha je 13 km2, jde o administrativní vymezení základní jednotky veřejné správy, na které je voleno zastupitelstvo a starosta a která spravuje v samostatné působnosti svoje správní území, obsahuje i několik sídel. - katastrální území – základní územně technická jednotka vymezená pro účely vedení katastru nemovitostí - vyšší územně technická a statistická jednotka bez vazby na samosprávní celky (celkem 77 okresů) - kraje (14 krajů) - Praha je současně město i kraj Plánování území a jeho rozvoje Existují různorodé dokumenty plánování území a jeho rozvoje. Různé typy podle : - podrobnosti a úrovně zpracování : mezinárodní, celorepublikové, krajské, regionální, obecní, lokální - oboru : územní plánování a výstavba, ochrana přírody, vodní hospodářství, lesnictví, energetika, doprava ……. - typu: odvětvové koncepce, programy, plány, generely, studie (různá míra závaznosti) V územně plánovacích dokumentacích se významně uplatňují Generely. plány a projekty ÚSES (Územní systém ekologické stability) Územní systém ekologické stability (ÚSES) krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. ÚSES je tvořen biocentry a biokoridory a je postupně navrhován ve třech navzájem provázaných hierarchických úrovních - nadregionální, regionální a lokální (místní). Skladebné prvky ÚSES: Biocentra (BC) Biokoridory (BK) Hierarchie: Nadregionální ÚSES (NR...) Regionální ÚSES (R...) Lokální ÚSES (L...) Typy: NRBC, RBC, LBC NRBK, RBK, LBK Procesy SEA a EIA Posuzování vlivů na životní prostředí se v současné době provádí procesem EIA (posuzování záměrů) a procesem SEA (posuzování koncepcí). Posuzování je upraveno zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostřed), v platném znění. proces SEA je do územního plánování implementován v rámci tzv.: Vyhodnocení Vlivu ÚPD na udržitelný rozvoj území Obsah zadání ÚP proto obsahuje :požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Územní plánování - definice , cíle, legislativa Mezinárodní definice územního plánování (Evropská charta územního plánování z r. 1983): Interdisciplinární vědecký obor a správní nástroj vyjadřování hospodářských, společenských,kulturních a ekologických záměrů společnosti v prostoru. Územní plánování je soustava pravidel, metod a nástrojů, které zajišťují postupné, často dlouhodobé naplňování dohodnutých cílů urbanistické, krajinářské a architektonické tvorby. Regionální plánování je strategické plánování. Stanovuje koncepce, směry a případně i projekty pro vyvážený rozvoj území. Zahrnuje úroveň státní, regionální i obecní. Je důležité, aby dokumenty regionálního a územního plánování byly v souladu. Krajina je dle „Evropské úmluvy o krajině“ definována jako část území, tak jak je vnímána obyvatelstvem, jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů. Urbanismus je obor lidské činnosti, jehož posláním a cílem je vytvářet harmonické, pestré a přitažlivé prostředí v lidských sídlech a krajině…. Cíle a úkoly územního plánování… - vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území - účelné využití a prostorové uspořádání území - dosažení souladu veřejných a soukromých zájmů - stanovuje koncepci rozvoje území, - chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území  Územní plánování a jeho nástroje – úvodní celkový přehled Základní přehled nástrojů územního plánování 1 Politika územního rozvoje Územně plánovací dokumentace: 2 Územní rozvojový plán 3 Zásady územního rozvoje 4 Územní plán 5 Regulační plán Územně plánovací podklady: 6 Územně analytické podklady 7 Územní studie Územní rozhodnutí, územní opatření, úprava vztahů v území Na republikové úrovni se pořizuje dokument: POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR (PUR ČR) - určuje ve stanoveném období požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, - Politiku územního rozvoje pořizuje ministerstvo (MMR) pro celé území republiky a schvaluje ji vláda.. - Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání územně plánovací dokumentace a pro rozhodování v území. - Politika územního rozvoje Obsah politiky územního rozvoje : a) stanoví republikové priority územního plánování  b) vymezuje rozvojové oblasti a rozvojové osy, c) vymezuje oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu d) vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu e) stanoví ve vymezených oblastech, plochách a koridorech kriteria a podmínky pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v území Na republikové úrovni se pořizuje územně plánovací dokumentace: ÚZEMNÍ ROZVOJOVÝ PLÁN (jedná se o nový druh územně plánovací dokumentace, který je součástí SZ od 1.1.2020) o Na základě politiky územního rozvoje vydavá ministerstvo pro místní rozvoj. o Územní rozvojový plán je závazný pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. o Územní rozvojový plán se pořizuje pro celé území republiky a vydává se formou opatření obecné povahy. o Součástí je vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Obsah územního rozvojového plánu: o obsahuje vymezení ploch a koridorů mezinárodního a republikového významu nebo ploch a koridorů, které svým významem přesahují území jednoho kraje, stanovené politikou územního rozvoje a stanovení účelu jejich vymezení, popřípadě podmínky pro rozhodování v území, o obsahuje vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezených asanačních území, pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, o je-li to účelné, stanoví pořadí provádění změn v území o zpracovává se v měřítku 1 : 100 000 o § 35a – 35h SZ o pořizuje ministerstvo (MMR) pro celé území republiky Na krajské úrovni se pořizuje územně plánovací dokumentace: ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE (ZÚR) o Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje o Vymezují plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, o Součástí zásad územního rozvoje je vždy i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. o Zpracovávají se v měřítku 1 : 100 000 (1 : 50 000, 1 : 200 000) o § 36 – 42b SZ o Pořizuje je krajský úřad pro území kraje Na obecní úrovni se pořizuje územně plánovací dokumentace: ÚZEMNÍ PLÁN (ÚP) představuje základní rozvojový dokument obce o Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; o Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. o Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce  o Zpracovává se obvykle v měř. 1 : 5000, 1 : 10 000, je-li uloženo v zadání, lze určenou část řešeného území vydat v měř. mapy katastru nemovitostí o §43 – 57 (58) SZ o ÚP pořizuje Obecní úřad obce s rozšířenou působností (úřad územního plánování), nebo obecní úřad, který zajistí splnění kvalifikačních podmínek pro výkon územně plánovací činnosti Na obecní úrovni se pořizuje územně plánovací dokumentace: REGULAČNÍ PLÁN(RP) o Regulační plán – zpracovává se v měřítku 1 : 2000, 1 : 1000, 1 : 500 o Regulační plán § 61 – 74 SZ o RP zpravidla pořizuje Obecní úřad obce s rozšířenou působností (úřad územního plánování), nebo obecní úřad, který zajistí splnění kvalifikačních podmínek pro výkon územně plánovací činnosti Územně plánovací podklady jsou: - územní studie (ověřují možnosti a podmínky změn v území; slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území). - územně analytické podklady (zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území) Územní studie - navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí. - pořizovatel pořizuje územní studii když: - je to uloženo územně plánovací dokumentací - z vlastního nebo jiného podnětu - územní studie vychází ze zadání územní studie – v něm určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel. Územně analytické podklady obsahují - zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, - omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, („limity využití území“), - zjištění záměrů na provedení změn v území, - zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území - určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci Pořizování územně analytických podkladů KRAJSKÝ ÚŘAD - pořizuje územně analytické podklady pro území kraje v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje. ÚŘAD ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ - pořizuje ÚAP pro svůj správní obvod obce s rozšířenou působností v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů. mezi nástroje územního plánování patří i - Územní rozhodnutí (§ 76-95) o umístění stavby nebo zařízení o změně využití území o změně vlivu užívání stavby na území o dělení nebo scelování pozemků  o ochranném pásmu - Územní souhlas (§ 96) - Územní opatření (§ 97-100) o územní opatření o stavební uzávěře o územní opatření o asanaci území Venkovský prostor a krajina Definice venkova - Definice venkova dle hustoty obyvatel na 1 km2 (metodika OECD užívaná EUROSTATem) o venkovské obce mají ve svém správním území hustotu obyvatel menší než 100 obyv./km2 - Definice venkova dle počtu obyvatel v sídle o venkovské obce mají do 2 000 obyvatel Krajina - Definice krajiny (ZÁKON O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY): o Krajinou je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem propojených ekosystémů a civilizačními prvky (§3 zák.č.114/1992 sb. o ochraně přírody) - Definice krajiny (EVROPSKÁ ÚMLUVA O KRAJINĚ) o „Krajina“ znamená část území, tak jak je vnímána obyvatelstvem, jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských činnosti Vlastnosti kulturní krajiny tvoří její: - primární struktura - sekundární struktura - terciární struktura, Primární struktura: - Je soubor základních prvků krajiny včetně jejich vzájemných vazeb, tvořící její původní základ(geologická stavba a substrát, půda, reliéf, vodstvo, ovzduší a potenciální přirozená vegetace) –struktura, kterou člověk zatím nejméně pozměnil, Sekundární struktura: - představuje současnou krajinu určovanou jejím aktuálním využíváním (land use) a nově vzniklými materiálními výtvory člověka – tato struktura v současnosti vyplňuje zemský povrch, Terciární struktura: - je tvořena prvky socioekonomické sféry (nehmotné zájmy, projevy a důsledky činnosti společnosti a jednotlivých odvětví v krajině – např. ochranné režimy Funkce krajiny Z hlediska územního rozvoje se jedná o: o Ekologická funkce krajiny o Ekonomická funkce krajiny o Kulturně-sociální funkce krajiny o Funkce estetické Ekologická funkce krajiny - spočívá v tom, že krajina je prostředím pro faunu a floru a prostředím pro člověka. Vlastnosti krajiny ovlivňují funkčnost ekosystémů a kvalitu prostředí pro bydlení, práci a rekreaci. Přínosy, které přírodní systémy poskytují lidské společnosti, jsou nazývány ekosystémovými službami. Tyto služby mají i ekonomický dopad a jsou proto spojeny s ekonomickou funkcí krajiny. Ekonomická funkce krajiny - spočívá v možnosti využívání přírodních zdrojů, zemědělské produkce, lesního hospodářství a v možnosti realizace funkcí související s rozvojem osídlení, výroby a technické infrastruktury. Jedná se též o některé činnosti funkce rekreační, které těží z přírodního bohatství jakožto zdroje svého hospodaření. Kulturně-sociální funkce krajiny - spočívá v tom, že krajina vytváří harmonické a esteticky působivé prostředí pro obývání, pro regeneraci fyzických a duševních sil, že má funkci kulturní, naučnou a vzdělávací. Funkce estetické - jsou vizuálním, resp. vícesmyslovým projevem podmínek, funkcí a procesů krajiny. Mají vazbu jak na přírodní podmínky (krajinný rámec, přírodní charakteristika krajinného rázu), tak i na kulturně historické hodnoty (stopy kultivace krajiny v historickém vývoji, kulturně-historické charakteristiky krajinného rázu) a také na kulturněsociální hodnoty (působivost a obytnost krajiny). Vývoj přírodních podmínek společně s vývojem osidlování a kultivace krajiny tvoří kulturní dědictví a projevil se v identitě a jedinečnosti charakteru krajiny. Hodnoty krajiny jsou identifikovány v procesu hodnocení krajiny z hlediska přítomných jevů, vlastností a funkcí. o Přírodní hodnoty krajiny o Civilizační hodnoty o Kulturní a historické hodnoty Ochrana funkcí a hodnot krajiny ve vztahu k územnímu plánování vyjádřena mimo jiné limity využití území na úsecích: o Obecná ochrana přírody o Zvláště chráněná území přírody o OP dle mezinárodních smluv o Památková péče Obecná ochrana přírody zakotvené zejména v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny – v části obecné ochrany přírody. - Významné krajinné prvky (VKP) - Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. o ÚSES je tvořen biocentry a biokoridory a je postupně navrhován ve třech navzájem provázaných hierarchických úrovních -nadregionální, regionální a lokální (místní). ▪ Skladebné prvky ÚSES Biocentra Biokoridory ▪ Hierarchie Nadregionální ÚSES Regionální ÚSES Lokální ÚSES ▪ Typy NRBC, RBC, LBC NRBK, RBK, LBK - krajinný ráz  - Přírodní parky Zvláště chráněná území - kategorie zvláště chráněných území o národní parky, o chráněné krajinné oblasti, o národní přírodní rezervace, o přírodní rezervace, o národní přírodní památky, o přírodní památky. OP dle mezinárodních smluv - Soustava Natura 2000 (ptačí oblasti a EVL) - Ramsarská úmluva o mokřadech – 1971 - Biosferické rezervace UNESCO Památková péče - Kulturní (nemovitá) památka - Ochranné pásmo kulturní (nemovité) památky, památkové zóny nebo památkové rezervace - Památková zóna, památková rezervace - Krajinná památková zóna (KPZ) Prostředí města Urbanizace. definice, souvislosti, projevy Definice: „......urbanizace je proces poměšťování (stávání se městským)“ (Slovník sociální geografie (Johnston a kol.2000) „Urbanizace představuje proces, kdy dochází k relativní koncentraci obyvatelstva (a tím i jeho aktivit) v území do měst“ (Johnston a kol.). Projevy a souvislosti urbanizace: - z hlediska demografie = dochází k růstu podílu městského obyvatelstva v rámci populace a růstu koncentrace obyvatelstva do větších sídel. - z hlediska ekonomie = proces spojený s industrializací. Dochází k migraci z venkova, ve městech se rozvíjí průmysl, koncentrují se zde výrobní prostředky a kapitál. - z hlediska sociálně kulturního = město mění zvyky, postoje a hodnotové orientace lidí. Tyto změny se z městského prostředí šíří do okolí. (Johnston a kol. 2000) Tyto projevy urbanizace je třeba chápat jako vzájemně provázané. Teoretické vývojové fáze urbanizace: teorie a tendence prokazující pravidelnosti ve vývoji měst a sídelních aglomerací o 1. fáze urbanizace – koncentrace o 2. fází urbanizačního procesu – suburbanizace o 3. fáze – deurbanizace o 4. fáze (řešení.) – reurbanizace Prostředí města (sídla) - prostorová a funkční struktura prostředí sídel je tvořeno: - Prostorovými strukturami o strukturou krajiny (georeliéf, vegetační kryt, vodní toky a plochy, fauna) o strukturou hmot zástavby o strukturou nezastavitelných ploch (volných ploch v zástavbě a nezastavěných ploch přírodního charakteru - zeleň) - Infrastrukturami  o dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, (sociální infrastruktura) občanské vybavení, veřejná prostranství PODMÍNKY ROZVOJE města )sídla) určují: - Přírodní podmínky a krajinná struktura - Sociálně – kulturní podmínky území města nebo regionu) - Sociálně – ekonomické podmínky území Udržitelný rozvoj (nejen) v územním plánování - Udržitelný rozvoj uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života budoucích generací. - Udržitelný rozvoj území „spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území“ (Stavební zákon, § 18, odstavec 1) Tři pilíře udržitelnosti - ENVIRONMENTÁLNÍ, - SOCIÁLNÍ - EKONOMICKÝ. Udržitelný rozvoj spočívá ve vyváženosti všech tří pilířů. Suburbanizace Celky nízkopodlažní obytné satelitní zástavby jsou tvořeny převážně z izolovaných rodinných domů se soustředěnou urbanistickou strukturou s malými parcelami. Nemají výraznější veřejné prostory a nemají vlastní občanskou vybavenost (technickou vybavenost samozřejmě mají) ani výrobní základnu (pracovní příležitosti). JSOU SATELITY závislými na jádrovém sídle (každodenní dojížďka do práce a za vybaveností) Funkční složky sídel - Základní funkční subsystémy o Bydlení o občanská vybavenost o rekreace o výroba o zeleň o veřejná prostranství o dopravní infrastruktura o technická infrastruktura o zpf, pupfl, vodní plochy Zeleň - význam zeleně ve struktuře města - Zeleň jako prostor pro pobyt (součást veřejných prostorů) - Zeleň jako prostorotvorný činitel - Zeleň jako provozní a pohledová bariéra - Zeleň jako součást urbánního systému ÚSES - Zeleň a retence vody v území Vlivy vegetace na kvalitu prostředí: - Zmenšení rozpětí extrémních hodnot teploty vzduchu o Průměrná vzdušná teplota vegetačních ploch bývá ve dne nižší o 0,5-3st.C ve srovnání s tzv. tvrdými povrchy - Zvyšování vlhkosti vzduchu  o Na vegetačních plochách dochází ke zvýšení relativní a absolutní vzdušné vlhkosti vzduchu o poznámka: ve městech je trvale snížena relativní vlhkost vzduchu o 5-10% oproti okolní krajině, zvýšení o 15% je pociťováno jako snížení teploty vzduchu asi o 3,5st.C - Ovlivňování rychlosti proudění vzduchu o Teplotní gradient mezi vegetační plochou a okolím může vyvolat za bezvětří samovolný pohyb vzduchu – gradientový vítr - Snižován lokální prašnosti prostředí o Zachycení prachu na nadzemních částech, hlavně listech (záleží na jejich velikosti kvalitě, orientaci, pohyblivosti atd.) urychlení sedimentace částic snížením rychlosti proudění znečištěného vzduchu vegetační plochy nejsou zdrojem primární ani sekundární prašnosti (s výjimkou tvorby pylu) - Snižování lokální hlučnosti prostředí o vegetační pásy podél komunikací nemívají vyšší účinnost než snížení hladiny hlučnosti o 2-5 db(A); pokles o 10dB(A) je pociťován jako poloviční hlasitost o nejlépe působí víceřadé pásy dřevin (výška 13-20m, šířka pásu 20-30m), u komunikací 7-10m - Uvolňování biologicky aktivních látek o Rostliny uvolňují do prostředí biologicky aktivní látky – např. reaktivní kyslíkaté látky, látky bakteriostatické až bakteriocidní, repelentní, látky vylučované do půdy Veřejná infrastruktura Veřejná infrastruktura: 1. dopravní infrastruktura, 2. technická infrastruktura, 3. občanské vybavení, 4. veřejná prostranství. 1. Dopravní infrastruktura, například - stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť..a s nimi souvisejících zařízení 2. Technická infrastruktura, stavby a související zařízení pro - vodovody, vodojemy, - kanalizace, čistírny odpadních vod, - stavby ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami, - stavby a zařízení pro nakládání s odpady, - trafostanice, energetické vedení, - komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, - produktovody 3. Občanské vybavení, stavby, zařízení a pozemky pro - vzdělávání a výchovu, - sociální služby a péči o rodiny, - zdravotní služby, - kulturu, - veřejnou správu, - ochranu obyvatelstva 4. Veřejná prostranství, - veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň a další prostory,přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru citace: zákon č. 182/2000 sb. o obcích (obecní zřízení) - §34 VPS, VPO a asanace - vyvlastnění a předkupní právo (omezení vlastnických práv) Veřejná infrastruktura se často uplatňuje v územním plánování v rámci vymezení VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB (VPS), VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ (VPO) ÚPD proto obsahuje: o vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, o vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo - veřejně prospěšnou stavbou = stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci, - veřejně prospěšným opatřením = opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci, Veřejná prostranství - Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň a dalšíprostory, přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru (definice dle zákona o obcích) - Základní úlohy veřejných prostranství jsou svou náplní opačné: o 1. komunikace (doprava) – průchod, průjezd mezi zastavěnými plochami a jinými bariérami v území, o 2. relaxace, odpočinek, setkávání - Funkce veřejných prostranství o obslužná – zajišťující průchod, průjezd k cílům ležícím mimo VP a dále zajišťující přístup uživatelům veřejných prostranství a zařízení, které VP tvoří (zejména občanské vybavení a bydlení), vč. přístupu pro zásobování, zdravotní služby a hasičů, obsluhy technické infrastruktury, údržby; o sociální – setkávání přátel, obyvatel pro posílení vztahů (je významné v současné době, kdy kontakty pomocí komunikačních technologií nahrazují osobní kontakt); o pobytová (rekreační, odpočivná) – zajišťují ji zejména druhy veřejných prostranství s převažujícím podílem zeleně, především parky; o společenská – setkávání obyvatel okolí a návštěvníků při společenských akcích, včetně akcí kulturních. Občanská vybavenost (OV) OV dělíme na dvě základní skupiny: - Veřejná občanská vybavenost (školství, zdravotnictví a soc. Péče, kultura, administrativa a správa, sport) - Komerční ov (maloobchod, veřejné ubytování a stravování, nevýrobní a výrobní Služby) PŘEHLED NÁSTROJŮ ÚPP,ÚPD Celkový přehled - Základní přehled nástrojů územního plánování o 1 Politika územního rozvoje Územně plánovací dokumentace: o 2 Územní rozvojový plán o 3 Zásady územního rozvoje o 4 Územní plán o 5 Regulační plán Územně plánovací podklady: o 6 Územně analytické podklady o 7 Územní studie  Územní rozhodnutí, územní opatření, úprava vztahů v území Republiková úroveň – PUR ČR - Politika územního rozvoje ČR - určuje ve stanoveném období požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, - Politiku územního rozvoje pořizuje ministerstvo (MMR) pro celé území republiky a schvaluje ji vláda.. - Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Republiková úroveň – Územní rozvojový plán - zpracovává se v měřítku 1 : 100 000 - pořizuje ministerstvo (MMR) pro celé území republiky Krajská úroveň – ZÚR - Zásady územního rozvoje - zpracovávají se v měřítku 1 : 100 000 (1 : 50 000, 1 : 200 000) - pořizuje je krajský úřad pro území kraje Obecní úroveň – ÚP - Územní plán - zpracovává se obvykle v měř. 1 : 5000, 1 : 10 000 (je-li uloženo v zadání, lze určenou část řešeného území vydat v měř. mapy katastru nemovitostí - ÚP pořizuje Obecní úřad obce s rozšířenou působností (úřad územního plánování), nebo obecní úřad, který zajistí splnění kvalifikačních podmínek pro výkon územně plánovací činnosti Lokální úroveň – RP - Regulační plán - Regulační plán – zpracovává se v měřítku 1 : 2000, 1 : 1000, 1 : 500 - RP zpravidla pořizuje Obecní úřad obce s rozšířenou působností (úřad územního plánování), nebo obecní úřad, který zajistí splnění kvalifikačních podmínek pro výkon územně plánovací činnosti Územně analytické podklady (zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území) - Pořizování územně analytických podkladů o ÚŘAD ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ - pořizuje ÚAP pro svůj správní obvod obce s rozšířenou působností v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů. o KRAJSKÝ ÚŘAD - pořizuje územně analytické podklady pro území kraje v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje. ÚAP se pořizují na základě - průzkumů území - údajů o území, (informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území a informace nebo data o záměrech na provedení změny v území; Obsah ÚAP - podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území o zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, o omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, („limity využití území“), o zjištění záměrů na provedení změn v území, - rozbor udržitelného rozvoje území, o zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území o určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci Územní studie - navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního  systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí. Územní rozhodnutí, územní opatření mezi nástroje územního plánování patří i - Územní rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení o změně využití území o změně vlivu užívání stavby na území o dělení nebo scelování pozemků o ochranném pásmu - Územní souhlas (§ 96) - Územní opatření (§ 97-100) o územní opatření o stavební uzávěře o územní opatření o asanaci území - Úprava vztahů v území (§ 101 -102) o předkupní právo - náhrady za změnu v území Orgány územního plánování Pořizovatel - příslušný obecní úřad, krajský úřad, Ministerstvo pro místní rozvoj nebo Ministerstvo obrany, který pořizuje územně plánovacípodklady, územně plánovací dokumentaci, vymezení zastavěného území nebo politiku územního rozvoje, Orgány územního plánování - MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ - MINISTERSTVO OBRANY - Krajský úřad a orgány kraje - Obce a pořizování ÚPD a ÚPP o Základním článkem výkonu působnosti při pořizování územně plánovací dokumentace jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností. - Rozsah úkolů svěřených obecním úřadům: o 1/ závisí na tom, je-li obec ORP o 2/ pokud není ORP, závisí na tom, zda obecní úřad splňuje předpoklady pro výkon územně plánovací činnosti. ((úředník (FO)+ ZOZ + vzdělání + praxe, nebo prostřednictvím tzv. létajících pořizovatelů na smlouvu o dílo) - Obecní úřad obce s rozšířenou působností (Úřad územního plánování) Pořizuje : o územní plán a regulační plán pro území „své“obce, územně plánovací podklady, o územní plán, regulační plán a územní studii na žádost obce ve svém správním obvodu, jejíž obecní úřad nebyl určen pro výkon činnosti pořizovatele a vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním obvodu. - Obec jako samosprávní orgán o Zastupitelstvo obce má zásadní úlohu při pořizování ÚPD ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE (včetně PÚR) Cíle územního plánování a legislativa - vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území - účelné využití a prostorové uspořádání území - dosažení souladu veřejných a soukromých zájmů  - stanovuje koncepci rozvoje území, - chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území Schéma obsahu územně plánovací dokumentace 1 Výroková část Textová část Výkresová část 2 Odůvodnění : Textová část Výkresová část Republiková úroveň – PUR ČR - Politika územního rozvoje ČR - určuje ve stanoveném období požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, - Politiku územního rozvoje pořizuje ministerstvo (MMR) pro celé území republiky a schvaluje ji vláda.. - Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Republiková úroveň – Územní rozvojový plán (jedná se o nový druh územně plánovací dokumentace, který je součástí SZ od 1.1.2020) - Na základě politiky územního rozvoje vydavá ministerstvo pro místní rozvoj. - Územní rozvojový plán je závazný pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. - Územní rozvojový plán se pořizuje pro celé území republiky a vydává se formou opatření obecné povahy. - Součástí je vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. - Zpracovává se v měřítku 1 : 100 000 Krajská úroveň – ZÚR - Zásady územního rozvoje - Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje - Vymezují plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, - Součástí zásad územního rozvoje je vždy i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. - Zpracovávají se v měřítku 1 : 100 000 (1 : 50 000, 1 : 200 000) - pořizuje je krajský úřad pro území kraje Obecní úroveň – ÚP - územní plán Územní plán je základní rozvojový dokument obce - Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; - Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. - Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce, je závazný pro rozhodování v území (ÚR) - zpracovává se obvykle v měř. 1 : 5000, 1 : 10 000 je-li uloženo v zadání, lze určenou část řešeného území vydat v měř. mapy katastru nemovitostí - ÚP pořizuje Obecní úřad obce s rozšířenou působností (úřad územního plánování), nebo obecní úřad, který zajistí splnění kvalifikačních podmínek pro výkon územně plánovací činnosti Fáze pořízení územního plánu (zjednodušeno) 1 - Návrh na pořízení ÚP a rozhodnutí o pořízení 2- Zpracování, projednání a schválení zadání 3- Zpracování návrhu územního plánu  4- Projednání návrhu ÚP v rámci společného jednání o návrhu vč. posouzení návrhu krajským úřadem 5- Úprava a projednání návrhu ÚP v rámci řízení o územním plánu vč. veřejného projednání 6- Vydání územního plánu Lokální úroveň – RP - regulační plán - Regulační plán – zpracovává se v měřítku 1 : 2000, 1 : 1000, 1 : 500 - RP zpravidla pořizuje Obecní úřad obce s rozšířenou působností (úřad územního plánování), nebo obecní úřad, který zajistí splnění kvalifikačních podmínek pro výkon územně plánovací činnosti Postup pořízení územního plánu či jeho změny 1 - Návrh na pořízení ÚP a rozhodnutí o pořízení 2- Zpracování, projednání a schválení zadání 3- Zpracování návrhu územního plánu 4- Projednání návrhu ÚP v rámci společného jednání o návrhu vč. posouzení návrhu krajským úřadem 5- Úprava a projednání návrhu ÚP v rámci řízení o územním plánu vč. veřejného projednání 6- Vydání územního plánu Pozn: Změnu ÚP lze pořídit i zkráceným postupem dle §55a SZ Územně plánovací podklady Územní studie - navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí. - slouží jako podklad k pořizování PÚR, ÚPD, jejich změně a pro rozhodování v území (§25 SZ) Pořizovatel pořizuje územní studii když: - Je to uloženo územně plánovací dokumentací - z vlastního nebo jiného podnětu - zadání územní studie – v něm určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel. Územně analytické podklady zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území, přičemž: - Úřad územního plánování pořizuje územně analytické podklady pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů; - Krajský úřad pořizuje územně analytické podklady pro území kraje v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje a další územně plánovací činnost kraje; - jsou podkladem pro tvorbu PUR, UPD a US a obsahují o zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, o omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, („limity využití území“), o zjištění záměrů na provedení změn v území, o zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území o určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci Obsah ÚAP - podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území - rozbor udržitelného rozvoje území, Mapové podklady v územním plánování V územním plánování se při tvorbě výkresové dokumentace využívají tři hlavní kategorie geografických dat :  1) Data mapového a výškopisného podkladu v závislosti na druhu dokumentace 2) Data sledovaných jevů ÚAP 3) Data, která v procesu územního plánu vznikají Data mapového a výškopisného podkladu v závislosti na druhu dokumentace - katastrální mapa, v rastrové či vektorové (DKM, KMD) podobě - SM5 (Státní mapa 1 : 5000) - Základní mapy ČR (ZM200, ZM100, ZM50, ZM25, ZM10) a jejich rastrové ekvivalenty a vektorová podoba ZABAGED - Mapa České republiky 1 : 500 000 - mapovým podkladem pro pořízení regulačního plánu může být též polohopisné a výškopisné zaměření řešeného území. Data z primárních databází, limity, hodnoty, vlastnosti (sledované jevy) Data, která vznikají v procesu územního plánování Mapové podklady pro zpracování ÚAP a ÚPD : Základní státní mapová díla (vydavatel Český úřad zeměměřický a katastrální) - katastrální mapa – používá se při tvorbě územního a regulačního plánu - Státní mapa 1:5000 – používá se při zpracování územního plánu - Základní mapa České republiky – používá se při zpracování Zásad územního rozvoje a jejich aktualizací - Mapa České republiky – používá se při zpracování Politiky územního rozvoje České republiky a jejích aktualizacích Mapové podklady Katastrální mapa o Polohopisná mapa velkého měřítka s popisem, která zobrazuje všechny nemovitosti, které jsou předmětem katastru. o Pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic do zobrazovací roviny, označují se parcelními čísly a značkami druhů pozemků; stavby se zobrazují průmětem svého vnějšího obvodu ZABAGED ® je digitální geografický model území ČR ). - Je veden v podobě bezešvé databáze pro celé území ČR - Je hlavním datovým zdrojem pro tvorbu základních map ČR měřítek 1:10 000 až 1:100 000. Funkční a prostorová regulace , podmíněnost výstavby v úpd, FUNKČNÍ A PROSTOROVÁ REGULACE - reguluje změny v území o změna v území = změna jeho využití nebo prostorového uspořádání, včetně umisťování staveb a jejich změn, o proto: ▪ funkční regulace ▪ prostorová regulace Přehled nástrojů regulace: A/ Způsob využití plochy či pozemku - v ÚP má spíše polyfunkční charakteristiky - v RP konkrétní funkce B/ Výšky budov a způsob zastřešení  Podlažnost, výšková hladina zástavby (ÚP) Výška budovy a ostatní výškové parametry Tvar a orientace střechy C/ Stanovení výměr budov, pozemků, užitných ploch D/ Intenzita (míra) využití (koeficienty zastavění a zeleně) ÚP, RP o nejpoužívanější regulativ = koeficient zastavěné plochy pozemku, (poměr zastavěné plochy staveb k celkové výměře pozemku (bloku) o koeficient zeleně (poměr ploch zeleně k výměře pozemku) o koeficient podlažní plochy (součet hrubých podlažních ploch k výměře pozemku – výskyt nezaznamenán) o koeficient obestavěného prostoru (součet obestavěného prostoru budovami podlažních ploch k výměře pozemku – výskyt nezaznamenán) E/ Charakter či struktura zástavby F/ Regulativy dispozice, proporcí a vzhledu zástavby G/ Regulativy parametrů veřejných prostranství ÚP – určeno vyhláškou 501/2006 Sb.: o požadavek 1000 m2 ploch VP (mimo pozemní komunikace na 2 ha zastavitelné plochy) o minimální šíře uličního prostoru 8 m pro RD, 12 m pro BD (6,5 a 10,5 při jednosměrném provozu) RP: H/ Regulační čáry o RP - Uliční čára o RP - Parcelní čára o RP - Stavební čáry Podminěná možnost výstavby v územním plánu A) Podmíněnost výstavby zpracováním podrobnějšího dokumentu o Územní plán může rozhodování o změnách podmínit zpracováním podrobnějšího dokumentu. o Výkres základního členění území a text proto obsahují (resp. mohou obsahovat) vymezení ploch ve kterých je rozhodování o změnách podmíněno: ▪ dohodou o parcelaci ▪ zpracováním územní studie (podmínky pořízení, lhůta pro zpracování a vložení do evidence) ▪ zpracováním regulačního plánu (ÚP potom obsahuje zadání RP, uvedení jde-li o RP z podnětu či na žádost, u RP z podnětu lhůtu) B) Územní rezervy o ÚP a ZÚR mohou: ▪ Vymezit plochu nebo koridor a stanovit jejich využití, jehož potřebu a plošné nároky je nutno prověřit (dále jen „územní rezerva"). ▪ V územní rezervě jsou zakázány změny v území, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit nebo znemožnit. C) Etapizace o ÚP, RP i ZÚR mohou: ▪ Stanovit pořadí změn v území Železnice Legislativní minimum a železniční přejezdy NÁZVOSLOVÍ A LEGISLATIVNÍ MINIMUM Doprava: - klasifikace o Individuální – IAD = individuální automobilová doprava o Hromadná = VHD, MHD o v pohybu x v klidu (odstavování vozidel: depa…) Veřejná doprava osob VHD, MHD - definuje legislativa – vyhlášky ministerstva dopravy - musí splňovat: o pevně daný místní řád o trasy a místa zastávek o publikované jízdné - komerční(funguje pouze pokud je dostatečně rozvinutá) x veřejná(dotovaná státem) o záleží na výšce jízdného: poměr dotace a vlastních zdrojů – v ČR je větší část jízdného dotováno - veřejná o poskytována městem o poskytována soukromníky MHD = městská hromadná doprava o vyplatí se mít od cca 20 000 obyvatel o nad 200 000 obyvatel se vyplatí tramvaje o nad 1 000 000 se vyplatí metro - uváděna optimální vzdálenost zastávek Příměstská doprava = doprava v aglomeracích Taktová doprava = styl jízdního řádu - vlaky budou jezdit v zapamatovatelných(pravidelných) intervalech Kombinovaná doprava = nákladní doprava, která využívá železniční a zároveň i silniční nebo vodní dopravu Základní schéma  -zákon o drahách DRÁHA = cesta určená k pohybu drážních vozidel o železniční ▪ celostátní – vyšší nároky na údržbu(dražší) ▪ regionální ▪ místní ▪ vlečka – slouží k vlastní potřebě provozovatele: dráha pro vlastní spotřebu fyzické osoby, má soukromého vlastníka ▪ zkušební dráha – u nás Vuž Velim, pro nové vlaky ▪ speciální – např. metro = doprava v obci o tramvajová o trolejbusová – spadá pod tramvajovou legislativu o lanová - stavba dráhy celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové, speciální je veřejně prospěšná o usnadňuje možnost pro změnu v územním plánování x KOLEJ = část Kolej x Kolejnice! - kolejnice = ocelový prvek na koleji, fyzický výrobek - kolej = celá soustava, která slouží k pohybu, je z dvou kolejnicových pásů - kolejnicový pás = spojení kolejnic za sebe KOLEJNICE! - širokopatní o častější na železnici  - žlábkové o častější u kolejnici Zákon 266/1994 Sb. = Zákon o drahách - upravuje podmínky pro stavbu drah(vztahuje se pouze k drahám ze schéma – nevztahuje se na důlní…) a stavby a drahách - upravuje podmínky pro provoz Provozování dráhy x provozování drážní dopravy - dráhy – starání se o fyzické prvky(kolejnice, světla…) - drážní dopravy – např. české dráhy, regiojet Ochrana dráhy Obvod dráhy x ochranné pásmo dráhy - Obvod dráhy = hranice pozemků pro stavby dráhy, určené územním rozhodnutím o obvykle 1,5m od vnějšího okraje stavby dráhy(technický požadavek pro potenciální využití prostoru okolo kolejí) – jen pokud není dráha vedena veřejnou komunikací(třeba na silnici) o musí mít oprávněný vstup – při vstupu na obvod dráhy porušujeme zákon(s výjimkami) - Ochranné pásmo = prostor po obou stranách dráhy vymezeny svislou plochou o v celostátní a regionální - 60m o krajní a jiné(tramvajové…) - 30m o provozovatel dráhy a dopravce o vlastník nemovitosti v ochranném pásmu např. nesmí mít na pozemku světelné efekty, odpalovat ohňostroj Kategorie dráhy - dráha konvenční – určená pro osobní a nákladní dopravu - dráha vysokorychlostní VRT – nad 200km/h Železniční koridor = „železniční dálnice“ – v ČR čtyři ŽELEZNIČNÍ SEKTOR V ČR Správa železnic SŽ = hlavní správce celostátní a regionální dráhy pověřená státem - hospodaří s majetkem státu - plní funkci vlastníka dráhy a provozovatele – (stará se o kolej) - zajišťuje provozování, modernizaci… Dopravci - České dráhy ČD – pouze dopravci, největší dopravce v ČR - RegioJet - LEOExpress … Drážní úřad DÚ = speciální stavební úřad pro stavební dráhy a stavby na dráze - vydává souhlas ke stavbám v ochranném pásmu dráhy - rozhoduje o zabezpečení přejezdu, názvu stanice, vydání úředních povolení Drážní inspekce ŽELEZNIČNÍ PŘEJEZDY = místo úrovňového křížení železniční tratě a pozemní komunikace - v ČR přes 10 000 přejezdů (cca 1 přejezd na 1km tratě) - snaha snižovat – způsobuje nehody - není součástí pozemní komunikace – spravuje vlastník železniční tratě - 2,5m = hranice nebezpečného pásma (od osy) – hrozí nebezpeční zranění - 4m = místo zastavení silničního vozidla(jak je daleko výstražní kříž) - Zabezpečené přejezdů - označení místa křížení - redukce rychlosti silničních vozidel Úroveň zabezpečení – dopravní moment M - charakterizuje saturaci na přejezdu, podle něj vybírám opatření Opatření - VÝSTRAŽNÍ KŘÍŽ – musí být vždy, základní zabezpečovací prvek, určuje co je a není přejezd - mechanické břevno = závora - PZZ = Pozitivní signalizace – naznačuje, jestli se v okolí přejezdu nachází vlak, udává rychlost, kterou můžeme přejet o PZZ v činnosti (vs=50km/h) x v nečinnosti(vs=30km/h) o pozitivní signalizace + přejezdník(pro vlak) Číslování přejezdu - zezadu na kříži - slouží k usnadnění komunikace s autoritou(např. s policií) - označení Pxxx - KOLEJOVÁ DOPRAVA - výrazně menší odpor Charakteristika současné tramvajové dopravy - vhodná pro města od 200k obyvatel - vyšší kapacita - ekologičtější - Kapacita – vhodná pro 4000 -18000 osob za hodinu - délka zastávek – 300-500m pro centrum, 700-1000 pro ostatní - v ČR 400km tramvajových tratí - objem přepravy 30% v rámci MHD Uspořádání tratí - radiální – centrální přestupní stanice - tangenciální - příměstské Vozový park - užší provázanost - Tramvaj T3 – nejvyráběnější, v celém východním bloku - modernizace - později trend nízkopodlažních tramvají, snaha umístit dveře na rovný povrch, byla potřeba změnit rozmístění kolejnic o prodloužení tramvají - zkosený - vztah mezi infrastrukturou a vozem – potřeba mít např nástupiště vyšší LEGISLATIVA = stahuje se zákon o drahách zakotvuje: - 30m ochranné pásmo - zřizuje se když má vlastní koridor - obsahuje šířku a výšku vozů - tramvaj má na přechodu přednost – má menší odpor, brždění na nulu je pomalejší PROJEKTOVÁNÍ - rozchod 1435mm (=vzdálenost vnitřních stran hlav kolejnic) - Směrové poloměry o novostavby 50m o stávající trati 25m o výjimečně 20 - Sklonové poměry o novostavby 70 promile - převýšení koleje o = výškový rozdíl temen levého a pravého kolejnicového pásu ZK obrázek, „naklopení koleje“ o můžeme ho navrhovat i v přímém úseku - umístění tramvajové tratí o segregovaná = oddělená pásem, zhmotnělé dopravní značení - osové vzdálenosti kolejí ZK o základní 3m o smíšený provoz 3,5m (společně s autobusy) o sloupy trakčního vedení 4m - celková šířka tram tělesa ZK o osová vzdálenost + boční odstup = 2+2+(3-4) KONSTRUKCE TRAMVAJOVÝCH TRATÍ Kolejnice o žlábkové – lépe zabudovatelná, náročnější na výrobu o bloková – ve zvláštní kci BKM panel o širokopatní – použití limitované – dostatečný poloměr oblouku, dostatečně vysoké tram kolo o krug profil – transition pro přechody o nevýhoda: - ZK značení: výrobce, rok výroby, tvar kolejnice, druh oceli - - změna tvaru kolejnic – přechodový kus, drahý - ZK ojetí kolejnic – obrázek o svislé ojetí hlavy kolejnice = úbytek materiálu na hlavě kolejnice o boční ojetí hlavy kolejnice - upevnění kolejnic – stejné jako u železnic o podkladnicové o bezpokladnicové - typicky svěrkou - ZK(obrázek) chránění upevnění – izolační krytky – potřeba koupit kvalitnější když na to budeme lít beton, nepoužíváme u železnic - kolejnicové podpory - pražce ▪ betonové ▪ dřevěné – vhodné pro křižovatky ▪ ocelové(často v Liberci Y-pražce ZK) - pražcová kotva – drží v kolejovém - ve směrových obloucích - betonové desky ▪ VUIS panely – umožňuje měnit polohu kolejnic - W-tram = obrácená výstavba, podlití betonem - zákryt o dlažbou – historická centra ▪ hlučná o zádlažbovými panely – prefabrikované panely, levný, dneska nepoužívaný o asfaltobetonový kryt – nerozebíratelný, výhoda tichý o cementobetonový kryt – v bus tram tratích ZK - BKV panely = prefa ŽB panel s drážkou pro kolejnici, skládáme na běžně asfalt ZK o neudržují geometrii, po nějaký době se rozpadá kontuita o blokova kolenice drzena pomoci pryzovych profilu v ocelovem zlabku pomoci strojni zatlacovacky o používají se jako dočasná alternativa při stavbě o bloková kolejnice o drážka o imitace dlažby - Velkoplošný LRB panel – nepoužívá blokovou kolejnici ale žlábkovou o na velmi zatížené křižovatky - Nástupištní panel ŽPSV o bezúdržbová hrana zastávky - Svršky  o Zatravněný svršek – potřeba zavlažovat o zelený svršek – suchomilné rostliny – hlína pouze na výšku kolejnice, neudrží vodu - otevřené kolejové lože – netypický Kolejové konstrukce - Výměna = součást výhybky o blokové - Srdcovka = protnutí kolejnicových pásů o protnutí jízdných drah vozidel o s mělkým(kolo jede po dně srdcovky, žlábek se rychle ojíždí) a hlubokým žlábkem(kolo se nedotýká dne, sjíždí se povrchová část) o žlábek frézován – na míru konkrétní kolejnice - rychlostní výhybky = umožňují jízdu do 50 o v Praze pouze 5, potřebujeme ji jenom tam, kde tramvaj není nucena brzdit - výhřev výměn = zamezení zamrzávání v části výměny - dilatační zařízení = umožňuje teplotní roztažnosti dráhy o dvě podélně naříznuté kolejnice, které se mezi sebou posouvají - pojistné úhelníky = „pojistka“ při vykolejení o zpravidla na mostech - zařízení při přimazávání okolků „mazník“ o vytéká z ní vazká tekutina o prodloužení životnosti(zamezuje ojíždění) a hlučnosti o používají se když tam nejezdí auta(smyčky, samostatné tramvajové pásy, pěší zóny) - odvodnění žlábkových kolejnic ZÁSTAVKY Délka zastávek = 30-67 m : na jeden až dva tramvajové vlaky Úmístění zastávek - ZK za křižovatkou!! pro jednodušší orientaci Provedení zastávek - se zvýšeným nástupištěm 200-240mm - bez zvýšené nástupní hrany o bez zvýšené hrany = uprostřed silnice – teď už se nenavrhuje o zastávkový ostrůvek o zastávkový mys = chodník rozšířen v místě zastávky až ke koleji, spíš u menší intenzity provozu o ZK vídeňská zastávka = nástup proveden ze zvýšeného nástupiště, umožňuje volné projíždění aut ▪ spoří prostor - časový ostrůvek = opatření, který zastavuje automobilový provoz, když vjíždí tramvaj na zastávku, aby mohli chodci volně procházet - přestup hrana-hrana = společná zastávka tram + bus o vhodný cementobetonový kryt METRO = metropolitní železnice - nezávisle oddělený - podzemní dráha - vysoká přepravní výkonnost a rychlost - hranice 1mil obyvatel - kolejový systém o normálním rozchodu kolejí – 1435mm - kapacita linky 25-50 000 cestující/hod - návrhová rychlost 60-100km/h - cestovní rychlost – včetně zastávek Charakteristické sítě – přizpůsobuje se k povrchu radiální - Praha radiální s propojením pravoúhlé různé kombinace Technické řešení - odvíjí se od doby výstavby - napájení elektrickou energií: vrchní odběr, spodní odběr, boční odběr - převládá kolejový systém – může být i pneumatiková kola Metro v Praze  - 1974 - klasické těžké metro – má blíž k železnici - ražené tunely, hloubené pouze na okraji - zhruba jedna stanice na km - minimální interval 105s – přepravní špička(odpolední a ranní) a sedlo - ZK výškové vedení 40 promile = 40m na km - směrové vedení – minimální poloměr 350m (o řád výš než tramvaje) o ve stanicích 800m - spodní odběr Stavební řešení tunelu - ražené – typicky oválný tvar, daná povaha uspořádání: napájecí kabely, sdělovací kabely o vystrojení tibbingami, skládají se do prstence = ozdění tunelu - hloubené – z pravidla čtvervcový - dvoukolejný tunely – motivace cena, jednoduchá evakuace - jednokolejný tunely Přívod elektrického proudu - proudové kolejnice – napájecí kolejnice – ocel, hliník(víc vodivý) – 750 Voltů o plastový kryt Konstrukční prvky - upevnění = snaží se o minimalizaci vibrací, dvojité pružné opevnění - systémy nosných vrstev kolejového svršku - zálohování materiálu – jenom u metra, ne u tramvaje o z důvodu zjednodušení možnosti oprav - GAP filler – gumové štětinky pro vozíčkáře o profily na zastavení – přesnost 99,5% - traťové spojky = umožňují přejíždět mezi linkami - technologické prostory - bezbariérové zpřístupnění VOZIDLA - délka souprav 100m – cca 5x20 - šířka vozu 2175mm - 80km/h - E ČS, 81-71, M1(linka C – kvůli nuselskému mostu musela být lehčí) Nástupiště - výška 1.1m přednáška 4 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA  Železniční síť - výhoda rychlosti a bezpečnosti - dva trakční systémy - 3kV … starší, spíš na severu - 25-50kV … jihozápadní část, novější Koridory - TŽK I až IV - celková délka 1962km - elektrizované - zvýšení rychlosti n 160km/h Vysokorychlostní tratě VRT - 320-350 km/h - 35 promile - 25kV-50Hz - R musí být větší než 7km Dvojkolí - např lanové dráha Jízda obloukem - vnější kolo urazí větší vzdálenost než menší - diferenciál = dohání rozdíl vzdáleností vnitřního a vnějšího kola Rozchod koleje 1435 mm, 14mm pod temenem kolejnice(v žlábkových 9mm) = vzájemná vzdálenost pojížděných hran hlav kolejnic, měřená v příčném řezu 14mm pod temenem kolejnice - vychází z Británie Převýšení koleje DN = naklopení koleje = vzájemný výškový rozdíl temen levého a pravého kolejnicových pasů - ve směrových obloucích – chceme snížit vliv odstředivé síly(příčného zrychlení převýšení koleje) - navrhuji v rozsahu 20 až 150 mm, výjimečně 160mm - záleží na rychlosti vlaku, čím rychlejší tím menší DN a poloměru - zvýšení polohy vnějšího kolejnicového pásu Vzestupnice = křivka, která dělá plynulý přechod mezi přímou a naklopenou kolejnicí(v oblouku) = s různými převýšeními - nejčastěji lineární, může být i nelineární - délka vymezena sklonem 1:n a časovou změnou převýšení Přechodnice = křivka, která tvoří plynulý přechod mezi úsekem koleje v přímé a obloukovém oblouku - tvar - klotoida nebo kubická parabola Společně vzestupnice a přechodnice tvoří prostorovou křivku Směrové poměry Rmin = 500m na směrových obloucích Rmin = 300m na stavajicich tratích, a regionálních tratích Sklonové poměry - běžně 15 - na vedlejších 25 promile - při sklonových poměrech bereme v potaz hmotnost vlaku, rychlost, terén - ozubnicová železnice – pro tratě s velkými sklony - nejmenší povolený sklon u železnic Orientace v koleji Průjezdný průřez PP = obrys obrazce v rovině kolmé k ose koleje - odvozujeme prostorové uspořádání tratí Staničení = základní orientační prvek na drahách - udává kilometrickou polohu - určuje směr tratě Číslování kolejí - dvojkolejní : 1 = trať vlevo ve směru od 0 - tříkolejní: prostřední trať 0 - v dopravnách: hlavní kolej je vždy 1(nebo 1 a 2), pak na levé straně jsou liché koleje, na pravé sudé koleje: 9 7 5 3 1 2 4 6 8 10 o pokud hlavní kolej není prostřední, může se stát, že budou chybět např sudá čísla: 5312 ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK - Kolejnice : hlava, temeno hlavy kolejnice(vrchní ploška), pata, stojina - širokopatní kolejnice, upevňovadla, podpory(pražce), kolejové lože o účel: přenáší zatížení + vedení o rozdělení tvarů – vyšší kolejnice přenese víc zatížení – využití u větších drah jako koridor o vakuovaná ocel  o malá styčná plocha hodně namáhána staticky i dynamicky – rychle se obrušuje a roztlačuje o značení udává hmotnost kolejnice na 1 běžný metr - Železniční pražce = přenos zatížení, zajištění stálého ozchodu - vytváří společně s kolejnicovými pásy kolejový rošt o dřevěné(pružnější, napuštěný olejem zamezuje degradaci) o betonové - o ocelové – Y pražce – nevybočují do stran, umožňují měnit rozchod o plastové – náhrada dřevěných, ještě se nepoužívá ve velkém, pouze zkušební vzorky ▪ příčné - nejpoužívanější ▪ blokové ▪ betonové bloky ▪ ocelové Y pražce ▪ rámcové ▪ žebříkové - Upevnění kolejnic na podpory(k pražci) o Typ K = složení vrtulí(připevňuje), matic, svěrky(drží), podkladnice atd. ▪ velká nevýhoda náročnosti na výrobu o Typ W14 = redukce počtu součástek, úspora materiálu, lepší funkce ▪ současnější ▪ vrtule + svěrka Stabilita koleje - svařované koleje mají při vysokých teplotách tendenci vybočovat – kvůli teplotní roztažnosti o dostatečný profil kolejového lože(dost štěrku) o pražcové kotvy – zvyšuje odpor kotvy Silnice ÚVOD, LEGISLATIVA, ZÁKON Č. 13 Základní pojmy Doprava - organizovaná činnost, při které se dopravními prostředky po dopravních cestách přepravují osoby, zboží a informace. Každý dopravní proces zahrnuje tři prvky: dopravní cesta - pozemní komunikace, letecký koridor, železniční trať dopravní prostředek - vozidla, plavidla, letadla lidský činitel Dělení dopravy: dopravně-technické hledisko - podle prostředí dopravního prostředku konvenční doprava - silniční (80%), železniční… nekonvenční doprava - ropovody, plynovody… spoje - telekomunikace, pošty osobní/nákladní doprava v klidu/pohybu kolejová/nekolejová motorizace - počet obyvatel, připadající na jedno motorové vozidlo. automobilizace - počet obyvatel, připadající na jeden osobní automobil. (nejvyšší Praha 1,3; nejnižší Moravskoslezský kraj 3,5) Historie dopravy Mezopotámie 4 000 př.n.l., Římská říše (přesuny vojsk, zásobovací cesta → cesta Via Appia, 195km) 1895 - vynález spalovacího motoru 30. - 60. léta 20. století rozvoj automobilové dopravy Legislativa - důležité předpisy Zákon č.268/2015 Sb. (Dříve č.13/1997 Sb.) o pozemních komunikacích ▪ Vyhláška č.338/2015 (dříve č. 104/1997 Sb.), kterou se provádí zákon ▪ rozdělení PK, stavbu PK, podmínky užívání a ochranu PK, práva a povinnosti vlastníků PK a jejich uživatelů. Zákon č.268/2015 Sb. (Dříve č.361/2000 Sb.) o provozu na pozemních komunikacích. ▪ Vyhláška MD ČR č.294/2015 Sb. se kterou se provádí zákon dříve byly dva, teď je jen jeden… POZEMNÍ KOMUNIKACE Rozdělení PK pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. dálnice - PK určená pro rychlou dálkovou dopravu a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly; vlastní ji stát o bez úrovňových křížení o s oddělenými místy místy napojení pro vjezd a výjezd o směrově oddělené jízdní pásy. o rozdělují se na dálnice I. A II. Třídy.  silnice - veřejně přístupná PK určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci; vlastní jí kraj, na jehož území se nachází o I.třídy - dálková a mezistátní doprava o II.třídy - doprava mezi okresy o III.třídy - vzájemné spojení obcí nebo k jejich napojení na ostatní PK. místní komunikace – veřejně přístupná PK, která slouží převážně k místní dopravě na území obce; vlastní obec, na jejímž území se nachází o I.třídy o II.třídy - sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí. o III.třídy - obslužná komunikace o IV.třídy - PK nepřístupná provozu silničních motorových vozidel (D2) nebo na které je umístěn smíšený provoz (D1). účelová komunikace - slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí, obhospodařování zemědělských a lesních pozemků… vlastní právnická nebo fyzická osoba Také PK, která slouží potřebě vlastníka na uzavřeném pozemku (veřejně nepřístupná) Silniční pozemek pozemky, na nichž je umístěno těleso dálnice, silnice a místní komun. a sil. pomocný pozemek těleso je ohraničeno spodním okrajem a vnějšími okraji stavby PK Návrhová kategorie PK S 6,5/60 o S…silnice o 6,5…kategorijní šířka v m o 60…návrhová rychlost v km/h Šířkové uspořádání – MK má navíc: parkovací pruh (podélné stání)/pás (kolmé, šikmé) tramvajový pás autobusový/trolejbusový pruh/pás  bezpečnostní odstup pruhy/pásy pro chodce/cyklisty Prostor místní komunikace (PMK) prostor nad částí MK sloužící veřejnému dopravnímu provozu, popř. pobytu, statické dopravy a zeleně je vymezen buď uliční čarou (stavbami, oplocením), nebo vnějším okrajem pásu pro chodce nebo obdobné plochy(u MK v nezastavěném území pak hranou zemního tělesa) Hlavní dopravní prostor (HDP) u MK funkčních skupin A, B a C s postranními obrubníky vymezená vnějším okrajem bezpečnostního odstupu u komunikací bez postranních obrubníků vymezená šířkou mezi vodicím a/nebo záchytným bezpečnostním zařízením u komunikací bez těchto zařízení vymezená šířkou koruny MK Přidružený prostor (PDP) část mezi hlavním dopravním prostorem a vnějším okrajem prostoru místní komunikace Bezpečnostní odstup nezbytný prostor mezi skladebními prvky různých druhů navzájem, mezi protisměrnými prvky, nebo mezi skladebními prvky a pevnou překážkou, nebo zvýšenou obrubou Rozšíření jízdního pruhu ve směrovém oblouku při návrhu směrového oblouku o poloměru R < 250 m → rozšíření jízdního pruhu TRASA, NÁVRHOVÉ PRVKY Trasa je prostorová čára určující její směrový a výškový průběh. Zobrazuje se ve dvou průmětech. osa - půdorysný průmět trasy do vodorovné roviny niveleta (výškové vedení) – vodorovný a následně rozvinutý průmět trasou Návrhové prvky silnic a dálnic - mají zajistit bezpečnost, plynulost, kapacitu Návrhová rychlost - vn může být i nižší než je skutečná rychlost maximální povolená (hustota provozu, klimatické podmínky…) nezaručuje absolutní bezpečnou jízdu, má zaručit, aby bezpečnost byla v přijatelných mezích. jsou na ni závislé důležité prvky trasy ▪ minimální hodnoty poloměrů směrových oblouků výškových oblouků ▪ minimální délky rozhledů pro zastavení pro předjíždění ▪ min. délka přechodnice… měla by být navrhovaná jednotná pro ucelené tahy, změna rychlosti s ohledem na bezpečnost a plynulost jízdy (křižovatka, okraj obce…) pokud je na silnici ojedinělý návrhový prvek (směrový/výškový oblouk) který nevyhovuje na navrhovanou rychlost, rychlost se nemění, pouze se na něj upozorní značkou. rychlost lze snížit s ohledem na mezní rychlost navazujícího úseku. mezní rychlost [vm] - nejvyšší uvažovaná dosažitelná rychlost, kterou je MV schopno projet bezpečně. Délka rozhledu - pro pocit pohody alespoň 500m, využívané u směrových/výškových oblouků a v křižovatkách. pro zastavení ▪ musí být zajištěn v celé délce komunikace ▪ na jednosměrných silnicích s obousměrným provozem, jsou hodnoty pro zastavení dvojnásobně dlouhé ▪ doba postřehu řidiče je 1,5s, oči řidiče jsou ve výšce 1m ▪ brzdná dráha vozidla [lbr] - dráha do úplného zastavení, na mokré vozovce, při návrhové rychlosti, hloubka dezénu pneumatik je 1,6mm ▪ bezpečnostní odstup vozidla - zaokrouhlená délka rozhledu pro zastavení na nejbližší vyšší. záleží na materiálu krytu vozovky (koeficient tření)  pro předjíždění ▪ na co nejdelších úsecích - rychlá vozidla mají možnost předjet pomalejší ▪ dnes platí DP = alespoň 4x DZ Uplatnění délek rozhledů: směrové oblouky, výškové oblouky, křižovatky rozhled ve směrovém oblouku - pole pro zastavení je 0,30m pod hranou koruny PK, pro předjíždění do výšky 0,60 m nad hranou koruny. rozhled ve výškovém oblouku - zajištěné nejmenším dovoleným poloměrem vypuklého/vydutého výškového oblouku. rozhled v křižovatce - odstranění všech překážek vyšších 0,90 m (když nejdou odstranit, dá se STOPKA) v rozhledovém trojúhelníku Návrhové prvky silnic a dálnic osa komunikace - tvořena přímými úseky a směrovými oblouky ▪ u směrově nerozdělených komunikací ve středu průběžného (nerozšířeného) jízdního pásu ▪ u směrově rozdělených komunikací uprostřed osy středního dělícího pásu. přímé úseky - nedoporučuje se navrhovat příliš dlouhé (klesá pozornost) ▪ Návrh dlouhé přímé je opodstatněn pouze vzhledem k dodržení rozhledu pro předjížděn ▪ Max. délka přímého úseku by neměla překročit „2 minuty jízdy návrhovou rychlostí“ směrové oblouky - trasa má plynulý dojem, musí splňovat výškové podmínky. ▪ Po dlouhém úseku by neměl navazovat oblouk s malým poloměrem ▪ Dva stejnosměrné oblouky (s mezipřímkou) za sebou je třeba vyloučit (jízdě nevhodné, neestetické) → nahradit jedním obloukem Poloměr oblouku (nesmí se smýkat vně/dovnitř oblouku) = musí být vyrovnaná odstředivá a třecí síla - dostředný sklon Největší výsledný sklon vozovky - 13% (někdy 14%), 10% (území s častými námrazami) Minimální a maximální hodnoty návrhových prvků se využívají pouze když je to nevyhnutelné a jinak by došlo k nesmyslnému navýšení nákladů (velké zvětšení zemních prací, překládání vodních toků, zásahu do chráněných území…) přechod na min/max hodnoty by měl být pozvolný nekombinovat více limitních prvků  ZÁSADY TRASOVÁNÍ, SMĚROVÉ OBLOUKY Zásady trasování trasa musí působit plynulým dojmem vhodně včleněna do přírody oblouky na sebe plynule navazují vhodné výškové vedení (nenasypávat na kopci a zařezávat v údolí…) vhodné geologické podloží možnost použití zemin zpět do násypů a zásypů z hlediska nivelety – niveleta musí být min. 1,5 m nad maximální hladinou vody o spodní vody ji také ovlivňují o u podélných sklonů nivelety v rozmezí -2,00% až 2,00%, kde dochází ke klopení vozovky, je nutné posoudit podélný sklon se vzestupnicí. Směrové oblouky Druhy směrových oblouků prostý kružnicový kružnicový s přechodnicemi (symetrický(nejčastější)/nesymetrický) přechodnicový složený točky Prostý kružnicový oblouk oblouky s velkým poloměrem výjimečně u PK s malým dopravním významem a s nízkou vn čím delší jsou strany polygonu, tím menší úhel svírají, tím větší poloměr oblouku je potřebné navrhnout. následují-li dva po sobě protisměrné kružnicové oblouky, vkládá se mezi ně přímka v délce vn. Kružnicový oblouk s přechodnicemi nejčastější řešení směrového oblouku kružnice + klotoida přechodnice o křivka, jejíž křivost je proměnná po její délce o zajišťuje plynulý nárůst odstředivé síly, působící na vozidlo o přechodnice se vkládá: ▪ mezi přímku a kružnicový oblouk (standartně) ▪ mezi dva kružnicové oblouky (mezilehlá přechodnice) o jako přechodnice se užívá klotoida o klotoida o minimální délka přechodnice je rovna vn ▪ pokud to stísněné prostory nedovolují navrhne se min. délka alespoň na délku vzestupnice, nejméně však L > 1,0 vn (m) ▪ vytyčovací prvky přechodnice zjistíme buď z tabulek (Veselý, Kašpárek) a nebo ze vzorců  Vyjde-li odsun kružnicového oblouku rovný nebo menší než 0.25 m, lze od navržení přechodnice upustit! pro návrh kruž.ob. vycházíme ze ▪ středového úhlu α ▪ poloměru oblouku R R musí být větší než min. hodnota poloměru směrového oblouku Rmin , závislá na vn pro oblouk se symetrickými přechodnicemi platí 0 =  - 2▪τ Výpočet délky a podrobné staničení z vytyčovacího schématu o délky přímých úseků o přechodnice o kružnicová část kontrola správnosti - graficky po cca 20m (50m)  VÝŠKOVÉ ŘEŠENÍ POZEMNÍ KOMUNIKACE Terénní čára (výškový průběh terénu) terénní čára se vykreslí jako lomená čára s koncovými body (výškami) stanovenými: o v pevných vzdálenostech (po 20m, 50m, 100m,…) o v bodech, kde osa protíná vrstevnice Návrh výškového polygonu a nivelety vyhýbáme se terénním extrémům (vrcholy kopců…) estetika začlenění do krajiny, ekologie minimalizace zemních prací a současně vyrovnání objemu výkopů a násypů soulad mezi výškovým a směrovým vedením trasy odvodnění minimální sklon nivelety je 0,5% (snadný odtok srážkové vody) a 2,5% - příčný sklon Návrh nivelety niveleta - výšková složka silniční trasy; tvoří ji výškový polygon, do jehož lomů se vkládají výškové zakružovací oblouky (vypuklá/vydutá) podélný sklon nivelety - její místní odklon od vodorovné roviny. (značí se s a udává se v %) Podélný sklon - musí být větší jak 0,5%, kdyžtak se odvodnění musí zajistit jinak (žlabem zakrytým mříží, štěrbinovým žlabem…) a menší než hodnoty v tab. Hodnota závisí na: u silnic a dálnic (v extravilánu) o kategorijním typu pozemní komunikace o členitosti (typu) území u místních komunikací (v intravilánu) o funkční skupině místní komunikace o návrhových podmínkách Výškový polygon polohou a výškou určených bodů délkou a sklonem stran nejmenší dovolený poloměr vypuklého výškového oblouku Rv se stanoví ze vzorce: Příčný sklon základní příčný sklon - v přímé části i v obloucích je 2,5%, nejméně však 2,0% navrhuje se na o směrově nerozdělené komunikace střechovitý nebo jednostranný o směrově rozdělený pás zásadně jednostranný pro každý dopravní pás. o nejmenší dovolená hodnota dostředného sklonu (ve směrovém oblouku) je rovna hodnotě základního příčného sklonu! Dostředný sklon ve směrových obloucích musí být roven nebo větší než hodnoty příčných sklonů (tab. 9) současně musí být přihlédnuto k posouzení výsledného sklonu nejmenší dovolená hodnota je rovna základnímu příčnému sklonu Výsledný sklon výsledný sklon je ≥ 1,0% a zároveň ≤ 13 % nebo ≤ 10% (v území s častými námrazami) největší výsledný sklon v sídlištích nesmí přesáhnout hodnotu o 9 % - komunikace funkční skupiny A a B o 15 % - komunikace funkční skupina C ▪ výsledný sklon nemůže být menší než 0,5% PŘÍČNÉ ŘEZY, ZEMNÍ TĚLESO, ODVODNĚNÍ Těleso pozemní komunikace část komunikace tvořená zemním tělesem, vozovkou, silničními obj. a odvodňovacím zařízením tvar a rozměry jsou určeny šířkou koruny, sklony a členění povrchu, výškou nivelety vzhledem k terénu, sklony svahů, tvarem příkopů a tvarem terénu. je složeno ze spodní a vrchní stavby řez vedený kolmo na osu - příčný řez a jeho šířkové a výškové členění vytváří příčné uspořádání komunikace Vzorový příčný řez informace o šířkovém a výškovém uspořádání, skladbě konstrukce vozovky s ukončením jednotl. vrstev a tvaru zemního tělesa, způsobu odvodnění, bezpečnostních systémech a dalších kreslí se v měřítku 1:50 (detaily 1:20), jednobarevně, dle normy slouží pro zpracování tzv. charakteristických příčných řezů, resp. příčných řezů - ty se vykreslují v měřítku 1:100, obvykle po 20m Těleso silnice a dálnice součást PK, tvořící spodní stavbu vozovky v kontaktu s terénem vyrovnává nepravidelnosti na povrchu terénu, aby vozovka odpovídala směrovými i výškovými prvky dané návrhové kategorii komunikace upravuje výšky nivelety, aby kce vozovky byla dostatečně chráněna před účinky povrchových a podzemních vod 1. násyp - nasypání a zhutnění zeminy nebo horniny do předepsaných rozměrů, včetně úpravy svahů a zemní pláně o Svahy násypů obvykle ve sklonu odstupňovaném podle výškových pásem 2. zářez - vytěžení a odstranění rostlé zeminy do úrovně zemní pláně o při hloubce zářezu větší než 6,0 m, popř. u zářezů mělčích ale zařazených do složitých geotechnických poměrů, musí být sklon svahu navržen na základě výpočtu 3. odřez - zemní těleso, které je v příčném řezu po jedné straně zářezem a po druhé násypem 4. zemní pláň - upravená povrchová plocha uzavírající zemní těleso a určená ke zřízení vozovky a krajnicového nebo jiného zpevnění apod.; tvoří horní líc aktivní zóny 5. aktivní zóna - horní vrstva zemního tělesa tloušťky zpravidla 0,5 m, do níž zasahují vlivy zatížení i klimatu; pro tuto vrstvu se požadují přísnější kvalitativní parametry Odvodnění silnic a dálnic těleso silnice a dálnice a dotčené okolní pozemky musí být zabezpečeny proti škodlivému působení povrchových i podzemních vod. rychlé odvodnění, ochrana vozovky, bezpečnost provozu používá se také odvodňovací zařízení Odvodnění vozovky a zemní pláně odvodnění povrchu vozovky se zajistí příčným sklonem vozovky a podélným sklonem nivelety (výsledný sklon nejméně 1% (výjimečně 0,5%)) odvodnění zemní pláně se zajistí zejména jejím příčným sklonem, který má být nejméně 3% Odvodňovací zařízení otevřená: příkopy, odvodňovací proužky, rigoly, žlaby, odvodňovací žlábky a štěrbinové žlaby, skluzy, kaskády, vsakovací zařízení, vpustě, nádrže, jímky krytá: odvodňovací potrubí, drenáže (případně trativody), nádrže a jímky Příkopy zřizují se podél okraje sil. koruny, u paty násypu, podél temene zářez. svahu, mimo zemní těleso základní je trojúhelníkový tvar obvyklá hloubka příkopu je > 0,3 m a (je-li to možné) zároveň jeho dno je umístěno min. 0,2 m u silnice, resp. 0,4 m u dálnice pod úrovní přilehlé pláně příkopy, jejichž dno leží nad úrovní pláně zemního tělesa, musí být doplněny podélnou drenáží a doporučuje se zpevnění jejich dna podélný sklon dna příkopu musí být > 0,5 %, v obtížných případech > 0,3 % pro zabránění eroze z důvodu velkého podélného sklonu se příkopy zpevňují. (když je nad 3%) Rigoly v zářezech místo příkopů (za hranou koruny nebo na úkor nezpevněné části krajnice) v nezpevněné části středního dělícího pásu na dopravních plochách Skluzy, stupně, prahy, kaskády a vývary pro případný nutný svod vody po svazích navrhují se podle potřeby na otevřených odvodňovacích zařízeních a odvádějí vodu od silničního nebo dálničního tělesa Vsakovací zařízení odvádějí vodu průsakem do okolního terénu příslušné pozemky nesmí být podmáčeny nebo jinak znehodnoceny Odvodňování zejména místních komunikací Odvodňovací proužky část vozovky nebo krajnice podél obrubníků šířky 0,5 m (0,25 m); slouží k odvedení vody Vpusť slouží k odvedení vody soustředěné na vozovkách a dopravních plochách, příp. i na přilehlých plochách při vysoké rychlosti vody na vtoku se používají horské vpusti Odvodňovací potrubí v nezpevněné části středního dělícího pásu, ve směrových obloucích s dostředným sklonem u zářezových příkopů nebo rigolů sloužících k odvádění větších množství vody jako sběrný svod vody z příčných drenáží nevyústitelných do svahových skluzů Drenáže (trativody) slouží k odvodnění pláně zemního tělesa podle konstrukce a možnosti odvedení vody vně zemního tělesa pak rozlišujeme: ▪ podélná drenáž: v zářezu, v násypu, v nezpevněné části středního dělícího pásu ▪ příčná drenáž: voda se podél drenáže odvádí příčnými drenážemi ▪ trativody (někdy nazývané jako vsakovací drenáže) ▪ hloubkové drenáže někdy se používají též tzv. plošné drenáže Žlaby otevřené žlaby se navrhují zpravidla za záchytným zařízením odv. žlábky a štěrbinové žlaby jsou kryté mřížkami nebo zakrytím s příčnými štěrbinami nebo podélnou štěrbinou VOZOVKY POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ Vozovka - zpevněná část PK určená k pojíždění vozidel obvykle vícevrstvová konstrukce kryty vozovek musí mít rovný a drsný povrch a musí zajišťovat rychlé odvedení povrch. vod je tvořena jednotlivými vrstvami a leží na upraveném podloží. Rozdělení vozovek podle deformačních charakteristik krytu (formálně lze třídit podle více kritérií) o netuhé ▪ vícevrstvová vozovka, asf. kryt, podklad z nestmelených nebo stmelených materiálů ▪ malá odolnost v tahu ohybem, značná schopnost sledovat deformace podloží o polotuhé ▪ asfaltový kryt, podkladní vrstva stmelená hydraulicky o tuhé ▪ cementový kryt, podklad z prostého nebo vyztuženého cementového betonu. ▪ tuhou desku si lze představit jako tuhou pružnou desku, jejíž tuhost je značně odlišná od tuhosti podkladu, na němž spočívá. podle materiálu - asfaltové, cementobet., dlážděné (a z dílců), stabilizované, štěrkové a zvláštní Konstrukční vrstvy vozovky ochranná vrstva - spodní vrstva vozovky, určená zejména na ochranu vozovky před účinky promrzání podloží; nestmelené materiály musí být nenamrzavé o materiál OV - obvykle nestmelené materiály jako: ▪ štěrkodrť - ŠD ▪ štěrkopísek - ŠP ▪ mechanicky zpevněná zemina - MZ podkladní vrstva - základní konstrukční část, roznáší zatížení a zajišťuje, aby nedošlo k nepřípustným deformacím podloží ani samotných podkladních vrstev. o ochrana podloží vozovky před promrzáním. o jednovrstvé nebo dvouvrstvé o horní podkladní vrstva musí mít potřebnou pevnost v tlaku a v tahu za ohybu o spodní vrstva ze stmelených nebo nestmelených materiálů. o materiál PV - nestmelené materiály ▪ mechanicky zpevněné kamen. (mineralbeton) - MZK ▪ vibrovaný štěrk - ŠK ▪ štěrkodrť - ŠD o materiál PV - materiály stmelené ▪ cement (popř. jiný druh hydraulického pojiva) ▪ asfalt kryt vozovky - horní část kce, přímo vystaven účinkům kol, působení atmosférických vlivů a změnám teplot o kvalita má vliv na doprav. náklady a náklady na údržbu o rozdělujeme na: ▪ asfaltové kryty - z hutněných úprav, z litých asf. ▪ cementobetonové kryty ▪ dlážděné kryty ▪ vrstvy stmelené hydraulickými pojivy ▪ další: stabilizované, nestmelené, zatravněné, … Navrhování vozovek TP 170 o TP 77 navrhování vozovek PK o TP 78 katalog vozovek PK TP 77 + TP 78 = TP 170 Návrhová úroveň porušení NÚP – schopnost vozovky plnit požadované provozní funkce vozovky odpovídající dopravnímu významu komunikace je vyjádřena spolehlivostí vozovky Dopravní zatížení a návrhové období dopravní zatížení (běžným silničním provozem) o uvažují se jen vozidla do hmotnosti 3 500 kg o rozdělení vozidel podle provozu → z nich se určuje průměrná denní intenzita provozu TNV v obou směrech v roce sčítání (zjišťování intenzity dopravy) o stanovení průměrné hodnoty denní intenzity provozu TNV v návrhovém období se uvažuje lineární trend nárůstu intenzity provozu Charakteristické podloží pro návrh vozovky podle TP jsou zapotřebí tyto charakteristiky podloží vozovky o zatřídění zeminy podle normy o namrzavost zeminy o vodní režim podloží o poměr únosnosti CBR za optimální vlhkosti na základě těchto charakteristik se podloží pro návrh vozovek podle katalogu rozděluje do tří tříd Klimatické podmínky v případě namrzavého podloží je třeba jej ochránit návrhem vozovky dostatečné tloušťky, popř. výměnou horní části za nenamrzavý materiál při posouzení účinků mrazu se stanovuje charakteristická hodnota indexu mrazu oblasti Imk Katalog vozovek v TP 170  BEZPEČNOSTNÍ ZAŘÍZENÍ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH umístění v místech kde hrozí: o zvýšené nebezpečí úrazu sjetím vozidla, cyklisty nebo pádem chodce z tělesa silnice a dálnice o střetnutí motorového vozidla s jiným účastníkem silničního provozu nebo pevnou překážkou dělení podle účelu o záchytná - silniční záchytné systémy o vodící Svodidla na nezpevněné části krajnice nebo ve středním dělícím pásu osazení z důvodu ochrany provozu na pozemní komunikaci a ochrany okolí pozemní komunikace na násypech, podél příkopů, podél vodních toků a nádrží, podél souběžných poz. komunikací nebo žel. tratí, podél pevných překážek, při průchodu ochranným pásmem vodního zdroje mostní svodidlo: na všech mostech a opěrných zdech bez přesypávky a v podjezdech ocelová svodidla o výška min. 0,75 m o 4 typy silnice ▪ JS - jednostranné svodidlo ▪ JDS - jednostranné distanční svodidlo ▪ OS - oboustranné svodidlo ▪ ODS - oboustranné distanční svodidlo o 3 typy mosty ▪ JDSM - jednostranné distanční svodidlo (většinou v kombinaci se zábradlím jako s druhou bezpečnostní bariérou) ▪ ODSM - oboustranné distanční svodidlo ▪ OSM - oboustranné svodidlo (uplatní se v ojedinělých případech) lanová svodidla o ze 4 lan, která jsou podporována sloupky v osové vzdálenosti 2,4 m o výška stanovena na 0,585 m pro vrchní dvě lana a 0,490 m pro lana spodní o hl. výhody: jednoduchá údržba, levné a jednoduché opravy, vhodné pro dodat. osazení betonová svodidla (požadavky) o tvar příčného řezu strany vystavené nárazu o výška nejméně 0,8 m; ve středním děl. pásu a na mostech min. 1,1 m o únosnost v tahu nebetonových částí svodidla dřevoocelová svodidla o výška min. 0,7 m nad zpevněním, nebo nad přilehlým terénem o min. délka: 44 m - pro úroveň zadržení N1 66 m - pro úroveň zadržení N2 Zábradelní svodidla pouze na mostech, opěrných zdech a propustcích bez přesypávky nejmenší výška horní hrany je 1,1 m nad povrchem, k ochraně cyklistů se doporučuje nejméně 1,3 m nízká svodidla se doplní zábradelním nástavcem Tlumiče nárazu v místech, kde je třeba snížit závažnost nárazu osobního automobilu do pevné překážky. jejich funkcí je zadržení nebo přesměrování vozidla Zábradlí k ochraně chodců před pádem, zabránění vstupu chodců do vozovky ochranné mostní zábradlí na mostech a lávkách min. výška je 1,1 m, v odůvodněných případech pro ochranu se navrhuje min. 1,3 m Vodící bezpečnostní zařízení funkci vedení vozidel plní: o podélné čáry vodorovného dopravního značení umístěné na vodících proužcích (event. obrubníky, krajník) o směrové sloupky, kterými se vybavují silnice nebo dálnice směrové sloupky se osazují v nezpevněné části krajnice, popř. ve středním (nebo postranním) dělicím pásu na hranici volné šířky v případech, kde se zřizuje k odvodnění silnice a dálnice rigol na úkor nezpevněné části krajnice, odsazují se směrové sloupky v příčném řezu těsně za hranu odvod. zařízení