Vypracované Otázky z 2PR101 PDF

PRÁVO 2PR101 Příprava na ústní zkoušku Vanesa Lipovská 1. Právo, právo v objektivním a subjektivním smyslu, systém práva. Právo mezinárodní a vnitrostátní. Evropské právo............................ 2 2. Prameny práva obecně a v ČR. Legislativní proces...................

PRÁVO 2PR101 Příprava na ústní zkoušku Vanesa Lipovská 1. Právo, právo v objektivním a subjektivním smyslu, systém práva. Právo mezinárodní a vnitrostátní. Evropské právo............................ 2 2. Prameny práva obecně a v ČR. Legislativní proces.......................................................................................................................................... 4 3. Prameny práva EU. Orgány EU.......................................................................................................................................................................... 6 4. Ústavní pořádek ČR (Ústava a Listina základních práv a svobod). Dělba moci.............................................................................................. 7 5. Právní norma, struktura, druhy, platnost a působnost................................................................................................................................... 1 6. Právní poměry – pojem, druhy, předpoklady a prvky..................................................................................................................................... 2 7. Právní jednání – pojem, druhy, náležitosti....................................................................................................................................................... 3 8. Vady právních jednání (zdánlivost, neplatnost a relativní neúčinnost)......................................................................................................... 5 9. Právní události, lhůty a doby v právu, protiprávní stavy. Právní domněnky a fikce...................................................................................... 5 10. Osoby v právním smyslu – právní osobnost, svéprávnost (přiznání, omezení)............................................................................................. 1 11. Zastoupení – pojem, druhy, zákonné zastoupení, smluvní zastoupení a plná moc, opatrovnictví.............................................................. 1 12. Právnické osoby – pojem, druhy, orgány, jednání. Korporace (spolek), fundace, ústav.............................................................................. 2 13. Organizace moci soudní v ČR (soustava obecných soudů a Ústavní soud). Druhy civilního procesu, zásady soudních řízení................... 3 14. Právní odpovědnost – pojem, předpoklady vzniku, funkce, druhy právní odpovědnosti............................................................................. 1 15. Věci v právním smyslu – pojem a druhy........................................................................................................................................................... 2 16. Věcná práva k věci vlastní – vlastnictví, spoluvlastnictví, společné jmění manželů. Držba.......................................................................... 3 17. Věcná práva k věci cizí – právo stavby, věcná břemena, právo zástavní a zadržovací. Správa cizího majetku........................................... 5 18. Podnikatel, podnikání, spotřebitel. Obchodní firma a sídlo podnikatele. Obchodní závod......................................................................... 6 19. Jednání podnikatele a jeho zastoupení. Prokura............................................................................................................................................. 7 20. Živnostenské a neživnostenské podnikání....................................................................................................................................................... 9 21. Veřejné rejstříky – právní účinky zápisu. Obchodní rejstřík a sbírka listin................................................................................................... 10 22. Obchodní korporace (obecně), vztah občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Podíl, vklad, základní kapitál.......... 12 23. Založení, vznik, zrušení a zánik obchodních korporací. Neplatnost obchodních korporací........................................................................ 13 24. Veřejná obchodní společnost, komanditní společnost.................................................................................................................................. 14 25. Společnost s ručením omezeným.................................................................................................................................................................... 15 26. Akciová společnost........................................................................................................................................................................................... 17 27. Cenné papíry – pojem, forma, druhy, vydávání. Akcie, kmenový list........................................................................................................... 18 28. Orgány obchodních korporací. Péče řádného hospodáře. Smlouva o výkonu funkce................................................................................ 20 29. Zrušení obchodních korporací bez likvidace (přeměny) a s likvidací............................................................................................................ 21 30. Relativní majetková práva (závazky). Pohledávka. Dluh............................................................................................................................... 22 31. Vznik závazků. Postup při uzavírání smluv. Zvláštní způsoby uzavírání smluv. Zadávání veřejných zakázek............................................ 23 32. Změny závazků.................................................................................................................................................................................................. 25 33. Zajištění dluhu věcněprávními zajišťovacími prostředky.............................................................................................................................. 26 34. Zajištění dluhu obligačními zajišťovacími prostředky. Utvrzení dluhu......................................................................................................... 27 35. Zánik závazků splněním. Zánik nesplněného závazku na základě právního jednání a právní události...................................................... 28 36. Závazky z deliktů (odpovědnost za škodu). Bezdůvodné obohacení............................................................................................................ 31 37. Odpovědnost za vady a za prodlení................................................................................................................................................................ 31 38. Kupní smlouva a smlouva o dílo...................................................................................................................................................................... 32 39. Smlouvy příkazního typu.................................................................................................................................................................................. 34 40. Smlouvy o přenechání věci k užití jinému – nájemní smlouva, pacht, výpůjčka, zápůjčka, úvěr, licenční smlouva................................. 34 41. Zneužití účasti v hospodářské soutěži. Ochrana a omezení hospodářské soutěže (obecně). Nekalá soutěž. Kartelové právo............... 35 42. Rozhodování sporů mezi podnikateli před soudy – průběh občanského soudního řízení, druhy rozhodnutí, opravné řízení................ 37 43. Rozhodování sporů mezi podnikateli v rozhodčím řízení. Další způsoby alternativního řešení sporů...................................................... 39 44. Rozhodování sporů – rozhodčí řízení.............................................................................................................................................................. 40 45. Pojem a systém práva duševního vlastnictví. Autorská práva a práva průmyslového vlastnictví – přehled předmětů ochrany............ 41 1  1. Právo, právo v objektivním a subjektivním smyslu, systém práva. Právo mezinárodní a vnitrostátní. Evropské právo. Právo Tvořen státem nebo jím uznávané organizace Vymahatelné a vynutitelné Obecně závazný normativní systém (další systémy: náboženské, etnické a morální) Soubor ustálených pravidel lidského chování týkající se specifického prostředí Univerzální definice pojmu neexistuje - vícevýznamový pojem vznik a vývoj jako důsledek vzniku a vývoje určitých společenský vztahů prostředek donucení, ale zároveň klade meze donucení reguluje chování o omezuje svobodu subjektů práva o vymezuje a garantuje míru těchto svobod každý občan může činit to, co není zákonem zakázáno, a nikdy nesmí být nucen činit to, co zákon neukládá Objektivní právo Státem vynutitelná, obecně závazná, všemi povinně dodržovaná pravidla chování ve formalizované podobě Reprezentováno právními předpisy (zákony, nařízení vlády, vyhlášky) Subjektivní právo Oprávnění vyplívající z konkrétního právního poměru či právních norem Představuje dovolené možnosti chování - často přímo vyplívají z objektivního práva nebo z právního jednání souhrn oprávnění vedle povinností Individuální oprávnění odpovídající reciproční povinnosti někoho jiného o Individuální oprávnění - právo zaměstnance na mzdu, právo vlastníka pozemku nebýt nadměrně obtěžován, právo volit o Reciproční povinnosti - povinnosti zaměstnavatele vyplatit mzdu, povinnosti sousedů zdržet se obtěžujícího jednání, povinnosti státu umožnit občanu volit Systém práva Vychází z faktu, že jednotlivé právní normy tvoří jednotlivá právní odvětví Právo -> právní odvětví -> normativní právní akt -> právní normy kategorie o Právo mezinárodní, právo vnitrostátní, právo evropské ▪ Mezinárodní právo - upravuje vztahy mezi státy, mezi státy a mezinárodními organizacemi, mezi mezinárodními organizacemi navzájem členské státy jsou svrchované, mezinárodní organizace je nemůže k ničemu nutit proti jejich vůli ▪ Evropské právo - označení práva Evropské unie pilíře o komunitární právo (první pilíř) - má přednost před právními řády čl. států ▪ reprezentováno Evropskými společenstvími (EUROATOM a Evropské společenství) o unijní právo - společenská a bezpečnostní pol. ▪ justiční a policejní spolupráce ▪ spojeno s mezinárodní spoluprací mezi členskými státy EU o Právo soukromé a veřejné ▪ Právo veřejné - upravuje vztahy mezi státem a občany, resp. PO působícími v rámci občanské společnosti správní právo – upravuje společenské vztahy při výkonu veřejné správy finanční právo – upravuje finančně právní vztahy trestní právo – stanovuje, které činy jsou soudně trestné a jaká opatření se použijí vůči pachatelům ústavní právo – upravuje základy veřejné moci, samosprávy, uznání a vymezení základních práv a svobod lidí a základy politické moci ▪ Právo soukromé občanské právo – upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob obchodní právo – obsahuje specifika majetkových vztahů mezi podnikateli 2  rodinné právo – upravuje osobní vztahy mezi manželi, rodiči a dětmi a vztahy mezi ostatními příbuznými o Právo hmotné a procesní ▪ Právo hmotné - upravuje subj. práva a povinnosti právnických a fyz. osob předpisem je občanský zákoník ▪ Právo procesní - upravuje procesní postupy předpisem je např. občanský soudní řád Mezinárodní právo upravuje vztahy mezi dvěma či více státy výraz mezinárodní právo spojujeme se dvěma právními disciplínami: o mezinárodní právo veřejné - řídí právní vztahy mezi příslušníky mezinárodního společenství ▪ subjekty mezinárodního práva veřejného (státy a mezinárodní/vládní organizace) o mezinárodní právo soukromé - tvoří součást vnitrostátního právního řádu základní prameny: mezinárodní obyčeje a mezinárodní smlouvy pomocné prameny :obecné zásady právní, soudní rozhodnutí, vnitrostátní akty státu, akty mezinárodních org. recepce mezinárodního práva do práva vnitrostátního o čtyřmi způsoby - transformace, adaptace, inkorporace, adopce o může dojít ke vzájemné kolizi právních řádů ▪ ustanovení mezinárodního a vnitrostátního práva - jsou v plném souladu ▪ ustanovení mezinárodního a vnitrostátního práva jsou v rozporu - jsou vzájemně neslučitelná Vnitrostátní právo právo, které je platné na území daného státu Veřejné právo o upravuje vztahy mezi státem a občany o veřejnoprávní metoda regulace ▪ normy kogentní (není možné se odchýlit) ▪ právní vztahy vznikají, mění se či zanikají na základě právního aktu orgánu moci veřejné ▪ účinky nezávisle na vůli subjektů o dělí se na jednotlivá právní odvětví: ústavní, správní, finanční, trestní, procesí, Soukromé právo o účastníci právního poměru jsou si rovni až na výjimky o soukromoprávní metoda regulace ▪ dispoziční autonomie subjektů práva - možnost upravit si vztahy odlišně od zák. právní úpravy ▪ váže vznik, změnu nebo zánik právních poměrů na právní jednání ▪ účinky zásadně závisejí na vůli jednotlivých subjektů o dělí se na jednotlivá právní odvětví: občanské, obchodní, rodinné, pracovní Evropské právo právo hybridní, stojí na pomezí mezinárodního práva veřejného a práva vnitrostátního základy Evropské unie spatřujeme v tzv. zakládacích smlouvách ze tří mezinárodních organizacích o E. hospodářské spol. (EHS), E. spol. uhlí a oceli (ESUO), E. spol. pro atomovou energii (EURATOM) pojem Evropská unie zavedla až Maastrichtská revize zakládacích smluv Jednotný evropský akt (1986) - změny v podobě postupného vytváření hospodářské a měnové unie, hlubší myšlenky integrace Maastrichtská smlouva (1992) – pojem EU, úprava společné zahraniční a bezpečnostní politiky Amsterodamská smlouva (1997) - dále posílena moc Evropského parlamentu Niceská smlouva (2000) Lisabonská smlouva (2008) - zrušila třipilířovou strukturu EU (pilíře splynuly v jeden), přiznala Evropské unii vlastní právní subjektivitu typické prvky práva EU: o přenášení pravomocí na jednotlivé instituce Unie – čl. státy se tak vzdaly části svých suverénních práv o vytvoření právního řádu - nezávislý na právních řádech jednotlivých členských států o bezprostřední aplikovatelnost práva Unie ▪ umožňuje plnou a jednotnou použitelnost práva Unie ve všech členských státech ▪ dává možnost ukládat povinnosti a zakládat práva jak členských států, tak i jejich občanů o přednost práva Unie - právo Unie nemůže být vnitrostátním právem ani zrušeno, ani změněno ▪ v kolizních případech má právo Unie přednost před právem vnitrostátním základní cíl: hospodářská a sociální integrace členských států Unie působí pouze v oblastech, které vymezují Smlouvy - těmto oblastem se říká politiky Evropské unie 3  2. Prameny práva obecně a v ČR. Legislativní proces. Prameny práva Forma obsahující právní normy Záleží na typu právní kultury o Kontinentálně evropský typ – hl. pramen práva je zákon, dělení na veřejnoprávní a soukromoprávní úpravu apod. ▪ ČR, země Evropy o Anglosaský typ - dělení práva na jednotlivá odvětví, používají nor. správní akty a soudní precedence ▪ USA, VB, Severní Irsko, Kanada o Islámské právní kultury apod. - náboženské právo materiální pramen práva - skutečnosti mající vliv na vznik práva o podmínky života společnosti, společenské jevy, zájmy a zvyklosti, geografické podmínky, historické události apod formální pramen práva - výsledkem specif. procedurálního postupu, tzv. právotvorného (legislativního) procesu o příkazy, zákazy, dovolení, obecně závazné povinnosti apod. forma o psané prameny - zákony, normativní akty a smlouvy, právnická literatura o nepsané prameny – ostatní soustava pramenů práva v ČR 1. normativní smlouvy - mezinárodní smlouvy podle čl. 10 Úst 2. normativní právní akty: o Ústavní pořádek ČR: Ústava, LZPS + další ústavní zákony o zákony a zákonná opatření o nálezy Ústavního soudu o nařízení vlády o vyhlášky ministerstev a jiných ústředních správních orgánů o nařízení Rady obcí a nařízení krajů o obecně závazné vyhlášky obcí a krajů Druhy z hlediska klasifikace normativní právní akty - právní předpisy o Výsledek legislativního procesu o obecná a regulují závazně celou skupinu (třídu) právních vztahů o Původní - Ústava ČR, ústavní zákony, listina základních práv a svobod, zákony, zákonná opatření senátu o Odvozené - mohou být vydávány jen na základě zmocnění obsaženém v původním normativním aktu ▪ Vládní nařízení, vyhlášky ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, vyhlášky krajských úřadů a obcí o legislativní proces - proces tvorby normativních aktů ▪ stanoveno - kdo má pravomoc tvořit právní normy, jaká je jeho působnost (prostorová, časová, osobní, věcná) a způsob vytváření právních norem o dělení podle stupně právní síly ▪ primární - mohou upravovat i oblasti, které nebyly regulovány Ústava a ústavní zákony, zákony a zákonná opatření Senátu ▪ Sekundární - podrobněji rozvádí úpravu obsaženou v prim. normativním aktu nařízení vlády, právní předpisy ministerstev a jiných správních orgánů ▪ právní norma nižšího stupně musí být v souladu s právními normami vyššího stupně ▪ pr. nor. určitého stupně může být změněna/zrušena pouze normou stejného či vyššího stupně o dělení podle působnosti ▪ celostátní ▪ lokální - mají omezenou právní závaznost pouze na konkrétní teritorium o struktura - pyramidální strukturou = na vrcholu stojí ústavní zákony o hl. znak - obecná závaznost (zavazují všechny subjekty práva, na něž se vztahuje objekt dané pr. normy) o ústavní zákony - základ nebo východisko celého právního systému (určují, jak se tvoří právo) ▪ zvláštní druh zákonů přijímaný zvláštním legislativním procesem ▪ ústava - komplexní úprava základních vztahů základní ustanovení zakotvující základní charakteristiku ČR a rozdělení státní moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní ▪ LZPS - katalog nezadatelných, nepromlčitelných, nezrušitelných, nezcizitelných práv a svobod jednotlivců nacházejících se na území ČR o normativní smlouvy - hlavní pramen mezinárodního práva 4  ▪ zpravidla zakládá, mění nebo ruší individuální právní vztah ▪ smlouva - dvoustranná či vícestranná právní skutečnost zakládá, mění nebo ruší právní poměry mezi dvěma či více stranami jako taková normativní není, neboť řeší individuální vztahy ▪ např. mezinárodní smlouvy a kolektivní smlouvy ▪ kolektivní smlouvy - zvláštní druh smluv uzavírán mezi zaměstnanci a zaměstnavateli upravují pracovní a sociální podmínky zaměstnanců pramenem vnitrostátního práva precedenty - první rozhodnutí soudu v právní věci dosud právem neupravované o Hlavní pramen v anglosaské právní kultuře, u nás není uznáván o soudní a správní precedenty - výsledek činnosti státních orgánů, jež jsou nadány pravomocí k aplikaci práva v procesu řešení individuálních právních případů o výsledkem: individuální právní akt, jenž má obecnou závaznost o závazný pro soudy stejného a nižšího stupně; pouze vyšší soud ho může zrušit právní obyčeje - dlouhodobě hromadně využívané pravidlo (právo nepsané) o Považováno za závazné a státem vynutitelné o Částečně používané v anglosaské a islámské právní kultuře o vznikají spontánně na základě dlouhodobé tradice a obecné akceptace veřejností i státem o aby se obyčej stal pramenem práva, musí být splněno ▪ dlouhotrvající masové uskutečňování určitého chování ▪ konkrétně stanovený obsah ▪ uplatňování státního donucení při porušení pravidla obecné zásady právní - právní principy o Od obyčejů se liší tím, že pro utvoření pravidla nemá právní význam „dlouhodobá praxe“ o Nejsou formálním pramenem práva - nevyplývá z nich konkrétní práva ani povinnosti o určitá pravidla která jsou součástí právního řádu či určitých právních odvětví o Nevyplývají ze společenských zvyklostí ale z práva samotného o základní znaky: ▪ pravidla jsou společná právu v různých zemích ▪ pravidla tvoří základ právního řádu, právního státu ▪ pravidla se vyznačují vysokým stupněm obecnosti o Např.: „Neznalost zákona neomlouvá.“ „Právo svědčí bdělým.“ „Nikomu neškodit.“ „Smlouvy se mají plnit.“ „Nikdo nesmí být soudce ve vlastní věci.“ „Ne dvakrát o tomtéž.“ “Nikdo nemůže dát druhému více práv, než sám má.“ „V pochybnostech ve prospěch (žalovaného).“ „Není zločinu bez zákona, není trestu bez zákona.“ jurisprudence o Původní význam - právní odborná činnost římských právníků ▪ směřovala buď k zobecňování práva pomocí formulace právních vět nebo definic, nebo k otázkám podávání výkladu v jednotlivých konkrétních případech (hovoříme o tzv. kazuistice) o Dnešní význam - doktrinální výklad práva nebo právní věda vůbec, zejména teorie práva Legislativní proces Normotvorný postup tvorby práva Zákonodárná iniciativa o Poslanec/skupina poslanců/senát jako celek/vláda/zastupitelstvo krajů o Technický předpis legislativní pravidla vlády ▪ Závazný pro moc výkonnou ▪ Jednotný postup tvorby norem ▪ Legislativní technika ▪ Původní dokumenty typu důvodová zpráva či hodnocení dopadů regulace Projednání návrhu zákona o Nejdůležitější fáze v Poslanecké sněmovně v průběhu čtení o Upraveno jednacím řádem poslanecké sněmovny o 1. Čtení - předložení zákona, obecná rozprava, vyslovení ochoty se návrhem zabývat a přidělení sněmovním výborům o 2. Čtení - po projednání ve výborech, podrobná rozprava a načítání pozměňovacích návrhů o 3. Čtení - odstraňování drobných vad, hlasování o návrhu jako celku a postoupení k Senátu Schvalování návrhu zákona - probíhá v senátu o Možnosti: nezabývat se návrhem, schválit a postoupit prezidentu, zamítnout nebo vrátit do PS s pozměňovacími návrhy Vyhlášení zákona - publikace ve Sbírce zákonů o Účinnost uplynutím legisvakanční doby 5  3. Prameny práva EU. Orgány EU Prameny práva EU Upravuje vztahy - mezi státy, mezi státy a mezinárodními organizacemi a mezi mezinárodními organizacemi navzájem Individuální statky jsou zcela svrchované a rovnocenné Primární právo EU - Analogie evropského ústavního pořádku o Vytvořeno členskými státy v postavení subjektů mezinárodního práva veřejného na mezivládních konferencích o Upravuje základní právní a organizační strukturu EU o Vymezuje působnost EU vůči členským státům o Zakládá její instituce (parlament, rada, soudní dvůr) o Zřizovací smlouvy - smlouvy, kterými byla založena tři Evropská společenství v 50. letech 20. století ▪ Pařížská smlouva – založení ESUO ▪ Římské smlouvy – založení euratomu a EHS o Změny zřizovacích smluv ▪ Smlouva o EU (Maastrichtská smlouva) (1992) založila EU, vytváří třípilířovou strukturu EU pilíře – Evropská společenství, společná zahraniční a bezpečnostní politika, spolupráce v oblasti justice a vnitra ▪ Amsterodamská smlouva (1997) - přejmenovala třetí pilíř na Policejní a justiční spolupráci v trestních věcech spolupráci v civilních věcech přenesla do prvního pilíře ▪ Smlouva z Nice (2000) - měla za cíl připravit instituce EU na rozšíření EU v květnu 2004 o Ústavní smlouva EU - Smlouva o ústavě pro Evropu (2004) ▪ byla schválena na summitu EU v červnu 2004 a podepsána 28 státy 29. října 2004 v Římě ▪ musela být do konce roku 2006 ratifikována všemi členskými státy EU, což se nestalo o Lisabonská smlouva (2007) - mění zakládající smlouvy EU ▪ poskytne EU odpovídající právní rámec a nástroje pro řešení budoucích výzev a naplnění očekávání občanů Sekundární právo EU o Tvořeno orgány EU na základě primárního práva o má přímý dopad na každodenní život občanů EU o v praxi jsou pro činnost národních úřadů a občany významné zejména dva druhy právních předpisů, které orgány Evropské unie vydávají - směrnice a nařízení o Nařízení - obecně závazný právní předpis ▪ Přednost před vnitrostátními právními předpisy ▪ Vydává Rada EU s Evropským parlamentem a prováděcí nařízení vydává Evropská komise ▪ Cíl: unifikace – sjednocení práva ▪ obdoba zákona, mohou se na něho dovolávat všichni, tj. FO i PO o Směrnice - závazný právní předpis pro orgány EU a členské země ▪ Účel: přibližování právních řádů ▪ Směrnice stanoví cíl a transpoziční lhůtu, do které musí všechny členské státy provést příslušné změny ▪ závazné, pokud jde o dosažení výsledku v nich stanoveném, přičemž způsob dosažení je ponechán svobodné volbě ▪ při nesplnění hrozí státu zahájení řízení o porušení smlouvy ze strany EU o Rozhodnutí - individuální právní akt, pomocí kterého se právo EU aplikuje v konkrétních případech ▪ Závazné pro účastníky řízení (závazné pro adresáty) o Doporučení - vybízí členské státy nebo jiné subjekty k žádoucímu chování ▪ Nezávazná, ale pokud nejsou dlouhodobě akceptována a dochází-li k porušování, mohou být transformovány do podoby závazných směrnic ▪ Např. když EU uzavírá s průmyslovými podniky dobrovolné dohody, kterým je třeba dát určitou publicitu o Stanoviska - nezávazná informativní pozice evropských institucí k určité věci Orgány EU Výkon funkce o na základě zásady svěřených pravomocí a v rozsahu, ve kterém se členské státy vzdaly výkonu některých svých svrchovaných pravomocí a delegovaly je na nadnárodní úroveň pravomoci o výlučné - jejich provádění náleží EU 6  ▪ celní unie ▪ pravidla hospodářské soutěže nezbytná pro fungování vnitřního trhu ▪ měnová politika pro státy eurozóny ▪ zachování biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky a společná obchodní politika o sdílené - výkon se dělí mezi EU a členské státy ▪ např. životní prostředí, ochrana spotřebitele, doprava a energetika zásada subsidiarity - jednání EU pouze v případech, kdy účelu/cíle právní úpravy není možné dosáhnout na nižší úrovni (úroveň členských států či regionů) zásada proporcionality - EU by měla volit takové právní nástroje, které “zatěžují” členské státy co nejméně, tedy pouze v míře nezbytné k dosažení sledovaného cíle Evropský parlament - legislativní a kontrolní orgán o Společně s Radou EU přijímá legislativní akty o Schvaluje složení Evropské komise a vyslovuje souhlas s mezinárodními smlouvami o 751 europoslanců (21 českých europoslanců) o Další volby 2024, 2029 … o Organizace do frakcí (ne národnostně) ▪ Dominantní frakce Evropská lidová strana - liberálně-konzervativní a křesťansko-demokratické strany o V ČR – KDU-ČSL + TOP09 Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů - sociálně demokratické strany o V ČR – ČSSD Evropská rada - stanovuje základní politické, ekonomické a bezpečnostní priority EU o Nominuje kandidáty do nejdůležitějších evropských úřadů o Rozhoduje na základě jednomyslnosti o Nejvyšší zástupci exekutivy (prezidenti, premiéři) + předseda rady + předseda komice Rada Evropské unie - reprezentativní orgán členských států o Společně s Evropskou radou přijímá legislativní akty a koordinuje politiky napříč EU o Zasedá v různých konfiguracích (ministři financí, ministři spravedlnosti atd) o Rozhoduje zpravidla kvalifikovanou většinou ▪ 55 % zemí s 65 % obyvatel EU ▪ Eventuálně jednomyslně – zahraniční politiky a daně ▪ Prostou většinou – některé aspekty obchodní politiky Evropská komise - výkonný nadnárodní orgán o Dominantní legislativní orgán o Vypracovává rozpočet, kontroluje nakládání s finančními prostředky o Nezávislá na členských státech, sleduje zájmy EU jako celku o Navrhuje a vymáhá dodržování evropských předpisů a provádí politiky EU o Tvoří kolegium eurokomisařů (28) a rozsáhlý administrativní aparát včetně řady organizačních složek Soudní dvůr - zabývá se jednotným výkladem unijního práva o Nástupce Evropského soudního dvora, přezkoumává legalitu aktů orgánů EU Evropská centrální banka - měnová banka pro Eurozónu o Udržování cenové stability a řízení měnové politiky v Eurozóně Evropský účetní dvůr - kontrola správného vykládání ev. finančních prostředků a kontrola účetnictví orgánů EU 4. Ústavní pořádek ČR (Ústava a Listina základních práv a svobod). Dělba moci. Ústavní pořádek Soubor právních norem, které platí v určité době na určitém území a které stát vydává a vymáhá Primární normativní právní akt o Ústavní zákony - upravují základní vztahy, základní uspořádání moci ▪ Ústava, Listina základních práv a svobod ▪ liší se formou přijetí (3/5 všech poslanců, 3/5 přítomných senátorů) ▪ ústava - rigidní – zvláštní způsob přijetí zajišťující větší stabilitu zákona - flexibilní – ústavní zákon se přijímá stejně jako zákon ▪ návrh zákona je tvořen několika částmi: - předkládací zpráva - důvodová zpráva - část obecná a zvláštní 7  - paragrafové znění zákona - v případě novely zákona platné znění s vyznačenými změnami o Zákony o Zákonná opatření Senátu PČR - mají stejnou právní sílu jako zákon ▪ je vázán návrhem vlády, senát nemůže přijímat ústavní zákony a volební zákony ▪ opatření, které má Senát pravomoc přijímat v neodkladných věcech za situace, kdy je PS rozpuštěna prezidentem (její volby se konají do 60 dnů) ▪ není-li opatření schváleno Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi, pozbývá další platnosti Sekundární normativní právní akty (odvozené) o Normativní akty výkonných orgánů - nařízení vlády, vyhlášky ministerstev, okresních úřadů, obcí o Nařízení vlády - vláda vydává nařízení k provedení zákona v jeho mezích o Rozhodnutí prezidenta obecné normativní povahy (amnestie) o Právní předpisy ministerstev a jiných správních úřadů (vyhlášky) o Nařízení krajských a obecních rad (v přenesené působnosti) Mezinárodní smlouvy - typický pramen mez. práva o sjednávání a ratifikace mezinárodních smluv jsou v pravomoci prezidenta republiky, který je může přenést na vládu nebo na její členy o přednost před zákonem mají jen ty mez. smlouvy, které vyjmenovává ústava: o Mezinárodní smlouvy podle čl.10 Ústavy ▪ jedná se o mezinárodní smlouvy upravující práva a povinnosti osob ▪ součást vnitrostátního práva, jsou přijímány stejnou většinou jako zákony ▪ mezinárodní smlouvy platí, pokud: k jejich ratifikaci dal souhlas Parlament, jsou vyhlášené, ČR je jimi vázána ▪ např. mezinárodní smlouvy spojenecké, mírové, politické, smlouvy, kterými dochází k přenesení pravomocí orgánů ČR na mez. organizace nebo instituce o ostatní mezinárodní smlouvy - ústava je neupravuje ▪ použijí se hlavně při odkazu zvláštních zákonů na ně (celní z.,…) ▪ vyhlašování mezinárodní smlouvy ve sbírce mez. smluv (ale není to podm. jejich platnosti) Nálezy Ústavního soudu - ruší zákony, jiné právní předpisy nebo jejich části o Negativní normotvorba - závazná pro všechny orgány a osoby o dělení podle povahy rozhodnutí ▪ nálezy, jimiž ÚS rozhoduje o zrušení zákonů a jiných práv. předpisů pro rozpor s ústavním pořádkem - nálezy jsou obdobou normat. aktů - stejnou práv. sílu mají jako zákon ale nižší než ústavní zákon - vyhlašují se ve Sbírce – vykonatelné dnem vyhlášení ▪ ostatní nálezy, popř. usnesení ÚS - rozhodnutí o ústavních stížnostech proti pravomocným rozhodnutím orgánů veřejné moci Principy právní síly Norma nižší právní síly nesmí odporovat normě vyšší právní síly Norma může být rušena pouze normou stejné nebo vyšší právní síly 1. Ústava ČR + listina základních práv a svobod 2. Ústavní zákony + mezinárodní smlouvy 3. Zákony + zákonná opatření Senátu + nálezy Ústavního soudu 4. Nařízení vlády + vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů + obecně závazné vyhlášky krajů a obcí + nařízení krajský či obecních rad Ústava ČR 8 hlav Definuje základní hodnoty demokratického státu Definuje moc zákonodárnou, výkonnou a soudní (rozložení moci ve státě) Upravuje postavení Nejvyššího kontrolního úřadu a České národní banky Uznává právo na samosprávu územně-samosprávných celků (obce a kraje) Listina základních práv a svobod dokument se silou ústavního zákona, zaručující lidská práva a základní svobody, hospodářské, sociální a kulturní práva národnostních a etnických menšin součástí ústavního pořádku České republiky 8 hlav Obsahuje: obecná ustavení, lidská práva a základní svobody, práva národnostních a etnických menšin, hospodářská, sociální a kulturní práva, právo na soudní a jinou právní ochranu a ustanovení společná Základní práva a svobody - přirozená práva občana 8  o všechna práva a svobody v ní obsažena lze považovat za základní o nemají temporální počátek ani konec - stále existují, na rozdíl od člověka jsou věčná o podstatná náležitost demokratického právního státu - vždy mají být respektována státem o vlastnosti ▪ nezadatelná – člověk se jich nemůže vzdát ve prospěch jiného, nemůže je postoupit a nemohou být pominuty ▪ nezcizitelná - nemohou být jednotlivci žádným způsobem odňaty ▪ nepromlčitelná - člověk se jich může dovolat vždy ▪ nezrušitelná - žádný státní orgán je nemůže legitimně odebrat, nemohou být zrušeny žádným předpisem, ani aktem mez. práva ▪ omezitelná - pouze zákonem, a v mezích stanovených Listinou, když je to nezbytné pro výkon a ochranu jiných základních práv, z důvodu ochrany veřejného zájmu Dělba moci Teorie podle Montesquieu - moc zákonodárná (legislativa) + moc výkonná (exekutiva) + moc soudní (justice) Zásady o Oddělenost - zákonná i institucionální o Neslučitelnost - inkompatibilita výkonu funkcí o Nezávislost - nepřípustnost vměšování a neodvolatelnost jinou mocí o Rovnováha mocí a systém brzd a protiváh ▪ Moc soudní a moc výkonná jsou omezeny zákony, které si nemohou vydávat samy ▪ Moc výkonná potřebuje důvěru parlamentu, který schvaluje vládní rozpočet ▪ Vláda financuje moc soudní ▪ Moc soudní provádí kontrolu zákonnosti aktů moci výkonné a zákonodárné Moc zákonodárná Parlament o Dvoukomorový ▪ PS - nižší komora, 200 poslanců, Shodné 4leté funkční období, starší 21 let, nerozpustitelná ▪ Senát - vyšší komora, 81 senátorů, Obměna 1/3 senátorů po 6letém funkčním období, starší 40 let, nerozpustitelný Pravomoci o Výkon legislativní činnosti o Vyjadřování souhlasu k ratifikaci mezinárodních smluv o Přijímání státního rozpočtu o Nominace různých kandidátů na veřejnoprávní funkce Rozhodování o Běžné zákony - nadpoloviční většina přítomných usnášeníschopných členů + 1/3 komory o Ústavní zákony a ratifikace MS - 3/5 všech poslanců (120) + 3/5 všech senátorů (49) o Vyhlášení válečného stavu, stavu ohrožení státu - ½ všech poslanců a senátorů (100, 41) o Přehlasování Senátu, veta prezidenta a vyslovení nedůvěry vládě - ½ všech poslanců (100) o Přijetí volebního zákona a ratifikace smluv - musí souhlasit obě komory Imunita o Nelze stíhat za hlasování a projevy na půdě Parlamentu o Nelze stíhat za přestupky a trestné činy bez souhlasu komory o Nelze zadržet - pouze při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté Moc výkonná Vláda - vrcholný orgán výkonné moci o Kolektivní - předseda vlády + místopředsedové vlády + ministři o Odpovědná PS - Nutno získat její důvěru ve 30 dnech od jmenování vlády prezidentem ▪ Nezíská-li důvěru ani na 3. Pokus, prezident má právo rozpustit PS a vyhlásit nové volby o Funkční období max. 4 roky, k usnesení potřeba ½ všech hlasů o K provedení zákonů vydává nařízení vlády - pramen práva, sekundární normotvorba o Předseda vlády disponuje řadou exekutivních pravomocí ▪ Organizuje činnost vlády ▪ Podepisuje právní předpisy ▪ Vystupuje jménem vlády ▪ Navrhuje jmenování a ▪ Kontrasignuje rozhodnutí odvolávání ministrů prezidenta ▪ Vyhlašuje nouzový stav Prezident republiky - hlava státu o Převážně reprezentační funkce s exekutivními prvky o Občan ČR starší 40 let s doloženou podporou (50 000 podpisů opráv. voličů / 20 poslanců / 10 senátorů) 9  o Volen přímou volbou ve dvoukolovém hlasování, funkční období 5 let (max. 2x) o Důvody zániku funkce - uplynutí volebního období, vzdání se úřadu, smrt, velezrada (rozhoduje Ústavní soud) nebo hrubé porušení ústavního pořádku (rozhoduje Ústavní soud) o Exekutivní pravomoci nekontrasignováni ▪ Jmenuje premiéra vlády a ministry, podepisuje a vrací zákony ▪ Svolává zasedání PS nebo ji rozpouští, odpouští nebo zmírňuje individuální tresty o Exekutivní pravomoci kontrasignované ▪ Sjednává a ratifikuje MS, pověřuje a odvolává vedoucí diplomatických misí ▪ Vyhlašuje volby, jmenuje soudce a uděluje hromadnou amnestii Moc soudní Soud - nezávislý státní orgán, který rozhoduje o vině a trestu o Vykonává soudní moc poskytující ochranu subjektivním právům, porušeným či jiným ohroženým právům Soustava obecných soudů o Obvodní/okresní – prvoinstanční, samosoudce nebo senát o Krajské - prvoinstanční nebo odvolací, samosoudce nebo senát o Vrchní - odvolací o Nejvyšší - dovolací Soudci o Funkční období bez časového omezení o Jmenování: bezúhonnost, 30 let, svéprávnost, české občanství, práv. vzdělání, odborná justiční zkouška o Zánik funkce: dovršení věku 70 let, vzdání se funkce, nezpůsobilost k výkonu, ztráta bezúhonnosti, odvolání, omezení svéprávnosti, pozbytí státního občanství, smrt Přísedící - Přetrvávající laický prvek v trestní justici Principy fungování soudnictví o Nezávislost a nestrannosti soudů a soudců - Institucionální oddělení a vázanost pouze zákony a mezinárodními smlouvami o Princip zákonného soudu a zákonného soudce - nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci o Princip rovnosti a kontradiktornosti - účastníci jsou v rovnoprávném postavení bez zvýhodnění jedné nebo druhé strany o Princip veřejnosti - soudní jednání je veřejné a veřejnosti přístupné o Princip ústnosti a přímosti - podstatné v řízení před soudem to, co bylo ústně předneseno o Princip hospodárnosti - ochrana poskytována rychle, účinně a bez zbytečných odkladů o Princip předvídatelnosti - obdobné rozhodování ve shodných věcech 5. Právní norma, struktura, druhy, platnost a působnost. Právní norma Obecně závazné pravidlo chování, které má specifickou státem předepsanou formu Základní stavební jednotka práva Chování - aktivní činnost i zdržení se činnosti znaky právních norem jsou: o normativnost - každá norma reguluje chování adresátů podle představ normotvůrce a působí do budoucnosti o obecnost - právo platí zásadně pro všechny subjekty na území daného státu o formální určitost, spočívající ve státem uznávané právní formě, kterou se rozumí pramen práva o závaznost - závazná pro všechny typově určené případy o vynutitelnost státem dělení o Hmotně právní normy - vyjadřují systém subjektivních práv a povinností ▪ chrání např. vlastnictví (obchodní zákoník, občanský zákoník) o Procesně právní normy - upravují postup pro případ, že byly porušeny hmotně právní normy ▪ např. občanský soudní řád, správní řád, trestní řád Klasická struktura Každá právní norma má vnitřní strukturu má podobu věty: jestliže (hypotéza) - pak (dispozice) - jinak (sankce) Hypotéza - stanoví, za jakých podmínek dochází k porušení dispozice Dispozice - stanoví, komu a jaká vznikají oprávnění či povinnosti, nastanou-li podmínky uvedené v hypotéze o příkaz, zákaz, dovolení Sankce - postih za porušení nebo nedodržení pravidla 1  např. nezaplacení povinného vkladu společníka s.r.o. ve stanovené lhůtě, může být ze společnosti vyloučen vztah těchto tří prvků se dá schematicky vyjádřit takto: o jestliže H, pak D o jestliže H a -D, pak S dělení podle abstraktnosti textu hypotézy a dispozice o relativně konkrétní formulace hypotézy nepřipouští jiné varianty při aplikaci o relativně abstraktní formulace hypotézy dává větší prostor uvážení aplikujícího či rozhodujícího orgánu dělení podle úplnosti vymezené hypotézy, dispozice, případně sankce o taxativní výčet - uveden úplný výčet případů o demonstrativní výčet - obsahuje příkladný výčet nejčastějších druhů dělení sankcí podle obsahu o neurčité - typické výrazy jako “přiměřeně” apod. o relativně určité - sankce v určitém rozsahu, typicky “na 5-10 let” o absolutně určité - obsah definován přesně, např. “na 1 rok” Variabilita - jedna hypotéza může být obsažena u několika dispozic a jedna norma může mít více sankcí o Např. Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilím nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců nebo peněžitým trestem Druhy Podle modality - jazykové vyjádření dispozice o Normy zavazující ▪ Přikazující - ukládaní povinnost uskutečnit určité jednání obsažena např. v zákoně o rodině (zavazuje rodiče, aby vedli své děti k všestrannému duševnímu a fyzickému rozvoji) ▪ Zakazující - ukládají povinnost nečinit určité jednání obsaženy např. v trestním zákoníku o Normy opravňující - zavádí oprávnění uskutečnit určité jednání ▪ pracovní právo (právo na mzdu, přestávku, dovolenou, pracovní podmínky) Dle míry vázanosti adresátů o Dispozitivní normy - umožňují účastníkům odchýlit se od obecného pravidla ▪ Typicky v soukromém právu (občanské, obchodní) o Kogentní normy - neumožňují odchylku, bezpodmínečné, závazné ▪ Odchylka vede k neplatnosti daného právního poměru ▪ Typicky ve veřejném právu (ústavní, trestní, správní) Dělení z hlediska struktury o Normy technického a operativního charakteru neobsahují pravidla chování o Kolizní - určují právní řád, jehož pravidla se používají v případě střetu dvou právních řádů v kauzách s mezinárodním prvkem, např. kolize zákonů 2 různých států (občanský zákoník) o Definiční - vymezují pojmy používané v právních předpisech o Kompenzační - vymezují rozsah pravomoci a působnosti orgánů veřejné moci o Blanketové - zmocnění příslušného státního orgánu k vydání prováděcího právního předpisu ▪ odkazují na jinou právní normu blíže neurčenou o Derogační - ruší normy, pokud dojde ke změnám v právních předpisech o Odkazující - pouze odkazují na jiná existující ustanovení v témž či jiném předpisu Platnost Den vyhlášení ve Sbírce zákonů po splnění všech náležitostí stanovených právním řádem podmínky o norma vydána tím orgánem, který je k vydání kompetentní o norma má podobu některého z pramenů práva o norma byla řádně vyhlášena Působnost stanovení rozsahu, v jakém se norma použije na konkrétní případ se zřetelem k době, místu, subjektu právního vztahu nebo předmětu právní úpravy Věcná - okruh společenských vztahů, které právní norma upravuje o Např. Občanský zákoník upravuje soukromoprávní vztahy obecně, právní vztahy v oblasti školství, obchodu, zaměstnanosti apod. o dělení ▪ normy obecné působnosti - vztahují se na větší počet stejných případů ▪ normy se zvláštní (speciální) působností - upravují vztahy s obdobnou problematikou Osobní - působnost na subjekty na územ republiky 1  o problematika imunity ▪ absolutní imunita - vylučuje stíhání osoby v každém případě vynětí z působnosti příslušných orgánů, např. prezident republiky ▪ relativní imunita - možnost postihu dané osoby je omezena na disciplinární řízení trestní stíhání je možné pouze se souhlasem určeného orgánu, např. čl. Parlamentu Prostorová - stanovení rozsahu, v jakém je právní norma platná a účinná o Celostátní – ústavní zákony a zákony o Omezená – pouze na vymezené území (kraje, obce, NP atd.) o Extrateritoriální – za hranicemi ČR (např. Trestné činy spáchané v zahraničí) Časová - jinak také účinnost o Vymezuje období, od kdy do kdy norma působí účinky o v zásadě platí, že podmínkou účinnosti je platnost o mezi platností a účinností běží tzv. legisvakanční lhůta - pro nastudování o Derogační klauzule - výslovné ustanovení k zániku platnosti normy ▪ zpravidla platnost není omezená ▪ generální derogační ustanovení - všeobecné ustanovení o zrušení všech norem, jež odporují ustanovením nově platného normativního aktu, budí nejasnosti, které normy jsou zrušeny ▪ derogační ustanovení obsahující taxativní výpočet všech zrušených nor. aktů - žádné pochyby o zpravidla normy nepůsobí zpětně, až na výjimky ▪ retroaktivita - norma upravuje i právní vztahy vzniklé před dnem, kdy nabyla účinnosti zpětná působnost, některé normy postihující zločiny minulé doby zákon o restitucích, zákon o soudní a mimosoudní rehabilitaci, lustrační zákon např. trestnost činu se posuzuje podle pozdějšího zákona jen tehdy, je-li pro pachatele příznivější ▪ nepravá zpětná účinnost - vznik právního vztahu se určuje podle normy účinné v době vzniku, ale obsah vztahu se určuje podle normy nové o vyjádření ▪ konkrétní datum ▪ platnost a účinnost je shodná - není vhodné, protože veřejnost nemá dostatek času na obeznámení se zákonem ▪ 15. den od data vyhlášení (pokud není uvedeno jinak) 6. Právní poměry – pojem, druhy, předpoklady a prvky. Právní poměry Společenské či právní vztahy mezi více subjekty Subjekty zde vystupují jako nositelé subjektivních práv a povinností stanovených právními normami prvky komponenty tvořící právní vztah obligatorní a nezaměnitelné Subjekty - osoby, jimž v právním poměru vznikají práva a povinnosti o fyzická osoba – podmínky způsobilosti ▪ způsobilost k právům a povinnostem - vzniká narozením, končí smrtí, nepřenosná, nezcizitelná ▪ způsobilost k právním úkonům - držitel občanského průkazu (pokud ne, musí mít opatrovníka) 15 let - může vstoupit do pracovního poměru, ale nesmí být podepsána dohoda o hmotné zodpovědnosti 16 let - lze uzavřít ve výjimečném případě sňatek (pokud to uzná soud) a ti dva jsou tímto uznáni plnoletými, ale nesmí volit (po rozvodu zplnoletění zůstává) 18 let - vzniká aktivní a pasiv. vol. právo, možnost zvolení do obecního zastupitelstva 21 let - možnost zvolení do poslanecké sněmovny 40 let - možnost zvolení do senátu, navržení na prezidentskou fci ▪ způsobilost v protiprávním jednání - vzniká dovršením 15 let a podmíněna příčetností Obsah - souhrn práv a povinností, které tyto osoby mají v daném právním poměru o Oprávnění - míra možností chování sub., mož. chovat se určitým způsobem chráněna a zaručena právem o právní povinnost - subjekt se musí chovat tak, jak to právní norma přikazuje objekt právního vztahu - k čemu směřují vzájemná práva a povinnosti subjektů (cíl právního poměru) o určité lidské chování v daných společenských vztazích o přímý: ▪ dát - povinnost něco dát (např. kupní smlouva – peníze ↔ zboží)) ▪ konat - povinnost něco konat /např. pracovní smlouva, smlouva o dílo – peníze ↔ zhotovení)) 2  ▪ zdržet se - povinnost něčeho se zdržet (např. vyzrazení státního služebního, obchodního tajemství) (např. rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se musí zdržet všeho, co narušuje vztah dítěte k oběma rodičům nebo co výchovu dítěte ztěžuje) ▪ strpět něco - povinnost něco strpět – věcná břemena (např. právo přejíždět přes pozemek souseda, právo na dožití) o nepřímý: ▪ věci - vše, co není osobou a slouží potřebě lidí movité (auto, počítač, zvíře), nemovité (pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem) dělitelné (pozemek), nedělitelné zastupitelné (výrobek určitého druhu a kvality), nezastupitelné (umělecké dílo) zuživatelné, nezuživatelmů H, NH statky (práva duševního vlastnictví, autorská práva, know-how, licence, SW) Předpoklad vzniku vznik – první stupeň realizace práva o druhý stupeň - využívání oprávnění a jemu odpovídající plnění právních povinností podmínky vzniku o Existence právní normy - definuje rozsah práv a povinností subjektů právního vztahu o Existence právní skutečnosti - s níž právo spojuje vznik, změnu a zánik právního vztahu Právní skutečnosti - právně významné okolnosti o Projevy vůle subjektu ▪ Právní jednání - právní skutečnost vyplývající v chování v souladu s právními normami Právní úkony – projev vůle subjektu směřující ke způsobení právních následků Ind. právní akty – akty státních orgánů, které zakládají, mění nebo ruší právní vztahy ▪ Protiprávní jednání – spočívá v porušování povinnosti o nejsou projevy vůle subjektu ▪ Právní události - váže se na ně vznik, změna nebo zánik právního vztahu a které nebyly vyvolány chováním osob jimi dotčených ▪ Protiprávní stavy - výsledek nezaviněného chování nebo ud., které jsou v rozporu s právem Druhy právních poměrů podle počtu subjektů o dvoustranné poměry – existence pouze dvou subjektů o vícestranné poměry – existence více subjektů vedle sebe podle právních odvětví - pracovněprávní vztahy, občanskoprávní vztahy, trestněprávní vztahy Podle vzájemného postavení subjektů o Horizontální – subjekty mají vzájemně rovné postavení o Vertikální – určitý subjekt má mocenské oprávnění Hmotněprávní a procesněprávní o Hmotněprávní – všechny právní vztahy, které vznikají mimo proces aplikace práva o Procesněprávní – vznikají v průběhu procesu aplikace práva mezi orgánem aplikujícím právo a těmi, o nichž rozhoduje Podle funkční vazby o Primární o Sekundární - slouží k naplnění primárních vztahů (např. procesněprávní vztahy a vztahy odpovědnostní) Podle individualizace subjektů o Absolutní – subjekty oprávnění jsou vždy indiv. určeny, subjekty povinnosti individualizovány být nemusí o Relativní – všechny subjekty právního vztahu jsou konkrétně určeny, jejich obsah tvoří relativní oprávnění a jim odpovídající povinnost 7. Právní jednání – pojem, druhy, náležitosti. Právní jednání projev vůle, který na základě právní normy působí vznik, změnu či zánik soukromých práv Každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu (není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem) Projev vůle subjektu - směřuje k vyvolání právních následků (např. smluv) o Způsoby projevu ▪ Výslovný - písemné, ústní, jiné určité symboly ▪ Konkludentní - nevýslovné, jednání, opomenutí ▪ Tacitní - mlčky, nečinnost 3  o spojen s projevem, až na výjimky ▪ Vnitřní výhrada - ten, kdo právní jednání s vnitřní výhradou činí, ve skutečnosti následky, k nimž jeho projev vůle směřuje, nechce, ale nedá to najevo ▪ Disimulace - účastníci předstírají, že činí jiný úkon, než je tomu ve skutečnosti např. předstíraný prodej, ve skutečnosti darování Právní podmínky o Odkládací - na jejímž splnění závisí, zda právní následky úkonu nastanou o Rozvazovací - na jejímž splnění závisí, zda následky právního úkonu již nastalé pominou Platnost - jednání je pro účastníky závazné a jeho obsah nemůže být libovolně měněn či odvolán Účinnost - jednání, které vyvolá právní účinky (následky - zejména vznik, změna, či zánik právního poměru) právní následky o vyjádřeny - v samotném právním jednání (např. ve smlouvě) nebo v zákoně o vyplývají - z dobrých mravů, ze zvyklostí, zavedené praxe stran kauza právních jednání - důvod způsobení právních následků o např. kauzou kupní smlouvy je např. směna zboží za peníze forma právního jednání o 1. ústní forma o 2. (prostá) písemná forma o 3. přísná písemná forma - forma veřejné listiny (notářského zápisu) o předepsaná forma - zákonem nebo ujednáním stran, jinak libovolná o následky vadné formy - zákon => absolutní neplatnost, ujednání stran => relativní neplatnost Náležitosti požadavky, které jsou právním řádem na právní jednání kladeny obsah tvořen složkami o podstatné složky (náležitosti) - takové, které právní jednání musí být na základě právní normy obsahovat o pravidelné složky - které obvykle bývají součástí právního jednání určitého typu (např. mzda v prac. sml.) o nahodilé složky - obvykle nebývají součástí právního jednání ▪ vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky podmínky odkládací - závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou podmínky rozvazovací - závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou ▪ doložení času, tedy stanovení času určuje počáteční dobu právního jednání (odkládací podmínka) omezuje účinnost právního jednání konečnou dobou (rozvazovací podmínka) základní náležitosti o náležitost osoby - právní osobnost, svéprávnost ▪ Způsobilost k právům a povinnostem - FO narození, PO registrace, obce a stát ze zákona ▪ Způsobilost k právním úkonům - způsobilost zakládat, měnit a rušit právní vztahy (FO 18 let, PO jako u subjektivity) ▪ Deliktní způsobilost - způsobilost nést protiprávní odpo. za vlastní protiprávní jed. (FO 15 let) o náležitost vůle - musí být svobodná vážná vůle a prosta omylu ▪ vůle - psychický vztah jednajícího člověka k zamýšlenému následku o náležitost projevu vůle - určitý projev vůle ▪ náležitá forma Výslovná forma – učiněna písemně, ústně či určitými symboly Konkludentní forma – konání, ze kterého lze usoudit, že jde o projev vůle a jaký je jeho obsah Tacitní forma – nečinnost, musí být bez pochyby možno usoudit, že jde o projev vůle o náležitost předmětu vůle ▪ fyzická možnost, právní dovolenost ▪ předmět vůle musí být možný právně i fakticky ▪ To, k čemu se právní úkon vztahuje ▪ jeho plnění musí být právně možné a dovolené absence náležitosti - způsobuje vadnost právního jednání a neplatnost o zdánlivé právní jednání o neplatné právní jednání - nemá právní následky (absolutně neplatné nebo relativně neplatné) o relativně neúčinné právní jednání Druhy Jednostranné, dvoustranné a vícestranné o jednostranné úkony jsou projevy vůle jednoho subjektu (závěť) 4  o dvoustranné a vícestranné spočívají ve shodě projevů vůle (konsensu) více subjektů (pracovní smlouva, společenská smlouva) Adresované a neadresované - musí být někomu adresovány (reklamace), či nikoli (veřejný příslib) Reálné a volné - nutné vedle projevu vůle reálné chování (odevzdání věci), či nikoli Formální a neformální - nutné dodržet formu právního úkonu (např. písemná forma) či nikoli Úplatné a bezplatné - má-li strana, která úkon činí, obdržet na jeho základě majetkovou hodnotu (většina úkonů) či nikoli (darovací smlouva) Pojmenovatelné a nepojmenovatelné - zda právní normy tyto úkony výslovně upravují či nikoli 8. Vady právních jednání (zdánlivost, neplatnost a relativní neúčinnost). absence náležitosti Neplatnost nemá právní následky Relativně neplatné jednání - právní jed. platné do doby, než se osoba takovým jed. dotčená neplatnosti dovolá o nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné o soud sám ze své vůle nemůže dané jednání prohlásit za neplatné o musí být uplatněné v určité lhůtě, a to promlčecí (v občanském právu) nebo prekluzivní (v pracovním právu) Absolutně neplatné jednání - zavazuje k plnění od počátku nemožnému o právní úkon nevyvolává předpokládané právní následky o možnost dovolat se absolutní neplatnosti není omezena žádnou časovou lhůtou o při plnění takového právního úkonu, může nastat např. bezdůvodné obohacení o působí přímo ze zákona, neplatnosti se může dovolat kdokoli o soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (ex offo), odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek Odporovatelnost Nebo-li relativní neúčinnost jednání je sice platné, ale (pouze) proti konkrétní osobě (věřiteli nebo v případě úpadku vůči majetkové podstatě) neúčinné přestavuje ochranu věřitele proti právním úkonům dlužníka, kterými se zbavuje svého majetku proto, aby proti němu nemohla být vedena exekuce a uspokojena tak pohledávka věřitele věřitel se může u soudu domáhat rozhodnutí, že právní úkony dlužníka, kterými převedl majetek na jiné osoby, jsou právně neúčinné vysloví –li soud, že právní úkon je vůči věřiteli právně neúčinný, lze majetek postihnout exekucí bez ohledu na to, že vlastníkem je někdo jiný než původní dlužník Zdánlivost Jednání, které nemá právní relevanci pouze se zdá, že osoba právně jedná s právními následky vada v projevu vůle: nesrozumitelnost, neurčitost právní jednání ještě nebylo dovršeno (imperfekce) ke zdánlivému jednání “se nepřihlíží” o z důvodu: ▪ Chybějící svobody vůle - právní jednání učiněno pod nezákonnou pohrůžkou ▪ Chybějící vážnosti vůle - jednání učiněná v zjevném žertu ▪ Stanoví-li tak zákon - např. Z důvodu ochrany slabší smluvní strany 9. Právní události, lhůty a doby v právu, protiprávní stavy. Právní domněnky a fikce. Právní události Právní skutečnosti, které nastávají bez ohledu na vůli člověka a v souladu s právem např. o Narození o 21 let - pasivní volební právo v PS o 15 let - vznik trestní odpovědnosti o 40 let - pasivní volební právo o 16 let - možnost uzavřít manželství v Senátu, prezident, soudce o 18 let - aktivní volební právo Ústavního soudu 5  o smrt - zánik právní subjektivity, zánik o běh lhůty manželství Lhůta Časový úsek stanovený právním předpisem k aktivnímu uplatnění práva u druhé strany, soudu či jiného orgánu je pevně vymezena počátkem i koncem druhy o lhůta promlčecí - nebude-li v této lhůtě právo vykonáno, právo se promlčí a dlužník není povinen plnit ▪ obecná promlčecí lhůta trvá tři roky ▪ majetková práva - promlčují se všechna s výjimkou případů stanovených zákonem ▪ x jiná práva (osobnostní) - nepromlčují se, pokud tak zákon výslovně nestanoví o lhůta prekluzivní - jejím uplynutím právo zaniká o lhůta hmotněprávní - jejím uplynutím právo buď ze zákona zaniká, nebo mu po uplatnění námitky promlčení nemůže být přiznána soudní ochrana ▪ Lhůty k uplatnění práva a zmeškání nelze prominout o lhůta procesní - lhůta k učinění určitého procesního úkonu ▪ význam z hlediska procesu aplikace práva, jejich zmeškání lze výjimečně prominout (např. soudem) o Prosté lhůty - právní následky má plynutí času samo o sobě o Lhůty, během nichž je potřeba něco učinit jinak přijdou právní následky ▪ Lhůty k projevu vůle ▪ Lhůty k uplatnění či vykonání subjektivního práva ▪ Lhůty k plnění o Lhůty s marným plynutím - lhůty v případě nečinnosti ▪ Lhůty prekluzívní - po uplynutí právo zanikne, protože během lhůty nebylo uplatněno ▪ Lhůty promlčecí - po uplynutí právo nezaniká, ale oslabuje se - vzniká právo námitky promlčení o Podle okolností rozhodujících o počátku lhůt ▪ Objektivní lhůty - začíná od okamžiku, kdy k určité právní skutečnosti došlo ▪ Subjektivní lhůty - začíná od okamžiku, kdy se daný subjekt o určité právní skutečnosti dozvěděl o pořádkové (instruktážní) lhůty ▪ stanovují právní předpisy, rozhodnutí příslušného orgánu nebo subjekty mezi sebou ▪ marné uplynutí má jiné právní následky než zánik oprávnění či povinnosti Doba Časový úsek, po jehož uplynutí nastane určitý právní následek o zaniká právo nebo povinnost dalšího, tedy i bez aktivního jednání, resp. projevu vůle Protiprávní stavy Právní skutečnost – nezávislá na subjektivní vůli, způsobuje zánik, změnu či vznik práv a povinností o Důležité z hlediska odpovědnosti za škodu o Výsledek nezaviněného chování nebo události, které jsou v rozporu s právem o Zpravidla přírodní událost, např. Náledí na chodníku, pracovní úraz o Právní norma ukládá někomu povinnost takový stav napravit/odstranit, někomu, kdo to svým jednáním nezavinil o Organizace odpovídá za škodu vzniklou pracovníkům při plnění pracovních úkolů pracovním úrazem nebo nemocí z povolání i tehdy, jestliže škodu nezavinila o subjekty mimovolně vstupují do právních vztahů Protiprávní jednání - projev vůle, který je v rozporu se zákonem (porušování povinnosti) o trestné činy – činy, jejichž znaky jsou uvedeny v trestním zákoně o správní přestupek – protiprávní jednání, za které ukládají sankci zpravidla orgány státní správy (např. nepovolená stavba) o disciplinární (kárný) delikt – protiprávní jednání, za které ukládají sankci příslušní nadřízení pracovníci o delikty upravené soukromoprávní metodou – zpravidla mívají za následek majetkovou odpovědnost ▪ Důsledkem je právní odpovědnost - trest, sankce, povinnost nahradit škodu, odstranit vadu … Právní domněnky zákon předpokládá existenci něčeho, o čem není jisté, že ve skutečnosti existuje zakládají právní následky bez ohledu na to, zda určitá skutečnost reálně existuje, či nikoli účel: zájem na právní jistotě vyvratitelné domněnky - “má se za to, že” o předpokládané skutečnosti se pokládají za dané do té doby, dokud se neprokáže opak, tj. že dány nejsou o např. presumpce neviny, právní domněnky otcovství nebo domněnka úpadku podle insolvenčního zákona nevyvratitelné domněnky - nelze ani důkazy o opaku vyvrátit, resp. je nepřipouštějí; “platí, že” 1 Právní fikce spojuje právní následky s uměle vytvořenou skutečností, která reálně neexistuje nebo která se nestala “považuje se”; “hledí se na” 10. Osoby v právním smyslu – právní osobnost, svéprávnost (přiznání, omezení). Osoby v právním smyslu subjekty, kterým v právních poměrech vznikají práva a povinnosti typy subjektů o Fyzické osoby – rezidenti i nerezidenti s právní osobností a svéprávností o Právnické osoby - společenské útvary, jimž právní řád přiznává právní subjektivitu ▪ vystupují v právních vztazích pod vlastním jménem a s vlastní odpovědností ▪ nemá svéprávnost - nemá rozumovou a volní schopnost ▪ za PO jednají právní orgány, mají sloužit ke společenským cílům ▪ typy Korporační typ - sdružení více FO či PO k určité společné činnosti o např. obchodní společnosti, politické strany, zájmová sdružení Nadační typ - instituce založené k vyčlenění určitého majetku s účelovým určením jeho použití o např. Fond národního majetku, Nadace Míša ▪ kategorie soukromoprávní o korporace - korporativní osoby, společenství statků (majetku) o fundace - fondové osoby a osobní a majetková složka o ústavy za účelem užitečné činnosti veřejnoprávní - korporace, které vyvíjejí svou působnost v oblasti veřejného práva o stát, kraje a obce, vysoké školy a státní fondy Majetková samos. - majetek je oddělen od majetku čl. a čl. statutárních orgánů o Členové v zásadě zpravidla neručí za závazky PO Vznik právnické osoby o 1. Fáze: zakladatelské - vícestranné zakladatelské právní jednání o 2. Fáze: Vznik právnické osoby - zpravidla zapsáním do veřejného seznamu (spolkový rejstřík, obchodní rejstřík apod.) Zánik právnické osoby o Zrušení - na základě právního jednání, na základě rozhodnutí orgánu, po uplynutí času atd. o Likvidace - vypořádají se pohledávky a závazky společnosti o Zánik - společnost je vymazána z rejstříku Organizační členění o Nejvyšší orgán (valná hromada, členská schůze) o Výkonný orgán (představenstvo, předsednictvo apod.) o Dozorčí orgán (dozorčí rada, kontrolní komise apod.) o Stát a státní orgány ▪ subjekt v mezinárodněprávních vztazích i v dalších právních vztazích upravených v odvětvích vnitrostátního práva ▪ stát vstupuje do právních vztahů mezinárodního práva veřejného člen OSN, EU, NATO, uzavírá mezinárodní smlouvy … u subjektů právních poměrů rozlišujeme: právní osobnost, svéprávnost, způsobilost k protiprávním jednáním právní subjektivita - způsobilost mít práva a povinnosti o každý člověk jí získává narozením a pozbývá smrtí o můžeme svým jednáním zakládat, měnit, rušit právní vztahy o plné způsobilosti však nabudeme až dovršením 18 let o Způsobilost k právům a povinnostem - způsobilost mít práva a povinnosti v právních vztazích ▪ FO od narození do smrti, PO od zaregistrování, obce a stát ze zákona o Způsobilost k právním úkonům - způsobilost zakládat, měnit a rušit právní vztahy ▪ FO od 18 let, PO jako u práv a povinností o Způsobilost k protiprávním jednáním - způsobilost nést protiprávní odpovědnost za vlastní protiprávní jednání (FO od 15 let) 1 Právní osobnost Způsobilost či schopnost mít práva a povinnosti v mezích právního řádu u FO trvá od narození až do smrti, u PO od svého vzniku do svého zániku Svéprávnost Způsobilost k právnímu jednání - způsobilost svým jednáním nabývat, rušit či měnit práva a povinnosti nelze ji jednotlivci zbavit - lze pouze omezit maximálně na 3 roky, a to po slyšení osoby soudem plně svéprávným se člověk stává především zletilostí (dovršení 18 let věku) o uzavření manželství - povolení soudu, pouze ve výjimečných případech (např. mateřství, min. 16 let) o přiznáním svéprávnosti - soud musí přiznat svéprávnost, když je nezletilému min. 16 let, který to sám navrhne a souhlasí s tím zákonní zástupci a on je schopen se sám živit omezení svéprávnosti o může pouze soud, stanoví opatrovníka o podmínky: v zájmu člověka, po jeho shlédnutí, s plným uznáním jeho práv a jeho jedinečnosti, hrozila-li by mu jinak závažná újma, nejdéle na 3 roky (lze prodloužit) 11. Zastoupení – pojem, druhy, zákonné zastoupení, smluvní zastoupení a plná moc, opatrovnictví. Účel: zjednodušení právního provozu zástupce má právní možnost jednat na účet zastoupeného zastoupený = zmocnitel; zástupce = zmocněnec ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému pokud z jednání nevyplývá, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem (se všemi důsledky) dělení o přímé zastoupení - osoba jedná sama (FO; PO sama jednat nemůže - nemá vlastní vůli, má vždy zástupce) zástupce jedná na účet a jménem zastoupeného o nepřímé zastoupení - za osobu jedná její zástupce, zástupce jedná na účet zastoupeného vlastním jménem Smluvní o Vznik na základě právního jednání mezi zmocnitelem a zmocněncem o smluvní zastoupení (dobrovolné) - vzniká na základě dohody o zastoupení ▪ jejím základem je často příkazní smlouva, ale nejedná se o totéž o Je třeba vymezit rozsah zastoupení ▪ Konkrétní věc i obecně vymezené (např. veškeré majetkové záležitosti) o Forma může být písemná i ústní o Plná moc - průkaz zmocněnce, který osvědčuje dohodu o zastoupení ▪ Obsah - jména zmocněnce a zmocnitele, rozsah zastupování, a podpis zmocnitele o Náležitosti: informace, že jeden druhého zastupuje, jakým způsobem, v jakém rozsahu, po jakou dobu a při jakých právních jednáních o Rozsah zástupčího oprávnění ▪ všeobecné - jedná pro zastupování pro všechna právní jednání nebo pro určitou výseč právních jednání ▪ zvláštní – vztahuje se k jednomu konkrétně vymezenému jednání o důvody zániku zmocnění ▪ vykonání právního jednání, na které bylo zastoupení omezeno / odvolání zmocněnce / výpověď zmocněnce / smrt Mimosmluvní o Zákonné zastoupení ▪ Zastupování PO členy orgánů a zastoupení nezletilce zákonnými zástupci ▪ na základě zákona - není již potřeba nic dalšího ▪ FO nejsou způsobilé k právním úkonům (věk, duševní poruchy) Zákonní zástupci - musí disponovat způsobilostí k právním úkonům a jeho zájmy nesmí být v rozporu se zájmy zastoupeného, povinen jednat osobně o Rodiče dítěte – oba společně o poručenství - není žádný z rodičů, všechny povinnosti a práva jako rodič (kromě vyživovací povinnosti), plně svéprávná osoba, dítě může mít i dva 1  poručníky, jeho rozhodnutí mimo běžné záležitosti musí být schváleno soudem ▪ vzájemné zastupování manželů - v běžných záležitostech, v ostatních jen dal-li druhý manžel souhlas ▪ zastoupení právnických osob člen statutárního orgánu - nejširší, generální zástupčí oprávnění, oprávnění zastupovat ve všech věcech člen PO, zaměstnanec nebo člen orgánu - oprávnění zastupovat v rozsahu obvyklém ▪ zastoupení podnikatele člen statutárního orgánu (jen PO) vedoucí odštěpného závodu pověřená osoba při provozování obchodního závodu o Zastoupení na základě rozhodnutí soudu ▪ Opatrovnictví - omezení svéprávnosti, vyžadují-li to jeho zájmy či zájem veřejný ▪ Jmenování osoby soudem navrhl opatrovanec příbuzná nebo jiná osoba blízká (osvědčí zájem) jiná osoba, která splňuje všechny zákonné požadavky veřejný opatrovník ▪ povinnosti opatrovníka: hájit opatrovancovy zájmy, pravidelné spojení, projevovat skutečný zájem, dbát o zdravotní stav, starat se o naplnění práv, respektovat opatrovancovy názory, srozumitelně opatrovancovi vysvětlit povahy a následky právního jednání, … ▪ opatrovnictví PO – ve společnosti nefunguje statutární orgán, opatrovník má postavení statutárního orgánu, budoucího opatrovníka může navrhnout zakladatelské právní jednání ▪ kolizní opatrovník - při střetu zájmu zákonného zástupce nebo opatrovníka se zájmem zastoupeného - jmenuje soud zastoupenému kolizního opatrovníka, také pokud tento střet hrozí Zastoupení subjektů - umožnění, aby za určitý subjekt činil právní úkony někdo jiný o Zastoupení na základě zákona − např. rodiče jsou zákonnými zástupci nezletilých dětí o Zastoupení na základě úředního rozhodnutí − např. je-li občan zbaven způsobilosti k právním úkonům o Zastoupení na základě smlouvy − zástupce obdrží od zastoupeného plnou moc Zástupce o Jeho zájmy nesmí být v rozporu se zájmy zastoupeného o Musí být způsobilý k právnímu jednání 12. Právnické osoby – pojem, druhy, orgány, jednání. Korporace (spolek), fundace, ústav. Právnické osoby Mají sloužit ke společenským cílům, mají zákonem přiznanou právní osobnost Majetková samostatnost - majetek je oddělen od majetku členů a členů statutárních orgánů o Členové v zásadě zpravidla neručí za závazky právnických osob základní znaky právnické osoby: právní subjektivita, majetkový a personální substrát, organizace, konkrétní účel právnickou osobu lze ustavit: o zakladatelským právním jednáním o zákonem o rozhodnutím orgánu veřejné moci o popřípadě jiným způsobem, který stanoví právní předpis - vyžaduje se písemná forma! (název, sídlo, předmět činnosti, statutární orgán) den vzniku - zápis do veřejného rejstříku; zřízena zákonem - vznik dnem nabytí jeho účinnosti právní osobnost: o mohou vystupovat v právních vztazích (poměrech) o mají vlastní majetek oddělený od majetku svých členů o mohou právně jednat prostřednictvím svých zástupců o mohou vystupovat jako účastníci správních a soudních řízení Nemá vůli, nemůže sama jednat – musí jednat zástupci o člen statutárního orgánu (ve všech věcech) 2  o zaměstnanec nebo člen orgánu (v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci) o zmocněnec atd. o kdo jedná, dá najevo, co ho k tomu opravňuje Vznik právnické osoby o 1. Fáze: zakladatelské - vícestranné zakladatelské právní jednání o 2. Fáze: Vznik právnické osoby - zpravidla zapsáním do veřejného seznamu (spolkový rejstřík, obchodní rejstřík apod.) Zánik právnické osoby o Zrušení - na základě právního jednání, na základě rozhodnutí orgánu, po uplynutí času atd. o Likvidace - vypořádají se pohledávky a závazky společnosti o Zánik - společnost je vymazána z rejstříku Organizační členění o Nejvyšší orgán (valná hromada, členská schůze) o Výkonný orgán (představenstvo, předsednictvo apod.) o Dozorčí orgán (dozorčí rada, kontrolní komise apod.) Organizační členění o Orgány ▪ Nejvyšší orgán (valná hromada, členská schůze) ▪ Výkonný orgán (představenstvo, předsednictvo apod.) ▪ Dozorčí orgán (dozorčí rada, kontrolní komise apod.) ▪ Statutární orgán Zastupuje PO ve všech záležitostech, má vůči ostatním orgánům zbytkovou působnost (náleží mu veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěřilo jinému orgánu PO) Typy o Korporace - PO tvořené společenstvím osob ▪ vždy mají určitou členskou základnu ▪ Spolky - sdružení min. 3 osob, hlavní činností nesmí být podnikání ▪ Obchodní korporace – osobní (v.o.s., k.s.), kapitálové (s.r.o., a.s.) ▪ Družstva o Fundace - PO tvořené společenstvím majetku určeným ke konkrétnímu účelu ▪ Nadace - PO vzniklá za dlouhodobým dobročinným či veřejně prospěšným účelem ▪ Nadační fond - nemusí být trvalý či dlouhodobý, i krátkodobý účel. o Ústavy - sdružením majetku i osob a jejich cílem je provozovat obecně prospěšnou činnost (nemocnice, školy) o Stát 13. Organizace moci soudní v ČR (soustava obecných soudů a Ústavní soud). Druhy civilního procesu, zásady soudních řízení. Moc soudní kontrolní systém, který se snaží zabraňovat porušování práva v případě ohrožení anebo poté obnovit právní stav Jeho orgánem je soud a základním pramenem je ústava činnost soudu je specifická svou nezávislostí, vázaností pouze zákonem a veřejností úkoly soudnictví: o ro