Trestní právo hmotné 1 (PDF)

Trestní právo hmotné 1 Organizační informace Literatura: učebnice TPH  (modrá) Jelínek a kolektiv (Trestní právo hmotné 8. vydání)  (bílá, červený proužek) ASPI; Šámal a kolektiv (Trestní právo hmotné 9. vydání) ! DŮLEŽITÉ!  příklady z trestního právo hmotného a procesního (zelená...

Trestní právo hmotné 1 Organizační informace Literatura: učebnice TPH  (modrá) Jelínek a kolektiv (Trestní právo hmotné 8. vydání)  (bílá, červený proužek) ASPI; Šámal a kolektiv (Trestní právo hmotné 9. vydání) ! DŮLEŽITÉ!  příklady z trestního právo hmotného a procesního (zelená cvičebnice 4. vydání)  užíváno na seminářích  Trestní zákoník! ÚZ  může být i elektronická verze Důležité publikace: Spíš pro druhý semestr 1. Komentář k trestnímu zákoníku (1. Šámal a kol. 2012, 2. vydání; 2. Dražštík a kolektiv;  3. Ščerba a kol. 2020)  na klauzuru 2. Praktikum z trestního práva (KLP s řešením) Podmínky zakončení: - docházka na semináře je dobrovolná  ALE nemůžou být podceněné - úspěšné absolvování ZÁPOČTOVÉHO TESTU 3. termíny v ZS (květen, červen – opravné, budou vypsány další 2 pokusy)  test výhradně z přednášek (témata přednášek)  30 určitých tvrzení (odpovědi ANO; správné /NE; nesprávné (NENÍ TO TYPOVAČKA ZA KAŽDOU ŠPATNOU ODPOVĚĎ JE -0,5 bodu dolů  lepší je nechávat otázky o kterých si nejsem jistá, nezodpovězené - není tady malá míra propadovosti  za poslední rok byla hodně vysoká (Byl kvůli tomu problém i se zápisem předmětu) - pro úspěšné ukončení musím dosáhnout ASPOŇ 20 bodů Pozn.: Na konci TPH2 bude psána klauzurní práce (s použitím komentářů viz. nahoře nebo učebnic) a bude následovat ústní zkouška (z CELÉHO TPH !)  Trestní právo Hmotné ZS 2022 Obsah 1.Charakteristika, základní funkce a zásady Trestního práva hmotného...............................................4 2. Problematika působnosti trestních zákonů.......................................................................................7 1. Místní působnost.........................................................................................................................9 2.Osobní působnost....................................................................................................................... 11 3. Trestný čin.................................................................................................................................... 12 Subsidiarita trestní represe............................................................................................................ 16 4. Objekt a objektivní stránka trestného činu. Problematika Objektivní stránky TČ............................ 16 Následek....................................................................................................................................... 20 Příčinná souvislost........................................................................................................................ 21 5. Pachatel trestného činu................................................................................................................. 22 1. Výklad pojmu........................................................................................................................... 22 Pojem pachatele TČ...................................................................................................................... 22 2. Příčetnost.................................................................................................................................. 23 3. Věk........................................................................................................................................... 28 4. Deliktní způsobilost mladistvého............................................................................................... 28 5. Znaky skutkové podstaty TČ charakterizující pachatele............................................................. 29 6. Subjektivní stránka TČ.................................................................................................................. 30 7. Okolnosti vylučující protiprávnost................................................................................................. 36 Obsah........................................................................................................................................... 36 1.Nedostatek trestnosti činu........................................................................................................... 36 Okolnosti vylučující protiprávnost................................................................................................. 36 §28 Krajní nouze....................................................................................................................... 36 §29 Nutná obrana...................................................................................................................... 37 §30 Svolení poškozeného.......................................................................................................... 37 §31 Přípustné riziko.................................................................................................................. 37 §32 Oprávněné použití zbraně................................................................................................... 38 8.Vývojová stádia TČ....................................................................................................................... 38 1. Vývojová stádia TČ................................................................................................................... 38 2. Příprava §20 TZ........................................................................................................................ 39 1) jednání záležející v úmyslném vytváření podmínek, zejména:................................................ 39 3. Pokus §21 TZ........................................................................................................................ 40 4. Zánik trestnosti přípravy (§ 20 odst. 3) a pokusu § 21 odst. 3 TZ........................................... 42 5. Trestání přípravy a pokusu.................................................................................................... 43 6. Trestné činy předčasně dokonané.......................................................................................... 43 7. Trestné činy předčasně dokonané.......................................................................................... 44 2  Trestní právo Hmotné ZS 2022 9. Problematika trestné součinnosti................................................................................................... 44 1. Účastenství............................................................................................................................... 47 1. Organizování..................................................................................................................... 48 2. Návod................................................................................................................................ 48 3. Pomoc................................................................................................................................... 48 10. Souběhy/ Mnohost TČ................................................................................................................ 50 11. Právní následky TČ (oblast sankcionování)................................................................................. 54 1. Pojem a účel trestu................................................................................................................ 54 Historie trestu............................................................................................................................... 55 Současnost.................................................................................................................................... 55 4. Alternativní tresty..................................................................................................................... 56 5. Systém trestů............................................................................................................................. 57 5.1. Výčet................................................................................................................................. 57 5.2. Uspořádání......................................................................................................................... 58 12.Trestní odpovědnost a sankcionování PO..................................................................................... 59 Zásady odpovědnosti PO............................................................................................................... 61 13. Trestní odpovědnost a sankcionování mladistvých pachatelů....................................................... 63 Trestní odpovědnost, Důvody vzniku a zániku............................................................................... 63 Sankcionování mladistvých........................................................................................................... 65 Výchovná opatření.................................................................................................................... 66 Ochranná opatření.................................................................................................................... 66 Trestní Opatření........................................................................................................................ 67 3  Trestní právo Hmotné ZS 2022 1. Charakteristika, základní funkce a zásady Trestního práva hmotného TP je řazeno do práva veřejného  charakteristické pro nerovné postavení subjektů  stát (garant ochrany práv) X jednotlivec (může němu stát vyvozovat důsledky v návaznosti na - nejpřísnější druh práva v celém právním systému => lze je postihnout nejpřísnějšími sankcemi, kt. právní řád zná) => tento právní postih má nastupovat až v případě těch nejtěžších právních činů =. trestní právo/ represe má pomocnou úlohu  TP má nastupovat až v případě, kdy ostatní právní xx nejsou dostatečné - když nesplatím dluh po splatnosti => civilní právo (malá intenzita), budu přecházet na červenou => správní právo (pokuta střední intenzita) => srazím někoho autem (velká intenzita  až omezení osobní svobody (vězení) Hmotněprávní trestní vztah  vzniká mezi státem na straně jedné a jednotlivcem (pachatelem) na straně druhé, tento vztah vznikne okamžikem  povinnost státu trestný čin potrestat a povinnost pachatele trest poslouchat Trestně procesní právní vztah = org. činění (stát pověřuje, aby identifikoval, jestli vznikla trestní odpovědnost) X osoba proti kt. je vedeno trestní řízení (zpravidla pachatel TČ) Trestní právo hmotné = primárně obsahuje úpravu podmínek, při jejichž naplnění vzniká trestní odpovědnost (upravuje podmínky trestní odpovědnosti) a upravuje Sankce Trestní právo procesní = postup org. činných v Trestním řízení a dalších subjektů v rámci procesu - není moc právní předpisů TP - nejdůležitějším, je zákon č.40/2009 Sb. = Trestní zákoník (účinnost nabyl 1. 1. 2010) - upravuje podmínky pro vznik trestní odpovědnosti, sankce a katalog jednotlivých TČ a jejich skutkových podstat zákon č. 218/2003 Sb. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže upravuje zvláštní podmínky trestní odpovědnosti u mladistvých a i zvláštnosti řízení proti nim (i TP procesního (i hmotného = kombinované) zákon č.418/2011 Sb. Zákon o trestní odpovědnosti mladistvých osob (speciální předpisy) Základní FcE. TPH 1. Funkce ochranná => chránit základní zájmy a práva jak jednotlivce tak i státu (chránit je před nejzávažnějšími činy, kt. mají povahu TČ) 4  Trestní právo Hmotné ZS 2022 2. Funkce preventivní => samotná existence a fungování TP má předcházet páchání TČ o prevence individuální = nastupuje až v tom případě, kdy osoba spáchá TČ, a je spojena až s potrestáním o prevence generální = obecná, má působit neadresně na skupinu lidí, spadajících pod trestní zákoník 3. Funkce represivní (represe = postih/odveta) = u některých TČ, nelze uvažovat o prevenci (několikanásobný vrah, co zabil malé děti) => jediné co lze, je dát mu represi, postih (doživotí) - tato funkce by neměla být dominující, je podávána většinou až za fcí. preventivní Zásady TPH => vůdčí ideje na kt. to právo stojí 1. Zásada zákonnosti = (nullum crimen sine lege = není TČ bez zákona – Nulla poena sine lege = není trestu bez zákona) pouze zákon může ustavit důsledky (diskutabilní, jestli je respektována) - nařízení vlády  na základě tohoto se vyvozuje (občas) trestní zodpovědnost 1. nullum crimen sine lege: a. SCRIPTA = psané => zákon musí být psaný, musí mít zákonnou formu b. CERTA = určitý  požadavek, aby předpisy TP, byly stanoveny (určitým) dostatečně jasným způsobem - požadavky zavazující zákonodárce c. STRICTA = přísný => požadavek, na interpretaci, týká se dvou výkladových metod i. extenzivní výklad => rozšiřuje doslovné znění textu zákona  povolený typ výkladu, ale musí s ním být nakládáno opatrně (dobře argumentačně podloženo) ii. metoda analogie => užíváno v případě objevení nějaké mezery v právním výkladu (najdeme nejpodobnější právní normu a tuto normu posléze aplikujeme v naší situaci (v TP je zásadně nepřípustná, má-li být užita v neprospěch pachatele => analogie v neprospěch pachatele je důsledně, bezvýjimečně vyloučena) ale je povolena VE prospěch pachatele (pokud jejím prostřednictvím zužujeme podmínky trestní odpovědnosti) => podmínky vylučující protiprávnost = jednání, která by běžně byla trestná (nutná obrana, krajní nouze, svolení poškozeného) d. PRAEVIA = předchozího => není TČ bez předchozího zákona  podmínky trestní odpovědnosti vždy posuzujeme podle zákona účinného v době spáchání TČ; vyjadřuje zákaz retroaktivity => zpětné účinnosti v neprospěch pachatele Ale je povolena VE prospěch pachatele - požadavky týkající se interpretace a aplikace 2. Zásada subsidiarity trestní represe  subsidiarita = podpůrnost = TP má podpůrnou roli, jde o vyjádření podpůrné role TP; Trestní právo je tzv. prostředkem ultima ratio = krajní prostředek => TP má nastupovat až v případech, kt. jsou natolik závažné, že jiné prostředky práva při jejich řešení nebudou dostatečné (TP je kanón, kterým nemáme střílet na „zajíce, vrabce“ = drobné delikty)  ne vždy se daří ho dodržovat 5  Trestní právo Hmotné ZS 2022 - zásada je vyjádřena v §12 odst. 2 (fce. hmotněprávní korektiv, doplňuje formální pojetí TP => aby nebyly řešené jenom nějaké prkotiny -> vzít někomu papír a pomalovat ho)  vyvození občanskoprávní odpovědnosti (př. finanční náhradou)  rovina legislativní = požadavek pro zákonodárce aby za trestné označil jen takové jednání, které je natolik vážné, že pro jejich řešení je potřeba prostředky TP (př. podání nepravdivých informací při uzavírání pojistné smlouvy  trestné)  aplikační význam 2. Zásada odpovědnosti za zavinění Objektivní odpovědnost = odpovídá za škodu, přesto že ji nezavinil (v civilním právu) => v TP nic takového neznáme a Trestní odpovědnost může vzniknout jenom, tehdy, kdy to osoba přímo zavinila Určitá modifikace této zásady je pozměněna u právnických osob (je to fikce) => nemohu hovořit o zavinění v právnických osob, a je transformována do zásady přičitatelnosti => právnická osoba může odpovídat za jednání, kt. rozhodli její představitelé (fyzické os.)  tato os. musela jednat zaviněně = zprostředkovaně 3. Zásada humanismu = musíme se vyhnou nelidskému zacházení, sankce nesmí být takové, aby porušovali lidskou důstojnost, byli ponižující,.. - TP chrání základní lidské hodnoty (život, zdraví, čest, důstojnost) - humánní zacházení s pachatelem trestných činů (zákaz ponižujících trestů, apod.) - požadavek respektu k právům obětí trestných činů o zákon č. 415/3013 Sb., o obětech trestných činů (nárok na určitou pomoc právo na informace, právo na peněžité odškodnění) 4. zásada přechodu trestní odpovědnosti na právního nástupce - u PO se vztahuje na všechny právní nástupce (§ 10 odst. 1 č. 418/2011 Sb.) 5. zásada individuální trestní odpovědnosti FO - platila bez výjimky do přijetí zákona č. 418/2011 Sb. než byl přijat zákon o odpovědnosti PO - odpovědnost za vlastní jednání, nikoliv za smýšlení nebo jednání někoho jiného, tam, kde je pachatel FO 6  Trestní právo Hmotné ZS 2022 6. zásada souběžné nezávislé trestní odpovědnosti FO a PO - vztah akcesorický (závislý) – např. Maďarsko, Polsko, trestní odpovědnost PO závislá na trestní odpovědnosti FO (často se ale nepodaří identifikovat FO), nejprve musím zjistit trestní odpovědnost FO - vztah souběžné a nezávislé – např. ČR, nezávislá trestní odpovědnost a obě mohou být projednávány souběžně 7. zásada odpovědnosti za zavinění - trestní odpovědnost je odpovědnostní subjektivní = odpovědnost za zavinění - vztahuje se ke všem znakům skutkové podstaty - kam sahá zavinění, tam sahá trestní odpovědnost - nezaviněné následky se nepřičítají - 2 formy: o úmysl o nedbalost 2. Problematika působnosti trestních zákonů Působnost = vymezuje okruh společenských vztahů, na kt. se právní norma vztahuje a podmínky, za nichž se tato (PN) norma uplatní Rozlišujeme na zákl. několika kritérií: Časové => časová působnost Místa => místní působnost Osoby => osobní působnost Věci => věcná působnost => konkrétní společenské vztahy Platnost PN = platným se PN stává ve chvíli, kdy je vyhlášena ve sbírce zákonů Účinnost PN = účinnost nabývá (zpravidla) 15 dnem po vyhlášení (zpravidla proto, že se někdy stane, že má PN ještě navíc vepsáno, od kdy nabývá účinnosti) - období mezi Platností PN A Účinností PN = vacatio legis (legisvakační doba) => doba pro umožnění seznámení se s PN - od doby co PN nabyde účinnosti, nabydou účinnosti i podmínky s ní splněné Časová působnost v době spáchání TČ Př.: 7  Trestní právo Hmotné ZS 2022 Ke spáchání TČ došlo v srpnu r. 2022, a tento čin dlouho nebyl zjištěn, podle jakého zákona budu dovozovat podmínky Trestní způsobilosti časová působnost = Trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného (nemůže být pouze platný, musí být účinný) v době spáchání (zastřelení někoho – 1. na první ránu; 2. na následky zásahu oběť zemřela => časový okamžik, kdy pachatel jednal/konal §2 (4), kdy vystřelil),(někt. činy, jsou spáchány opomenutím/ nekonáním, v takové chvíli se za dobu činu považuje doba, kdy pachatel byl povinen konat a nekonal) - účastníkem na TČ, je osoba, kt. v pachateli úmyslně vyvolá úmysl spáchat TČ (zabij XX, udělej XX) pozdějšího zákona se použije, je-li to pro pachatele příznivější (není možno, aby zákon působil nazpět, ale základním kritériem kt. používáme při rozhodování použití té které úpravy, zkoumám vinu o způsobení a vině o trestu; nejenom výši trestních sazeb - zda nová úprava, nepřijde s nějakou okolností vylučující protiprávnost - může se stát, že v mezidobí jednáním pachatele a posuzováním TČ, nabyde účinnosti několik novel = musí se posoudit všechny tyto novely - příznivost nové právní úpravy, musí být zjištěna příznivá jako celek - otázka ochranných opatření, lze je ukládat pouze a jen v době účinnosti, kdy se o těchto opatřeních rozhoduje - o otázkách zahlazení stejně tak - druh trestu = lze udělit pachateli pouze takový, s kterým souhlasí právní úprav v době výkonu trestu situace, kdy pachatel vícero skutky naplní vícero činů = krádež…. 3 měsíce podvod… 3 měsíce znásilnění => hovoříme o tom, že TČ jsou v souběhu, více činný souběh (na každý můžu aplikovat jiný zákon) Druh Způsob Podmínky zahlazení Opatření Vícečinný souběh - v obl. TPP, procesní úkony provádím pomocí právní úpravy účinné v době jeho výkonu 8  Trestní právo Hmotné ZS 2022 1. Místní působnost - týká se místa - je ovládána několika zásadami: 1. Zásada Teritoriality = Českých trestních zákonů použiju na čin, který byl spáchán na území ČR (horizontální i vertikální území) 1. Distanční delikt = pachatel se na území ČR dopustí jednání, ale následek nastane anebo by alespoň měl z části nastat v cizině Pachatel stojí na břehu řeky v Českém Těšíně a vystřelí na osobu, stojící na území Polského Těšína (nebo naopak) => považovány za TČ spáchané na území ČR 2. Tranzitní delikt = za místo spáchání činu se považují všechna místa, kde existoval příčinný vztah mezi jednáním a účinkem - existence tzv. exteritoriálních míst = velvyslanectví v cizích státech, organizace, vojenská základna cizího státu - omezení provádění úkonů (zejména v procesní stránce věci) Je pravda, že exteritoriální místa jsou vyňata z působnosti ČR zákonů? = NE není to pravda 2. Zásada Registrace = působnost trestních ČR zákonů, se vztahuje na všechny plavidla, letadla a prostředky registrované v ČR (pokud je registrována, vztahuje se na ni působnost místních TZ) 3. Zásada Personality = posuzuje se trestnost činu, který spáchal v cizině občan ČR nebo osoba bez státní příslušnosti, která má v ČR povolen trvalý pobyt (to že vyjedu za hranice ČR, neznamená, že na mně práva a pravidla ČR nedosáhnou) (rádi dávají jenom jako osoba bez státní příslušnosti => MUSÍ MÍT TRVALÝ POBYT, ABY BALA NAVÁZÁNA NA STÁT) => je rozhodná doba spáchání TČ  pokud bych nabyl občanství jiného státu, neznamená to, že na mně neplatí pravidla trestní činnosti a) pasivní personality b) aktivní personality = nevydávání, vlastních státních příslušníků (za účelem trestního stíhaní) => výjimka je tzv. Eurozatykač (nemůže být občan vydán, ale jen předán do jiného státu) 4. Zásada Ochrany - na zákl. této zásady nechráníme FO, ale prostřednictvím taxativního výčtu státní zájmy 3. Zásada Univerzality - můžeme, vztáhnou působnost trestných zákonů i na situace, kdy k činu nebylo dopuštěno na území ČR, občanem ČR ani občanu ČR (trestné činy proti lidskosti) - Trestní odpovědnost si neseme i za hranice republiky 9  Trestní právo Hmotné ZS 2022 => pokud se dopustíme něčeho, co je trestné v ČR a ne tam kde jsme (trestní povinnost dopadá) trestné u nás = trestné v cizině => pokud by to bylo naopak, trestnost nebude dopadat na základě místního principu 6. subsidiární zásada univerzality - §8 - je subsidiární vůči ustanovením vydávání či předávání pachatelů TČ - kdy se jedná o pachatele kt. byl dopaden na území ČR, jiný stát zažádal o jeho vydání a nebylo mu vyhověno - je možné, že je osoba nedosažitelná, neboť uprchla za hranice, proto je dlouhodobě řešeno, jak stát může na tuto osobu dosáhnout => EXTRADICE = vydání pachatele z jednoho státu do druhého a za jakým účelem? 1. účelem trestního stíhání 2. účelem výkonu trestu 3. účelem ochranného opatření s odnětím svobody (ochranné léčení, zabezpečovací detence) a) klasická extradice = proces označujeme jako vydání osoby - složitější a s větší tradicí - státy mezi sebou více komunikují - na ministerské úrovni, diplomatická (ministerstvo spravedlnosti) - vázána celou řadou podmínek: 1. Zásadně stát nevydává vlastní státní příslušníky (vázáno na nemusení opuštění vlastního státu) (prolomena EUROZSTYKAČEM) 2. Vydává se pouze pro extradiční Trestné Činy - VYMEZENY:  taxativním způsobem  nevydávají se pachatelé TČ, u kt. není horní hranice odnětí svobody 1 rok  pokud byl uložen trest ve výši 4 měsíců, nebo ochranné odnětí svobody na 4 měsíce  ČR zásadně nevydává pachatele politických, (ALE Belgická atentátní klauzule = pokud byl atentát na hlavu státu)  pokud dojde k vydání pachatele na území státu, nemůže být pachatel stíhán pro jiný TČ, než pro který byl vydán (pokud s tím nebude pachatel ovšem souhlasit)  Nevydávají se pachatelé do státu, u kterých vím, že nebudou uznávána jeho práva svobody (trest smrt, ponižování, …)  Podmínka vzájemnosti = reciprocity => pokud stát, kterému vydávám, v dalším případě vydá taky  Nevydávám, pokud zanikla trestnost TČ = promlčení  Nevydávám osobu, která není trestně odpovědná z důvodu nedostatku věku 10  Trestní právo Hmotné ZS 2022  Nevydám osobu, která už měla zahájené trestní řízení do nějaké fáze  situace, kdy o pachatele žádá více států = stát jehož je občanem, stát, na jehož území něco spáchal, stát jež bude zdiskreditován (nějak) jeho vydáním => přednost mají první dva b) extradice předávání = extradice spočívající na předávání osob na zákl. Evropského zatýkacího rozkazu (Eurozatykač)  princip vzájemného uznávání soudních rozhodnutí = zpravidla členské státy mají vysokou důvěru vůči právním řádům jiným členským státům o je vázán na podmínku speciality o komunikují mezi sebou justiční orgány (ne ministerstva) => nedochází k žádnému schvalování a přezkumům ze strany (ministerstev) 2. Osobní působnost Na které osoby dosahuje TZ - nenajdeme žádné ustanovení o osobní působnosti - osobní působnost je vymezena negativně (kdy se na ně TZ zákoník nevztahuje) - najdeme je v ústavněprávních předpisech Na které osoby se trestní působnost nevztahuje: 1. Prezident republiky - nemůže být po dobu výkonů své funkce stíhán pro TČ, pro přestupek, a nemůže být ani zadržen - jediné za co ho můžeme stíhat, jsou delikty, které jsou dané jako ústavněprávní delikt  velezradu a pro hrubé porušení ústavy nebo jiných částí ústavního pořádku - pokud by se toho prezident dopustil, tak jedinou sankcí, kt. můžeme udělit, je ztráta prezidentského úřadu a nemožnost je znovu nabýt => hovoříme o tzv. hmotněprávní exempci = beztrestnost dané osoby 2. Poslanci a senátoři tzv. hmotněprávní exempci = beztrestnost dané osoby (nemají Trestní odpovědnost) - nemůžou být stíhání za hlasování ve své komoře, které jsou členem - nemůžou být stíhání za projev na půdě komory (ale mohou být v disciplinárním řízení) mají taky tzv. procesněprávní exempci = nestihatelnost (osoba je právně odpovědná, ale nemohu ji stíhat) - v době, kdy má osoba mandát, tak ji nelze trestně stíhat, aniž by k tomu byl dán souhlas té dané komory k trestnímu stíhání  souhlas bude dán, mohu stíhat osobu  souhlas nebude dán, nemohu stíhat - jakmile však dojde k zániku mandátu, tak osobu stíhat mohu 11  Trestní právo Hmotné ZS 2022 Trestním právem chráníme různé zájmy nejenom FO (jednotlivců), ale i státní, veřejné a další zájmy 3. Trestný čin TČ = § 13 (1) TZ = je protiprávní čin, který TZ označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně - spácháním takového činu vzniká právní odpovědnost => mezi pachatelem TČ a státem (který má pachatele potrestat) příprava pokus - rozšiřující: organizátorství návod pomoc - tzv. vývojová stádia => TČ mladistvých = provinění (najdeme v soudnictví ve věcech mládeže) §13 Kumulativní podmínky, aby se jednalo o TČ Čin musí být: 1. Protiprávní 2. Výslovně označen za trestný TZ 3. Naplnění znaků, která TZ předepisuje zvláštní část TZ = obsahuje výčet TČ, které zákon zná 1. PROTIPRÁNOST - nemáme přesný výklad - musíme nahlížet na vnitřní bezrozpornost právního řádu = co je podle TZ protiprávní, musí být tato věc protiprávní i pro ostatní Zákoníky 2. - napsáno výslovně: „porušení důležité povinnosti jinak než způsobem daným zákona rozpor s jinými zásadami protiprávně“ - ale většinou není napsána - někdy může být vyloučena protiprávnost nebo prostřednictvím TZ: Okolnosti vylučující protiprávnost 12  Trestní právo Hmotné ZS 2022 nutná obrana, krajní nouze, svolení poškozeného 3. Znaky uvedené v zákoně = formální znaky TČ 1) Typové znaky - odlišují jednotlivé druhy TČ a zároveň vyjadřují typovou škodlivost/závažnost druhu TČ - najdeme ve zvláštní části TZ - tvoří skutkovou podstatu - obligatorní znaky skutkové podstaty: objekt objektivní stránka subjekt subjektivní stránka 2) Obecné znaky - společné všem TČ (proto obecné) - nemají rozlišovací funkci jako typové - najdeme je v obecné části TZ věk (pachatele) příčetnost (pachatele, v době uskutečnění činu) rozumová a mravní vyspělost (u mladistvých) => je PRESUMOVÁNA (když se dopustil provinění) Skutkové podstaty - pomocí těchto 4 znaků, se odlišují TČ od sebe navzájem - tyto 4 znaky jsou nazvané obligatorní, ale existují i fakultativní (které jsou pouze u některých skutků) - pokud to skutková podstata vyžaduje, fakultativní znak se stane obligatorním => fakultativním znakem subjektivní stránky může být: místo, motiv, cíl (+ pohnutka)  pachatel musí svým jednáním naplnit i tento fakultativní vztah Dělení: a) Podle způsobu vyjádření v zákoně 1) popisné = přímo popisuje všechny znaky 2) blanketní = takové, kdy skutková podstata ve svém textu odkazuje na nějakou normu nebo jiný právní předpis 3) odkazovací = takové, které odkazují na konkrétní PN b) Podle závažnosti 1) základní = vždy najdeme v 1 odstavci (někdy i ve 2 a dalším), najdeme základní podobu určitého TČ (př. §140 - vražda) 2) kvalifikované = vyjadřují závažnější podobu TČ, obsahuje nějaký kvalifikační znak (co ze základního TČ udělá závažnější  na těhotné, dítěti, se zbraní,…); zvyšuje závažnost TČ 13  Trestní právo Hmotné ZS 2022 3) privilegované = pachatele něco privileguje, nějaký znak, který snižuje závažnost TČ (zabití => priv. znak = strach, úlek, předchozí zavrženíhodné chování poškozeného  dítě se rozhodne, že se zbaví rodiče, který ho dlouhodobě týral; vražda novorozence matkou => priv. znak = stav rozrušení způsobený porodem  je to fyziologická reakce NE psychologická) Třídění TČ 1. Podle závažnosti => bipartice v soudě trestných deliktů a) přečiny = pozitivní vymezení = všechny nedbalostní TČ (chybí vůle pachatele spáchat TČ) + úmyslné TČ, na které je horní hranice sazby do 5 let b) zločiny = je vše to, co není přečin (negativní vymezení) a. zvlášť závažné zločiny = úmyslné TČ, na které je horní hranice sazby nejméně 10 let - uplatnění pouze u dospělých fyzických osob a právnických osob - ukládá soudu povinnost přímo uvěct do rozsudku, jestli jde o přečin nebo zločin 2. Podle významu chráněného zájmu - právo chrání právní statky - máme je ve speciální části TZ uspořádány do 13 Hlav 3. Podle způsobu jednání a) komisivní = jednaní (loupež) b) omisivní = opomenutí (neposkytnutí pomoci) - vražda konáním = někoho zabodne, zastřelí - vražda nekonáním = rodič nedá najíst dítěti, nezavolá mu sanitku 4. Podle formy zavinění a) Úmysl = spáchal úmyslný TČ (loupež, krádež, zanedbání povinné výživy) b) Nedbalost = spáchal nedbalostní TČ (některé TČ to mají přímo v názvu) 5. Podle vývojových stádií a) příprava (pachatel si koupí zbraň na zabití souseda) b) pokus (pokusí se touto zbraní zabít souseda) c) dokonaný TČ 6. Podle druhu následku = co je výsledkem TČ pachatele A) ohrožovací = nemusí být přímo výsledek TČ, stačí jen ohrožení ( §572) B) poruchové = zákonodárce požaduje, aby poruch vznikla (vražda = porucha je smrt 14  Trestní právo Hmotné ZS 2022 poškozeného) 7. Podle vyvolání účinku = změna na hmotném předmětu/účinku povrchu a) materiální = zákonodárce předpokládá změnu na hmotném předmětu útoku b) formální = nepředpokládá se změna účinku na hmotném předmětu útoku 8. Podle okruhu subjektů a) obecné = pachatelem může být kdokoliv (muž, žena,…) b) zvláštní = pachatelem může být pouze ten, kdo má určitou vlastnost, postavení nebo způsobilost (vražedkyní v případě novorozence matkou, může být pouze matka dítěte; u vojenských zločinů to můžou být pouze vojáci) c) vlastnoruční = ty, kterých se pachatel dopustí svým vlastním tělem (opilství, incest = soulož mezi dvěma příbuznými, křivá výpověď) 9. Podle časového hlediska  existují TČ, které jsou spáchány v okamžiku (př. vražda) - a také TČ, které mají delší časový úsek a) pokračující = §116 „Pokračováním v trestném činu se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují, byť i v souhrnu, skutkovou podstatu stejného trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.“ - 4 znaky kt. musí být kumulativně naplněny: dílčí útoky - musí naplňovat stejnou skutkovou podstatu - musí být vedeny jednotným záměrem - musí být spojeny stejným, nebo podobným způsobem provedení - blízká souvislost časová (někdy i místní) a v předmětu útoku  TČ dílem dokonaný = 14x lupiči projde na sídlišti krádež a TČ dílem nedokonaný = na 15-tý pokus ho policie chytí => tyto dílčí útoky tvoří jeden skutek a tento má jediný následek - společný záměr musí provázet všechny tyto útoky - časová: aby šlo o pokračování TČ, tak mezi dílčími útoky bude časový rozestup v řádu dnů nebo měsíců - předmět útoku: krade movité věci - někdy je pokračování přímo znakem skutkové podstaty (pokračuje-li v páchání činu po delší dobu) => někdy musíme poznat pomocí těch znaků => pokud pokračuje, = obecně přitěžující okolnost (demonstrativní výčet §42 TZ) b) trvající - k naplnění SZ musí skutek trvat a) naplnění a udržování skutkových znaků 15  Trestní právo Hmotné ZS 2022 b) naplnění a udržování protiprávního stavu c) aniž by pachatel protiprávní stav vyvolal, tak ho udržuje př. týrání osoby ve společném obydlí, maření výkonu, zanedbání povinné výživy c) hromadné - definovány tím, že mnohost útoků je přímo znakem skutkové podstaty - má být spáchán hromadění zbraní (gramatický výklad), podání alkoholu dítěti (opakovaně), pohrdání soudem (opakovaně) - musí být společný záměr a mnohost útoků Subsidiarita trestní represe - aktuální pojetí TČ je formální = což znamená, že vycházíme z formální definice = §13 (1)  její součástí není žádný materiální znak = což znamená, že pokud pachatel svým jednáním naplní všechny formální znaky uvedené v zákoně, tak se dopustil TČ - což by v některých případech bylo až příliš přísné, přetěžovali bychom právní justici a rozšiřovali škálu protiprávního chování  záchranná brzda §12 (2) TZ § 12 Zásada zákonnosti a zásada subsidiarity trestní represe „ (2) Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu.“  jde o to, abychom nepoužívali TP a její prostředky na málo škodlivé protiprávní jednání  ultima ratio (TP poskytuje až sekundární ochranu)  TP se má používat jenom na společensky škodlivé TČ Proč ji máme?  3jí význam 1) Interpretační pravidlo = užití tam, kde je třeba vyložit nějaké neurčité pojmy; výkladem můžeme udělat hranici mezi TČ a beztrestným činem 2) Aplikační pravidlo = měně škodlivá, chybí společenská škodlivost 3) Legislativní pravidlo = požadavek směrem k zákonodárcům, aby kriminalizovali pouze činy, které nelze postihnou jiným právním odvětvím 4. Objekt a objektivní stránka trestného činu. Problematika Objektivní stránky TČ Objekt TČ Objekt TČ = zájem/ vztah/ hodnota které jsou chráněny TZ, resp. příslušnou skutkovou podstatou - abstraktivní nehmatatelné pojmy => používán pojem právní statek - důvod proč zákonodárce chce postihovat = důvod existence skutkové podstaty v TZ - určení objektu má značný význam 1. Členění Objektů - objekt lze členit do mnoha skupin a kategorií: 16  Trestní právo Hmotné ZS 2022 1. šíře a) Rodový = obecný - nejširší kategorie - představována všemi vztahy a hodnotami - souhrn všech právních statků, které TZ chrání - nemá moc praktický význam b) Druhový = skupinový - skupina nějakých příbuzných zájmů/vztahů/hodnot - prakticky se existence série druhových objektů, projevuje v systematice zvláštní části TZ - zvláštní část členěna do 13 Hlav (a některé dále do dílů) => toto členění je děleno podle druhového objektu - z toho do jaké Hlavy/ dílu je objekt zařazen, můžeme určit CO je objektem (většinou) - systematika zvláštní části je seřazena podle významnosti objektu (od nejdůležitějších zájmů po ty méně důležité) c) Individuální - zájem/vztah/hodnotu, kterou chrání konkrétní individuální skutková podstata - vyplývá z konkrétního zákonného ustanovení toho kterého trestného činu - druhým ze znaků skutkové podstaty TČ je objektivní stránky TČ - objektivní stránky charakterizuje způsob spáchání a jeho následky - objektem v konkrétním smyslu = život Franty Nováka, který byl zavražděn (vražda v obecné rovině TČ proti životu, v konkrétní rovině TČ proti životu X) Význam správného určení objektu: 1. Musíme správně určit objekt, abychom mohli usoudit, jestli 2. ____________________________________________ - vyrobí dětskou pornografii, přechovává (obecně s ní nakládá),=> chráněný zájem je ochrana dětí? => objektem není ochrana dětí, ale morálních hodnot - dětská pornografie = nebo osobu, která se jeví být dítětem => objektem není ochrana dětí, ale morálních hodnot Zdánlivý souběh = na první pohled to vypadá, že pachatel bude odpovídat za 2 TČ 17  Trestní právo Hmotné ZS 2022 Někdo mi zaplatil peníze, a já jsem potom zjistil, že jsou falešné. Řeku si co už, a budu se snažit zbavit těchto peněz: koupím v obchodě notebook za 15 tisíc. kromě toho dělení obecný, druhový, individuální 1. Primární – hlavní objekt - hlavní znak, který je potřeba, aby byla naplněna skutková podstata 2. Sekundární - vedlejší znak, který nám pomůže při výměře trestu Předmět Útoku - předmět TČ je fakultativní / nepovinný znak stránky - předmět útoku je vždy něco hmotného - předmětem útoku jsou vždycky věci nebo lidé o Lidé o Věci o Na které pachatel trestného činu bezprostředně útočí, a tím zasahuje objekt trestného činu - vnější podobu TČ - objektivní stránka každé skutkové podstaty obsahuje 3 znaky: 1. jednání 2. následek 3. příčinná souvislost = kauzální nexus (mezi jednáním a následkem) + série znaků fakultativní stránky => nemusí být obsaženy v každé skutkové podstatě, ale pokud zde jsou, tak musí být naplněny taky  Porušení předmětu útoku se nazývá ÚČINEK trestného činu (př. zlomené žebro) o Účinkem je i možnost takové změny (nebezpečí výbuchu) o Účinek je fakultativním znakem trestného činu o Označení hmotného předmětu útoku je jedním z prostředků, jak trestný čin v obžalobě individualizovat a konkretizovat tak, aby nemohl být zaměněn s jiným TČ výtržnictví  aby byl trestný, musí být spáchán veřejně, nebo na místo veřejnosti přístupné Prostředek  některé TČ vyžadují nějaké podmínky: spáchání zločinu se zbraní, nebo prostřednictví nějaké internetové sítě 18  Trestní právo Hmotné ZS 2022 1. JEDNÁNÍ = projev vůle => projev vůle ve vnějším světě - 2 definiční znaky 1. vůle - mluvení ze spaní, reflexivní pohyby (epilepsie) = nic z toho není jednání - 2 druhy násilí: a) vis absoluta = fyzické násilí - když mi někdo chytne ruku a podepíše s ní nějaký dokument (člověk, který je podroben tomuto, tak vůbec nejedná) - trestní odpovědnost nebude b) vis compulsiva = psychické násilí - někdo vyvíjí psychický nátlak (nevylučuje vůli  pořád si můžu vybrat) - někdo mi drží zbraň u hlavy, ALE můžu si vybrat - není až tak relevantní, jestli to jak osoba jednala je ___________ 2. projev vůle - chtěl bych zabít tchýni, ale dokud neudělám něco abych toto naplnil, nejedná se o projev vůle - 2 formy: a) konání = aktivní forma jednání, něco co pachatel udělá - vůlí řízený svalový pohyb b) opomenutí = pasivní forma jednání, něco co pachatel neudělá - vůlí řízené zdržení se svalového pohybu 2 základní kategorie TČ 1. KOMISIVNÍ - spáchané konáním - nelze spáchat jinak než konáním (pomluva, incest) 2. OMISIVNÍ - spáchané opomenutím - nelze spáchat jinak než opomenutím - neposkytnutí pomoci, nepřekažení TČ, zanedbání povinné výživy - 2 podkategorie TČ a) čistě omisivní TČ = pravé omisivní TČ - pachatel v tomto případě nesplní obecnou povinnost konat = něco co má každý (popř. skupina os. vymezená TZ => vyplývá přímo ze skutkové podstaty) - PACHATEL neodpovídá za následek/ účinek, byť bychom mohli dohledat jeho ___ - vliv na posouzení TČ (ukládání trestu) b) nepravé omisivní TČ 19  Trestní právo Hmotné ZS 2022 - zákon u nich přímo nespecifikuje xx - PACHATEL přímo odpovídá za následek, který z opomenutí vzešel => může být spáchán jak konáním, tak nekonáním/opomenutím - pachatel nesplní zvláštní povinnost konat => povinnost, která vyplývá z nějakého specifického zdroje - vyšší stupeň povinnosti §112 TZ  zdrojem zvláštní povinnosti konat je zákon, popř. jiný právní předpisů  povinnost rodičů vůči dětem (chránit, vyživovat, opatrovat)  smlouva (různé podoby) – př. pracovní  ingerence – zvláštní povinnost jednat vyplívá z předešlého nebezpečného chování pachatele (pokud srazím chodce)  garance – dobrovolné převzetí povinnosti o osoba přebírá záruku (garantuje) za ochranu chráněného zájmu o např. pachatel se ujme slepce, že jej převede přes křižovatku, ale v půlce přechodu si to rozmyslí a nechá jej uprostřed silnice – slepec je sražen na křižovatce  dobrovolně převzal povinnost, kterou mu právní řád neukládá, a pak je povinen o právní statek pečovat - pokud by tuto povinnost nesplnil policista nebo doktor, tak by odpovídali - pokud by se jednalo o matku s nemocným dítětem, která mu neposkytla pomoc i když mohla, může být odsouzena za vraždu - DĚLENÍ NA OMISIVNÍ A KOMISIVNÍ DELIKTY, ABSOLUTNĚ NIJAK NESOUVISÍ S trestem? Následek = porušení nebo ohrožení objektu (zájmu/vztahu) hodnoty, kterou skutková podstata chrání) - můžeme tedy dělit TČ: 1. Poruchové - př.: vražda = aby byla skutková podstata dokonána, musí nastat porucha v tomto případě smrt oběti 2. Ohrožovací - nemusela nastat porucha, stačilo nastat ohrožení - př.: neposkytnutí pomoci Kategorie následků A) následek bez přívlastku = znak základní skutkové podstaty 20  Trestní právo Hmotné ZS 2022 B) těžší následek = znak kvalifikované skutkové podstaty (pachatel způsobí větší škodu) Pozn.: škodlivý následek = tento termín, se v trestně právní mluvě užívá často, ale §333 (aby pachatel odstranil ____ musí odstranit škodlivý následek - jejich způsobení není kryto zaviněním pachatele (když založím požár (obecné ohrožení) a v důsledku toho požáru vznikne škoda i na sousedních budovách a abych vyřešil škodlivý následek, tak musím uhradit i škody na sousedních domech) - u majetkových TČ  5 kategorií následků : o škodu nikoli nepatrnou 10 000+ o škodu nikoli malou 50 000+ o škodu větší 100 000+ o škodu značnou 1 000 000+ o škodu velkého rozsahu 10 000 000+ - definuje hranici § 128TZ - drogové TČ operují s pojmy: omamná a psychotropní látka v množství větší než malém, značný rozsah, větší rozsah Příčinná souvislost = něco, co musí spojovat jednání a následek - aby byla objektivní stránka naplněna, tak následek musí být způsoben jednáním, které pachateli vytýkáme Př.: manžel vyhrožoval manželce, manželka dostala strach a vyskočila z okna => je příčinná souvislost mezi jeho vyhrožováním a jejím skokem z okna? - primárně musí existovat souvislost mezi jednáním a následkem ALE - musí existovat i souvislost mezi ________ a ________ - kvalifikovaná skutková podstata => pachatel se dopustí této skutečnosti v případě vážného ohrožení lidí - krádeže v době covidu (nouzový stav) (flaška rumu => neměla skutečnou souvislost s nouzovým stavem) 15 TDO 110/2021 - 19/2021 21  Trestní právo Hmotné ZS 2022 Posuzování příčinné souvislost Trojice pravidel/zásad, které používáme k tomu, abychom zjistily, jestli mezi jednáním a následkem byly příčinné souvislosti 1. Teorie/Princip/Zásada PODMÍNKY - jde o to, že aby mezi jednáním a následkem byla příčinná souvislost, tak to jednání musí být nezbytnou podmínkou pro vznik toho následku  nebýt toho jednání, tak by následek nenastal a nebo by nastal ale jinak (nebo by nenastal tak jak nastal) => neodmyslitelná podmínka - všechny osoby mohou být považovány za příčinu, jestliže splní toto (- za příčinu následku nemohou být považovány ty projevy, u nichž došlo k přetržení projevu vůle)  moje prvotní jednání nebude tou příčinou Př.: Vjedu autem do zákazu vjezdu a jedu tak opatrně jak jen to jde, ale stejně někoho přejedu, protože tento člověk nebyl osvětlen, vpadl pod auto, vjel do mě v protisměru opilý řidič (vjezd do zákazu vjezdu byl _________, ale ve skutečnosti byla příčinná souvislost přetržena např.: tím opilým řidičem) 2. Zásada umělé izolace jevu - přikazuje nám, že při posuzování toho co může být příčinou a následkem, můžeme brát v potaz jen to, co může mít trestně právně relevantní příčiny a trestně právně relevantní následky 3. Gradace příčinných jevů (příčinné souvislosti) - jde o to, že jeden a tentýž následek, může a často je způsoben kombinací více příčin - naším x je, že pouze jedno jednání pachatele je příčinným následkem jednání a my musíme odstupňovat příčiny, které spolupůsobením přičinily následek - př.: dopravní nehoda, je většinou způsobena kombinací příčin 5. Pachatel trestného činu Ing. Daniel Prouza (zajímavá přednáška) 1. Výklad pojmu Pojem pachatele TČ - obligatorním znakem skutkové podstaty TČ je pachatel TČ - v obecném smyslu je pachatelem TČ osoba (fyzická nebo právnická), která spáchala TČ - ve speciálním, užším smyslu, je pachatelem TČ trestně odpovědná osoba - trestně odpovědnou osobou může být osoba fyzická, která bezprostředně spáchala TČ (př.: řidič pojede na červenou a srazí chodce), anebo i osoba právnická (př. obchodní korporace falšují doklady, aby měli nižší daně) - FODAGEN = Identifikační úkony; otisky prstů, otisky zubů, jizvy, tetování, DNA - výklad zaměřen na os. fyzickou 22  Trestní právo Hmotné ZS 2022 - pojem „bezprostředně“ znamená, že pachatelem je osoba, která spáchání činu měla účastníka v užším slova smyslu, například pomocníka - pachatelem TČ je, kdo svým jednáním naplní znaky skutkové podstaty TČ nebo jeho pokusu či přípravy, je-li trestná (§22 odst. 1 TZ) - pachatelem TČ není jen osoba, která naplnila všechny znaky skutkové podstaty TČ uvedené v ustanovení §22 odst. 1 TZ, ale musí to být fyzická osoba, která rovněž naplňuje obecné znaky TČ - pachatelem (samostatným, přímým) je proto osoba, která naplnila všechny znaky TČ a čin spáchala zcela sama či za přispění jiných osob, které nebyly spolupachateli, ale pouze účastníky v užším smyslu - Pachatelem může být pouze: - fyzická osoba, která je v době činu - příčetná - dovršila 15 rok věku - je rozumově a mravně vyspělá, jde-li o mladistvého pachatele provinění - podle okolností jde o osobu charakterizovanou zvláštními znaky (tzv. konkrétní subjekt, tzv. vlastnoruční subjekt) jsou některé případy, kdy se určitých věcí mohou dopustit pouze určité osoby  matka zabije novorozence, úředník spáchá nějaký úřední zločin, voják vojenský zločin - zásada individuální trestní činnosti trestní odpovědnosti FO za spáchaný čin - zásada odpovědnosti za zavinění - české trestní právo spočívalo do 31. 12. 2011 na zásadě individuální odpovědnosti (Societas delinquere non potest), neznalo odpovědnost za cizí vinu, neznalo odpovědnost PO - každý je trestán pouze za to co učinil (pokud někdo se domluvil že někoho zmlátí a některý z nich mu prohnal nůž žebry, tak ostatní nebudou trestaní za stejnou věc) - po zavedení trestní odpovědnosti PO se dosavadní zásada individuální trestní odpovědnosti FO změnila na zásadu souběžné, nezávislé trestní odpovědnosti FO a PO 2. Příčetnost - TZ nedefinuje pojem příčetnosti, ale pomocí vymezení nepříčetnosti uvádí důvody vylučující trestní odpovědnost - presumuje se  pokud by tomu tak nebylo - příčetností rozumíme způsobilost být pachatelem TČ, pokud závisí na duševních schopnostech pachatele - způsobilost pachatele být plnohodnotným pachatelem TČ (v návaznosti na psychických schopnostech) - kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný (§ 26 TZ)  cokoliv je po, může znamenat, že bude přerušeno jeho trestní stíhání 23  Trestní právo Hmotné ZS 2022 - 2 složky: rozpoznávací (nerozpoznal, že je špatné, aby se vyspal s vlastním dítětem, pobodal někoho,…) a ovládací (viděl na pískovišti ty malé děti a neudržel se,…) - z povahy věci se toto ustanovení nemůže vztahovat na PO - pachatel jednal v nepříčetnosti jestliže: - trpí duševní poruchou (ne každá duševní porucha bude uznána za nepříčetnost) - je zbaven schopnosti rozpoznat protiprávnost činu nebo ovládat své jednání - ztráta rozpoznávací nebo ovládací schopnosti je důsledkem duševní poruchy - duševní porucha nebo ovládací schopnost je dána v době činu - Nepříčetnost je §26 TZ a u mladistvých v §5 odst. 1 ZSM definována za pomoci a) biologického kritéria spočívajícího v duševní poruše, resp. u mladistvého v nedostatečné rozumové a mravní vyspělosti b) psychologického (juristického) kritéria spočívajícího ve vymizení (nedostatku) - schopnosti rozpoznat protiprávnost svého jednání (schopnosti rozpoznávací) - schopnosti ovládat své jednání (tzv. ovládací schopnost) - není schopen dovodit důsledky, které ten jeho čin má - z těchto dvou kritérií je rozhodné to psychologické (juristické) kritérium, neboť duševní porucha či nedostatečná rozumová a mravní vyspělost u mladistvého má pro trestní odpovědnost ____________ - případ z praxe: Pokus o vraždu mezi osobami s mentální retardací - duševní porucha se podle moderních medicínských názorů vymezuje jako zřetelná odchylka od stavu duševního zdraví a rovnováhy, kterým se rozumí stav úplné a sociální pohody, jako výslednice vnitřních (genetických) a vnějších (psychosociálních a environmentálních) faktorů - duševní poruchu nemůžeme ztotožňovat s duševní nemocí, neboť pojem duševní nemoci je užším pojmem - specifická (smíšená) porucha osobnosti (dříve nazývaná „psychopatie“), u které se povaha lidí nápadně odchyluje od normy, může být duševní poruchou, ale nemusí být duševní nemocí - duševní porucha může být způsobena rozdílnými příčinami, a to samotnou duševní chorobou nebo jinou nemocí, která má takovou poruchu za následek, anebo může být vyvolána požitím návykových látek, např. alkoholu nebo omamných látek - proto, abychom dospěli k závěru, jestli tam je nebo není duševní porucha je potřeba ZNALECKÉHO POSUDKU - duševní porucha, která je příčinou nepříčetnosti, může být přechodná a krátkodobá, a to od několika vteřin (např. porucha vědomí u řidiče auta (u dívek s návazností na menstruaci  krátkodobá ztráta vědomí), jako příčina dopravní nehody, při níž dojde k ublížení na zdraví) či minut (např. epileptický záchvat, v rámci něhož dojde k ublížení na zdraví osobě poskytující pomoc nemocnému), ale může být také dlouhotrvající nebo trvalá (např. schizofrenie či mentální retardace) - tzv. syndrom patologického hráčství může být duševní poruchou, která má vliv na příčetnost pachatele 24  Trestní právo Hmotné ZS 2022 - nedostatek schopnosti rozpoznávací spočívá v tom, že osoba, která naplnila znaky činu jinak trestného, není schopna rozpoznat protiprávnost svého činu (§ 13 odst. 1 TZ) - protiprávnost jako obligatorní znak skutkové podstaty trestného činu musí být ve smyslu § 13 odst. 1 TZ dána u každé skutkové podstaty, neboť trestným činem může být jen jednání právem zakázané či nedovolené - protiprávnost se zpravidla dovozuje z porušení právních norem jiných právních odvětví, než je trestní právo, např. z ústavněprávních předpisů, zejména z LZPS, dále z porušení předpisů o bezpečnosti práce, z porušení pravidel silničního provozu, z porušení předpisů o nakládání s omamnými látkami nebo jedy - o nedostatek schopnosti rozpoznávací půjde i v tom případě, jestliže osoba, jejíž nepříčetnost posuzujeme, sice vnímala rozhodné skutečnosti ohledně svého činu, ale nebyla schopna vůbec pochopit protiprávnost činu, tedy jeho společenské souvislosti, jeho vlastní smysl a dopad (např. osoba trpící určitou psychózou dobře reprodukuje skutkové okolnosti svého činu, ale není schopna pochopit jeho protiprávnost, tedy že jde o čin nedovolený a v dané společnosti právem zakázaný)  pokud dojde ke zmenšení ale ne o naprosté vymizení nepříčetnosti, jde o zmenšenou příčetnost  velmi zřídkavé případy, + ZNALEC z oboru psychiatrie - v případě podstatného snížení schopnosti rozpoznávací půjde o zmenšenou příčetnost - nedostatek schopnosti určovací (ovládací) spatřujeme v tom, že osoba, jejíž nepříčetnost posuzujeme, není způsobilá ovládat své jednání => = ví, že něco dělá špatně, ale nedokáže to regulovat - nepříčetná osoba je tedy v takovém duševním stavu, že si sice uvědomuje protiprávnost svého činu, ale není způsobilá v konkrétním případě své jednání svými duševními schopnostmi regulovat, aby se ho přes vědomí protiprávnosti nedopustila, tedy není schopna své jednání ovládnout - nedostatek schopnosti určovací nastane, pokud nedokáže ovládnout své jednání zcela, tedy jestliže je schopnost určovací zcela vymizelá, pokud jde jen o podstatné snížení schopnosti určovací, půjde o zmenšenou příčetnost  v drtivé většině případů, se jedná o sexuální a ________ trestní mravnosti? - z hlediska trestní odpovědnosti pachatele je rozhodné, zda nedostatek schopnosti rozpoznávací nebo ovládací, popř. obou, vyvolaný duševní poruchou byl u něj dán v době činu  MUSÍ TO BÝT V DOBĚ ČINU - jestliže tomu tak není, nejde o nepříčetnost a trestní odpovědnost z tohoto důvodu vyloučena nebude  nezaměňovat nepříčetnost a svéprávnost  (není to pro futuro, do budoucna, ale je to ke konkrétnímu činu) - zda jsou či nejsou dány u pachatele schopnosti rozpoznávací a určovací, je třeba posuzovat se zřetelem k povaze spáchaného trestného činu - soud nezjišťuje příčetnost pachatele jako takovou, ale vždy jen příčetnost ve vztahu k určitému činu (srov. R 17/1979) 25  Trestní právo Hmotné ZS 2022 - pachatel je schopen rozpoznat protiprávnost takového činu, jehož obsah je schopen pro jeho jednoduchou povahu pochopit (např. krádež, vraždu), ale nedovede pochopit povahu trestného činu složitějšího (např. podvodu, porušení zákonů v době nouzového stavu v devizovém hospodářství) - pachatel s mentální retardací ve formě debility rozpozná protiprávnost krádeže pro společnost, kterou provedl sám, ale nerozpozná protiprávnost spolupachatelství krádeže v případě, že spolupachatel je pro něho uznávanou autoritou, neboť mu důvěřuje a předpokládá, že by ho k ničemu protiprávnímu nenaváděl, ani ho nevedl k spáchání protiprávního deliktu (př. osoba, která ho vychovávala, farář,…) - při spáchání několika trestných činů může být pachatel ve vztahu k některým z nich příčetný a ve vztahu k jiným nepříčetný - problémy v praxi vznikají, jestliže byl trestný čin spáchán pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky - při posuzování konkrétních trestných činů spáchaných pod vlivem návykové látky je třeba zjišťovat - původní stav pachatele před aplikací návykové látky [příčetnost, zmenšená příčetnost (srov. § 27) a nepříčetnost], - vliv aplikace návykové látky na příčetnost pachatele (má význam, jen když původní stav byl příčetnost, kdy může vést ke zmenšené příčetnosti nebo nepříčetnosti, anebo zmenšená příčetnost, kdy může vést k nepříčetnosti) - může přitom docházet ke kombinaci různých případů, ale nejproblematičtější je posuzování takových příkladů, kdy se příčetný pachatel pod vlivem návykové látky stal nepříčetným a v tomto stavu spáchal trestný čin, rozlišujeme: - tzv. dolózní actio libera in causa (doslova „jednání svobodné ve své příčině“) – pachatel se úmyslně vlivem návykové látky (nejčastěji alkoholu) uvedl do stavu nepříčetnosti, aby v něm spáchal trestný čin („opil se na kuráž“) (př.:opiju se, abych byl otupělý vůči křiku toho, koho jdu vraždit) - příkladem tu může být jednání pachatele, který ví na základě svých předchozích zkušeností, že po požití alkoholu ztrácí zábrany a použití násilí mu nečiní potíže, a proto se tímto způsobem dostane do komplikované opilosti a v tomto stavu spáchá ublížení na zdraví nebo vraždu (př.: v pozici advokáta mám klienta, který za svůj život spáchal 54 fyzických napadení, z toho 45 pod vlivem alkoholu) - trestní odpovědnost se tu posuzuje podle doby, kdy byl pachatel ještě příčetný a uváděl se úmyslně do stavu nepříčetnosti, a proto je tu odůvodněna odpovědnost podle obecných zásad za úmyslný trestný čin, který pachatel spáchal (§ 360 odst. 2 TZ) - tzv. kulpózní actio libera in causa – pachatel spáchá trestný čin z nedbalosti a jeho nedbalost zahrnuje spáchání trestného činu jednáním, jímž se uvedl do stavu nepříčetnosti, ať už úmyslně nebo z nedbalosti (např. řidič motorového vozidla požije alkoholické nápoje (případně drogy) při přípravě na cestu, a poté při řízení motorového vozidla způsobí dopravní nehodu se smrtelným následkem, pak lze spatřovat v tom, že se uvedl opitím do stavu nepříčetnosti, jednání, jímž z nedbalosti způsobil usmrcení ve smyslu § 143 TZ) - pachatel je plně trestně odpovědný podle obecných zásad za spáchání trestného činu z nedbalosti (§ 360 odst. 2 TZ) 26  Trestní právo Hmotné ZS 2022 - pachatel je však trestně odpovědný i v tom případě, ve kterém si přivodil stav nepříčetnosti požitím alkoholického nápoje nebo aplikací jiné návykové látky, při zavinění (úmyslném nebo nedbalostním), které zahrnuje pouze vyvolání si stavu nepříčetnosti tímto způsobem, a spáchal-li potom v tomto stavu trestný čin či přesněji čin jinak trestný, ke kterému není dáno zavinění, tedy tzv. kvazidelikt - potom je trestně odpovědný pro trestný čin opilství podle § 360 odst. 1 TZ - tohoto trestného činu se totiž dopustí ten, kdo se požitím nebo aplikací návykové látky přivede, byť i z nedbalosti, do stavu nepříčetnosti, v němž se dopustí činu jinak trestného (tedy skutku, který má jinak znaky trestného činu) - exkulpace z důvodu nepříčetnosti (§ 26) tu nepřichází v úvahu za podmínky, že se pachatel přivedl do stavu nepříčetnosti požitím nebo aplikací návykové látky zaviněně, tedy buď úmyslně, nebo alespoň z nedbalosti - při posuzování trestní odpovědnosti za činy spáchané pod vlivem návykové látky je nutno pozorně zkoumat pachatelův psychický vztah k činu spáchanému v nepříčetnosti, a to v souvislosti se všemi jeho psychickými pochody a impulzy a se vší jeho psychickou činností bezprostředně před spácháním trestného činu i v době jeho spáchání - kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu měl podstatně sníženou schopnost rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, je zmenšeně příčetný (§ 27 tr. zákoníku) - zmenšená příčetnost má rovněž svůj základ v duševní poruše, která zde musí být v době spáchání činu - zmenšená příčetnost jako okolnost, která spolupůsobila při spáchání trestného činu, vytváří zvláštní situaci, v níž nelze vůči pachateli postupovat vždy způsobem, který by byl účinný v obvyklých případech - sama o sobě však není podle platné úpravy polehčující okolností, poněvadž nemusí vždy znamenat nižší závažnost spáchaného trestného činu pro společnost a odůvodňovat uložení mírnějšího trestu (srov. R 41/1976, s. 220 a 221 a R 30/05-II.) - TZ při shledání zmenšené příčetnosti rozlišuje: - obligatorní důsledek, jímž je přihlédnutí k tomuto stavu podle § 40 odst. 1 tr. zákoníku při stanovení druhu trestu a jeho výměry - fakultativní důsledky, kterými může být - upuštění od potrestání podle § 47 tr. zákoníku za současného uložení ochranného léčení (§ 99 odst. 1 tr. zákoníku) nebo zabezpečovací detence (§ 100 odst. 1 tr. zákoníku), - snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby podle § 40 odst. 2 tr. zákoníku za současného uložení ochranného léčení (§ 99 odst. 1 tr. zákoníku), a to bez omezení podle § 58 odst. 3 tr. zákoníku. 27  Trestní právo Hmotné ZS 2022 3. Věk − kdo v době spáchání činu nedovršil patnáctý rok svého věku, není trestně odpovědný (§ 25 TZ) − narozený člověk není nadán potřebnými duševními schopnostmi z hlediska trestní odpovědnosti − osoba, která nedosáhla určitého stupně zralosti podmíněné jejím biologickým a psycho-sociálním rozvojem, nemůže být trestně odpovědná, neboť u ní nejsou dány schopnosti rozpoznávací a určovací, a proto je taková osoba postavena na roveň osobě nepříčetné pro duševní poruchu 1 SLIDE PŘESKOČEN − trestní odpovědnost začíná teprve dnem, který následuje po dni patnáctých narozenin pachatele (srov. § 139 tr. zákoníku), neboť teprve tehdy osoba dovršila patnáctý rok ve smyslu trestního zákona − trvá-li trestný čin po delší dobu, jako je tomu při pokračování v trestném činu nebo u trestného činu trvajícího či hromadného, vztahuje se trestní odpovědnost pouze na období po dovršení patnácti let věku, neboť za jednání jinak trestné spáchané před dovršením patnáctého roku věku, byť by jinak bylo součástí pokračování v trestném činu, trestného činu hromadného nebo trvajícího, nemůže být takové dítě z důvodu nedostatku věku trestně odpovědné − osoby, které v době spáchání trestného činu dovršily patnáctý rok a nepřekročily osmnáctý rok svého věku, označuje zákon o soudnictví ve věcech mládeže jako mladistvé − dopustí-li se dítě mladší než patnáct let činu jinak trestného, učiní soud pro mládež v občanském soudním řízení, a to zpravidla na základě výsledků předchozího pedagogicko-psychologického vyšetření, opatření potřebná k jeho nápravě (např. uložení výchovné povinnosti, napomenutí s výstrahou atd.) − pojem mladistvého neodpovídá pojmu zletilosti z hlediska občanského práva, a proto je tzv. dřívější nabytí plné svéprávnosti před dovršením osmnácti let v oblasti trestního práva hmotného bez významu − dovršením osmnáctého roku věku se stává osoba plně trestně odpovědnou 4. Deliktní způsobilost mladistvého − zákon o soudnictví ve věcech mládeže zavedl u mladistvých tzv. podmíněnou či relativní příčetnost, a to vedle nepříčetnosti, která se proto v plném rozsahu uplatní u mladistvých, pokud nedostatek rozpoznávací nebo ovládací schopnosti (popř. i obou) má svou příčinu v duševní poruše 28  Trestní právo Hmotné ZS 2022 − podle § 5 odst. 1 zákona o soudnictví ve věcech mládeže mladistvý, který v době spáchání činu nedosáhl takové rozumové a mravní vyspělosti, aby mohl rozpoznat jeho nebezpečnost pro společnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný − tento typ nepříčetnosti není tedy navázán na duševní poruchu, ale na rozumovou a mravní vyspělost − rozumová a mravní vyspělost u mladistvých má dvě složky, které se vzájemně ovlivňují a tvoří z hlediska vývoje mladistvého do značné míry celek − obecně je složka rozumového vývoje charakterizována tak, že zahrnuje postupně individuální nabývání schopností pojmového myšlení, přičemž stupeň takového vývoje je určován dosaženou úrovní tohoto myšlení − za mravní vývoj osobnosti mladistvého se pak považuje proces, v němž si osobnost mladistvého v průběhu individuálního rozvoje osobnosti osvojuje normy chování, které platí v daném období rozvoje společnosti, a tyto přeměňuje na osobní a morální kvality 2 Slidy přeskočeny 5. Znaky skutkové podstaty TČ charakterizující pachatele − jestliže k spáchání trestného činu trestní zákon vyžaduje zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení pachatele, může být pachatelem nebo spolupachatelem trestného činu pouze osoba, která má požadovanou vlastnost, způsobilost nebo postavení; pachatelem nebo spolupachatelem trestného činu vojenského podle hlavy dvanácté zvláštní části tohoto zákona může být jen voják (§ 114 odst. 1 TZ) − pokud je tam KDO = vodítko, že se jedná o obecného pachatele (to znamená kdokoliv)  na rozdíl od toho př. §127 pokud se úřední osoba dopustí něčeho − jestliže zákon stanoví, že pachatel musí být nositelem zvláštní vlastnosti, způsobilosti nebo postavení, postačí, že zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení jsou dány u právnické osoby, jejímž jménem pachatel jedná; tohoto ustanovení se užije i tehdy − 2 Slidy přeskočeny − rozlišujeme zde: − tzv. konkrétní subjekt, kterým je pachatel, u kterého trestný čin vyžaduje zvláštní vlastnost − tzv. speciální subjekt, kterým je pachatel, u kterého trestný čin vyžaduje zvláštní způsobilost nebo postavení - Konkrétním subjektem, tj. pachatelem se zvláštní vlastností, je např. matka dítěte u trestného činu vraždy novorozeného dítěte matkou (§ 142 tr. zákoníku) nebo dlužník u trestného činu zvýhodnění věřitele (§ 223 tr. zákoníku). - Některých trestných činů se může dopustit jen „občan České republiky“ (např. trestného činu vlastizrady (§ 309 tr. zákoníku) nebo trestného činu válečné zrady (§ 320 tr. zákoníku) či trestného činu služby v cizím vojsku (§ 321 tr. zákoníku). 29  Trestní právo Hmotné ZS 2022 - Pojem konkrétního pachatele v tomto smyslu je však třeba odlišovat od pachatele jednotlivého trestného činu – in concreto. - poslední 3 slidy přeskočeny 6. Subjektivní stránka TČ - popisuje vnitřní psychický stav pachatele k činu, který páchá 1 obligatorní znak ZAVINĚNÍ Fakultativní znaky 1. Motiv = pohnutka - vnitřní důvod/puzení, které směřuje pachatele k TČ (př. rasová pohnutka = čin páchán pro nějakou domnělou rasu) 2. Cíl = záměr - stav, k němuž chce pachatel dospět prostřednictvím spáchání TČ (př. loupežná vražda §140 (3) j) = pachatel páchá v úmyslu získat majetkový prospěch; zajetí rukojmích = pachatel koná s cílem, aby k něčemu někoho přinutil) Zavinění = vnitřní, psychický vztah člověka k určitým skutečnostem, které zakládají TČ - okolností, které sám pachatel vyvolává svým jednáním, i všech okolností kolem Složení zavinění: - ze 2 složek: 1. vědomostní = intelektuální, představová => nejen to, co pachatel věděl/vnímal, ale i to co si pachatel představoval/považoval za možné nebo pravděpodobné (často klíčový faktor) 2. volní = to co pojal do své vůle – 2 složky a. co pachatel chtěl b. s čím byl srozuměn Dělení zavinění: / Formy zavinění Nedbalost - §16 TZ - zavinění v nedbalosti, (volní složka absentuje) nemá vliv na naplnění kritérií - absentuje prvek vůle, vystaveno na prvku vědění Vědomá 30  Trestní právo Hmotné ZS 2022 - pachatel věděl, že svým jednáním může porušit zájem hájený trestným zákoníkem, ví, že může způsobit následek, ale pachatel bez přiměřených okolností spoléhá, že ho nezpůsobí př.: řízení v opilosti = řízení v nepřiměřené rychlosti = spoléhá na své řidičské schopnosti, pojede v obci přes 50km/h Nevědomá - pachatel neví, že svým jednáním může porušit zájem hájený trestným zákoníkem, ale vědět to měl a mohl a to vzhledem k okolnostem a svému poměru př.: nevěděl, že když vjede do křižovatky na červenou způsobí dopravní nehodu; nevěděl, že mu nefungují brzdy, … - posuzuje se na zákl. 2 kritérií - Objektivní = představováno nějakou obecnou mírou opatrnosti, která je v dané souvislosti vyžadována pokaždé stejně (vyplývá z právních přepisů; často silniční => vyplývá z nějakých silničních pravidel a předpisů => každý řidič má povinnost přizpůsobit svou jízdu situaci na vozovce (počasí, pod.)) - mohou být i případy, které nejsou nijak konkrétně regulovány (max. na ně lze uplatnit něco ze zákoníku, a pak se to musí posuzovat případ od případu) př.: pes = co musím udělat, abych zabezpečil svého psa (co měl majitel udělat, aby zajistil svého psa dostatečně) dítě = co musí rodiče udělat, aby dostatečně zabezpečily své dítě - Subjektivní (lehce zkreslující, že se by se to týkalo pouze okolností týkající se pachatele, ale není tomu tak) = zohledňují se konkrétní okolnosti konkrétního případu (i vnější) př.: řidič, jel rychlostí do 50km/h v obci a někoho srazil a soudy řeknou, že jel nepřiměřenou rychlostí (platí obecné pravidlo toho, že řidič musí přizpůsobit svou jízdu situaci na vozovce) => musí být brány v potaz i věci kolem (je-li řidič začátečník (nemohl zvládnout tuto situaci), počasí,…) - řidič vjede do křižovatky, v místech které nezná, protože se nevšiml značky skryté keřem) - abychom mohli říct, že někdo konal nedbalostně, musí být naplněna obě kritéria Subjektivní i Objektivní -pravidlo se týká i situace, kdy dojde k nehodě v důsledku zavinění obou účastníků (vjedu do křižovatky i když vím, že má přednost zprava, protože počítám, že druhé auto pojede přiměřenou rychlostí, ale ono jelo nepřiměřeně a došlo ke srážce) = princip OMEZENÉ DŮVĚRY = každý účastník silniční dopravy, má právo předpokládat, že ostatní účastníci dodržují pravidla silničního 31  Trestní právo Hmotné ZS 2022 provozu (v tomto případu bych byl z obliga, a vina by padla na toho kdo pojede nepřiměřeně rychle) ALE to pouze v případě, že nebudu vědět/vidět, že jede nepřiměřeně - řidič autobusu jel přiměřeně 50km/h a viděl děti jak dovádějí na chodníku a jedno z dětí mu vběhlo pod kola a on to nestihl dobrzdit a srazil ho; vyplynulo, že pokud by jel jen o něco pomaleji, tak by to dobrzdil tudíž byl odsouzen) §_62 HRUBÁ nedbalost = označení pro vyšší intenzitu nedbalosti - o hrubé nedbalosti lze mluvit jak v případě nedbalosti vědomé tak i nevědomé - když přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti, svědčí o jeho zřejmé bezohlednosti k chráněným zájmům (pokud pachatel řídí auto pod silným vlivem alkoholu, velice rychlá jízda) - některé nedbalostní činy lze spáchat POUZE z hrubé nedbalosti (správa cizího majetku §221, zanedbání péče o zvíře z nedbalosti §303) - pokud lze identifikovat hrubou nedbalost, stává se to přitěžující okolností, kterou lze zohlednit při ukládání trestu Úmysl - §15 TZ Přímý (dolus directus) - pachatel věděl, že svým jednáním může porušit zájem hájený trestným zákoníkem/ může způsobit následek, a tento následek způsobit chtěl - tzv. obmysl = pokud jednání s následkem, bylo skutečným cílem, k němuž pachatel směřuje (př.: když se budu chtít zbavit tchýně, protože mě štve, tak její zabití bude mým konečným cílem => obmysl X když budu chtít vyloupit poštu, vběhnu tam a zastřelím pošťačku, tak jsem nejednal s cílem ji usmrtit, ale mým konečným cílem byly peníze => není obmysl) Nepřímý (dolus indirectus/ dolus eventualis) - pachatel věděl, že svým jednáním může porušit zájem hájený trestným zákoníkem/ může způsobit následek, tento následek způsobit nechce, ale je srozuměn s tím, že ten následek způsobí (Často řešená otázka zdali byl srozuměn => vznikla-li trestní odpovědnost) => často to neví ani sám pachatel  DOMÁCÍ VRAŽDA (nejčastější) => dojde k prudké hádce (často přítomný alkohol, drogy) => jeden z nich sáhne po noži (nejčastější vražedná zbraň u nás) být srozuměn = kdy pachatel nepočítá s žádnou konkrétní okolností, která by mohla zabránit vzniku následku př.: bodnutí do hrudi = když vezmeme nůž a zabodneme ho do někoho až po rukojeť => přežít mohl jen náhodou = PACHATEL BYL SROZUMĚN, S TÍM, ŽE POKUD TO UDĚLÁ TAK TATO OSOBA TO NEPŘEŽIJE 32  Trestní právo Hmotné ZS 2022 bodnutí do břicha = není takovým pravidlem, že byl srozuměn, že usmrtí (řeší se kolikrát bodnul, jak silně,…), není tak fatální jako bodnutí do hrudníku, je zde možnost přežití podvody = pachatel se dostane do nesnadné peněžní situace, ale pořád věří, že se z toho dostane, a přijme zakázky/závazky (pravděpodobně i nějaké peníze dopředu), i když je pravděpodobné, že jím nebude schopen dostát) řízení v opilosti = často řešeno jako nedbalost? - za srozumění se považuje i to, když je pachatel SMÍŘEN s následkem (ale za srozumění se považuje i to, když pachatel neřeší ten následek) K čemu _______, aby vznikla trestní odpovědnost = zavinění pachatele, se musí vztahovat ke všem znakům skutkové podstaty ve vyžadované formě př.: ____________ Obsah zavinění Vztah zavinění a Normativní znaky skutkové podstaty Normativní znaky = právní pojmy/ instituty, se kterými skutková podstata pracuje - platí pravidlo, že pachatel nemusí znát obsah právních pojmů, stačí dokázat zavinění ve vztahu k okolnostem, které zakládají znaky př.: Krádež elektriky => pachatel nemusí vědět, co vše se skrývá pod pojmem, stačí mu vědět, že krádež elektřiny je nelegální - platí pravidlo, že vývoj příčinné souvislosti musí být kryt znaky xx => nemusí přesně vědět, jak to proběhne, stačí mít hrubou představu, že k důsledku může dojít Konstrukce skutkových podstat z hlediska zavinění - nenajdeme zmínku o úmyslu ani nedbalosti  je to tak proto, že máme obecná pravidla: - §13 (2) Základní skutkové podstaty = k trestnosti činu, se vyžaduje úmyslné zavinění, s výjimkou činu, kde zákon stanoví, že postačí nedbalost - §155  ohrožení pohlavní nemocí => soud MUSÍ identifikovat, šlo-li o nedbalost nebo úmysl Kvalifikovaných skutkových podstat = stačí nedbalostní zavinění pachatele, s výjimkou případu, kdy skutková podstata vyžaduje úmysl - ve vztahu k nim platí pravidlo opačné 33  Trestní právo Hmotné ZS 2022 Problematika Omylu v TP Omyl = nějaká neshoda pachatelova vědění/ představ se skutečností Druhy: a) Skutkový = situace, kdy se pachatel mýlí v nějaké skutkové okolnosti a. Negativní - pachatel je na lovu, má pušku a vidí, že se hýbe křoví, myslí si, že se jedná o zvěř, vystřelí a trefí člověka - vyloučíme nedbalost i úmysl => jedná je o nevědomou nedbalost - může, ale také nemusí být odpovědná za TČ z nevědomé nedbalost - 2 předpoklady: 1. úmyslné zavinění 2. úmyslná nedbalost - střílet naslepo do křoví se nesmí (nedbalost by existovala) - voják je na cvičení v prostoru výlučně určeném pro tyto potřeby a trefí nějakého houbaře (nemusel by být zodpovědný) - záměna kufru na letišti/ nástupišti => nejde o krádež - může být odpovědný pouze za nevědomou nedbalost → krádež je pouze úmyslný trestný čin, pachatel není trestně odpovědný b. Pozitivní – situace, kdy se pachatel mylně domnívá, že jsou zde všechny okolnosti pro naplnění znaků trestní odpovědnosti - pachatel si myslí, že souloží s dívkou pod 15 let, ale jí ve skutečnosti bude nad 15 => posuzuje se jeho úmysl, jímž byla soulož s nezletilou - pachatel se mylně domnívá, že jedná za jedné z okolností vylučující protiprávnost, ale taková okolnost zde ve skutečnosti není => jdu v noci parkem a vyskočí na mně muž s nožem v ruce já vytáhnu vetší nůž a bodnu ho, sundám mu kuklu, a zjistím že to byl můj kamarád a chtěl mě vylekat (nebyl zde útok, jen nepovedený žert) - pozitivní omyl okolnosti vylučující protiprávnost se řeší úplně stejně jako negativní skutkový omyl = řešíme, zda jsem mohl a měl vědět, že je útok předstíraný - negativní omyl okolností vylučující protiprávnost jsou stejné, jako pozitivní omyl __________________ - chtěl jsem páchat TČ , ale nemohl jsem ho dokonat (bude se opět jednat o pokus TČ) + c) Zvláštní 1. Aberace (odchýlení) = omyl v kauzálním průběhu - události se vyvinou jinak, než pachatel předpokládal, i když je výsledek obdobný (mířím na nějakou osobu s tím že ji chci zabít, netrefím se do ní, ale trefím se do osoby stojící vedle a zabiju ji) 34  Trestní právo Hmotné ZS 2022 - ve vztahu k první osobě = pokus vraždy - ve vztahu k zabité osobě = zabití z nedbalosti 2. Omyl v předmětu útoku = v mysli pachatele je jiný objekt, než na který útočí ve skutečnosti, ale ty objekty jsou rovnocenné (budu se snažit poškodit auto učitele, ale spletu se a poničím auto někomu jinému => budu odpovídat za dokonalý TČ, bez ohledu na to, že poničím auto někomu jinému) 3. Zvláštní případ omylu v kauzálním průběhu – následek nastane, ale jiným způsobem, než si to pachatel představoval - obviněný chce zabít osobu, bouchne ji do hlavy, myslí si, že ji usmrtil, v zájmu zahlazení stop hodí tělo do kanálu → oběť byla jen v bezvědomí, ale zemřela až utopením vhozením do kanálu - odpovědný bude za dokonaný trestný čin vraždy za předpokladu, že měl vpřed připravený plán na likvidaci poškozeného - pokud však tento plán nebyl a úmysl se neshoduje se smrtícím konáním (vhozením do kanálu), bude postižený za pokus trestného činu vraždy v jednočinném souběhu s kulpózním usmrcením b) Právní = taková situace, kdy pachatel neví o tom, že jsou tady všechny okolnosti, podmiňující jeho trestní odpovědnost - pachatel se mýlí, ohledně právní úpravy a. Negativní – pachatel neví, že to co dělá je trestné; - §19 - zákon rozlišuje 2 druhy a) omluvitelný = takový, kterého se pachatel nemohl vyvarovat => pachatel nejedná zaviněně a je beztrestný - účetní je nemocná a její záskok podá daňové přiznání podle starého ÚZ b) neomluvitelný = omyl, který existoval, ale pachatel se ho mohl vyvarovat - §19 (2)  z povinnosti __________ - pokud povinnost seznámit se s příslušnou právní úpravou vyplývala pro pachatele ze zákona nebo jiného právního předpisu, úředního rozhodnutí nebo smlouvy, z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce - pachatel mohl rozpoznat protiprávnost bez zřejmých obtíží Př.: - pachatel jedná v negativním právním omylu, ale mohl se toho vyvarovat, neboť tato povinnost vyplývala z jeho postavení seznámit se s právními předpisy nebo pachatel mohl rozpoznat protiprávnost bez zřejmých obtíží, může to být polehčující okolnost - jiné to je, když přijede cizinec a bude provozovat pohl. styk s nezletilými b. Pozitivní – pachatel se mylně domnívá to, že jeho jednání je trestné, ale ve skutečnosti trestné není (tutativní delikt = domnělý delikt); pachatel není za nic trestně odpovědný jelikož neexistuje právní úprava = beztrestnost 35