Analysis of Ovid's Metamorphoses - PDF

### **1. Název díla:** **Proměny** (latinsky *Metamorphoses*). ### **2. Jméno autora:** **Ovidius** (Celým jménem Publius Ovidius Naso). ### **3. Rok vydání:** Dílo bylo napsáno kolem roku **8 př. n. l.** v období vlády císaře Augusta. Ovidius byl vyhoštěn z Říma právě v roce 8 n. l., a to prav...

### **1. Název díla:** **Proměny** (latinsky *Metamorphoses*). ### **2. Jméno autora:** **Ovidius** (Celým jménem Publius Ovidius Naso). ### **3. Rok vydání:** Dílo bylo napsáno kolem roku **8 př. n. l.** v období vlády císaře Augusta. Ovidius byl vyhoštěn z Říma právě v roce 8 n. l., a to pravděpodobně kvůli obsahu některých jeho děl, včetně *Proměn*. ### **4. Informace o autorovi:** **Ovidius** (43 př. n. l. -- 17/18 n. l.) byl římský básník, známý především pro své dílo *Proměny*, které je považováno za jedno z nejdůležitějších a nejvlivnějších v celé evropské literární tradici. Pocházel z bohaté rodiny a studoval v Římě, ale jeho kariéra byla poznačena vyhoštěním do Tomis (dnešní Constanța v Rumunsku) na základě tajemného důvodu, který je dodnes předmětem spekulací. Během svého života napsal i další známá díla, jako je *Lásky*, *Umění milovat* a *Triste*. ### **5. Stručný obsah:** *Proměny* je rozsáhlé epické dílo, které obsahuje více než 250 příběhů o proměnách, které postihují bohy, hrdiny i obyčejné lidi. Tento text je uspořádán do 15 knih a jeho centrální myšlenkou je zobrazení různých **proměn** -- doslovných i symbolických. Když někdo v příbězích selže nebo se dopustí určitého morálního pochybení, bývá často potrestán tím, že se promění v nějaký přírodní nebo nadpřirozený jev (např. ve zvíře, rostlinu, řeku nebo hvězdu). Mezi nejznámější příběhy patří proměny Dafné v vavřín, Io v krávu nebo Arachne v pavouka. Celé dílo je příběhem o změně, o tom, jak lidé i bohové podléhají osudu, jaký mají vztah k přírodě a jaké jsou následky lidských vášní, chyb a moci. I když je většina příběhů tragická, Ovidius se nebál použít humor nebo ironii, což činí *Proměny* nejen morálním vyprávěním, ale i literárním dílem plným fantazie. ### **6. Druh umělecké literatury, žánr, umělecký směr:** - **Druh literatury**: **Epika** (velké, rozsáhlé prozaické nebo veršované dílo). - **Žánr**: **Epos**, **mythologický cyklus**, **didakticko-umělecká povídka**. - **Umělecký směr**: **Římská literatura**. *Proměny* jsou zcela charakteristické pro římskou literaturu, přičemž Ovidius využívá mytologické a legendární prvky k vytvoření souvislé narativní struktury. Dílo je spíše **barokní** ve své bohatosti a množství detailů, i když jde o starověké římské období. ### **7. Stavba textu, jazykové a umělecké prostředky:** - **Stavba**: *Proměny* jsou rozděleny do 15 knih, přičemž každá kniha je soubor krátkých příběhů, které propojuje společné téma proměny. Knihy jsou často uspořádány tematicky (například první kniha se zaměřuje na stvoření světa, zatímco následující popisují příběhy různých božstev a hrdinů). - **Jazykové prostředky**: Ovidius používá **elegantní, hudebný** a **rytmatický jazyk**. Dílo je psáno v **hexametrech**, což je forma římského verše. Styl je plynulý, dynamický, s častým využíváním **metafor**, **ironie**, **hyperboly** a **personifikace**. - **Umělecké prostředky**: Ovidius hojně používá **symbolismus** (proměny jsou často symbolem lidských vnitřních změn), **opakování**, **protiklady** (například lidská touha vs. božská moc), **aliterace** a **analogie**. Jeho jazyk je často napěchován **intertextualitou**, protože se odvolává na různé mytologické příběhy a literární tradice. ### **8. Charakteristika literárního hrdiny:** V *Proměnách* není jediný hlavní hrdina. Hrdiny jsou v podstatě všichni, kdo se v příbězích objevují. To jsou **bohové**, **bohyně**, **hrdinové** a obyčejní lidé. Mnozí z nich procházejí určitou formou **morálního nebo fyzického ponížení** (proměny), které je z důvodu jejich chyb nebo náklonnosti k vášnivým pudům. Hrdinové jsou zobrazeni s **velmi lidskými slabostmi** (např. žárlivost, pýcha, neovládané touhy), které jsou příčinou jejich **tragických pádů** nebo komických nehod. I když jde o různé postavy, mají všechny společné to, že jsou neustále vystavovány změnám -- jak fyzickým, tak i vnitřním. **Proměna** je totiž hlavní postavou celého díla, ať už jde o fyzickou transformaci, nebo změnu v chování a povaze postav. ### **9. Úryvek z důležité části:** Zde je jeden z nejslavnějších úryvků, který ukazuje na transformaci **Dafné** do vavřínového stromu: *\"A jak Dafné klesala na zem, už s jejími rukama zjevně růst začal, a její prsty se spojovaly do větví; tělo se jí zahalovalo do kůry a vlasy se proměnily v listí.\"* (Tento úryvek je z příběhu o Apollónovi a Dafné, kdy Dafné, unikajíc před Apollónovým pronásledováním, byla proměněna v vavřínový strom). - **Kniha 1** -- Začíná stvořením světa a popisuje počáteční proměny, jako je proměna nymfy Dafné v vavřínový strom. - **Kniha 2--3** -- Příběhy o bozích, jako je Jupiter, a o hrdinech, kteří čelí trestům za své chování. - **Kniha 4--6** -- Rozvoj mytologie, příběhy o vzorcích lásky, trestech a božských intervencích (např. příběh o Niobé nebo Persefone). - **Kniha 7--9** -- Další příběhy o hrdinech a jejich proměnách, včetně příběhu o hrdinech jako Herkules a Theseus. - **Kniha 10--15** -- Uskutečnění rozsáhlejších příběhů o smrtelných i božských postavách, proměny, které zahrnují ztrátu lidskosti a proměnu do zvířat nebo rostlin. ### **Kniha 1 --** ***Stvoření světa a první proměny*** Tato kniha začíná popisem stvoření světa a vesmíru. Ovidius vypráví o původu chaosu, ze kterého vznikl svět, a o vytvoření země, nebes, vody a vzduchu. Hlavními postavami první knihy jsou **bohové** a **bohyně**, kteří dávají světu řád. - **Proměna Chaosu v řád**: Ovidius popisuje, jak byl svět vytvořen z prvotního chaosu. - **Proměna nymfy Dafné**: Jeden z nejslavnějších příběhů -- nymfa **Dafné**, pronásledována Apollónem, se promění v **vavřínový strom**, aby unikla jeho lásce. - **Proměna Io**: Další příběh se týká **Io**, kterou Zeus (Jupiter) zamilovaný do ní, ale jeho žárlivá manželka **Héra** ji promění v **krávu**, aby ji mohla ukrýt před jejími pronásledovatelskými očima. Kniha 1 tedy začíná vytvořením světa a představuje první příběhy o božských proměnách a jejich důsledcích. ### **Kniha 2 --** ***Další příběhy o bozích a hrdinech*** Druhá kniha se zaměřuje na další příběhy o bozích a hrdinech, kteří čelí různým **tragickým osudům** a **proměnám**. - **Příběh o Phaétonovi**: Phaéton, syn boha slunce **Helia**, se pokusí řídit sluneční vůz, ale nezvládne to, a proto je zasažen bleskem **Jupitera** a padne na Zemi. - **Příběh o Pygmalionovi**: Sochař Pygmalion vytvoří sochu dívky Galathey, která je tak krásná, že se do ní zamiluje. **Afrodíté** mu splní přání a promění sochu v živou dívku. - **Příběh o Myrmidonech**: Král **Aeginas** si přeje, aby byl jeho lid neustále silný, a tak je promění v **mravence**, čímž vznikne kmen **Myrmidonů**. V této knize Ovidius pokračuje v popisu **božských intervencí** a **proměn**, které jsou důsledkem lidských přání, chyb nebo žárlivosti. ### **Kniha 3 --** ***Proměny božstev a smrtelníků*** Třetí kniha se zaměřuje na **tragické příběhy smrtelných lidí a hrdinů**, kteří jsou postiženi božskými tresty nebo **morálními chybami**. - **Příběh o Niobé**: Královna **Nioba** se považuje za lepší než samotná **Léto** (matka bohů Apollóna a Artemis). Je za to potrestána, když její děti, sedm synů a sedm dcer, jsou zabiti těmito dvěma bohy jako trest za její pýchu. Nioba je nakonec proměněna v kámen. - **Příběh o Acteónovi**: Lovec **Acteón** se náhodou podívá na nahou bohyni **Dianu** (Artemidu), a jako trest je proměněn v **jelena** a zabit svými vlastními psy. - **Příběh o Semelé**: Bohyně **Semelé**, matka Dionýsa, si přeje, aby jí Zeus ukázal svou pravou podobu. Zeus se splní její přání, ale její tělo není schopné snést jeho božskou sílu a umírá. Třetí kniha ukazuje opět **boží tresty** a proměny, které jsou reakcí na lidskou pýchu, zvědavost nebo neúctu vůči bohům.